Velké sportovní svátky typu Eura zvyšují v tuzemských hospodách už tradičně spotřebu piva. Podle odhadů plzeňského Prazdroje během letošního šampionátu mají české pivovary šanci prodat navíc desítky tisíc hektolitrů.

Pro srovnání - roční spotřeba v Česku dosahuje bez mála dvaceti milionů hektolitrů.

Samotný Prazdroj je jen partnerem české reprezentace. Ale i tak plánuje do restaurací a své obchodní sítě marketingové akce zaměřené na fotbal obecně.

"Pokud se bude českému týmu na Euru dařit a čeští fanoušci budou fandit naplno, odhadujeme, že prodeje české pivní jedničky Gambrinus by se mohly v průběhu tří týdnů šampionátu zvýšit až o pět tisíc hektolitrů, tedy o jeden milion piv," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Fotbalový svátek chtějí v menší míře využít i další české pivovary. Třeba Budějovický Budvar bude v restauracích, kde točí dánské pivo Carlsberg, podporovat právě tuto značku. Carlsberg je totiž oficiální partner šampionátu a zároveň ale prodává Budvar ve své celosvětové distribuční síti.

Budějovičtí tak Dánům oplácejí tím, že budou speciálními akcemi propagovat zahraniční pivovar ve svých značkových restauracích a v distribuční síti. "Cílem je zvýšit prodeje Carlsbergu a zvýšit povědomí o této značce," říká mluvčí Budvaru Petr Samec.

Zdroj: iHNed.cz

Pokud by čeští fotbaloví reprezentanti postoupili až do finále červnového mistrovství Evropy, může konzumace nejoblíbenější české pivní značky Gambrinus vzrůst až o milión piv oproti běžnému období.

Při velkých sportovních akcích, jako jsou olympijské hry či mezinárodní mistrovství ve fotbale nebo hokeji, se podle dlouhodobě sledovaných statistik a průzkumů chování spotřebitelů zvyšuje v ČR krátkodobá spotřeba piva. S ohledem na tržní podíl a dlouhodobé spojení značky Gambrinus s českým fotbalem se na tomto růstu nejvíc může podílet právě konzumace Gambrinusu.

„Pokud by se naši reprezentanti probojovali až do finále a zájem českých fanoušků by tak v plné síle vytrval až do závěru mistrovství, mohou Češi v období konání evropského šampionátu vypít až o jeden milión piv Gambrinus více, než by se zkonzumovalo v běžném období,“ říká Jiří Rákosník, senior brand manažer značky Gambrinus.

Podporují to i nedávné zprávy tisku o cenách piva především v Rakousku, kde rostou kvůli předpokládanému náporu fotbalových fanoušků v očekávaném teplém počasí. Proto se čeští fandové pravděpodobně budou víc zásobit pivem už z domova.

Shánět pivo na cestu ale nebudou muset výherci Gambrinus soutěže „Nech se unést“, která probíhá v květnu a červnu. Protože Gambrinus o své fanoušky - stejně jako o fanoušky fotbalu – pečuje a chce je odměnit, vezme až 319 z nich na fotbalový zážitek. Výherci budou „unášeni“ z hospody nebo domova a dopravováni na mistrovství speciálním autobusem. K tomu dostanou kapesné ve výši 50 EUR na osobu a pivo na cestu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Královský pivovar Krušovice, a.s. obdržel od rabinátu židovské obce v Praze košer certifikát. Žádali jsme o něj, abychom mohli ve vybraných prodejních sítích v Izraeli prodávat náš sortiment,konstatovala Martina Pastorová, Export Marketing Manager Královského pivovaru Krušovice, a.s. Dodala, že ročně na izraelský trh směřuje cca 2500 - 3000 hl krušovického piva.

Pivovar košer certifikát získal na všechny své produkty vyráběné v láhvích, sudech a plechovkách. Jeho vydání předcházel schvalovací proces, v rámci něhož bylo nutné předložit potvrzení o dodávce sladu z ječmene, popis technologického postupu při výrobě piva, rabinát měl rovněž dozor na výrobním procesem v pivovaru.

"Certifikát byl vydán na základě splněných podmínek, podepsané smlouvy a zaplacené částky odvíjející se od obratu korun za prodané pivo v Izraeli," uvedla Martina Pastorová. Řekla dále, že pivovar současně s košer certifikátem získal i košer logo, které je teď tisknuto na veškeré obaly sortimentu, který směřuje do Izraele.

Tento certifikát pivovar získal již po několikáté, což je významným potvrzením kvality veškerých krušovických piv. Košer certifikát pro všechna krušovická piva byl poprvé vydán 1. prosince 2004, od té doby se ho daří každý rok obnovit. Stávající košer certifikát má platnost do 31. 1. 2009.

Zdroj: Podnikatel.cz

Až 60 milionů korun vynaloží přerovský Pivovar Zubr na rozsáhlou rekonstrukci ležáckých sklepů, ve kterých dozrává jeho pivo. Nyní závod dokončil první etapu investice, která by měla mimo jiné zlepšit kvalitu přerovského piva.

Součástí změn, které má přerovský závod naplánované na pět let, jsou úpravy ležáckých tanků, chladicího zařízení, rozvodů, regulace vlhkosti sklepů či zařízení pro regulaci uvolňujícího se oxidu uhličitého, který ovlivňuje výsledné chuťové vlastnosti piva.

Ležácké sklepy patří k nejdůležitějším provozům pivovaru. Celoročně je v nich potřeba udržet stálou teplotu do tří stupňů Celsia. „Zrání ovlivňuje stabilizaci chuťových vlastností piva a je nejdelším procesem při výrobě. Pokud by při něm stoupla teplota, pivo by mohlo dostat kvasničnou příchuť i vůni,“ uvedla sládková pivovaru Nataša Rousková.

Doplnila, že rekonstrukce ležáckých sklepů zvýší kvalitu produkce Zubru a bude mít také pozitivní ekologický dopad. „Původní chladicí médium, solanku, nahradil glykol, ekologické chladicí médium, které na rozdíl od solanky nevyžaduje speciální likvidaci,“ řekla Rousková.

Pivovar Zubr, který vyrobil loni stejně jako v roce 2006 zhruba 280 tisíc hektolitrů piva, je členem skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Závody z Přerova, Hanušovic a Litovle loni uvařily 937 000 hektolitrů piva, což je o 25 000 více než v roce 2006. Středomoravské pivovarnické skupině patří na Moravě 25 procent trhu. V celé republice si drží asi šestiprocentní podíl.

Zdroj: MF Dnes.cz

Převzetí americké pivovarnické společnosti Anheuser-Busch největší skupinou na světě InBev ještě není potvrzeno. Bezprostřední vliv na malý český trh by tento krok podle odborníků mít sice neměl, jasné ale je, že jakákoli fúze světových hráčů významně ovlivní cenu za Budějovický Budvar.

Ten je teprve na počátku transformace z dnes již unikátní subjektivity národního podniku na standardní akciovou společnost, což je nutná, nikoli dostatečná podmínka jeho následného prodeje.

Spekulacemi ohledně výsledné ceny posledního státního pivovaru se v minulosti zabývali nejen analytici a ministři českých vlád. Zbytečně. Výslednou cenu mohl vyřknout jediný subjekt na světě - americký pivovarnický gigant Anheuser-Busch (AB).

Budvar totiž byl a stále ještě je vstupenkou AB na trh stovek milionů bohatých Evropanů. A nemalé vstupné po mnoha jednotlivých a vleklých soudních sporech stanovila Evropská komise, když po vstupu ČR do EU českému pivovaru přiřadila ochrannou známku.

Dá se tedy předpokládat, že pokud by se silná evropská (dnes i jihoamerická) skupina InBev spojila s Anheuserem lačnícím po evropském trhu, chuť výsledného subjektu (InBusch?) na Budvar by výrazně zeslábla. Evropský trh totiž umí se svými mnoha značkami pokrýt evropská část InBev, kde skupina vznikla.

Budvar by tak byl pivovarem s roční výrobou ,,pouhých" 1,2 milionu hektolitrů a ziskem okolo deseti milionů eur. Vedle toho má investiční skupina K Brewery Group, která od loňského podzimu skupuje malé české pivovary, už nyní větší výstav.

Cena Budvaru by tak odpovídala standardním výrobním a ekonomickým ukazatelům. Pokud Heineken za velikostně zhruba srovnatelný Drinks Union (Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický) zaplatil dvě miliardy korun a Budvaru přece jen přičteme značku (tu nespornou) a výrazný exportní potenciál, může se tak jeho cena pohybovat kolem pěti až šesti miliard korun.

Naopak, kdyby InBev nedotáhl fúzi do konce a dohodl se s dvojkou na světě, majitelem Plzeňského Prazdroje skupinou SABMiller, Anheuser by mohl za Budvar nabídnout ještě mnohem více. To se však příliš neočekává, a tak se zraky českých privatizátorů ubírají směrem k jednání mezi InBevem a klanem Buschových s Warrenem Buffetem v zádech. Jednání jsou už prý blízko k dohodě.

Zdroj: E15.cz

Během jedné směny vypije půllitr i litr piva. Za týden je to okolo deseti piv, za rok něco kolem dvou sudů. Oznamte to zarytému pivaři a pukne závistí. Sedmatřicetiletá Dagmar Vlková z Měšťanského pivovaru Strakonice však nepije, ale degustuje. Přikazují jí to pracovní povinnosti. Je totiž jednou ze tří sládkových v tuzemských pivovarech.

Striktně si přitom zakládá na tom, aby z ní nikdo nedělal alkoholika. „Je to povinnost sládka, aby věděl, co v jakém tanku má. Ochutnáte, zhodnotíte hořkost, že je vše v pořádku,“ zdůrazňuje.

K vůni chmelu přičichla už jako malá, chodívala totiž za maminkou do lounského pivovaru. Když nastal čas vybrat si školu, volba byla jednoduchá. Cesta vedla do Prahy, kde na průmyslovce vzdělávají budoucí pivovarníky, a pak zpátky do Loun do pivovaru. Tam začala jako technolog. Po svatbě se přestěhovala na jih Čech.

„Chvíli jsem dělala administrativu, ale táhlo mne to zpátky. Mám strašně ráda vůni vařené mladiny a dobrosrdečné lidi, kteří v pivovaře pracují,“ svěřila se matka dvou dětí.

Zhruba před pěti lety proto nastoupila do laboratoře ve strakonickém pivovaře. Sládek Jindřich Vondřička, který podniku zasvětil 41 let, si ji po čase přibral k ruce. Když loni odešel, vaření piva už bylo jen na ní. „Dal mi dobrou školu,“ vzpomíná Vlková na nestora strakonického pivovaru.

V práci bývá od pěti ráno. Obejde varnu, spilku, ochutná pivo, které jde ze spilky do sklepa. Nabrat musí z každého tanku. Na závěr degustují s podsládkem finální produkt.

V oblibě má sládková všechny provozy, do laboratoře ji to ale táhne nejvíc. „To proto, abychom dodrželi, co uvádíme na etiketě, tedy stupňovitost a objem alkoholu,“ vysvětluje.

Špatné pivo prý podle ní není. „Každé se dá pít. Záleží na konzumentovi, co od něj čeká,“ tvrdí sympatická žena.

Pivo vyrobené ve Strakonicích pozná neomylně. Jen tam a v humpoleckém Bernardu vaří totiž klasické nepasterizované.

„Už jsem ale slyšela, že jeden sládek si při degustační soutěži své pivo pohanil,“ svěřila se. Je to docela rarita: žena určuje kvalitu moku, jemuž holdují převážně muži.

Ve Strakonicích jej každý rok uvaří okolo 70 tisíc hektolitrů. Profesionální deformací prý ale netrpí. Jen sen má jasný.

„Vlastní minipivovar. To ale, jen pokud by měl člověk dostatek peněz, k tomu řekněme čtyři hospody na lukrativních místech se zajištěnou výtočí. Vařila bych kvasnicové dvanáctistupňové pivo i vyšší,“ sní sládková, která stála u zrodu už dvou nových piv.

Začátkem roku to byl polotmavý Klostermann, před několika týdny k němu přibyl světlý výčepní Švanda.

Zdroj: MF Dnes.cz

Rockový festival, který se konal 17. května na dvoře pivovaru Poutník v Pelhřimově

Foto a video: Pivovar Poutník.cz

Vaření je vnímáno jako typicky ženská činnost, ne tak když jde o pivo. Sládková v sukních? To snad ne, vstávají pivařům vlasy na hlavě. Ale jen do chvíle, než ochutnají pivo Nataši Rouskové z přerovského pivovaru.

Nataša Rousková by mezi pivaři ráda přivítala více žen: „někteří si stěžují, že pivo je na jejich vkus příliš hořké. Ale zásadním problémem je zakořeněná představa, že pivo má vysokou kalorickou hodnotu, takže se po něm tloustne. Jenže když srovnáte kalorie v pivu a v pomerančovém džusu, vyjde to nastejno. Takže umírněné pití vám rozhodně na váze nepřidá. Ostatně která žena si zajde denně na pět piv?“ Ani sama paní sládková do sebe nikdy nenalila ani nelije pivo po litrech. Dokonce ani jako malá holčička netrávila chvíle u nedělního oběda s pohledem nábožně upřeným na tatínka upíjejícího z napěněného půllitru. V její rodině ani mezi předky nebyl žádný pivovarník, dokonce tam neobjevíte nikoho, kdo by pivo nějak mimořádně zbožňoval. A ani ona sama, když povyrostla, neprožila osudový okamžik pozření po loku piva, kdy by náhled pochopila, která profese se stane jejím osudem. Prostě žádná romantika. „Myslím, že pracovat v pivovaru není zrovna holčičí sen. Ja měla takové ty dětské sny o tom, jak budu paní učitelka, a ještě ani na gymplu jsem neměla jasno v tom, co chci dál studovat.“ Na dalším směřování se možná trochu podepsala brigáda v pivovaře, kdyždopádně nejvíc Natašu zaujalo, že pivo se dá u nás studovat na tak vysoké odborné úrovni: „A taky mě okouzlila ta fortelná tradice řemesla, na které můžete být hrdá, protože cítíte a vidíte úsilí a práci mnoha generací. Češi všeobecně jsou na pivo právem pyšní, protože je nejlepší na světě. O tom se nedá diskutovat. Osobně považuju pivo za výborný nápoj, protože nemá velký obsah alkoholu a přitom s ním zaženete žízeň,“ říká Nataša Rousková. Na pivovarské katedře jich tehdy studovalo 40 - ženy a muži půl na půl. „Kde jsou ty holky dnes? To netuším,“ krčí rameny Nataša Rousková, která má dnes v oboru jedinou konkurentku, paní sládkovou z pivovaru Podkováň.

V 8 ráno na jedno?

Ona sama v přerovském pivovaru, kam nastoupila hned po škole, vystřídala několik pozic - včetně místa sládkova zástupce - až před 10 lety převzala jeho místo. Od té doby ji můžete v pivovaře potkat v kostýmku a lodičkách - to když ji čeká důležité jednání, jindy ji ve svetru a džínách, pobíhající po provoze. Asi nejvíc ji baví „detektivní“ pátání: když se vyskytne nějaký problém a ona musí jít na „místo činu“, ochutnat pivo, něco pozměnit, znovu ochutnat a tak třeba několikrát za sebou, dokud neobjeví „pachatele“. Jejímu okolí představa neustálého ochutnávání piva většinou nedává spát. Mohou zůstat klidní. Menzelovy Postřižiny jsou krásný film, ale na hony vzdálený pivovarské realitě 21. století. „Je pravda, že každý den se u nás schází degustační komise, která ochutnává pivo uvařené předchozí den. Ale zklamu vás, žádný velký požitek to není - v 8 hodin ráno má na pivo chuť málokdo,“ říká paní sládková. Ale připouští, že něco jiného je ochutnávka, kdy si zajde do sklepa, kde si načepuje třetinku přímo z ležáckého tanku: “Těch pár hltů piva si dokážu užít. Ale to není pravidelně. V práci nemůžete popíjet, to byste nic neudělala,“ usmívá se.

Brouci pytlíci a ti druzí

Pak není divu, že i po pracovní době si ráda zajde na pivo. Nejvíc si ho vychutná po tenise nebo volejbalu, případně při venčení psa nebo projížďce na kole. „Je pravda, že trpím jistou profesní úchylkou. Nepiju pivo jen tak, ochutnávám přitom, čichám, zkoumám, co v něm je a co není. Naštěstí musím říci, že většinou nejsem zklamaná - ani z piva ani z toho, jak ta která restaurace s pivem zachází. I v soukromí preferuju naši značku - Zubr mi opravdu chutná nejvíc. Jak taky jinak, kdyby tomu tak nebylo, asi bych těžko mohla dělat sládkovou právě tady.“ Často se stane, že příjemné posezení v hospůdce se pro Natašu Rouskovou záhy mění ve výjezdní pracovní zasedání. Štamgasti si ji většinou napřed otestují, jak moc svému oboru rozumí, a pak se na ni sesypou s všemožnými dotazy. Tedy ne všichni. Někteří, i když jich prý není mnoho a Nataša jim říká „brouci pytlíci“, jí dávají najevo převahu - ženská, co ta mi tady bude říkat? Mně, který do sebe denně hrkne pět piv! „Tyhle řeči jsem se naučila ingorovat. Nenechám se vypro- vokovat. Nač se lidé nejčastěji ptají? Asi na lidové pranostiky - třeba, jestli je pravda, že když hnijí švestky, tak bude špatné pivo,“ dodává paní Sládková. A jak na ni reagují ženy? Někdy z jejich strany cítí cosi jako závist, že se jí podařilo uspět v oboru pro ženu netypickém. Naštěstí se to stává jen občas.

S mámou v hospodě

Kdo ale patří mezi její dlouholeté věrné obdivovatele, je 20letý syn. Když si spolu před rokem dvěma vyrazili na kole a dali si cestou v hospodě pivo, hned se vyptával: „A mami, co v té chuti cítíš? Je dobrá nebo ti v ní něco vadí?“ Na mámu dnes pořád ještě nemá, ale znalec je z něj prý slušný. Zkrátka nepřichází ani Natašin manžel. Pochvaluje si, že jeho žena je narozdíl od ostatních manželek vždycky ochotná zajít s ním na pivo. A dokonce je jako partnerka natolik tolerantní, že ho pouští na pivo s kamarády. „Na jaké?Samozřejmě že na Zubra - jiné by mu doma neprošlo. Brala bych to jako pivní nevěru,“ směje se Nataša Rousková.

Nataša Rousková (48) vystudovala katedru kvasné chemie a bioinženýrství na VŠ chemicko-technologické v Praze. Hned po studiích se vrátila do rodného Přerova a nastoupila do tamnějšího pivovaru Zubr. Posledních 10 let zde pracuje ve funkci sládkové. Je vdaná, má 20letého syna, baví ji lyžování, cykloturistika a pěší turistika.

Zdroj a foto: Zubr.cz | Autor: Martina Coufalová

Národní podnik Budějovický Budvar zahájil první kroky k přeměně na akciovou společnost. Má-li být v budoucnu privatizován, jak o tom vláda uvažuje, bude změna na klasickou obchodní firmu prvním krůčkem celého procesu. Nejdříve je ale třeba důkladně zvážit, jak má tento proces proběhnout, aby to firmu s mimořádně cenným duševním vlastnictvím nepoškodilo.

Návrh transformace Budvaru na akciovku a definici rizik má pro stát vypracovat právní kancelář Kříž a Bělina ve sdružení s Deloitte Advisory a Deloite Audit. "Smlouva byla podepsána, práce začaly," potvrdil generální ředitel Budvaru Jiří Boček. S návrhem má být vítěz loni vypsané soutěže hotov do půlky srpna.

Ochranné známky a práva

Za nejdůležitější považuje Boček precizní zpracování postupu, jak zachovat při případné transformaci na akciovou společnost právní kontinuitu a vyřešit přechod duševního vlastnictví včetně ochranných známek a všech práv na novou firmu. "Jde o to provést analýzu, zda vůbec Budvar transformovat. A pokud ano, tak za jakých podmínek a rizik. Případně navrhnout, jak je eliminovat," doplnil Boček.

Vítěze soutěže na poradce při transformaci oznámilo Ministerstvo zemědělství letos v březnu. Smlouvu podepsal vítěz se zástupci Ministerstva zemědělství a Budvaru v půlce května.

Ministerstvo jako zadavatel zakázky s podpisem smlouvy s vítězem tendru na poradenské služby neotálelo - a to i přesto, že na antimonopolním úřadu stále pravomocně neskončilo prošetřování této soutěže. Na její průběh si stěžoval jeden z neúspěšných soutěžících - právní kancelář Rödl & Partner. Úřad měl posoudit regulérnost výběru, respektive vyloučení firmy Rödl & Partner ze soutěže, a předběžným opatřením zdržet podpis smlouvy s vítězem.

"Informace o podpisu smlouvy nás překvapují. Antimonopolní úřad sice nevyhověl naší žádosti o předběžné opatření ani žádosti o přezkoumání postupu zadavatele. V minulých dnech jsme ale podali rozklad," uvedla Jana Vodolánová z kanceláře Rödl & Partner.

Prodej rodinného stříbra?

Poradci mají mimo jiné posoudit, zda Budvar na akciovku vůbec transformovat. Prodej státem ovládané ziskové firmy s více než 600 zaměstnanci a obratem přes dvě miliardy korun má ale na vládní úrovni podporu.

"Do Budvaru by měl vstoupit strategický partner. Myslím, že stát žádný pivovar vlastnit nemusí," řekl už před časem ministr zemědělství Petr Gandalovič. Zastánci prodeje čtvrtého největšího pivovaru na trhu si od prodeje slibují miliardové příjmy do státní poklady, odpůrci argumentují nepřijatelným výprodejem "rodinného stříbra". Debaty politiků o tom, zda Budvar prodat, nebo ne, už měsíce doplňují další spekulace na téma - komu firma připadne a za kolik.

Nejcennější položkou v majetku Budvaru bude ochranná značka Budweiser Budvar, o kterou vede pivovar ve světě válku s globální trojkou - americkým Anheuser Busch. Podle dřívějších odhadů má značka cenu kolem miliardy dolarů.

Odhad ceny loni přinesla makléřská firma Cyrrus. Spočítala, že reálná cena pivovaru - bez ochranné značky - by se mohla pohybovat kolem šesti miliard korun. "Hodnotu značky dokážou ocenit hlavně světoví hráči na trhu s pivem. Pro stát, který ji nedokáže plně využít, je její hodnota nižší," říká analytik Karel Potměšil.

K zájemcům o Budvar by zcela jistě patřil jeho konkurent Anheuser Busch, ale i evropský Carlsberg. Zájem o tuzemskou pivovarskou tradici by zřejmě měly i další přední světové pivovary jako SABMiller, který dnes ovládá Plzeňský Prazdroj, Inbev s českým Staropramenem nebo Heineken, kterému u nás patří kromě Starobrna a Krušovic i ústecký Zlatopramen.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

České malé i velké průmyslové pivovary zahájily hlavní pivovarskou sezonu, která má svou špičku v období od května do října. Celkem se během ní po celé České republice uskuteční více než sto společensko-kulturních akcí.

Očekává se, že se jich zúčastní, podobně jako v minulých letech, přibližně 600 až 700 tisíc návštěvníků. Pivovary připravily vedle tradičních piv též řadu piv speciálních a nabídka je rozšířena o stále oblíbenější piva nealkoholická, kterých je na trhu již 23 druhů. Součástí slavností bývají i dny otevřených dveří. Pivovary otevírají své brány, aby nabídly zájemcům možnost prohlídek míst, kam se běžně nelze dostat, míst vlastní výroby piva.

Podpora nápoje společenského, nápoje pohody

Pivovarské slavnosti mají velmi bohatou nabídku koncertů i kulturních akcí prakticky všech druhů žánrů. Koncerty špičkových rockových kapel i populárních zpěváků středního proudu doplní vystoupení dechovek nebo cimbálových muzik; slavnosti představují významné obohacení společenského života pro všechny věkové skupiny. Součástí pivovarských akcí jsou i velmi oblíbené soutěže, které jsou dnes o dovednosti, šikovnosti, zručnosti a vtipu. Závody v množství konzumace piva již vymizely. Na pivovarských akcích jsou velmi populární suvenýry - vedle tradičních pivních tácků, sklenic nebo triček se objevují i další, leckdy pěkné a zajímavé upomínkové a reklamní předměty připomínající výrobce jednotlivých značek piv.

Pivní slavnosti jsou především oslavou českého piva a fortelu našich pivovarníků. Spojení s širokou škálou kvalitní zábavy a dobrou hudbou jen podporuje to, co s českým pivem neodmyslitelně souvisí, a sice, že jde o nápoj společenský a nápoj pohody. Zároveň díky možnosti ochutnat různá piva i prohlédnout si výrobní prostory pivovarů mají tyto akce i významný marketingový potenciál a jsou důležitým komunikačním prvkem, který může upevňovat sounáležitost s konkrétní značkou nebo zájem o ni vyvolávat.

Zapojují se i obce a města

Vedle pivovarských dnů jsou v poslední době pivovarské akce stále častěji pořádány obcemi a městy. Na rozdíl od akcí jednotlivých pivovarů nabízejí možnost ochutnat nabídku hned několika výrobců piv. Například na pivních slavnostech v Olomouci bylo více než dvacítkou pivovarů představeno na 100 značek piv a nejinak tomu bude na připravovaných slavnostech v Brně, Třebíči i jinde. Pivní festival po několikaleté odmlce připravuje Praha; pivo a vše kolem něj láká rovněž návštěvníky lázeňských měst, jako jsou Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.

Pivovary svými sponzorskými aktivitami nyní více pronikají do oblasti kultury, což bylo dříve jen těžko představitelné. Připomeňme si mnohaletou tradici jazzových dní organizovaných pivovarem v Poličce. Známějším se stává například spolupořadatelství Budějovického Budvaru na akcích, jako jsou festivaly vážné hudby nebo divadelní či operní představení v Českém Krumlově, které si za dobu své existence získaly mnoho příznivců. Podobně je tomu např. u festivalů Pilsner Fest pořádaných Plzeňským Prazdrojem a lze jmenovat mnoho dalších.

Sázka na neotřelou komunikaci se vyplácí

Pivovary si uvědomily, že cesta k zákazníkovi nevede jen přes nákladnou inzerci, ale že je třeba hledat i jiné, mnohdy spíše neotřelejší formy komunikace a marketingových aktivit. Sezona je vynikající příležitostí, jak pivo a vše kolem něj, včetně jeho tradice a historie, ukázat v nových souvislostech nejen těm, kteří je znají a pijí, ale co nejširší veřejnosti. Pivo si to nepochybně zaslouží.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jan Veselý - výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven

Pivovar Klášter z Hradiště nad Jizerou kupuje společnost K Brewery Group, která od loňského roku investuje do podílů v tuzemských menších pivovarech. Zdeněk Radil, předseda představenstva K Brewery Group, nechtěl akvizici před jejím završením komentovat. Ředitel pivovaru Jiří Žwak potvrdil, že o Klášter se zajímá K Brewery Group, jejímž jediným známým majitelem je vlastník Lázní Luhačovice Martin Burda.

Dle zdrojů serveru Euro online již byla podepsaná kupní smlouva o nabytí sta procent akcií, ovšem během dohodnuté lhůty – zhruba tři týdny – mohou obě strany ještě od transakce ustoupit.

K Brewery Group, která již získala podíly v pivovarech Černá Hora, Svijany, Malý Rohozec, Jihlava, Janáček a Platan, se u této akvizice ne zcela drží své filozofie přibírat do své skupiny dobře fungující bezproblémové pivovary. Na akciovou společnost Pivovar Klášter byl před dvěma lety vyhlášen konkurs, v té době už pivovar provozovala firma Ecoholding. Při exekučních dražbách se při konkursu zpeněžily některé nemovitosti.

V představenstvech společností Pivovar Klášter a Ecoholding, který výrobu piva převzal před pěti lety, je František Hřebík. Informace, že jde o majitele pivovaru, ale jeho dlouholetý spolupracovník Jiří Žwak, ředitel pivovaru a člen představenstva zkrachovalé firmy, nepotvrdil.

V loňském roce pivovar Klášter vyrobil 113 606 hektolitrů piva, z toho 44 procent směřovalo na vývoz.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Táňa Králová

Pilsner Urquell se spojuje se špičkovou gastronomií

Za posledních dvanáct měsíců vzrostly prodeje piva Pilsner Urquell v Itálii o šest procent a dosáhly objemu 23 000 hl. Tento růst se podařil i přesto, že trh s pivem v Itálii stagnuje. Pilsner Urquell je v Itálii považován za superprémiový ležák a proniká úspěšně i do vyhlášené italské gastronomie. V loňském roce značka uzavřela smlouvu s renomovanou gastronomickou společností Gambero Rosso, která blíže seznámila italské gurmány s plzeňským pivem prostřednictvím degustací, ale také receptů spojujících italská jídla a pivo Pilsner Urquell.

V uplynulém roce vzrostly prodeje Pilsner Urquell jak v lahvích (+ 7,2 %), tak i v čepované variantě (+ 6,1 %). Největší oblibě se plzeňský prémiový ležák těší v severní Itálii, zejména v regionu Benátek. Na letišti v Benátkách se můžete dokonce v letošním roce setkat se speciálním pivním barem Pilsner Urquell.

„Na italském trhu se značka Pilsner Urquell profiluje jako vysoce prémiová značka, a proto jsme mnoho aktivit zaměřili na kvalitní gastronomii, čímž jsme se odlišili od naší konkurence. Velkou popularitu zaznamenala kuchařka jídel ve spojení s naším pivem či jeho řízené degustace,“ řekla Roberta Graziosi, manažerka značky Pilsner Urquell v Itálii.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Tropické počasí, dvacet pivovarů a šedesát druhů piv. Třebíčské Karlovo náměstí bylo od pátku do soboty jednou velkou restaurací, kde se pod širým nebem smažilo maso a na pódiu hrály kapely. Tradiční slavnosti piva měly letos třináctý ročník.

Návštěvníci ochutnávali, jak vaří pivo velké firmy i málo známé minipivovary. Z Kopřivnice dovezli výrobci kvasnicový ležák Chachárek. Malý pivovar, který byl založen s vizí vyrábět klasické české pivo kvasnicového typu, má za sebou pětiletou historii. Chce být alternativou stále se rozšiřujícím europivům. Letos plánuje vyrobit pět set hektolitrů. Ve srovnání s Chachárkem loni uvařil „místní“ Akciový pivovar Dalešice téměř dva a půl tisíce hektolitrů piva. Pivovaru známému z filmových Postřižin pomáhá rozvoj turistiky. Také pivo z Dalešic se o slavnostech pilo na Karlově náměstí.

„Já tady ochutnávám piva, jaká si nemůžu koupit v supermarketu. Musím ale pomalu, slunce hodně pálí,“ smál se v sobotu odpoledne Josef Kohout. Do Třebíče přijel na slavnosti z Moravských Budějovic.

Paradoxem je, že třebíčské pivo se na třebíčských slavnostech nepije. Pivovar ve městě skončil v roce 1972, poslední várka byla uvařena tehdy 26. září.

Firmy z jiných měst nabízely na slavnostech i spoustu suvenýrů pro sběratele. Na náměstí měl stánek i Pivovar a restaurace U Fleků. Ten má ve svém pražském sídle historickou varnu. Pivovar U Fleků byl založen v roce 1499. Restaurace U Fleků je nejznámější pražskou hospodou.

Na Karlově náměstí prodával i slovenský pivovar Steiger sídlící v obci Vyhne. Leží poblíž Banské Štiavnice a Žiaru nad Hronom. Pivo se vaří ve slovenské obci již od patnáctého století. Tmavé a světlé ležáky nabízely Slovenky za pípou i v lahvovémbalení. „Mně se tady líbí. Jen nechápu, proč se sem platí vstupné. Osobně by mi stačilo, kdyby na slavnostech vystupovaly jen místní kapely,“ míní Jiří Peštál z Třebíče.

„Chodím na pivní slavnosti pravidelně. Pokaždé se tady potkám se spolužačkami, které jinak celý rok nevidím. Už jsem dneska ochutnala čtyři druhy piv,“ pochlubila se v sobotu čtyřiadvacetiletá Martina Valová.

Na pódiu právě vystupovala Lucie Vondráčková, kterou vystřídala Patrola Šlapeto s písněmi minulého století. „Na slavnosti chodíme každoročně hlavně kvůli kulturnímu programu, je dobře sestavený pro mladší i starší lidi. Piva jsem od včerejška vypila jen tři,“ sečetla v sobotu odpoledne šedesátiletá Marie Kuchařová.

Na náměstí roztočily pípy i pivovary z Vysočiny: Rodinný pivovar Bernard z Humpolce, pivovar Poutník z Pelhřimova a jihlavský pivovar – prodával ježka. Nechyběl ani mezeříčský nefiltrovaný a nepasterovaný Harrach. Malostranský pivovar ročně vyrobí 800 hektolitrů ležáku.

Ochutnávala se i pro Vysočinu „exotická“ piva Krakonoš z Trutnova či Novopacké pivo. Kdo si chtěl odnést lahve s Krakonošem na vinětě, měl ale v sobotu smůlu. „Bohužel, už nám došly,“ krčil na rameny výčepní.

Zdroj: MF Dnes.cz

Najdi náš ochutnávkový tým, kup lahvové pivo Litovel a okamžitě získej dárky.

Na léto jsme pro všechny, kterým chutná klasicky vařené litovelské pivo, přichystali novou soutěžní akci o zajímavé ceny. Každý, kdo si koupí v obchodě 40 lahví piva Litovel a předá paragon o nákupu našemu ochutnávkovému týmu, který po celé léto jezdí křížem krážem po celé Moravě, vyhrává. Výhry za 40 klasicky vařených litovelských piv si může každý sestavit sám. Akce probíhá od počátku května do konce září.

Každý, kdo si koupí 40 lahví piva Litovel koupí, navíc vstupuje do slosování o 6 domácích výčepů včetně 5 l soudku piva Litovel. Stačí na zadní stranu účtenky s nákupem 40 ks lahvového piva Litovel vypsat své jméno, příjmení, věk, přesnou adresu, tel. číslo a vhodit ji do slosovací nádoby, kterou najdete u každého promo týmu Litovel. Slosovací akce probíhá od 16. 6. do 30. 9. 2008. Každý měsíc vylosujeme 2 výherce. Ceny budou předány po skončení celé akce.

To však není všechno. Na příznivce litovelského klasicky vařeného piva čekají v létě ještě další výhry. První tři tisíce lidí, kteří sesbírají 200 akčních zátek od lahví piva Litovel a zašlou je na adresu pivovaru, získají originální tričko a kšiltovku. Akce probíhá od 16. 6. do konce září.

Do slosování budou zařazeny jen kompletní objednávky. Aby byla soutěžní objednávka zařazena do slosování, musí obsahovat pouze soutěžní položky (vršky). Objednávky došlé po skončení akce nebudou zařazeny do slosování. Objednávka musí být odeslána nejpozději do 30.9.2008. Provozovatel si vyhrazuje právo na změnu výherních cen. Výherní ceny není možné vymáhat soudní cestou. Vyhlašovatel soutěže si vyhrazuje právo soutěž v jejím průběhu poupravit nebo zrušit.

Zobrazit Tourplán

Zdroj: Litovel.cz

Přijďte si zahrát a zafandit do své oblíbené hospůdky

Úspěšná promo akce se opět vrací do restaurací. Na letní pivařskou sezónu jsme pro příznivce točeného klasicky vařeného piva z Litovle přichystali večery plné fotbalových soutěží, skvělé zábavy a nevšedních sportovních zážitků. Po celé léto budou postupně restaurace s pěnivým mokem z Litovle na čepu navštěvovat litovelské promohlídky. Ty štamgastům budou přivážet soutěže o atraktivní ceny, večerní zábavu a především populární stolní fotbálek, který do mnoha restaurací a hospůdek neodmyslitelně patří. Během celého večera v sobě mohou pivaři a pivařky probudit sportovního ducha, zúčastnit se turnaje dvoučlenných týmů ve stolním fotbale a získat řadu atraktivních cen. Pro všechny návštěvníky celé restaurace je navíc v době příjezdu litovelské promo hlídky připraveno zdarma 50 orosených klasicky vařených litovelských piv na rozjezd.

Zdroj: Litovel.cz

Již druhý ročník populárních závodů a zábavné projížďky na kolech Litovelským Pomoravím pod názvem FREE Litovelská jízda proběhla v sobotu. Závod odstartoval přesně ve 14 hodin na nádvoří litovelského pivovaru. Téměř tři sta účastníků se vydalo na dvě tratě Litovelským Pomoravím. Delší z nich měřila 30 kilometrů, kratší 18 km.

Na delší, třicetikilometrové trati závodili účastníci ve třech kategoriích - muži, ženy a junioři. Kratší, desetikilometrovou trať si užily rodinné týmy s dětmi. Nejstarším závodníkem byl Bohuslav Konečný (81 let). Nejmladším tříletá Zuzka Kučerová. Na závod se vydala i dvojkola. Nechyběla ovšem ani dvě jednokola cipísek. Jedno z nich zkušeně vodil Michal Měcháček, který si odbyl svou premiéru loni, když na něm ujel dokonce celých neuvěřitelných 30 kilometrů a to poprvé v životě. Letos svůj výkon zopakoval.

Během závodu čekalo na cyklisty plnění řady zábavných úkolů. Organizátoři připravili i pestrý doprovodný program a soutěže pro rodiče s dětmi v areálu pivovaru. Zajímavým zpestřením byla exhibice brazilského tanečního bojového umění Capoeira. Grilovalo se, k dobré náladě přispěla i hudební produkce a nechybělo ani nealkoholické pivo Litovel FREE, které všechny sportovce zaslouženě osvěžilo.

Startovné bylo zdarma (FREE) stejně tak jako nealkoholické pivo Litovel FREE na startu závodu. V ceně startovného byly i tvarůžky a další podpora účastníků FREE Jízdy. "Litovelský mikroregion leží v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a právě tímto územím vedou překrásné cyklistické stezky. Litovelský pivovar se podílí na jejich otevírání, aby si zdejší krásnou krajinu mohlo užít co nejvíc lidí. Počasí nám opět přálo a druhý ročník loni tak úspěšné akce se opět vydařil," uvedla vedoucí marketingu Pivovaru Litovel Markéta Hoduláková.

Zdroj: Olomoucko24.cz

Hanušovický pivovar Holba dokončil rekonstrukci horkovodního hospodářství. Investice přišla na téměř šest miliónů korun.

Nová technologie umožní efektivnější předávání tepla v různých fázích výroby, přinese finanční úsporu a bude mít i pozitivní ekologický dopad. „Nový systém nahradí soustavu železných zásobních nádrží, používanou v pivovaru téměř třicet let,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Letos počítá vedení Holby s investicemi ve výši téměř 40 miliónů korun.

Zdroj: Právo.cz

Dva poslední květnové dny patří na Staré radnici pivu, malým nezávislým pivovarům a lidové zábavě. Milovníky zlatého moku čeká produkce čtrnácti menších podniků z celé země, za níž by jinak museli složitě cestovat. Oblíbený zlatavý nápoj tak mají v několika verzích přímo na dlani.

Součástí pivní akce byl v pátek od půl druhé kostýmovaný průvod městem. V čele vřavy jel nefalšovaný pivovarský vůz tažený koňmi. Program v Radnické ulici vyvrcholí soutěží o nejlepší pivo.

Už od pátku tak mohou pivní znalci osobně hodnotit říz pivních moků ze Svijan, z Náchoda, Poličky, Žatce, Sentic, Varnsdorfu a mnoha dalších měst.

"Jde o piva vyráběná tradičním řemeslným způsobem bez použití metod z velkoprodukcí," zdůraznil prezident Českého svazu malých nezávislých pivovarů Jiří Fusek.

Zdroj: iDnes.cz | Foto: Monika Tomášková

Plzeň a pivo patří neodmyslitelně k sobě. Místem, které potvrzuje pokračování této tradice, se nově stal sportovně-relaxační komplex Pivovarský dvůr v Plzni-Černicích.

Spojením restaurantu, pivnice a pivovaru Purkmistr s Hotelem Purkmistr, konferenčním sálem, letní terasou, VIP salonkem a barem s bowlingem vzniklo místo ideální pro konání nejrůznějších firemních a společenských akcí. Komplex Pivovarského dvora vznikl v klidném prostředí památkové rezervace na Selské návsi. Jeho výhodou je velmi dobrá dostupnost od dálnice D5 spojující Prahu se SRN, kdy sjezd k hotelu trvá pouhé tři minuty. Pivovarský dvůr nabízí vhodné prostory pro pořádání konferencí, školení, prezentací, motivačních programů a v neposlední řadě i svatebních hostin.

Hotel Purkmistr má k dispozici 65 lůžek ve 29 dvoulůžkových pokojích, jednom jednolůžkovém a dvou apartmánech. Konferenční sál s kapacitou až 80 osob je vybaven kompletní konferenční technikou řízenou inteligentním systémem Creston přes barevný WiFi panel.

Přilehlá restaurace až pro 90 hostů v prvním patře budovy s nabídkou gastronomických specialit je kompletně vybavena pro pořádání rautů, svateb i školení.

Návštěvníci Pivnice Purkmistr se 70 místy v přízemí pravého křídla Pivovarského dvora oceňují zejména stylové zařízení a typickou atmosféru pivovaru, kterou vytváří měděná dvoutělesová varna v čele pivnice. V restauračním pivovaru mohou hosté zhlédnout ukázku technologie vaření piva klasickým českým způsobem, prohlédnou si pivovarské sklepy, včetně kvašení piva v otevřených kvasných kádích a zrání v ležáckých tancích. V pivnici pak mohou ochutnat několik druhů vynikajícího nefiltrovaného a nepasterizovaného dvanáctistupňového ležáku Purkmistr včetně ochucených piv jako např. borůvkové, višňové či medové a dále zvlášť pečlivě připravovaná a ošetřovaná piva jubilejní. "Jednotlivé receptury vyvinul a odzkoušel (a uvařil podle nich naše piva) známý plzeňský sládek ing. Josef Krýsl, který získal za svoje postupy v soutěžích malých a restauračních pivovarů řadu ocenění," připomíná marketingový manažer ing. Petr Míč.

Nový jídelní lístek připravený šéfkuchařem Václavem Pachem nabízí pestrý seznam specialit a dobrot z pivovarského dvora vhodných k pivu včetně možnosti grilování ve dvoře nebo možnost pořádání zabijaček.

Celý komplex je klimatizován a pokryt bezplatným WiFi připojením na internet. Hostům je k dispozici 21 parkovacích míst v krytých garážích s možností on-line sledování zaparkovaného vozu. Další parkovací místa včetně dvou pro autobusy se nacházejí ve dvoře.

Pro aktivní odpočinek je k dispozici bowlingová hala se třemi dráhami, na kterých může současně hrát až 24 hráčů. Stylový interiér s kamennou klenbou a motivy dřevěných sudů připomíná pivovarské sklepení. Cyklisté mohou využít přilehlou síť cyklostezek vedoucích například k blízkému hradu Radyně nebo loveckému zámku Kozel.

"Pro stálé zákazníky jsme připravili exkluzivní bonusový systém, který prostřednictvím VIP karet umožňuje čerpání řady výhod a dárků, jako třeba vouchery na jednorázovou konzumaci, pobyt ve wellness centru Gondola, bowlingu v Pivovarském dvoře či pobyt v hotelech Purkmistr či Gondola v centru Plzně," uzavírá Míč.

Zdroj: iHNed.cz

Jednu z najväčších marketingových kampaní vo svojej histórii spúšťa od 1.júna 2008 Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne. Základom rebrandingu je nová profilácia značky STEIGER , založená na legende o jašteričkách a nájdení zlata v Banskej Štiavnici. Verejnosť by malo zaujať 150 bilbordov, 110 rozhlasových spotov, viac ako 700.000 výtlačkov grafickej kampane v printových médiách a zlatým klincom je turné legendárnej skupiny OLYMPIC v deviatich slovenských mestách. Oficiálny názov podujatia, ktoré začína 6.júna 2008 v Humennom je OLYMPIC tour 2008 - Tour piva a dobrej hudby. Na marketingové akcie plánuje pivovar STEIGER tento rok vynaložiť celkovo 35 miliónov korún, čo je na malý pivovar obrovská čiastka. Informoval o tom manažér marketingu Emil Mihálik.

Dodal, že pivovar STEIGER mení nielen svoju pečať, ale dolaďuje aj logo, etikety a celý podporný marketing. Autorom novej grafiky je dizajnér Vladimír Kovařík z Univerzity Tomáša Baťu v Zlíne. Pivovar tiež zavádza označenia classic pre 10-stupňové, premium pre 11-stupňové a gold pre 12-stupňové pivá, aké sa používajú v Česku.

,,Predchádzajúce profilácie „Kráľovský pivovar“ a „Templárski rytieri“ sa neosvedčili, navyše spojenie vyhnianskeho piva s templárskymi rytiermi je historicky sporné. Nová profilácia, založená na legende o nájdení zlata v Banskej Štiavnici, je ľúbivá, pomerne vierohodná a nie účelovo vytvorená,“ povedal E.Mihálik. Poukázal na väzbu pivovaru na Banskú Štiavnicu, ktorá mnoho rokov pivovar vo Vyhniach vlastnila.

„Hoci zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade pokračuje v zlatistom pive Steiger z Vyhní. Aj názov Steiger je spätý s banskoštiavnickým baníctvom, keďže znamená banský majster, predák. Spojenie s baníckou tradíciou má vyjadrovať aj nápis DAJ BOH ŠŤASTIA po latinsky DA DEUS FORTUNAE na novej pečati pivovaru. Okrem pečate dochádza v STEIGRI aj k zmene etikiet na fľašiach. Odlišná bude aj plechovka, v ktorej sa tento zlatistý mok predáva. Nie je lesklá, ale matná, čím vytvára pocit, že nápoj je vychladený," dodal E.Mihálik.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger