Výrobci piva se stávají další skupinou firem, která po vzoru obchodních a logistických společností využívá elektronickou výměnu dokladů (EDI) ve strukturované podobě prostřednictvím služeb konsolidačního a clearingového centra EDI Orion. Platí to i pro světoznámou značku Plzeňský Prazdroj, která představuje z hlediska objemu komunikace vůbec největšího dodavatele do retailu na tuzemském trhu. Prazdroj si tento způsob elektronické komunikace vybral letos v dubnu ve výběrovém řízení. Dodavatelem řešení pro komplexní zajištění EDI komunikace je společnost CCV Informační systémy.

Přední výrobci piva přešli na řešení EDI ORION

Plzeňský Prazdroj nasazením nového řešení rozšířil řady dvou desítek společností zabývající se výrobou piva, které se rozhodly využívat službu EDI Orion pro elektronickou výměnu obchodních informací na principu softwaru jako služby (SaaS). Zařadil se tak mezi tisícovku společností, které již službu EDI Orion využívají, mezi něž patří také značky piva Bernard, Krakonoš, Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, Svijany či sedmička pivovarů skupiny K Brewery Trade. Nově pak v květnu také Měšťanský pivovar v Poličce.

Roste poptávka po uceleném řešení

Přední výrobci piva potvrzují trend ústupu od doposud využívaných způsobů elektronické komunikace přechodem na EDI Orion. Ten představuje komplexní a svými možnostmi ojedinělé řešení pro elektronickou výměnu dat (EDI) a bezpapírovou komunikaci. „Vnímáme, že se zákazníci bez ohledu na velikost firmy přestali bránit uceleným outsourcovaným a cloudovým řešením, kdy neinvestují do vlastnictví aplikace, ale vnímají dobře vlastní přidanou hodnotu při minimalizaci nákladů na správu,“ říká David Reichel (foto), ředitel divize CCV eBusiness.

EDI Orion zároveň zahrnuje veškeré doklady v obchodním styku, jako jsou objednávky, faktury, dodací listy, ceníky a řadu dalších. Výrobcům piva však kromě samotného zajištění elektronické výměny dokladů a globální kompatibility komunikace přináší mnohem více, např. možnost jednoduchého rozšíření spolupráce na více obchodních partnerů bez nutnosti dalších nákladů.

„Plzeňský Prazdroj vzhledem k prodejním objemům a zároveň k počtu obchodních partnerů klade obrovský důraz na kvalitu a úroveň služeb spojených s výměnou elektronických dokladů. Rychlá a spolehlivá komunikace s našimi zákazníky a dodavateli prostřednictvím formátu EDI je zcela klíčová jak z finančního, tak logistického hlediska“, říká Pavel Pučelík, Sales systems manažer společnosti Plzeňský Prazdroj.

Jeho slova doplňuje Pavel Königsmark, Sales systems expert společnosti Plzeňský Prazdroj: „Důležitý aspekt při našem rozhodování představovaly též vynikající reference zvoleného řešení od našich stávajících partnerů a dále to, že EDI Orion je nabízen formou služby a odpadají tak složité systémové implementace.“

Elektronickou výměnu dokumentů se službou EDI Orion v současné době využívá více než 1 000 společností. Každý měsíc je prostřednictvím tohoto clearingového centra spolehlivě a bezpečně přeloženo a doručeno do informačních systémů komunikujících protistran více než milion zpráv.

Zdroj: eProfil.cz

Plán, jak zachránit chátrající barokní pivovar, má nové vedení Roudnice nad Labem. Cennou památku koupil před lety americký podnikatel. O svůj majetek se ale už dlouho nestará. Bývalí představitelé města nechali stavbu oplotit a zajistili padající pivovarskou střechu.

Drátěný plot, který má chránit chodce – tak bývalé vedení města vyřešilo problém s barokním pivovarem. Hájilo se tím, že platit opravy cizího majetku nesmí a i kdyby chtělo, nemá z čeho. "Ať nám někdo řekne, kde na to máme vzít peníze," bránil se bývalý starosta Roudnice nad Labem Josef Bakeš (TOP 09 – Starostové) v květnu loňského roku. Nové vedení města však má jiný názor, podle něj je povinností radnice pivovar zachránit. "Samozřejmě je to o penězích, je to náročné. Ale viděl jsem pivovar v mnohem horším stavu, který dokázali opravit," prohlásil starosta města Vladimír Urban (Společně pro Roudnici). Radnice připouští, že desítky milionů korun na úplnou rekonstrukci pivovaru nemá a hned tak mít nebude. Na novou střechu ale peníze najít chce. "Pro nás je samozřejmě priorita zafixovat tuto památku tak, aby nechátrala," potvrdil místostarosta Michal Cihla (ODS).

Postup nových roudnických radních schvalují i památkáři. "Není nikde psáno, že využití musí být příští rok nebo za dva roky. Je spousta památek, které byly zakonzervovány deset let a nyní mají své vlastníky," uvedl Petr Hrubý z Národního památkového ústavu Ústí nad Labem. Vedení města chce také vyjednávat s americkým podnikatelem o zpětné koupi pivovaru. Muž, který památku získal za půl milionu korun, za ni ale žádá desetkrát tolik. "Určitě se s ním budeme dohadovat o možné koupi. Samozřejmě za reálnějších podmínek," dodal Michal Cihla.

Vyjednávací pozici roudnické radnice teď vylepšil litoměřický okresní soud, který amerického podnikatele odsoudil k tomu, aby zaplatil městu odškodné pět milionů korun. Sumu, na kterou si pivovar cení sám.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Opět po roce se na celý den otevřely brány pivovaru Primátor.

Krásné počasí bez dešťových přeháněk a pestrý hudební program přilákaly do areálu pivovaru téměř 3500 návštěvníků.

Pro příznivce piva a hudby bylo připraveno devět výčepních míst, na kterých se čepovalo 14 druhů piva a pro nejmenší limonáda malinovka nebo cola. Veliký úspěch zaznamenalo nové pivo – speciální výroční ležák 14%, uvařené ke 140. výročí od rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda o zřízení vlastního obecního pivovaru. Dále také velice chutnala spodně kvašená piva. Celkem se na Dni s Primátorem prodalo více jak 12000 piv a 1500 limonád. Po celý den se konaly exkurze s odborným výkladem, a kdo měl šťastnou ruku odnesl si cenu z bohaté tomboly.

Jako první vstoupil na podium Vladimír Mišík se skupinou ETC a svými známými hity rozezpíval všechny příchozí. Největším tahákem byla kapela Sto zvířat, která svou popularitu potvrdila a roztančila davy návštěvníků. Dále vystoupila skupina Gipsy.cz a areál pivovaru rozparádili bubeníci z Jumping Drumps.

V podvečerních hodinách pak publikum skvěle rozpohybovali muzikanti skupiny Fast Food Orchestra a o závěrečnou tečku se postarala energická reggae disco-popová kapela The Spankers, po jejichž vystoupení byl celý areál pivovaru Primátor uzavřen.

Návštěvníci se už nyní mohou těšit na příští rok, kdy Den s Primátorem má určený termín na 19. května.

Zdroj: Náchodský deník.cz

Pardubický pivovar při příležitosti 140. výročí přichystal hned několik významných změn. Ty by měly podpořit zájem o pardubické pivo a následně přispět také k navýšení prodeje piva Pernštejn. Jednou z nejzásadnějších změn je redesign značky Pernštejn.

Pardubické pivo v tuto chvíli vyráží do trhu ve zcela novém kabátě. S novým balením se mění také slogan i logo, kterému bude stejně jako v minulosti dominovat kůň v červeném erbu. V novém bude uvedeno na trh i Nealkoholické pivo pod názvem Pernštejn.

Od 1. června je tedy možné koupit celé portfolio značky Pernštejn ve zcela novém balení. „Změna značky byla dlouhodobě a pečlivě připravována. Jak jsme tento úkol zvládli, nám ukáže čas. My jsme s proměnou velice spokojeni a považujeme ji za více než zdařilou.“ říká Jan Kvasnička, ředitel Pardubického pivovaru.

Nové etikety budou laděny do stříbrné barvy s dominantním koněm v červeném erbu. Ten by měl zákazníkům připomínat, že se jedná o pivo z Pardubic. Na všech obalech je umístěn slogan „Pivovar s tradicí“. Jak dodává Jan Kvasnička: „Pardubický pivovar je regionální pivovar, který tu působí již od roku 1871. Od té doby uběhlo 140 let a my stále navazujeme na tradici vaření piva tak, abychom uspokojili naše stávající i nové zákazníky.“

Redesign značky se promítne také do všech reklamních materiálů. Především pak i v označení jednotlivých provozoven. V současné době má Pardubický pivovar osm vlastních provozoven, které slouží jako vlajkové lodě zn. Pernštejn.

Nelze však opomenout ani další produkty - 19° pivo Pardubický Porter nebo 14° speciální pivo Pardubický Taxis. Nakonec samotný Taxis za svou velmi krátkou dobu působení na trhu sklízí úspěch. To potvrzuje i získané ocenění „Regionální potravina“.

O Pardubickém pivovaru a.s.

Kořeny pivovarnictví v Pardubicích sahají do počátku 14. Století. O jeho významný rozvoj v renesanci se postaral Vilém z Pernštejna. Převratné změny v obchodu a průmyslu 19. století si vyžádaly i v tomto oboru zcela nový přístupu, a proto tradici městského pivovaru převzal v roce 1871 akciový pivovar Pardubice. V současné době nabízí Pardubický pivovar osm druhů sudových a osm lahvových piv pod značkou Pernštejn, speciální 19° pivo Porter, 14° pivo Pardubický Taxis a Ozzákovo pivo Ozzobír.

Zdroj: Tiskovky.info

Gambrinus poprvé ve své historii zahájil distribuci nefiltrovaného ležáku do širší sítě restaurací a pivnic. Příznivci zlatavého moku tak budou mít vůbec poprvé příležitost vychutnat si toto výjimečné pivo, kterým se tradičně v pivovaru vítali vzácní hosté. Časově omezená nabídka nefiltrovaného ležáku Gambrinus bude na čepu ve více než 250 restauracích po celé České republice, a to pouze do 20. června.

Slavnostní zahájení čepování nefiltrovaného ležáku Gambrinus proběhlo v Hostinci Na staré Kovárně v pražských Holešovicích, kde první půllitry načepovali členové skupiny Tři sestry, kteří jsou se značkou Gambrinus dlouhodobě spojeni. Zástupci Gambrinusu jim při této příležitosti předali 30l sud nefiltrovaného ležáku Gambrinus jako dárek k oslavě 26. narozenin kapely a popřáli jim úspěšný start Gambrinus Tour 2011, která začíná již 27. května.

Od založení pivovaru Gambrinus v Plzni v roce 1869 bylo zvykem pohostit vzácné návštěvy nefiltrovaným pivem Gambrinus. Sládci přinesli pivo přímo ze sklepů pivovaru v osmilitrových džbánech a nalévali jej návštěvníkům v místnosti zvané „pijárna“.

Toto zlatavé pivo s typicky kvasničným zákalem bez jakýchkoliv rušivých tónů se od tradičního piva v mnohém liší. Obsahuje až jeden milion živých kvasničných buněk na jeden mililitr piva, takže v jednom pivu je až pět set milionů kvasinek. Je také charakteristické obsahem většího množství vitaminů skupiny B, než klasická piva.

„Při pečlivějším doušku je v nefiltrovaném ležáku cítit znatelná vůně čerstvých pivovarských kvasinek a jeho vůně je dokonale sladěná se sladovým aroma. Obsahuje hořké chmelové látky, které dělají jeho chuť jadrnější a plnější,“ popisuje smyslový zážitek z piva Jan Hlaváček, vrchní sládek pivovaru Gambrinus.

Filtrovat, tedy odstraňovat látky zakalující pivo, se začalo ve druhé polovině 19. století, aby se pivo nekazilo a mohlo se přepravovat na větší vzdálenosti.

„Jsme rádi, že díky pokroku v technologiích můžeme nyní našim zákazníkům nabídnout nefiltrovaný ležák Gambrinus přímo v jejich hospodě. Věříme, že tato nabídka konzumenty nadchne,“ komentuje výjimečnou nabídku Martin Rosička, Senior Brand Manager značky Gambrinus.

Nefiltrované nepasterované pivo je velmi náročné na zacházení a skladování, proto není logisticky možné jej běžně nabízet. A proto je také toto pivo možné ochutnat pouze ve vybraných hospodách, které splní náročná kritéria péče o pivo z hlediska skladování a sanitace.

Zákazníci, kteří by nestihli ochutnat osobitou chuť pivovarských kvasinek, budou mít znovu příležitost ochutnat nefiltrovaný ležák Gambrinus až na konci srpna v Plzni, v rámci Pilsner Festu 2011, kde bude v limitované nabídce speciální várka nefiltrovaného ležáku Gambrinus.

Kompletní seznam restaurací čepujících Gambrinus Nefiltrovaný ležák naleznete na stránkách www.gambrinus.cz

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivovar na Jablonecku začal budovat tehdejší majitel maloskalského panství statkář Johann Romisch v roce 1833. První várka byla z podniku expedována již v roce 1835. Na tu dobu se jednalo o velmi moderní provozovnu, ve které se koncem 19. století vyprodukovalo až 70 000 hektolitrů piva ročně. Podnik zaměstnával ředitele, 4 účetní, 5 obchodních zástupců, sládka a podsládka, vrchního bednáře s 20 bednáři, 30 pivovarských chasníků, 18 kočích, 2 strojníky a kováře.

V letech 1882 až 1889 byly ve Vrkoslavicích nad pivovarem založeny tři rybníky. Pro potřeby pivovaru se zde v zimních měsících těžil led, na posledním, horním rybníku bylo v roce 1922 otevřeno veřejné koupaliště.

V roce 1905 vypukl v areálu ničivý požár, který byl údajně zapříčiněn neopatrnou manipulací jednoho z dělníků. Ovšem již v roce 1906 byl pivovar na původních základech znovu postaven a navíc rozšířen. Později přešel pivovar do majetku svobodného pána Ludwiga von Oppenheimera a poté do společnosti vstoupili vídenští průmyslníci v čele s Johannem Medingerem a svobodným pánem baronem Adolfem von Bachofen. V roce 1908 se akciová společnost Pivovar Medinger sloučila po složitých jednáních se společností Liberecké pivovary a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích a 31. srpna 1908 vznikla nová, ale velmi silná společnost Liberecko - Vratislavické a Jablonecké pivovary.

Jablonecký i vratislavický pivovar přes kapitálové spojení vyráběly pivo samostatně a nekonkurovaly si ani v odbytu. Prvním ředitelem této společnosti se stal Dr. Julius Roesler. O jeho schopnostech vypovídá určitě i fakt, že ředitelem prosperující společnosti byl celých 37 let až do podzimu 1945, kdy byl odsunut do Rakouska. Akciová společnost byla zrušena a jablonecký pivovar přešel do národní správy. Až do roku 1948 byl národním správcem Jaroslav Kopecký, ředitelem ing. Jaroslav Haase a prvním předsedou závodní rady se stal bednář Rudolf Matura. Po únorovém převratu v roce 1948 vznikl ze společnosti Liberecko - Vratislavické a Jablonecké pivovary národní podnik Severočeské pivovary, jehož ředitelem byl jmenován Josef Starý.

Přes problémy poválečné doby patřil jablonecký provoz k velmi moderním a jen v samotném Jablonci činila roční produkce až 140 000 hektolitrů piva ročně. Po Plzni, Smíchovu a Velkých Popovicích byl jablonecký pivovar čtvrtým největším výrobcem zlatého moku v republice. O jeho světovosti svědčí například i fakt, že láhev vyhlášeného Jabloneckého Jantaru najdete ještě dnes v muzeu piva v Kodani mezi více jak 13 000 lahvemi z celého světa.

Během vlády národního podniku se však postupně nad jabloneckým pivem začalo smrákat. Kdysi velmi moderní technologie bez investic chátrala. V roce 1981 se poprvé uvažovalo o ukončení výroby. Pak bylo sice rozhodnuto o rekonstrukci - byla instalována nová nerezová vana, v roce 1986 byly instalovány nové chladící věže a rozvody - přesto byl pivovar definitivně uzavřen v roce 1991.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Naše Jablonecko.cz | Autorka: Alena Pečová

Od Jirky Bejčka dorazily fotky z křtění piva BuQičák a my Vás samozřejmě o ně nemůžeme ochudit. Slabší nátury ať nakouknou do fotogalerie jen na vlastní nebezpečí (vždyť někteří mají trauma jen ze slov) :) A jak vlastní křest vidí JBS?

Jinak křtění BuQičáka se vydařilo! Je to fuckale sqělá letní pšenka s neuvěřitelnou barvou a výbornou chutí. Ti z nás co fskutku přišli v růžžžovoučkém si to opravdu užili a dle mnohých jsme byli k nakousnutí! Zkrátka se zase ukázalo, že Petr Buriánek na zakázku uvařit umí a všechna čest, jak se s tím popasoval. Vůbec se mi moc líbilo jak zase jednou Ukázaná platila ☺. Neb toto pifko jsme vymysleli v Tramwayi kam jsme s Hanzem ze Zlejch a s klukama z PPE přejeli z žižkovské Pivní rozmanitosti, kde jsme ochutnávali pifka z Rožňafského pivovaru Kaltenecker….

Na to, co přesně předcházelo tomu, že kdosi navrhl: “Tak si ještě uvařte Bukvičáka!“ se sice již prameny rozcházejí, nicméně co je úžasné je to, že z jedné srandy a hecu vzniklo takhle výborný pifko navíc dotažený do konce, fčetně etikety, 4 % alkoholu a označení Queerbeer!!! ☺

Výše zmiňovanou fotogalerii naleznete zde...

O víkendu se uskuteční XVI. Třebíčské slavnosti piva. Čtenáři dostali možnost se zástupců pořadatelské agentury D.A.N. zeptat, jaké budou.

Jak to bude v novém dějišti vypadat? Dokáže i nové místo pojmout tolik lidí?

Nové místo je připraveno na akci takového rozsahu, jako byla na Karlově náměstí. Věříme, že i letos to bude skvělá akce. Na stránkách www.slavnostipiva.cz naleznete informace, jak bude letošní ročník vypadat.

Jaký bude vnitřek stadionu?

Uvnitř stadionu bude umístěno pódium v samotném středu, okolo budou místa k sezení a stánky prodejců. Areál tak vytvoří dojem veliké pivnice. Prostředí zimního stadionu bude dekorováno několika živými stromy, které toto prostředí jistě zpestří.

Hlavní hvězdy budou hrát venku na parkovišti a uvnitř stadionu bude druhá scéna?

Hlavní tribuna bude na parkovišti za stadionem, uvnitř zimáku bude uprostřed umístěno pódium, na kterém budou hrát nejznámější české i světové hity kapely Hurikán a Las Vegas.

Jak moc jsou pro vás větší náklady na pořádání slavnosti piva na zimním stadionu?

Náklady jsou rozhodně vyšší. Tato skutečnost je dána složitější organizací akce kvůli změně tradičního prostoru.

Jak moc vám letos přípravu narušilo, že jste museli změnit místo působení?

Letos jsme byli kvůli komplikacím ze strany vedení města připraveni o dva měsíce příprav, ale přesto zajistíme návštěvníkům tradiční kvalitu akce. Spoustu věcí jsme museli začít řešit od samého začátku, nedalo se navázat na tradici Karlova náměstí.

Přemýšlíte už, kde budou slavnosti příští rok?

V tuto chvíli nedokážeme říct, kde se bude příští ročník Třebíčských slavností piva odehrávat. Počkáme na zkušenosti z tohoto ročníku.

Mluví se o přesunutí z náměstí na stadion jako o problému, má to i nějaká pozitiva?

Pozitivem může být úkryt před velmi nepříznivým počasím. Další pozitiva pravděpodobně vyplynou až v průběhu akce.

Jaké nové druhy piva letos přibudou?

Přibude pivovar Valášek a Primátor. Celkem bude k dispozici okolo osmdesáti druhů piv.

Bude i nějaká „exotika“?

Na akci bude dovozce speciálních belgických piv, jehož piva loni sklidila u návštěvníků veliký úspěch.

Celý on–line rozhovor najdete zde...

Zdroj: Třebíčský deník.cz

Odborníci představili nápady na oživení areálu zrušeného pivovaru Hostan. Navrhují především otevřít Hradní ulici.

Od fabriky zpět k městské promenádě. Tak si architekti představují budoucnost území, kde stojí budovy někdejšího pivovaru Hostan. Brány Hradní ulice by podle nich měla radnice otevřít co nejdříve. Autor oficiální studie Jaroslav Poláček si pohrává i s myšlenkou lanovky na Hradiště.

„Jednou z velkých výzev v naší studii je například obnova plnohodnotného veřejného prostranství kolem rotundy ze všech stran. Navrhujeme také široké zpřístupnění a otevření areálu. Historickou inspirací nám může být, že ještě ve třicátých letech minulého století končila u rotundy městská promenáda,“ uvedl ve své přednášce při páteční Muzejní noci Poláček.

Naznačil také, že v projektu figuruje námět na zbudování lanové dráhy. „Spojovala by hradní ostrožnu s Hradištěm. Nesloužila by jen turistům, ale také k snadné přepravě lidí bydlících na Hradišti do centra města. Nedávno podobná lanovka vznikla například v Ústí nad Labem,“ uvedl Poláček.

Naznačil i to, že kolem areálu krouží první zájemci. „Zajímat se začali developeři. V jednání je také využití budovy ve vstupní části areálu jednou regionální státní institucí,“ dodal Poláček.

Podle neoficiálních informací by své nové sídlo mohla v areálu pivovaru najít Správa Národního parku Podyjí. Ta zvažuje opuštění stávajících prostor Na Vyhlídce.

Architektonickou studií se již zabývalo i vedení města. „Materiál jsme už poslali k posouzení památkářům. Podle jejich připomínek dojde k případným úpravám studie a my o ní pak budeme dále jednat. Předpokládám, že z památkového ústavu bychom mohli mít odpověď do jednoho měsíce,“ řekl místostarosta Znojma a krajský radní pro kulturu Pavel Balík.

K brzkému otevření areálu pivovaru se hlásí i další odborníci. „Důležité je areál otevřít a začít do pivovaru vracet život. A to jde dělat souběžně s přípravou studií budoucího využití,“ nastínil třeba student architektury Martin Štěpánek, který projekt přeměny pivovaru na živou součást města zpracovává jako diplomovou práci.

I proto se podílel na organizaci páteční konference architektů přímo v jedné z technologických budov bývalého pivovaru Hostan. „Ve své práci například navrhuji, že budovu s byty a šatnami lze v krátké době upravit k bydlení. S relativně malými náklady na rekonstrukci zázemí lze z další části rychle vytvořit klub pro různorodé trávení volného času,“ přiblížil své nápady Štěpánek.

K jeho nápadům se přidal i Karel Havliš z Fakulty architektury brněnského Vysokého učení technického. „Spíš než investice je zásadní aktivita. Začít lze třeba otevřením Hradní ulice a obnovou volného průchodu k hradu. Pěkné by třeba bylo, kdyby ulicí k rotundě jezdil turistický vláček,“ uvažoval Havliš.

Z otevření bran bývalého pivovaru nemusí mít podle něj město obavy. „Pokud tam začnou lidé chodit a vzniknou tam jedna či dvě provozovny, začne fungovat sociální kontrola jako všude jinde ve městě,“ dodal Havliš.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Martin Moštěk

Americký prezident Barack Obama dnes pri svojej návšteve Írska zavítal do malej dediny Moneygall, kde kedysi žil jeho prapraprastarý otec z matkinej strany.

Americký prezidentský pár vítali pozdĺž hlavnej cesty v Moneygalle stovky nadšených ľudí, mávajúcich írskymi a americkými vlajkami. Šéfa Bieleho domu a prvú dámu Michelle Obamovú dokonca v Moneygalle objal vzdialený príbuzný Henry Healy, 26-ročný účtovník inštalatérskej firmy.

Healy sa pred štyrmi rokmi dozvedel, že je jedným z Obamových najbližších írskych príbuzných. Pivovar Guinness pripravil špeciálnu várku piva, ktoré Obamovi načapovali v bare U Ollieho v Moneygalle. Podľa majiteľa Ollieho Hayesa to bola "najdôležitejšia pinta piva", akú kedy čapoval.

Zdroj: Čas.sk | TASR

Pivní speciály Plzeňského Prazdroje získávají také exportní úspěchy

Master 15° Zlatý, vítěz světové soutěže Brewing Industry International Awards, doplní v létě stávající portfolio čepovaných pivních speciálů značky Master. Spotřebitelé si tak budou moci vychutnat všechny tři oblíbené pivní speciály Master jak v lahvové, tak v čepované variantě.

Master 15° Zlatý byl na český trh uveden v roce 2010. Již v únoru 2011 prokázal svou kvalitu, když získal zlatou medaili na prestižní mezinárodní degustační soutěži piv Brewing Industry International Awards 2011, přezdívané „pivní Oscaři“.

„Vítězství v soutěži si velmi vážíme a na oslavu tohoto úspěchu jsme se rozhodli našim zákazníkům zpřístupnit také čepovanou variantu piva Master 15° Zlatý v limitované letní nabídce,“ říká Karel Kraus, senior brand manager značky Master.

Master jsou české pivní speciály uvařené ze surovin té nejvyšší kvality. Značka Master byla uvedena na trh v roce 2007. K dostání byly varianty Master 13° Polotmavý a Master 18° Tmavý, obě výhradně v sudech. V červnu 2010 se oba speciály Master začaly stáčet také do lahví a objevila se i další novinka Master 15° Zlatý, který patří na českém trhu mezi piva s nejvyšší hořkostí.

Master v zahraničí

S exportem pivních speciálů Master začal Plzeňský Prazdroj v roce 2007. Jen za první čtyři měsíce letošního roku se vyvezlo 280 hektolitrů všech jeho variant, což představuje až dvojnásobek exportu za celý loňský rok. Pivní speciály Master jsou populární zejména ve Španělsku, kde jejich spotřeba od uvedení v roce 2008 neustále vzrůstá. Od dubna tohoto roku začal vývoz piv Master i na Slovensko a také zde získává stále více fanoušků.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Letošní gourmetská akce Prague Food Festival rozšířila nabídku vysoké gastronomie spojené s prémiovým pivem. Programy Plzeňského Prazdroje a restaurace Lokál ukáží ideální kombinace pokrmů s pivem Pilsner Urquell a pivními speciály Master - ty navíc předvedou svůj unikátní servírovací rituál Master. Úřadující mistr světa v čepování Pilsner Urquell bude vyučovat ve Škole čepování.

Významná pozornost věnovaná pivní gastronomii nakonec vedla i k sázce mezi pořadatelem festivalu Pavlem Maurerem a starším obchodním sládkem Plzeňského Prazdroje Václavem Berkou, kolik se letos na Prague Food Festivalu vypije piva. Václav Berka věří v překonání hranice 11.000 piv, Pavel Maurer tvrdí, že to nebude více než 10.700 piv. Poražený naplní svou sázku při srpnovém Pilsner Festu v Plzni - tam buď Pavel Maurer bude návštěvníkům čepovat pivo, nebo mu Václav Berka uvaří.

Dobré jídlo má odjakživa vhodného partnera v dobrém nápoji. V degustačním programu Párování piva s jídlem (koná se v Míčovně) se návštěvníci seznámí nejen s portfoliem piv Plzeňského Prazdroje, ale objeví se při ní i některé kategorie piv, která ještě nejsou široce rozšířená na českém trhu, ovšem neodmyslitelně patří do galerie světových piv. K jednotlivým značkám či druhům Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje, doporučí několik kombinací pokrmů, které navrhli přední čeští šéfkuchaři.

Restaurace Lokál U bílé kuželky na Malé Straně (ve stánku č.13 a 14) představí speciální menu jídel, která jsou ideální pro snoubení s ležákem Pilsner Urquell nebo s některým ze tří pivních speciálů Master. Snoubení jídla s pivem v podání Lokálu vedle hlavních chodů nezapomíná ani na předkrmy a dezerty, vše chuťově podtržené některým z prémiových piv.

Návštěvníci Prague Food Festivalu mohou vstoupit do Školy čepování Master Bartender (stánek č.24) a pod vedením Lukáše Svobody, úřadujícího mistra světa v čepování, který dohlédne na různé styly čepování a doplní je svými postřehy a komentáři, si osvojit praktickou dovednost čepování plzeňského piva. Mají tak možnost získat titul „Výčepní učeň Pilsner Urquell Prague Food Festival 2011“.

Speciální piva Master si zasluhují i unikátní servírovací rituál, který bude k vidění ve stánku č.17. Pivní speciály obstarají návštěvníkům i závěrečnou tečku za jejich pobytem na Prague Food Festivalu – při odchodu každý obdrží jako dárek kombinaci všech tří piv Master: Master 15° Zlatý, Master 13° Polotmavý a Master 18° Tmavý.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Ceny Zlatý středník 2010 byly uděleny. Letošní novinkou je vyhlášení kategorie Zlatá litera pro nejlepší český původní text.

Již podeváté udělilo profesní sdružení PR Klub ceny Zlatý středník 2010 nejlepším tištěným i elektronickým periodikům. Celkem byly uděleny ceny v 11 kategoriích. Nově byla ustavena kategorie za nejlepší český původní text, Zlatá litera, zároveň byla udělena poprvé i zvláštní ocenění za distribuci a hodnocení efektivity či cena za inovaci.

V kategorii nejlepší B2C časopis získal první místo časopis Vlastní cestou, který vydává Rodinný pivovar Bernard. Do Humpolce navíc putuje i zlato v kategorii nejlepší online prezentace. „Ocenění si velice vážíme. Je to pro nás pozitivní zpětná vazba, že si dáváme velice záležet nejen na kvalitě našeho piva a jeho servisu, ale také na samotné prezentaci značky a schopnosti komunikovat s našimi zákazníky,“ říká marketingový ředitel pivovaru Tomáš Lipták. Mezi B2B časopisy byl porotou nejvíc oceněn časopis pro profesionály v gastronomii Gastro, který vydává společnost MAKRO Cash & Carry ČR.

Do 9. ročníku tradiční soutěže firemních časopisů, novina a on-line prezentací se přihlásilo 106 periodik. Letošní nižší počet přirozeně odráží situaci na trhu. „Z důvodu snižování nákladů na oblast komunikace přestaly některé společnosti interní periodika vydávat, případně rezignovaly na jejich kvalitu. To se odrazilo i na množství přihlášek v letošním ročníku,“ uvedla Luďka Raimondová, garantka soutěže Zlatý středník. Dále dodala: „Potvrdilo se nám také, že do samotné soutěže se hlásí pouze převážně profesionálně zpracovaná periodika, protože nedochází k poklesu kvality u přihlášených prací.“

Zdroj: Strategie E15.cz | Kráceno

Budějovický Budvar je jediný národní podnik v České republice. Přestože loni skončil s hrubým ziskem téměř 220 milionů korun, stát z něj peníze nedostává. Může za to právě skutečnost, že Budvar je národním podnikem. Nemá žádného akcionáře, a tak nikomu neodvádí dividendy. Veškeré vydělané peníze tedy zůstávají v podniku a mohou být znovu investovány.

V pokladně Budvaru bylo ke konci loňského roku okolo 600 milionů korun nerozděleného zisku. Ministerstvo zemědělství, pod které národní podnik spadá, ale nemá na jeho zisk žádný nárok. Úvahy o tom, že by si vláda sáhla do pokladny Budvaru pro finanční prostředky, naráží na legislativní vakuum.

Budvar tak nic nebrzdí v investicích do nových technologií či do marketingu. Právě masivní investice do nových technologií, například v poslední době do nové stáčecí linky za 140 milionů, mají za následek snižování počtu zaměstnanců. "Každý rok provádíme personální audit, a tím, jak se zdokonalují technologie, není potřeba takový objem pracovní síly," vysvětlil ředitel Budějovického Budvaru Jiří Boček. Koncem roku 2008 měl podnik 670 zaměstnanců, loni 615, letos by se měl počet pracovníků dostat na úroveň kolem 580.

Ani investice nezabránily propadu zisku

I když se Budvar snaží investovat do nových technologií, před propadem zisku v loňském roce ho to nezachránilo. 220 milionů, které Budvar vydělal, sice nejsou špatná částka, bylo to ale o 80 milionů méně než v roce 2009. Na výrobu i spotřebu piva totiž celosvětově působila řada negativních faktorů. Jihočeský pivovar musel také sáhnout k úsporám.

Zatímco do roku 2008 celková výroba piva v Česku stoupala, v letech 2009 a 2010 došlo k 15procentnímu poklesu. Spotřebu ovlivnila ekonomická krize, respektive změna chování zákazníků, z nichž většina řadí pivo mezi zbytné komodity. Spotřeba piva na hlavu v Česku tak loni poklesla asi na 140 litrů (ze 160 v roce 2008); ve srovnání se světovou průměrnou spotřebou 27 litrů na osobu jsme ale stále kabrňáci s jasným světovým prvenstvím.

Kromě ekonomické krize působily na pivovarnické firmy v Česku i další nepříznivé faktory. V minulém roce se zvedla spotřební daň, což zvýšilo cenu piva, také chladnější počasí spotřebě moc nepřálo. Turistů bylo méně a u firem, které hodně exportují, se do celkových hospodářských výsledků promítla i silná koruna. A aby těch špatných zpráv nebylo málo, rostou ceny energie, dopravy, sladu. "V médiích se hodně diskutuje o nedostatku potravin, což také přispívá ke zvyšování cen surovin," stěžuje si Boček.

Pokud ale jde o prodej, propad domácí poptávky se Budvaru podařilo kompenzovat exportem. Do šedesátky zemí vyvezl 605 tisíc hektolitrů piva, tedy bezmála celou polovinu produkce.

První měsíce letošního roku naznačují, že by rok 2011 mohl být rokem obratu. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven přestala totiž produkce tuzemských pivovarů klesat. Nadějí jsou turisté a také velmi teplé počasí, které spotřebě piva přeje.

Také v Budějovickém Budvaru po loňském dvouprocentním propadu výroby v letošním prvním čtvrtletí zaznamenali růst, i když zatím jen o procento. V Budvaru bude i v letošním roce hrát důležitou roli vývoz.

Privatizace by mohla připravit Budvar o ochranné známky

Pro export, který loni pivovar zachránil před ještě výraznějším propadem zisku, je klíčová značka Budweiser Budvar. Právě o ni, respektive zkratku Bud, už desítky let bojuje s americkým pivovarem Anheuser-Busch. Úspěchy se v tomto boji střídají s neúspěchy. Naposledy letos v březnu Evropský soudní dvůr v Lucemburku zrušil předchozí rozsudek ve prospěch Budějovického Budvaru. Původní verdikt znemožňoval americkému výrobci registrovat značku Bud v Evropské unii. Spory se tak budou řešit zase od začátku.

Jiří Boček, ředitel Budějovického Budvaru, tvrdí, že podnik má důkazy o tom, že americké pivo je "okopírované" a pouze to budějovické je originál. A že od doby, kdy tyto dokumenty získali, změnil se ve sporech s Anheuser-Busch poměr sil ve prospěch Českých Budějovic.

Jihočeský pivovar má značku zaregistrovanou v řadě zemí, chce-li ale vstoupit na nový trh, musí právě kvůli tahanicím s americkým Anheuser-Busch vést zdlouhavá a drahá řízení o registraci.

Spory o značku, respektive značka sama, hraje roli i při úvahách o případné privatizaci dosud národního podniku Budějovický Budvar. Podle ředitele Bočka by se převodem značky na jiný subjekt, který by vzniknul privatizací, značně ztížila ochrana duševního vlastnictví.

Problému by se ale zřejmě dalo vyhnout tím, že by nový subjekt, nejprve zřejmě státní akciová společnost, byl právním nástupcem dnešního národního podniku.

Budvar dnes vyváží především do Německa, Velké Británie a Slovenska. Výrazně vzrostl například také vývoz do Číny, a to díky účasti pivovaru na Všeobecné světové výstavě EXPO 2010 v Šanghaji. Z celosvětového hlediska jsou podle ředitele Jiřího Bočka nejslibnější právě asijské a latinskoamerické trhy. "Dominantní roli tam jednoznačně hrají domácí nebo licenčně vyráběné značky, nicméně roste i poptávka po originálních importovaných ležácích," uzavřel Boček.

Jiří Boček o úskalí privatizace

"Pokud by došlo k privatizaci nebo k transformaci podle stávající legislativy; tak nám by to významně zhoršilo pozici při ochraně duševního vlastnictví podniku mimo Českou republiku. Pokud se bavíme o mezinárodních registracích nebo zahraničních registracích, tak by byl problém při převodu ochranných známek z národního podniku na akciovou společnost při přerušení právního nástupnictví."

Zdroj: ČT24.cz | Autorka: Libuše Bautzová

Proslulé bavorské pivovary zažívají těžké časy. Každému pátému z více než 600 hrozí zánik. Němci se od bavorského piva odvracejí. Celkem pijí méně zlatavého moku, a když ho zakoupí, hledají levnou alternativu. Těží z toho cizí výrobci, kteří pivo dodávají v plechovkách a plastových lahvích, a největší pivovary, které jim dokážou konkurovat. Naopak bavorské pivovary střední velikosti se strachují o svoji budoucnost.

Bavorský svaz pivovarů představuje svou zemi jako pivní ráj plný husté pěny a slavných reků schopných vypít neomezené množství piva v jakkoli velkých dávkách. Sami sládci si teď ale spíš než na zdraví připíjejí na přežití.

Nejhůře je středně velkým pivovarům s produkcí zhruba 130 tisíc hektolitrů piva ročně. Na rozdíl od velkých pivovarů si nemohou dovolit promyšlené marketingové tahy, na to, aby je uživila jediná vlastní pivnice jako malé pivovary, jsou však tyto podniky příliš velké. "Velké značky z televizních reklam jdou na trh s dumpingovými cenami. Šíří se tak uniformní piva, na která si spotřebitelé zvyknou. My s našimi specialitami tomu nemůžeme konkurovat. Nedokážeme vyrábět tak levně," shrnul sládek pivovaru Herrnbräu Peter Kraus.

Tradiční bavorské pivovary ale neničí pouze sílící konkurence, ale také celkový odliv zákazníků. "Pivovary trpí i proto, že se obecně pije míň piva venku. Máme studie, které ukazují, že se změnily životní zvyklosti. Třeba kvůli mobilitě se konzumuje míň alkoholu v hospodách," vysvětlil mluvčí Bavorského svazu sládků Walter König.

Doma Němci pijí především z plastu a plechovek – oproti bavorské hospodské produkci nadmíru levných. "Pokud pro konzumenta zůstane jediným kritériem cena a spokojí se s neoriginální chutí, tak končíme," pokrčil rameny sládek Kraus.

Jedna z mála pivních jistot, která Bavorům stále zbývá, je proslulá mnichovská fontána. O svátcích chrlí pivo zadarmo a zatím se nechystá vyschnout.

Celý článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz

Tradiční již čtrnáctý pochod za ryzím pivem z hor Pivovarská čtvrtka se konal v sobotu v Hanušovicích na Šumpersku. Letos vyrazilo na turistickou trasu přes 2700 lidí.

Čtvrtka je ojedinělou turistickou akcí, kterou pořádá pivovar Holba. Každoročně se na ni sjíždějí příznivci turistiky a ryzího piva z hor z celé republiky, aby absolvovali pěší túry na vyznačených trasách a současně zavítali do hanušovického pivovaru.

Letos si turisté mohli vybrat ze sedmi tras podle náročnosti, které pivovar připravil ve spolupráci s Klubem českých turistů. Nejkratší túra je dlouhá 10 km a je to v podstatě příjemná vycházka, naopak nejdelší jsou dvě trasy, obě po 21 km.

„Na start přišlo 2763 turistů, což je o tisíc více než vloni. Nejstarším účastníkem pochodu byl opět Jan Aust, kterému je letos 89 let, a který se pochodu účastní každoročně,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Všichni absolventi obdrželi turistický glejt spolu s drobným dárkem.

Zdroj: Regiony 24.cz | Mediafax

Australský pivovar 4-Pines Brewing Company vyvíjí speciální pivo určené ke spotřebě ve vesmíru. Na pomoc si přizval i kosmické inženýry z firmy Saber Astronautics. Partneři věří, že vynález najde uplatnění za pár let, kdy se naplno spustí turistické lety do vesmíru. Pivo si svůj první let, i když zatím v nepatrných nadmořských výškách, vyzkoušelo na začátku března.

V pondělí odstartoval raketoplán Endeavour na svou poslední misi. Na palubě přitom nesl vybavení za miliardy dolarů, obyčejné pivo zde ale chybělo. NASA totiž jakýkoliv alkohol astronautům zakazuje. Podle dvou australských podnikatelů ale platí, že kde jsou lidi, objeví se brzy i pivo. Proto přišli s první vesmírnou značkou - Vostok Space Beer "4-Pines Stout". Vlastnosti otestovali i ve stavu beztíže.

"Ve vesmíru natečou tváře a jazyk jako při nachlazení a otupí se chuťové buňky. Chtěli jsme, aby i přesto pivo chutnalo úplně stejně jako na zemi, a to se podařilo," říká ředitel společnosti Saber Astronautics Jason Held.

Vesmírné pivo ještě čekají zatěžkávací zkoušky

Další úkoly ale ještě obě firmy čekají. Musí se třeba poprat s účinky alkoholu na lidský organismus ve stavu beztíže. "Chceme zjistit, jak alkohol funguje v takové výšce. I když letíte jen v letadle, metabolismus pracuje pomaleji, tělo nespaluje alkohol tak rychle jako na zemi. Už jsme se setkali s několika případy otravy, kdy lidi na palubě pili a přitom nebyli opilí, po přistání je ale odvážela sanitka," vysvětlil Held.

Navíc musí vymyslet, jak se ze sklenice bude ve vesmíru pít. "Gravitace táhne kapalinu dolů a povrchové napětí na hladině ho rozpíná do stran sklenice, to usnadňuje pití. Ve vesmíru to není tak jednoduché, nepůsobí tam gravitace a tekutina se drží na místě. Proto musíme navrhnout ideální tvar pivní sklenice, aby pivo teklo," dodává Jason Held.

Oba týmy mají na vyřešení obou otázek ještě zhruba dva roky, kdy se naplno otevře vesmírný byznys. Už teď jsou si ale jistí, že pivo Vostok Space Beer "4-Pines Stout" povznese turisty do ještě větších výšin.

Jaron Mitchell, zakladatel 4-Pines Brewing Company:

"Je to vůbec první pivo, které se dá pít i při nulové gravitaci. Máme veškeré materiály z výzkumu jídla a nealkoholických nápojů za posledních padesát let a aplikovali jsme je na alkohol. Takové testy zatím chyběly."

Zdroj: ČT24.cz

Daruji přes sto pivních lahví s etiketami. Jedná se o současná piva z různých, více či méně exotických destinací (Vietnam, Mauricius, Rusko, Kazachstán, Portugalsko, Albánie ...) Běžně dostupné lahve (přes internet či v různých pivkupectví k mání z Německa, Rakouska či Francie) jsem již vyhodil do skla. Stejně tak ty vratné.

Daruji za odvoz, Praha 1. Jako celek. Vhodné například jako ozdoba restaurace. Když se nikdo nepřihlásí do poloviny června, půjde do skla i zbytek.

Oblíbenost a kvalita piva Pardubický Taxis je potvrzena. Ve středu 11. května převzal ředitel Pardubického pivovaru Jan Kvasnička ocenění „Regionální potravina“, které získalo 14° pivo Pardubický Taxis. „Speciální pivo Pardubický Taxis je v tuto chvíli poslední novinkou v portfoliu Pardubického pivovaru a úspěchy, které získává, jsou odměnou pro všechny, kteří se na jeho výrobě i konzumaci podílejí.“ řekl ředitel Kvasnička.

Nelze však říci, že by byl úspěch piva Taxis naprostým překvapením. Taxis byl poprvé představen v říjnu loňského roku na Velké Pardubické a již od svého uvedení na trh získává velmi pozitivní ohlasy, zejména z řad samotných konzumentů.

Při výrobě tohoto speciálního ležáku je používán výhradně moravský slad, kvalitní voda a jakostní žatecký chmel. Výsledkem je výjimečná chuť s výraznou hořkostí, kterou ocení nejen pivní znalci.

Soutěž „Regionální potravina“ pořádá Pardubický kraj ve spolupráci s Agrovenkovem již po páté. V letošním roce proběhlo soutěžní klání hned v několika kategoriích, např. masné, mléčné, pekařské výrobky, alkoholické a nealkoholické nápoje, atd. Značku „Regionální potravina“ uděluje formou certifikátu ministr zemědělství na základě rozhodnutí hodnotitelské komise.

Zdroj: Pernštejn.cz

Mimořádnou nabídku letních točených piv připravili v Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici. Oblíbená belgická restaurace je jediným místem v České republice, kde čepují exotické letní speciály. Spolehlivě osvěží v horkých letních dnech a navíc také příjemně překvapí nečekanými kombinacemi chutí i způsobem podávání. Vychutnat si je můžete na venkovní zahrádce nebo ve stylovém interiéru restaurace.

Mongozo – kokos: Pivo s příchutí kokosu a nasládlým dozníváním. Původní receptura pochází z oblasti afrického Konga, kde byla po staletí předávána z matky na dceru (pivo totiž vařily výhradně ženy). Základem je slad z merlíku chilského. Podává se, jak jinak, ve skořápce kokosového ořechu. Je ideálním doplňkem k exotickým pokrmům, velice žádané je také jako alternativa míchaných nápojů.

Mongozo – mango: Pivo s příchutí zralého manga a nasládlým dozníváním, svrchně kvašené na ovoci. Původní receptura pochází z oblasti afrického Konga. Hodí se k exotickým pokrmům i jako alternativa míchaných nápojů.

Pink killer: Červené grepy překvašující pšeničné pivo, tak lze charakterizovat tzv. růžového zabijáka. Trpké doznívání grapefruitů v souladu s nasládlou chutí pasují tento druh do kategorie výjimečných osvěžujících speciálů.

V Belgian Beer Cafe Les Moules je každý den na výběr z více než padesáti druhů piv. Chcete-li k pivnímu zážitku přistoupit opravdu zodpovědně, můžete se na posezení v Les Moules náležitě připravit – na stránkách www.lesmoules.cz najdete základní charakteristiku každé z nabízených tekutých lahůdek - nebo využijte služeb zdejšího pivního sommeliéra. Nově je možné piva zakoupit také prostřednictvím e-shopu.

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules