Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivní.info

Na konci roku se konají různé taškařice a veselice, soubor Furiant z Bakova nad Jizerou jezdívá na exkurze do pivovarů.

Foto

Vánoční a silvestrovské radovánky jsou za námi. A tak nám nezbývá, než si zavzpomínat na pěkné chvíle ve společnosti prima lidí a těšit se buď na další svátky, na dovolenou a nebo na další advent.

A nebo si ten nadcházející rok zpříjemnit třeba takovým zajímavým výletem, jako to udělali na konci roku členové souboru Furiant a jejich známí a kamarádi, když se vypravili na exkurzi do pivovaru. A protože už navštívili v uplynulých letech pivovar v Nymburce a Nové Pace, tentokrát se rozhodli pro pivovar vzdálenější, aby si užili projížďky vlakem.

Je to s podivem, ale z Bakova nad Jizerou až do Rychnova nad Kněžnou bylo pohodlné a celkem rychlé spojení bez zbytečných časových prostojů při přesedání, a že se přesedalo celkem čtyřikrát.

V pivovaru přivítal výpravu v dobových kostýmech jednatel společnosti a po vypovězení krátké historie pivovaru obeznámil přítomné i s dlouhou historií budovy. Pak už skupinu o třiceti lidech vedl rovnou ke zdroji.

Varna je v Rychnově sice malá, ale útulná a hned v úvodu dostanete třetinku výborného piva. Následovala procházka po dalších místnostech pivovaru, kdy se všichni pohodlně usadili v palírně a ochutnávali Zilvara, Kněžnu a Habrováka. Že vám názvy něco připomínají? Správně, knihu Karla Poláčka Bylo nás pět. Ten zde ve městě tvořil a asi by se hodně divil, kdyby potkal Furianty, protože všichni vypadali jako by právě vyšli z povedeného televizního seriálu s Petrem Bajzou v čele.

V palírně se ale ochutnávala i skvělá hruškovice, a tak poté vzaly žaludky přítomných za vděk utopenci, či nakládaným hermelínem. Oběd v hotelu na náměstí byl také bezchybný, a tak se všichni mohli přesunout na nádraží a pohodlně docestovat zase zpět do Bakova.

Ostatní cestující vzali se sympatiemi za společnost rozjařenou partičku a někteří i děkovali, že se mohli s folklórním souborem vrátit o mnoho a mnoho let zpátky. Tak uvidíme, kam nás Furianti pozvou před příštím Silvestrem.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka a foto: Monika Čapková


V Jihlavě uvařili v loňském roce sto čtyřicet tisíc hektolitrů piva. Prodej piva v regionu tak za poslední dva roky více než zdvojnásobili.

Nejvíce jihlavského piva Ježek vypijí obyvatelé Vysočiny. Dopustit na něj nedají ale ani Slováci a spousta jiných národů, včetně exotických.

Jsem rád, že už jsou za námi velkoobjemové exporty laciného piva do Itálie, Maďarska a Polska za bývalých majitelů. Za zcela jiných podmínek již třetím rokem probíhá export kvalitního piva do tradičních a nových odbytišť. Konkrétně je to tradiční Slovensko, Rakousko, Německo, Itálie a Švédsko. Nově Lotyšsko, Litva a Ukrajina. Ze vzdálenějších a exotičtějších zemí pak Hong Kong a Jižní Korea,“ vyjmenoval výrobní ředitel a sládek pivovaru Jaromír Kalina.

Ještě před několika lety se jihlavský pivovar pohyboval nad existenční propastí. Jeho piva se v roce 2008 uvařilo pro domácí trh méně než třicet tisíc hektolitrů. Od té doby se ale situace výrazně změnila. Vedení pivovaru si dalo za cíl ukončit nevýhodné exporty, vrátit se k původní receptuře Ježka a začít znovu budovat jeho věhlas.

Dnes jihlavské pivo nabízejí stovky restaurací na Vysočině. Jeho prodej loni dosáhl hranice osmdesáti tisíc hektolitrů, což představuje šestnáct milionů pivních půllitrů. Piva celkem v Jihlavě uvařili sto čtyřicet tisíc hektolitrů. Oproti předchozímu roku je to mírné zlepšení.

Za tímto úspěchem stojí především návrat k původní chuti piva. Začali jsme vařit pivo tak, jak jsme vždy chtěli, a vrátili jsme pivu Ježek jeho tradiční chuť. Zároveň jsme znovu začínali s budováním exportu. V našem pivovaru se sešla parta lidí, kterým velmi záleží na našem pivu, a to se pochopitelně odráží ve vynikajících výsledcích,“ vysvětlil Kalina.

Vrchol objemu výroby a exportu piva byl ve středověku. „Je doloženo, že od sv. Jiří roku 1588 do sv. Jiří roku 1589 jihlavské pivovárky navařily 1118 várek po šestnácti sudech. To představuje 17 888 sudů piva. Středověká míra jeden sud se rovnala čtyřem českým vědrům. Jedno vědro pak 56,6 litru. Meziroční výstav piva tak byl neuvěřitelných čtyřicet tisíc hektolitrů piva,“ uvedl Jaromír Kalina.

V té době se spotřebovala podstatná část v Jihlavě a okolí, část pak byla exportována do Brna a na císařský dvůr do Vídně.

Prodej nejoblíbenějšího piva Ježek 11 se za poslední půlrok zvýšil o více než dvacet procent. Stejně dobře se prodávala také Šenkovní 10 a speciály. Nárůsty jsou patrné zejména v sudovém pivu, u láhví je prodej stabilní.

Pivovar musel na podzim zvýšit cenu svých výrobků, do kterých se promítl nárůst vstupních surovin. „Pokud chceme udržet kvalitu našeho piva, znamená to vařit ho z nejlepších surovin, které na trhu jsou. A ty zdražily. Přesto se naše piva dnes prodávají za ceny nižší, než je obvyklé u ostatních. Je to tím, že pivo nevozíme po celé republice a neinvestujeme miliony do reklamy,“ popsal Miloš Vostrý, obchodní ředitel Pivovaru Jihlava.

Loni slavil jihlavský pivovar výročí sto padesát let od doby, kdy poprvé uvařili pivo. Zároveň si připomenul také téměř sedm set let sladovnictví a pivovarnictví v královském městě Jihlavě, jehož přímým pokračovatelem je současný pivovar.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Michaela Hrozková


Historie tohoto nejznámějšího belgického klášterního piva sahá až do poloviny 13. století. Tenkrát se mniši během postní doby potřebovali posilnit „tekutým chlebem“, a tak začali vyrábět právě toto svrchně kvašené tmavé pivo se sytě hnědou barvou, silnou, plnou chutí a aromatem praženého sladu. Tyto atributy dodnes dělají z piva Leffe Bruin jedinečný nápoj pro dlouhé zimní večery, které svou chutí a vůní předčí i leckterá vína. Navíc, kromě toho, že představuje víc než lahodný doplněk k chutnému jídlu, lze jej uplatnit i v řadě zajímavých receptů.

První historický záznam o svrchně kvašeném pivu Leffe Bruin pochází z roku 1240. Na soutoku řek Leffe a Meuse byl založen klášterní pivovar – v té době bylo tradicí, že lahodný mok vařily zejména klášterní pivovary – a od prvně zmíněné řeky převzalo později toto jedinečné pivo svůj název. Původně si na něm vedle mnichů pochutnávali i poutníci a náhodní pocestní, vzápětí ho na svůj stůl přizvali i šlechticové a šlechtičny. Leffe Bruin se až dodnes, tedy celých sedm set sedmdesát jedna let, vyrábí podle tradiční receptury, kterou vynalezli zruční mniši.

Svrchně kvašené tmavé pivo Leffe Bruin s obsahem alkoholu 6,5 % se může pochlubit temně hnědou barvou, silnou, plnou chutí a výjimečným aroma praženého sladu. Staletí vývoje ho přivedla až na samý vrchol sládkovského umění. Leffe Bruin zejména svou barvou a harmonií předčí i burgundská vína,“ vysvětluje Libor Vávra, obchodní sládek společnosti Pivovary Staropramen, výhradního distributora tohoto belgického speciálu u nás.

Leffe se servíruje v originální sklenici, ve které vynikne jeho jedinečná barva, pěna i aroma a přináší konzumentům i výjimečný estetický zážitek.

Čeští konzumenti navíc stále více volají po netradičních pivech. Ačkoliv většinou mají své oblíbené značky, k určitým příležitostem a pokrmům zkrátka dávají přednost speciálům, jež nabízejí novou chuťovou pestrost a variabilitu. Leffe Bruin tuto poptávku dokonale uspokojuje. Dopřávají si ho navíc nejen běžní milovníci piv, kteří dostali chuť na něco výjimečného, ale také lidé, kteří pivu tolik neholdují.

Leffe Bruin se skvěle hodí například ke zvěřině. Jeho plná chuť a aroma je přesně to, co tento druh masa vyžaduje,“ vysvětluje Libor Vávra. Z piva Leffe Bruin můžete připravit vynikající večeři, kterou nepohrdne ani ta nejnáročnější návštěva. Nebo vám konfitovaný bok z mladého vepře se silnou redukcí piva Leffe Bruin a shiso salátkem nepřipadá dostatečně honosný?

Postup je následující: vepřový bůček zbavte kostí a chrupavek, důkladně omyjte, vetřete česnek se solí a kmínem a vložte do pečící nádoby vhodné velikosti – takové, aby vám pokud možno nezbylo příliš prostoru kolem masa. Přidejte sádlo, několik stroužků česneku, rozpůlenou cibuli, celý černý pepř, drcený kmín a tymián a nechte maso při nízké teplotě (cca 85 stupňů Celsia) konfitovat v troubě asi osm hodin. Pivo Leffe Bruin svařte a redukujte tak, že vám tekutina začne houstnout (zhruba na 1,5 dl). Salát důkladně properte, natrhejte a prohoďte s olivovým olejem, solí a pepřem. Jídlo servírujte třeba s rozpečeným chlebem.

Ať již tedy sáhnete po Leffe Bruin coby samostatném lahodném speciálu, přizvete ho k zimní hostině nebo ho použijete přímo při vaření, rozhodně vás nezklame. Naopak, možná, že až ochutnáte jeho jedinečnou chuť, na „běžná“ piva už zcela zapomenete.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Reportáž z Podkováně II.

[úterý, 4. leden 2011]

Staronová měděná „dvojnádobovka“ postupně nahrazuje v původním prostoru varny svou děravou železnou předchůdkyni a pomalu se tak stává její hrdou nástupkyní - Reportáž ZDE. Práce vrcholí i přes nepřející škarohlídy (diskuzní fórum ZDE) a o dalším vývoji Vás budeme informovat.

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz


Nový pivní speciál Radegast Extra Hořký, první v historii pivovaru Radegast, míří za svými spotřebiteli do stovek hospod a restaurací po celé Moravě. Jeho čepování zahájí ve čtvrtek 6. ledna v 18:00 hod. moravské osobnosti v čele se zlatými olympioniky Jiřím Raškou a Davidem Moravcem. Radegast Extra Hořký načepuje osm osobností na sedmi různých místech Moravy ve stejnou chvíli.

Nový speciál od nošovických sládků Radegast Extra Hořký je unikátní vyšší dávkou chmele – žateckého poloraného červeňáku, což je chmel nejvyšší kvality. „Nový speciál patří k nejvíce hořkým pivům na českém trhu. Přes svou vysokou intenzitu však zůstává hořkost příjemná a je vhodně doplněná bohatou sladovou chutí,“ přiblížil chuť nového piva manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Čepování piva Radegast Extra Hořký bude oficiálně zahájeno ve čtvrtek 6. ledna v 18 hod., a to hned v sedmi moravských městech najednou.

Do ostravské restaurace U doktora v pasáži Vesmír dorazí bývalý hokejista Vladimír Vůjtek a kapitán vítkovických hokejistů Jiří Burger. V Radegastovně ve Frenštátě pod Radhoštěm načepuje první Radegast Extra Hořký zlatý olympionik Jiří Raška. Podobně tomu bude i v Orlové, kde v Centru přivítají hokejistu Davida Moravce. Osobnosti spustí výčepní kohouty ve všech městech v jeden okamžik. Po oficiálním zahájení čepování pak budou připraveny se podepsat fanouškům či se s nimi vyfotit.

Speciální pivo uvařil Radegast poprvé ve své historii. Jsme velmi rádi, že k tak významné události, jako je zahájení čepování piva Radegast Extra Hořký, přijali pozvání praví moravští chlapi, z nichž mnozí jsou skutečnými legendami,“ řekl manažer značky Radegast Pavel Kmínek. Nový speciál je k dostání nejen v hospodách, ale také v lahvové variantě v prodejnách.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Obnovit historickou budovu pivovaru v Bílině na Teplicku chce soukromá společnost. Od města odkoupí zchátralé objekty pivovaru a přebuduje je v komerční centrum i ubytovací kapacity. V pivovaru by kromě nového bydlení měl vzniknout i malý pivovar.

Foto

Další zájemce chce provozovat chátrající lázně v Bílině na Kyselce. Český investor má zájem vstoupit spolu s městem do akciové společnosti. Lázně by měli opět poskytovat tradiční služby a navíc by mělo v areálu lázní vzniknout i wellness centrum. Počítá se také s lázeňskou variantou domu pro seniory. Zastupitelé budou o odprodeji pivovaru a také o lázních jednat na počátku roku 2011.

Zdroj: iTeplice.cz


Pivovar Bernard spustil nový web

[pondělí, 3. leden 2011]

Nové webové stránky Rodinného pivovaru Bernard, jejichž spuštění bylo avizováno již na podzim právě uplynulého roku, byly dnes spuštěny. Redesignovaný web klade důraz na image a kult značky a má podpořit její prémiové vnímání.

Aktualizaci a správu obsahu nové prezentace Rodinného pivovaru Bernard zajišťuje Edee CMS, redakční systém z dílny agentury FG Forrest. Stejná agentura také nový web vytvářela. „Tuhle spolupráci jsem si moc užil. Bylo fajn vytvářet web s klientem, který ví, co chce a zároveň si nestojí paličatě na svém a nechá si od Vás poradit. Pro mě tedy příjemná práce se super výsledkem, který si pochvaluje i klient“, zrekapituloval spolupráci na projektu Michal Šíma, Project Manager společnosti FG Forrest.

Zdroj: MaM iHNEd.cz | Autor: Michal Kříž


Chmelaři na severu Čech doplácejí na mimořádně dobrou úrodu. Letos měli druhou nejlepší sklizeň končícího desetiletí, ale o chmel není zájem. Urodilo se totiž všude. Výkupní ceny tak spadnou až o 20 procent. Pěstitelé kvůli tomu nemusejí mít na obnovu chmelnic.

"Dostanou za chmel asi o 20 procent nižší ceny než před rokem, což je pro ně problém," přibližuje paradoxní situaci Pavel Šponer, který s chmelem obchoduje v žatecké společnosti Bohemia Hop.

V porovnání s loňským úspěšným rokem sklidili letos tuzemští chmelaři ještě o 1 156 tun víc. Hlavním důvodem bylo větší množství srážek proti dlouhodobému průměru.

"Podle informací Chmelařského institutu také došlo u žateckého poloraného červeňáku k navýšení prodeje sadby," uvedl tajemník svazu pěstitelů Michal Kovařík.

Pěstitelé si ale přáli, aby se chmel prodával alespoň za loňské ceny, které byly zhruba 180 tisíc korun za tunu. Podle předsedy svazu pěstitelů Bohumila Pázlera je to minimální cena, kterou potřebují, aby alespoň udrželi současné osázené plochy. A to se jim nevyplní.

V tradičních pivovarských zemích klesá výroba piva

Podle některých světových statistických údajů by se mohlo zdát, že výroba piva neklesá. Více ho produkují zejména země s velmi početným obyvatelstvem, jako je Indie, Čína, Vietnam či Brazílie.

"Jenomže u nich se chmel prakticky vůbec nepoužívá. A naopak v tradičních pivovarských zemích, jakými jsou Německo, Belgie nebo třeba Japonsko, které je naším největším odběratelem chmele, výroba piva klesá," dodal Šponer.

Situaci v Česku a celé Evropě nezachrání ani malé pivovary a minipivovary, které jsou současným trendem. Milovníci piva sice vyhledávají originální chutě, jenže ty většinou nepochází z velkých výroben. Příkladem v tomto kraji jsou minipivovary ve městech Varnsdorf či Žatec. Jenže ty nedokážou propad velkých podniků vynahradit.

Na nižší výrobu piva a jeho slabší chmelení přitom doplácí z chmelařských zemí nejvíc právě Česko. "Máme nejlepší chmel na světě, to všichni uznávají, je to naše velká výhoda. Ale je to i nevýhoda, protože je nejdražší," vysvětluje Šponer a na mysli má zejména žatecký poloraný červeňák, nejrozšířenější a nejkvalitnější český chmel.

Budou chybět peníze na nové sazenice

Pokud by na každé tuně pěstitelé proti loňsku skutečně měli o 35 tisíc korun méně, jen obtížně jim to vyrovná náklady na pěstování. Letos navíc dali víc peněz za ochranu proti škůdcům, například proti peronospoře chmelové.

Hrozí tak, že kvůli nižší prodejní ceně budou mít málo peněz na potřebné omlazení chmelových sazenic. To je přitom pro české chmelaře důležité, aby udrželi kvalitu sklízených šištic a mohli konkurovat například sousednímu Německu. A je dokonce otázka, zda bude pokračovat aspoň mírná obnova.

SKLIZEŇ NA SEVERU ČECH

letos - sklizeň: 7 772 tun - výnos: 1,49 tun/ha

loni - sklizeň: 6 616 tun - výnos: 1,25 tun/ha

SKLIZEŇ V OBLASTECH

Žatecko: 5 620,4 tuny

Úštěcko: 903,2 tuny

Tršicko: 1 248,1 tuny

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Na první pokus nezdarem skončil dnes neobvyklý let vzducholodi mezi Plzní a Prahou. Vzdušný koráb, který měl přepravit sud piva z plzeňského pivovaru do pražské restaurace u Pinkasů, už po 15 kilometrech musel kvůli nepřízni počasí přistát u Rokycan.

Foto

Nápad na kuriózní akci se zrodil při předvánočním setkání staršího obchodního sládka Prazdroje Václava Berky a ředitele pražské pivnice U Pinkasů Františka Novotného.

"Václav Berka tvrdil, že dobrý pivovar dodává pivo včas bez ohledu na štípající mráz a sněhové závěje, i kdyby to mělo být třeba vzducholodí. Nakonec se pánové vsadili o to, zda ještě letos pivovar dodá pivo z Plzně do Prahy právě vzducholodí," uvedla Daniela Bittmannová ze společnosti Balóny Praha.

Foto

Akce má pokračovat dnes (28.12.2010), a vyvrcholit U Pinkasů, kde má být sud v 18 hodin slavnostně předán. "I kdyby vzducholoď nemohla doletět, se sudem pomůžeme a dopravíme ho tam jinak," sdělila Daniela Bittmannová.

Ta uvedla, že dnešní let měl být pokusem o rekordně dlouhý let vzducholodí v Česku. Neúspěch organizátory neodradil. "Příští rok to každopádně zkusíme znovu," prohlásila.

Zdroj: Plzeň iDnes.cz | Autor: Jaroslav Nedvěd | Foto: Jiří Bervida


Vývoz piva z Česka klesne za letošní rok o dvanáct procent. Ze zahraničních trhů mizí jak laciné značky, tak dražší prémiová piva.

Dvanáctiprocentní pokles vykáže za letošní rok vývoz českého piva. Odhadl to Český svaz pivovarů a sladoven. V historii exportu z České republiky by šlo o největší meziroční změnu k horšímu. Stejný propad, také o 12 procent, už dříve odhadl svaz u celkové produkce.

Poprvé v novodobé historii Česka klesl export loni - o 10,5 procenta oproti roku 2008, kdy pivovary v Česku uvařily dohromady rekordních 19,9 milionu hektolitrů a vyvezly i rekordní objem 3,7 milionu hektolitrů. Teď ale vývoz, který dosud pomáhal pivovarům v situaci váznoucí domácí spotřeby, nepředstavuje pro tuzemské pivovarnictví - až na výjimky - záchranu.

Pivovary většinou ještě konkrétní čísla o své letošní produkci nezveřejňují. Ale trend propadu exportu potvrzují. Podle zástupců velkých nadnárodních pivovarů je důvodem pokračující recese a omezování spotřeby. "Silné a tradiční české exportní značky jsou v zahraničí díky své kvalitě a velkému kreditu prodávány jako prémiová či superprémiová piva. A tento segment je zasažen dopady ekonomické recese, podobně jako je tomu u nás," říká třeba mluvčí dvojky trhu Pivovarů Staropramen Pavel Barvík. Skupina loni uvařila na tři miliony hektolitrů piva a už loni zaznamenala pokles exportu o 11 procent.

Ale i mezi velkými jsou výjimky. Takový Budějovický Budvar si podle ředitele Jiřího Bočka v exportu letos naopak mírně polepší. "Zhruba o čtyři procenta. Poprvé ve 115leté historii pivovaru překročí náš vývoz sumu 600 tisíc hektolitrů," tvrdí Boček. Export Budvaru tak vyrovnává pokles prodeje tohoto národního podniku na domácím trhu. Budvar je ale na českém trhu tak trochu raritou. Nikdo jiný nevyváží tak vysoký podíl z celkové produkce - v případě Budvaru jde letos už o téměř polovinu z 1,25 milionu hektolitrů.

Stop vývozu za nízkou cenu

Výrazný propad exportu má i další důvody. Je tu hodně středně velkých a menších pivovarů, které prakticky z roku na rok omezily vývoz na minimum. Změnily strategii.

"Řada z nich vyvážela v minulých letech obrovské objemy za výrazně nízkou cenu do řetězců v zahraničí. Noví vlastníci tohle utnuli, ale obnovit vývoz v původním množství se už nepodařilo," popisuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

To se týká zejména pivovarů, které v poslední době koupila skupina K Brewery. Třeba jihlavského Ježka, protivínského Platanu nebo pivovaru ve Vysokém Chlumci, který ještě v roce 2008 vyvážel 80 procent uvařeného piva. "Některé exporty jsme úplně vyklidili. A není naším cílem je za každou cenu obnovit. Chceme posílit spíš na domácím trhu," říká Otakar Binder z K Brewery. K Brewery je jedním z mála pivních producentů, kterým prodeje i letos rostou. Sedmička pivovarů z této skupiny letos celkově naroste o zhruba 18 procent na nějakých 900 tisíc hektolitrů. Z toho 250 tisíc by měl činit vývoz.

Jak šéf pivovarnického svazu, tak i některé samotné pivovary soudí, že příští rok se propad opakovat nemusí. Dokonce se prý můžeme dočkat vyrovnaného stavu s letoškem. Pomalu odeznívá krize, části pivovarů se podaří export zlepšit.

A jsou tu i tací, kteří sázejí hlavně na vývoz. Například dosud upadající rakovnický Bakalář, který v létě koupila skupina dovozců a obchodníků s pivem v čele s ruským podnikatelem Andrejem Brajlovským, spoluvlastníkem největšího importéra a distributora piv v Rusku, firmy Russian Tradition Group.

Rusové teď investují peníze do technologie a modernizace, které mají vylepšit exportní možnosti Bakaláře.

Letošních 20 tisíc uvařených hektolitrů má zhruba do dvou let vzrůst na 100 tisíc. A převážně do ciziny, hlavně do Ruska. "Zhruba v závěru první poloviny příštího roku začneme zahraničním odběratelům pivo dodávat," říká ředitel Bakaláře Pavel Gregorič.

Pochmurný odhad

2,9 mil. litrů piva

Na tolik odhaduje letošní vývoz piva Český svaz pivovarů a sladoven. Loni pivovary z ČR exportovaly 3,3 milionu litrů - o 0,4 milionu méně než v rekordním roce 2008. České pivo míří nejčastěji do Německa a Slovenska.

18%

je podíl exportu na celkové produkci piva v ČR. V žebříčku největších exportérů Evropy je ČR na šestém místě. Vede Nizozemsko, pak Německo, Belgie, Velká Británie a Irsko.

75%

celého exportu z ČR tvořily loni ležáky (11- a 12stupňová piva). V roce 2008 se však nejvíc (73 %) vyvezlo výčepních piv (do deseti stupňů).

SVĚTLÁ VÝJIMKA BUDVAR

Budějovický Budvar je jedním z mála pivovarů u nás, jimž letos neklesne export. Vývoz Budvaru naopak o čtyři procenta vzroste na 600 tisíc hektolitrů.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: MIroslav Petr


Ať už se časy mění, jak chtějí, jedna věc určitě zůstane – chuť zajít občas takzvaně na jedno. Objem výroby pivovarů v Libereckém kraji ukazuje, že ani v roce 2010 lidé nepohrdnou žejdlíkem.

Největší pivovar v kraji, Pivovar Svijany, například už na začátku prosince hlásil, že překročil plán výroby na tento rok. „Plánovali jsme vyrobit 400.000 hektolitrů piva, dodali jsme na trh přes 385 tisíc hektolitrů,“ řekl ředitel pivovaru Roman Havlík. „Počasí přitom konzumaci piva příliš nepřálo, jaro bylo studené a ve druhé polovině prázdnin přišly povodně,“ dodal. Odbyt pivovaru jde přesto nahoru.

Dobrý vývoj hlásí i vratislavický pivovar Hols, vyrábějící například pivo Konrád. Na rozdíl od Svijan jde převážná většina zdejšího piva – asi sedmdesát procent – na export. „Vyvážíme hlavně do Německa, do Maďarska a do jižní Evropy,“ uvedl Jaroslav Toman z obchodního oddělení pivovaru.

Na trh přišlo letos 155 tisíc hektolitrů vratislavického piva, to je o 3,5 procenta více než před rokem. Původní plán pivovaru počítal s navýšením výstavu až na 200.000 hektolitrů, zde ale zapracovalo chladné léto a této mety se dosáhnout nepodařilo.

O regionální piva je větší zájem

Více piva vyrobil i pivovar Rohozec, a to o celých šest procent. Vyrobil 67 tisíc hektolitrů piva. „Hlavním důvodem větší výroby je rostoucí zájem odběratelů o regionální značky a také vysoká kvalita piva z menších pivovarů,“ poznamenal ředitel rohozeckého pivovaru František Jungmann. Všechny pivovary v kraji dodají na trh letos přes 622.000 hektolitrů tekutého zlata, a to i přes to, že výroba v pivovarech v republice má stále klesat.

Zdroj: Krkonošský deník.cz


Pravicová česká vláda chystá privatizáciu štátnych podnikov. Medzi inými by malo ísť o Budvar, Poštu a Lesy.

V Českej republike sa pripravuje asi už posledná vlna privatizácie štátneho majetku. Podľa denníka MFDnes ju chystá české ministerstvo financií. Mala by sa týkať podnikov, ktoré už štát nepotrebuje riadiť, ale aj niektorých skúšobných a výskumných ústavov.

"Chceme urobiť revíziu nepotrebného majetku a čo najrýchlejšie vytvoriť podmienky pre jeho urýchlený predaj. Aby zbytočne nečakali na privatizáciu, ktorá nikdy nepríde, a uvoľnili si kapacity," uviedol tajomník ministra financií Zdeněk Zajíček.

Podľa neho pôjde o štátne podniky, ktoré ešte neprešli transformáciou, ako sú napríklad Budějovický Budvar, Lesy ČR alebo Česká pošta. Ale tiež skúšobné a výskumné ústavy a zostatkové štátne podniky, napríklad rekreačné objekty z majetku polície a armády. Niektoré štát zaťažujú, pretože musí financovať stráženie a údržbu.

V najbližších mesiacoch preto jednotlivé rezorty dostanú za úlohu urobiť prehľad svojho majetku a na ministerstvo financií pošlú zoznam toho, čo by podľa nich mali prevádzkovať namiesto štátu súkromníci.

Konečné rozhodnutie však bude vždy závisieť od jednotlivých ministerstiev. Samotné ministerstvo financií žiadne štátne podniky nevlastní, má len podiely v desiatkach firiem, ktoré zdedilo po Českej konsolidačnej agentúre a Fonde národného majetku.

Kým privatizáciu podnikov ministri starostlivo plánujú, rozpredaj nepotrebných nehnuteľností beží naplno. Napríklad české ministerstvo obrany na webe ponúka 36 pozemkov a stavieb, ktoré nepotrebuje. Rekordmanom v rozpredaji sa stalo ministerstvo vnútra, ktoré vlani za nepotrebné nehnuteľnosti získalo pol miliardy Kč (19,79 milióna eur).

Umožniť väčšiu transparentnosť rozpredaja a tiež uľahčiť privatizáciu štátnych podnikov má novela zákona o majetku štátu, ktorú české ministerstvo financií teraz pripravuje. Platiť by mala najskôr od roku 2012.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk


K vánočnímu období v Česku patří chuť svařeného vína, grogu nebo punče, popíjení svátečního piva v místní tradici příliš nezakotvilo. To ve Spojených státech vaří v malých pivovarech hned desítky druhů svátečních piv. Bez ohledu na vyznání začínají pro některé lidi zimní svátky tím, že v jejich lednici přistane čerstvá várka speciálního piva. Předvánoční období je ve Spojených státech pro malé pivovary tím nejdůležitějším, a tak jim nedělá problém vyrábět těch pár týdnů v roce něco zvláštního.

Jeden z židovských newyorských barů třeba odstartoval sváteční čas košer pivem. Každý zákazník ho dostane hned celou krabici, společně se svíčkami a návodem, jak si vytvořit vlastní menoru (tradiční židovský sedmiramenný svícen) z pivních lahví. "Každého, myslím, aspoň trochu baví kýč a takové ty věci. Kýč je slovo z jidiš a my Židé máme skvělý humor," tvrdí s úsměvěm spolumajitel Idle Hands bar Marc Schapiro.

Košer pivo s názvem Jewbilation se vyrábí ze 14 druhů sladu, 14 druhů chmele a má 14 procent alkoholu. Kvasí v sudech, používaných běžně pro zrání whisky. "Pro mě musejí být tahle piva robustní, veliká, plná chuti a s vysokým obsahem alkoholu. Musejí to být piva, která vás ve studených zimních dnech zahřejí," přiznává hlavní sládek He'Brew Paul Mcerlean.

V pivovaru Tröegs Brewing Company zas vaří ležák jménem Šílený Elf - na sud o objemu zhruba 1 200 litrů se spotřebuje 55 kilogramů medu a 545 kilogramů sušených třešní. Šíleného Elfa charakterizuje jedenáctiprocentní obsah alkoholu a sytě rudá barva. "Je to dost náročné, celý proces fermentace a výroby zabere téměř dva měsíce, ale my doufáme, že pak lidé budou chtít ochutnat i další naše výrobky," přiblížil spolumajitel pivovaru Chris Troeger. A hosté v barech, kde elfa točí, si pivo pochvalují, nejraději by ho prý pili celý rok. Majitel pivovaru to ale odmítá, podobné chutě prý patří výhradně k Vánocům.

Video a celý článek naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Jaký bude Silvestr v pivováru v Kostelci nad Černými lesy? Můžete ochutnat mnoho druhů piv a různých delikates a vyhrát hodnotné ceny.

Pochutnáte si na pivech z českých pivovarů, najíte se mnohých delikates, budete putovat pivovárem a ti nejlepší poutníci dospějí k příjemným a jistě hodnotným cenám a všechny vás tu čeká snad nejlepší rautový stůl na celém černokostelecku.

Piva i krmě

Silvestr se blíží a to neskutečně rychle a jako již tradičně, bude v černokosteleckém pivováru velmi pestrý. Čekají vás tu pivka z mnoha českých pivovarů (Dobruška, Hlinsko, Vysoký Chlumec, Chotěboř, Kácov, Jihlava, Vratislavice, Benešov, Nová Paka, Černá Hora, Zvíkov).

Foto

Gurmánských delikates si tu užijete "od nevidím do neslyším", budou vás tu lákat na vepřové prasečinky, naložené hověziny, zabíjačkové speciality, na pečené krocany i tatarský biftek, šunkové kýty či rozbíf, řízečky, ale i na sladkosti, zeleninové ba i ovocné saláty a na řadu přijde rovněži novoroční čočka.

Není bez zajímavosti, že pivovár má svou vlastní kolekci spodního prádla, triček i mikin. Vše bude i o Silvestra k mání.

Pro hravé a výherchtivé bude v průběhu večera připravena i tombola, skýtající mnohá překvapení.

Hry, zpěvy i ohňostroj

Ti odvážnější se budou moci zapojit do dobrodružné hry "Putování pivovárem" a vězte, že v ní budou moci získat zajímavé pestré věcné ceny i o pýchu.

Na humnu si budete moci zatrsati při rytmu diskotékových písní ze 60.-80.let s DJ LOCO – VINYL PARTY. V hostinci vás naopak čekají staré hity Z Čech až na konec světa – DJ RUDA.

O půlnoci si užijete slavnostního pikantního ohňostroje a vězte, že ani po něm vás nikdo nebude honit do hajan. Vždyť nový rok 2011 teprve začne a je třeba tuto jedinečnou událost náležitě oslaviti.

Rezervace je však nutná, abyste do roku 2011 vstoupili s radostnou myslí...

Zdroj: Říčansko.info | Autorka: Kateřina Davidová


Největší setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice se uskuteční během prvního únorového týdne v jihočeském Táboře (od 1. do 4. února 2011). Veřejná část slavností se koná ve všech prostorách Hotelu Palcát. Po čtyři dny si mohou milovníci zlatého moku vybírat ze široké nabídky tuzemských i zahraničních druhů piv. Návštěvníci a hosté budou moci poprvé ochutnat točené pivo Paulaner z Mnichova, bavorský Oktoberfest Bier, piva z pivovaru BrewDog ze skotského Fraserburghu, výrobky pivovaru Matuška, domácího pivovaru Berounský Medvěd, rodinného pivovaru Pacov nebo pivovaru Belweder Železná Ruda.

Nároční fajnšmekři budou moci ochutnat pivo z Dánska, Norska, Francie, Anglie, opakovaně z Belgie (ze 4 tamních pivovarů), z Bavorska (ze 3 pivovarů)... Krátce řečeno: piva všech barev, chutí i původu. Očekává se stejně jako v minulých letech návštěva několika tisíc lidí.

V doprovodném kulturním programu vystoupí například Ilona Csáková, Maxim Turbulenc se svým letošním trhákem „Čechodecho“, dívčí rocková kapela The Apples, táborští umělci Jiří Matyáš band, Big Papa, dechovka, harmonikáři, diskžokejové a řada dalších.

V odborných soutěžích o Zlatou pivní pečeť se v prostorách Jihočeské univerzity utkají tuzemské i nadnárodní pivovary, pivovarské domy a minipivovary. O prestižní ocenění se bude soutěžit v 21 kategoriích. V minulém roce bylo přihlášeno a zařazeno do soutěží více než 460 vzorků piva ze 92 pivovarů a minipivovarů. Letos do odborných degustací poprvé vstupují se svými výrobky asijské pivovary: z japonské Yokohamy a kazašské Astany. Rovněž premiéru absolvují maďarský pivovar Serforrás Miškolc, bavorský Paulaner Mnichov nebo BrewDog ze Skotska. Opakovaně dorazí 3 pivovary z Belgie, 3 pivovary z Bavorska, jeden z Rakouska, 5 ze Slovenské republiky. Kvalitu své produkce bude moci poměřit i několik nových českých malých pivovarů, jako např. Šumavský pivovar z Vimperka, Pivovar Bravůr Loučná nad Desnou, Pivovar na Rychtě z Ústí nad Labem, Chebský pivovar.

V soutěži o Zlatý český pramen jsou do degustačních soutěží o nejlepší minerální vodu vedle největších výrobců z České republiky a Slovenské republiky přihlášeni výrobci z Itálie a Gruzie.

Odborné degustace jsou přísně anonymní a oficiálně garantované odbornými autoritami. Soutěže piva certifikuje světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky. Soutěže minerálních vod kontroluje mezinárodní certifikační koncern TÜV SÜD. V letošním roce porotu posílí navíc i americký auditorský a certifikační koncern 3EC International, takže můžeme směle uvést, že tak objektivními kontrolními parametry nedisponuje žádná soutěž piva na světě. Každý degustátor má možnost zpětně ověřovat hodnocení své i svých kolegů. Svědčí to o neustále rostoucí důvěře i prestiži ocenění Zlatá pivní pečeť a Zlatý český pramen. V letošním ročníku budou navíc s pořadateli spolupracovat také odborníci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Střední průmyslové školy potravinářských technologií z Prahy.

XXI. Reprezentační slavnosti piva se konají pod záštitou náměstka ministra pro místní rozvoj České republiky Ing. Michala Janeby, pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a pod záštitou České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Pořadateli jsou Město Tábor, produkční agentura REVEL, Jihočeská univerzita, ekonomická fakulta, České Budějovice, umělecká agentura RichArt, Střední škola obchodu, řemesel a služeb Tábor a Hotel Palcát.

Předprodej vstupenek bude probíhat v městském Infocentru na Žižkově náměstí od 11. ledna 2011.

Podrobnosti o slavnostech piva naleznete na webových stránkách

Zdroj: Tisková zpráva Reprezentačních slavností piva v Táboře


Město musí zaplatit vícepráce, statika některých budov je prý horší, než se čekalo.

Ten, kdo počítal a zhotovoval rozpočet pro stavbu Chrámu chmele a piva v Žatci, se pořádně netrefil. O osmnáct milionů korun.

Taková je cena víceprací, které musí navíc město zaplatit za práce, které nebyly zahrnuté v rozpočtu akce za čtvrt miliardy korun. „Vícepráce na projektu Chrámu chmele a piva jsou ve výši osmnáct milionů korun,“ informovala žatecké zastupitele i veřejnost nová starostka města Zdeňka Hamousová.

Zatímco hlavní turistická část projektu Chrámu chmele a piva už funguje, vlastní pivo ve stylové restauraci už teče proudem, dá se vystoupat na Pivní maják nebo si projít labyrint, pracuje se i na dalších fázích výstavby. Renovaci klášterní zahrady a opravě renesanční sladovny. Při výstavbě se ale některé části nečekaně prodražily. A částka osmnáct milionů není vůbec zanedbatelná. „Vícepráce jsou mimo jiné způsobeny velmi špatný statickým stavem historické sladovny a s tím souvisejících prací. Projekt vznikal v určitém období a při realizaci se ukazuje, že skutečný stav některých objektů je v současnosti horší,“ zdůvodňuje navýšení rozpočtu starostka.

Tečou peníze, kam mají?

Žatečtí zastupitelé peníze pro firmu Metall Quatro, která akci za zhruba čtvrt miliardy korun, na níž přišlo více než 200 milionů korun z Evropské unie, schválili. Nechají si ale předložit odborný posudek. „Mělo by jít o nezávislé posouzení prací a přezkoumání položkových rozpočtů. Abychom věděli, že opravdu byly všechny práce provedeny,“ navrhl zastupitel Vladimír Martinovský. Vedení města je pro stejný postup, přezkoumá se, zda všechny peníze potečou správným směrem. „Výsledek posouzení bude zastupitelstvem města projednáván, bude přístupný i veřejnosti,“ ujišťuje Hamousová.

Zastupitelé chtěli také vědět, kdo je za navýšení zodpovědný. Zda projektant nebo někdo, kdo sestavoval rozpočet, chtěli také vědět, jak město vícepráce hlídá. Někteří nevěřili, že se statika mohla o tolik zhoršit, než v projektu předpokládal projektant. I na tuto otázku by měl odpovědět vyžádaný posudek.

V rámci projektu Chrámu chmele a piva probíhá v Žatci revitalizace tzv. Pražského předměstí, klášterní zahrady a renesanční sladovny.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý


Obyvatelé Jižního Súdánu napůl žertem říkají, že dvaadvacetiletou válku za nezávislost vedli za právo dát si po horkém dni vychlazené pivo. Konflikt se rozhořel v roce 1983, kdy vláda v Chartúmu vyhlásila napříč zemí islámské právo šaría, jež zakazuje pití alkoholu.

Za nadvlády muslimského Severu se pouhé držení alkoholu trestalo několika tucty ran bičem. I mešní víno směl do země dovážet pouze papežský nuncius pod rouškou diplomatických výsad. Sotva tady zaschl inkoust na mírové dohodě, která převážně křesťanskému a animistickému Jihu poskytla autonomii, začaly žízeň jižanů hasit dodávky s pivem ze sousední Ugandy.

Foto

Speciálně pro jihosúdánský trh byl vyvinut světlý ležák „White Bull" (bílý býk) o síle 4,2% alkoholu.Díky majiteli Plzeňského Prazdroje, jihoafrické skupině SABMiller, už není Jižní Súdán odkázaný na pivo z dovozu. Loni založený pivovar v Jubě (Džubě), hlavním městě Jihu, je jediným průmyslovým podnikem v oblasti. Celkovou hodnotou 51 milionů dolarů (970 milionů Kč) se jedná o největší investici v Jižním Súdánu mimo ropný sektor. Investice zahrnovala i vybudování čerpadla, čističky a potrubí, jež přivádí vodu z Nilu vzdáleného téměř pět kilometrů od pivovaru. Samotné varné zařízení je z druhé ruky z Bulharska.

V Jubě se vaří tři typy piva, včetně dvou v ugandské licenci. Speciálně pro jihosúdánský trh byl vyvinut světlý ležák „White Bull" (bílý býk) o síle 4,2% alkoholu. Pivo pojmenované po uctívaném sudokopytníkovi je mezi jižany oblíbené jak kvůli místnímu původu, tak relativně nízké ceně. Zatímco značky z dovozu stojí 4 až 6 súdánských liber (32 Kč - 48 Kč), Bílého býka lze pořídit už za 3 súdánské libry (24 Kč). V oblasti, kde životní výdaje devadesáti procent obyvatel nepřesahují jeden dolar denně (19 Kč), se stále jedná o luxusní výrobek. Od zahájení provozu se nicméně výstav pivovaru téměř zdvojnásobil - ze 180 tisíc hektolitrů v květnu 2009 na 350 tisíc hektolitrů koncem roku 2010.

V Džubě se licenčně vaří i ugandské pivo Nile Special. V celém Jižním Súdánu je pouhých 50 km asfaltovek. Ještě většímu rozmachu firmy brání katastrofální infrastruktura. V celé oblasti o rozloze 640 tisíc kilometrů čtverečních (osminásobek České republiky) je pouhých 50 kilometrů vyasfaltovaných silnic. Místní autodopravci si navíc účtují dvojnásobný tarif než v okolních zemí, neboť přivykli přeplácení od zahraničních humanitárních organizací. Většina produkce pivovaru se tak zkonzumuje v Džubě a okolí.

Pro právníky SABMiller představovala specifický oříšek otázka registrace obchodní značky, neboť celostátní úřady v Chartúmu alkoholické výrobky odmítají uznat. Tento problém by se však mohl v dohledné době vyřešit. Druhý lednový víkend hlasují obyvatelé Jižního Súdánu o úplné nezávislosti. Výsledek referenda už mají čím zapít.

Zdroj: Týden.cz


Kromě kapra a bramborového salátu nebude na většině českých svátečních stolů chybět ani pivo. Téměř všechny pivovary proto uvařily nějaký vánoční speciál. Výroba a zrání vánočních piv trvá někdy i pár měsíců. I když se často jedná jen o reklamní trik, najdou se i výjimky.

Češi si na pivo potrpí i o Vánocích. Ke zvláštní atmosféře ale také chtějí zvláštní chuť a na to sázejí hlavně menší regionální pivovary. Někdy se vánoční pivo od běžné produkce liší jen etiketou, někdy ale přicházejí se skutečnou novinkou. "Pivo, které vaříme na Vánoce, je od základů jiné. Vznikla nová technologie kombinací ležáků a ejlů," prohlásil Martin Vrba, hlavní sládek pivovaru ve Dvoře Králové nad Labem.

Speciální vánoční piva se vaří v malých objemech a jejich výroba a zrání často trvá i několik měsíců. U lidí pak mohou mít takový ohlas, že se po svátcích z výjimky stane pravidlo. "Většina piv, co jsme zkoušeli, se na trhu postupně etablovala a dodneška zůstávají v našem portfoliu," řekl Josef Hlavatý, ředitel pivovaru v Náchodě.

Pro menší pivovary to může být zároveň dobrá příležitost, jak na sebe přitáhnout pozornost zákazníků. Sami ale říkají, že s velkými značkami chtějí soutěžit hlavně kvalitou. "Nechceme používat žádné stabilizátory a chemii, ale vařit opravdové české pivo," konstatoval Nasik Kiriakovský, majitel pivovaru ve Dvoře Králové.

Celý článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Pivovarům v Česku klesá odbyt. Už loni se výroba piva snížila meziročně o šest procent, za letošek pivovarníci odhadují dvanáctiprocentní pokles na celkových 16,5 milionu hektolitrů piva.

Podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého se na tom podílí hlavně snížení domácí poptávky, klesá ale také export: „Je to nejhorší situace za posledních 20 let. Propad je skutečně téměř dvacetiprocentní za poslední dva roky. V roce 2007 a 2008 byly rekordní roky a od té doby je sešup výrazný.“

Situace by se mohla začít zlepšovat v příštím roce, podle Veselého bude rozhodující export. Celoroční výroba by se tak v budoucnu mohl znovu přiblížit ke 20 milionům hektolitrů.

Bude to za tu cenu, že export nebude 4 miliony, ale bude 6 nebo 7 milionů hektolitrů ročně. K tomu máme všechny předpoklady, od chráněného zeměpisného označení české pivo, tak extrémně silné známé značky, které mají velmi dobrou pověst. Do budoucna jak malé pivovary, tak i velké se budou muset výrazně orientovat na export,“ vysvětluje pivovarník.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Skalický


Pivo s příchutí whisky

[čtvrtek, 23. prosinec 2010]

Že i v pivovarství je stále ještě prostor pro tvořivost dokazuje tradiční německý pivovar Hösl z Mitterteichu se svým pšeničným svrchně kvašeným pivem s příchutí whisky, který uvádí do tržní sítě pod obchodním názvem Whiskey-Weisse. Při jeho přípravě je jeden díl ječného sladu, který se používá při výrobě tohoto piva, nahrazen sladem používaným pro výrobu whisky.

Trvalo půl roku a bylo zapotřebí provést čtyři pokusné testovací várky k tomu, aby bylo dosaženo souladu aromatu whisky s chutí svrchně kvašeného piva. Whiskový slad byl odebírán přímo od dodavatele ze Skotska, kde se pro jeho sušení, podle tamních zvyklostí, využívá místní rašelina. Vzniklá typicky kouřová rašelinová příchuť je tudíž také charakteristická pro nové pivo Whiskey-Weisse. Aby došlo ještě k jejímu dalšímu zintenzivnění, využívá místní sládek, který patří již ke třetí generaci majitelů pivovaru, speciální vystírací a rmutovaní postup a zvláštní kmeny pivovarských kvasinek.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová


«« « Strana 793 z 1068 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI