Reklama na PI Reklama na PI> Rastal

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivní trilogie BBC 2

[čtvrtek, 5. červen 2008]

Obrázek

Kdo a co v národě s největší spotřebou na hlavu rozhoduje o tom, jaké pivo se ocitne na vašem stole nebo v ledničce? Jistě, jednoduchá odpověď je na nasnadě. Ve svobodném tržním prostředí si přece zákazník o svém pivu rozhoduje sám. Ale podle čeho se přitom řídí a z jaké nabídky vlastně tak svobodně volí? Odpovědi konzumentů jsou různorodé:

"Já mám rád ten německý středověký zákon čistoty, proto si rád kupuju Chodovar, který se tohoto zákonu drží, což znamená, že v pivu může být pouze voda, slad a chmel a nic jiného."

"No, já jsem taky původně byl tady na Budvar jako poprvé, ten zmizel, ale už jako zvyk zůstal, takže je to prostě místo, kde se všichni snadno najdeme."

"Já to pivo kupuju tady v nápojích a vždycky to, co jim zbejvá, tak to mi daj, jo. Já jim říkám, že je mi to úplně jedno, co mi daj."

"Každá hospoda má svoji náladu, měla svoje osazenstvo, takže myslím si, že ten život, to střídání nálad, střídání rozhovorů, to bylo to hlavní."

"Mně připadají ty piva tady poměrně přiměřeně sycená, nejsou přesycená kysličníkem, což je jedna, myslím si z vážných vad na kvalitě piva čepovaného, takže myslím, že i to je jeden z důvodů, proč se tady scházíme."

"Já vím, že když tam bude, řeknu Krušovice, Budvar, Plzeň nebo 'gambáč' nebo Staropramen, takže to pivo bude prostě dobrý, protože to jsou pivovary, který to maj na nějaký úrovni a nemůže se to splést."

Říkají odborníci i každodenní spotřebitelé.

V prvním díle pořadu jsme se zaměřili na subjektivní potřeby a chutě, které konzumenti v kontextu silné tradice při výběru svého piva uplatňují. Druhé pokračování se pokusí ukázat, jak se výrobci o pivaře ucházejí reklamou a jakou volbu jim nabízejí.

Pivní soutěže

Závody v pití piva na čas patří k těm sportům, které obvykle rodiče ani časopisy životního stylu nedoporučují a lékaři před nimi rovnou varují. Mezi pivaři, kteří se na Táborsku sešli u klání samozvaných reprezentantů Čech a Moravy, jsou ovšem podobné soutěže nesmírně oblíbené.

Vypít půllitr v několika sekundách se mezi štamgasty jednou považuje za riskantní nerozum, jindy ale také za přímo husarský kousek a důkaz mužnosti. Poměřovat se v rychlosti i objemu spotřeby patří k nadměrné konzumaci chmelového nápoje v České republice stejně jako chytání tácků, pivní štafety, břicha, humor, malátnost, ale třeba také recesistické běhy.

"Vítám vás na třicátém čtvrtém ročníku běhu. Účastní se pět nováčků, kteří běží poprvé. Pravidla jsou jako každý rok stejná, vypít celý pivo, neplejtvat, nepolejvat se, nerozlejvat," uvádí závod organizátor Jan Boháč.

Vítá více než třicet účastníků na startu tradiční šestikilometrové trati do obce Košice u Plané nad Lužnicí. Jak nápad na takový závod vůbec vznikl?

"Když mi bylo šestnáct let, tak jsme s kamarádama přemejšleli, jakej závod si vymyslíme, protože jsme si dělali takovou olympiádu skutečnýho sportu, a pak jsme chtěli udělat nějakej sranda závod, a tak nás napadlo, že můžem běžet těch šest kilometrů, co jsme běhali normálně, ale s pivama," vysvětluje Boháč.

"Bylo to v roce 1972. To byl ještě takovej závod nezávod."

V čem se soutěž od prvního ročníku změnila?

"Já si myslím, že od druhýho ročníku se skutečně začalo závodit, a závodí se pořád. Všichni vždycky před závodem říkají, jak to půjdou a jak to budou jen tak volně vychutnávat, ale jakmile se odstartuje, tak všichni běžej, co to dá. Náš vrchol byl asi v roce 85, kdy bylo sto čtyřicet účastníků běhu a dalších sto jako diváků."

"A to bylo v době totality, takže to byl i jakýsi vzdor, revolta. Byli tady policajti, ale báli se zasáhnout, protože nás už bylo tolik, asi tři sta lidí, a na to nebyli připravený. A teď to pomalu umírá. Já bych byl nejradši, kdybych jednou přišel na start a byli jsme tady zase tři, odběhli si to a já už mohl skončit. Ale bohužel pořád se to některejm lidem líbí, takže nás pořád třicet, čtyřicet běhá, tak nezbývá nic jiného, než abych to předal synovi," říká hlavní organizátor.

Duševní očista

Jeho závodníky čeká na každém kilometru jedno teplé lahvové pivo a místy i fandící rodinní příslušníci.

A přestože udržet tekutiny v trávicím systému se každému na trati pod letním sluncem nedaří, nikdo se nevzdává. Mezi účastníky jsou převážně muži, ale letos doběhly do cíle na návsi i dvě ženy. První z nich byla Dana.

Jak se jí běželo?

"Výborně. Mně se běželo dobře, akorát se mi špatně pilo, protože já to tak nenaklopím jak chlapi. Já jsem věděla, do čeho jdu..."

Proč jste vlastně běžela?

"Protože mě baví běhat, tak jsem si to chtěla zkusit."

Ale běhat s pivem, to nedělá každý.

"To ne. Tak jsem si to zkusila. Příští rok půjdu zase."

Co bylo na tom běhu nejzajímavější a co bylo nejtěžší?

"Nejtěžší? Ten poslední kopec, ten mně teda fakt vadil," říká závodnice Dana.

Náročnému klání přihlížejí s mírnými rozpaky kolemjedoucí motoristé a zpoza plotu i místní obyvatelé. Proč se do této bizarní soutěže v době oficiálně proklamovaného kultu zdraví hlásí stále noví běžci? Pořadatel Jan Boháč má po ruce překvapivé vysvětlení.

"No, já myslím, že to je taková bláznivina, protože si člověk chce něco dokázat. My všichni rádi pijem, pivo nám chutná, tak to patří asi k české pivní kultuře. Ne každej člověk má chuť se trošičku dehonestovat, tím se jako odbouráte, poblijete se, pokecáte, je to takový jako hnusný, ale je to, řekl bych, taková očista, duševní. Já to chápu jako duševní očistu."

Výcvikové tábory

Podobnou očistu, kterou už přes třicet let během do obce Košice a zpět organizuje pan Boháč, nabízejí i kampaně velkých pivovarů, které sice nejsou tak spontánní, ale svou reklamu mají často laděnou do stejného chlapáctví.

Výrobce vychází svému spotřebiteli vstříc a obzvláště v letních měsících se jeho reklamní aktivity přesouvají do ulic. O "chlapech sobě" pak neslyšíme pouze z televize.

Odborníci na marketing a takzvanou street promotion vyzdvihli v uplynulých letech zejména kampaně Staropramenu, který je součástí belgického InBevu, největší pivovarnické skupiny na světě.

Hodnotí vysoce road show zvanou Pivní výcvikové tábory nebo pozdější Chlapark.

Těchto putovních akcí se účastní desítky tisíc lidí ročně a jak potvrzuje Lumír Tuček, který tuto atrakci moderoval, i tady se vedle bujné a mužné soutěživosti sázelo na hravost konzumentů.

"První pivní výcvikový tábor přijel někam a tam si chlapi mohli postavit nějaký družstvo a bojovat o chladící pípu, což byla hlavní cena."

"Disciplíny byly první rok hodně pivový, jako pivní sprint, pivní štafeta, což se pak už v dalších ročníkách nemohlo opakovat, protože se pivovary dohodly, že se na těch akcích nesmí na pódiu pít pivo, to byla zvláštní věc, jako nějakej kodex, pivní, pivovarnickej kodex, kterej to jakoby zamezoval," vypráví Lumír Tuček.

Jaká je pro Tebe nejživější vzpomínka na výcvikové tábory?

"Tam byly třeba taky soutěže krásy, protože tam byli různí partneři, kteří s tím spolupracovali."

"Jeden z nich vyráběl holicí strojky a každej si mohl nechat nějak ostříhat hlavu, byly tam holky, který uměly ostříhat. A jeden kluk si na hlavu nechal vystříhat plánek svojí vesničky a ukazoval nám tam potom: 'Tady máme hospodu, tady je kostelíček a tady bydlí moje staruška a tady bydlím já.' Tak to byl takový nejpovýšenější zážitek, který z toho mám."

"Nebo tam byla soutěž, kdy se ženy měly – bylo to i pro ženy, protože tam byla snaha, aby se pobavila celá rodina - postarat o svýho manžela, když přijde z hospody."

"K tomu sloužily molitanový bezvládný figuríny, který měly z montérek převlíknout do pyžama."

"Bylo vtipný sledovat ty ženský, jak je převlíkaj. Nejdřív je svlíkli donaha, takže tam lidi řvali, co s ním dělat... Překlopovali, některá ho držela hlavou vzhůru, takže tam to byla taková úplně jako pouťová zábava," říká o Chlaparku Lumír Tuček.

Pivo a reklama

Na internetových stránkách moravského Pivovaru Černá Hora, který vyrobí ročně kolem sto padesáti tisíc hektolitrů piva, vítá návštěvníky chrámová hudba.

Po sborovém zpěvu, který má podtrhovat tradici a heslo firmy "Pivo jako za starých časů", následuje virtuální přednáška:

"Vážení návštěvníci, nacházíte se ve varně, která je srdcem pivovaru."

Internet nabízí prostor propagaci, která je na pivní spotřebitele stále naléhavější. Přestože webové stránky jsou možná médiem nejmodernějším, dá se předpokládat, že zasahují pouze zbytkové množství konzervativních českých pivařů. Na rozdíl pochopitelně od masové reklamy televizní. I ta krušovická sází mimochodem na tradici....

"Vařit pivo tak, aby jeho chuť byla vskutku královská, je umění. My to umění ovládáme už více než čtyři sta let."

Jak upozorňuje mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin, odvysílání jednoho spotu v hlavním vysílacím čase stojí inzerenta desítky tisíc korun a pivovary proto pozorně sledují, jaký mají vynaložené náklady efekt.

"Úspěch reklamy se samozřejmě zjišťuje, ve výsledku, který přinesla. A to máme velmi dobře přesně spočítáno díky našim kontinuálním stálým marketingovým průzkumům."

"Každý týden na určitém vzorku populace zjišťujeme, jak si která značka stojí a jakým způsobem reklama i jiné marketingové působení naší společnosti k tomu přispívá a podle toho hodnotíme, jestli strategie či akce, které podnikáme, jsou správné, nebo ne."

"To jsou samozřejmě velmi přísně chráněná interní data," říká mluvčí Plzeňského Prazdroje.

'Trh kolem komína'

Ne každý pivovar však svým televizním klipem dokáže konzumenta zasáhnout a ne každý obchodník si může podobnou investici dovolit, jak upozorňuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Regionální pivovary se orientují hlavně na nejbližší okolí

"Větší pivovary mají výhodu v tom, že jejich výroba na jednotku produkce je levnější."

Příkladem dalšího menšího výrobce, ke kterému se v našem pořadu ještě vrátíme, je městem vlastněný Pivovar Náchod s ročním výstavem 140 000 hektolitrů.

Jak potvrzuje jeho ředitel Josef Hlavatý, i tato firma se nutně zaměřuje na jiné formy hlavně regionální propagace.

"Je to užší spolupráce s regionem jako takovým, ať už ve sféře podnikatelské, ve sféře politické, sportovní. Myslím si, že to je hlavní."

"Důležitá je také podpora různých i kulturních záležitostí. V tomhle je asi jediná výhoda malých pivovarů. A všecko ostatní především na straně velkých. Je to o penězích."

"Žádný z malých pivovarů si dneska nemůže dovolit vydávat takové sumy na reklamu jako velké pivovary."

"A i kdyby to brali jenom třeba z podílu z prodejů, tak z hlediska významu to nemá až takový význam, jako třeba když Gambrinus pustí desítky nebo stovky milionů do reklamy televizní, protože opravdu je to o tom omezeném okruhu známosti značky."

"Samozřejmě výhoda je někde do těch dvaceti, čtyřiceti kilometrů, záleží na velikosti pivovaru, a pak postupně značka ztrácí své podvědomí a je o to těžší se dam dostat a etablovat."

"Každý rok připravujeme na daný rok jakousi marketingovou kampaň, která zahrnuje vlastně takový komunikační mix."

"Dnes už v něm dominují především vizuální billboardy a je to kombinace s rádiama, sponzorskejma akcema, s ochutnávkama. To je asi, asi všecko, určitě nechodíme do televizních reklam a podobných věcí," říká Josef Hlavatý z Pivovaru Náchod.

Přesná cílová skupina

Televizní reklama, která ve výzbroji menších pivovarů chybí, má o svém pivaři zjištěno víc než mnozí z konzumentů tuší. Mluvčí Plzeňského Prazdroje Alexej Bechtin vysvětluje, jak se profilují spotřebitelé jednotlivých pivních značek z portfolia největšího českého pivovaru, který patří k americké skupině SABMiller.

"Každá značka má velmi přesně vymezenou, specifikovanou, i do nejmenších detailů rozpracovanou cílovou skupinu."

"Tak například, když vezmu Pilsner Urquell - cílová skupina spotřebitelů je ve věku dvacet pět až čtyřicet let, muži s vyšším příjmem, lidé, kteří vyhledávají především kvalitu, kteří dbají na svůj status, na to, že spotřebovávají a pijí něco výjimečného, velmi kvalitního a samozřejmě ve výjimečném velmi kvalitním prostředí, které už dnešní trh české gastronomie také nabízí."

A jak se od spotřebitele Prazdroje liší spotřebitel Gambrinusu nebo Velkopopovického Kozla?

"Tak samozřejmě spotřebitel značky Gambrinus je mnohem širší, méně vyhraněná cílová skupina. U spotřebitele značky Gambrinus spíš rozhodují takové charakteristiky jako posezení s přáteli, ten sociální aspekt, to je pivo, které najdu všude, je k dispozici ve více než deseti tisících hospod a restauracích."

"Je to nejpopulárnější, největší české pivo, má pětadvacet procent trhu, to znamená, každé čtvrté pivo u nás vypité. Navíc se k tomu připojí i charakteristika, která souvisí se sponzoringovou aktivitou značky Gambrinus, s tím, že Gambrinus je největším partnerem českého fotbalu, takže spotřebitelé Gambrinusu jsou lidé, kteří rádi fandí, společně se baví s přáteli a tam samozřejmě menší roli hraje hledání statusu, té kvality, špičky."

Hořké pivo, drsný kraj

Můžeme si takhle ještě probrat třeba spotřebitele Velkopopovického Kozla a Radegastu?

"Radegast je velmi specifická značka. Radegast je regionální značka, je výrazně zaměřen na Moravu, především na severní Moravu a Slezsko. Plzeňský Prazdroj přijal i, řekněme, takové strategické rozhodnutí značku rozvíjet dál jako značku regionální, značku, která má velmi silné kořeny v regionu a pasuje lidem tam, je to jejich pýcha, jejich hrdost, něco, na co jsou zvyklí, loajální."

"Je tam obrovská míra loajality ke značce, naprostá většina značky Radegast se prodává na severní Moravě, a tam právě zdůrazňuje značka Radegast velmi odlišný chuťový prvek hořkosti, silně chmelené pivo, na kterém se staví i celá reklamní marketingová kampaň. Hořké pivo, drsný kraj, prostě ty kořeny."

"Moravské spotřebitele značky Radegast vidíme jako lidi otevřené, ale zemité, zakořeněné v té oblasti. Velkopopovický Kozel je tradiční české pivo s obrovskou tradicí, s obrovským nádechem kdysi malého rodinného pivovárku, dneska třetího největšího v České republice, který prochází obrovským rozvojem, ale značka Velkopopovický Kozel je především naším nástrojem a zbraní na trhu baleného piva, to znamená, v obchodech, v láhvích."

"Velkopopovický Kozel samozřejmě bojuje svou kvalitou image podpořenou velmi sympatickým maskotem, kozlem, tímto způsobem se vyvíjí v poslední době reklama Velkopopovického Kozla. A Velkopopovický Kozel se podle marketingových škatulek zařazuje do kategorie odměna po práci," říká Alexej Bechtin.

"Mrkni pod zátku a otevři si cestu ke skvělým výhrám. Registruj se SMS zprávou a zasílej unikátní kódy," osloví dnes v supermarketu samotná láhev potenciálního zákazníka.

Podobné soutěže se soustředí spíše na přímý zisk, zatímco televizní reklamy mají hlavně upevňovat věrnost značce u stávajících konzumentů a zdůrazňují až kmenovou příslušnost ke skupině spotřebitelů.

Zdravá spotřeba

Po výrazném tažení proti reklamě na cigarety soustředí totiž v příštích letech Světová zdravotnická organizace svoje síly do boje proti reklamě na alkoholické nápoje.

Jsou na takovou situaci ve Starobrnu připravení? Ředitel František Krakeš vysvětluje, že české pivovary se snaží vyjít omezování reklamy vstříc vlastní kampaní.

"Před třemi lety vznikla takzvaná Iniciativa zodpovědných výrobců piva, za kterou stály velké pivovary, byli jsme to my jako Starobrno, byla to skupina Plzeňský Prazdroj, pivovary Staropramen, Královský pivovar Krušovice, byl to také v té době Budějovický Budvar."

"Založily Iniciativu odpovědných výrobců, která navazuje na iniciativy evropské pivovarské asociace sdružené v organizaci Brewers of Europe."

"Navazuje i na iniciativy, které jsou na americkém kontinentu. Tyto iniciativy v souladu s cíli Světové zdravotnické organizace mají za úkol propagovat takzvanou umírněnou spotřebu piva, to znamená, takovou, která by v žádném případě při větší konzumaci nemohla způsobit poškození zdraví."

"Zároveň byl přijat takzvaný etický kodex výrobců piva, jeho cílem je reklama, která je skutečně etická, to znamená, neslibuje zvýšení výkonnosti ať už ve sportu, v sexu, není zacílena na neúměrné pití piva, jako jsou soutěže," říká ředitel Starobrna František Krakeš.

Páté pivo

Mezinárodní společenství a Světová zdravotnická organizace s Evropskou komisí chystají ovšem rozsáhlou kampaň i proti nadměrnému pití. Jak vysvětluje doktor Pavel Kubů z Občanského sdružení Sananim, pro lékaře obecně začíná taková konzumace pátým pivem za den.

"V epidemiologických studiích se nadměrná spotřeba sleduje od pěti nápojů dále, které jsou zkonzumovány při jedné příležitosti. To se týká i piva. Nápoj je brán jako jednotka, tuším, 20 gramů alkoholu, což obsahuje jeden půllitr piva, ale i jedna sklenka destilátu či dvoudecka vína."

Takže pět piv denně už je nadměrné pití a dvě piva je maximum, které můžete doporučit?

"Ta idea, ideální objem, kde je nejnižší kardiovaskulární riziko, se pohybuje kolem dvou nápojů."

A kolik procent populace se věnuje, dejme tomu, té nadměrné spotřebě piva v České republice?

"Podle posledních studií se to týká dvaceti 9 % mužů a 10 % žen."

A jaké lékařské nebo vzdělávací kampaně jsou podle vás proti nadměrnému pití nejúčinnější?

"Já se domnívám, že jsou to ty, které jsou zaměřeny přímo na konzumenty a probíhají v prostředí, kde k konzumaci dochází."

Můžete dát nějaký příklad?

"Například služba Promile SMS, která informuje o rizicích spojených s konzumací alkoholu s ohledem na to, kolik daný člověk vypil, jakou má hladinu alkoholu ve chvíli, kdy službu využije. A služba je právě k dispozici přímo v restauracích."

Jak to funguje?

"Pošlete v standardním tvaru údaje o vašem pohlaví, věku, váze, dále se zapisuje, v kolik hodin jste začal konzumovat alkohol, kolik jste ho vypil. V odpovědní SMSce vám přijde informace o tom, jakou máte aktuální hladinu alkoholu v krvi, kdy budete opět střízliví a jaká rizika jsou spojena s vaší aktuální hladinou alkoholu," říká doktor Kubů a dodává, že návod na zaslání SMSky je k dispozici na internetové adrese www.promilesms.cz.

Za první měsíc své existence vyřídila prý tahle služba tisíc požadavků.

Zdravé české pivo

Jak se kromě zmíněné iniciativy za etickou reklamu na alkohol k požadavkům mírnějšího pití staví čeští pivovarníci? Zeptali jsme se výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého.

Tomu připadá falešné, že někteří bojovníci proti nadměrnému užívání alkoholu vztahují těžké zdravotní problémy závislých na mírně popíjející většinovou populaci.

"Je nás naprostá většina obyvatel Evropy, kteří po mnoho generací pravidelně užíváme alkohol a máme z toho radost a nemáme s tím vůbec žádné zdravotní problémy, naprostá většina obyvatel to zvládá a je nefér používat zcela správné závěry o zdravotním stavu těch, kteří jsou závislí a ničí si zdraví, a tyto závěry používat na celou populaci."

"Tak to není. Naprostá většina populace svůj příjem alkoholu zvládá, nemá s tím žádné problémy, a tudíž ani žádné zdravotní dopady. Hranice je u piva naprosto jednoznačná. Do dvou velkých piv pro zdravého dospělého muže a do dvou malých piv pro zdravou dospělou ženu denně. Ne, že tato dávka neškodí, ale vyloženě prospívá zdraví."

"Samozřejmě s jakoukoli další konzumací negativní vlivy ze zvýšené konzumace alkoholu rostou až vysoce převáží ty případné pozitivní vlivy vitaminové. Také jde o pravidelnou mírnou konzumaci denně, ne, že člověk pět dní abstinuje a pak celou tu dávku vypije najednou v pátek večer, to ne, tím si naopak přivodí značný zdravotní problém. My si myslíme společně se svými kolegy v celé Evropě, že jedinou rozumnou cestou je výchova."

Zaznělo také, že české pivo, charakter českého piva je svým způsobem zdravější než jsou piva zahraniční. Můžete to vysvětlit?

"Velmi primitivně řečeno, naše piva nejsou tak prokvašená jako piva zahraniční a je několik studií, které to naprosto jednoznačně dokazují. To znamená, že v našem pivu kromě vody, ethylalkoholu a kysličníku uhličitého je ještě zbytek látek, které nebyly vědomě schválně prokvašeny při kvasném procesu."

"A právě v těchto látkách jsou uchovávány polyfenoly, vitaminy a tak dále. Když máte roztok prakticky jenom vody, kysličníku uhličitého a alkoholu, tak nemáte, kde ty pozitivní látky mít. A protože naše pivo je charakteristické tím, že má daleko větší, jak my říkáme, nezkvašený extrakt, tak je dodávka pozitivních sloučenin vyšší," říká Jan Veselý a není mezi pivovarníky jediný, od koho jsme slyšeli, že prý chce, aby v České republice pilo pivo ještě více lidí, ale v menším množství.

Když jsme se v tomto díle zmínili o různě výhodných podmínkách, jež mají české pivovary při zadávání reklamy, zahlédli jsme jen špičku ledovce, který vlastně charakter dnešního trhu s pivem určuje. Kam dobře vychlazený pivní ledovec dopluje v příštích letech a kdo vlastně rozhoduje o chuti a povaze zítřejšího piva, to se pokusíme odhadnout v závěrečné části pivní trilogie.

Zdroj: BBC Czech.com


Pivovary dodaly rekordní počet vzorků

[čtvrtek, 5. červen 2008]

Degustační soutěž „Pivo české republiky“ už je nedílnou součástí Slavností piva a Antonínského jarmarku. Letos se budou konat už po dvanácté, ve dnech 6. a 7. června. Na českobudějovickém výstavišti se utká celkem 44 pivovarů, které přihlásily 209 vzorků piv.

„Máme rekordní počet vzorků. Za úspěch také považuji, že se přihlásily i malé subjekty, klášterní pivovar Strahov nebo soukromý pivovar Lipník nad Bečvou,“ řekl včera k přípravě slavností Alois Srb z Tábora, který s výstavištěm na organizaci akce spolupracuje. Novinkou letošního roku je zařazení polotmavého piva a minipivovarů do degustační soutěže. Vzorky se budou hodnotit ve 13 kategoriích, například světlé výčepní pivo, speciální tmavé nebo kvasnicové pivo.

„Po oba dny, v pátek i v sobotu, bude otevřeno do půlnoci, vstup je zdarma,“ pozvala na dvoudenní akci Marcela Payerová, ředitelka Výstaviště České Budějovice, a. s. V bohatém doprovodném programu nebude chybět ani muzika pro příznivce různých žánrů. V pavilonu Z bude hrát beat–rocková kapela Start 99, v pivovarské zahradě si užijí zase příznivci dechovky. Vystřídají se zde například Netoličanka nebo Vitějičanka.

Na slavnostech vloni napočetli přes 8,5 tisíce návštěvníků, chystají se sem pravidelně Budějovičtí i přespolní. „Byl jsem na slavnostech už asi pětkrát.

Ochutnáváme s kamarády vždycky speciální piva. Je jich tam kopice a pěkně pohromadě,“ prohlásil devětadvacetiletý Pavel Jaroš z Týna nad Vltavou.

Letos se budou účastnit degustací dokonce i slovenské pivovary. „Přijely ty ambicióznější,“ komentoval zahraniční účast Alois Srb. Z „domácích“ pivovarů se zúčastní Budějovický Budvar prezentací Pardálu.

Kdo se zajímá spíše o kuchyni než o pivo, také nepřijde zkrátka. V sobotu bude v 11.30 vyhlášen nejlepší jihočeský výrobek soutěže „Chutná hezky jihočesky 2008“. Od 14 hodin potom nabídnou organizátoři ochutnávku zúčastněných potravin i veřejnosti. Pivovar Holba navíc připravil grilování berana a Řeznictví Libor Novák opékání vola.

Zdroj: Českobudějovický deník | Autor: Edwin Otta


Čeští pivaři zůstávají věrni lahvovému pivu a jen malá část z nich si kupuje svůj oblíbený nápoj v plechovce. Česko tak v podílu plechovek na prodaném baleném pivu výrazně zaostává například za Švédskem, Británií či Polskem, kde naopak pivaři nakupují především pivo v plechovkách. Novinářům to dnes řekl Gote Nylin ze sdružení evropských výrobců plechovek Beverage Can Makers Europe (BCME). Tuzemské pivovary do plechovek stáčejí jen malou část svého výstavu, přičemž značný podíl plechovkového piva vyvážejí do zahraničí.

Plechovkové pivo se podle Nylina na celkovém tuzemském prodeji baleného piva včetně sudového podílí jen zhruba pěti procenty. Naproti tomu ve Švédsku činí podíl plechovek 75 procent, v Británii 69 procent, Irsku 65 procent a v Polsku a Maďarsku mají pivní plechovky podíl 47 procent. "Česká spotřeba (plechovkového piva) je hluboko pod průměrem evropských zemí a ČR zaostává i za sousedními zeměmi, jako jsou Polsko, Maďarsko či Slovensko," podotkl Nylin, podle kterého se plechovkové pivo na celkové loňské spotřebě piva v Česku podílelo jen 3,5 procenta.

Prodej plechovek s pivem a nápoji loni přitom v Evropě vzrostl zhruba o deset procent na rekordních 50,2 miliardy kusů. V Česku a na Slovensku bylo ale prodáno jen přibližně 400 milionů plechovek. Z toho polovina připadla na plechovkové pivo. Například v Británii přitom lidé nakoupili 8,2 miliardy plechovek a v Polsku 4,1 miliardy plechovek s pivem a nápoji.

Podle průzkumu společnosti GfK jsou v Česku plechovky oblíbené zejména mezi mladými muži ve věku od 18 do 34 let, přičemž lidé je pijí hlavně na cestách či dovolených. Z průzkumu vyplynulo, že lidé volí lahvové pivo i kvůli ceně, která je ve srovnání s plechovkami nižší. Sdružení BCME nyní v Česku připravuje kampaň zaměřenou na propagaci plechovkového piva. "Chceme připomenout českým spotřebitelům výhody plechovkového piva a v průběhu tří let zvýšit jeho podíl na trhu," podotkl Nylin.

Pivo pro tuzemský trh se podle loňských údajů stáčí z 53 procent do sudů a cisteren, jež zásobují hospody, kde se točí z tanků. Zhruba 45 procent piva pro Česko se prodává v lahvích a dvě procenta v plechovkách. Na ústupu jsou PET lahve, jejichž podíl je zanedbatelný.

Některé pivovary míní, že trh s plechovkami má růstový potenciál, a proto začaly stáčet pivo i do těchto obalů. Prodej piva v půllitrových plechovkách nedávno zahájil například Pivovar Ostravar. "Je to potenciál, jak upevnit pozici naší značky, chceme samozřejmě získat i nový trh a získat skupinu zákazníků, kteří rádi vyrážejí do hor na chatu a podobně," uvedla Martina Bučková, která má projekt na starosti.

Celková produkce piva loni v Česku vzrostla o půl procenta na 19,9 milionu hektolitrů. Vývoz se zvýšil o 1,6 procenta na 3,6 milionu hektolitrů. Spotřeba piva činila loni v České republice 158,8 litru na osobu. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté.

Zdroj: Finance.cz


Pivovar a plzeňské pivo považuje 77% Plzeňanů za symbol regionu

Aktuální průzkum* TNS AISA ukázal, že obyvatelé Plzně a plzeňského regionu věnují pivu a plzeňskému pivovaru více pozornosti než o rok dříve. Také návštěvnost pivovaru a Pivovarského muzea roste letos rychleji.

„V posledních letech a zejména vloni věnoval Plzeňský Prazdroj velké úsilí do rozvoje a propagace turistiky v pivovaru a Pivovarském muzeu. Rozšíření trasy o moderní stáčírnu, zprovoznění nové bednárny a nejčerstvěji otevření nové smyslové expozice zaměřené na suroviny se odráží v povědomí i zájmu veřejnosti o tato místa,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení turistiky a péče o kulturní dědictví v Plzeňském Prazdroji.

Nová expozice v plzeňském pivovaru vyvolala zájem v regionu. Za nejzajímavější místo plzeňského regionu pokládá pivovar Prazdroje 43 % dotázaných. V samotné Plzni pivovar dokonce předstihl v hodnocení atraktivity zoologickou zahradu a s 53 % (+36% ve srovnání s minulým rokem) je na prvním místě. Návštěvnost pivovaru a Pivovarského muzea nadále roste, ve středu 4. června přesáhl počet letošních návštěvníků 66 000, což je o 2 000 osob více než ke stejnému loňskému datu a přibližně o třetinu více návštěvníků v porovnání se stejným obdobím roku 2003.

Další propagací nové expozice Plzeňský Prazdroj bezpochyby podpoří i příjezd turistů z jiných krajů ČR i zahraničí, jejichž zájem o Plzeňský kraj byl v první čtvrtině letošního roku v porovnání s ostatními částmi země slabý.

Do pivovaru formou prohlídky už zavítalo 52% všech dotázaných. Mezi nimi vzrostl počet těch, kteří tam byli v posledním roce (z 20 na 27 %). Opakovat svou návštěvu pivovaru se chystá více lidí (o rok dříve 69 %, nyní 85 %). Obdobný nárůst zájmu čeká pivovarské muzeum (ze 72 % na 87 %).

Jako symbol – tahák plzeňského regionu označilo 35 % pivovar Plzeňský Prazdroj, 42 % pivo či plzeňské pivo, na dalším místě je Šumava se 6 % a historické centrum Plzně se 3 %. Na otázku, na co jsou Plzeňané hrdí, odpovědělo 37 %, že na plzeňské pivo, 27 % na plzeňský pivovar a dál po 6 % vzhled města, závod Škoda a historické památky. Nárůst ve vnímání jako atraktivního místa k návštěvě zaznamenaly všechny prvky, které na Plzeňsku nějak souvisejí s pivem, tj. pivovar Prazdroje, Pivovarské muzeum, restaurace Na Spilce, Pilsner Fest i kulturní akce v pivovaru.

Mezi obyvateli regionu, kteří navštívili tato místa v posledních pěti letech, stoupl podíl těch, kteří celkově hodnotí pivovar či Pivovarské muzeum kladně, a je i více takových, kteří by doporučili jejich návštěvu ostatním. V pivovaru se lidem nejvíce líbí ochutnávky piva, informace o technologii výroby a sklepy. V muzeu zaujaly zejména nástroje, nádobí, zařízení pivovaru a informace o historii. Pivnice Na Spilce boduje dobrým jídlem, kvalitním pivem a hezkým prostorem. Velký ohlas zaznamenaly letní koncerty na nádvoří pivovaru - Léto s Prazdrojem a Pilsner Fest – akce, na které se návštěvníci mohou těšit i letos.

*Pozn.: všechna čísla uvedená ve zprávě pocházejí z výzkumu TNS AISA mezi 600 respondenty staršími 18 let, kteří žijí v Plzni a okolí (do 20 km od Plzně).

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


DU podpoří život obyvatel města

[čtvrtek, 5. červen 2008]

Primátor Ústí nad Labem Jan Kubata včera jednal s generálním ředitelem společnosti Drinks Union Milanem Schrammem ohledně finanční podpory společenského, sportovního a kulturního života obyvatel města v roce 2008 a vzájemné spolupráce obou stran.

„Předložený návrh memoranda je seriózní a pro mě přijatelný. Návrh však ještě musí posoudit radní a zastupitelé města. Pro město je však stěžejní existence firmy, která vedle toho, že zaměstnává řadu Ústečanů, propaguje svým jménem Ústí nad Labem,“ uvedl primátor Jan Kubata.

Rada města posoudí návrh memoranda na svém jednání zítra, zastupitelé města pak 26. června. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu by mělo dojít na začátku července.

V navrhovaném dokumentu se firma Drinks Union zavazuje, že uspořádá ve své produkci tradiční jarní bál a pivovarské slavnosti v Letním kině. Společnost dále klade důraz na spojování jména pivovaru a obchodních značek vyráběných v Krásném Březně se jménem města a propagaci města Ústí nad Labem na velkých marketingových akcích. Firma dále zajistí pro potřeby představitelů města exkurze jejich návštěv v pivovaru včetně degustací a poskytne společenskou místnost zdarma. Finanční podpora společenského, sportovního a kulturního života pro obyvatele města by měla v letošním roce činit 3,8 mil. Kč. Vedle toho je společnost Drinks Union již několik let významným partnerem ústeckého hokejového klubu HC Slovan.

Foto

Město naopak společnosti nabídne záštitu nad oběma jmenovanými akcemi (bál, slavnosti), vytvoří podmínky pro prodej nápojů firmy ve všech společenských, kulturních a sportovních zařízeních, která jsou majetkem města a bude s firmou spolupracovat při řešení umístění smluvních gastronomických zařízení na celém území města.

Zdroj: ÚStecko24.cz


Velké sportovní svátky typu Eura zvyšují v tuzemských hospodách už tradičně spotřebu piva. Podle odhadů plzeňského Prazdroje během letošního šampionátu mají české pivovary šanci prodat navíc desítky tisíc hektolitrů.

Pro srovnání - roční spotřeba v Česku dosahuje bez mála dvaceti milionů hektolitrů.

Samotný Prazdroj je jen partnerem české reprezentace. Ale i tak plánuje do restaurací a své obchodní sítě marketingové akce zaměřené na fotbal obecně.

"Pokud se bude českému týmu na Euru dařit a čeští fanoušci budou fandit naplno, odhadujeme, že prodeje české pivní jedničky Gambrinus by se mohly v průběhu tří týdnů šampionátu zvýšit až o pět tisíc hektolitrů, tedy o jeden milion piv," říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Fotbalový svátek chtějí v menší míře využít i další české pivovary. Třeba Budějovický Budvar bude v restauracích, kde točí dánské pivo Carlsberg, podporovat právě tuto značku. Carlsberg je totiž oficiální partner šampionátu a zároveň ale prodává Budvar ve své celosvětové distribuční síti.

Budějovičtí tak Dánům oplácejí tím, že budou speciálními akcemi propagovat zahraniční pivovar ve svých značkových restauracích a v distribuční síti. "Cílem je zvýšit prodeje Carlsbergu a zvýšit povědomí o této značce," říká mluvčí Budvaru Petr Samec.

Zdroj: iHNed.cz


Pokud by čeští fotbaloví reprezentanti postoupili až do finále červnového mistrovství Evropy, může konzumace nejoblíbenější české pivní značky Gambrinus vzrůst až o milión piv oproti běžnému období.

Při velkých sportovních akcích, jako jsou olympijské hry či mezinárodní mistrovství ve fotbale nebo hokeji, se podle dlouhodobě sledovaných statistik a průzkumů chování spotřebitelů zvyšuje v ČR krátkodobá spotřeba piva. S ohledem na tržní podíl a dlouhodobé spojení značky Gambrinus s českým fotbalem se na tomto růstu nejvíc může podílet právě konzumace Gambrinusu.

„Pokud by se naši reprezentanti probojovali až do finále a zájem českých fanoušků by tak v plné síle vytrval až do závěru mistrovství, mohou Češi v období konání evropského šampionátu vypít až o jeden milión piv Gambrinus více, než by se zkonzumovalo v běžném období,“ říká Jiří Rákosník, senior brand manažer značky Gambrinus.

Podporují to i nedávné zprávy tisku o cenách piva především v Rakousku, kde rostou kvůli předpokládanému náporu fotbalových fanoušků v očekávaném teplém počasí. Proto se čeští fandové pravděpodobně budou víc zásobit pivem už z domova.

Shánět pivo na cestu ale nebudou muset výherci Gambrinus soutěže „Nech se unést“, která probíhá v květnu a červnu. Protože Gambrinus o své fanoušky - stejně jako o fanoušky fotbalu – pečuje a chce je odměnit, vezme až 319 z nich na fotbalový zážitek. Výherci budou „unášeni“ z hospody nebo domova a dopravováni na mistrovství speciálním autobusem. K tomu dostanou kapesné ve výši 50 EUR na osobu a pivo na cestu.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Královský pivovar Krušovice, a.s. obdržel od rabinátu židovské obce v Praze košer certifikát. Žádali jsme o něj, abychom mohli ve vybraných prodejních sítích v Izraeli prodávat náš sortiment,konstatovala Martina Pastorová, Export Marketing Manager Královského pivovaru Krušovice, a.s. Dodala, že ročně na izraelský trh směřuje cca 2500 - 3000 hl krušovického piva.

Pivovar košer certifikát získal na všechny své produkty vyráběné v láhvích, sudech a plechovkách. Jeho vydání předcházel schvalovací proces, v rámci něhož bylo nutné předložit potvrzení o dodávce sladu z ječmene, popis technologického postupu při výrobě piva, rabinát měl rovněž dozor na výrobním procesem v pivovaru.

"Certifikát byl vydán na základě splněných podmínek, podepsané smlouvy a zaplacené částky odvíjející se od obratu korun za prodané pivo v Izraeli," uvedla Martina Pastorová. Řekla dále, že pivovar současně s košer certifikátem získal i košer logo, které je teď tisknuto na veškeré obaly sortimentu, který směřuje do Izraele.

Tento certifikát pivovar získal již po několikáté, což je významným potvrzením kvality veškerých krušovických piv. Košer certifikát pro všechna krušovická piva byl poprvé vydán 1. prosince 2004, od té doby se ho daří každý rok obnovit. Stávající košer certifikát má platnost do 31. 1. 2009.

Zdroj: Podnikatel.cz


Až 60 milionů korun vynaloží přerovský Pivovar Zubr na rozsáhlou rekonstrukci ležáckých sklepů, ve kterých dozrává jeho pivo. Nyní závod dokončil první etapu investice, která by měla mimo jiné zlepšit kvalitu přerovského piva.

Součástí změn, které má přerovský závod naplánované na pět let, jsou úpravy ležáckých tanků, chladicího zařízení, rozvodů, regulace vlhkosti sklepů či zařízení pro regulaci uvolňujícího se oxidu uhličitého, který ovlivňuje výsledné chuťové vlastnosti piva.

Ležácké sklepy patří k nejdůležitějším provozům pivovaru. Celoročně je v nich potřeba udržet stálou teplotu do tří stupňů Celsia. „Zrání ovlivňuje stabilizaci chuťových vlastností piva a je nejdelším procesem při výrobě. Pokud by při něm stoupla teplota, pivo by mohlo dostat kvasničnou příchuť i vůni,“ uvedla sládková pivovaru Nataša Rousková.

Doplnila, že rekonstrukce ležáckých sklepů zvýší kvalitu produkce Zubru a bude mít také pozitivní ekologický dopad. „Původní chladicí médium, solanku, nahradil glykol, ekologické chladicí médium, které na rozdíl od solanky nevyžaduje speciální likvidaci,“ řekla Rousková.

Pivovar Zubr, který vyrobil loni stejně jako v roce 2006 zhruba 280 tisíc hektolitrů piva, je členem skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Závody z Přerova, Hanušovic a Litovle loni uvařily 937 000 hektolitrů piva, což je o 25 000 více než v roce 2006. Středomoravské pivovarnické skupině patří na Moravě 25 procent trhu. V celé republice si drží asi šestiprocentní podíl.

Zdroj: MF Dnes.cz


Fúze obrů může znehodnotit Budvar

[středa, 4. červen 2008]

Převzetí americké pivovarnické společnosti Anheuser-Busch největší skupinou na světě InBev ještě není potvrzeno. Bezprostřední vliv na malý český trh by tento krok podle odborníků mít sice neměl, jasné ale je, že jakákoli fúze světových hráčů významně ovlivní cenu za Budějovický Budvar.

Ten je teprve na počátku transformace z dnes již unikátní subjektivity národního podniku na standardní akciovou společnost, což je nutná, nikoli dostatečná podmínka jeho následného prodeje.

Spekulacemi ohledně výsledné ceny posledního státního pivovaru se v minulosti zabývali nejen analytici a ministři českých vlád. Zbytečně. Výslednou cenu mohl vyřknout jediný subjekt na světě - americký pivovarnický gigant Anheuser-Busch (AB).

Budvar totiž byl a stále ještě je vstupenkou AB na trh stovek milionů bohatých Evropanů. A nemalé vstupné po mnoha jednotlivých a vleklých soudních sporech stanovila Evropská komise, když po vstupu ČR do EU českému pivovaru přiřadila ochrannou známku.

Dá se tedy předpokládat, že pokud by se silná evropská (dnes i jihoamerická) skupina InBev spojila s Anheuserem lačnícím po evropském trhu, chuť výsledného subjektu (InBusch?) na Budvar by výrazně zeslábla. Evropský trh totiž umí se svými mnoha značkami pokrýt evropská část InBev, kde skupina vznikla.

Budvar by tak byl pivovarem s roční výrobou ,,pouhých" 1,2 milionu hektolitrů a ziskem okolo deseti milionů eur. Vedle toho má investiční skupina K Brewery Group, která od loňského podzimu skupuje malé české pivovary, už nyní větší výstav.

Cena Budvaru by tak odpovídala standardním výrobním a ekonomickým ukazatelům. Pokud Heineken za velikostně zhruba srovnatelný Drinks Union (Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický) zaplatil dvě miliardy korun a Budvaru přece jen přičteme značku (tu nespornou) a výrazný exportní potenciál, může se tak jeho cena pohybovat kolem pěti až šesti miliard korun.

Naopak, kdyby InBev nedotáhl fúzi do konce a dohodl se s dvojkou na světě, majitelem Plzeňského Prazdroje skupinou SABMiller, Anheuser by mohl za Budvar nabídnout ještě mnohem více. To se však příliš neočekává, a tak se zraky českých privatizátorů ubírají směrem k jednání mezi InBevem a klanem Buschových s Warrenem Buffetem v zádech. Jednání jsou už prý blízko k dohodě.

Zdroj: E15.cz


Během jedné směny vypije půllitr i litr piva. Za týden je to okolo deseti piv, za rok něco kolem dvou sudů. Oznamte to zarytému pivaři a pukne závistí. Sedmatřicetiletá Dagmar Vlková z Měšťanského pivovaru Strakonice však nepije, ale degustuje. Přikazují jí to pracovní povinnosti. Je totiž jednou ze tří sládkových v tuzemských pivovarech.

Striktně si přitom zakládá na tom, aby z ní nikdo nedělal alkoholika. „Je to povinnost sládka, aby věděl, co v jakém tanku má. Ochutnáte, zhodnotíte hořkost, že je vše v pořádku,“ zdůrazňuje.

K vůni chmelu přičichla už jako malá, chodívala totiž za maminkou do lounského pivovaru. Když nastal čas vybrat si školu, volba byla jednoduchá. Cesta vedla do Prahy, kde na průmyslovce vzdělávají budoucí pivovarníky, a pak zpátky do Loun do pivovaru. Tam začala jako technolog. Po svatbě se přestěhovala na jih Čech.

„Chvíli jsem dělala administrativu, ale táhlo mne to zpátky. Mám strašně ráda vůni vařené mladiny a dobrosrdečné lidi, kteří v pivovaře pracují,“ svěřila se matka dvou dětí.

Zhruba před pěti lety proto nastoupila do laboratoře ve strakonickém pivovaře. Sládek Jindřich Vondřička, který podniku zasvětil 41 let, si ji po čase přibral k ruce. Když loni odešel, vaření piva už bylo jen na ní. „Dal mi dobrou školu,“ vzpomíná Vlková na nestora strakonického pivovaru.

V práci bývá od pěti ráno. Obejde varnu, spilku, ochutná pivo, které jde ze spilky do sklepa. Nabrat musí z každého tanku. Na závěr degustují s podsládkem finální produkt.

V oblibě má sládková všechny provozy, do laboratoře ji to ale táhne nejvíc. „To proto, abychom dodrželi, co uvádíme na etiketě, tedy stupňovitost a objem alkoholu,“ vysvětluje.

Špatné pivo prý podle ní není. „Každé se dá pít. Záleží na konzumentovi, co od něj čeká,“ tvrdí sympatická žena.

Pivo vyrobené ve Strakonicích pozná neomylně. Jen tam a v humpoleckém Bernardu vaří totiž klasické nepasterizované.

„Už jsem ale slyšela, že jeden sládek si při degustační soutěži své pivo pohanil,“ svěřila se. Je to docela rarita: žena určuje kvalitu moku, jemuž holdují převážně muži.

Ve Strakonicích jej každý rok uvaří okolo 70 tisíc hektolitrů. Profesionální deformací prý ale netrpí. Jen sen má jasný.

„Vlastní minipivovar. To ale, jen pokud by měl člověk dostatek peněz, k tomu řekněme čtyři hospody na lukrativních místech se zajištěnou výtočí. Vařila bych kvasnicové dvanáctistupňové pivo i vyšší,“ sní sládková, která stála u zrodu už dvou nových piv.

Začátkem roku to byl polotmavý Klostermann, před několika týdny k němu přibyl světlý výčepní Švanda.

Zdroj: MF Dnes.cz


Poutník Fest 2008 v obrazech

[úterý, 3. červen 2008]

Rockový festival, který se konal 17. května na dvoře pivovaru Poutník v Pelhřimově

Plakát



Foto

Foto

Foto

Foto a video: Pivovar Poutník.cz


Dobře vařím. Nejlíp

[úterý, 3. červen 2008]

Vaření je vnímáno jako typicky ženská činnost, ne tak když jde o pivo. Sládková v sukních? To snad ne, vstávají pivařům vlasy na hlavě. Ale jen do chvíle, než ochutnají pivo Nataši Rouskové z přerovského pivovaru.

Nataša Rousková by mezi pivaři ráda přivítala více žen: „někteří si stěžují, že pivo je na jejich vkus příliš hořké. Ale zásadním problémem je zakořeněná představa, že pivo má vysokou kalorickou hodnotu, takže se po něm tloustne. Jenže když srovnáte kalorie v pivu a v pomerančovém džusu, vyjde to nastejno. Takže umírněné pití vám rozhodně na váze nepřidá. Ostatně která žena si zajde denně na pět piv?“ Ani sama paní sládková do sebe nikdy nenalila ani nelije pivo po litrech. Dokonce ani jako malá holčička netrávila chvíle u nedělního oběda s pohledem nábožně upřeným na tatínka upíjejícího z napěněného půllitru. V její rodině ani mezi předky nebyl žádný pivovarník, dokonce tam neobjevíte nikoho, kdo by pivo nějak mimořádně zbožňoval. A ani ona sama, když povyrostla, neprožila osudový okamžik pozření po loku piva, kdy by náhled pochopila, která profese se stane jejím osudem. Prostě žádná romantika. „Myslím, že pracovat v pivovaru není zrovna holčičí sen. Ja měla takové ty dětské sny o tom, jak budu paní učitelka, a ještě ani na gymplu jsem neměla jasno v tom, co chci dál studovat.“ Na dalším směřování se možná trochu podepsala brigáda v pivovaře, kdyždopádně nejvíc Natašu zaujalo, že pivo se dá u nás studovat na tak vysoké odborné úrovni: „A taky mě okouzlila ta fortelná tradice řemesla, na které můžete být hrdá, protože cítíte a vidíte úsilí a práci mnoha generací. Češi všeobecně jsou na pivo právem pyšní, protože je nejlepší na světě. O tom se nedá diskutovat. Osobně považuju pivo za výborný nápoj, protože nemá velký obsah alkoholu a přitom s ním zaženete žízeň,“ říká Nataša Rousková. Na pivovarské katedře jich tehdy studovalo 40 - ženy a muži půl na půl. „Kde jsou ty holky dnes? To netuším,“ krčí rameny Nataša Rousková, která má dnes v oboru jedinou konkurentku, paní sládkovou z pivovaru Podkováň.

V 8 ráno na jedno?

Ona sama v přerovském pivovaru, kam nastoupila hned po škole, vystřídala několik pozic - včetně místa sládkova zástupce - až před 10 lety převzala jeho místo. Od té doby ji můžete v pivovaře potkat v kostýmku a lodičkách - to když ji čeká důležité jednání, jindy ji ve svetru a džínách, pobíhající po provoze. Asi nejvíc ji baví „detektivní“ pátání: když se vyskytne nějaký problém a ona musí jít na „místo činu“, ochutnat pivo, něco pozměnit, znovu ochutnat a tak třeba několikrát za sebou, dokud neobjeví „pachatele“. Jejímu okolí představa neustálého ochutnávání piva většinou nedává spát. Mohou zůstat klidní. Menzelovy Postřižiny jsou krásný film, ale na hony vzdálený pivovarské realitě 21. století. „Je pravda, že každý den se u nás schází degustační komise, která ochutnává pivo uvařené předchozí den. Ale zklamu vás, žádný velký požitek to není - v 8 hodin ráno má na pivo chuť málokdo,“ říká paní sládková. Ale připouští, že něco jiného je ochutnávka, kdy si zajde do sklepa, kde si načepuje třetinku přímo z ležáckého tanku: “Těch pár hltů piva si dokážu užít. Ale to není pravidelně. V práci nemůžete popíjet, to byste nic neudělala,“ usmívá se.

Brouci pytlíci a ti druzí

Pak není divu, že i po pracovní době si ráda zajde na pivo. Nejvíc si ho vychutná po tenise nebo volejbalu, případně při venčení psa nebo projížďce na kole. „Je pravda, že trpím jistou profesní úchylkou. Nepiju pivo jen tak, ochutnávám přitom, čichám, zkoumám, co v něm je a co není. Naštěstí musím říci, že většinou nejsem zklamaná - ani z piva ani z toho, jak ta která restaurace s pivem zachází. I v soukromí preferuju naši značku - Zubr mi opravdu chutná nejvíc. Jak taky jinak, kdyby tomu tak nebylo, asi bych těžko mohla dělat sládkovou právě tady.“ Často se stane, že příjemné posezení v hospůdce se pro Natašu Rouskovou záhy mění ve výjezdní pracovní zasedání. Štamgasti si ji většinou napřed otestují, jak moc svému oboru rozumí, a pak se na ni sesypou s všemožnými dotazy. Tedy ne všichni. Někteří, i když jich prý není mnoho a Nataša jim říká „brouci pytlíci“, jí dávají najevo převahu - ženská, co ta mi tady bude říkat? Mně, který do sebe denně hrkne pět piv! „Tyhle řeči jsem se naučila ingorovat. Nenechám se vypro- vokovat. Nač se lidé nejčastěji ptají? Asi na lidové pranostiky - třeba, jestli je pravda, že když hnijí švestky, tak bude špatné pivo,“ dodává paní Sládková. A jak na ni reagují ženy? Někdy z jejich strany cítí cosi jako závist, že se jí podařilo uspět v oboru pro ženu netypickém. Naštěstí se to stává jen občas.

S mámou v hospodě

Kdo ale patří mezi její dlouholeté věrné obdivovatele, je 20letý syn. Když si spolu před rokem dvěma vyrazili na kole a dali si cestou v hospodě pivo, hned se vyptával: „A mami, co v té chuti cítíš? Je dobrá nebo ti v ní něco vadí?“ Na mámu dnes pořád ještě nemá, ale znalec je z něj prý slušný. Zkrátka nepřichází ani Natašin manžel. Pochvaluje si, že jeho žena je narozdíl od ostatních manželek vždycky ochotná zajít s ním na pivo. A dokonce je jako partnerka natolik tolerantní, že ho pouští na pivo s kamarády. „Na jaké?Samozřejmě že na Zubra - jiné by mu doma neprošlo. Brala bych to jako pivní nevěru,“ směje se Nataša Rousková.

Foto

Nataša Rousková (48) vystudovala katedru kvasné chemie a bioinženýrství na VŠ chemicko-technologické v Praze. Hned po studiích se vrátila do rodného Přerova a nastoupila do tamnějšího pivovaru Zubr. Posledních 10 let zde pracuje ve funkci sládkové. Je vdaná, má 20letého syna, baví ji lyžování, cykloturistika a pěší turistika.

Zdroj a foto: Zubr.cz | Autor: Martina Coufalová


Národní podnik Budějovický Budvar zahájil první kroky k přeměně na akciovou společnost. Má-li být v budoucnu privatizován, jak o tom vláda uvažuje, bude změna na klasickou obchodní firmu prvním krůčkem celého procesu. Nejdříve je ale třeba důkladně zvážit, jak má tento proces proběhnout, aby to firmu s mimořádně cenným duševním vlastnictvím nepoškodilo.

Návrh transformace Budvaru na akciovku a definici rizik má pro stát vypracovat právní kancelář Kříž a Bělina ve sdružení s Deloitte Advisory a Deloite Audit. "Smlouva byla podepsána, práce začaly," potvrdil generální ředitel Budvaru Jiří Boček. S návrhem má být vítěz loni vypsané soutěže hotov do půlky srpna.

Ochranné známky a práva

Za nejdůležitější považuje Boček precizní zpracování postupu, jak zachovat při případné transformaci na akciovou společnost právní kontinuitu a vyřešit přechod duševního vlastnictví včetně ochranných známek a všech práv na novou firmu. "Jde o to provést analýzu, zda vůbec Budvar transformovat. A pokud ano, tak za jakých podmínek a rizik. Případně navrhnout, jak je eliminovat," doplnil Boček.

Vítěze soutěže na poradce při transformaci oznámilo Ministerstvo zemědělství letos v březnu. Smlouvu podepsal vítěz se zástupci Ministerstva zemědělství a Budvaru v půlce května.

Ministerstvo jako zadavatel zakázky s podpisem smlouvy s vítězem tendru na poradenské služby neotálelo - a to i přesto, že na antimonopolním úřadu stále pravomocně neskončilo prošetřování této soutěže. Na její průběh si stěžoval jeden z neúspěšných soutěžících - právní kancelář Rödl & Partner. Úřad měl posoudit regulérnost výběru, respektive vyloučení firmy Rödl & Partner ze soutěže, a předběžným opatřením zdržet podpis smlouvy s vítězem.

"Informace o podpisu smlouvy nás překvapují. Antimonopolní úřad sice nevyhověl naší žádosti o předběžné opatření ani žádosti o přezkoumání postupu zadavatele. V minulých dnech jsme ale podali rozklad," uvedla Jana Vodolánová z kanceláře Rödl & Partner.

Prodej rodinného stříbra?

Poradci mají mimo jiné posoudit, zda Budvar na akciovku vůbec transformovat. Prodej státem ovládané ziskové firmy s více než 600 zaměstnanci a obratem přes dvě miliardy korun má ale na vládní úrovni podporu.

"Do Budvaru by měl vstoupit strategický partner. Myslím, že stát žádný pivovar vlastnit nemusí," řekl už před časem ministr zemědělství Petr Gandalovič. Zastánci prodeje čtvrtého největšího pivovaru na trhu si od prodeje slibují miliardové příjmy do státní poklady, odpůrci argumentují nepřijatelným výprodejem "rodinného stříbra". Debaty politiků o tom, zda Budvar prodat, nebo ne, už měsíce doplňují další spekulace na téma - komu firma připadne a za kolik.

Nejcennější položkou v majetku Budvaru bude ochranná značka Budweiser Budvar, o kterou vede pivovar ve světě válku s globální trojkou - americkým Anheuser Busch. Podle dřívějších odhadů má značka cenu kolem miliardy dolarů.

Odhad ceny loni přinesla makléřská firma Cyrrus. Spočítala, že reálná cena pivovaru - bez ochranné značky - by se mohla pohybovat kolem šesti miliard korun. "Hodnotu značky dokážou ocenit hlavně světoví hráči na trhu s pivem. Pro stát, který ji nedokáže plně využít, je její hodnota nižší," říká analytik Karel Potměšil.

K zájemcům o Budvar by zcela jistě patřil jeho konkurent Anheuser Busch, ale i evropský Carlsberg. Zájem o tuzemskou pivovarskou tradici by zřejmě měly i další přední světové pivovary jako SABMiller, který dnes ovládá Plzeňský Prazdroj, Inbev s českým Staropramenem nebo Heineken, kterému u nás patří kromě Starobrna a Krušovic i ústecký Zlatopramen.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Léto otevírá pivovarské dveře

[úterý, 3. červen 2008]

České malé i velké průmyslové pivovary zahájily hlavní pivovarskou sezonu, která má svou špičku v období od května do října. Celkem se během ní po celé České republice uskuteční více než sto společensko-kulturních akcí.

Očekává se, že se jich zúčastní, podobně jako v minulých letech, přibližně 600 až 700 tisíc návštěvníků. Pivovary připravily vedle tradičních piv též řadu piv speciálních a nabídka je rozšířena o stále oblíbenější piva nealkoholická, kterých je na trhu již 23 druhů. Součástí slavností bývají i dny otevřených dveří. Pivovary otevírají své brány, aby nabídly zájemcům možnost prohlídek míst, kam se běžně nelze dostat, míst vlastní výroby piva.

Podpora nápoje společenského, nápoje pohody

Pivovarské slavnosti mají velmi bohatou nabídku koncertů i kulturních akcí prakticky všech druhů žánrů. Koncerty špičkových rockových kapel i populárních zpěváků středního proudu doplní vystoupení dechovek nebo cimbálových muzik; slavnosti představují významné obohacení společenského života pro všechny věkové skupiny. Součástí pivovarských akcí jsou i velmi oblíbené soutěže, které jsou dnes o dovednosti, šikovnosti, zručnosti a vtipu. Závody v množství konzumace piva již vymizely. Na pivovarských akcích jsou velmi populární suvenýry - vedle tradičních pivních tácků, sklenic nebo triček se objevují i další, leckdy pěkné a zajímavé upomínkové a reklamní předměty připomínající výrobce jednotlivých značek piv.

Pivní slavnosti jsou především oslavou českého piva a fortelu našich pivovarníků. Spojení s širokou škálou kvalitní zábavy a dobrou hudbou jen podporuje to, co s českým pivem neodmyslitelně souvisí, a sice, že jde o nápoj společenský a nápoj pohody. Zároveň díky možnosti ochutnat různá piva i prohlédnout si výrobní prostory pivovarů mají tyto akce i významný marketingový potenciál a jsou důležitým komunikačním prvkem, který může upevňovat sounáležitost s konkrétní značkou nebo zájem o ni vyvolávat.

Zapojují se i obce a města

Vedle pivovarských dnů jsou v poslední době pivovarské akce stále častěji pořádány obcemi a městy. Na rozdíl od akcí jednotlivých pivovarů nabízejí možnost ochutnat nabídku hned několika výrobců piv. Například na pivních slavnostech v Olomouci bylo více než dvacítkou pivovarů představeno na 100 značek piv a nejinak tomu bude na připravovaných slavnostech v Brně, Třebíči i jinde. Pivní festival po několikaleté odmlce připravuje Praha; pivo a vše kolem něj láká rovněž návštěvníky lázeňských měst, jako jsou Mariánské Lázně a Františkovy Lázně.

Pivovary svými sponzorskými aktivitami nyní více pronikají do oblasti kultury, což bylo dříve jen těžko představitelné. Připomeňme si mnohaletou tradici jazzových dní organizovaných pivovarem v Poličce. Známějším se stává například spolupořadatelství Budějovického Budvaru na akcích, jako jsou festivaly vážné hudby nebo divadelní či operní představení v Českém Krumlově, které si za dobu své existence získaly mnoho příznivců. Podobně je tomu např. u festivalů Pilsner Fest pořádaných Plzeňským Prazdrojem a lze jmenovat mnoho dalších.

Sázka na neotřelou komunikaci se vyplácí

Pivovary si uvědomily, že cesta k zákazníkovi nevede jen přes nákladnou inzerci, ale že je třeba hledat i jiné, mnohdy spíše neotřelejší formy komunikace a marketingových aktivit. Sezona je vynikající příležitostí, jak pivo a vše kolem něj, včetně jeho tradice a historie, ukázat v nových souvislostech nejen těm, kteří je znají a pijí, ale co nejširší veřejnosti. Pivo si to nepochybně zaslouží.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Jan Veselý - výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven


K Brewery Group kupuje pivovar Klášter

[pondělí, 2. červen 2008]

Pivovar Klášter z Hradiště nad Jizerou kupuje společnost K Brewery Group, která od loňského roku investuje do podílů v tuzemských menších pivovarech. Zdeněk Radil, předseda představenstva K Brewery Group, nechtěl akvizici před jejím završením komentovat. Ředitel pivovaru Jiří Žwak potvrdil, že o Klášter se zajímá K Brewery Group, jejímž jediným známým majitelem je vlastník Lázní Luhačovice Martin Burda.

Dle zdrojů serveru Euro online již byla podepsaná kupní smlouva o nabytí sta procent akcií, ovšem během dohodnuté lhůty – zhruba tři týdny – mohou obě strany ještě od transakce ustoupit.

K Brewery Group, která již získala podíly v pivovarech Černá Hora, Svijany, Malý Rohozec, Jihlava, Janáček a Platan, se u této akvizice ne zcela drží své filozofie přibírat do své skupiny dobře fungující bezproblémové pivovary. Na akciovou společnost Pivovar Klášter byl před dvěma lety vyhlášen konkurs, v té době už pivovar provozovala firma Ecoholding. Při exekučních dražbách se při konkursu zpeněžily některé nemovitosti.

V představenstvech společností Pivovar Klášter a Ecoholding, který výrobu piva převzal před pěti lety, je František Hřebík. Informace, že jde o majitele pivovaru, ale jeho dlouholetý spolupracovník Jiří Žwak, ředitel pivovaru a člen představenstva zkrachovalé firmy, nepotvrdil.

V loňském roce pivovar Klášter vyrobil 113 606 hektolitrů piva, z toho 44 procent směřovalo na vývoz.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Táňa Králová


Pilsner Urquell se spojuje se špičkovou gastronomií

Za posledních dvanáct měsíců vzrostly prodeje piva Pilsner Urquell v Itálii o šest procent a dosáhly objemu 23 000 hl. Tento růst se podařil i přesto, že trh s pivem v Itálii stagnuje. Pilsner Urquell je v Itálii považován za superprémiový ležák a proniká úspěšně i do vyhlášené italské gastronomie. V loňském roce značka uzavřela smlouvu s renomovanou gastronomickou společností Gambero Rosso, která blíže seznámila italské gurmány s plzeňským pivem prostřednictvím degustací, ale také receptů spojujících italská jídla a pivo Pilsner Urquell.

V uplynulém roce vzrostly prodeje Pilsner Urquell jak v lahvích (+ 7,2 %), tak i v čepované variantě (+ 6,1 %). Největší oblibě se plzeňský prémiový ležák těší v severní Itálii, zejména v regionu Benátek. Na letišti v Benátkách se můžete dokonce v letošním roce setkat se speciálním pivním barem Pilsner Urquell.

„Na italském trhu se značka Pilsner Urquell profiluje jako vysoce prémiová značka, a proto jsme mnoho aktivit zaměřili na kvalitní gastronomii, čímž jsme se odlišili od naší konkurence. Velkou popularitu zaznamenala kuchařka jídel ve spojení s naším pivem či jeho řízené degustace,“ řekla Roberta Graziosi, manažerka značky Pilsner Urquell v Itálii.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Tropické počasí, dvacet pivovarů a šedesát druhů piv. Třebíčské Karlovo náměstí bylo od pátku do soboty jednou velkou restaurací, kde se pod širým nebem smažilo maso a na pódiu hrály kapely. Tradiční slavnosti piva měly letos třináctý ročník.

Návštěvníci ochutnávali, jak vaří pivo velké firmy i málo známé minipivovary. Z Kopřivnice dovezli výrobci kvasnicový ležák Chachárek. Malý pivovar, který byl založen s vizí vyrábět klasické české pivo kvasnicového typu, má za sebou pětiletou historii. Chce být alternativou stále se rozšiřujícím europivům. Letos plánuje vyrobit pět set hektolitrů. Ve srovnání s Chachárkem loni uvařil „místní“ Akciový pivovar Dalešice téměř dva a půl tisíce hektolitrů piva. Pivovaru známému z filmových Postřižin pomáhá rozvoj turistiky. Také pivo z Dalešic se o slavnostech pilo na Karlově náměstí.

„Já tady ochutnávám piva, jaká si nemůžu koupit v supermarketu. Musím ale pomalu, slunce hodně pálí,“ smál se v sobotu odpoledne Josef Kohout. Do Třebíče přijel na slavnosti z Moravských Budějovic.

Paradoxem je, že třebíčské pivo se na třebíčských slavnostech nepije. Pivovar ve městě skončil v roce 1972, poslední várka byla uvařena tehdy 26. září.

Firmy z jiných měst nabízely na slavnostech i spoustu suvenýrů pro sběratele. Na náměstí měl stánek i Pivovar a restaurace U Fleků. Ten má ve svém pražském sídle historickou varnu. Pivovar U Fleků byl založen v roce 1499. Restaurace U Fleků je nejznámější pražskou hospodou.

Na Karlově náměstí prodával i slovenský pivovar Steiger sídlící v obci Vyhne. Leží poblíž Banské Štiavnice a Žiaru nad Hronom. Pivo se vaří ve slovenské obci již od patnáctého století. Tmavé a světlé ležáky nabízely Slovenky za pípou i v lahvovémbalení. „Mně se tady líbí. Jen nechápu, proč se sem platí vstupné. Osobně by mi stačilo, kdyby na slavnostech vystupovaly jen místní kapely,“ míní Jiří Peštál z Třebíče.

„Chodím na pivní slavnosti pravidelně. Pokaždé se tady potkám se spolužačkami, které jinak celý rok nevidím. Už jsem dneska ochutnala čtyři druhy piv,“ pochlubila se v sobotu čtyřiadvacetiletá Martina Valová.

Na pódiu právě vystupovala Lucie Vondráčková, kterou vystřídala Patrola Šlapeto s písněmi minulého století. „Na slavnosti chodíme každoročně hlavně kvůli kulturnímu programu, je dobře sestavený pro mladší i starší lidi. Piva jsem od včerejška vypila jen tři,“ sečetla v sobotu odpoledne šedesátiletá Marie Kuchařová.

Na náměstí roztočily pípy i pivovary z Vysočiny: Rodinný pivovar Bernard z Humpolce, pivovar Poutník z Pelhřimova a jihlavský pivovar – prodával ježka. Nechyběl ani mezeříčský nefiltrovaný a nepasterovaný Harrach. Malostranský pivovar ročně vyrobí 800 hektolitrů ležáku.

Ochutnávala se i pro Vysočinu „exotická“ piva Krakonoš z Trutnova či Novopacké pivo. Kdo si chtěl odnést lahve s Krakonošem na vinětě, měl ale v sobotu smůlu. „Bohužel, už nám došly,“ krčil na rameny výčepní.

Zdroj: MF Dnes.cz


Najdi náš ochutnávkový tým, kup lahvové pivo Litovel a okamžitě získej dárky.

Foto

Na léto jsme pro všechny, kterým chutná klasicky vařené litovelské pivo, přichystali novou soutěžní akci o zajímavé ceny. Každý, kdo si koupí v obchodě 40 lahví piva Litovel a předá paragon o nákupu našemu ochutnávkovému týmu, který po celé léto jezdí křížem krážem po celé Moravě, vyhrává. Výhry za 40 klasicky vařených litovelských piv si může každý sestavit sám. Akce probíhá od počátku května do konce září.

Každý, kdo si koupí 40 lahví piva Litovel koupí, navíc vstupuje do slosování o 6 domácích výčepů včetně 5 l soudku piva Litovel. Stačí na zadní stranu účtenky s nákupem 40 ks lahvového piva Litovel vypsat své jméno, příjmení, věk, přesnou adresu, tel. číslo a vhodit ji do slosovací nádoby, kterou najdete u každého promo týmu Litovel. Slosovací akce probíhá od 16. 6. do 30. 9. 2008. Každý měsíc vylosujeme 2 výherce. Ceny budou předány po skončení celé akce.

To však není všechno. Na příznivce litovelského klasicky vařeného piva čekají v létě ještě další výhry. První tři tisíce lidí, kteří sesbírají 200 akčních zátek od lahví piva Litovel a zašlou je na adresu pivovaru, získají originální tričko a kšiltovku. Akce probíhá od 16. 6. do konce září.

Do slosování budou zařazeny jen kompletní objednávky. Aby byla soutěžní objednávka zařazena do slosování, musí obsahovat pouze soutěžní položky (vršky). Objednávky došlé po skončení akce nebudou zařazeny do slosování. Objednávka musí být odeslána nejpozději do 30.9.2008. Provozovatel si vyhrazuje právo na změnu výherních cen. Výherní ceny není možné vymáhat soudní cestou. Vyhlašovatel soutěže si vyhrazuje právo soutěž v jejím průběhu poupravit nebo zrušit.

Zobrazit Tourplán

Zdroj: Litovel.cz


Litovelský fotbálek

[pondělí, 2. červen 2008]

Přijďte si zahrát a zafandit do své oblíbené hospůdky

Plakát

Úspěšná promo akce se opět vrací do restaurací. Na letní pivařskou sezónu jsme pro příznivce točeného klasicky vařeného piva z Litovle přichystali večery plné fotbalových soutěží, skvělé zábavy a nevšedních sportovních zážitků. Po celé léto budou postupně restaurace s pěnivým mokem z Litovle na čepu navštěvovat litovelské promohlídky. Ty štamgastům budou přivážet soutěže o atraktivní ceny, večerní zábavu a především populární stolní fotbálek, který do mnoha restaurací a hospůdek neodmyslitelně patří. Během celého večera v sobě mohou pivaři a pivařky probudit sportovního ducha, zúčastnit se turnaje dvoučlenných týmů ve stolním fotbale a získat řadu atraktivních cen. Pro všechny návštěvníky celé restaurace je navíc v době příjezdu litovelské promo hlídky připraveno zdarma 50 orosených klasicky vařených litovelských piv na rozjezd.

Zdroj: Litovel.cz


«« « Strana 708 z 826 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň