Značka Budweiser, o kterou vede spor Budějovický Budvar a americký pivovar Anheuser-Busch, by ve Finsku měla patřit české firmě. Řekl to dnes soudce Evropského soudního dvora Antonio Tizzano, který soudu doporučí, aby návrh schválil. Tizzano řekl, že s ohledem na historické vazby k pojmenování Budweiser má právo toto označení užívat český podnik, nikoliv Američané. Budvar by proto měl mít možnost ve Finsku používat jak pojmenování Budweiser, tak Bud, řekl soudce. Evropský soud obvykle před rozhodnutím posuzuje doporučení, které mu dá některý z jeho soudců. Existuje tedy pravděpodobnost, že soud Tizzanův návrh schválí, píše agentura AP. Anheuser-Bush a Budvar spolu vedou více než 40 sporů v celém světě. V některých zemích či teritoriích si každá z firem dělá nárok na používání značky Budweiser, jinde si podniky nárokují značku Bud.

Budvar byl založen v roce 1895 v Českých Budějovicích, které byly německy mluvícímu obyvatelstvu známé jako Budweis. Pivo se v této oblasti vaří od roku 1265. Anheuser začal název Budweiser používat proto, že pivo této značky bylo známé v Německu. Právě z Německa přišli zakladatelé Anheuseru do Ameriky. Tizzano se ve svém doporučení staví na stranu Budvaru, který argumentuje existencí mezinárodní smlouvy o ochranných známkách z roku 1995. Smlouva uznává minulé žádosti o registraci ochranných známek. Soud ve Finsku by měl podle soudce uznat, že název Budvar je spjat s názvem Budweiser. Nárok Budvaru v Evropě uznalo například Lotyšsko nebo Dánsko, Anheuser-Busch ale může používat název Bud ve Švédsku, Itálii i v převážné většině dalších evropských zemí.

Budvar si ve Finsku svůj název zaregistroval v roce 1967, v roce 1984 ale finský soud ochrannou známku Budvaru zrušil. Budvar ji podle Finů málo využíval. Stejnou ochrannou známku si potom ve Finsku zaregistroval Anheuser-Busch, který Budvar zažaloval kvůli jejímu zneužití. (Lidovky)

Budějovický Budvar neuspěl u Úřadu pro harmonizaci vnitřního trhu Evropské unie se snahou o zablokování registrace známky Bud amerického pivovaru Anheuser-Busch (AB) v Evropě. Podle informací amerického producenta piva rozhodl úřad tři ze čtyř známkoprávních sporů ve prospěch AB. Podle Budvaru nenabylo rozhodnutí úřadu právní moci a lze se proti němu odvolat. Budvar navíc tvrdí, že úřad vyhověl společnosti Anheuser-Busch pouze v registraci ochranné známky Bud pro jiné výrobky a služby, například marketingové. "V žádném případě Anheuser-Busch nesmí v zemích EU užívat pro své pivo ochrannou známku Bud," uvedla Nikola Dřevínková z agentury ExMise, která Budějovický Budvar mediálně zastupuje. Pokud toto rozhodnutí potvrdí odvolací soud, získá firma Anheuser-Busch podle jejích představitelů v rámci všech zemí EU právo používat známku Bud pro významné marketingové aktivity v pivovarnickém průmyslu. "Tento výsledek představuje důležitý precedens pro naše další soudní spory, ve kterých nám jde o ochranu našich známek Budweiser a Bud v Evropě," komentoval rozhodnutí úřadu prezident a generální ředitel Anheuser-Busch International Steve Burrows.

Anheuser-Bush a Budvar spolu vedou více než 40 sporů v celém světě. V některých zemích či teritoriích si každá z firem dělá nárok na používání značky Budweiser, jinde si podniky nárokují značku Bud. Nárok Budvaru v Evropě uznalo například Lotyšsko nebo Dánsko, Anheuser-Busch ale může používat název Bud ve Švédsku, Itálii i v převážné většině dalších evropských zemí. Tento soudní spor začal v roce 2001, když se Budějovický Budvar postavil proti evropské registraci známky Bud firmy AB. Budějovický Budvar založil svůj nesouhlas na několika státních patentových zákonech.

Společnost Anheuser-Busch se hodlá odvolat proti té části rozsudku, která byla rozhodnuta ve prospěch Budvaru. (MaM)

Výrazný meziroční nárůst prodeje budějovického piva v Plzni hlásí už několik let Budějovický Budvar, trojka na českém pivním trhu. K Budvaru, který je po plzeňských pivech Gambrinus a Pilsner Urquell třetí nejprodávanější sudovou i lahvovou značkou v krajském městě, se přiklánějí zejména mladí lidé v klubech v centru města. Prazdroj však žádný propad prodeje v západních Čechách, kde ovládá více než 90 procent trhu piva, nepociťuje. Po vybudování obchodního střediska v Plzni před sedmi lety stoupl prodej budějovického piva o desítky procent. (Budnews)

Velkopopovický Kozel obsadil první a druhé místo na pivním mistrovství světa v USA. Zlatou a stříbrnou medaili v kategorii "Pilsner českého typu" si z finále Světového pivního poháru (World Beer Cup), jehož evropská část se konala začátkem května v německém Höhr-Grenzhausenu, odvezli zástupci Pivovaru Velké Popovice. Vítězem kategorie se stal Velkopopovický Kozel Premium, následovaný Velkopopovickým Kozlem výčepním světlým.

Soutěž World Beer Cup je pořádána každý druhý rok pravidelně od roku 1996. Organizátorem soutěže je Association of Brewers (Pivovarnická asociace), nezisková organizace, která byla založena v roce 1978 v Coloradu, USA. Zaměřuje se především na celosvětovou podporu kvality piva a pivovarnictví. "World Beer Cup je považován za olympiádu mezi pivními soutěžemi. Klade důraz na pivní kulturu a na transparentní soutěžení, což je v roce historické Olympiády v Aténách zvlášť významné. Vynikající světová piva spojují životní styl lidí na celém světě a všechny oceněné značky představují to nejlepší v pivovarnickém oboru," řekl na slavnostním ceremoniálu Charlie Papazian, prezident pořadatelské Pivovarnické asociace.

Zlatou medaili za Velkopopovický Kozel Premium převzal Jozef Špirko, manažer výroby pivovaru Velké Popovice, z rukou prezidenta World Beer Cup Charlieho Papaziana a zástupce sponzora, Michaela Sahma. Stříbrnou medaili za Velkopopovický Kozel výčepní světlý převzal Petr Božoň, marketingový manažer značky, z rukou prezidenta World Beer Cup Charlieho Papaziana a zástupce sponzora, Michaela Sahma

Velkopopovický Kozel se v uplynulém roce stal nejdynamičtější značkou Plzeňského Prazdroje nejen v ČR, ale i v zahraničí, zejména díky úspěšné licenční výrobě na Slovensku i v Rusku. Mezi hlavní exportní trhy patří Skandinávie a pobaltské státy, Velká Británie, Německo, Řecko a Kanada. Velkopopovický Kozel je v současnosti nejprodávanějším českým pivem v zahraničí.

Fakta o letošním ročníku Světového pivního poháru: Produkty přihlášené do World Beer Cup byly hodnoceny metodou slepé degustační soutěže. Panel porotců tvořilo 93 odborníků z 80 pivovarů, reprezentujících 15 nejvyspělejších "pivních" zemí celého světa, včetně České republiky. Letos se soutěže zúčastnilo rekordních 1 566 druhů piv z 393 pivovarů a ze 40 zemí, rozdělených do 80 kategorii. Do kategorie "Pilsner českého typu" bylo přihlášeno celkem 24 značek piva. Sesterská společnost Plzeňského Prazdroje, Miller Brewing Company, získala celkové vítězství v kategorii velkých pivovarů s celkem 7 medailemi. (Web Kozel)

Vysoké ocenění získal krušovický ležák Imperiál mezi třiceti šesti pivovary na tradičních Slavnostech piva na českobudějovickém výstavišti. V kategorii světlý ležák Premium získal od odborných degustátorů - sládků zúčastněných pivovarů - nejvyšší ocenění spojené s titulem Pivo České republiky. (Rakovnický deník)

V úterý 8. června 2004 v Martinickém paláci na Hradčanském náměstí převzalo 10 cen Ď z rukodělné dílny Moser deset předních českých mecenášů. Byl mezi nimi také Královský pivovar Krušovice, známý svojí sponzorskou velkorysostí hlavně v kulturních projektech. Kolegium pro vyjádření díků českým mecenášům rozhodlo, že cena královskému pivovaru letos právem náleží především za spolupráci se správou zámku Kozel. (Web Krušovice)

Velmi kvalitní podmínky pro výrobu chmelového nápoje začínají mít představitelé kácovského pivovaru. Do vlastnictví totiž získali budovy, v nichž byli v pronájmu, a tak se na konci května mohli pustit do technologických úprav. "Všemu předcházela veřejná dražba, do které se zapojilo sedm zájemců," připomněl ředitel a jeden ze spolumajitelů pivovaru David Hořejší. Do výčtu změn patří zvětšení kapacity a přesun spilky do prostor, kde už byla za císaře Josefa, vytvoření nové filtrace se špičkovým zařízením společnosti Destila či dvojnásobné navýšení kapacity ležáckého sklepa. "V intenzivních přípravách je stáčírna. Po jejím zprovoznění bychom mohli produkovat i lahvové pivo. Dodavatelé technologie jsou už vybraní, zatím však čekáme na uvolnění peněz z bankovního sektoru," uvedl Hořejší a na závěr se pochlubil: "Se zástupci Výzkumného ústavu pivovarsko-sladařského v Praze jsme se dohodli, že pro ně začneme od třetího čtvrtletí letošního roku vyrábět pivovarské kvasnice." ( Kutnohorský deník)

První kolo prodeje pozemků a objektů městského pivovaru, který nabízí kutnohorská radnice, skončí 16. srpna. Mělo by ukázat, zda se najde zájemce ochotný za ně zaplatit téměř 102 milionů korun. "Chceme vědět, jestli ta odhadní částka je relevantní a odpovídá tržní ceně," řekl místostarosta Bohumil Dvořák. Prodej pivovaru by podle něj neměl ohrozit produkci piva ve městě. Pokud si továrnu někdo koupí, dá se předpokládat, že výrobu i zaměstnanost zachová, dodal místostarosta Dvořák. Město už před lety kutnohorský pivovar pronajalo. Od roku 2001 je nájemcem pivovaru pivovarnická skupina Drinks Union, která má také předkupní právo. "Podporuje regionální výrobu a místní pivovary a daří se mu značku Dačický udržet," konstatoval Dvořák. Domnívá se, že kdyby nebyl pivovar pronajmut, už by možná značka Dačický neexistovala. Zástupci společnosti Drinks Union už dříve potvrdili, že o koupi kutnohorského pivovaru mají zájem, požádali proto znalce o zpracování cenové nabídky. Kutnohorské pivo má dlouholetou tradici. Vaří se podle původní receptury Ondřeje Dačického, který ji odkázal svému synovi Václavovi. (Kutnohorský deník)

V sobotu dne 19.června se konal jako každý rok Den otevřených dveří. Přestože nám počasí v odpoledních hodinách moc nepřálo, navštívilo náš pivovar tisíce lidí. Vypilo se neuvěřitelných 153 sudů našeho Postřižinského pivečka. Mohli jste také ochutnat několik druhů speciálních piv, která byla překvapením našeho sládka - višňové pivo a karamelové pivo.

Soutěžilo se v hodu sudem, pití piva na čas a jiných soutěžích. Ze známých osobností jste zde mohli vidět tradičně jako každý rok Heidi Janků, která provázela celým programem, celý den zahájila kapela Pohoda, dále jste mohli vidět Dýza Boys( Ivo Pešák, Václav Upír Krejčí), italského populárního zpěváka Davide Mattioli, známou českou skupinu Verona, slovenskou kapelu Brouci, která jistě potěšila milovníky anglických Beatles a na závěr vystoupil Těžkej Pokondr, který zajisté není třeba představovat. Již nyní se můžete těšit na příští Den otevřených dveří, který se bude konat třetí sobotu v červnu a to je 18.června 2005. (Web Postřižiny Nymburk)

Za pivo, které vyrábí ve svých pivovarech skupina Drinks Union, konkrétně za značky Zlatopramen, Březňák a další, bude nově zodpovídat Jiří Štesl. Stal se marketingovým ředitelem firmy. Od roku 1994 v ní budoval divizi KB Likér, kde postupně zastával od roku 1998 pozici obchodního ředitele a od roku 2003 pozici ředitele divize. Novým šéfem KB Likér, která vyrábí například Starou mysliveckou, bude Jiří Janák, který byl dosud ředitelem vývoje a techniky divize. (iDnes)

Tohtoročný pokles spotreby piva na Slovensku sa odrazil aj na predaji "zlatého moku" jedného z trojice najväčších domácich pivovarníckych spoločností - Topvaru. Za prvých päť mesiacov tohto roka Topvar predal necelých 220 tis. hektolitrov piva, pričom v rovnakom období vlani jeho predaj dosiahol 260 tis. hektolitrov. Pre agentúru SITA to uviedol marketingový riaditeľ Topvaru Jozef Nemec.

Za prepadom predaja Topvaru vidí jeho marketingový riaditeľ jednoznačne minuloročné zvýšenie spotrebnej dane. Výrazný podiel však pripisuje aj zvýšenej sadzbe dane z pridanej hodnoty (DPH). "Vyššie spotrebné dane a DPH ako v okolitých krajinách nútia ľudí nakupovať pivo v zahraničí, keď napríklad v Českej republike na jednej fľaške ušetria aj 2 Sk," konštatoval Nemec. Podľa neho nešťastný krok vlády v podobe zvýšenia spotrebnej dane bude mať aj širšie dôsledky, keďže sa zníži dopyt pivovarov po sklenených fľašiach, etiketách či samotnej základnej surovine.

Topoľčiansky pivovar Topvar zaznamenal po minuloročnom augustovom zvýšení spotrebných daní mierny pokles predaja už vlani. V roku 2003 totiž predal vyše 666 tis. hektolitrov, čo bolo v porovnaní s rokom 2002 o 2 % menej. Export pivovaru dosiahol v minulom roku približne 22,7 tis. hektolitrov, pričom najväčší podiel na vývoze mala Česká republika a Nemecko. Celkovo pivo Topvar poznajú spotrebitelia už v 22 krajinách sveta. (Bleskovky)

Značka Radegast se letos poprvé zúčastnila degustační soutěže Australian International Beer Awards. Z 11. ročníku mezinárodní soutěže v australském Melbourne si odvezla domů dvě bronzové medaile - v kategorii ležáků plzeňského typu za Radegast Premium a v kategorii nealkoholických piv za Radegast Birell. Mezinárodní akce se zúčastnilo 885 značek piv z třiceti zemí a o přízeň porotců bojovaly v pěti sekcích rozdělených do devětatřiceti kategorií.

Porotu tvořili uznávaní australští odborníci z oblasti výzkumu pivovarnictví, potravinářství a pivovarů. Z anonymních vzorků hodnotili vzhled, aroma, chuť, plnost, přiblížení stylu piva své kategorii a celkovou kvalitu piva. V letošním roce získal pivovar Radegast ve třech soutěžích, z toho dvou mezinárodních, již čtyři ocenění. V Melbourne letos kromě značky Radegast bodoval Velkopopovický Kozel - v kategorii tmavých ležáků získal zlatou medaili. (iStrategie)

Vypít několik piv, poslechnout si živou kapelu a zasmát se s přáteli u nějaké zábavné soutěže. Nic víc si v sobotu ráno lidé mířící do Velkých Popovic na 12. ročník Dnu Kozla nepřáli. Podobně to vypadlo i v Ostravě, kde se lidé bavili v pivovaru Ostravar.Organizátory slavností pivovaru Ostravar potěšilo, že letos byla tato akce ve znamení mladých lidí. "Prosím tě, to pivo jen s mírou. Ne ať přijdeš večer pod obraz," varovala v sobotu dopoledne ve vlaku z Frýdku-Místku do Ostravy svou náctiletou dceru matka. Pak se jí snažila vysvětlit, co je to kvasnicové pivo. "To je pivo bez filtrace."

Sotva návštěvníci slavností prošli branou, měnili peníze za žetony na odběr piva, kterým plnili kelímky výčepní z desítek píp ve stáncích. Pivovar letos rozšířil zónu, kde se lidé mohli uvnitř "továrny" na nejoblíbenější český nápoj pohybovat. Hlavní pódium sevřené budovami zázemí pivovaru mělo tentokrát za sebou kulisu panelového sídliště.

Kolem pivovaru střežili klid policisté a hlavní cestu před vrátnicí organizátoři zúžili kvůli bezpečnosti návštěvníků zábranami. Na své si přišli i podnikatelé kolem. "Vždycky tu mám větší kšeft," řekl prodavač ve stánku poblíž pivovaru a v letní restauraci naproti pivovaru pekli zase v den slavnostní prase. Odpoledne v pivovaru mělo ještě podobu víkendové vycházky. Rodiče vzali své děti a dali si jedno či dvě piva. Pak ale první pořádný déšť při vystoupení revivalu kapely Queen návštěvníky podrobil selekci. Někteří tatínci poslali rychle děti a maminky domů a některé návštěvníky déšť ze slavností vyhnal. Ale mnoho z nich se spíš schovalo do pivních stanů či pod stříšky vchodů v pivovaru. Jen v prostoru hlavního pódia lidi deště nedbali nebo roztáhli nad hlavami deštníky.

Hlavní scéna se pak až do konce často měnila doslova ve zpívání a tanec v dešti. A také skladby jakoby kapely záměrně občas vybraly podle počasí. Moknoucí lidé si tak zazpívali s valašskomeziříčskou kapelou Mňága a Žďorp písničku s verši "...a déšť, stejně nic nesmyje". Slovenští No Name se rozhodli Ostravany ujistit, že i v Bratislavě vědí, že Baník je mistr. Dostali do nadšeného varu příznivce mistrů tak, že v zadní části prostoru popadala na chvíli část zábran. Sanitka si pak musela proklestit i cestu ke zraněné noze jedné z fanynek. Richard Krajčo dokonce kvůli počasí nasadil záměrně už jako druhou píseň Obchodníka s deštěm, ač tato skladba přichází obvykle při koncertu na řadu až jako poslední. Nejvíce však rozskákali publikum "vesmírným" hitem, takže v rozdivočelém davu někteří lidé poznali reálně, co znamená verš "Na paty, šlapem si na paty..." Po ohňostroji odpáleném mobilem se pivovar vylidnil. Jen mladí lidé, kteří celou dobu čepovali pivo, si ve vyhrazeném prostoru uspořádali noční diskotéku. (iDnes)

Desetimilionové škody napáchala středeční bouře litovelskému pivovaru. Mohutný vítr v areálu pivovaru strhal střechy budov a přívaly vody poškodily některé haly. Výroba v pivovaru však kvůli řádění přírodních živlů zastavena nebyla. "Škody předběžně odhadujeme na zhruba 40 milionů korun. V areálu pivovaru jsou poškozené všechny střechy a škody jsou i na vnitřním zařízení, protože to, co neudělala vichřice, to potom dokonal déšť," řekl ředitel Pivovaru Litovel Miroslav Koutek.

Pracovníci litovelského pivovaru se pustili do odstraňování škod hned ve středu večer a dnes dopoledne jich na poškozených střechách pracovalo několik desítek. "Výroba naštěstí přerušena nebyla a expedice piva běží podle plánu. S odstraňováním škod nám přijeli pomoci i zaměstnanci z pivovarů v Hanušovicích a Přerově,"uvedl Koutek. Pivovar Litovel je společně s pivovary v Přerově a Hanušovicích součástí čtvrté největší tuzemské pivovarnické skupiny PMS Přerov. V loňském roce PMS Přerov zvýšila výstav piva meziročně o 1,16 procenta na bezmála 965.000 hektolitrů. Na českém pivním trhu má zhruba šestiprocentní podíl. (iDnes)

Pivovar slavil výročí

Nové pivo představil u příležitosti včerejších oslav 111. výročí založení pivovaru v Litovli jeho sládek Petr Kostelecký (na snímku), který také narazil jeho první soudek. "Pivo ponese název Výroční speciál. Má více než šest procent alkoholu," uvedl sládek. V pivovaru byla včera uvedena do trvalého provozu nová strojovna chlazení a byla v něm otevřena muzejní expozice strojovny a kotelny. (Právo)

Znojemský pivovar Hostan představil na víkendových pivních slavnostech nový produkt, kterým je třináctistupňové pivo, které dostalo název Zámecké. Přímo na slavnostech je mohly ve Znojmě v průběhu pátku a soboty ochutnat tisíce lidí, kteří tuto už tradiční akci navšívili.

Posílení výstavu o 4000 hektolitrů na 207 000 hektolitrů piva ohlásil za rok 2003 znojemský pivovar Hostan, jenž je od roku 2002 součástí skupiny Starobrno. Více než polovinu produkce tvořilo vícestupňové Hradní. Mezeru v sortimentu nyní firma doplnila novým pivem značky Zámecké, kterého by chtěla vyrábět kolem 5000 až 10 000 hektolitrů ročně. Uvedl to obchodní ředitel firmy Starobrno Jiří Imrýšek. Hostan Zámecké je třináctiprocentní a má výraznější hořkost. Do distribuce jde ve vratných lahvích, ale i v třicetilitrových a padesátilitrových sudech. Pěnivý mok nové značky zraje devadesát dnů v ležáckém sklepě, doplnil Imrýšek. Jen v rámci víkendových třináctých slavností piva Hostan přišlo toto pivo chutnat do Znojma kolem 10 000 lidí. Starobrno loni vyrobilo 816 000 hektolitrů piva, což bylo o 36 000 hektolitrů meziročně více a zařadilo se na třetí příčku mezi největšími domácími pivovarnickými skupinami. Akcionáři se po loňském čistém zisku 109,8 milionu korun rozhodli vyplácet na akcii v nominální hodnotě 500 Kč třicetikorunovou dividendu. Po loňské akvizici ovládá skupinu Starobrno, která má včetně Hostanu 406 zaměstnanců, zahraniční gigant Heineken Group. (Rovnost)

V dalešickém pivovaru na Třebíčsku, který je znám díky filmu Postřižiny, letos přivítá turisty nová hospoda a letní restaurace. Po návštěvě muzea rakousko-uherského pivovarnictví, které se otevírá druhým rokem, se v nich mohou lidé občerstvit dalešickým pivem. V areálu má výhledově přibýt hotel za 15 milionů. Majitelé by jej rádi vybudovali s finanční podporou Evropské unie. "Vybudováním hotelu se 40 lůžky bude dokončena rekonstrukce pivovarských budov," řekl majitel Petr Řehořka.

Tři soukromníci se uzavřeného a zchátralého pivovaru ujali před pěti lety. První pivo po pětadvaceti letech se v Dalešicích uvařilo v roce 2002, naplno se vyrábí od loňského roku. V části areálu je od loňska muzeum. Dobové technické vybavení, včetně varny, parního stroje a sladovnické věže nebo kopie kostýmů ze slavného filmu, zhlédly dva tisíce návštěvníků.

"Letos byl začátek sezony špatný jako všude. Uvidíme, co udělají prázdniny," uvedl Řehořka. Kouzlo malého pivovaru podle něj láká především domácí turisty. "Cizinci moc nejezdí, spíš když je někdo přivede," dodal. Muzeum je od června do srpna v provozu denně kromě pondělí, v září pouze o víkendech.

Pivovar loni uvařil 1500 hektolitrů světlého i tmavého piva. Pivo se prodává jen v sudech, zatím ho odebírá asi 15 hospod v okolních obcích, v Třebíči a také čtyři hospody v Brně. (iDnes)

Další významný úspěch zaznamenal Rodinný pivovar Bernard, když získal hattrick a potřetí po sobě obhájil 1. místo v degustační soutěži Pivo České republiky v Českých Budějovicích v kategorii tmavých speciálů. Od roku 2001 je to již šesté vítězství tmavého speciálu Bernard 13% na odborných pivních degustačních soutěžích. Zástupce pivovaru na soutěži, sládek Ing. Dušan Krankus: "O kvalitě našeho nepasterizovaného piva Bernard svědčí především finálová účast i v ostatních kategoriích. Speciální světlé pivo OX skončilo na třetím místě, světlý ležák Bernard 12% obsadil 6. místo. Soutěž se uskutečnila ve dnech 10. a 11. června na Výstavišti v Českých Budějovicích.V 10 kategoriích se soutěže zúčastnilo 160 vzorků piva z celé České republiky.

Úspěchy tmavého piva Bernard 13% od roku 2001:

2001 3. místo Pivo České republiky (České Budějovice)

2002 1. místo Česká pivní pečeť (Tábor)

1. místo Pivo České republiky (České Budějovice)

2. místo Odborná degustační soutěž v Žatci

2003 1. místo Česká pivní pečeť (Tábor)

1. místo Pivo České republiky (České Budějovice)

20041. místo Česká pivní pečeť (Tábor)

1.místo Pivo České republiky (České Budějovice)

Další informace:

Zdeněk Mikulášek

565 532 407

pivovar@bernard.cz

http://www.bernard.cz

(Protext)

Spolumajitel Rodinného pivovaru Stanislav Bernard se rozhodl opět vyhlásit pivní prémii, tentokrát za zisk zlatých medailí na letošním fotbalovém mistrovství Evropy v Portugalsku.

„Pro odpor „velkých sponzorů“ jsem nechtěl svou motivaci opakovat, i když s ní hokejisté získali v letech 2000 a 2001 dva světové tituly. Poslední dva hokejové šampionáty mě však přesvědčily, že velké peníze nejsou všechno.“ říká Bernard. „Fotbalisté národního družstva měli po loňské skvělé sezóně spoustu zdravotních problémů a mnohým se nedařilo tak, jak by si jistě přáli. Já jim ale věřím a vím, že pro úspěch se vydají ze všech sil a že na trávníku nechají srdce!“

„Proto jsem se letos rozhodl podpořit naše fotbalisty pivní motivací a panu Brücknerovi, kterého si pro jeho přístup k fotbalu a životu velmi vážím, navíc v případě úspěchu doživotní pivní rentou.“

Již za postup ze základní skupiny zaručuje Stanislav Bernard českým hráčům a realizačnímu týmu 80 litrů nepasterizovaného piva Bernard. V případě zisku zlatých medailí obdrží prémii 160 litrů piva a pan Karel Brückner navíc doživotní roční rentu ve stejné výši. Toto množství piva staví Českou republiku již několik let na první příčku ve spotřebě na jednoho obyvatele ve světě.

„Tak jako pivovar potřebuje dobrého sládka, tak i fotbalový tým musí mít zkušeného kormidelníka. Pana Brücknera vnímám jako muže na svém místě, mluví jasnou řečí, nepoužívá podmiňovací způsob, přebírá veškerou zodpovědnost. Na rozdíl od trenéra české hokejové reprezentace na letošním Mistrovství světa si nedělá zadní vrátka smlouvou podepsanou předem s extraligovým družstvem“ dodává Bernard. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Budějovický Budvar loni zvýšil oproti roku 2002 export svého ležáku do Ruska téměř o 56 procent. Podle manažera pro exportní trh v Rusku Tomáše Bártů prodal loni podnik na ruském trhu 24.000 hektolitrů ležáku. Podíl dovozu piva z České republiky činí dvě procenta celkového objemu importovaných piv. Podle údajů agentury CzechTrade prodala Česká republika v roce 2003 do Ruska 3,6 milionu hektolitrů piva. Podle objemu spotřeby zaujímají v Rusku první místa značky Bavaria, Budweiser Budvar, Staropramen a Pilsner Urquell.

„Ruský trh patří mezi pět největších exportních trhů Budějovického Budvaru. V roce 2003 na něj putovalo 4,5 procenta z celkové exportní produkce," řekl Bártů. Dodal, že v budoucnu lze díky zlepšující se životní úrovni v této zemi očekávat další nárůst. Podíl dovozního piva na ruském trhu činí maximálně jedno procento, a to i přesto, že se českým pivním společnostem podařilo v loňském roce prodat o 20 procent více než v roce 2002.

Podle výroční zprávy The Beer Service společnosti Canadean ruský trh v posledních letech dramaticky roste. Příčinou je makroekonomická stabilita. Nejvíce se preferují ležáky, které reprezentují více než 90 procent celkově prodaného objemu piva. Z hlediska spotřeby se Rusko v roce 2002 umístilo na šestém místě světového žebříčku. (Budnews)

Kultovní pivnice Masné krámy uzavřená hygienikem po předloňských povodních je noční můrou pro některé představitele českobudějovické radnice. Prodejem podílů města v Masných krámech se v současnosti zabývají soudy. Před několika dny dokonce podal jeden z podílníků podnět státnímu zastupitelství, aby přešetřilo podezření z trestného činu zneužití pravomoci veřejného činitele pracovníků magistrátu. "Aby mohlo město prodat svůj podíl, jeho úředníci mi zatajili některé informace. Město ho prodalo Budvaru, i když jsem uplatnil předkupní právo," tvrdí spolumajitel Masných krámů Josef Dušek.

Restituent už vloni vyhrál svůj spor s městem a dosáhl toho, že soud zrušil smlouvu na převod části Masných krámů na Budějovický Budvar. Někteří zastupitelé považují výsledek soudu, ale i současnou zprávu kontrolního výboru za skandál. Podle nich radní porušili zákon a připravili pokladnu o statisíce korun tím, že uzavřeli s Budějovickým Budvarem neplatnou kupní smlouvu. Masné krámy jsou zavřené a nevydělávají vlastníkům peníze. "Požádali jsme finanční výbor o vyčíslení škody," uvedla zastupitelka Marie Paukejová. "Budeme se tím zabývat na červencovém zastupitelstvu. Objevili jsme nedostatky. Například i to, že nebylo uplatněno předkupní právo pro dědice jednoho z podílníků, který v té době zemřel," uvedl člen kontrolního výboru zastupitelů města Lumír Mraček.

O prodeji městského podílu se začalo jednat po předloňských povodních, které Masné krámy poničily. Kromě města přitom vlastní objekt ještě deset majitelů. Josef Dušek tvrdí, že v první chvíli zájem Budvaru přivítal. Nelíbilo se mu však, že rada města rozhodla o prodeji podílu bez spoluvlastníků a zastupitelé městskou část prodali, ačkoliv měl o ní zájem. "Chtěl jsem, aby Masné krámy zůstaly dál ve spoluvlastnictví. Ale Budvar chtěl získat další podíly. Kdo zaručí, že ho vláda nezprivatizuje do zahraničí?" míní Dušek. Zastupitelka Paukejová se domnívá, že město vlastníky Masných krámů vlastně podvedlo. "Zastupitelstvo prodej schválilo měsíc před komunálními volbami. Upozorňovala jsem na to, že takové jednání nemá všechny právní náležitosti," uvedla. A co na to město? "Smlouva mezi městem a Budvarem je neplatná, jsme vlastně zase na začátku," řekl právník magistrátu Jiří Homolka. "Nikdy jsme neusilovali o podíly na Masných krámech. Stále máme zájem v nich provozovat restauraci a spravovat je," poznamenal ekonomický náměstek Budějovického Budvaru Petr Jánský. (iDnes)