Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivní.info

Oteplení přineslo razantní nárůst spotřeby.

Pípami protéká více piva, stejně tak z obchodů ve větším množství mizí pivní lahve. Léto je totiž obdobím, kdy pivovarům vrcholí sezóna. Potvrzuje to i trojice pivovarů na střední Moravě - Holba Hanušovice, přerovský Zubr a Litovel.

Spotřebou piva pohnula již vlna veder v polovině června. Proti chladnému začátku června se po nástupu horkého počasí zvýšila denní konzumace piva třech středomoravských pivovarů o pětadvacet až třicet procent, ve srovnání se zimními měsíci pak stoupla spotřeba dokonce o padesát až šedesát procent.

"Začátkem června bylo ještě poměrně chladno, takže oteplení bylo razantní a stejně tak i nárůst odbytu," uvedl Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru Holba.

Pivovary Zubr i Litovel pracují ve třísměnném provozu, aby pokryly poptávku. "Jsme schopni zvládnout i další nárůst zájmu, i když po zkušenostech z minulých let víme, že už nebude nijak výrazný," sdělil obchodní náměstek Pivovaru Litovel Tomáš Halouzka.

Na plný výkon pracuje také Holba Hanušovice. "Týdně teď vyrobíme až o 1800 hektolitrů víc než v období mimo sezonu. Aby byl zajištěn plynulý provoz, najímáme přes léto brigádníky. Většina z nich u nás pracuje opakovaně, takže výrobu dobře znají," sdělil Zíka.

S větší spotřebou potřebují pivovary také víc obalů jak lahví, tak nerezových sudů. "Na léto myslíme už dlouho dopředu a předzásobujeme se dostatečným množstvím lahví a sudů," řekl Halouzka.

Pivovary také posilují dopravu. Zatímco v období mimo letní sezonu stačí rozvážet pivo vlastními auty, přes léto najímají další autodopravce. "V současnosti bychom bez najatých autodopravců nestihli pivo v požadovaném množství rozvážet," uvedl šéf hanušovického pivovaru Vladimír Zíka.

Prodejnost piva ovlivnil také světový šampionát ve fotbale, i když nijak výrazně. "Fotbal se do prodeje našeho piva promítl jen v procentech, rozhodující roli sehrály tropické teploty," sdělil ředitel pivovaru Zubr Pavel Svoboda.

Středomoravské pivovary Holba, Zubr a Litovel vystupují v jedné skupině. S ročním výstavem do jednoho milionu hektolitrů jde o pátou největší pivovarnickou skupinu v Česku. (iDnes)


Malé pivovary čakajú dobrý rok

[čtvrtek, 22. červen 2006]

Predaj piva kopíruje počasie, najmä vďaka letným terasám a kúpaliskám. "Leto všeobecne zvyšuje predaj. Oproti zime je pomer minimálne dvaapolkrát vyšší," hovorí sládek Karol Svozil.

Na Slovensku dnes funguje už len päť nezávislých pivovarov, ktoré majú na trhu približne šestinový podiel. Zvyšok majú rozdelený koncerny Heineken a SABMiller.

Investície do kvality

"Snažíme sa preraziť hlavne kvalitou. Do pivovaru sme investovali už viac ako tristo miliónov korún na modernizáciu," hovorí Eduard Rada, majiteľ pivovaru Steiger vo Vyhniach. Odmieta cestu niektorých pivovarov variť pivo pod značkou obchodných reťazcov. "Odmietli sme to, radšej ideme vlastnou cestou, ako robiť ultralacné pivo s nízkou kvalitou," tvrdí Rada.

Letné počasie dvojnásobne zdvihlo výrobu piva v porovnaní s marcom. Pivovar sa snaží nájsť nové trhy, čo sa mu aj darí. "Asi dvadsatina výroby ide na export do Česka, Veľkej Británie a Maďarska. Našou ambíciou je však uplatniť sa hlavne na domácom trhu," vysvetľuje Rada. Pivovar Steiger sa o to pokúša hlavne produkciou klasického ležiaka českého typu. Tento rok počítajú s takmer pätinovým nárastom výroby oproti vlaňajšku.

Špeciálne pivá zaujali

Preraziť so špeciálnymi druhmi piva sa pokúša pivovar Pilsberg v Poprade. "O tieto pivá, hlavne o kvasinkové, začína byť pomerne slušný záujem. Podarilo sa nám s nimi dostať do obchodných sietí," hovorí generálny riaditeľ pivovaru Pavol Bekeš. Nástup do reťazcov bude sprevádzaný aj marketingovou kampaňou, ktorá bude podľa Bekeša úmerná možnostiam firmy.

Aj vďaka tomu pivovar počíta s lepšími výsledkami ako v minulom roku. "Pomáhajú aj teplé dni. Nárast výroby je až tretinový oproti bežným dňom," tvrdí Bekeš. Firma sa chce z regionálneho pivovaru zmeniť na celoslovenský, tak hľadá nové možnosti. Jednou z aktivít je otvorenie distribučného centra v Bratislave.

Chýba kapitál

Predaj piva kopíruje počasie, najmä vďaka letným terasám a kúpaliskám. "Leto všeobecne zvyšuje predaj. Oproti zime je pomer minimálne dvaapolkrát vyšší," hovorí sládek Karol Svozil. Podľa neho malé pivovary svoje miesto na trhu majú, ale potrebujú kapitál na investície do modernizácie zariadení a na marketing. "Máloktorý si to však môže dovoliť. Na rozdiel od veľkých hráčov, ktorí neváhajú použiť financie na likvidáciu konkurencie," myslí si Svozil.

Veľkú nádej nedáva ani špeciálnym druhom piva. "Dalo by sa vyjsť na trh s niečím originálnym, ale slovenskí pivári neradi experimentujú. Na druhej strane nie sú ani verní jednej značke," dodáva Svozil.

***

Výroba piva na Slovensku (v tisícoch hl)

Rok Výroba

2000 4 514

2001 4 574

2002 4 850

2003 4 670

2004 4 218

2005 3 963

***

Výroba malých pivovarov v roku 2005 (v tisícoch hl)

Steiger Vyhne 186

Stein Bratislava 160

Pilsberg Poprad 118

Popper Bytča 103

Urpín Banská Bystrica 79

***

Výroba slovenských pivovarov v %

Heineken 44

SABMiller 39,7

Nezávislé pivovary 16,3

(HN online)


Chutné pivo s ušima

[středa, 21. červen 2006]

S odstupem času si uvědomuji, že to nebyl asi nejšťastnější nápad. Naložit dodávkový vůz osmi zdatnými pivaři a vyvézt je na okružní cestu po nových lašských minipivovarech. Zatímco na Hukvaldech a v Příboře ještě zdatní borci při konzumaci objektivně diskutovali o kvalitách čepovaných truňků, v Kopřivnici se začaly jejich degustační názory rozcházet, přičemž původně stimulující argumentace se místy zvrhávala až v divokou hádku. Do objektu nedávno otevřeného štramberského městského pivovaru již celá skupina dorazila ve stavu zjevného alkoholového vyčerpání.

Asi polovina borců usnula už při prvním půllitru místy přímo na stole v restauraci, místy na lavičce před historickou budovou. Byla to velká škoda. Štramberský restaurační pivovar je bezpochyby nejsličnější provozovnou svého druhu nejen v našem regionu. Zatímco ostatní sousední minipivovary byly vybudovány svépomocně a podomácku, technologie toho štramberského byla dodána vyblýskaná na klíč. Interiér stylové pivnice působí útulným dojmem a pivo, uvařené přímo v jejich prostorách, se tam pije takřka samo.Tento blahoslavený štramberský podnik, který nedávno oslavil prvý rok své existence, pořádá, nebo se alespoň účastní nejrůznějších akcí, které se často konají na historickém štramberském náměstí, přímo před vchodem do restaurace. Středověké město Štramberk bylo v minulých letech zrekonstruováno. Na půvabném náměstíčku, které lemují tradiční budovy pekařství, obecní hospody a lokálního hotelu, snad chybí jen městská šatlava a postava obecního blba. Ten by vysedával v pivovarském šenku, propíjel charitativní almužny a příležitostně by se nechal najmout místní tajnou policií, které by pravidelně donášel, kdyby někdo řekl, že předseda vlády Paroubek je vůl a že to nevyhrajem.

Za povšimnutí bezpochyby stojí vztah štramberských občanů k tatarskému etniku. Zatímco obyvatelé této vzdálené autonomní oblasti jsou v povědomí zbytku populace jako průkopníci syrového bifteku a světlé omáčky bohaté na cholesterol, Štramberáci již po několik století na počest tatarské invaze pečou vyhlášené cukrovinky s poetickým názvem štramberské uši. Nedávno bylo onomu výrobku dokonce mezinárodně přiznáno tzv. místo původu, což znamená, že obdobný produkt se nesmí takto nazývat, ať je zhotoven na britských ostrovech nebo v sousedním Lichnově.

Štramberské uši se pochopitelně na jídelníčku městského pivovaru vyskytují, a to vylepšené šlehačkou a ovocem, avšak je radno je zakousnout až jako dezert po chutném pivním menu, které je zde velice rozmanité. Ačkoliv smažené škvarky, sádlo či tučné vepřové nepatří k dietním potravinám, doporučovaným puritánskou lékařskou obcí, štramberský původní ležák Trubač po nich do žíznivého hrdla klouže jak po namydleném tobogánu.

Jaké vlastně je štramberské pivo? Přijatelnou hořkostí potěší i ženy, má spíše sladovou příchuť a kvásek než výrazné chmelové aróma a ve své tmavé formě trochu připomíná sladší irské stouty než-li kvazi-populární melasy česko-afrických alchymistů. A myslíte-li si, že trnky do piva nepatří, přijeďte do Štramberka ochutnat některý z pivních speciálů. Ať slúží!! (Listy moravskoslezské)


Radegast bodoval v Bruselu

[středa, 21. červen 2006]

Ze 45. ročníku Mezinárodní soutěže kvality Monde Selection konané v Belgii v Bruselu si značka Radegast přivezla hned dvě stříbrné medaile. Z 230 značek piv ocenila odborná porota stříbrem pivo Radegast Premium a Radegast Original. Z loňského ročníku přivezl Radegast zlato za Radegast Premium a stříbro za Radegast Originál. Velký úspěch zaznamenává v této soutěži pivo Radegast Premium, které získalo ocenění čtyřikrát po sobě – třikrát zlato a jednou stříbro. V letošním roce je to pro značku Radegast druhé ocenění po bronzu za Radegast Premium na největší profesionální pivní soutěži na světě Australian International Beer Award. V kategorii piva se letošního ročníku účastnilo 80 pivovarů ze 49 zemí světa, které přihlásily více než 230 značek piv. Pivní vzorky podrobila devítičlenná odborná porota laboratorní analýze a senzorickým testům. Posuzovala např. chuťové vlastnosti piva, vzhled i grafické ztvárnění etikety. (Zboží a prodej)


Kvasnicové pivo už čeká na oslavy

[středa, 21. červen 2006]

Speciální kvasnicové pivo už čeká v tancích pivovaru Ostravar, až se jeho brány v sobotu otevřou po roce pro návštěvníky.

Pivovar uspořádá v sobotu už poosmé takzvané Slavnosti pivovaru Ostravar a opět pozval několik kvalitních kapel z Česka i Slovenska.

„Letos budeme mít kapely, které aktuálně posbíraly na Slovensku a v České republice sedm různých cen v hudebních anketách,“ řekl manažer Pavel Barvík.

Tisícům návštěvníků tak při letošních slavnostech pivovaru zahraje Lenka Dusilová, Peha, ostravské Kuličky štěstí, Mňága a Žďorp a jako hvězda večera kapela No Name.

Například loni navštívilo tyto slavnosti téměř deset tisíc lidí.

Organizátoři se letos rozhodli ponechat ceny na loňské úrovni, takže za jeden žeton dostane návštěvník slavností jedno pivo. (MF Dnes)


Olomouc má opět pivovar

[středa, 21. červen 2006]

Nahlédnout zblízka do tajů výroby piva a nasát neopakovatelnou atmosféru míst, kde zlatavý mok vzniká, mají návštěvníci zatím jediného malého pivovaru s šenkem. Nový hostinec byl otevřen v olomoucké Riegerově ulici, kde byla kdysi navštěvovaná vinárna. Místní Svatováclavský pivovar se může pochlubit širokým sortimentem pěnivé chmeloviny. Nabídka zahrnuje "obyčejnou desítku" i pšeničný "Weissbier". "Nabízíme hostům několik druhů piv. Při významných příležitostech jsme připraveni uvařit také vícestupňové speciály. Prostor dostávají i ochucená piva," prozradila majitelka zařízení Renata Kubíková. Zajímavostí jistě je, že během vaření se konečný produkt chemicky nekonzervuje. "Naše pivo je kvasnicové. To znamená, že neprochází filtrací a je podáváno výhradně v přirozeném stavu bez pasterizace," dodala Kubíková. (Olomoucký deník)


Nejlahodnějším nealkoholickým pivem v ČR je Litovel Free. Rozhodlo tak 65 profesionálních degustátorů na desátém ročníku soutěže Pivo České republiky, která se uskutečnila v Českých Budějovicích.

V prestižní anonymní degustaci zaštítěné ministrem zemědělství se utkalo v deseti kategoriích celkem 220 vzorků piv ze 47 pivovarů. V kategorii nealko piv chuťové pohárky zkušených degustátorů nejvíce oslovilo nealko pivo z litovelského pivovaru vařené klasickým postupem.

„Náš technologický postup je náročný. Nealkoholické pivo se vyrábí ze stejných surovin jako všechna ostatní piva. Při výrobě se musí více hlídat, ale výsledek stojí za to, uvedl ředitel litovelského pivovaru Miroslav Koutek.

Pivovar vaří nealkoholické pivo Free od roku 1999, jeho roční výroba činí přes 10 500 hektolitrů. „Používané technologické postupy jsou vedeny přirozenou cestou, kdy se při výrobě řízeným klasickým kvašením omezuje tvorba alkoholu,“ uvedl mediální zástupce pivovaru Miroslav Slaný. (Právo)

[Litovel] 09:17 [permalink] [reaguj]


Fandové znojemského piva mají svátek. Poté, co včera mnozí z nich odvolili, vydali se na pivní slavnosti, které se konají v areálech znojemského pivovaru Hostan a přilehlého hradu.

Spojit volební den s posezením u piva a dobré muziky mohou lidé i dnes, kdy patnácté Slavnosti piva Hostan vrcholí. „Speciálně pro tuto příležitost připravil pivovar Hostan kvasnicové pivo, které normálně v jeho sortimentu není,“ uvedl Aleš Řiháček ze společnosti Starobrno, jíž pivovar Hostan patří. Místo konání slavností od včerejška lemují výčepní pulty i stánky s grilovaným masem a dalšími specialitami. Pro příznivce nealkoholických nápojů je připravena přírodní sudová limonáda Zulu, která se ve znojemském pivovaru vyrábí od loňska.

Návštěvníky čekají i letos tradiční pivní soutěže. Mezi nejatraktivnější patří držení naplněného tupláku na čas, soutěž o největší pivní pupek či pivní štafeta.

Na dvou připravených pódiích hrají jak místní hudební kapely, tak i přední tuzemští muzikanti. Dnes zazpívají například Ready Kirken, Ivan Hlas, Dalibor Janda či kapela Arakain. Včera to byla skupina Mňága a Žďorp, Petr Bende nebo Tereza Kerndlová.

„Tradičně velký úspěch bude mít i závěrečný ohňostroj, který začíná ve tři čtvrtě na deset,“ zve Řiháček. I přes včerejší dešťové přeháňky organizátoři doufají, že akci navštíví podobný počet lidí jako loni, kdy padl návštěvnický rekord. Na slavnost tehdy dorazilo zhruba dvanáct tisíc návštěvníků. Přitom i před rokem pršelo. (MF Dnes)

[Znojmo] 14:16 [permalink] [reaguj]


Turisté by neměli jen pít pivo

[úterý, 20. červen 2006]

Chceme, aby lidé v našem regionu našli sport, kulturu a kvalitní služby, říká majitel pivovaru Jiří Fusek.

Unikátní projekt zaměřený na přilákání dalších turistů do regionu připravila blanenská a boskovická radnice společně s pivovarem Černá Hora. Trojlístek dokonce chystá „Dohodu o spolupráci při propagaci regionu - turistické destinace Moravský kras a okolí“, která je připravená k podpisu už příští úterý.

„Nechceme jenom vařit pivo a nutit turisty, aby během návštěvy regionu několik litrů piva zkonzumovali. Chceme pro ně vybudovat i vhodné zázemí a infrastrukturu, to je klíčové,“ vysvětluje Jiří Fusek, majitel pivovaru Černá Hora a současně prezident českého i evropského Svazu malých nezávislých pivovarů.

* Co chystaná dohoda s Blanskem a Boskovicemi přinese?

Vždy jde o konkrétní věci, které sice pivovar nějak reprezentují, ale současně znamenají zlepšení komfortu místních i nové služby pro turisty. Rozhodně to nejsou akce typu „Vypij dvacet piv a dostaneš jedno zdarma“. Hlavně jde o podporu sportu a jednotlivých klubů, nákup nového vybavení, které potřebují, podporu kulturních akcí, ale i budování nových zařízení.

* Myslíte, že občerstvení není dost?

Chceme, aby zde byla zařízení, které nabízí nejen občerstvení, ale i jiné služby, jenž pomohou rozšířit turismus v regionu. Na mysli mám sportoviště a kulturně-společenská centra s vlastním programem a kvalitními službami. A v neposlední řadě i dostatečnou ubytovací kapacitu. Proto rekonstruujeme Hotel Závrší v Olešnici, v Letovicích opravujeme centrum Karlov, kde by měl vyrůst squash, bowling, či kinokavárna, nové sportovní centrum s ubytovacími kapacitami připravujeme také v Tišnově či ve Svitavách. A samozřejmě se snažíme podporovat i stávající střediska fungující pod naší hlavičkou.

* Co turistům nabízíte už nyní?

Nejenom tradiční exkurzi pivovaru či českou kuchyni, důraz klademe právě na onu spjatost s regionem. Pro turisty připravujeme cesty po celém okolí, propagujeme ale i finančně podporujeme turistická lákadla, jako je například Nový hrad u Adamova, boskovické westernové městečko, keltská osada Isarno u Letovic a další. Do nejrůznějších aktivit ukládáme ročně miliony korun, budujeme ale i propojení jednotlivých míst.

* Máte na mysli novou pivní cyklostezku?

Přesně tak. Pivní cyklostezku včetně vlastního značení jsme zatím vytvořili na trase mezi Brnem a Černou Horou. Pokračujeme ale dál, chceme totiž propojit i Lysice, Letovice, Olešnici, Poličku, Svitavy, Boskovice a Blansko a tím také všechny hlavní památky a atrakce, které region nabízí. A právě celou tuto trasu doplňujeme i zmíněnými zařízeními pro turisty.

* Myslíte si, že pivní cyklotrasa může být konkurentem úspěšných vinařských stezek na jihu regionu?

Úplně srovnávat obě věci nemůžeme. Jakkoliv mám dobré víno rád, musím říci, že oproti vinařům nemáme státem vytvořené stejné podmínky a rovnocennou podporu. Na naše cyklostezky či propagaci našich výrobků v zahraničí nám nikdo nepřispívá. Právě tradiční české pivo má přitom díky svému jménu v zahraničí obrovský potenciál přitáhnout turisty. A ti zde pak logicky nebudou pouze pít. Měli bychom umět prodat to, co umíme, a v čem jsme světovou jedničkou. Proč bychom toho nevyužili, aby z toho všichni profitovali.

* Proč jste se vlastně k podobné spolupráci rozhodli?

Chceme ukázat, že dohoda mezi starosty a takovým malým podnikem, jako je náš pivovar, je možná. Stejně jako spolupráce při vytváření doplňkového programu pro návštěvníky regionu. I když jako prezident spolku malých pivovarů mohu říci, že jsme první pivovar v republice i celé Evropě, který zařízení pro turisty sám buduje.

* Myslíte, že je to dáno nějakým výjimečným poutem mezi vaším pivovarem a jeho okolím?

Kde jinde se mohou pochlubit tím, že v malé vesničce jakou Černá Hora je, se už pět století bez přerušení průmyslově vyrábí pivo a s tím spojené umění se předává z generace na generaci? Vždyť nezaměstnanost je zde 5,6 procent, jedna z nejnižších u nás. My navíc už pět set let spolu s celou obcí využíváme také jediný vodní zdroj, místní studnu. I to je unikátní spojení.

***

* Černohorský pivovar Už od 13. století se v Černé Hoře, která ležela na křižovatce dvou obchodních cest, z Brna do Čech a z Tišnova do Blanska, vařilo pivo. První písemná zmínka o pivovaru pochází z roku 1530, kdy místní panství vlastnili bratři Tas a Jaroslav Černohorští. Výslovně je však existence panského pivovaru Černá Hora doložena až o dvacet let později, kdy sestry Černohorské prodávaly panství svému strýci Václavu z Boskovic a na Bučovicích. Tehdy statek zahrnoval mimo jiné i pivovar s mýtem. V roce 1597 získali celé panství i s pivovarem do rukou Lichtenštejnové, Karel Eusebius z Lichtenštejna potom v roce 1680 celý starý pivovar velmi důkladně opravil.

Téměř celý pivovar vyhořel v roce 1802, trvalo řadu let, než se jej podařilo znovu obnovit. V roce 1859 pivovar koupili Friessové, 1971-1973 nechal August Friess vedle původního pivovaru postavit nový pivovar a hospodu, starý pivovar byl upraven na sladovnu. Poprvé v 60. letech a potom znovu na sklonku 19. století se vlastníci pivovaru rozhodli jej pronajmout. Rolnická akciová společnost pivovarní a sladovní v Černé Hoře vznikla v roce 1896. Získala pivovar do nájmu od Augusta Friesse na dvacet let, v pivovaru se zlepšila organizace a postupně se také začala rozšiřovat výroba.

Akciová společnost v roce 1923 koupila pivovar i sladovnu od jejich tehdejšího majitele Mořice Friesse. V roce 1949 byl pivovar znárodněn a začleněn do Středomoravských pivovarů se sídlem v Brně, v roce 1960 potom do Jihomoravských pivovarů. 11. září 1996 pivovar koupil dnešní majitel Jiří Fusek, respektive jím založená akciová společnost Pivovar Černá Hora. (MF Dnes)


Jahodové či višňové pivo s příslušným ovocem na dně sklenice, zlatavý mok s nadstandardní porcí alkoholu, vanilkou i jiným netradičním kořením a další neobvyklosti dle přání zákazníků nabízí nově otevřený Šenk u prokuristy v Pivovaru Černá Hora. Pod vedením místního sládka si v něm totiž může každý uvařit pivo dle vlastního výběru a chuti.

„V našem šenku s minivarnou chceme připravovat klasické ležáky přesně podle tradiční receptury. Vše se ručně odměřuje, dávkuje a nalévá, základní složení tvoří jen chmel, voda, slad a pivovarské kvasinky,“ popsal předseda představenstva černohorského pivovaru Jiří Fusek. „Až třicet litrů piva si k nám navíc každý může přijet sám uvařit, okořenit a ozvláštnit podle chuti. My mu jej uložíme a necháme vykvasit, poté si jej u nás každý může vypít anebo si odveze vlastní podepsaný soudek domů,“ dodává Fusek.

Nejmenší varna, jakou lze vůbec vyrobit, bude však sloužit nejen pivním fandům. V šenku, jehož cihlové stěny pamatují konec 17. století, totiž vznikne i jakási pokusná laboratoř pro samotný pivovar. „Zkoušet novinky ve dvousethektolitrových varnách je neekonomické,“ vysvětluje Fusek.

První experiment už mají místní pivovarníci za sebou. Před třemi týdny, které běžné dvanáctistupňové pivo potřebuje ke kvašení, vyrobili první várku podle tradičního receptu. Nyní jej ochutnali. „Musel jsem hledat v archivech, zkoušel jsem do piva přidávat různé přísady, experimentoval jsem. A stojí to za to,“ pochvaluje si sládek Vlastimil Zedek. (MF Dnes)


V létě stoupá prodej piva a limonád

[pondělí, 19. červen 2006]

S příchodem teplého letního počasí stoupla spotřeba piva a nealkoholických nápojů jihomoravských pivovarů o desítky procent. Největší nárůst je u limonád, kterých jsme za červen prodali jednou tolik jako v měsíci předchozím, řekl obchodní ředitel pivovaru Černá Hora Ivo Štorek.

Prodej piva a nealkoholických nápojů je přímo závislý na počasí. "Z dlouhodobých sledování máme vypozorováno, že záleží doslova na každém stupni," přiznal mluvčí pivovaru Starobrno Aleš Řiháček. V letních měsících podle něj stoupá spotřeba piva zhruba o 30 procent.

Ještě větší nárůst zaznamenal pivovar Černá Hora. Zatímco v posledním květnovém týdnu dodal do restaurací a hospod 2800 hektolitrů piva, za posledních sedm dní v červnu to bylo už 4500 hektolitrů. "Nejvýraznější rozdíl je u limonád, kde za stejné období stoupl objem prodeje z 654 hektolitrů na 1500 hektolitrů," řekl Štorek.

Polovinu produkce tvoří kofolová limonáda Koala, kterou dohání chmelová limonáda Grena s 35 procenty. Pivovar ji jako patentovaný výrobek vyrábí od roku 1997 a její podíl každým rokem roste.

Nejvíce se prodává desetistupňové pivo. U většiny pivovarů tvoří kolem padesáti procent výroby. Zbytek tvoří ležáky a pivní speciality. "Tento poměr je ale stejný po celý rok bez ohledu na počasí," dodal Řiháček. Počasí má vliv spíše na prodej lahvového piva, jehož produkce je v porovnání se sudovým pivem několikanásobně menší.

Více než stoprocentní nárůst prodeje limonád způsobuje pivovaru Černá Hora logistické potíže. "Ve výrobních kapacitách máme ještě rezervy. Problémy nám dělá spíš expedice a nedostatek obalů," uvedl Štorek. Nejnáročnější podle něj bude tento týden, který má jen tři pracovní dny. Pivovary tak budou muset svou produkci rozvést v polovičním čase než obvykle. (Moje noviny)


Naďa Urbánková si bude každé sobotní prázdninové odpoledne povídat se svými přáteli v klášteře premonstrátů v Želivě nedaleko Humpolce. První ročník letního festivalu rozhovorů a písniček Želivské unisono se koná pod patronací bývalého slovenského prezidenta Michala Kováče. Devadesátiminutový komponovaný program začíná vždy v 15:00 a návštěvníky jím spolu s Naďou Urbánkovou, pětinásobnou československou zlatou slavicí, bude provázet i její dcera, rovněž zpěvačka, Jana Fabiánová a Milan Dvořák, klavírista a hudební skladatel. Hosty prvního večera, který proběhne v sobotu 8. července, budou Václav Vydra a Jana Boušková.

Kromě kulturního programu si hosté kláštera mohou posedět v klášterní cukrárně, která nabízí mimo jiné i mnišský speciál - 15° pivo a pro jemnější povahy i pivo medovinové a višňové, které se vaří přímo v klášteře.

„Mé pozvání na festival přijali lidé, kterých si osobně moc vážím, jejichž humor a moudrost mě povzbuzuje. Těším se na chvíle, které spolu strávíme v želivském opatství,“ říká Naďa Urbánková, která má kraj okolo Želivu, kterému se říká „údolí štěstí“, moc ráda a dokonce se sem chce letos přistěhovat.

Na koho se tedy mohou návštěvníci o prázdninových sobotách těšit?

8.7. Václav Vydra a Jana Boušková

15.7. Martha a Tena Elefteriadu

22.7. Václav Neckář s bratrem Janem

29.7. Jiřina Jirásková

5.8. Emilia Zimková – slovenská spisovatelka a herečka (námět + hlavní role ve filmu Pásla kone na betóne)

12.8. Jozef Golonka – československá hokejová legenda šedesátých let

19.8. Miloslav kardinál Vlk

26.8. Jana Kociánová – slovenská zpěvačka

„Program bude probíhat v secesním sále s krásnou stropní malbou od Mikoláše Alše, která znázorňuje všechny české svaté a dala tak celému sálu jméno České nebe,“ říká bratr Gottschalk.

Klášter Želiv je jedním z nejstarších českých klášterů - byl založen roku 1139, dnes je však barokně přestavěn. Barokní přestavbu kostela v roce 1712 realizoval proslulý architekt Giovanni Santini. Jeho okolí je velmi malebné a zejména údolí Želivky, kterému se říká „údolí štěstí“, je jako stvořené k odpolední procházce či výletu na kole. Přímo v klášteře je penzion, ve kterém za dvoulůžkový pokoj se snídaní zaplatíte 560,-.

Želivské prázdninové léto bude zahájeno již v sobotu 1. července večerním monodramatickým představením Emilie Zimkové. Představení začíná ve 20.00 v opatské zahradě. V neděli pak bude Emilie obsluhovat hosty, kteří zavítají do klášterní cukrárny.

Želiv se nachází nedaleko Humpolce, asi 100 km od Prahy. Nejjednodušeji se sem (z Prahy) dostanete autem, exit 81 brněnské dálnice, ale i autobusy jezdí často. (CzeCot)


Pivovar chce zvýšit objem své produkce

[pondělí, 19. červen 2006]

Osmnáct set hektolitrů. Právě takový objem zlatavého moku chtějí letos vyrobit ve velkomeziříčském minipivovaru. Pivo Harrach se ve městě teší poměrně velké popularitě. Jeho kvality byly oceněny také na pivních slavnostech. Světlé i tmavé pivo vyrábí ve Velkém Meziříčí od roku 2004 podnikatel Lubomír Jurek. Produkce je určena hlavně pro vlastní hotel a restauraci. V loňském roce se v pivovaru uvařilo devět set hektolitrů Harrachu. "V roce letošním bychom chtěli vyprodukovat zhruba dvojnásobné množství piva," nechal se slyšet Jurek. Podle jeho vyjádření se v poslední době hodně rozběhl prodej malých pětilitrových soudků, které si lidé nosí k nedělnímu obědu. Speciální vícestupňové pivo čepují také některé místní restaurace. "Párkrát už jsem místního Harracha pil. Myslím, že je dobře, když tady můžeme pít takovou specifickou značku piva," myslí si Václav Pecháček z Velkého Meziříčí. (Noviny Žďárska)


Z mlýna je pivovar a hotel

[pondělí, 19. červen 2006]

Po více než půl století má Velké Meziříčí už dva roky znovu svůj pivovar. Je součástí hotelu a restaurace, umístěných v bývalé Jelínkově vile na břehu řeky Balinky. Pivovar nese jméno Malostránský podle mlýna, který kdysi na témže místě stával. A díky tomu je Malostránský pivovar jednou z nejvyhledávanějších zastávek na Mlynářské stezce.

Pivo se ve Velkém Meziříčí vařilo do února roku 1939. Vaření zlatavého moku ve městě obnovil Lubomír Jurek v dubnu před dvěma lety, kdy se začala vařit první várka meziříčského ležáku.

Pivo z Velkého Meziříčí nese jméno Harrach podle šlechtického rodu sídlícího kdysi na velkomeziříčském panství. Název vzešel z ankety, kterou pivovar uspořádal mezi veřejností. Sešlo se asi dvě stě šedesát návrhů, které se z velké většiny pojily se jménem města. „Byly návrhy Velmezák, Velmez, Mezek a podobně. To se nám ale příliš nezdálo, a proto jsme zvolili název Harrach, který navrhovali tři respondenti. Chtěli jsme to spojit trošku s historií,“ řekl majitel pivovaru Lubomír Jurek. S ohledem na to, že se společnost majitele hotelu a pivovaru zaměřuje i na rybníkářství a chov ryb, naleznou hosté v jídelním lístku restaurace většinu rybích specialit. Ty jsou hlavně ze sladkovodních ryb a výhradně z čerstvého masa. „Soustředíme se na sladkovodní ryby, protože v České republice je hodně dobrých receptů,“ konstatoval Lubomír Jurek. Podle jeho sdělení se v restauraci prodá rybích jídel asi čtyřicet procent.

Zákazníci si mohou vybrat z opravdu nezvyklých specialit úprav ryb. „Jednou z nich je třeba kapr na kysaném zelí. Další z jistě zajímavých a neobvyklých jídel je třeba rybí guláš,“ doplnil vedoucí provozu Bohdan Vítek.

V současné budově meziříčského pivovaru a hotelu býval původně mlýn. První zmínka o něm je z roku 1588. V roce 1904 mlýn koupil od města továrník Karel Jelínek. Ten v roce 1907 přestavěl mlýn na obytný dům pro ředitele svého podniku.

Na původním mlýnském náhonu postavil vodní elektrárnu, která zásobovala elektřinou nejen vilu a Jelínkovu továrnu, ale i radnici, obecní městskou spořitelnu a tělocvičnu Sokola.

„Po rekonstrukci elektrárny v roce 1915 začal továrník Jelínek zásobovat elektřinou celé město,“ doplnil Vítek. (Právo)


Měšťanský pivovar Rebel v sobotu slavil až do rána! Na narozeninové party nechyběla hudba, pivo ani středověcí rytíři.

Havlíčkův Brod ţ Takové oslavy místní věru nepamatují. Celé náměstí, s ním Dolní i Horní ulice a samozřejmě areál pivovaru Rebel si užívaly už 107 let tradice vaření piva.

V Rebelově kuchyni

Rebel pustil svoje příznivce a zvědavé návštěvníky téměř až do " kuchyně". Lidé se tak dostali nejen na místa, kam smrtelník jen tak nemůže, ale na vlastní oči viděli celý postup při výrobě piva. Atraktivní informace ze zákulisí měšťanského pivovaru si poté mohli probrat při rockové, dechové nebo španělské muzice. Tu zprostředkovali kejklíři ze skupiny Krless odění do historických kostýmů.

Vyřádily se i děti

Oslavit svátek piva přijela i zpěvačka Ilona Csáková, která je spíše známá jako příznivkyně kvalitního vína. Zlatým mokem se stosedmiletou tradicí však nepohrdla ani ona. Cimbálovka nebo hardrock? Každému podle jeho chuti. Zkrátka nepřišly ani děti, které se dosyta mohly vyžít v nafukovacím hradu nebo na trampolíně.

Historické vozidlo

Na vše dohlíželi hasiči, kteří se chlubili historickým vozidlem s automobilovou stříkačkou. Z osobního automobilu jej v roce 1941 stvořil Čestmír Procházka, člen a strojník hasičského sboru v Kamenici nad Lipou. Šestiválec prošel v letech 1993- 94 generální opravou. Naštěstí se narozeninová party obešla bez větších problémů, a tak asistovali pouze při výkladu o historii. (Noviny Havlíčskobrodska)


Novinářské pivo 2006 pro Bernarda

[pondělí, 19. červen 2006]

Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 10. ročníku soutěže „Pivo České republiky 2006“, která se konala v areálu Výstaviště v Českých Budějovicích ve dnech 9.-10.června.

Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek vyhrál soutěž Novinářské pivo 2006, která proběhla pod patronací Syndikátu jihočeských novinářů. Do degustační soutěže o přízeň novinářů bylo přihlášeno 26 vzorků piv z celé České republiky.

„Podařilo se nám navázat na podzimní úspěch novinářské ankety „Naše pivo 2005“ pořádané ČSPaS a potvrdit tím kvalitu a oblíbenost naší značky Bernard.“ hodnotí dosažený výsledek generální ředitel pivovaru Stanislav Bernard. (Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec)


Bernard vaří nealkoholické pivo

[pondělí, 19. červen 2006]

V celé zemi vyrábí pivo bez alkoholu asi 15 pivovarů. Humpolecký Rodinný pivovar Bernard začal jako první na Vysočině vařit nealkoholické pivo. Sortiment se o tento druh rozhodl rozšířit kvůli rostoucí poptávce. (Právo)


Dalšího velkého úspěchu dosáhl náchodský pivovar Primátor. V 10. ročníku degustační soutěže Pivo České republiky 2006 v Českých Budějovicích totiž zvítězil s pivem Primátor Diamant v kategorii piv se sníženým obsahem cukru. Získal tak právo užívat titul Pivo České republiky 2006. Degustaci provádělo anonymně 60 kvalifikovaných odborníků z pivovarů celé země.

Jubilejní ročník soutěže určil nejlepší piva v devíti kategoriích od světlého výčepního přes pivo se sníženým obsahem cukru až po klasické ležáky. Ve všech kategoriích bylo přihlášeno celkem 194 vzorků zlatavého moku od 47 pivovarů. Českobudějovické degustace jsou počtem přihlášených značek piv nejvýznamnější akcí v republice.

Podle Františka Meduny, manažera pivovaru Primátor, je to v obrovské konkurenci pivovarů velký úspěch. Od ledna 1993 pivovar získal na domácích i zahraničních prestižních veletrzích a soutěžích 81 medailí a ocenění, z toho 20 zahraničních. Nejúspěšnější je 16% Primátor Exklusiv, který už obdržel celkem 16 ocenění. (Hradecké noviny)


Arnošt z Pernštejna panenské pivo

[neděle, 18. červen 2006]

S novým pivem, které dostalo název Arnošt z Pernštejna, vstoupil včera na trh Pivovar Pardubice. Speciální várka 250 hektolitrů byla připravena ke 135. výročí založení pardubického pivovaru. Jedná se o třinácti stupňový ležák, u něhož bude oproti běžným pivům výrazná změna jak ve vzhledu, jde o nefiltrované "panenské" pivo, tak i v ostatních vlastnostech jako jsou hořkost, vůně a plnost. (Hradecké noviny)


Jedenáct můžů a dvě statečné ženy našli odvahu přihlásit se do soutěže o vypití půllitru piva brčkem. Stalo se tak na dnu otevřených sklepů v Měšťanském pivovaru. Průměrný čas "vysátí" pěnivého moku ze sklenice se pohyboval kolem dvaceti vteřin. Nejlepší borec zvládl vypít pivní desítku za necelých dvanáct vteřin. (Hradecké noviny)


«« « Strana 1024 z 1068 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI