Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Prodej Budvaru do soukromých rukou by státu mohl přinést nejméně dvacet miliard korun - aspoň tak vysoko cení jeho ochrannou známku experti.

Páteční "přepadovka" premiéra Mirka Topolánka v Budějovickém Budvaru byla prvním konkrétním krokem, který posílá lukrativní pivovar na cestu k privatizaci.

Zhruba do roka se má dosud národní podnik přeměnit na státní akciovou společnost. "To je nutná podmínka případné privatizace," potvrdil záměr vlády ministr zemědělství Petr Gandalovič, jenž Topolánka při ostře sledované návštěvě pivovaru doprovázel.

Prodej Budvaru do soukromých rukou by státu mohl přinést nejméně dvacet miliard korun - aspoň tak vysoko cení jeho ochrannou známku experti. O značku Budweiser přitom firma na vývozních trzích už desetiletí zápolí se světovým gigantem Anheuser-Busch. Jednou vyhrává americký koncern, jindy český podnik.

"Vyřešení známkoprávních sporů by muselo privatizaci předcházet," připomíná Gandalovič. Ale shoduje se s ostatními členy kabinetu, že dosavadní speciální zákon zakazující státu Budvar prodat má nynější vláda chuť změnit.

Boček návštěvu ustál

Politici návštěvu Budvaru spojovali i s důkladným auditem firmy. Ten mohl také odpovědět na otázku, jestli v čele firmy vydrží její dlouholetý šéf Jiří Boček. V pivovaru pracuje od roku 1983, ředitelem se stal v roce 1992.

Zatím Boček svůj post ustál - i když si vládní představitelé nechali při jeho hodnocení pootevřená zadní vrátka. "Vedení firmy je plně odpovědné za její řízení. Na dotazy k současnosti a budoucnosti podniku jsme dostali uspokojivé odpovědi," prohlásil Gandalovič.

"Zatím se ukazuje, že uzavřené smlouvy nenarušují ani tržní hodnotu Budvaru, ani pozici Budvaru v dalších známkoprávních sporech," dodal premiér Topolánek. Reagoval tak na předchozí výroky ministra průmyslu a obchodu Martina Římana. Ten totiž kritizoval nedávnou průlomovou smlouvu Budvaru s Anheuserem, jež české firmě umožňuje na americkém trhu od letoška prodávat pivo pod neutrální značkou Czechvar.

"Ohrozí to pozici Budvaru v známkoprávních sporech a sníží jeho hodnotu," varoval Říman.

Podle Gandaloviče ale z předložených materiálů vyplývá, že jde o ryze obchodní smlouvy, které neomezují právo státu nakládat jakkoli s Budvarem.

Podle Gandaloviče ale udělal Budvar chybu, že české veřejnosti citlivé téma nevysvětloval dostatečně aktivně. Budvar je totiž stále v očích mnoha lidí "rodinným stříbrem", jehož lesk by zahraniční vlastník mohl zničit.

"Ekonomický přínos smlouvy s Anheuserem bude možné vyhodnotit až za delší období, tři měsíce jsou příliš krátké," dodal Gandalovič. Americký trh přitom dobře zná. Pět let byl generálním konzulem České republiky v New Yorku, a napomáhal tam i k prosazení českých pivních značek včetně Czechvaru.

Změna je prospěšná

Páteční záměr převést Budvar na státní akciovku už stihl kritizovat šéf poslanců opoziční ČSSD Michal Hašek. "Pro případnou privatizaci neexistují žádné racionální ekonomické důvody," prohlásil.

Vláda namítá, že naopak nejsou racionální důvody pro to, aby stát provozoval pivovar.

A už jen převod na státní akciovku umožní Budvaru podle Gandaloviče mnohem větší aktivitu: "Kvůli současné právní formě nemůže například hospodařit s cizími zdroji, kumuluje zbytečně velké rezervní fondy."

O konečné podobě privatizace zatím politici spekulovat nechtějí. "Nemusí jít třeba o stoprocentní prodej, ale jen částečnou privatizaci," míní Gandalovič.

Každopádně vše se v privatizaci bude točit kolem Anheuseru. Budvar mu v známkoprávních sporech blokuje přístup do řady zemí, americká firma přichází o peníze. Největší rival je tak zároveň největším zájemcem o získání české firmy, v minulosti to už dal najevo.

Jinou variantou ovšem je, že Budvar budou chtít ovládnout firmy, jež Anheuseru konkurují. Ty by skrze českobudějovický pivovar mohly dál pokračovat v blokádě trhů vůči americké skupině.

Pokud však politici v současnosti tvrdí, že privatizaci Budějovického Budvaru musí "předcházet dořešení známkoprávních sporů", pak je to možné vnímat i jako předběžný vzkaz: Anheuser bude skutečně pro Budvar klíčovým potenciálním partnerem. (iHNed)


Budějovickému Budvaru zbývá podle jeho ředitele Jiřího Bočka vyřešit s americkým pivovarnickým gigantem Anheuser-Busch (AB) ještě 17 známkoprávních soudních sporů. Boček to včera řekl v rozhovoru pro Radiožurnál Českého rozhlasu v souvislosti s případnou privatizací národního podniku, jíž do budoucna nevylučuje současná vláda Mirka Topolánka.

V jakém horizontu budou spory před soudními tribunály rozhodnuty však nedokázal ředitel pivovaru odhadnout. "Běží to podle národních legislativ, některé soudní spory jsou hotové za dva za tři roky, některé trvají sedm let, ale třeba řekněme 'pružná' italská justice to řeší i 17 let," uvedl. Anheuser-Busch a Budějovický Budvar se o známku Budweiser přou více než 100 let. Spory se daří postupně urovnávat a zatímco v některých sporech vítězí Američané, v jiných je úspěšný český podnik.

V letech 2000 až 2006 Budějovický Budvar s AB podle Bočka svedl 86 soudních sporů. Z 69 vyšel vítězně, pět případů skončilo nerozhodně a 12 soudních sporů prohrál. Boček to označil za výborný výsledek, který umožní další obchodní rozvoj firmy.

Budějovický Budvar je třetím největším pivovarem v České republice a patří mezi přední tuzemské exportéry piva. Loni zvýšil vývoz o sedm procent na rekordních 556.000 hektolitrů piva.

Nynější vláda Mirka Topolánka nedávno dala najevo, že ve svém funkčním období uvažuje o prodeji dosud národního podniku Budvar. Poslední pivovar v majetku státu se tak možná do roka přemění z národního podniku na akciovou společnost. Ministr zemědělství Petr Gandalovič minulý týden řekl, že změna by měla být prvním krokem pro případnou privatizaci pivovaru. Předcházet by jí podle Gandaloviče ale mělo dořešení právní ochrany známek Budvaru.

Kromě soudních sporů řeší národní podnik také desítky sporů u patentových úřadů. (Právní rádce)


Možnost, že pivovar Budějovický Budvar, který je stále národním podnikem, bude privatizován a prodán americkému koncernu Anheuser-Busch, přiměla českobudějovické zastupitele, aby rozšířili smlouvu s Budvarem týkající se kultovní pivnice Masné krámy. Doplňující ustanovení říká, že pokud bude chtít Budvar prodat svůj podíl v pivnici, musí ho nejdříve nabídnout městu. Má se tím zajistit, aby legendární pivnice, kterou vedle města a pivovaru vlastní také třináct restituentů, zůstala i do budoucna ryze česká. Budvaru patří osm procent restaurace a dalších 72 procent domu je rozděleno mezi 14 majitelů. Zbylá pětina je města.

"Kdyby se Anheuser-Busch do některých boxů pivnice dostal, lehce by vykoupil i další podíly," uvedl Josef Dušek, jeden z významných privátních vlastníků. Budvar v pivnici, kterou nyní čeká nákladná rekonstrukce, konkrétně vlastní pět samostatných boxů. I na ně má ale město uzavřeno už od roku 2002 pětileté předkupní právo.

"Ta obava nevznikla u nás, na radnici. Při složité anabázi vztahů jsme ji ale akceptovali, protože potřebujeme dotáhnout do konce stavební řízení," vysvětluje postup zastupitelů, mezi nimiž má ODS naprostou většinu, českobudějovický primátor Juraj Thoma. Ten pokládá zamýšlený prodej Budvaru za logický. Upozorňuje však na to, že zatím nikdo neřekl, jakou formou a kdy by k němu mělo dojít. I o tom chce koncem týdne mluvit s premiérem při jeho pracovní cestě po jižních Čechách.

Proslulá pivnice je už několik let zavřená. Po řadě rozepří mezi vlastníky, kteří se nemohli shodnout na roli, kterou by při její opravě sehrál právě Budvar, došlo nakonec k dohodě. Město na opravu budovy uvolní 11,1 milionu korun, interiér s kuchyní zaplatí Budvar. Jeho pivo se zde pak bude čepovat, protože podnik má restauraci 15 let provozovat. Městu pak budou majitelé splácet investice podle velikosti svých podílů.

Začne-li rekonstrukce skutečně na přelomu dubna a května, bylo by možné stihnout ještě podzimní turistickou sezonu. Dům ze 16. století poničily povodně v létě 2002, krátce po nich ho hygienici zavřeli. Za čtyři roky, kdy byly Masné krámy uzavřeny, přišli vlastníci nejméně o 9,5 milionu korun.

Masné krámy vděčí za vznik Karlu IV., který v roce 1364 zakázal městským řezníkům prodávat maso v boudách na náměstí. Přikázal postavit podlouhlou přízemní budovu poblíž centra, z níž nakonec vznikla slavná pivnice. (iHNed)


Nová značka Budějovického Budvaru Pardál se na trhu dobře uchytila. Za první měsíc, kdy je na trhu, se totiž tohoto světlého výčepního piva prodalo čtyřikrát více, než očekávalo vedení budějovického pivovaru. Dobře se prodávalo sudové i lahvové pivo.

Prodejní výsledky hořkého Pardála tak předčily všechna očekávání společnosti. "Prodej piva v březnu čtyřnásobně překonal plán prodeje, se kterým jsme počítali během prvního měsíce od uvedení na trh,“ říká se vedoucí tuzemského prodeje Martin Horejš.

Pro pivovar bylo podle něj nejdůležitější to, že Pardál rostl na úkor konkurence. Prodej ostatních druhů piva z Budějovického Budvaru totiž běžel podle plánu. "Podařilo se nám oslovit zákazníky konkurenčních značek piva a zachovat si naše tradiční příznivce,“ dodal Horejš.

Základní parametry piva Pardál:

Typ piva: světlé výčepní

Stupňovitost: 9,7%

Obsah alkoholu: 3,8% obj.

Záruční doba: 6 měsíců

Pardál se od dřívějších produktů z nabídky Budvaru odlišuje vyšší plností, hořkostí a tmavší – jantarovou – barvou.

Pardál pomáhali vyvíjet samotní pivaři

Vývoj piva Pardál začal v srpnu 2005 a na podzim roku 2006 se do projektu zapojili i spotřebitelé. Ti se účastnili tří kol velkých ochutnávkových akcí. Několik stovek pivařů mělo možnost hodnotit chuť i další vlastnosti nového piva.

Pivovar vyváží téměř polovinu své produkce do 50 zemí světa. Výstav se v roce 2006 zvýšil o pět procent a dosáhl 1 152 000 hektolitrů. (iDnes)


Budějovický Budvar, poslední pivovar v majetku státu, se možná do roka přemění z národního podniku na akciovou společnost.

Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Změna by měla být prvním krokem pro případnou privatizaci pivovaru. Předcházet by jí podle Gandaloviče ale mělo dořešení právní ochrany známek Budvaru. O značku vede Budvar desítky známkoprávních sporů po celém světě se svým konkurentem, americkým pivovarem Anheuser-Busch.

„Chceme začít s transformací národního podniku na akciovou společnost. Nějaký podobný krok musíme udělat už proto, aby zde byl prostor pro další rozvoj pivovaru bez ohledu na jeho vlastnictví,“ uvedl ministr Gandalovič.

Doplnil, že současná právní forma představuje řadu překážek, například nedovoluje používat cizí kapitál. "Tím nechci říct, že by stát do budoucna počítal s významným požadavkem na dividendy," dodal ministr zemědělství. Změna právní formy by tak byla součástí příprav na případnou privatizaci Budějovického Budvaru. Té však musí předcházet dořešení známkoprávních sporů.

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana má značka Budvaru hodnotu 20 miliard až 30 miliard korun. Za největšího zájemce o Budvar je považován americký pivovarský gigant Anheuser-Busch. S Anheuserem uzavřel podnik smlouvu loni. Americký pivovar podle ní prodává na americkém trhu budějovické pivo pod neutrální značkou Czechvar.

S privatizací nesouhlasí sociální demokraté. Jeden z posledních státních podniků v potravinářském průmyslu má podle ČSSD vynikající hospodářské výsledky, když vloni vykázal zisk přes 200 milionů korun. Budvar loňské hospodářské výsledky zatím nezveřejnil.

Budějovický Budvar je třetím největším pivovarem v Česku a patří mezi přední exportéry piva. Loni dosáhl rekordního exportu 556.000 hektolitrů. Je to téměř polovina celkové produkce, která loni meziročně stoupla o pět procent na 1,15 milionu hektolitrů. Za posledních 16 let Budvar investoval do modernizace a rozvoje asi tři miliardy korun. (iHNed)


Pivovar Budějovický Budvar zvítězil v anketě Czech Top 100 o nejobdivovanější firmu roku 2007 v Jihočeském kraji. Podnik se zároveň umístil na třetím místě celostátního žebříčku v kategorii Potravinářský a tabákový průmysl. Hlasovali manažeři a analytici. (MF Dnes)


Vláda důkladně prověří Budvar

[čtvrtek, 12. duben 2007]

Budějovický Budvar, který chce vláda ještě v tomto volebním období privatizovat či na prodej připravit, projde hloubkovou kontrolou. Premiér Mirek Topolánek ve spolupráci s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem chtějí prověřit podezření, zda tato státní firma neuzavřela některé nevýhodné obchodní smlouvy, například se svým odvěkým americkým rivalem Anheuser-Busch.

V pátek dokonce Topolánek s Gandalovičem navštíví samotný pivovar.

"Budeme chtít od Budvaru rozbor ekonomiky, analýzu obchodních vztahů i celé distribuce. Potom vše důkladně posoudíme," uvedl zatím Gandalovič.

S Anheuserem - jenž je i největším adeptem na případnou koupi Budvaru po privatizaci - uzavřel podnik smlouvu loni. Americký koncern, jeden z největších na světě, podle ní prodává na svém trhu v USA budějovické pivo pod neutrální značkou Czechvar. Američané to zdůvodňují tím, že jim v nabídce chybělo prémiové pivo.

"Zhodnotit přínos smlouvy budeme schopni nejdříve v září. I první tři měsíce jsou ale slibnější, než jsme čekali," tvrdí Boček.

Podle zdroje přímo z kabinetu chce premiér rovněž zadat právní rozbory uzavřených smluv. Ministr průmyslu Martin Říman nedávno prohlásil, že průlomová dohoda Budvaru s Anheuserem o prodeji budějovického piva v USA "snižuje hodnotu Budvaru". Jakým způsobem, Říman nevysvětlil.

Vláda nedávno dala najevo, že ve svém funkčním období uvažuje o prodeji dosud národního podniku Budvar. Nejcennější je jeho ochranná známka, o jejíž používání se pivovar soudí v mnoha zemích světa právě s Anheuserem. Podle expertů má známka cenu až jedné miliardy dolarů - to je víc než dvacet miliard korun.

Vládní prověrka může otřást i pozicí dlouholetého šéfa Budvaru Jiřího Bočka. Do firmy nastoupil v roce 1983, ředitelem je od roku 2002. Boček ovšem nedává najevo, že by ho kontrola vyváděla z klidu. "Není to poprvé, co do našeho pivovaru zavítá český premiér," říká. Důvody této návštěvy ale komentovat nechce. "Nedostal jsem od pana premiéra ani od ministra zatím žádné otázky, tak nebudu reagovat přes média," dodal.

Upozorňuje ovšem, že Budvaru loni stoupla výroba a vývoz byl dokonce rekordní. I obchodní smlouvy jsou podle něj výhodné.

To, že Budvaru začal klesat po roce 2000 výstav piva a zadrhl se i export, způsobil podle něj hlavně vpád zahraničního kapitálu do českého pivovarnictví a jeho dravost.

Poukazuje ale na to, že loni se trend už podařilo otočit. Firma dosáhla rekordního exportu 556 tisíc hektolitrů. Do více než padesáti zemí tak šla téměř polovina celkové produkce. Ta loni konečně meziročně stoupla o pět procent na 1,15 milionu hektolitrů. Budvar tak měl v Česku podíl necelých šest procent - například vedoucí Prazdroj má téměř osmkrát víc.

Hospodářské výsledky roku 2006 Budvar teprve zveřejní. Boček ale čeká, že budou lepší než zisk dvou set milionů korun za rok 2005. (iHNed)


Krajinou barona Ringhoffera

[středa, 11. duben 2007]

Naučná stezka nabízí to nejlepší z regionu, kde se vyrábí i oblíbený Velkopopovický Kozel. Druhý ročník turistického pochodu Krajinou barona Ringhoffera začne v sobotu 21. dubna v 10 hodin v Mirošovicích. Pochod po stejnojmenné naučné stezce připomíná významného průmyslníka 19. století, který měl dominantní vliv na kulturu krajiny Velkopopovicka a Kamenicka. Baron František Ringhoffer, majitel strojního impéria na pražském Smíchově a představitel tehdejší společenské elity, založil pivovar ve Velkých Popovicích a řadu dalších podniků jako měděný hamr, pilu, cihelnu, mlékárnu. On a jeho rodina s velkou péčí udržovali krajinu, vysazovali aleje, upravovali cesty a okolí svých rezidencí zámku Štiřína a zámku Kamenice. Dodnes je tato jejich starost o krajinu patrná.

Turistická cesta Krajinou barona Ringhoffera je výjimečnou procházkou v okolí Prahy. Nabízí nádherné výhledy na přírodní park Velkopopovicko a do krajiny Posázaví nebo exkurzi v pivovaru Velké Popovice spojenou s ochutnávkou tradičního piva Velkopopovický Kozel. Součástí je i cesta alejí k hrobce rodiny Ringhofferů, prohlídka kostela s rotundou a židovského hřbitova v Kostelci u Křížků a další zajímavosti.

Trasa je dlouhá 20 km a návštěvníci na ní najdou celkem 10 informačních tabulí. Na sobotu 21. dubna je na každém zastavení připraven program. Ringhofferova cesta navazuje na Pražskou integrovanou dopravu. Začíná v Mirošovicích, kam se dostanete po trati 221 – Praha, hl. nádraží – Benešov u Prahy. Konec cesty je v Kamenici, odkud je mj. možné se dopravit autobusem do Prahy na metro Budějovická.

Program zahajovací akce:

Vykročení s Country Radiem (10.00 Mirošovice)

Návštěva v pivovaru Velké Popovice

Soutěže po cestě

Odměňování v Kamenici (do 17 hod.)

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Krušovické pivo mezi superznačkami

[středa, 11. duben 2007]

Celosvětová organizace Superbrands je už 20 let uznávanou autoritou v oblasti brandingu. Její program běží ve více než 50 zemích. Nezávislá rada Superbrands složená z mezinárodních odborníků vybírala v České republice z více než 2000 značek a mezi 100 nejvýznačnějších zařadila KRUŠOVICKÉ PIVO s oprávněním používat označení SUPERBRAND 2006. Podle kritérií si superznačka KRUŠOVICKÉ PIVO "vybudovala ve svém oboru tu nejlepší pověst a v porovnání s jinými značkami nabízí svým zákazníkům výrazné emocionální a hmotné výhody, které zákazníci žádají, chtějí a oceňují." (Web Krušovice)


Podle starých Egypťanů pivo plánovaně stvořil bůh Ra, podle historiků vzniklo nedopatřením v době kamenné, kdy do nádob s uskladněným obilím zřejmě natekla voda a zrno zkvasilo. Zdá se, že mok, který lidem zachutnal, pak vařili už v 7. tisíciletí před naším letopočtem v Mezopotámii, později se na něj dali i Sumerové, Babyloňané, Asyřané... K nám ječmenný nápoj, až později dochucovaný chmelem, přinesl keltský kmen Bójů někdy ve 4. století před naším letopočtem.

Bývaly časy, kdy se v Čechách pivo vařilo takřka v každém domě, ale té bezbřehé svobodě učinilo přítrž 13. století a postupně nastoupilo přísné právo várečné, které toto nadmíru výnosné podnikání pevně regulovalo. Kostelec nad Černými lesy ho získal v roce 1482 spolu s povýšením na městečko, ale pivovar, který stojí kousek pod náměstím, to nepamatuje. Vyrostl až na přelomu 30. a 40. let 19. století, v časech idylického bieder-meieru, kdy se zdálo, že není důležitějších starostí, než co si dát k obědu a kam skočit se džbánkem.

Pro Kostelec nad Černými lesy to byla zásadní záležitost. Starý pivovarský dům, který tu fungoval od poloviny 18. století, v roce 1836 vyhořel, bylo třeba rychle ho nahradit. Město, které se o výsadní postavení v kraji trumfovalo s Kouřimí, mělo navíc ambice postavit největší pivovar v okolí.

Pokryl dva hektary, sklepy, spuštěné do zasypané rokle, se dobraly hloubky osmnácti metrů. Za hlavní budovou se rozložil čestný dvůr, v jehož ose, mířící od brány, ležel mlýn a studna.

Ten mlýn, přesněji řečeno žentour, si dodnes zasluhuje pozornost - jeho podoba osmiboké klasicistní rotundy je unikátní i v evropském měřítku a řadí ho mezi vzácné průmyslové památky. Pod jehlancovou střechou, podepřenou mocným dřevěným krovem, se tehdy s pomocí dobytka otáčelo kolo o průměru větším než sedmnáct metrů. Převod od něj pak poháněl zařízení, které mlelo zrní pro potřeby pivovaru. V osmi hvězdicově rozložených cípech polygonální stavby bývaly bytečky pro čeládku, sklady a stáje pro zvířata.

Černokostelecké pivo se tu vařilo do roku 1987 a údajně se nenašel nikdo, kdo by místní desítku označil za patoky. O její kvalitu se zasloužila i voda z vlastní studny, která, žel, už neexistuje. Když varný provoz skončil, budovy a sklepy využíval Velkopopovický pivovar pro zrání vlastního piva, ale v roce 1993 ztratil o pivovar další zájem. Město řešilo otázku, co s ním. Kupec se hledal těžko, pivovarské budovy mají příliš speciální řešení, těžko se dají přebudovat na jiný provoz.

A přece se stal zázrak. V roce 2001 areál koupila skupina fandů, sdružených do akciové společnosti Dej Bůh štěstí. Cíl? Zrekonstruovat zchátralé budovy, otevřít tu restauraci, pivovarské muzeum, upravit prostor pro výstavy, koncerty, divadla - a hlavně obnovit vaření místního piva! Tomáš Vodochodský, jeden z členů společnosti, znalec pivovarnické historie, potomek rodu sládků a sám vystudovaný sládek, tvrdí: "Nemám nic proti gambrinusu, ale je třeba skončit s časy, kdy se všude pije jen pár značek. Kouzlo regionálních pivovarů vždycky spočívalo v jejich individualitě a černokostelecké pivo si nestálo špatně."

Zatím se ovšem jejich práce víc podobá archeologii. Pomalu odstraňují letité nánosy. Zpod vrstev asfaltu se tak vynořují kamenné kvádry původních podlah, zpod omítek staré vchody, klenby, krovy. Upravené prostory postupně doplňují materiálem, sváženým z jiných míst - originální historickou dlažbou, kachlemi a především technickými zařízeními, která by se měla stát součástí muzea. Už dnes tu stojí, zatím přikrytý igelitem, chladící kompresor firmy Kolben - Daněk z roku 1936, další kompresor z 30. let, pro změnu od firmy Bosch, a dokonce parní stroj z roku 1904, vyrobený v továrně Novák a Jahn.

V tuto chvíli hospoda a některé prostory příležitostně slouží hostům nejrůznějších akcí včetně ochotnických představení a tradičního "vykulení" sudů ze sklepů. Občas se někdo přihlásí, že by si rád historické, byť ještě notně rozkopané pivovarské interiéry prošel. Ale už v létě byl měl být regulérně otevřený první prohlídkový okruh zahrnující strojovnu, varnu a impozantní sklepy.

Kdy se začne vařit černokostelecké pivo? I na tom se pracuje, sládek, který nastupuje, už doma balí kufry. (iHNed)


S hořkostí piva se dá pohrát

[úterý, 10. duben 2007]

„Mám rád pivo českého typu. Vanilkové či banánové ochutnám, ale stačí jedno,“ říká sládek Staropramenu Zdeněk Lux

Zavíral branický pivovar, ve kterém se za rok uvařilo milion hektolitrů piva.

A takřka přes noc se Zdeněk Lux stal vrchním sládkem druhého nejprodávanějšího lahvového piva v zemi -Staropramenu.

Z pivovarnických tanků má letos vytočit až 2,8 milionu hektolitrů piva.

* Je rozdíl vařit pivo Braník a Staropramen?

Rozdíl je ve složení receptury, výrobní technologie - zařízení je stejné. Receptura zajišťuje to, že obě piva pak mají svůj charakter.

* Jsou ty recepty tajné?

No jasně. Receptura je naše know-how, vlastníkem receptur je podsládek. Musí je samozřejmě znát i operátoři, kteří s nimi pracují, ale ti znají jen jednotlivé procesy. Musí vědět, jak mají správně zakvasit, na jakou teplotu, jak zfiltrovat...

* Jak je to ošetřeno, kdyby chtěl někdo odejít třeba ke konkurenci?

Všichni podepisují mlčenlivost, jinak se to nedá zaručit. Mít to v trezoru není správná cesta, podsládek i operátoři musí znát recepturu a musí s ní pracovat.

* Říká se, že některé pivovary připravují jeden druh silnějšího piva a pak je vodou ředí na nižší stupňovitost. Dělá to i Staropramen?

Nemohu se vyjadřovat konkrétně k našim výrobním technologiím, ale obecně mohu říct, že to, co uvádíte, je moderní technologie, která se používá ve většině pivovarů u nás i ve světě.

„Vůni pivovaru mám rád“

* Od které fáze vaření se dá připravované pivo už pít?

Otázka je, co je pitelné. První získáme sladinu, to je příjemný cukerný roztok, mladina už obsahuje hořké látky, protože se vaří s chmelem - to zrovna na pití není to správné. Pak se k tomu přidají kvasinky, musí se zahájit kvasný proces, vzniká alkohol, aromatické látky a vytváří se profil piva. Po tomto hlavním kvašení se pivo už dá pít, rozhodně však ne ve větším množství. Ale my samozřejmě pivo i v tomto stadiu musíme degustovat, abychom si ověřili, zda proběhlo kvašení v pořádku.

* Jsou vaše suroviny z Česka?

Slad je český, chmel a chmelové extrakty jsou z Česka i Německa, voda je naše, kvasnice také. Máme vlastní kvasničný kmen, který si sami pomnožujeme.

* Je někde v trezoru?

Ne, to není nutné - kvasnice má na starosti mikrobiolog. Důležitější jsou podmínky, v jakých se musí uchovávat.

* Kolem pivovaru a někdy i ve větší vzdálenosti od něj je cítit typicky pivovarnická vůně. Někomu je příjemná, někomu ne. Co to přesně je?

Varna a konkrétně je to právě výroba mladiny.

* Takže chmel?

Spíš rozvařený slad. Chmel není tolik cítit.

* A vy máte tu vůni rád?

Jo. To k pivovaru patří.

* Kolik piva vypijete denně pracovně?

Degustujeme každou vystavovanou šarži, někdy to může být pět vzorků, jindy deset. Odhadem to dělá jedno pivo denně.

* Kolik lidí degustuje jednu šarži?

Minimální počet je pět lidí. Jsme sice všichni trénovaní degustátoři, nicméně každý by měl vyjádřit názor, jestli pivo odpovídá svému profilu - z těchto hodnocení se pak bere průměrné číslo.

„Plechovku si dám radši“

* V únoru jste začali s výrobou nealko staropramenem v plechovkách. K čemu máte lepší vztah - k tradiční lahvi, nebo k plechovkám?

Nemám problém s plechovkovým pivem, dokonce ho mám radši. Nevidím v tom žádný rozdíl.

* Jaký je ve Staropramenu poměr lahve versus plechovky?

Pivo v plechovkách dělá až pět procent z celkové výroby pivovaru, a to není zanedbatelné číslo. V posledních letech výroba mírně stoupá, takže je vidět, že část lidí plechovkám fandí, ale pořád je to malé číslo. Většinou je to sezonní záležitost, kdy si plechovkové pivo berou lidi na dovolenou.

* Špičkový designér Rony Plesl byl nedávno za sadu pivních sklenic pro Staropramen nominován na cenu Akademie designu ČR. Myslíte si, že pivní sklo ovlivňuje i konzumaci piva?

Určitě. Jde o kulturu pití piva, proto jsme také poměrně dlouho vyvíjeli naši novou sklenici. Nechcete zákazníkovi podat pivo v obyčejné sklenici, snažíte se, aby z toho měl dobrý dojem, aby aromatické látky určující charakter piva mohly správně vyniknout. Je to stejné jako s vínem, jiná sklenice je na bílé, jiná na červené. Neříkám, co pivo, to jiná sklenice, ale přesto by měla mít nějaký účel.

* Jaký je staropramen ve srovnání s ostatními pivy, spíš hořký, nebo sladký?

Spíš hořký. Řekl bych, že obecně se pivovary spíše přiklánějí k hořké chuti, aby bylo pivo více svěží. Sladkých piv moc neznám.

* Takže žádná dobrá zpráva pro dámy.

To ne, pro dámy uděláme pivo, které bude mít hořkost příjemnou, jemnou, žádnou svíravou. S hořkostí se dá pohrát. Máme třeba Stellu Artois, která není tolik hořká, svíravá... Ale to neznamená, že je sladší.

* Pije vaše žena pivo, které vaříte, a chutná jí?

Chutná, nemůže si moc vymýšlet.

Sládek musí hlídat charakter piva

* Záleží vůbec na sládkovi, když je recept předem daný?

Pokud se rozhodneme, že profil piva není vyhovující, pak se dá samozřejmě upravit. Uděláme průzkum trhu a můžeme na něj reagovat, ale to je poměrně složitá záležitost. Každý sládek dokáže pivo změnit, ale otázka je, jestli je to cílem. Úkolem sládka je, aby pivo mělo pořád stejný charakter, jaký má mít.

* V Praze je mnoho restauračních minipivovarů, mají na trhu šanci?

Určitě. Minipivovary mohou dělat speciální pivo. Já musím udělat pivo, které chutná v celé republice, oni si mohou dovolit uvařit speciál, který bude chutnat omezenému počtu lidí, ale kteří na něj budou chodit.

* A zajdete někdy na nějakou pivní specialitku?

Ochutnám, buď mi chutná, nebo ne. Nezáleží, zda je s banánem, nebo vanilkou. Stačí mi ochutnat a jít dál.

* Takže nejste přítelem pivní alchymie?

Ne. Mám rád pivo českého typu, když má příjemnou hořkost, ale nesmí být příliš hořké, to nemám moc v lásce. A z těch netradičních mám rád pšeničné pivo, tím má alchymie končí. Nemám moc rád piva s vysokým obsahem alkoholu.

* Dokážete se pivem i opít?

Dříve určitě. Pivo k sládkovi a pivovarnictví prostě patří. Nedokážu si představit, že bych jel na dovolenou a nevzal si pivo, to nejde. Nebo na nějaký sraz s kamarády, se spolužáky, to by mi neodpustili.

* Když mluvíte o spolužácích, to jsou samí sládci?

Ne všichni, ale když jsme se sešli, každý si vzal své pivo a pak jsme u nich společně seděli a diskutovali o nich.

* A jak dopadáte?

To je subjektivní. Pro mne je podstatné, že získáváme soutěžní ceny, tak dopadáme asi dobře. Pak je jen otázka, jestli to pak tomu kamarádovi chutná.

***

* Zdeněk Lux

Jak jsem vyrůstal

Narodil jsem se 21. července 1972 ve Slavičíně, což je na pomezí Valašska a Slovácka. Vyrůstal jsem a studoval až do svých osmnácti let v Uherském Brodě. V roce 1995 jsem státní zkouškou zdárně ukončil studium oboru pivovarství a kvasné procesy na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Čím vším jsem byl

Ihned po škole jsem nastoupil do firmy Pivovary Staropramen a.s. (dříve Pražské pivovary a.s.), kde jsem pracoval na různých postech v oblasti kvality a výroby jak v pivovaru Staropramen, tak i v pivovaru Braník.

Já jako vrchní sládek

Od roku 2004 jsem vykonával funkci vrchního sládka pivovaru Braník a po sloučení obou pivovarů pokračuji jako vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Moje rodina a zájmy

Jsem ženatý a mám dvě malé dcery. Svůj volný čas věnuji převážně rodině, turistice a jízdě na horském kole. (MF Dnes)


5l soudky Pivovarský dům plní

[úterý, 27. březen 2007]

5l soudky plní čímkoli z toho, co je zrovna na čepu.

V Pivovarském domě je to 8 různých piv výhradně vlastní výroby, v pobočce Pivovarský klub, Křižíkova 17, Praha 8 (naproti Hudebnímu divadlu) pak 6 různých piv, jejichž nabídka se neustále mění.

Máte-li soudek svůj, naplní Vám jej, pokud ne, můžete si ho koupit za 200 Kč.

Cena piva je totožná s cenou na nápojovém lístku. Zpravidla se jedná o piva nefiltrovaná a nepasterizovaná, takže jsou určena k relativně rychlé spotřebě.


Dění v březnu 2007

[pátek, 23. březen 2007]

Stella Artois s novou outdoorovou kampaní

V pondělí, 2. dubna, spouštějí Pivovary Staropramen novou outdoorovou kampaň na značku Stella Artois. Autorem kampaně, kterou provází sdělení „Jediný detail může zničit vše“, je agentura Lowe GGK.

„Nová kampaň pokračuje v komunikaci jednoho z hlavních atributů značky – dokonalosti. Kampaň tvoří tři tématicky související vizuály založené na kontrastech,“ říká Zdeněk Prajs, brand manažer značky Stella Artois.

Nejprve budou superpostery rozmístěny v Praze, následně pak v dalších velkých českých městech – Brno, Ostrava, Hradec Králové a další.

K vnímání značky Stella Artois jako dokonalého piva výrazně přispívá i její unikátní servírovací rituál. Od začátku dubna proto ve vybraných provozovnách startuje také druhá vlna Premium programu, který hodnotí dodržování správného servírovacího postupu. Ukázka zde (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Pivovar Ambev chce v Brazílii investovat 51 miliard

Brazilcům zachutnalo pivo a chtějí ho víc. Tak si jde totiž vysvětlit zájem brazilského pivovaru Ambev investovat do svého rozvoje na tamějším trhu rekordních pět miliard realů (51 miliard korun). Firma již dnes zabírá téměř 70 procent brazilského pivního trhu.

Pivovar AmBev, který je součástí největšího producenta piva na světě společnosti InBev, chce tuto rekordní sumu investovat do brazilského trhu v příštích pěti letech. Investice je vůbec nejvyšší, kterou firma za sedm let svého působení na svůj rozvoj věnuje.

Výrobce piva oznámil, že koupí nejdříve místní pivovar Cintra za 150 milionů dolarů (3,15 miliardy korun). Tím zvýší svoji výrobní kapacitu a získá kontrolu nad dvěma továrnami v klíčových státech Rio de Janeiro a Sao Paulo.

Firma prohlašuje, že potřebuje rekordní investice do expanze své výrobní kapacity, zvláště na severovýchodě a středozápadě země, aby mohl těžit z růstu ekonomiky a z rostoucí poptávky po pivu v zemi. Pivovar vaří v zemi tři nejprodávanější značky, a to Skol, Brahmu a Antarctiku. Je také největším producentem piva v celé Latinské Americe.

AmBev je brazilskou divizí pivovaru InBev. Ten vznikl v roce 2004, kdy belgický pivovar Interbrew převzal kontrolu nad brazilskou firmou. Společnost InBev je podle svých internetových stránek s téměř 14procentním podílem a výstavem 202 milionů hektolitrů piva ročně hráčem číslo jedna na světovém pivním trhu.

Zaujímá první nebo druhou pozici na dvaceti klíčových trzích. Ve svém portfoliu má InBev přes 200 pivních značek. Celosvětově podporuje své globální prémiové značky Stella Artois, Beck’s, Brahma, Leffe, Hoegaarden, Staropramen a Bass Ale.

Pivovary Staropramen se staly součástí pivovarnické skupiny Inbev v roce 2000. Mají na českém trhu asi 15procentní podíl a jsou v Česku druhým největším výrobcem piva po Plzeňském Prazdroji. (iDnes)

Prodeje Pivovarů Staropramen v roce 2006 přesáhly 3 miliony hl

Celkové prodeje společnosti Pivovary Staropramen (bez zahraniční licenční výroby) narostly v roce 2006 meziročně o 6 % a dosáhly 3,058 mil. hektolitrů piva.

Na domácím trhu prodala společnost 2,43 mil. hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o 4,2 %, dvojnásobně více než růst celého českého pivního trhu. Za výrazným navýšením domácích prodejů stojí především dobře zvolená obchodní a marketingová strategie a velmi teplé počasí v hlavní sezóně.

V loňském roce zaznamenal nárůst také export společnosti. Čistý export v meziročním srovnání narostl o 13,9 % na 623 724 hl. Klíčová značka Staropramen se vyváží do 30 zemí světa. Mezi nejvýznamnější exportní trhy patří Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko.

V roce 2006 výrazně narostla licenční výroba piva Staropramen na zahraničních trzích, a to o 68,1% na 645 477 hektolitrů. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Zisk největšího světového producenta piva InBev vzrostl o 17 procent

Belgický InBev, majitel Pivovarů Staropramen, loni zvýšil zisk o 16,8 procenta. Provozní zisk největšího světového producenta piva loni dosáhl 4,24 miliardy eur (120 miliard Kč). Akcie po zveřejnění těchto informací posílily o 3,1 procenta na 51,60 eur. (iHNed)


Pivovar Starobrno na gastronomickém veletrhu G+H v Brně představil nový druh piva, se kterým mateřský pivovar Heineken vstupuje na český trh - ledové pivo Extra Cold Beer. Oproti běžným pivům, která jsou při čepování vychlazena na teplotu šest až sedm stupňů Celsia, se novinka podává vychlazená na teplotu těsně pod bodem mrazu, řekla mluvčí pivovaru Starobrno Kateřina Eliášová. Na českém trhu podle ní zatím podobné pivo není. Heineken jej však už prodává v několika evropských zemích.

Pivo Extra Cold Beer, jehož teplota se pohybuje kolem 0 stupňů Celsia, je čepováno do předem namražených sklenic. "Zchlazení piva na teplotu kolem nuly zajišťuje dodatečný chladič a také pípa, která je na povrchu pokryta ledem. Výsledkem je v ideálních podmínkách pivo s teplotou asi mínus dva stupně Celsia," řekla Eliášová. Pivose bude prodávat v hudebních klubech a diskotékách. Do konce roku by mělo být v prodeji nejméně ve 13 podnicích především v Praze a Brně.

Mezi další novinky, které se ještě letos objeví na českém trhu, patří například nový typ nealkoholického piva z pivovaru Černá Hora., který na rozdíl od současných nealkoholických piv nebude obsahovat žádný alkohol. Na český trh se pivo dostane v květnu, pivovar jej hodlá vyvážet také na trhy muslimských zemí Blízkého a Středního východu, kde panuje absolutní zákaz alkoholu.

Právě nealkoholická piva zaznamenávají nejdynamičtější nárůst produkce. Podle svazu pivovarů vloni stoupl výstav těchto piv meziročně o 37 procent na 328 000 hektolitrů. Proti roku 2000 se téměř ztrojnásobil.

Na výrobu pivních specialit se v ČR zaměřují především malé pivovary, které se tak snaží konkurovat velkým pivovarnickým skupinám. Černohorský pivovar, který je největší z malých pivovarů, vyrábí například čtrnáctistupňové medové pivo Kvasar. Pivovar Janáček zkouší mladé konzumenty zaujmout ochucenými pivy Beerberry, které prodává v šesti příchutích, a to višeň, malina, zázvor, citron, bylinky a cola. Brněnský pivovar Pegas nabízí jako specialitu Pšeničné pivo vyráběné metodou spodního kvašení za použití pšeničného sladu, které podává s citronem. (iHNed)


Pomyslnou bronzovou medaili třímají v brněnském pivovaru Starobrno. S loňským výdělkem přes 100 milionů korun se dostal do trojice největších tuzemských výrobců nápojů.

„Je to nejlepší výsledek hospodaření v historii společnosti. Těší nás o to víc, že jsme tak velké peníze dokázali vydělat i přes své nemalé investice,“ uvedla Kateřina Eliášová, mluvčí pivovaru.

Starobrno v uplynulém roce potvrdilo svou pozici dominantního výrobce piva na jihu Moravy a zejména v Brně. Vyváželo však také do ciziny. „V zahraničí pivovar prodal přes sto osmdesát hektolitrů piva. Dvě třetiny z tohoto objemu představuje licenční výroba piva Starobrno pro slovenský trh. Dalšími velkými odběrateli pak byly Švédsko, Rakousko, Německo, Bulharsko, Rusko a Británie,“ popsala Eliášová.

Zvelebovali a propouštěli Brněnský pivovar stále pošilhává po modernějších a modernějších technologiích. Nejvíce peněz loni spolkl přechod na nový typ lahví.

A už teď na Starém Brně chystají rekonstrukci varny. „Budeme tak jedním z nejmodernějších pivovarů na světě,“ dodala mluvčí.

Počet zaměstnanců v pivovaru oproti loňskému roku poklesl o dvě a půl procenta. „Za toto snížení mohou jednak provedené organizační změny v obchodu a distribuci a také převedení stáčírny lahví ze znojemského Hostanu do Brna,“ vysvětlila Eliášová.

Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí skupiny Heineken, což je čtvrtý největší světový producent piva. Předloni firma převedla svou veškerou tuzemskou výrobu piva do Brna, když nechtěla investovat několik milionů korun do obnovy zastaralé technologie ve Znojmě.

Kromě piva je Starobrno rovněž výrobcem vlastních limonád. Těch se loni povedlo prodat téměř 28 tisíc hektolitrů.

Pivovar v loňském roce získal také celou řadu ocenění v degustačních soutěžích po celé České republice. „Největším úspěchem je pro nás titul České pivo roku 2006,“ uvedla Eliášová. Piva z Brna bodovala také například na Pivexu nebo v anketě časopisu Pivní kurýr.

***

* Pivo v číslech

Jak si vedlo Starobrno

Čistý zisk: 151 milionů korun podíl na tuzemském nápojovém trhu 5,3 %, což znamená o 0,2 % Prodáno: 1,04 milionů hektolitrů nápojů; z toho 914 tisíc hektolitrů připadá na pivo, zbylých 126 tisíc na nealkoholické a ostatní nápoje

Pivovar také zaznamenal významný nárůst tuzemského prodeje své mateřské značky - piva Heineken; prodalo se ho 11 tisíc hektolitrů. (MF Dnes)


V dubnu vzroste cena piva

[čtvrtek, 22. březen 2007]

Čtvrtá největší česká pivovarnická skupina na trhu zvýší cenu piva u svých značek Zubr, Holba a Královské pivo Litovel. Růst cen činí v průměru tři procenta a dotýká se zejména sortimentu sudového piva, kde se od dubna zvýší cena o 25 až 35 haléřů na půllitr. U lahvových piv se cena změní pouze u vybraných druhů speciálních piv, například u tmavého piva, jehož cenový nárůst je zhruba deset haléřů na láhev. Zvýšení cen si vyžádal průběžný růst cen energií a zejména vstupních surovin a nakupovaných služeb. K cenovým opatřením přistupujeme vždy až po pečlivém vyhodnocení všech nákladových faktorů a možností eliminace jejich vlivu na ceny piva. Růst nákladů se snažíme v první řadě vyrovnávat realizací optimalizačních opatření, ke kterým patří například zavádění energeticky úsporných technologií, regulační techniky a ostatní. Současně s tím úzkostlivě chráníme dosahovanou vysokou kvalitu a jedinečné chuťové vlastnosti piv našich značek. Naše piva vyrábíme tradiční klasickou recepturou výroby českých piv, která je sice náročnější a nákladnější než velkoobjemová výroba takzvaných europiv, ale pouze takto vyrobené pivo je zárukou nejvyšší kvality a chuti, uvedl obchodní ředitel pivovarů Antonín Chytil. Loni pivovary Zubr, Litovel a Holba zvýšily ceny rovněž v průběhu jara, a to zhruba ve stejném rozsahu jako letos. Nabízíme produkt ve špičkové kvalitě za přijatelnou cenu. Snížení poptávky jako reakci na zdražení tedy nepředpokládáme, doplnil Chytil. (Hranický deník)


Do zbúrania Steinu zostávajú tri roky

[čtvrtek, 22. březen 2007]

V bratislavskom pivovare Stein, ktorý odkúpila nadnárodná developerská spoločnosť Orco Property Group, sa bude variť pivo ešte tri roky.

Spoločnosť teraz hľadá strategického partnera, ktorý by odkúpil výrobu piva. V areáli pivovaru sa má vybudovať moderný viacfunkčný komplex s luxusnými bytmi a hotelom. S výrobou piva sa už neráta. Informovala o tom Lucia Švecová z Orco Slovakia.

Zámer zrušiť výrobu piva Steinu vôbec nepoškodil. Pivo sa od začiatku roka predáva lepšie ako pred rokom, v januári mal dokonca Stein 18-percentný prírastok predaja, kým celoslovenský prírastok bol len 5 percent. Na tento rok má Stein ambiciózny plán stať sa trojkou trhu, to by však musel vytesniť z tejto pozície Steiger Vyhne.

Stein, ktorý v posledných dvoch rokoch viac investoval do podpory predaja, sa znova uchytil v Bratislave, na Záhorí a v okolí Trnavy. Pivovar zásobuje 500 výčapov piva a zastúpenie v reťazcoch má nielen fľaškový Stein, ale aj Pandúr a Gazda vyrábaný na objednávku obchodných sietí.

Podiel privátnych značiek na celkovej výrobe pivovaru dosiahol jednu tretinu - takmer 50-tisíc hektolitrov. "Keby sme nevyrábali privátne značky v Steine, vyrobia ich v Poľsku alebo Česku. Nie je to nič dehonestujúce, na výrobe neprerábame," uviedol obchodný riaditeľ Steinu Dušan Pfeifer. (Tvoje peniaze)


Pivovary budú loviť pivárov na fľaše

[čtvrtek, 22. březen 2007]

Slovenské pivovary chcú tohto roku dosiahnuť obrat v predaji piva. Posledné štyri roky im nepretržite klesala spotreba piva, celkovo až o vyše 20 percent a predaj piva klesol o jeden milión hektolitrov na minuloročných 3,794 milióna hektolitrov. Pivovary teraz menia tvary fliaš a etikety, aby prilákali ľudí na pivo.

Zmeny odštartoval líder trhu Heineken Slovensko, ktorý pri svojej najpredávanejšej značke Corgoň mení typ fľaše i etiketu na nej. "Nová fľaša s oblým telom a zúženým krčkom bude od starej ľahšia o 60 gramov," povedal hovorca spoločnosti Roman Krajniak.

Heineken, ktorý na Slovensku ešte v roku 2002 uvaril dovedna 2,200 milióna hektolitrov piva, klesol vlani na 1,730 milióna hektolitrov. Po Corgoňovi je pripravený postupne v priebehu roka "prebaliť" všetky svoje značky vrátane svojho najlacnejšieho piva Gemer. Heineken chce tým výrazne odlíšiť svoje pivá od ostatných pív a Gemer najmä od lacných privátnych značiek. Tie totiž v ostatných dvoch rokoch významne konkurujú tradičným značkovým pivám.

Zmeny vo vizáži fliaš chystá aj spoločnosť Pivovary Topvar, majiteľom ktorej je SABMiller. "Stane sa tak v priebehu roka, pričom inovácia sa dotkne našej kľúčovej značky Topvar," povedala hovorkyňa spoločnosti Drahomíra Mandíková.

Topvar sa minulý rok prepadol vo výrobe piva pod hranicu 500-tisíc hektolitrov a noví majitelia budú mať čo robiť, aby v najbližších rokoch dosiahli špičku z roku 2002, keď sa v Topoľčanoch navarilo vyše 670-tisíc hektolitrov piva.

"Pivovary vedia, prečo naplnia pivo do nových fliaš. Každá inovácia prináša rast tržieb," reagoval na zmeny riaditeľ Coop Jednoty Terno Bratislava Tibor Tabery. Zmena fľaše či etikety ako takej však podľa neho ešte nič neznamená bez sprievodného silného marketingu a reklamy v médiách.

V Heinekene sú presvedčení, že nová fľaša Corgoňovi pomôže k získaniu nových zákazníkov práve tak ako v roku 2001 Zlatému Bažantovi. "Posilnilo to vtedy imidž značky, zvýšilo jej hodnotu a celkové vnímanie kvality produktu," povedal Roman Krajniak.

Väčšinu fľaškového piva predávaného v obchodných sieťach tvorí lacné pivo. Najpredávanejšia desiatka štartuje v akciách pri ôsmich korunách, potom nasledujú deväť- a desaťkorunové pivá. Corgoň sa napríklad v Kauflande predáva za 12,90, ale Zlatý Bažant stojí 14,50 Sk.

"Spotrebiteľa, ktorý siaha po lacných privátnych značkách, ako sú Pandúr, Grošák či Gazda, nová fľaša Corgoňa nezláka, preňho je kľúčová cena," povedal obchodný riaditeľ pivovaru Stein Dušan Pfeifer. Na Slovensku totiž stále prevažuje pri výbere piva cena.

Pivovary, ktoré ponúkajú odľahčené, tvarovo výrazné fľaše s príťažlivejšími etiketami, určite oslovia zákazníkov, ktorí idú po značke. "Takíto spotrebitelia sú však na Slovensku v menšine," tvrdí analytik obchodu s potravinami Ľubomír Drahovský. Z asi 40 percent piva, ktoré sa predá vo fľašiach, väčšina pripadá na lacné pivo, iba zvyšok tvoria značkové a prémiové pivá.

Pivovarníci by podľa Drahovského urobili lepšie, keby zverejnili odporúčané ceny piva. Dostali by tak predaj pod kontrolu zákazníkov, ktorí by videli, ako sa od nej jednotlivé siete odlišujú. Tibor Tabery zasa pripomína, že skutočný obrat v predaji piva nastane, až keď sa v pohostinstvách dosiahne česká úroveň podávania piva. Tá potom do výčapov pritiahne aj pivárov, ktorí tam inak nechodia. (tvojePeniaze)


Velikonoční pivo BON v prodeji

[čtvrtek, 22. březen 2007]

Jantarový ležák se od 1. dubna (nejde o Apríl) čepuje ve vybraných restauracích. Můžete jej ochutnat v Jarcové v Hospůdce U Zetků, ve Frenštátě p.R., v Hospůdce U Kumpána, v Rožnově p.R. v Restauraci Na Písečné, v Náklu – Vinárna s pivnicí BON a v Olomouci v Pivnici BON na Komenského 5.

Jde o filtrovanou světlejší polotmavou 11 s důrazem na sytě zlatohnědé tóny. V její výrazně hořké chuti jen lehce probleskuje karamelovo-pražený nádech po užitých sladech.

Pro případné zájemce uvádíme, že jsme jej navařili omezené množství a bude v prodeji přibližně jen do poloviny dubna na výše zmíněných pěti místech. (Tisková zpráva pivovaru BON Zašová)


Jantarový ležák BON

[čtvrtek, 22. březen 2007]

Na období velikonočních svátků zraje ve sklepích pivovaru BON Jantarový ležák. Jde o světlejší polotmavou 11 s důrazem na sytě zlatohnědé tóny. V její výrazně hořké chuti jen lehce probleskuje karamelovo-pražený nádech po užitých sladech. Oproti vánoční granátové 11 bude tato filtrována. K dostání bude jen v některých vybraných restauracích čepujících pivo BON. Aktuální informace se v předstihu objeví na www.pivobon.cz.


«« « Strana 743 z 810 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň