Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivní.info

Jedinečný mincový automat na čapované pivo vyrába slovenská spoločnosť Mad Box. Po dva a polroku vývoja a rovnakom období predaja na nemeckom a slovenskom trhu teraz spoločnosť zo Slovenskej Ľupče so svojím pivovým vynálezom mieri za more.

Jediný vo svete

Firma si celosvetovo patentovala mincový automat na čapované pivo. „Ide o unikátny prístroj, vďaka patentom ho okrem nás na svete nemôže nik iný vyrábať. Softvér a dizajn sme vyvíjali dva a pol roka,“ hovorí manažér spoločnosti Ivan Hangonyi. Zákazník vhodí mince. Poháre piva si potom čapuje do vynulovania vytvoreného kreditu. Pri „pípe“ môže sedieť, stáť alebo si k nej dobehovať. K žetónovým variantom prístroja firma pripravuje aj platenie platobnými kartami.

Nárast objednávok

Po skúsenostiach na nemeckom trhu tento rok firma mieri na ďalšie zahraničné trhy. „Začíname registrovať zvýšený záujem. Získali sme nové objednávky v Taliansku, Japonsku, Dubaji, rovnako v Rusku,“ hovorí. Rozhovory, avšak ešte bez podpísania zmlúv, prebehli s partnermi z Afriky. V novom exportnom portfóliu firmy sa začína objavovať i Maďarsko, Malta, Škandinávia. Kým minulý rok predali do desať prístrojov, tento rok bude obrat niekoľkokrát vyšší.

Zahraničné trhy

Prístroj stojí okolo 6 000 eur. Preto sa oplatí v krajinách, kde pol litra piva stojí niekoľko eur. Pri našich cenách, kde aj euro za pivo je veľa, zatiaľ veľmi nie,“ povedal. Prvotný nápad dostali v Španielsku. Tam sme videli, ako si zákazníci sami čapujú pivo. „Avšak museli zaplatiť čašníkovi, alebo inému pracovníkovi hotela. Chceli sme vymyslieť niečo, čo by prevádzkovateľom ešte viac ušetrilo náklady alebo záťaž na pracovné sily,“ dodal. Prístroje sa umiestňujú na rôznych miestach, od pasáží po diskotéky. „Vždy ide o vnútorné priestory, nikdy to nie je vonku. Ľudia pod 18 rokov sa vďaka dohľadu v prevádzke k pivu z automatov nedostanú,“ dodal.

Zdroj: hnonline.sk | Autor: Tomáš Tišťan

http://hnonline.sk/c1-52212980-svetu-zachutil-slovensky-automat-na-capovane-pivo


Pivní zmrzlina: hit letošního léta

[pátek, 1. červenec 2011]

Konec váhání, zda si dát radši vanilkovou, jahodovou nebo snad čokoládovou. Tím pravým osvěžením a zpestřením horkého letního dne je originální pivní zmrzlina! Konzervativní chutě zkušených pivařů uspokojí zmrzlina vyrobená z klasických ležáků, dámy potěší jemné zmrzliny z ovocných piv. Například mangová z piva Mongozo Mango, třešňová z piva Kriek, lehce karamelová z polotmavého piva Roland des Flanders nebo ze Stelly Artois s malinovou grenadinou s decentním pivním dozvukem... neodolatelné jsou i další druhy pivních zmrzlin v nabídce restaurace Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici vyhlášené výběrem z více než padesáti druhů piv každý den. Velmi příznivá cena otevírá cestu k netradičnímu, ale o to zajímavějšímu, objevování chutí exotických druhů piv.

V Les Moules na objednávku připraví zmrzlinu z jakéhokoliv piva ze svého bohatého sortimentu – určitě zajímavý tip na atraktivní a osvěžující zpestření společného letním posezení s přáteli... Ale pozor! Zdejší poctivá pivní zmrzlina rozhodně není řešením pro řidiče. Základní surovinou použitou k její výrobě je totiž opravdu pivo, nikoliv pouhé esence či náhražkové chemické přísady.

Zatímco v Belgian Beer Cafe Les Moules je několik druhů pivní zmrzliny k mání po celý rok, ve vyhlášené francouzské Brasserii La Gare v centru Prahy, v ulici V Celnici tuto unikátní novinku prodávají pouze během letní sezóny. V přilehlém obchůdku Boutiques Gourmandes bude možné pivní zmrzlinu koupit i do kornoutku nebo s sebou domů.

Piva z nabídky Belgian Beer Cafe Les Moules jsou dostupná i v e-shopu (www.lesmoules.cz).

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules | 2Media


Ve varně pivovaru Plzeňského Prazdroje proběhla revize vnější strany dna měděných rmutovacích pánví a zároveň i hořáků, které přímým plamenem dna ohřívají. Přímý ohřev a používání řetězů z vyžíhané mědi, které v těchto pánvích míchají směs sladu a vody (rmut), otírají se o vypouklé měděné dno pánve a brání tak vzniku nápeků, jsou unikátní technické prvky, které jsou dodnes zachovány jako součást původní neměnné technologie. I díky nim je ležák Pilsner Urquell stále jedinečným standardem pro celou kategorii piv plzeňského typu.

Plzeňský ležák získal již v 19. století věhlas ve světě díky své jedinečné chuti a zlatavé barvě, která nebyla do té doby u piv známa. K výjimečnému výsledku vede unikátní proces výroby, od roku 1842 důsledně dodržovaný plzeňskými sládky. První zvláštnost spočívá v tzv. plzeňském sladu z vlastní sladovny, který se připravuje z přesně definovaných druhů českého ječmene, další unikáty jsou na varně – trojitý rmut a přímý ohřev rmutovací pánve s měděným, ručně vyrobeným řetězem, který míchá sladinu.

Většina pivovarů používá elektrický nebo parní ohřev, my ale při vaření piva Pilsner Urquell pracujeme s ohřevem přímým ohněm, který pomáhá rozvinutí zlaté barvy, dává pivu vůni sladových zrn a vyváženou karamelovou chuť. Tento energeticky náročnější způsob ohřevu je spojen s pivem Pilsner Urquell již od roku 1842 a my jej dodržujeme dodnes,“ říká starší obchodní sládek Václav Berka.

Na plzeňské varně Pilsner Urquell je šest rmutovacích pánví, každá se dvěma plynovými hořáky, které ročně spotřebují přes 1 milion m3 zemního plynu. Pravidelnou údržbu provedla v minulých dnech certifikovaná firma Stromgas a celá revize všech 12 hořáků zabrala jejím zkušeným technikům 8 pracovních hodin.

Až do roku 1960 používal Plzeňský Prazdroj pro přímý ohřev rmutovacích pánví jen uhlí, až potom se začal postupně zavádět plyn.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje: | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/993%22%3ERevize


Nedávná soutěž Pivo České republiky v Českých Budějovicích opětovně potvrdila kvalitu piv z brodského Měšťanského pivovaru.

Rebel černý, tmavý ležák, tam získal druhé místo, a neztratila se ani novinka brodského pivovaru, Rebel nealko, která skončila pátá.

Uspět na trhu s nealkoholickým pivem není vůbec jednoduché. Přesto můžeme konstatovat, že si naše nealkoholické pivo své odběratele velmi rychle našlo,“ konstatoval vedoucí prodeje Milan Janírek a dodal, že v prvním pololetí prodal pivovar přes sto tisíc půllitrů nealkoholického piva.

Rebel nealko jsme začali vařit na podzim 2010. Mnozí nás varovali a říkali, že to je riskantní krok, a doporučovali uvést tento druh piva na trh až před letní sezonou. Nyní se ale ukazuje, že to chyba nebyla. V průběhu podzimu jsme doladili jeho chuť, precizovali výrobní postup a pivovar se teď může chlubit dalším špičkovým pivem,“ řekl Janírek.

Rebel nealko, stejně jako další brodská piva, získal také značku Vysočina regionální produkt. „Není to náhoda. I vzhledem k tomu, že z velké části využíváme k výrobě piva produkty z Vysočiny. Zejména pak sladovnický ječmen, který zpracováváme ve vlastní sladovně,“ zamyslel se Janírek.

Nosným výrobkem pivovaru zůstává i nadále Rebel Originál, světlý ležák. Sekundují mu Haškův Rebel C. K. a Czech Rebel Beer. Do rodiny brodských piv patří také značka Votrok, která má své tradiční konzumenty na Královéhradecku, a nově i Santiniho hvězda, kterou brodští pivovarníci vaří pro město Žďár nad Sázavou. „Je to zajímavé, ale jsou regiony, které preferují různé druhy našich piv. Na Chrudimsku a Žďársku jde na odbyt zejména Czech Rebel Beer, na Čáslavsku a Kutnohorsku to je zase Haškův Rebel C. K.,“ poznamenal Janírek.

Výstav piva postupně narůstá. Rostl i v době, kdy celorepubliková čísla padala dolů. „V roce 2010, kdy pivovary hlásily propad v rozmezí šesti, deseti i více procent, vzrostl náš prodej na sto jedno procento roku 2009. A letos jsme na tom ještě lépe. Koncem června překročíme hranici 105 procent roku 2010. V tuzemsku jsme prodali za první polovinu tohoto roku více než 38 350 hektolitrů piva,“ řekl Janírek a poznamenal, že sudové pivo se prodává na více než čtyřech stovkách výčepních míst a pivo v lahvích na pěti stech prodejních místech.

Příznivá čísla zaznamenal brodský pivovar i v exportu. „Koncem června je exportní prodej na 157 procentech stejného období roku 2010,“ vypočítal Janírek a dodal, že brodské pivo se vyváží také do zámoří. „V USA máme distribuční místa ve východní i v západní části. Velmi zajímavě se rozvíjí i obchod v Rusku,“ uvedl Janírek a dodal, že dalšími zeměmi, kam brodský pivovar své pivo exportuje, jsou Slovensko, Dánsko či Finsko.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník | Autor: Jaromír Kulhánek

http://havlickobrodsky.denik.cz/podnikani/20110630nealko.html


Žďárská radnice má své pivo

[středa, 29. červen 2011]

Své vlastní pivo si nechala uvařit radnice ve Žďáru nad Sázavou. Dostalo název Santiniho hvězda podle slavného architekta a tvůrce kostela na Zelené hoře Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Jde o dvanáctistupňový ležák, který pro město uvařil havlíčkobrodský pivovar Rebel v počtu osmi set lahví.

Zdroj: Právo

http://pravo.novinky.cz/p152m10e.php


Společnost Heineken Česká republika vloni díky využití odpadů z obalů snížila emise. Svědčí o tom certifikát, který v těchto dnech v Praze převzali zástupci Heinekenu z rukou autorizované obalové společnosti EKO-KOM, která jej udělovala.

Účastí v systému plnění povinností zpětného odběru a recyklace odpadů z obalů tak Heineken přispěl ke zlepšení životního prostředí a snížení „uhlíkové stopy“. „Produkce skleníkových plynů (CO2) byla díky zodpovědnému přístupu Heinekenu snížena celkem o 4 784,401 tun. To v praxi představuje souhrnnou úsporu energií 114 918 864, 32 MJ,“ píše se na certifikátu o úspoře emisí za rok 2010. Pro srovnání: letadlo při jediném letu z Prahy do Rio de Janeira vyprodukuje jednu tunu CO2.

Díky účasti v systému EKO-KOM se společnost Heineken přímo podílí na úsporách energie, snižování produkce skleníkových plynu a omezení řady negativních vlivů na životní prostředí. Díky LCA metodě zpracování studie naprosto přesně víme, nakolik jsme zátěž na životní prostředí snížili,“ konstatuje OpCo TPM manažer společnosti Heineken Česká republika Petr Poledne, který certifikát přebíral.

Jak dále vyplynulo z konečných výsledků, celkem se v celé republice tříděním a recyklací odpadů v systému EKO-KOM podařilo za uplynulý rok snížit zátěž životního prostředí o 954 579 tun CO2 a uspořit tak 23,3 miliard MJ energie. Uvedené množství energie spotřebuje za rok 260 000 domácností. Úspora CO2 dále představuje jedno procento produkce všech skleníkových plynů v České republice za jeden kalendářní rok. Díky třídění odpadů se ušetřilo tolik CO2, kolik vyprodukuje deset procent aut v ČR během ročního provozu.

Studii pro společnost EKO-KOM vypracovali univerzitní odborníci. Použitá metoda LCA má pevně danou strukturu a provádí se podle mezinárodních norem. Posuzuje dopady recyklace jednotlivých tříděných odpadů – papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů na životní prostředí.

Výsledky prokázaly jednoznačné enviromentální přínosy sběru a recyklace odpadů po celou dobu, tedy od uložení do kontejneru přes recyklaci až po konečné nové využití. K závěrečným výpočtům byly shromážděny detailní informace o všech procesech nakládání s tříděnými odpady.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Komáři milují nejvíce krev pivařů

[středa, 29. červen 2011]

Pivko na zahrádce poblíž vodní hladiny, z níž za soumraku přiletí komáři, může brzy dostat silnou příchuť krve. Pro ty, kdo pivo nepijí, může být posezení u jednoho stolu s pivaři výhodné, protože krvi pivařů podle nejnovější studie komáři dávají přednost.

Milovníci piva mají o patnáct procent více štípanců od krvelačných komářích samic než osoby, které pijí jiné nápoje. Podle francouzských expertů by tomu mohly nahrávat dva faktory, jednak pivo mění dech a pach těla, které komáry přitahují, ale také otupuje samotného konzumenta, který se tak méně ohání při sání.

Francouzští vědci z Montpellier ale zatím tuto teorii otestovali na jediném druhu a to na komárovi Anopheles gambiae, který se vyskytuje v západních částech Afriky. Tento druh komára je přitom hlavním přenašečem malárie. Při experimentální studii pak komáří samice (samci sají pouze nektar, nikoli krev) druhu Anopheles gambiae napadaly o 15 procent více konzumenty piva než ostatní osoby, které pivo nepily.

Zdroj: Nejvíc.info

http://www.nejvic.info/mixer/48803-komari-miluji-nejvice-krev-pivaru.html


Tradiční cyklus open-air koncertů Léto v Prazdroji tento čtvrtek 30. června zahajuje svůj devátý ročník. Během prázdnin se na nádvoří plzeňského pivovaru každý čtvrtek rozezní profesionální hudební skupiny, ale i nadějné kapely ze soutěže Prazdroj talentů - letošní novinky. V duelech se soutěžící utkají o přízeň fanoušků, kteří mohou hlasovat prostřednictvím kuponů přímo na koncertě či formou SMS v týdnu poté. O absolutním vítězi soutěže rozhodnou fanoušci na Pilsner Festu 26. a 27. srpna. Návštěvníky Léta v Prazdroji i vystupující na koncertech osvěží čepovaný Pilsner Urquell a Gambrinus.

Léto v Prazdroji, které každoročně navštěvuje přibližně 13 tisíc lidí, letos láká na bohatý hudební program profesionálů, navíc okořeněný talentovanými amatéry. Z více než 50 kapel, které se do soutěže Prazdroj talentů v kategorii ‚hudební skupina‘ přihlásily, odborná porota v čele s Danem Bártou a Pavlem Andělem vybrala dvanáct semifinalistů. Ti jsou nyní jen v rukou fanoušků. O jejich hlasy se každý čtvrtek utkají dvě kapely a vítězově z těchto šesti duelů vystoupí na Pilsner Festu ve dnech 26. a 27. srpna. Hlasující nakonec rozhodnou i o absolutním vítězi soutěže a částečně také o programu letošního Pilsner Festu, kterým letní sezona vyvrcholí.

Hlavními taháky letošního Léta v Prazdroji budou ostřílené české kapely. První večer čtvrtečních koncertů bude patřit rockové kapele Clou. Večer 7. července pódium ovládnou pražští Basta Fidel, kteří svou hudbu staví na podnětech z dancehall, reggae či balkánu, navíc s nádechem šansonu v projevu výrazné zpěvačky Marquet. 14. července se fanoušci mohou těšit na vystoupení pětinásobné držitelky ceny Anděl Anny K. & Band. Úspěšné cover verze ve vlastních aranžích si na 21. července pro své fanoušky připraví místní kapela X-Cover a poslední červencový čtvrtek strhne pozornost přítomných legendární rocková kapela Blue Effect v čele s Radimem Hladíkem. Večery doprovázené duely soutěžících skupin uzavřou 4. srpna vyhlášení punkoví harcovníci Znouzectnost.

Čtvrtek 11. srpna rozpohybují návštěvníky Extra Band, následovaní zábavnou punkovou skupinou Siláž. O týden později fanoušky dostanou spolu s kapelou Selfish Son místní Pilsen Queen Tribute Band, zkušení hudebníci, kteří s jistou invencí vzdávají hold legendární skupině Queen. Ve čtvrtek 25. srpna na prkna vstoupí paralyzující skupina Sarin a showmani Replay, hrající klasické pecky v novém nastudování.

Sérií koncertů, která koncem srpna vyvrcholí Pilsner Festem, chce Plzeňský Prazdroj svým příznivcům a milovníkům hudby nabídnout malou pozornost v podobě těchto kulturních událostí,“ uvedl Jitka Froydová z Plzeňského Prazdroje.

Tradiční cyklus koncertů Léto v Prazdroji se koná na nádvoří plzeňského pivovaru. Letošní ročník vypukne již 30. 6. a koncerty se budou konat každý čtvrtek až do 25. 8., a to za každého počasí. Vstup je zdarma a začátek každého koncertu je v 19.00 hodin. Léto v Prazdroji vyvrcholí 26. a 27. srpna Pilsner Festem 2011, jedním z největších festivalů oslavujících skvělou hudbu a výtečné pivo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/991%22%3EL%C3%A9to


Kolekce horských velikánů pod víčky lahví s Holbou Vás přivede k lákavé výhře, aniž byste je museli slézt. Stačí vsadit na oblíbené ryzí pivo z hor a stylový FORD Kuga Vás doveze na nejkrásnější místa Jeseníků nebo jednoduše kam budete chtít.

Dát si Holbu se nyní skutečně vyplatí. Kromě své jedinečné chuti totiž nabízí možnost otestovat vaše štěstí v soutěži s hlavní výhrou Ford Kuga. Soutěž probíhá od června do 20. srpna a přináší spoustu lákavých výher.

10 nejznámějších vrcholů Jeseníků Vás dovede k hlavní metě. Kromě Fordu Kuga je ve hře 10 luxusních wellnes pobytů v Relax centru Kolštejn a 300 špičkových spacáků Loap Cheyne.

Vychutnejte si léto s Holbou, hrajte a vyhrajte!

Pravidla soutěže jsou umístěna na portálu Holba v sekci soutěž nebo na www.holbasoutez.cz

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice

http://www.holba.cz/aktualita/vychutnejte-si-leto-s-holbou-vrcholova-soutez-o-ryzi-ceny/162


Pivovar Klášter dnes spustil provoz šesti nových nerezových přetlačných tanků, které budou sloužit jako zásobníky již hotového piva pro následné stáčení do sudů a lahví. Tato investice pivovaru zajístí zvýšení kvality nepasterizovaného piva.

Slavnostního otevření provozu se zhostil Zdeněk Prokůpek, sládek Pivovaru Klášter, a Zdeněk Radil, generální ředitel pivovarnické skupiny K Brewery, kteří společně přestřihli slavnostní pásku. Na akci byli přítomni také Jiří Faměra a Jan Janoušek, vrchní sládek a hlavní technolog skupiny K Brewery, do níž Pivovar Klášter patří.

Nové přetlačné tanky, každý o objemu 200 hl, nahradily dosluhující staré, původně ležácké tanky. Pivo Klášter se dodnes vyrábí tradiční technologií – na otevřených spilkách, kde pivo kvasí, a v ležáckém sklepě, kde pivo dlouhou dobu zraje. To vše se odehrává v takřka ideálním prostředí hlubokých sklepů, vytesaných do skály pod pivovarem. „Naše pivo nepasterizujeme, aby si uchovalo co nejvíce zdraví prospěšných látek. O to více je třeba ohlídat veškerou manipulaci s ním poté, co nám dozraje v ležáckém sklepě. Touto investicí jsme zlepšili hygienické podmínky v provoze, a zaručili tak udržení jeho nejvyšší kvality a mikrobiologické stability. To je pro výrobu nepasterizovaného piva obzvláště důležité,“ řekl sládek Zdeněk Prokůpek.

Přetlačné nerezové tanky jsou lépe izolované a umožňují automatickou sanitaci, plnění i vyprazdňování. Součástí investice byla také automatizace mycí stanice na tanky, potrubí, apod. Generálním dodavatelem technologie byla firma GEA Process Engineering, samotné tanky pak dodala česká firma NEREZ Blučina. Celková hodnota investice činí 7,6 mil. Kč.

Součástí investiční akce byly také technické úpravy umožňující standardizaci technologie výroby kvasnicového piva. Jeho obliba strmě roste a pivovar tak bude moci flexibilně vykrývat jeho objednávky.

Za poslední rok Pivovar Klášter do výroby investoval 13,3 mil. Kč. V nedávné době došlo např. k modernizaci filtrační linky, investovalo se i do nové linky na stáčení do sudů, kde jsou přísně sledovány všechny kroky tak, aby se při plnění zachovala absolutní sterilita. Z hlediska kontroly a řízení kvality proběhly v loňském roce významné investice do modernizace přístrojového vybavení laboratoře pivovaru. Například byl pořízen nový analyzátor piva, spektrofotometr a zákaloměr. Nejbližší budoucí investiční akcí bude rekonstrukce čističky odpadních vod v hodnotě 5 mil. Kč.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery Trade


Na Záhorí vám načapujú aj canabis

[úterý, 28. červen 2011]

Neuveriteľné! Až 14 druhov piva varia tretí mesiac v reštauračnom pivovare v Prievaloch na Záhorí! Čapujú svetlé, polotmavé a tmavé. Na štvrtej pípe striedajú špeciálne pivá: pšenično–kvasinkové, višňové, zázvorové, čučoriedkové, medové, aj horký pomaranč. Nájdete tu aj pivo s chuťou canabisu.

V takmer 400-ročnej budove Šandorfského šenku v Prievaloch si manželia Dana a Milan Bílikovci pivo varia sami. Neboli spokojní s kvalitou piva, ktoré bežne dostať, tak sa rozhodli všetko zmeniť. „Rozbehnúť pivovar nám pomohol svetoznámy český sládek Josef Krýsl,“ opisuje začiatky Milan Bílek.

Foto

Manželia sa rozhodli experimentovať a okrem klasických variť pivo s chuťami ovocia, medu, kávy, mojita, ale aj canabisu. Mesačne vyrobia 5-tisíc litrov a do fliaš ho plnia ručne.

Nápoj dávnych čias

Pivo canabis vyrábajú podľa starej receptúry. Je nasle- dovníkom bylinných pív varených v dávnych časoch. Pripomína staré keltské pivo.

Foto

Bez halucinogénov

Jedinečná chuť vzniká kombinovaním konopy s niekoľkými druhmi bylín. Tie sa sušené lúhujú v liehu,“ opisuje výrobu netradičného piva Bílek. „Halucinogénnu látku THC, ktorú konopa obsahuje, však v našom pive nehľadajte,“ s úsmevom dodá Bílek. Podľa neho je konopa, ktorú pridávajú do piva, už zbavená halucinogénu.

Foto

Zdroj: Pluska.sk | Autor a foto: Jozef Vojčiniak

http://www.pluska.sk/zaujimavosti/na-zahori-vam-nacapuju-aj-canabis.html


Beerketa

[úterý, 28. červen 2011]

První festival pivních speciálů na Markétě v Praze 6 Přijďte ochutnat pivní speciály z minipivovarů z celé České Republiky ale i vyhlášených pivovarů ze zahraničí např. Weihenstephan Bavorsko , Brew Dog Skotsko. Malá ochutnávka pivních stylů, které na Vás mimo jiné čekají: Hefeweizen- "Hefe" jsou německy kvasnice a slovem "Weizen" se rozumí pšenice, čili Hefeweizen je pšeničné, nefiltrované, svrchně kvašené pivo.

Pšeničnému pivu se také říká Weissbiers (bílé pivo), a to proto, že před vynalezením světlých spodně kvašených piv a světlých ales byla většina piv tmavých. Weissbiers jsou tedy výjimkou, kde pšeničný slad zesvětlí barvu piva. Pšeničná piva mají obvykle nižší hořkost, vyšší říz a bohatou pěnu. Jsou lehce nasládlá, ovocná a s plným chlebnatým tělem. Ve vůni můžete nacházet stopy banánu, hřebíčku a vanilky. A to vše přírodní cestou bez dodaných umělých aroma a barviv, jen za pomocí Bavorských kvasnic pro svrchní kvašení. Bohemian Pilsner- Tento světově nejrozšířenější druh piva vznikl v Plzni roku 1842. Toto pivo je světlé, spodně kvašené a od ostatních ležáku se odlišuje především svojí výraznou chmelovou chutí a vůní. Většina minipivovarů své piva nefiltruje a nepasterizuje, takže tento druh piva ochutnáváme přímo z ležáckých tanků, tudíž mohou mít lehký kvasnicový zákal, střední až plné tělo (tzv. chlebnatost) a bohatou pěnu.

India Pale Ale- Toto pivo bylo poprvé uvařeno v 19.století a pochází z Anglie. Je obvykle světlé až polotmavé barvy, svrchně kvašené, s intenzivním chmelovým aroma a vysokou hořkostí, také má i vyšší procenta alkoholu. Tyto vlastnosti mají svůj historický důvod. V době anglických kolonií v Indii se Angličané snažili svým vojákům a úředníkům dovážet anglické pivo. Jedinou možností, jak pivo přepravit dlouhou cestou lodí, byla přírodní konzervace. Tedy hodně chmele, vyšší alkohol a tzv. Dry Hopping (dodání chmele přímo do sudů).

České minipivovary vyrábějí spíše verzi American India Pale Ale, která se podává studenější a má vyšší říz. Často se používají chmele typu: Cascade, Amarillo, Centennial. Tyto americké odrůdy dodávají ovocný až citrusový a květinový charakter. Zatím máme přislíbené pivo od těchto pivovarů: České pivovary: www.pivovarmatuska.cz www.pivovarubulovky.cz www.purkmistr.cz www.klasterni-pivovar.cz www.pivovar-kocour.cz www.pivovarskydvur.cz www.chyse.com www.sumavskypivovar.cz www.jihomestskypivovar.cz Tramway ALE 11°

Zahraniční Pivovary: www.brauerei-weihenstephan.de www.brewdog.com Zlý Časy nám dovezou nakuřované pivo z Bambergu Chceme se zajistit až 15 pro Vás zajímavých pivovarů, což představuje přes 35 odlišných druhů piv. Dále pro Vás připravujeme: Koktejl bar s míchanými nápoji a to jak s alkoholickými tak nealkoholickými Jídelní depo s grillem Možnost zakoupení dek (20kč) k příjemnému poležení v trávě Pro prvních 1 500 návštěvníků originální sklenice zdarma, na výběr bude mezi sklem typickým pro pšeničné piva a nebo broušené s uchem pro piva Plzeňského typu Sledujte tuto pozvánku, budeme pro vás aktualizovat seznam pivovarů a doprovodné akce které se pro vás snažíme zařídit např. ochutnávka zahraničních a tuzemských Cideru

Těšíme se na vaši návštěvu Adam Matuška & Jakub Vančura

Zdroj: Informuji.cz

http://www.informuji.cz/akce/praha/9891-beerketa/


Tradiční Klášterské pivobraní letos oslavilo už 18. ročník. Obsluhy za pípami se měly v jednotlivých stáncích celý den co ohánět. Žíznivcům chutnal Klášter premium, ležák, i kvasnicové pivo, na které se dokonce stála fronta.

Náročné soutěže

Program zpestřily soutěže, zaměřené jak jinak, na pivní fandy. Nejednalo se ale o žádné pití tupláku na čas. Na Klášteře byli rafinovanější. První ze soutěží lákala na pořádné šišky pivního štrúdlu, které se ale musely sníst co nejdříve. Sladké soutěže se nebály ani ženy. Sníst celý válek ale nebyla legrace. Vítěz to zvládl za necelých deset minut. Chcete natrénovat na příští rok? Upečte si štrúdl podle receptu na této straně!

Druhá soutěž už byla náročnější, přihlásit se mohl jen ten, kdo se celoročně řídil heslem, že : Pivo dělá hezká těla! Měřily se totiž těžce vydřené pivní mozoly – tedy obvod břicha.

Pohodové kapely

Odpoledne a podvečer zpříjemňovaly návštěvníkům pivobraní stánky s lahodným občerstvením a také kapely, jejichž muzika nenechávala prostor pod pódiem dlouho prázdný. Velký ohlas zaznamenaly kapely KTP a také vystoupení Pavla Bobka s Fešáky. Večer to pak na parketu přímo vřelo, protože pódium patřilo postupně Lubošovi Odhánělovi a kapelám Arakain, nebo Seven.

Recept na pivní štrúdl

Suroviny: 30 dkg hladké mouky, 125 g ztuženého pokrmového tuku, 16 lžic piva, jablka, strouhanka, rozinky, skořice, cukr, máslo.

Postup: Z mouky, piva a tuku vypracujeme na vále vláčné těsto. Když se lepí, přidáme ještě trochu mouky. Vytvoříme bochánek, podsypeme moukou a na 30 min. přikryjeme horkým kastrolem. Potom těsto rozpůlíme, podsypeme polohrubou moukou a vyválíme na tenkou placku. Poklademe oloupanými a na tenké plátky nakrájenými jablky, posypeme mletou skořicí, rozinkami, strouhankou a hodně pocukrujeme. Potom těsto srolujeme, dáme na plech s pečícím papírem a potřeme máslem. Pečeme v troubě při 180°C do růžova.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Boleslavský deník | Autorka: Helena Fričová

http://boleslavsky.denik.cz/zpravy_region/klasterske-pivobrani-souteze-odhalily-pivni-sporto.html


Řídíte? Pijete? Zatímco při potulování se po zahrádce není problém dodržovat pitný režim za pomoci oroseného půllitru s pěnivým zlatavým mokem, tak za volantem to je jiná.

Foto

Tam musí přijít na řadu nealkoholická verze piva, a jelikož jeho spotřeba u nás neustále roste, rozhodli jsme se udělat velký test nealkoholických piv, ať víme, které z nich je nejlepší.

V mnohých lidech dodnes přetrvává nenávist k nealkoholickému pivu kvůli tomu, že první pokusy s alcoholfree pivem značky Pito byly popravdě otřesné.

Zmlsaným jazýčkům českých pivařů po jeho požití tvář tuhne zděšením. Doba ale naštěstí pokročila a nealkoholická piva se stávají stále častěji oblíbeným nápojem řidičů a všech, kteří potřebují mít čistou hlavu a zároveň si chuť zlatavého moku nedokážou odepřít.

O rostoucí oblibě hovoří čísla, jen za minulý rok se u nás uvařilo 600 000 hektolitrů nealkoholického piva. Jak jsou na tom jednotlivé značky? Podívejte se, jaké parametry brala odborná porota v potaz a kdo vlastně k hodnocení usedl.

Hodnocené parametry:

Říz – Schopnost piva osvěžita dodat touhu napít se znovu.

Plnost – Síla chuti, její nástup i dozvuk. Vypovídá o hutnosti a bohatosti nápoje.

Hořkost – Typická chmelová hořkost je záležitostí především českých piv.

Barva – Hodnotí se sytost, jas a jiskra. Neměla by to být řídká bezbarvá břečka.

Vůně – Vůně by měla být jasná a konstantní. Neměly by se v ní objevovat cizí pachy.

Foto

Foto

Foto

Foto

Foto

Foto

Zdroj: Aha

http://www.ahaonline.cz/clanek/musite-vedet/60545/velky-test-ktere-nealko-pivo-je-nejlepsi.html


Klatovy: Pivní slavnosti zřejmě skončí

[pondělí, 27. červen 2011]

Slavnosti hudby a piva končí, Městské kulturní středisko (MěKS) v Klatovech už je pořádat nechce, Deník o tom informovala ředitelka MěKS Hana Haladová. Město ale tuto akci rušit nechce.

Této červnové akci změnilo MěKS název na Slavnosti hudby a piva a změnilo termín konání, neboť dřívější Pivní slavnosti byly součástí Mezinárodního folklorního festivalu o klatovské pouti a nedělaly dobrou vizitku těmto svátečním dnům. V roce 2000 byly Pivní slavnosti zrušeny k nelibosti vyznavačů pivního moku,“ informovala ředitelka MěKS Hana Haladová.

Po pár letech byla tato akce na nátlak veřejnosti obnovena. Nebyla nabídnuta pouze konzumace piva, ale bylo osloveno mnoho pivovarů, které se mohly prezentovat, v letošním roce i soukromých. „Letos byla přidána hudební složka, která nabízela možnost vystoupení místním klatovským skupinám. Tato hudební vystoupení byla po léta rozšiřována a zpestřována nabídkami všem generacím, střídaly se dechovky, country kapely, hradní hudby, rockové kapely a „bonbónkem“ byla vždy toho roku populární kapela. Vše má ale i finanční podklad, což v režii MěKS znamená, že co se vybere za pronájmy od pivovarů a stánků s občerstvením, za to se objednává hudba. MěKS na této akci opravdu nezbohatne, spíše naopak. Nebýt vlastního úsilí s organizací úklidů, které po pivních nocích bývají opravdu náročné a značně nelibé, se zabezpečením stálých služeb z řad zaměstnanců, s vlastní elektřinou, zvukovým a světelným zabezpečením či organizací a umístěním stánků a pivovarů, zázemím, nemohlo by tuto akci pod širým nebem dělat,“ sdělila Haladová.

Po sedm let se tato venkovní akce mnoho měsíců předem připravovala. „MěKS čelilo kritice, stížnostem z řad veřejnosti i městského úřadu, kdy stále jenom obhajovalo své počínání. Pravdou je, že i někdo pochválil, což možná bylo i vlivem pěkného počasí. Letos ve dnech 10. až 12. června se konaly „Slavnosti hudby a piva“ posedmé a naposledy. Zkazila to reakce lidí, opojená ne pivem mládež devastující okolí kulturního domu, stěžovatelé na noční klid, kritici na špatný hudební výběr i lidé, kteří svým chováním pobuřovali veřejnost a pletli si toalety s vyměšováním přímo v areálu kulturního domu mimo dané WC. Jako každý rok jsme měli vše zajištěné od vlastního úklidu, bezpečnostní noční ostrahy, vývozu a úklidu toalet a jiného. Chtěla bych poděkovat přízni občanů, kteří nás v naší snaze nabídnout veřejnosti nějaké víkendové rozptýlení podporovali, technickým službám za podporu, odpadovému hospodářství i hospodářskému odboru městského úřadu. Možná, že někdo příští rok převezme tuto „pivní štafetu“ a pivní fanoušky nezklame. Někteří návštěvníci a občané Klatov zaměstnance MěKS zklamali po všech stránkách, což je škoda,“ dodala Haladová.

Zatím ale není jisté, zda pivní slavnosti skončí v Klatovech úplně. Město by je chtělo pořádat dále. „My jsme rádi, že se tato akce v našem městě koná a rozhodně bychom nechtěli, aby zanikla. Budeme se snažit hledat jiné řešení, abychom zde tyto slavnosti zachovaly. Víme, že byly nějaké stížnosti kvůli slavnostem, ale nemyslím si, že byly v tak velkém rozměru, že bychom je chtěli zrušit,“ reagoval na záměr MěKS místostarosta Klatov Jiří Štancl.

Konec této akce se nelíbí Jiřímu Matoušovi z Klatov. „To mi ani neříkejte, že by se pivní měly zrušit. To je skoro jediná akce na kterou se každý rok těším. I když je pravda, že někteří lidé se tam chovali spíš jako zvířata,“ uvedl Matouš.

Zdroj: Deník.cz

http://www.denik.cz/kratce_region/893942.html


Patnácté Mistrovství světa v koulení dubových pivních sudů se uskuteční v sobotu 25. června v areálu Rodinného pivovaru Chodovar v Chodové Plané. V městysu se zároveň budou konat Chodské slavnosti. Závodit se bude na tradiční trati v běhu na 600 metrů s dřevěným pivním sudem.

Slavnosti mají také další doprovodný program. Akce bude slavnostně zahájena v 11 hodin na pódiu za radnicí na náměstí v Chodové Plané. Samotný závod v koulení sudů začne v jednu hodinu odpoledne závodem osobností s obřími ležáckými sudy.

V 15 hodin vypukne Chodovar In–line 2011, což je divácká soutěž na kolečkových bruslích. Zájemci se do závodu mohou přihlásit během dne přímo na místě. Součástí programu bude také několik hudebních vystoupení. V 16 hodin to bude defilé Posádkové hudby Praha, v 18 hodin zahraje dechová hudba Chodovarka a od 20 hodin bude hrát skupina Roulette Music.

Finálový závod Mistrovství světa v koulení sudů je naplánován na 17 hodin.Vjedenáct hodin večer pak vypukne ohňostroj, a to na náměstí pod kostelem. Součástí sobotního programu je cykloturistický závod z Březové u Sokolova do Chodové Plané. Jeho start je v 9 hodin v Březové, doprava zpět je zajištěna. V centru Chodové Plané budou stánky dobových řemesel, v nabídce bude možnost nákupu i ochutnání chodských koláčů.

Pivovar umožní prohlídku pivovarských sklepů spojenou s ochutnávkou ve skalním sklepě. Prohlídky se uskuteční od 11 do 13 hodin. V soutěžním závodu mistrovství světa budou startovat družstva z České republiky, Německa, Velké Británie, Ruska, Kanady, Jihoafrické republiky, Austrálie, Itálie, Ukrajiny, Litvy a dalších zemí.

Zdroj: Tachovský deník

http://tachovsky.denik.cz/kratce_region/893296.html


Češi své pivo milují a na chuť mu stále častěji začínají přicházet i zahraniční turisté. Ekonomická krize ale zejména velkým pivovarníkům vyprášila peníze z kapes. Někteří dokonce ve snaze ušetřit začali slevovat z kvality. Rozvoj pivovarnictví stagnuje. Až na jednu výjimku – tou jsou minipivovary, které v Česku v posledních letech zažívají nebývalý boom.

Podle zákona si každý může uvařit pivo i pro vlastní spotřebu, aniž by musel odvést daň, maximálně ale 200 litrů ročně. Kdo tuto hranici překročí, měl by se přihlásit na celním úřadu a zaplatit 50 procent ze spotřební daně. Minipivovary totiž spadají pod hranici největší daňové úlevy. Jejich roční výroba ale nesmí přesáhnout 10 tisíc hektolitrů.

Před dvaceti lety fungoval v České republice jediný restaurační pivovar v Praze U Fleků. Deset let poté jsme už mohli navštívit necelé tři desítky minipivovarů. Teď jich je podle odhadů přes sto. Tento rok by k nim měla přibýt víc než desítka dalších.

Malá velká konkurence

Přestože výroba zlatavého moku minipivovary představuje pouze zhruba půl procenta celkové tuzemské výroby, dívají se některé průmyslové pivovary na ty malé jako na konkurenty. "Konkurence těch velkých pivovarů je opravdu velká, protože mají větší finanční zázemí," připouští sládek pivovaru U Richarda Milan Trávníček. "Nemůžeme poskytnout majiteli (restaurace) nějakou dotaci, aby si mohl vybavit hospodu, ale zato můžeme konkurovat lepší cenou piva," dodává.

Zájmy minipivovarů chce prosazovat nově vzniklý Českomoravský svaz minipivovarů. Svým členům bude zajišťovat analýzu trhu i marketingu, pomůže jim v přístupu k surovinám a technologiím. Zabývat se chce také daňovými otázkami nebo zastupováním malých výrobců piv v jednáních se státní správou a jinými institucemi.

Malí producenti to vítají. Někteří z nich by se chtěli dokonce i rozšířit. "Samozřejmě bych chtěl taky, ale určitě zajímavější je rozšíření míst tady v restauraci. Pro nás nejlepší ekonomiku zaznamenává to, co prodáme v restauraci, protože je to bez nákladů na dopravu, distribuci atd.," říká jednatel pivovaru Pegas Oto Rinchenbach.

Rozšířit distribuci by chtěli také vynálezci české novinky - takzvaného piva v prášku. Z jednoho kila prášku se uvaří až 10 litrů kvalitní desítky. Jenže Češi nebyli jediní, koho napadlo výrobu piva takto zjednodušit. Stejné myšlenky měli i naši němečtí sousedé. Ti byli při žádosti o patent rychlejší. Proto se českého piva v prášku vyrobí jen pár tun.

Zdroj: ČT24

http://www.ct24.cz/ekonomika/128393-male-pivo-dobre-pivo-v-cem-tkvi-uspech-minipivovaru/


Další úspěšný ročník mají za sebou tradiční pivní slavnosti ve vratislavickém pivovaru Konrád. Ten se uskutečnil v sobotu 25. června přímo v areálu pivovaru.

Předpověď počasí sice nebyla úplně příznivá, ještě dopoledne naposledy sprchlo, pak už ale příznivce zlatavého moku a dobré muziky přivítalo v připraveném areálu sluníčko a teplé počasí. „Do poslední chvíle jsme měli obavu, jak to bude s počasím. No a vidíte, nakonec tu svítí dokonce slunce," divil se jeden z návštěvníků.

Pestrý program odstartoval už jednu hodinu po obědě, první na pódiu se představila country skupina Sešlost. Její vystoupení bylo rozděleno na tři části, o přestávkách probíhaly tradiční soutěže o největší pivní pupek a hod sudem do dálky. Soutěžící v obou disciplínách předvedli obdivuhodné výkony a to jak pánové, tak i jejich drahé polovičky! Nenudili se ani ti nejmenší, pro něž byl připraven v areálu skákací hrad a další pouťové atrakce.

Pivovar přichystal speciálně pro tuto příležitost kromě všech klasických druhů piv také speciální 16°Svatopavelské pivo, které se těšilo velké oblibě. „Dobré pivo, kvalitní muzika, co víc si přát. Líbí se nám tady," dodal Petr Šari, který na slavnosti přijel z Jablonce.

Rockový nářez poté odstartovala revivalová skupina Kabátů Semeno, která vybičovala první odvážlivce před podiem k tanečním kreacím. Hřeb večera přišel po sedmé hodině, kdy na podiu vystoupil Kamil Střihavka se svou skupinou Leaders. Před pivovarem se tak rozléhaly jeho nové šlágry, jeden z nejlepších domácích zpěváků neopomněl ale ani na staré osvědčené pecky jako např. Když se snáší déšť, Země vzdálená či Kovboj z Teplic. Po skončení jeho vystoupení se skupina ochotně podepisovala a fotila s fanoušky a příznivci. Mezitím už na scéně bavila publikum pražská revivalová skupina Strahov, která uzavírala přichystaný program až po půlnoci.

Zdroj: Naše Jablonecko | Autor: Jan Bendl

http://www.nasejablonecko.cz/jablonecko-aktualne/pocasi-pivnim-slavnostem-konrada-nakonec-pralo/?aktualitaId=8232


Prívržencom slávneho martinského piva svitá na lepšie časy. Na pôde metropoly Turca sa opäť formuje výroba tohto zlatistého moku. Victoria, ako sa pivo volá, chce nadviazať na dávnu tradíciu Turčianskeho piva. O jeho výrobe, chuti a osobitostiach hovoríme so sládkom minipivovaru a konateľom hotela Victoria v Martine Ondrejom Čurajom.

Foto

Čo bolo hlavným dôvodom, prečo ste sa rozhodli začať vyrábať pivo?

Myšlienka vyrábať domáce pivo vznikla už dávnejšie. Keďže som vyštudoval chemicko-technologickú fakultu, mám k týmto veciam blízko. Sledujem však vývoj s pivami a zisťujem, že všetky pivá majú veľmi podobnú chuť. Vieme, že regionálna sieť pivovarov zanikla a týkalo sa to aj miestneho piva, ktoré bolo veľmi populárne.

Ale Martiner neskončil. Kúpila ho spoločnosť Heineken a naďalej ho vyrába v Hurbanove.

Áno, ale pri jeho výrobe sa nepoužíva martinská voda a originalitou piva je práve miestna voda. Pri víne je základom tzv. teruar – teda že hrozno musí pochádzať z určitej oblasti, a to víno je potom nenapodobniteľné. Podobné je to aj s pivom. Také pivo, ako uvaríme tu v Martine, neuvaria o 200 kilometrov ďalej práve kvôli vode.

Martiner má bohatú tradíciu. Chceli by ste na ňu nadviazať?

Skromne sa považujeme za pokračovateľov tradície turčianskeho pivovarníctva, aj keď v menšom rozsahu. V hoteli máme nový pivovarnícky salón, kde máme vyvesené dobové fotografie starého pivovaru, jeho zakladateľa Jozefa Capka Znievskeho z Kláštora pod Znievom. Takže fajnšmekri si prídu na svoje aj po historickej stránke.

Foto

Ako dlho sa už vareniu piva venujete?

Už niekoľko rokov, intenzívne. Mal som domáci minipivovar, na ktorom som si otestoval receptúry, technológiu i kvalitu turčianskej vody. Zistil som, že to pivo je veľmi pitné, chutné a pozitívne ohlasy mám aj od ľudí, ktorým som ho dával na ochutnávku. Dokonca sme uspeli aj v celoslovenskej súťaži minipivovarov v auguste minulého roku, na ktorej sme získali v rámci slovenských výrobcov striebornú pivnú korunku. To ma utvrdilo v tom, že tá cesta je správna.

Tak nám predstavte vaše pivo. O aké receptúry sa opierate?

Naše pivo sa volá Victoria. Najtradičnejšie je Victoria Pils, pivo plzenského typu. Pôvod má v Plzni, zaujímavosťou však je, že prvýkrát ho navaril v 19. storočí bavorský sládek. Špecifické je tým, že dovtedy sa varili pivá vrchným kvasením a tu sa prvýkrát použilo spodné kvasenie. Všetky pivá, ktoré robíme, sú varené tradičnou technológiou a výhradne zo základných surovín, bez akýchkoľvek prísad a tým sa odlišujeme od priemyselných pivovarov. Naše pivá sú nefiltrované, nepasterizované, to znamená, že nesú v sebe všetky extraktívne látky, ako sacharidy, bielkoviny, polyfenoly, živice, silice, antioxidanty, ale všetko na prírodnej báze.

Aké sú základné suroviny, z ktorých sa pivo vyrába?

Sú to obilné slady, chmeľ, ktorý berieme z Čiech, voda a ušľachtilé kmene kvasiniek. Používame rôzne druhy sladov, ktoré sa líšia rôznou farbou, vôňou a obsahom. Podľa toho sa potom rozlišujú aj druhy pív.

Už ste spomenuli, že voda zohráva nezameniteľnú úlohu pri výrobe piva. Skúsme teda povedať, čím je turčianska voda výnimočná?

Viac ako 90 percent obsahu piva tvorí voda, takže voda je dosť dôležitá. Turčianska voda má veľmi dobrú štruktúru aniónov a katiónov, je mikrobiologicky a chemicky čistá, bez chlórovania, bez cudzích chutí a vôni. A to všetko sa v pive priaznivo prejaví.

Poďme k samotnej výrobe piva. Ako dlho trvá?

Stáva sa mi, že varím pivo a ľudia sa pýtajú, či môžu večer okoštovať. Tak im odpoviem, že môžu, ale večer až o mesiac. Varný proces trvá desať hodín. Vstupujú tu základné suroviny – voda a slad, čim získame „sladinu“ a v závere pridáme chmeľ. Potom sa „mladina“ požadovanej stupňovitosti ešte bez obsahu alkoholu presúva do „tankov“, kde sa prudko schladí na zákvasnú teplotu. Pridajú sa kvasinky a naštartuje sa proces hlavného kvasenia. Samotná výroba piva trvá asi mesiac – varenie 10 hodín, týždeň hlavného kvasenia, týždeň dokvasovania, dva týždne až štyri týždne ležania. Takto to vyzerá veľmi jednoducho, ale v skutočnosti je to veľmi zložitý a náročný biochemický proces s veľmi presnými pravidlami.

Vyrábate aj nejaké špeciality?

Pravidelne vyrábame 12 stupňové Victoria Pils a trinásťstupňové Victoria tmavé. Špecialitou je 15-stupňový tmavý Doppelbock. Nedávno sme spustili na výčap aj pšeničné pivo Weizenbier 13°. Jeho podstatou je pšeničný slad a vrchné kvasenie, čím sa výrazne odlišuje od ležiakov. Dá sa povedať, že je to svieže letné pivo s výraznou chuťou a vôňou po citrusových plodoch. V krátkom čase sa objaví aj Red Ale, tradičné pivo britských ostrovov a po lete 18° čierny Porter, ktorý určite zahreje.

Dostane sa pivo aj do obchodov? Kedy a kde ho budú môcť návštevníci ochutnať?

Na distribúciu do obchodov nie sme prispôsobení a to ani nebol náš cieľ. Varíme pivo pre lokálnu klientelu a hotelových hostí. Pivovarnícky salón s čapovaním piva priamo z tankov trvale otvoríme od 1. júla a samozrejme naše domáce pivá sú už denne k dispozícii v našej reštaurácii.

Ako je to s nealkoholickým pivom?

Nealkoholické pivo nebudeme robiť. Tam by už museli vstupovať určité chemické postupy súvisiace s odstraňovaním alkoholu a to už nie je naša cesta.

Zdroj: Turies SME.sk | Autorka a foto: Jana Kovalčíková

http://turiec.sme.sk/c/5950292/nezamenitelnu-chut-turcianskemu-pivu-dodava-prave-voda.html


Budvar obhájil své značky v Itálii

[pátek, 24. červen 2011]

Italský odvolací soud v Miláně svým verdiktem podpořil italské importéry značky Budweiser Budvar, kterými jsou společnosti Italsug a Kiem. Spor byl vyvolán v roce 2001 žalobou konkurenčního pivovaru Anheuser-Busch a jeho italského partnera Birra Peroni Industriale na údajnou nekalou soutěž a porušení práv k ochranným známkám Budweiser a Bud tím, že do Itálie dováželi pivo značky Budweiser Budvar z Čech. Distributoři Anheuseru původně požadovali zabavení a zničení veškerého zboží Budvar, náhradu škody a pokutu v přepočtu zhruba půl miliardy korun.

V roce 2008 přiznal soud první instance žalobcům nárok na náhradu škody ve výši asi 150 milionů korun plus úroky. Odvolací soud nyní prakticky všechny požadavky Anheuseru a jeho distributora Peroni zamítl.

Podle tohoto rozhodnutí, které je již pravomocné, dospěl soud k závěru, že k nekalé soutěži ani k porušení práv k ochranné známce společnosti ABI ze strany italských importérů Budějovického Budvaru nedošlo, a tudíž žádný nárok na náhradu škody nevznikl. Navíc soud vyhověl návrhu společností Italsug a Kiem a pro klamavost zrušil ochrannou známku Budweiser vlastněnou ABI v Itálii,“ sdělila vedoucí právního oddělení pivovaru Helena Lejtnarová.

Italský spor o značku Budweiser započal již roku 1985. V roce 2001 po dlouhých soudních sporech dosáhl ABI zneplatnění některých ochranných známek Budějovického Budvaru s prvkem Budweiser v Itálii. Následně začal ABI v Itálii používat svou ochrannou známku Budweiser, snažil se zakázat užívání dalších známek Budweiser Budvar a její distributory se pokusil zastrašit požadavkem náhrady škody.

Budějovický Budvar sice nebyl přímým účastníkem sporu, ale úzce se podílel na přípravě argumentace a jejím dokládání pomocí svých archivovaných dokladů. Ačkoli byli žalováni importéři, byla tato žaloba ve své podstatě namířena proti Budějovickému Budvaru a jeho ochranné známce,“ doplnil mluvčí pivovaru Petr Samec. Itálie patří mezi deset nejdůležitějších exportních zemí Budvaru a v loňském roce se v této zemi jeho prodej zvýšil o 34 procent.

Zdroj: Euro.cz

http://www.euro.cz/id/rlbv0klru5/detail.jsp?id=100411


«« « Strana 787 z 1088 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087 1088

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI