10. ročník soutěže Král výčepních znamenal pro Richarda Kučeru z krušovické Divadelní restaurace v Rakovníku příležitost k obhajobě loňského titulu Král výčepních 2005. V historii soutěže se to nikomu nepodařilo a Richard nakonec tuto tradici neprolomil. V klasifikačním kole se mezi 32 účastníky dostal zcela suverénně do vedení, když jeho třetinku a posléze půllitr ocenila dvanáctičlenná porota nejvyšším počtem bodů. Ve finále, kam, postoupilo šest finalistů z celých Čech a Moravy se ale výsledky klasifikace nezapočítávají. Richard nepatrně zaváhal na třetince. Plně se potom soustředil na závěrečný soutěžní půllitr a 7 členů ocenilo jeho výkon maximálním bodovým ziskem 9. Přesto zůstal několik bodů za Tomášem Hussem ze Znojma. Richard ještě v době studií získal titul Princ výčepních a také v soutěžích dospělých má dnes vynikající výsledky. Mezi gratulanty na závěrečném galavečeru pivovarníků v hotelu Voroněž nechyběl generální ředitel Královského pivovaru Krušovice ing. Pavel Gregorič a ředitelka pro marketing a komunikaci dr. Draha Pittnerová. (Web Krušovice)

Jako v populárních Hrabalových Postřižinách to včera vypadalo v nymburském pivovaru, který provoněly čerstvé jitrničky. Podle hesla, že v každém správném pivovaru musí být jednou do roka zabijačka - a ten postřižinský ji má i filmově zdokumentovanou - porazili včera pivovarníci dva pašíky. A pak už se stovka zaměstnanců dala do díla a později samozřejmě do jídla. Všechno zvládli i bez řezníka. A pivo pochopitelně teklo proudem. (Středočeské Deníky Bohemia)

O 20 tisíc hektolitrů pěnivého moku více prodal místní pivovar za první dva měsíce letošního roku ve srovnání s loňskem. "To je o deset procent více než loni. Stejnou měrou se na tom podílel export a tuzemský trh," řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Před několika týdny přišly některé velké pivovary, například Budvar, s novinkou. Pivo stáčejí do originálních lahví, které se barevně odlišují a mají vyražené své logo. Nymburský pivovar zatím podobnou aktivitu nechystá. "Myslím si, že podobné kroky by v důsledcích mohly vést i ke zničení trhu s vratnými obaly," uvedl Benák. Konečné slovo k této záležitosti by mělo padnout příští týden na setkání šéfů malých pivovarů v Poličce. Jednu novinku však pivovar přece jen chystá. "Zhruba za dva měsíce připravujeme výměnu technologie na stáčecí lince. Půjde o investici asi 10 milionů korun," řekl ředitel. Pomocí nové technologie by se měl stáčet i chystaný nový druh nápoje. Pivovar tradičně sbírá nejrůznější ocenění po celé republice. Nejinak tomu bylo loni na různých festivalech a soutěžích. Stal se držitelem titulu Česká pivní pečeť či Pivo České republiky. Jednu z nejvýznamnějších cen získal v závěru loňského roku. "Francinův ležák obsadil druhé místo v anketě o nejchutnější pivo, která se konala v Trutnově," pochlubil se Benák. Podle jeho slov se v podobných soutěžích koná několik degustátorských vyřazovacích kol, sítem projde jen úzká skupinka piv. Na pátek chystá vedení pivovaru druhý ročník zabijačky pro své zaměstnance. Gulášek, jitrničky a pochopitelně pivko budou připravovat členové vedení včetně Benáka. "Jednou za rok se přezujeme do holínek a ukážeme, co umíme," usmívá se Benák. Loni se zabijačka těšila obrovskému zájmu zaměstnanců, podobná účast se očekává i v pátek. (Nymburský deník)

Kto si zvykne na čerstvé pivo, ťažko sa vracia k "fľaškovému"

Niektorým konzumentom piva stačí zájsť do obchodu a kupiť sa ľubovoľné flaškové. Mnoho milovníkov penivého moku však upredností čapované, narazené priamo zo suda. Nájdu sa však i takí fajnšmekri, ktorí chcú pivo čerstvé a "neskazené" konzervačnými látkami. V Košiciach to nie je žiaden problém. Podľa tradičného českého receptu, podobne ako v pražskej pivárni "U Fleků, varia pivo už štvrtý rok v minipivovare "Golem".

Košickí štamgasti iste poznajú jeho chuť i buket. Menej známa je však samotná výroba. Prinášame vám preto pohľad do golemáckej pivárskej kuchyne.

Pivárňou sa tiahne špecifický pach a treba si naň zvyknúť. "Viem že niekomu aróma vareného sladu a chmeľu nevyhovuje. No keď tú našu typickú vôňu necítim ja, tak mi chýba," hovorí spolumajiteľka pivárne a minipivovaru Golem pani Beáta. "Na nápad variť pivo prišiel môj bývalý spoločník. Mal rád pivo a páčili sa mu české krčmy. Bol taký Prahológ. Chceli sme mať u nás kúsok Prahy, typickú českú krčmičku so svojou atmosférou a všetko sme tejto myšlienke podriadili." Interiér navrhoval český architekt a zariadenie je dovezené z Česka. Aj mohutný Golem, ktorý víta zákazníkov, bol vyrobený v Prahe.

Majiteľka nie je pivárskym fajnšmekrom, ale vlastné pivo jej chutí. Pár hltov z každého novouvareného degustuje. "Ak si niekto zvykne na naše pivo, ťažko sa vracia k bežným značkám." Golemácke pivo je totiž nefiltrované, nepasterizované a kvasinkové. Také sa inde v Košiciach kúpiť nedá.

Výroba piva

Pod pokrievku obrovitých medených pivovarských kotlov stojacich v podniku nám dovolil nakuknúť hlavný sládek pivárne Július Husár. "Niektorí ľudia si myslia, že sú len atrapami na dekoráciu pivárne. My v nich však pivo skutočne varíme. Medené sú len zvonka kvôli efektu, dnu sú nerezové."

Pivo Golem pripravuje J. Husár podľa českej receptúry, ktorú sa naučil v 60-tych rokoch v plzenskej pivovarníckej škole. Pivárenstvu sa venuje už 38 rokov a svoju kariéru začínal pri výrobe piva Gemer v Rimavskej Sobote. "Vtedy to bolo vynikajúce pivo, lebo mali dobrú vodu. Kvalitou sa približovalo k plzenskému. Voda je pri výrobe piva najdôležitejšia. Pivovar sa staval vždy tam, kde bola kvalitná voda." Pomer horčíka, mangánu a vápnika je vo vode veľmi dôležitý, pretože určuje jej tvrdosť. Najideálnejšia je voda o tvrdosti 7 nemeckých stupňov. Pivo uvarené z mäkkej vody má lahodnejšiu chuť i lepšiu penivosť.

V Goleme sa varí 11,5-stupňové svetlé a tmavé pivo. Pripravujú ho približne každý štvrtý alebo piaty deň, pretože presne toľko im vydrží zásoba v pretlačnom tanku. Varenie je náročná záležitosť, vyžadujúca si dodržiavanie prísneho technologického postupu, neustálu kontrolu počas výrobného procesu. "Veľa ľudí si myslí, že pivo dnes navarím a môže sa hneď piť. To je omyl. Pivo sa môže piť až po dozretí, t.j. minimálne po 30 dňoch od uvarenia."

Sládek ho varí spolu so synom Júliusom a verí, že bude jeho pokračovateľom v pivovarskom umení. "Základné suroviny na výrobu piva sú voda, slad, chmeľ a ľudský faktor," vyratúva J. Husár. "Slad sa vyrába v sladovni špeciálnou technológiou zo sladovníckeho jačmeňa. Vodu na varenie piva používame z mestskej siete. Pivo varíme jednormutovým spôsobom. Pri rmutovaní je veľmi dôležité dodržiavanie teplôt v jednotlivých fázach varenia."

Účelom rmutovania je previesť cenné škrobové látky pri určitých teplotách a v určenom čase za pomoci alfa a beta amylázy do roztoku, čím vzniká sladový cukor - maltóza. Toto všetko prebieha v tzv. rmutovom kotli. "Po prečerpaní obsahu do scedzovacej kade získavame sladinku, ktorá sa po odpočinku prečerpá do mladinového kotla. Sladinka sa povarí s chmeľom, ktorý tiež dovážame, čím získavame mladinu. Tento proces sa nazýva chmeľovar, ktorý trvá 1,5 2 hodiny. Pri tomto procese sa šíri špecifická, aromatická a typicky pivovarnícka vôňa do širokého okolia". Sladinka je výťažok zo sladu (maltóza), ktorá priaznivo pôsobí na horné dýchacie cesty. "Jej pitím sa občas preliečuje aj šéfka" prezrádza domácu medicínu sládek.

V ďalšom procese sa mladina chladí na zákvasnú teplotu 6 8 stupňov celzia. Do vychladenej mladiny sa pridajú pivovarské kvasnice. Tým sa začína proces hlavného kvasenia, ktorý trvá 8 10 dní. Teploty nesmú presiahnuť 9 stupňov Celzia. Účelom kvasenia je premena cukrov na alkohol, oxid uhličitý, pričom sa vytvára teplo. Po dosiahnutí zdanlivého prekvasenia sa "tank zahradí" a pivo sa začne chladiť na požadovanú technologickú teplotu.

Týmto sa začína proces dozrievania piva. Jeho cieľom je zjemňovanie horkosti o plnosť a rezkosť, nasycovanie piva oxidom uhličitým. Pri dozrievaní je nutné dodržať požadovaný tlak. "Krúžkovaním sa zvyšuje penivosť piva, ktorá je v našom pivovare vynikajúca. Pre udržanie penivosti je dôležité správne čapovanie. Ak pena na pive drží, je kvalitné, preto sa má čapovať na trikrát." Toto prízvukujem aj barmanom, tvrdí sládek. Kvôli stiesneným priestorom musia s varením začínať v nočných hodinách, aby ho ukončili do príchodu zamestnancov pred otvorením prevádzky.

Do tmavého piva sa pridávajú okrem svetlého aj špeciálne slady karamelový a farebný slad. Karamelový slad dodáva tmavému pivu charakteristickú chuť a vôňu. "S obľubou ho pijú aj ženy a niektoré si myslia, že od neho pribúda materinské mlieko. V niektorých literatúrach to však vyvracajú, nakoľko pivo obsahuje alkohol a ten nie je vhodný pre dieťa."

Kvasenie piva musí byť pod neustálym dozorom. Sládek kontroluje teplotu a tlak kvasenia, sedimentáciu kvasiniek, penivosť, čírosť a iné. Mŕtve kvasinky spadnú na dno deviatich cylindrickokónických tankov a pravidelne sa vypúšťajú. Keď je pivo dozreté, začína sa pretláčať do pretlačného tanku, odtiaľ sa čapuje zákazníkom.

Výroba piva si vyžaduje bezchybnú hygienu a sanitáciu, ktorú v pivovare dôsledne dodržiavajú. Výsledkom je kvalitné pivo bez cudzích vôní a chutí. "Pravidelné kontroly z regionálnej veterinárnej a potravinovej správy sú dôkazom, že ju dodržiavame. Preto nemáme žiadne záporné hodnotenia," vraví sládek.

Pochvala od Čechov

Pri varení piva sa môže hocičo stať. Môže sa aj pokaziť. Nočnou morou je pre sládeka napríklad výpadok elektrického prúdu. Má s tým totiž už jednu nepríjemnú skúsenosť. "Elektrinu sme nemali dve hodiny. Obával som sa, že teplota piva klesne na 37 stupňov, vtedy by skyslo. Podarilo sa mi však udržať jeho teplotu na 52 stupňoch a pivo som zachránil."

Do pivovaru Golem občas zavítajú aj skupinky cudzincov. Česi si vraj košické pivo veľmi pochvaľujú. "Tvrdia, že oni doma také nemajú. Aj v Čechách dokážu uvariť horšie pivo. Bol som tam v jednom pivovare, kde som ochutnal ich pivo a tú horkosť v krku som cítil ešte na Slovensku." Horkosť piva závisí od množstva a spôsobu dávkovania chmeľu. Ak je príliš drsná, ostáva v hrdle dlhú dobu, čo nie je veľmi príjemné. "Horkosť musí byť jemná. Taká aby sa behom pár minúť krásne rozplynula po chuťových kanálikoch. Pivo je lahodné vtedy, ak sa vám rozplýva na jazyku a máte chuť napiť sa ho znovu," vysvetľuje pivárske gurmánstvo.

V pivárni Golem raz mali takého spokojného zákazníka, že v nej prenocoval. No spánok na neho prišiel vo vyhradených pánskych priestoroch... Nepohodlie na toalete ho zobudilo v čase, keď podnik opustili nielen jeho parťáci, ale aj personál. Na blúdenie zamknutého štamgasta v podniku reagovalo len poplašné zariadenie. Privolaní esbeeskári nevedeli, čo sa deje. Nenašli totiž nič vylomené, nič rozbité... "Keď som ráno prišiel do roboty, zľakol som sa," spomína sládek. "Ten muž sedel pred barom na lavičke. Povedal, že mu to prenikavé pípanie išlo na nervy, preto radšej do rána zotrval na jednom mieste, kde ho snímač nezachytával..."

Sládek chce golemácke pivo ešte vylepšiť, pretože ako sám vraví, stále je čo naprávať. Aj keď mu pivo chutí, za veľkého pivára sa nepovažuje. Zo všetkých pív má najradšej to svoje. "Fľaškové pivo pijem nerád. Filtráciou ho úplne zbavujú kvasiniek, pasterizujú ho, dávajú do neho stabilizátory aby vydržalo čím dlhšie a to má vplyv na jeho kvalitu. U nás v pive ostávajú zdravé kvasinky."

Na kvalitu piva má vplyv nespočetne veľa faktorov. "Poviem vám, že pivo je ako žena," tvrdí sládek. "Namojdušu, ženy a pivo sú nevyspytateľné." To však neznamená, že sa nie vždy podarí. "Keď sa muž nebude venovať žene dostatočne má po chlebe. Sklame ho, nájde si druhého. A takisto je to s pivom. My sa o pivo staráme a smažíme sa zachovať jeho kvalitu, čím si vieme udržať svojich klientov." Piplať sa s ním veru musia stále, ani jeden deň nemôže ostať pivo v tankoch bez "opatery".

Od roku 1990 fungovalo na Slovensku 24 minipivovarov, dnes sa varí zlatistý mok už len v siedmich. Plány na rozširovanie toho košického sú. Snom majiteľov je golemácke pivo distribuovať v rámci celého mesta. Keďže sa im nepodarilo rozšíriť priestory, viac piva vyrábať nemôžu. Tak ako vo všetkom, aj v tomto prípade všetko závisí od financií. A spokojnosti štamgastov...

***

Pivo je staré ako naša civilizácia. Staršie než víno, a údajne staršie ako chlieb. Jeho vek sa odhaduje na 10 tisíc rokov a pivo sa dokázateľne varilo už v období okolo roku 4000 pred n.l.

Je veľkou zásobárňou aminokyselín, potrebných na stavbu bielkovín v tele, má veľkú kalorickú hodnotu a preto môže slúžiť ako zdroj energie, ktorá sa v tele rýchlo uvoľňuje. Pivo ďalej obsahuje množstvo vitamínov, prevažne zložiek B-komplexu i veľa minerálnych ióntov a dokáže rýchlo dodať telu chýbajúce soli vylúčené potom a močom. Podporuje trávenie, doporučuje sa pri podvýžive, v rekonvalescencii, pri telesnej vyčerpanosti a podľa najnovších výskumov pomáha regenerovať poškodenú pečeň. Svojim obsahom estrogénov má priaznivý vplyv na pohlavnú hormonálnu činnosť a na celkový metabolizmus. Tieto liečebné vlastnosti piva si všimli už v starom Egypte, kde sa aktívne využívalo na lekárske účely.

Podľa talianskeho časopisu "Birra e malto" sa pivo doporučuje dojčiacim matkám, pretože obsahuje vitamíny a dráždivé látky, ktoré priaznivo pôsobia na ich telesný stav. Pre porovnanie: 100 gramov plzenského piva má 45 kalórií, teda toľko, koľko má 100 gramov ovocnej šťavy, ale pivo má pritom trikrát menej cukru. Napríklad 100 g koňaku má 75 kalórií, rovnaké množstvo sladkého vína 140 kalórií a kúsok torty 450 kalórií. Výživná hodnota štvrť litra piva zodpovedá napríklad 150 g zemiakov, 50 g chleba, 12,5 ml slnečnicového oleja, 15 g masla alebo 90 g mäsa.

Podľa prof. Thorella, inak nositeľa Nobelovej ceny, malé množstvo alkoholu v pive povzbudzuje duševnú činnosť a schopnosť reakcie. Azda jeho jedinou nevýhodou je nízky obsah sodíka, preto je ideálne dochutiť si ho niečím slaným.

Zdroj: Cassovia.sk | Autor: Andrea Božinovská

Třetí největší evropský producent piva, společnost Heineken NV, dnes oznámil, že se zisk společnosti v roce 2005 zvýšil o 19 procent poté, co firma zredukovala své náklady a představila pivo Heineken Premium Light ve Spojených státech amerických.

Společnost ovšem předpokládá, že se růst zisku v letošním roce zpomalí.

Čistý zisk amsterdamské společnosti vzrostl v uplynulém roce na 761 mil. EUR/1,55 EUR na akcii z 642 mil. EUR/1,31 EUR na akcii v roce 2004.

Oznámeným ziskem společnost předčila průměrný odhad analytiků dotazovaných agenturou Bloomberg pro zisk 721 mil. EUR.

Roční tržby firmy vzrostly o 7,3 procenta na 10,8 mld. EUR.

Dnes zveřejněné výsledky jsou první, které firma oznámila pod vedením svého výkonného ředitele Jeana-Francoise va Boxmeera, jenž se své funkce ujal v říjnu. V prvním pololetí loňského roku společnost vykázala náklady na redukci zaměstnanců, která by firmě měla v západní Evropě ušetřit minimálně 50 mil. EUR, a firma také dokončila opatření, které sníží její výdaje v Holandsku o 35 mil. EUR.

Firma předpokládá pro letošní rok nižší růst zisku, když vyšší ceny ropy zvýšily její náklady na obaly a přepravu.

Výkonný ředitel uvedl, že růst zisku bez započtení mimořádných položek nepřesáhne v letošním roce 3-7 procent. Za rok 2005 přitom společnost vykázala nárůst tohoto zisku o 7,3 procenta. (Finance.cz)

Finanční a personální ředitel společnosti Drinks Union Miroslav Bretšnajdr:

* Na ostře sledovaném českém trhu s pivem jsou už vytvořeny pozice jednotlivých producentů. Jak si na něm stojíte?

V loňském roce jsme se díky prodejům v tuzemsku a exportu včetně licenční výroby Zlatopramen 11 v Rusku, stali čtvrtým největším tuzemským producentem piva, s celkovým výstavem vyšším než jeden milión hektolitrů. Tedy zhruba dvakrát vyšším než na konci roku 2002. Jednoznačně se potvrdilo významné postavení Zlatopramene 11 na domácím pivním trhu. V tomto segmentu jsme jasnými lídry a některé jiné velké pivovary se námi inspirují. Navíc jsme v roce 2005 obhájili pozici číslo jedna mezi českými dovozci piva do Německa. Podařilo se nám rovněž výrazněji prorazit v Bavorsku, kde jsou konzumenti piva jedněmi z největších patriotů. Již druhým rokem také aktivně působíme na polském trhu prostřednictvím vlastní dceřiné společnosti.

* Uspokojily vás loňské hospodářské výsledky Drinks Union?

Loňský rok byl pro nás jedním z nejlepších z pohledu výsledků hospodaření a růstu celé společnosti. Vykázali jsme zisk 76 miliónů korun. Dosáhli jsme toho především díky přijetí řady úsporných opatření v oblasti nákladů a velmi zodpovědnému přístupu k realizaci každé investice. Počítáme s mírným nárůstem tržeb za prodej piva a s výrazným růstem tržeb za prodej lihovin. U piva vzrostly v prvních deseti měsících loňského roku meziročně tržby o více než dvanáct miliónů na 794 miliónů korun. Ve stejném období stouply naše tržby za prodej lihovin o 33,5 procenta na 173 miliónů Kč.

* Na trhu nabízíte jak pivo, tak lihoviny. Jak se tyto dvě komodity podílejí na celkové bilanci vaší firmy a jaké s nimi máte záměry?

V obou komoditách patříme mezi čtyři nejsilnější tuzemské výrobce. Společný prodej pomáhá zlepšit vnímání ze strany dodavatelů a samozřejmě nese i spojené efekty v oblasti nákladů. Důležité je samozřejmě zejména to, že našim zákazníkům dokážeme v obou oblastech nabídnout ověřenou kvalitu a garantovanou prodejnost našich výrobků. V loňském roce jsme navýšili podíl tržeb za lihoviny o osmnáct procent. Řadu obchodních partnerů pro prodej piva získáváme právě přes zkušenosti s výrobky v oblasti lihovin. V obou komoditách chceme zvyšovat podíl na celkovém trhu v tuzemsku a hledat stále nové příležitosti v oblasti marketingu, tedy nové spotřebitele. A budeme se samozřejmě také zaměřovat na zvyšování našich exportních aktivit.

* Po zvýšení spotřební daně došlo loni na trhu s lihovinami ke stagnaci. Jak se z tohoto pohledu jeví letošek?

Pro všechny výrobce lihovin, kteří řádně odvádějí spotřební daň, je důležité, že letos významně poklesl podíl nedaněných lihovin. Takto uvolněný trh umožňuje eliminovat nižší spotřebu lihovin, která se již v Česku stává zřetelným trendem. V poslední době se navíc významně mění preference spotřebitelů a tradiční „fernetový“ trh se rozpadá. Řada spotřebitelů opět hledá nové produkty. Pro nás je potěšující, že mezi nimi je i naše vlajková loď Stará myslivecká. Stále více se prosazují také ovocné destiláty a krémové likéry.

* Jaké máte rozvojové záměry?

Aktuálně klademe důraz na zvyšování výrobních kapacit při garanci špičkové kvality výrobků, ať již piva, či lihovin. V tomto ohledu je klíčová kvalita našich zaměstnanců a umění rychle a efektivně pracovat s informacemi.

* Situace bude výrobce nutit k stále výraznější expanzi do zahraničí. Jak jsou z tohoto pohledu pro vás zajímavé jednotlivé zahraniční trhy?

S předpokládanou stagnací spotřeby piva v České republice se pro všechny pivovary stává export skutečně čím dál důležitější. Pro nás jsou při posuzování atraktivnosti exportu prioritními faktory především velikost daného trhu a jeho růstový potenciál. Zpohledu velikosti jsou stále velmi zajímavé zejména trhy v Německu a Velké Británii. Z pohledu růstu je to Rusko, a stále větší výzvou pro všechny světové hráče je trh čínský. (Právo)

Export piv Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický z produkce společnosti Drinks Union bude nově řídit Viktor Audrlický (47).

Audrlický od Nového roku nastoupil na pozici manažera exportu firmy. "Pan Audrlický je expertem především na německý trh, ale nejen na něj v oblasti gastro. Jeho angažováním chceme dále posílit naši pozici jedničky mezi českými exportéry piva na německý trh," řekl Petr Herynek, ředitel marketingu divize pivo společnosti Drinks Union, která loni na německý trh vyvezla přes 230 tisíc hektolitrů piva.

Export se pro domácí pivovary stává stále více klíčovým. "Na domácím trhu předpokládáme z dlouhodobého hlediska spíše stagnaci prodejů piva. Šanci a potenciál pro růst, stejně jako další domácí pivovary, tak vidíme především v rozšiřování exportu, " řekl Audrlický. Dodal, že Drinks Union chce dále posilovat svou pozici na silném trhu v Německu. "Pozice největšího domácího exportéra na německém trhu si chceme dlouhodobě udržet. Chceme však zvyšovat objem exportu na tento trh," dodal.

Viktor Audrlický absolvoval hotelovou ekonomickou školu v Hamburku. V Německu žil 35 let. Je odborníkem na export do Německa především v oblasti gastro. Působil například v dánské firmě Es Food či švýcarské společnosti Oceán trade. V minulosti také řídil jednu z restaurací v severním Německu. (Ústecký deník)

Jedinou ocenenou slovenskou pivnou značkou na najväčšej prehliadke pív v susednej Českej republike v meste Tábor, bol koncom minulého týždňa Zlatý Bažant nealko z portfólia spoločnosti Heineken Slovensko. Viac ako 60 sládkov a ďalších odborníkov z pivovarnického priemyslu ho počas „Reprezentačních slavností piva“ v Tábore ocenilo prestížnou Striebornou českou pivnou pečaťou v kategorii nealkoholických pív.

V kategórii 10stupňových svetlých výčapných pív sa stalo najlepším českým pivom Starobrno tradiční a získalo Zlatú českú pivnú pečať 2006. Starobrno sa od roku 2003, ako súčasť portfólia spoločnosti Heineken Slovensko, distribuje aj na Slovensku. Jediná česká značka v portfóliu lídra slovenského trhu s pivom si tak upevnila svoju pozíciu najčastejšie oceňovaného piva na odborných i laických degustačných súťažiach.

Tohtoročné slávnosti piva v českom Tábore boli v doterajšej histórii s účasťou celkovo 250 vzoriek v jedenástich kategóriách v počte súťažiacich rekordné a sú suverénne najväčšou súťažnou prehliadkou pív v ČR. Kvalitu pív hodnotilo počas štyroch dní celkovo viac ako 170 sládkov a pivovarníckych odborníkov.

Heineken Slovensko je s podielom stabilne nad 40 % na slovenskom trhu s pivom suverénnym lídrom. Holandský investor vstúpil na Slovensko pred desiatimi rokmi strategickou investíciou do pivovaru v Hurbanove. Do svojho portfólia získal ako prvú značku Zlatý Bažant. Dnes má v portfóliu aj Corgoň, Kelt, Martiner a Gemer. Zahraničné značky reprezentuje Heineken, Starobrno a Desperados. Okrem pivovaru v Hurbanove, kde vybudoval aj najväčšiu sladovňu v strednej Európe, varí v súčasnosti pivo aj v Rimavskej Sobote. Kumulatívne investície spoločnosti presiahli v roku 2005 hodnotu 5 mld. Sk, čo je zhruba 70 % celkových investícií do tohto odvetvia na Slovensku. Podľa rebríčka TREND Top 2005 je Heineken Slovensko najväčším podnikom v odvetví potravinárskeho a tabakového priemyslu. (Tisková zpráva Heineken Slovensko)

Export sladu vzrástol medziročne zo 166 tis. ton na vlaňajších 212 tis. ton, čo je to doteraz najvyšší export v histórii slovenského sladovníckeho priemyslu

ivovary na Slovensku vyrobili v uplynulom roku celkom 3,96 mil. hektolitrov piva. V porovnaní s predchádzajúcim rokom, kedy dosiahla produkcia piva 4,217 mil. hektolitrov (hl), tak klesla výroba slovenských pivovarov o 6,1 %.

Ako ďalej tlačovú agentúru SITA informoval výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu (SZVPS) Roman Šusták, vlaňajší pivovarnícky rok sa vyvíjal podobne ako rok 2004. "Roky 2004 a 2005 boli v pivovarníctve v novodobej histórii Slovenska jedny z najhorších," skonštatoval R. Šusták.

Výroba sa znižovala a vlani po prvýkrát klesla produkcia piva pod hranicu 4 mil. hektolitrov. Tento pokles začal podľa jeho slov v auguste roku 2003, keď sa zvýšila spotrebná daň z piva. Ešte pred úpravou spotrebných daní vyprodukovali slovenské pivovary podľa SZVPS 4,85 mil. hektolitrov piva ročne.

Pokles vo výrobe piva má podľa výkonného riaditeľa združenia negatívny vplyv aj na znižovanie kapacít a na zamestnanosť v pivovarníckom priemysle. "Od augusta 2003 do konca minulého roka boli zatvorené dva pivovary a dve sladovne.

Počet zamestnancov klesol v priebehu posledných dvoch rokov o 500 pracovníkov, čo je viac ako 15-percentné zníženie," informoval Šusták.

Export piva dosiahol vlani 118 tis. hektolitrov, kým v predchádzajúcom roku to bolo 184 tis. hektolitrov. Vlaňajší pokles bol však podľa R. Šustáka spôsobený najmä zvýšením výroby slovenských značiek v zahraničných pivovaroch.

Produkcia sladu sa udržala v roku 2005 približne na úrovni predchádzajúceho roka a dosiahla objem 251 tis. ton. Výpadok pri odbyte sladu na domácom trhu však nahradil zvýšený export.

Ten vzrástol medziročne zo 166 tis. ton na vlaňajších 212 tis. ton. "Je to doteraz najvyšší export v histórii slovenského sladovníckeho priemyslu," uviedol Šusták a dodal, že sladovne exportovali vlani do viac ako dvadsiatich európskych krajín.

Prehľad o vývoji produkcie a exportu piva a sladu v SR za roky 2003 až 2005:

ROK 2003 2004 2005

Výroba piva 4,67 mil. hl 4,217 mil. hl 3,96 mil. hl

Export piva 133 tis. hl 184 tis. hl 118 tis. hl

Výroba sladu 278 tis. ton 250 tis. ton 251 tis. ton

Export sladu 209 tis. ton 166 tis. ton 212 tis. ton

(E-Trend)

Pivo z jediného pivovaru v kraji zachutnalo Slovákům * Vypili většinu produkce určené na export

Uherský Brod - Pivovar Janáček z Uherského Brodu v roce 2005 vyrobil 63 500 hektolitrů piva, což je meziročně o 19 procent více. Skokově vzrostl i podíl exportu, uherskobrodské pivo se úspěšně prodávalo hlavně na Slovensku. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se loni zvýšily o tři miliony na 71 milionů korun.

Pivo chutná nejvíc v Trenčíně a Trnavě

Na export loni směřovalo 8500 hektolitrů, tedy asi 13 procent výstavu. Většina z toho se prodalo na slovenském trhu, kam se pivovaru podařilo vrátit v roce 2004.

„Pivo prodáváme na Slovensku hlavně v regionech, kde jsem byli úspěšní ještě před rozdělením státu. Jde o oblast Trenčínského a Trnavského kraje,“ poznamenal ředitel pivovaru Ivan Pjevič. Od loňska také funguje na Slovensku dceřiná společnost pivovaru.

Janáček se přes růst exportu stále profiluje jako regionální pivovar. Hlavním odbytištěm je Zlínský kraj, Břeclavsko a Hodonínsko. V loňském roce firma zvýšila počet svých značkových restaurací na tři desítky. „Teď se chceme soustředit hlavně na zkvalitnění zázemí těchto zařízení, aby role pivovaru byla ještě výraznější,“ uvedl Pjevič.

Janáček? V kraji „poslední mohykán“

Uherskobrodský pivovar, který stojí od roku 1894, je ve Zlínském kraji jediným.

Ještě před několika lety se přitom pivo vařilo i ve Vsetíně, Uherském Hradišti, Jarošově a Brumově. Ve druhé polovině 90. let minulého století se ale všechny pivovary v regionu ocitly hlavně kvůli ztrátě východních trhů v těžké situaci. Jediný, kdo dokázal přežít, byl právě Janáček. „I my jsme stáli na pokraji krachu. Díky tvrdým úsporným opatřením a jasným majetkovým vztahům jsme to ale zvládli. Vloni se nám navíc podařilo společnost oddlužit, což nám umožní zvýšit investice, například do podpory prodeje. Nyní již můžeme čerpat dotace a úspěšně žádat o úvěry,“ uvedl Pjevič. Pivovar tak připravuje mimo jiné opravu objektu staré sladovny, kde vzniknou prostory pro pořádání kulturních akcí.

Současný sortiment uherskobrodského pivovaru, kde pracuje asi 60 zaměstnanců, tvoří dvě desítky druhů piv. Nejprodávanějším pivem a vlajkovou lodí pivovaru je jedenáctistupňový Patriot, který byl již několikrát oceněn na degustačních soutěžích. (MF Dnes)

Případná stavba automobilky Hyundai v moravskoslezských Nošovicích by mohla narušit výrobu v pivovaru Radegast společnosti Plzeňský Prazdroj, který sousedí s pozemky připravenými pro novou továrnu. Moravskoslezský kraj proto uzavřel s pivovarem smlouvu, která v případě odstávky způsobené stavbou zaručí Prazdroji vysoké odškodné. Smlouvu včera schválili krajští zastupitelé.

Pivovar by dostal za každou započatou hodinu výluky 833.333 korun. Závazek kraj přenese na stavební firmy, které budou zónu v sousedství pivovaru budovat, řekl náměstek moravskoslezského hejtmana Pavel Drobil.

Kraj bude podle smlouvy odpovídat za výluky způsobené například přerušením dodávky elektřiny, vody nebo plynu. Podle podmínek smlouvy by kraj zřejmě musel platit i za dopravní kolaps, který by ochromil zásobování, nebo za přerušení telekomunikačních sítí, jež by znemožnilo řízení společnosti.

Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina výši odškodnění vypočítali znalci. "Částka se může zdát hrozná, ale je to na základě znaleckých posudků a ohodnocení možného dopadu. A to na výrobu a také provoz celého komplexu nošovického pivovaru," řekl Bechtin.

Kraj podle Drobila požadavky pivovaru a jeho obavy o kvalitu vody chápe. "Našim úkolem je zajistit, aby k žádnému ohrožení tak zavedené značky piva nedošlo. Pokud by ovšem taková situace přece jen nastala, krajskou pokladnu a daňového poplatníka to nezatíží," řekl Drobil. Každá stavební firma, jež získá zakázku pro práce v zóně, totiž bude muset složit na účet kraje několik milionů korun. Peníze by kraj použil na úhradu škody.

Zastupitelé se zároveň ve smlouvě s Prazdrojem zavázal na náklady kraje přeložit vodovod i náhradní vodovod pro pivovar a zajistit vedení kanalizace pro odpadní vody mimo areál Pivovaru Radegast. Zároveň s výstavbou cest pro průmyslovou zónu musí kraj podle smlouvy vybudovat nové dopravní napojení pivovaru.

Společnost Hyundai zatím oficiálně nepotvrdila, jestli svou automobilku postaví právě v Nošovicích, podle informací z vlády i Moravskoslezského kraje je to ale velmi pravděpodobné. Rozhodnutí by mělo padnout do konce února. Hyundai chce do stavby nové továrny investovat 800 milionů eur (23 miliard korun) a ročně vyrábět asi 300.000 vozidel. Továrna by měla přímo zaměstnat kolem 3000 lidí, v dodavatelských firmách by mohlo podle CzechInvestu vzniknout více než 10.000 pracovních míst. (Morava 24)

Pivovar Ostravar v posledních mrazivých dnech upravil rozvážku piva po restauracích a obchodech. Nákladní automobily nyní vozí menší množství piva, aby tyto jízdy byly kratší a pivo bylo na mrazu kratší dobu. (MF Dnes)

Stabilní pozici mezi desítkou největších výrobců piva v ČR si loni udržel hanušovický pivovar Holba. Prodal více než 433 tisíc hektolitrů piva. K navýšení odbytu došlo na domácím trhu, kde se prodalo 426 tisíc hektolitrů piva, tedy většina produkce.

Nejvíce Holby se vypije nejen v domácím regionu střední Moravy, ale také ve východních Čechách. „Prodej na domácím trhu je pro nás klíčový. Daří se nám ho dokonce mírně zvyšovat, takže můžeme hovořit o úspěchu,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Sortiment letos pivovar obohatil o vícestupňové pivo Holba Šerák Speciál. Vaří se jen jednou až dvakrát ročně a na trh jde v sudech. Ze zahraničních trhů vyváží hanušovický pivovar především na Slovensko. (Právo)

Středomoravská pivovarnická skupina Zubr, Holba, Litovel zatím nezdražila svoji produkci, její vedení ale zvýšení cen nevylučuje. Rozhodnutí padne po vyhodnocení nákladů vstupů, řekl obchodní ředitel skupiny Antonín Chytil. Pivovary v Přerově, Hanušovicích a Litovli naposledy zvýšily ceny loni na jaře. Další z velkých hráčů na domácím trhu s pivem, Plzeňský Prazdroj, zdražil od 1. února o 60 haléřů točené desetistupňové pivo Gambrinus a černého Velkopopovického kozla. Dvojka trhu, Pivovary Staropramen, podražila už loni, a to o 5,3 procenta. "Samozřejmě sledujeme kroky konkurence, nikdy to ale pro nás nebyl rozhodující moment. Již několik let rozhodujeme o případném zvýšení cen po vyhodnocení nákladů. Zatím nemáme uzavřené veškeré záležitosti, například dodavatelské smlouvy,"uvedl Chytil. Skupina v minulosti zdražovala v březnu či v dubnu. Loni navýšila ceny u sudových piv v průměru o 30 haléřů, u láhvových zhruba o deset haléřů. Skupina Zubr, Holba, Litovel loni vystavila, stejně jako v roce 2004, téměř milion hektolitrů piva. "V celkovém objemu výroby jsme v tuzemsku na pátém místě, na domácím trhu si ale držíme třetí příčku, protože ostatní pivovary více exportují,"uvedl Chytil. Pivovary Zubr, Holba a Litovel prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách. (Olomoucký den)

Pivo Starobrno koupí lidé v nových lahvích s užším hrdlem. Změna stála pivovar desítky milionů korun a podle ředitele Františka Krakeše kvůli změně pivo nezdraží. Od nových lahví si slibuje nárůst prodeje o pětinu.

"Lahve budou vratné stejně jako ty původní. Za tři koruny. Nebude je však možné vrátit všude," sdělil Krakeš. Podle něj mohou lidé vracet tyto lahve jen v místech, kde lze pivo koupit.

Snižování prodeje se neobává. " Díky novým lahvím počítám s nárůstem prodeje až o dvacet procent. Pokud se očekávání naplní, vrátí se počáteční investice během pěti let," řekl Krakeš.

Další výhodou nových lahví je o šedesát gramů nižší váha. Tím se podle Krakeše ušetří na dopravě a pozitivní dopad očekává i pro životní prostředí, protože firma spotřebuje méně skla. Podle Krakeše je sklo nejlepším obalem, protože plechovky se prodávají jen málo a PET lahve mají úspěch jen v zemích, kde nemá pivo dlouhou tradici. (Brněnský deník)

Letošní ročník pivních slavností v Táboře už zná vítěze všech kategorií. Mezi světlými výčepními pivy dominovalo Starobrno, které předstihlo světlý Braník a desítku Staropramen. Degustačních soutěží se na 16. ročníku táborských slavností zúčastnilo rekordních 60 pivovarů. Celkem vybíraly degustační komise vítěze ve třinácti kategoriích. Mezi nimi byla i piva se sníženým obsahem cukru, nealkoholická piva či minerální vody.

Slavnosti až na Plzeňský Prazdroj neignoruje prakticky žádný významný český pivovar. Ti nejlepší dostanou tituly Česká pivní pečeť, nejlepší minerálka si odnese ocenění Zlatý český pramen. Slavnosti navštíví za čtyři dny minimálně 3200 hostů, kteří seženou v táborském hotelu Palcát místa ke stolům. Další pivaři si ale kupují vstupenky na stání. (agris)

Růst ceny piva přináší pokles spotřeby silnějších alkoholických nápojů

Zdražení piva z produkce velkých pivovarů se stává realitou. Milovníky pěnivého moku nepotěší. Dalešický pivovar, který jako jediný vaří pivo na Třebíčsku, zdražení plánuje také.

Ceny energií rostou

"Nic jiného nám nezbývá,"konstatoval spolumajitel pivovaru Marek Tichý. Připomněl, že se výroba v malých pivovarech, ke kterým dalešický patří, se oproti postupům velkých výrobců liší. "Přistupují při výrobě k urychlování procesu zrání piva. To u nás neexistuje. Náročnost na energii proto máme daleko vyšší,"vysvětlil Tichý. Dalešický pivovar pro vaření využívá plyn, pro chlazení elektrickou energii. U obou cena roste. "Přepokládáme, že cena za půllitr dalešického piva se zvedne do koruny,"zauvažoval Tichý. Vzápětí nastínil i vizi do budoucna. V horizontu přibližně dvaceti roků přepokládá, že se cena piva vyrovná s cenou v Evropě. Pivaři za půllitr oroseného džbánku zaplatí dva a půl až tři eura. "Cena technologie je už srovnatelné. Ceny energií se vyrovnávají. Jen nižší mzdy by mohly cenu o něco snížit. Ale i ty se budou vyrovnávat,"spočítal Tichý. Neztrácí však optimismus: "Snad v té době už na to budeme mít." Provozovatel restaurace Radnice v Rouchovanech Pavel Pospíšil upozornil, že zdražení piva v nejbližších dnech se nečeká jen z důvodu zdražování piva samotného. "Rostou ceny za energie, platíme daně a zaměstnanci nám také nebudou pracovat za pár korun. Nutí nás nejen cena piva od výrobců, abychom je zdražili,"řekl. (Noviny Třebíčska)

Dvě stříbrné a jednu zlatou pivní pečeť si přivezl Malostránský pivovar Velké Meziříčí z 16. reprezentačních slavností piva v Táboře.

Pivo Harrach, které Meziříčští vaří, nejenže v konkurenci obstálo, ale ještě navíc obhájilo loňské úspěchy. Před rokem totiž zlatavý mok zabodoval se světlým a tmavým ležákem, a získal zlatou a stříbrnou pivní pečeť.

„Minipivovary, kde se vaří pivo přímo v restauracích, mají svou kategorii. Loni jsme uspěli po půlroce provozu a letos jsme jeli obhajovat. Povedlo se to více než na výbornou,“ pochvaloval si Bohdan Vítek, vedoucí provozu hotelu a pivovaru v meziříčské Jelínkově vile.

Vůně, hořkost, říz a chuť piva zaujaly degustátory natolik, že v kategoriích minipivovarů velkomeziříčský Harrach opět převálcoval konkurenci. Světlý special skončil zlatý, světlý a tmavý ležák stříbrné.

„Táborské slavnosti jsou velmi prestižní, schází se tam největší odborná veřejnost. V degustační komisi zasedají také sládci z velkých pivovarů. Významná je i účast na slavnostech. Letos se do degustací přihlásilo přes šedesát výrobců piv,“ popsal Vítek.

Soutěží se v jedenácti kategoriích, od výčepních piv po ležáky, přes nealkoholická piva. Každá kategorie se dělí na světlá a tmavá piva. Meziříčský pivovar získává díky slavnostem jméno. V kategorii světlých piv z minipivovarů čelil konkurenci dalších deseti soupeřů, tmavé pivo se porovnávalo s dalšími sedmi, které minipivovary vaří.

„Jedeme více na kvalitu než na kvantitu. Vaříme vyloženě pro náš hotel a dodáváme jen do několika podniků ve městě,“ řekl Vítek.

Harrach podle něj zaujal i na veletrhu Regiontour v Brně. „Jsem rád, že náš pivovar má úspěch,“ reagoval starosta města František Bradáč. I on na Harracha občas zajde. (MF Dnes)

Stabilní pozici mezi desítkou největších výrobců piva v ČR si loni udržel hanušovický pivovar Holba. Prodal více než 433 tisíc hektolitrů piva. K navýšení odbytu došlo na domácím trhu, kde se prodalo 426 tisíc hektolitrů piva, tedy většina produkce.

Nejvíce Holby se vypije nejen v domácím regionu střední Moravy, ale také ve východních Čechách. „Prodej na domácím trhu je pro nás klíčový. Daří se nám ho dokonce mírně zvyšovat, takže můžeme hovořit o úspěchu,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Sortiment letos pivovar obohatil o vícestupňové pivo Holba Šerák Speciál. Vaří se jen jednou až dvakrát ročně a na trh jde v sudech. Ze zahraničních trhů vyváží hanušovický pivovar především na Slovensko. (Právo)

Tmavý ležák Rebel z havlíčkobrodského měšťanského pivovaru je druhým nejlepším tmavým pivem v republice. Shodli se na tom odborníci na Slavnostech piva v Táboře, odkud si pivovar prestižní ocenění přivezl. Pivo vyráběné tradiční technologií podle starých receptur ocenili především za jeho karamelovou nasládlou chuť, jemnou hořkost a tmavější granátovou barvu. První letošní úspěch slibuje navázání na trojici loňských ocenění. (MF Dnes)