Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Jarní cena českých sládků 2010 se letos konala první jarní víkend, to je v sobotu 20.3.2010.

Foto

Výsledková listina:

světlá výčepní

1) Zlatá labuť

2) Dobřanská 10

3) Permon

světlé ležáky do 11,5%

1) Podskalská koza 11

2) Belveder

3) Ryzák Vojkovice

světlé ležáky do 12,99%

1) Bašta

2) Zlatá labuť

3) Sněhulák - Belveder

tmavý ležák

1) Černý Havíř

2) Purkmistr

3) Pivovarský dům

polotmavý ležák

1) Bašta

2) Prokop Jantar Chyše

3) Dvorní ležák Chýně

tmavý speciál

1) Matuška 14

2) Dobřanská hvězda 14

3) Tmavý speciál 14 Chýně

pšeničné weizen a weizendunkel 10-12,99 %

1) Písař - Purkmistr

2) Velkorybmický hastrman staročeský

3) Dobřanský hospodář

polotmavý speciál

1) Excellent

2) Podskalská koza 13

3) Klepáček 14 Beroun

světlý speciál

1) Permon 16

2) Zlatá labuť 13

3) Májový ležák 13 Dalešice

Extra speciál (17% +)

1) Permon 18 T

2) Podskalská koza 20 T

3) Vánoční 22 T Chyše

ostatní svrchně kvašená piva bez rozdílu stupňovitosti (ochucená, Ale, Stout atd.)

1) Matuška weizenbock 16

2) Valkorybnický hastrman India PA

3) Matuška Pale ale Raptor 15

Zdroj: Pivovar Zvíkov.cz


Malé pivovary vymierajú

[pondělí, 22. březen 2010]

Malé pivovary majú aj na Slovensku svoju tradíciu. Boj o zákazníka s veľkými konkurentmi však zatiaľ prehrávajú a mnohé z nich zanikajú. Rozhodli sa preto zdvihnúť spadnutú zástavu slovenského pivovarníctva a bojovať za rôznorodú chuť zlatistého moku. Založili Asociáciu malých nezávislých pivovarov a rozbehli viacero aktivít za oživenie slovenského tradičného pivovarníctva.


Kde v Česku nejvíce zlevnilo pivo?

[pondělí, 22. březen 2010]

Spotřeba piva klesá v poslední době i v Česku, které má světové prvenství ve spotřebě piva na obyvatele. V březnu ale cena tohoto pěnivého moku v celé zemi mírně klesla. Víte, ve kterém kraji se v tomto měsíci nejvíc snížila cena světlého lahvového piva?

Cena světlého výčepního lahvového piva v Česku se podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) za prvních 14 dnů letošního března snížila o 1,3 procenta. Největší pokles, a to o 4,4 procenta, zaznamenali v Libereckém kraji. V Plzeňském kraji „lahváče“ v témže období zlevnily o 4,1 procenta, v Karlovarském kraji o 3,2 procenta. Zatímco v Praze se ceny lahvového piva ve srovnání se začátkem března snížily o procento, v Královéhradeckém a Zlínském kraji zůstaly beze změny a na Olomoucku dokonce stouply o 5,2 procenta.

Průměrná cena světlého výčepního piva (500 ml) v 11.týdnu roku 2010 byla podle ČSÚ 9,90 korun.

Pokles ceny lahvového piva patrně souvisí se snížením jeho spotřeby, k němuž vedla recese ekonomiky a růst počtu nezaměstnaných. Problémy s nižší tržbou pociťuje řada restaurací a hospod. Přesné výsledky za loňský rok nejsou zatím známy, odhaduje se ale, že prodej největších českých pivovarů na domácím trhu loni klesl o pět až sedm procent. Některé pivovary ovšem navzdory klesající spotřebě cenu piva od letošního roku zvýšily, vzrostla i spotřební daň. Primát ve spotřebě piva na obyvatele, která se dosud pohybovala kolem 160 litrů na osobu ročně, přesto asi hned tak Česku nikdo nevezme.

Zdroj: Peníze.cz | Autor: František Mašek


Nic pro vegetariány. Páteční den v postřižinském pivovaru patřil milovníkům klasické zabijačky. Kdo tu vůni nezbožňuje a netečou mu sliny při slovech ovar, srdíčko, jitrnice, prejt a podobných, ať dál nečte.

Pojď do toho ovárku píchnout prstem, jestli už je hotovej,“ nabádají chlapíci kolem kotlů před jedenáctou dopoledne. Oslovenou je dáma, která, stejně jako všichni okolo, dělá v místním pivovaru už nějaký pátek a má v zabijačkovém oboru výrazné slovo.

Po pošťouchnutí do vařící hroudy masa má žena jasno. „Kůže už je, ale maso je ještě tuhý. Tak čtvrt hodinky, dvacet minut,“ říká degustátorka. Chlapi pokorně zavírají víka kotlů, odchází ke svým půllitrům u nedalekého stolu a na zkrácení doby si nalejou malou hruškovici.

O kus dál v hale, která výjimečně ten den neslouží pouze jako sklad pivních bas, plechovek a všech nádob, které pivní mok v dobré kvalitě uchovávají, sedí ti, kteří jsou na takový svátek právem pyšní. „Nazdar, počkej chvilku, ještě dojezdím s ještěrkou a pak si dáme spolu,“ plácá mě po zádech kámoš, o kterém jsem ani netušil, že si takhle v pivovaru spokojeně ještěrkaří.

Kolem poledne se vrací dvě hlavní postavy celého dění v postřižinském pivovaru. Vlastně tři. Nejprve přijíždí a se všemi vítá donedávna sloužící sládek Jaroslav Svoboda. Dnes na penzi s manželkou v Havlbrodu. „No jo, mám se dobře. Sem ale vždycky rád přijedu,“ švitoří v kruhu přátel a je vidět, že už není ustaraný, jako v době sládkování.

A pak přichází současný sládek Bohouš Valenta, následován ředitelem Pavlem Benákem. Oba si před chvílí vyzvedli cenu za kvalitu piva. A pochopitelně rádi s půllitrem demonstrují, že se nemají za co stydět. Tak, pánové, ať to vydrží a Dej Bůh štěstí!

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Nymburský deník.cz | Autor: Miroslav Jilemnický


Kuřácké, či ne? Uvidí se v červenci

[pondělí, 22. březen 2010]

Kuřácká, nekuřácká nebo obojí? Od prvního července by měl mít zákazník jasně na výběr.

Bary, hospody i restaurace by měly být od tohoto data jasně označeny samolepkou, o jakou provozovnu se jedná.

Přeškrtnutá cigareta v červeném kruhu nebo cigareta ve výstražném trojúhelníku? Pokud se provozovatel rozhodne pro oboje, pak musí být kuřácká a nekuřácká část oddělená zdí.

Kdyby v Jihlavě udělalo osmdesát procent provozovatelů nekuřácké hospody, byl bych rozhodně pro,“ nechal se slyšet provozovatel hospody Steak House Sklípek Rostislav Havelka.

Podle něj je novela zákona nesmysl a nic nového nepřinese. „Když dají takhle na výběr, je jasné, že spousta hospod zůstane u kuřáckých, protože má strach, že přijde o zákazníky. Kdyby to zákon nařídil plošně, nevidím problém, ale takhle si akorát všichni nalepí značku,“ doplnil Havelka.

Podle jeho slov zákon téměř nic nového nepřinese. „Poslanci nejsou schopni se jednoznačně rozhodnout, nic to neřeší,“ uzavřel.

K pivu cigareta patří

Mnoho hospodských si také myslí, že záleží na typu provozovny. „U mě se nevaří, takže hospodu mám kuřáckou. Kdybychom tady ale vařili, tak je to jiná věc,“ vyjádřil se provozovatel hospody Plechovka Milan Šeda.

Podle něj jsou už lidé prostě zvyklí na to, že v té a té hospůdce se kouří: „Pro hodně lidí prostě k pivu cigareta patří. Léta je kuřácká, kdybych to najednou změnil, těžko říct, co na to zákazníci. Ale pro hodně lidí prostě k pivu cigareta patří.

Provozovatelé barů, restaurací či hospod se shodují, že kdyby se většina z nich domluvila, nebyl by problém přejít na nekuřácké provozovny.

Neudělám svoji hospodu nekuřáckou, když vím, že bych přišel o zákazníky. Kdybychom se ale domluvili, problém by nebyl,“ řekl Rostislav Havelka.

K jeho názoru se přidává i provozovatel hospody Plechovka: „Léta je moje hospoda kuřácká, a kdybych to najednou změnil, těžko říct, co na to zákazníci. Spousta kuřáků by tak začala chodit do jiné hospody. Ale samozřejmě, že bych byl radši pro nekuřáckou, ale to bychom se museli domluvit.

Jenže šance na to, že se většina provozovatelů domluví, je mizivá. „V Jihlavě máme cech hostinských, zkusím to tam navrhnout, ale pochybuji,“ uvažoval Havelka.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Autorka: Dana Dvořáková


Značka Kelt, ktorá sa za posledné roky veľmi úspešne etablovala na slovenskom pivnom trhu, prichádza v súčasnosti s novou kampaňou a novým sloganom. Kampaň Takto oddychujú chlapi je zameraná na "správnych chlapov" a tému relaxu po práci či cez voľný čas. Nová kampaň má cieľ budovať image značky v economy segmente, ktorý by ju profiloval a odlišoval od iných značiek na trhu.

Foto

Kelt je najpredávanejšou značkou piva v maloobchode

"Pred tromi rokmi uvažovala naša spoločnosť o vytvorení silnej značky v economy segmente. Po zhodnotení rôznych možností sme sa rozhodli využiť potenciál značky Kelt, ktorá mala vysokú znalosť a akceptáciu, a posunúť ju z prémiového do economy segmentu," hovorí Natalia Ormandy, brand manager značky Kelt. V roku 2007 bol preto na trh uvedený Kelt 10 %, ktorý bol jasne komunikovaný ako pivo pre bežných ľudí na každý deň za rozumnú cenu. Kelt 10 % sa takmer okamžite stal najrýchlejšie rastúcou značkou piva na trhu. Vo februári 2008 vstúpila značka do PET segmentu, čo jej opäť pomohlo v predaji, a dnes je Kelt v 1,5 l fľaši najpredávanejším produktom značky v maloobchode. Napriek tomu, že značka nebola posledné roky výraznejšie podporovaná komunikáciou, od mája 2008 je Kelt najpredávanejšou značkou piva v maloobchode.

Úspechy v maloobchode aj v Horeca segmente

Podľa údajov spoločnosti AC Nielsen k decembru 2009 malo pivo značky Kelt podiel v objeme predaného piva v segmente retail 18,3%. Je to najvyšší podiel objemu za všetky pivné značky. V maloobchode sa predáva v 0,5 l plechovkách alebo v 1,5 l maxi fľašiach. Čoraz úspešnejší je však aj v predaji v HoReCa segmente. Jeho výhodou je neviazanosť na konkrétny región, čo mu umožňuje uspieť aj v prevádzkach, ktoré ponúkajú prevažne regionálne značky piva. V segmente Horeca sa Kelt predáva ako čapovaný alebo v 0,5 l fľašiach. O kvalite piva Kelt svedčí aj ocenenie „Strieborná pivná korunka 2009“, ktorú Kelt získal v minulom roku v kategórii 10% svetlých pív v konkurencii 31 slovenských značiek.

Kelt sa spája s chlapským relaxom

Po úspešnom etablovaní sa v economy segmente nasledovala potreba vytvoriť značke konkrétnejší pozicioning a komunikáciu, ktorá by ju profilovala a odlíšila od ostatných značiek na trhu. Preto už koncom minulého roka začali prípravy novej komunikačnej kampane zameranej na novú cieľovú skupinu - zrelí muži nad 40 rokov v strednej a nižšej príjmovej skupine. Výsledkom je nový slogan a aktuálna kampaň značky Takto oddychujú chlapi. "Značka Kelt sa spája predovšetkým s chlapským relaxom a pohodou, ktorú si môže dopriať naozaj každý. Ide jednak o pasívny oddych, pri ktorom si doslova "vyčistíte" hlavu a dobijete energiu po náročnom dni v práci, alebo o aktívny relax, pri ktorom môžete vypnúť pri športovej či inej aktivite v kruhu priateľov. Kelt je to pravé, poctivé pivo, pri ktorom chlapi môžu vypnúť a relaxovať," hovorí Natalia Ormandy, brand manažér značky Kelt.

Chlapi oddychujú počas guláš partie

Nová kampaň odštartovala televíznym spotom, ktorého ústredným motívom je relax v partii priateľov počas varenia gulášu - guláš partia. "Dobré jedlo, uvoľnení muži, ktorí sa na nič nehrajú, ľahko aktívny relax – to je svet, do ktorého patrí Kelt ako povinná výbava. Správni chlapi už vedia, čo je dobré, nešpekulujú a oddychujú s Keltom,“ hovorí Peter Darovec, kreatívny riaditeľ Istropolitana Ogilvy, ktorá novú kampaň pripravila. Televízny spot dopĺňa printová a outdoorová kampaň, ako aj komunikácia v miestach predaja. "Veríme, že nová kampaň a nový pozicioning posunie Kelta ešte bližšie k svojej cieľovej skupine," dodáva N. Ormandy.

Zdroj: Media Iïnfoservis.sk | Heineken Slovensko


V Radnicích na Rokycansku by se chtěli vrátit k pivovarnictví. Ještě letos plánují Radničtí opravit věž pivovaru, jež sloužila k přípravě sladu a , která pak bude součástí radnického muzea. Dodnes se v takzvaném hvozdu zachovala síta na sušení i vše ostatní přesně tak, jak to bylo při zrušení pivovaru po druhé světové válce. Dalším krokem by pak mohlo být obnovení výroby radnického piva.. Na historii pivovaru se ptala Jana Kosová starosty Josefa Paška.

V Radnicích už v roce 1623 fungovaly pivovary dva. První zmínka o městském, jenž leží v horní části náměstí, je z roku 1517. Teprve později začal fungovat pivovar pánů Sternbergů. Objekty obou dosud stojí, bývalý městský pivovar zůstal prázdný a v současné době jsou v něm sociální byty. Pivovar Sternbergů byl údajně zrušen v roce 1962. Dodnes část objektu patří potomkům rodu, část patřila Západočeským lihovarům a konzervárnám. V objektu je několik podnikatelů.

Oprava věže vyjde na zhruba 1,7 milionu Kč. I kdyby se městu nepodařilo dotaci na opravu pivovarské věže získat, jeho vedení je rozhodnuto v obnově pivovaru pokračovat. Pokusilo by se získat peníze z jiných zdrojů, a kdyby to nevyšlo, postupně, po částech, by památku rekonstruovalo z městské kasy.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autorka: Jana Kosová


Kdysi to byl obyčejný statek v obci Kozlovice na Frýdecko-Místecku. Ten ale zanikl. Budovy postupem času chátraly. Dnes ale pamětníci areál skoro nepoznávají. Z jedné stavby vzniklo muzeum, ve kterém lidé zjistí, jak se kdysi učilo. Z dalšího křídla vznikl domácí pivovar, ve kterém hraje každý pátek cimbálová hudba.

Zdroj: RTA.cz


Obliba piva čepovaného z tanků v České republice stále roste. Nejrozšířenější síť tankových hospod má přitom právě Gambrinus. Jen v Praze dosáhl počet restaurací s pivem Gambrinus točeným z velkých chladících zásobníků pod zemí počtu 103. Celkově je tankových hospod Gambrinus na našem území téměř 350.

Foto

V evropském a patrně i celosvětovém měřítku jsou Češi v propracovanosti a rozšíření národního nápoje čepovaného z tanků na špici. Přitom jejich zájem o tankové pivo stále roste, a tak se zvyšuje i množství restaurací, kde se točí. Příkladem může být právě Gambrinus. V současné době pochází například zhruba každé desáté pivo Gambrinus z tanku. Restaurace, které jej nabízejí, budou mít od nynějška speciální označení „zde tankujeme nepasterizovaný Gambrinus z tanku.“

Výhodou tanků je jistota, že je pivo uchováno v nejlepších podmínkách za konstantní teploty 7 – 10 °C. Pivo také nepřijde do styku se vzdušným kyslíkem, takže neoxiduje a zachovává si optimální a přirozené množství CO2, které zaručuje ten správný říz,“ říká vrchní sládek Gambrinusu Jan Hlaváček.

Tankové pivo nabízí přitom stejnou kvalitu a chuť jako pivo točené z klasických sudů. Pivo točené z tanků ale zvyšuje efektivitu provozu restaurací s velkou výtočí. Narážení nových sudů, které dříve během špičky znamenalo ve velkokapacitních hospodách zpomalení provozu i obsluhy hostů, dnes nahrazují velkoobjemové tanky, které pojmou buď 1000 nebo 2000 piv.

Je-li pivo dobře ošetřeno, pak není rozdíl v kvalitě z tanku nebo sudu. Zatímco tanky jsou z provozních důvodů výhodné pro provozovny s velkou výtočí, sudy jsou méně nákladné a svým menším objemem zase umožňují udržet kvalitu piva i tam, kde se ho tolik rychle nevypije,“ vysvětluje Jan Hlaváček.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Malé nezávislé pivovary na Slovensku vymierajú, zatiaľčo v susedných krajinách zažívajú zlaté časy. Ako na štvrtkovej tlačovej konferencii ďalej uviedla Asociácia malých nezávislých pivovarov Slovenska (AMNPS), jednou z príčin je aj slovenská legislatíva v oblasti spotrebnej dane, ktorá malé pivovary nekategorizuje tak, ako napríklad v susednej Českej republike. Sadzby spotrebnej dane sú totiž u našich západných susedov podľa podpredsedu asociácie Ladislava Kovácsa podstatne nižšie a navyše sú kategorizované na päť skupín podľa ročného objemu vyprodukovaného piva. Jedným z cieľov asociácie je preto aj snaha vydobyť pre malé pivovary lepšie legislatívne podmienky.

Predseda Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska Ľubomír Vančo predpokladá, že kategorizácia spotrebnej dane by prospela všetkým. Slovenský trh s pivom ovládajú podľa organizácie z 80 % dva veľké nadnárodné pivné giganty. Úlohou malých pivovarov podľa Kovácsa v súčasnosti nie je súťažiť s veľkými hráčmi, ale aby sa zachovala rôznorodosť piva. Dôležité je podľa neho, aby malé pivovary dokázali ponúknuť zákazníkom niečo netradičné.

Zakladajúcimi členmi Asociácie malých nezávislých pivovarov Slovenska, ktorá vznikla v septembri minulého roka, boli štyri malé nezávislé pivovary Banskobystrický pivovar, a. s. (výrobca piva Urpiner), reštauračné minipivovary Pivovar Kaltenecker, s.r.o. a Pivovar Golem, s. r. o. a hostinský Pivovar Perla. Malé nezávislé pivovary sú podľa zákona výrobcovia piva s ročnou produkciou do 200 tisíc hektolitrov.

Zdroj: SME.sk | SITA


Pivo, to jsme my

[pátek, 19. březen 2010]

Co nedokázalo budování kapitalismu, dotáhla krize

Co by se stalo, kdyby Francouzi přestávali pít víno v bistrech a kupovali by si tu nejlacinější krabicovou verzi? Možná by Nicolas Sarkozy vyvolal národní debatu. Vždyť víno, řekl by, to je naše kultura, krajina, historie a identita. V Česku se přestává pít pivo v hospodách, více se popíjí doma v té nejlacinější supermarketové verzi – a nic. Kde je debata o české pivní kultuře a identitě?

Jistě, pro lidi pokrokově smýšlející je česká pivní kultura synonymem zhouby, nezdraví i debility národa. Už jen čtyřicátníci pamatují dobu, kdy ta kultura uváděla v úžas návštěvníky z civilizovaného Západu. Jedině v Česku mohli vidět scény, kdy host si beze slova sedne v hospodě a vrchní před něj též beze slova postaví pivo. Kdy beze slova dopije a též beze slova se před ním ocitne další půllitr. Odkud ten automatismus? Odtud, odkud se vzal zvyk chodit pro pivo se džbánem, tedy z doby, kdy točené pivo stálo tolik co lahvové (1,70 Kčs), kdy se chodilo pro pivo i s lustrovou koulí, neboť koule – jak známe z matematiky – je tvar prostorově nejúspornější.

Chodit pro pivo s lustrem nás odnaučil kapitalismus. Raději už nechceme vědět, kolik stojí pivo o objemu 4/3 pí krát poloměr lustru na třetí. Chodit na „jedno dvě, slovy dvanáct“ piv nás odnaučuje krize. Už neovládáme násobilku sedmnácti, zato víme, kde mají nejlevnější plechovkové. Společenská avantgarda se raduje, že je to tak pokrokovější, zdravější a méně debilizující. Jako by zapomínala, že u točeného piva vzniklo i hodně z toho, nač jsme právem hrdi – včetně nezávislé kultury, disentu a obnovené svobody.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Zbyněk Petráček


Stoprocentní kontrolu na Pivovarem Svijany bude mít liberecká skupina LIF Trade. Součástí transkace je dceřinný pivovar v Rohozci.

O Pivovar Svijany se už nedělí dva akcionáři. Vlastník 55 procent liberecká skupina LIF oznámila, že se dohodla na odkoupení zbylých 45 procent od pivovarnické skupiny K Brewery.

"Právě jsme se se zástupci K Brewery dohodli. LIF se stane výhradním majitelem pivovaru,“ uvedl k tomu spolumajitel skupiny LIF Miroslav Kučera.

LIF (někdejší Liberecký investiční fond) tak získává plnou kontrolu nejen nad svijanským pivovarem, ale i nad jeho dceřiným pivovarem v Rohozci. Kromě těchto dvou ovládá LIF plně i náchodský Pivovar Primátor, který skupina koupila loni od náchodské radnice. Nepotvrdily se tak předchozí spekulace o tom, že LIF je ochotný vykoupit podíl K Brewery ve Svijanech výměnou za Primátora.

Cena: přísně tajné

Cenu obě strany tají, ale Kučera už před časem naznačil, že podíl nebude laciný. Kolik K Brewery zaplatilo, tají i předseda představenstva Zdeněk Radil.

"Přišla zkrátka zajímavá nabídka, kterou jsme byli ochotni akceptovat,“ reagoval Radil. Motivací k prodeji podílu bylo podle něj to, že K Brewery se snaží všechny své pivovary vlastnit ze 100 procent. Kučera svou většinu ve Svijanech prodat odmítal, nezbývalo než se menšinového podílu zbavit.

Bylo zřejmé, že dvě silné skupiny se dlouhodobě v jedné firmě neshodnou. "Dva kohouti na jednom dvorku, to nedělá dobrotu. A to si Kučera uvědomuje,“ komentoval už před časem jeden z českých pivovarnických odborníků zahájená jednání mezi oběma vlastníky.

Přestože celý pivovarnický trh drtí od loňska krize a prodeje piva na celém trhu meziročně klesají o víc jak pět procent, Svijany jsou jedním z mála pivovarů, které naopak vykázaly výrazný růst produkce. Tak velký, že kapacita sotva stačí rostoucí poptávce.

Svijanský pivovar, který loni zvýšil produkci o jednadvacet procent na rekordních 385 340 hektolitrů a jehož pivo už prodávají i desítky hospod v Plzni, Praze a Brně, investoval do rozvoje a zvýšení kapacity loni 75 miliónů korun.

K Brewery, kde mají největší podíl finančníci Martin Burda a Grzegorz Hóta, už plně ovládá sedm menších a středních pivovarů - protivínský Platan, jihlavského Ježka, uherskobrodského Janáčka, Rychtáře z Hlinska, Klášter, Lobkowicz z Vysokého Chlumce a od letoška i Černou Horu. V té patřilo čtyři roky K Brewery padesát procent, druhou polovinu koupili finančníci od zakladatele pivovaru Jiřího Fuska letos v lednu.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


Výslužku na letošní Velikonoce připravil také Pivovar Chotěboř. Na pivní trh vrací třináctiapůlstupňové karamelové pivo s názvem Speciál, s nímž slavil velké úspěchy během vánočních svátků. Speciál je určen pro slavnostní příležitosti, těmi Velikonoce jistě jsou. V prodeji je pivo od 18. března.

Připravili jsme pouze dvě várky a víc jich nebude. Speciál je tedy exkluzivitou, po níž se stejně jako o Vánocích zapráší a kdo trochu zaváhá, ten si ho nejspíš nevychutná,“ usmívá se chotěbořský sládek Oldřich Záruba. V lahvích bude pivo k dostání všude tam, kde prodávají další druhy chotěbořských piv, sudy budou pouze na objednávku z restaurací.

Karamelové pivo samozřejmě patří do rodiny poctivých piv z Chotěboře, které se rodí podle tradiční české receptury. Speciál zrál v ležáckých tancích dva měsíce a nabízí výjimečnou chuť,“ přiblížil pivo Záruba.

Speciál bude v regálech snadno rozpoznatelný díky výrazné etiketě karamelové barvy. Za půllitrovou láhev zaplatí milovníci piva okolo 15 korun.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř


V polovině července ožije minipivovar v rámci Chrámu chmele a piva.

V polovině července se začne vařit pivo v dalším pivovaru v Žatci. Minipivovar, který je součástí projektu Chrámu chmele a piva, bude už třetím ve městě. Lidé ochutnají zlatavý mok během Dočesné.

Minipivovar a restaurace vzniká v rámci projektu Chrámu chmele a piva. Upravován je zadní trakt skladu chmele, kde v minulých měsících vznikala výstavní expozice. Přestavba má stát zhruba 35 milionů korun.

První zkušební várku piva chceme začít vařit 18. července. Poprvé budou moci návštěvníci pivo ochutnat během otevření o Dočesné,“ láká návštěvník na další žateckou zvláštnost starosta města Erich Knoblauch.

Pivovárek v Chrámu chmele a piva bude už třetím ve městě. Největším je Pivovar Žatec, který vyváží pivo nejen do regionu, ale i do Prahy a dalších částí republiky, a dokonce i za hranice. Druhý, menší, je v Chmelařském institutu.

Pivo se bude vařit samozřejmě ze žateckého chmele. Předpokládáme, že v nabídce restaurace budou i další speciality z piva a chmele,“ pokračuje starosta. Budou pro místní i turisty. „Chceme samozřejmě na pivní speciality nalákat další turisty, doufáme ale, že na pivo i jídlo si tam najdou cestu i místní,“ dodal Knoblauch. Projekt Chrámu chmele a piva vzniká na Pražském předměstí, na náměstí Prokopa Velikého. Město na turistickou atrakci dostalo dotaci z Evropské unie ve výši 211 milionů, celkově se náklady na revitalizaci oblasti vyšplhají na téměř čtvrt miliardy korun. V první fázi vznikla nová vyhlídková věž – pivní maják a infocentrum. Upraveno bylo také Chmelařské muzeum.

Letos se pokračuje s úpravou komunikací a vybudováním restaurace a minipivovaru. Tyto části budou, kromě věže, kde ještě nebude výtah, zkušebně zpřístupněny už během letošního Chmelfestu, slavnostní otevření pak proběhne během Dočesné, tradičních slavností chmele a piva.

Práce budou pokračovat ještě na klášterní zahradě a v renesanční sladovně. Kompletně má být Chrám chmele a piva hotový v červnu 2011.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý


V minulých dnech zamířily z Budějovického Budvaru do Číny historicky první sudy se světlým a tmavým ležákem. „Obsah dvou kontejnerů tvoří 470 sudů světlého a 320 sudů tmavého ležáku, celkem 237 hektolitrů. Většinu piva si budou vychutnávat hosté restaurace českého pavilonu během světové výstavy EXPO 2010 v Šanghaji,“ uvedl obchodní manažer pro Čínu Tomáš Bártů.

Česká restaurace na výstavě EXPO 2010 bude vybavena výčepním zařízením, sklenicemi, ubrusy a dalšími doplňky s logem Budějovického Budvaru a v budvarských barvách bude jednotně oblečen i personál. Půllitr ležáku bude stát 45 jüanů, v přepočtu asi 126 korun.

Účast na EXPO je pro nás velkou obchodní příležitostí. Asie je jediným kontinentem, kde má podle průzkumů trhu spotřeba piva dlouhodobě stoupat, a proto ji považujeme za velmi perspektivní a strategické teritorium,“ dodal Bártů.

Budějovický Budvar vyváží pivo do osmi asijských zemí, třeba do Jižní Koreje, Japonska nebo Vietnamu. Do Číny vyváží Budvar od roku 2008, dosud tam ale dodává pouze světlý ležák v láhvích.

Zdroj: Euro.cz | Autorka: Jana Křížová


Co slíbil, to splnil. Sparťanský stoper Tomáš Řepka se chystá předat deset padesátilitrových sudů piva Gambrinus letenským fanouškům, což před časem avizoval.

Kapitán pražského klubu se stal v anketě Fotbalista roku 2009 největší osobností ligy a jako odměnu dostal za každou odehranou sezonu v české soutěži sto piv.

Foto

Já ale pivo nepiju, proto to věnuji sparťanskému kotli,“ prohlásil tehdy na slavnostním večeru.

Když si včera na Letné sudy přebíral, jen potvrdil, že slovo dodrží. „Podpora fanoušků nám hodně pomáhá. Jsem rád, že jim touto formou mohu poděkovat,“ poznamenal Řepka.

Sparťanský kapitán by rád pivní dary distribuoval spravedlivě do všech sfér. „Několik sudů si u nás na stadionu vyzvednou kluci z kotle, pivo máme připravené i pro sdružení fanoušků kolem webu Spartaforever.cz, nezapomněl jsem ani na naše nejvěrnější příznivce z fanklubů, kteří nás podporují po celé republice,“ oznámil.

Řepka si řekl fanouškům o zajímavou odměnu. „Mám s nimi domluveno, že až si udělají mejdan, tak na Spartu pošlou fotky. A na to já se těším, alespoň se také v kabině pobavíme,“ usmíval se zkušený stoper, který se připravuje na sobotní ligovou bitvu s Olomoucí.

Zdroj: Deník Sport.cz | Autor: Marek Bílek


Robert Lobovský (35), dosavadní manažer rozvoje zahraničního obchodu Plzeňského Prazdroje, bude nově zodpovědný za mezinárodní marketing značky Pilsner Urquell ve všech evropských zemích, kde nepůsobí pivovary SABMiller.

Foto

Pro plzeňský ležák Pilsner Urquell jsou stěžejní tradice a vazby na Plzeňský pivovar. Právě tyto hodnoty a prosazování jednotné tváře značky na evropských trzích jsou mými hlavními úkoly. Budu se zabývat tvorbou mezinárodních programů pro rozvoj značky a také programy budující věrnost zahraničních spotřebitelů a fanoušků značky,“ říká Robert Lobovský.

V Plzeňském Prazdroji působí Robert Lobovský od roku 2003. Po roce práce v Lidských zdrojích přešel do exportu jako manažer rozvoje zahraničního obchodu. Dva roky se staral o východní Evropu a Střední a Blízký východ, v dalších třech letech měl v péči severní Evropu.

Robert Lobovský je rozený plzeňák a náležitý patriot. V 10 letech emigroval za rodiči do Austrálie, odkud se po dalších 16 letech se vrátil do ČR. Absolvoval Victoria University of Technology (Diploma of Hospitality Management).

Je ženatý, má tříletého syna, hovoří česky a anglicky. Ve volném čase se nejraději věnuje rodině. K jeho zálibám patří také sport (tenis, squash, cyklistika) a fotografování.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


V bruselském baru vám natočí delirium

[čtvrtek, 18. březen 2010]

Kdo chce poznat bohatost belgického pivního světa, musí vyzkoušet Delirium. Tedy ne delirium tremens, což je životu nebezpečný stav po přílišné konzumaci alkoholu. Mám na mysli pivnici v centru Bruselu, která se jmenuje Delirium Café. Tam můžete ochutnat na 1700 belgických a další stovky světových piv. Jen jedno jsem si tam dal. Teď ovšem můžu tvrdit, že jsem vyzkoušel Delirium Tremens. Tak se totiž jedno z tamních nejoblíbenějších piv jmenuje.

Barman Mathew zkušeným grifem otevřel láhev a nalil hostu přede mnou jeho tmavé pivo do baňaté sklenice. Pak se zeptal mne: „Co si dáte?“ Chtěl jsem vyzkoušet vlajkovou loď mezi točenými pivy baru Delirium Café. Nejdřív jsem však poprosil o krátkou charakteristiku piva Delirium Tremens.

Popsal bych ho jako pivo hodně sladové, míchané z několika druhů sladů. Zato je v něm jen jeden druh chmele. Jeho chuť v něm není dominantní, proto není moc hořké. Je sice hodně silné, ale také osvěžující, protože když ho natočím z pípy, má čtyři stupně Celsia,“ popsal barman.

Foto

Mělo skutečně velmi plnou a příjemnou chuť. Nebylo hořké jako ležák, ale ani ne sladké jako některá těžká belgická piva. Pilo by se dobře nejen to jedno. Ale co potom ty konce? Manažer pivnice Philippe Vallee ovšem tvrdí, že hostům nehrozí, že by se po návštěvě podniku ocitli v opravdovém deliriu.

Nenabádáme lidi, aby pili přespříliš. Pro nás i naše zákazníky je důležité objevovat nová piva, nové příchutě. Cílem není vypít, co snesete, ale poznat pivo z té dobré stránky,“ vysvětlil mi.

A k poznávání je v baru opravdu mnoho. Ve sklepích jsou sudy a lahve se skoro 2500 druhy piva z různých koutů světa. Delirium Cefé se proto právem pyšní certifikátem o zápisu do Guinessovy knihy rekordů. Visí pěkně za barem, aby si jej mohli zákazníci, dokud jsou toho ještě schopni, přečíst.

Foto

Certifikát potvrzuje, že v Delirium Café mají největší nabídku piv, které si můžete na místě dát. V lednu 2004 jich na pivním lístku byly symbolicky 2004,“ pochlubil se Philippe Vallee.

Největší část pivního archivu ve sklepích za barem tvoří samozřejmě belgická piva. Těch tu můžete vyzkoušet 1700. A to prý nejsou zdaleka všechna, která se v této pivní velmoci vyrábějí. Kdo chce ochutnat pivo z nějaké cizí země, má možnost právě tady. Mají tu lahve z míst, kde zlatavý mok není zrovna doma. V pivním lístku je třeba pivo z Angoly, Argentiny, Austrálie, Barbadosu, Bolívie, Laosu, Mongolska nebo i z Peru. A samozřejmě od nás.

Naše barvy tu hájí 16 různých piv devíti značek. Jsme na tom co do rozmanitosti tady servírovaného piva lépe než třeba Dánové. Na německou konkurenci však zdaleka nemáme.

Nejvíc se ovšem v Delirium Café pijí domácí belgická piva. Pivo, co jsem si dal já, tedy Delirium Tremens, je velmi populární. Jinak si prý pánové dávají hlavně silná piva, ležáky, tmavá, trapistická. A dámy dávají přednost příchuťovým pivům.

Dvě dívky u baru pily cosi ze sklenic připomínajících velké ořechové skořápky. To bylo kokosové pivo. Na výběr tu jsou však i další - višňové, malinové, banánové, borůvkové a dokonce pivo s čokoládovou příchutí.

Foto

Delirium Café se už sice stalo lákadlem pro turisty, ale hodně Belgičanů sem stále rádo chodí. „Líbí se nám hlavně obrovská nabídka piv a atmosféra baru,“ říkal mi s už trochu ztěžklým jazykem student Svobodné univerzity Brusel Ledovic.

Bar je oblíbeným podnikem i jeho kolegy Wima. Podle něj je to nejlepší bar nejen v Belgii, ale i na světě. V šířce nabídky piv tedy rozhodně nejlepší je. Má na to i certifikát. Dopil jsem své už ne tak chladné pivo Delirium tremens a ještě popíchl manažera pivnice Philippa Vallee otázkou, proč má bar ve znaku růžového slona a ne třeba pivní pípu.

Jak asi víte, když se dostanete do deliria tremens, můžete ve snu vidět růžové slony,“ vysvětlil mi. Možná u vás, namítal jsem. To u nás se prý zjevují bílé myšky. Odpověď mne odzbrojila. „Ale s růžovými slony to přece může být větší legrace, nemyslíte?

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Pavel Novák


Spotreba piva za minulý rok opäť klesla, už siedmy raz po sebe. Klesajúci trend spotreby nastal už v roku 2003, keď vláda dvakrát v jednom roku zvyšovala spotrebné dane.

Slovenské pivovary predali v roku 2009 o osem percent piva menej ako v roku 2008. Ide pritom o celoeurópsky trend.

Zaujímavý vývoj má aj zmena nálad milovníkov zlatého moku za posledné desaťročie, zatiaľ čo v deväťdesiatych rokoch dve tretiny spotrebovaného piva tvorili vysokostupňové dvanástky, trend sa obrátil v prospech nízkostupňovej desiatky.

Tri zo štyroch vypitých pív tak tvorí v súčasnosti desiatka. Takisto sa oproti deväťdesiatym rokom stalo oveľa obľúbenejším pivo z plechovky.

Každé desiate vypité pivo na Slovensku je práve plechovkové.

"Pokles, ktorý sme zaznamenali v roku 2009 kopíruje celoeurópsky priemer. Tento rok by mal byť už konečne trocha lepší. Znížený záujem súvisí aj so zavedením eura, hospodárskou krízou. Čiže Slovensko ovplyvnilo viacero prvkov, ktoré ovplyvnilo našu spotrebu. Rozhodne leto," povedal pre Aktuálne.sk Roman Šusták, výkonný riaditeľ Slovenského združenia výrobcov piva a sladu.

Záleží aj na počasí

Počasie v letnom období výrazne ovplyvňuje samotnú spotrebu piva. Platí pravidlo, že pri nižších teplotách v letných mesiacoch je aj nižšia spotreba piva.

Vyššej spotrebe piva nehrá do karát ani nestále počasie, ktoré sa často mení. K postupnému poklesu spotreby prispela aj vyššia cena piva v reštauračných zariadeniach a hospodárska kríza, ktorá má za následok menej návštevníkov krčiem.

Tá znížila aj množstvo predaného piva v čapovacích sudoch, konzumenti pri nákupe skôr preferujú lacnejšiu desiatku prípadne iné nízkostupňové pivo.

"Sme veľmi radi, že napriek negatívnemu vývoju v minulom roku sme v rámci našej spoločnosti vďaka optimalizačným opatreniam nemuseli siahnuť na žiadne pracovné miesto. Zároveň spoločnosť Heineken Slovensko v roku 2009 zvýšila základné platy svojich zamestnancov v priemere o 4,5 percenta," uviedla pre Aktuálne.sk Hana Šimková, hovorkyňa spoločnosti Heineken.

"Celkový pivný trh na Slovensku klesol za posledných 5 rokov o takmer 16 percent. Podobne to bolo aj minulý rok, keď celkový pivný trh klesol o zhruba 6-7 percent. Tento trend ovplyvnil aj našu spoločnosť. V tejto chvíli nie je možné presne predpovedať, ako bude vývoj na slovenskom trhu s pivom v budúcnosti pokračovať," uviedla pre Aktuálne.sk Drahomíra Mandíková, hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar.

Štyri milióny hektolitrov

Významná časť zo skonzumovaného piva sa dováža zo zahraničia, najmä z Českej republiky, ktorá je pivárenskou veľmocou. Ostatok sa dováža najmä z Nemecka, Rakúska alebo Írska.

"Zahraničné pivá tvoria okolo šesťsto-sedemsto tisíc hektolitrov, čo by mohlo byť z celkovej spotreby pätnásť percent. Na Slovensku sa minulý rok spotrebovalo približne 78 litrov piva na osobu. Spolu s dovezeným pivom sa za minulý rok spotrebovalo približne štyri milióny hektolitrov piva," dodal Šusták.

V roku 2002 sa napríklad vypilo 94 litrov piva za rok na obyvateľa Slovenska, vrátane detí. V roku 2008 rok to bolo 82 litrov na osobu.

Zdroj: Aktuálne.sk | Autor: Andrej Onufer


Ekonomická krize postihla nejen domácí spotřebu, ale i export. Staropramenu klesl doma prodej značek jako je Stella Artois, Staropramen, Ostravar, Braník nebo Sládkův Měšťan o šest procent.

Loňské bídné prodeje piva v celém Česku potvrzuje další z předních pivovarnických skupin – dvojka trhu Staropramen. Celkový prodej společnosti, pod kterou spadají pivovary Staropramen v Praze a ostravský Ostravar, se loni propadl o sedm procent na tři milióny hektolitrů. Přesná čísla za celou republiku ještě Český svaz pivovarů a sladoven nezveřejnil, ale podle dosavadních odhadů a prodejů největších hráčů se odhaduje propad celého trhu o pět až sedm procent.

Ekonomická krize postihla přitom nejen domácí spotřebu, ale i export. Staropramenu klesl doma prodej značek jako je Stella Artois, Staropramen, Ostravar, Braník nebo Sládkův Měšťan o šest procent. V přímém exportu zaznamenal Staropramen propad o 11 procent. A to zhruba odpovídá i očekávanému poklesu vývozu piv z celého Česka.

Výsledné prodeje naší společnosti odpovídají našim původním očekáváním,“ komentoval situaci generální ředitel Pivovarů Staropramen Zbyněk Kovář. Skupina se podle něj zaměřila loni především na podporu značek ve střední cenové třídě, takže piv Staropramen a Ostravar, konkurujících třeba Gambrinusu od Prazdroje nebo Krušovicím od Heinekenu, se loni prodalo jen o dvě procenta méně než v předchozím roku.

Těžký rok pro pivovarníky

Staropramen ještě loni patřil největší světové skupině AB Inbev, v prosinci ale českou dvojku trhu koupila společně s dalšími pivovary ve střední a východní Evropě investiční společnost CVC Capital Partners. Značka Staropramen je nyní vlajkovou lodí této regionální skupiny, označované názvem StarBev.

O tom, že loňský rok byl pro pivovarníky hodně špatný, už potvrdily výsledky i ostatních předních producentů. Například celková tuzemská produkce Plzeňského Prazdroje, který má téměř poloviční podíl na trhu, klesla na 8,34 miliónu hektolitrů. Domácí prodej propadl o 4,4 procenta a export o víc jak deset procent.

Trojka trhu skupina Heineken uvařila loni 2,62 miliónu hektolitrů piv značek jako je Starobrno, Krušovice, Zlatopramen či Březňák. Je to o 5,2 procent méně než v předchozím roce. Export Heinekenu klesl meziročně o 4,9 procent a společnost se tak těsně přiblížila největšímu českému vývozci piv Plzeňskému Prazdroji. Z předních pivovarů už zveřejnil výsledky i Budvar, kterému domácí prodej klesl o 4,4 procenta a export stagnoval.

Problémy s poklesem prodeje se vyhnuly loni jen některým středním a menším pivovarům. Výrazné nárůsty dosáhly například pivovary Svijany nebo humpolecký Bernard.

Zdroj: FinWeb iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr


«« « Strana 586 z 811 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň