Reklama na PI Reklama na PI> Rastal

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Hodně živo bude v sobotu v Chodové Plané. Kromě obecních Chodských slavností si hasiči připomenou 135 let od založení sboru, dechová hudba Chodovarka oslaví 35 let od svého vzniku a Rodinný pivovar Chodovar pořádá tradiční Mistrovství světa v koulení pivních sudů.

Foto

A v doprovodném programu nabízí další atrakce pro návštěvníky. Více nám řekl marketingový ředitel pivovaru Jiří Plevka.

V sobotu pořádá pivovar Mistrovství světa v koulení pivních sudů. Těchto akcí již bylo více, ale Mistrovství světa to vždy nebylo. Řekněte stručně, jak se soutěž vyvíjela od začátků až po světový šampionát?

Letos pořádáme tento unikátní závod již po čtrnácté. Před patnácti lety jsem se poprvé dostal k informaci o závodech pořádaných v anglickém Burtonu. Jako správný pivovarský nadšenec jsem naložil rodinu do auta a místo dovolené u moře – děkuji tímto manželce i dětem, že tolerují mé pivovarské „úlety“ – jsme se zajeli na závody v koulení sudů s tradicí od roku 1930 do Anglie podívat. Atmosféra závodu nás natolik nadchla, že jsme v roce 1997 zorganizovali historicky první Mistrovství České republiky v této pivovarské disciplíně. Družstva Chodovaru se v letech 1997 až 2000 čtyřikrát zúčastnila Mistrovství světa v Anglii a dvakrát přivezla titul mistrů světa v mužské kategorii a dvakrát stříbrné medaile v mužské i ženské kategorii. Do organizace závodů v Chodové Plané jsme postupně zapojili jak Český svaz malých nezávislých pivovarů, tak Evropský svaz a z Mistrovství ČR se stalo oficiální Mistrovství Evropy. Od chvíle, kdy americká společnost Coors koupila pivovar v Burtonu a ukončila veškeré jeho aktivity v tomto směru, jsou závody v Rodinném pivovaru Chodovar jedinou soutěží pořádanou v Evropě a zároveň oficiálním Mistrovstvím světa.

Kolik soutěžících a z jakých zemí můžeme letos očekávat?

Každoročně se závodů účastní zhruba třicet družstev. Nejvzdálenějšími účastníky letošního ročníku budou patrně dvě družstva z Kanady.¨

Družstva Chodovaru patřila vždy k těm lepším. Jak těžké bude letos útočit na nejvyšší příčky? A koho považujete za absolutně největší favority?

Samozřejmě náš tým udělá vše proto, aby mistrovský titul zůstal doma a doufám, že nás diváci přijdou náležitě podpořit! Kluci to budou mít velice těžké, protože kandidátů na vítězství je letos opravdu hodně.

Součástí mistrovství bude také závod osobností s pivními sudy. Už znáte jména osobností, které si koulení vyzkoušejí?

Ještě nevím, kdo všechno najde odvahu se na start postavit, ale určitě nebudou chybět páni starostové Chodové Plané – Jan Volný – a partnerské obce Störnstein – Boris Damzog.

V programu kromě řady jiných bodů avizujete příjezd pivního šlapohybu. Co si pod tím můžeme představit?

Do Chodové Plané totiž zavítají členové Žatecké chmelobrany, což je seskupení nadšenců ze Žateckého chmelařského muzea a pivovaru se svojí originální pojízdnou hospůdkou poháněnou lidskou silou. Každé ze čtrnácti míst u stolu má šlapadla jako na kole a převody umožňují pohyb tohoto unikátního vozidla. V čele stolu je umístěn sud s výčepem, takže šlapete, popíjíte vychlazené pivečko a kocháte se ubíhající krajinou. Vítězové diváckých soutěží budou mít možnost si jízdu pivním šlapohybem i sami vyzkoušet.

Dalším divácky atraktivním bodem určitě bude největší capuccino na světě. Na jeho uvaření by měl dohlížet barista Roberto Trevisan. Můžete jej představit? A zároveň říci něco o největším capuccinu na světě?

Roberto Trevisan se narodil v italské Bologni. Zde se začaly vyrábět vůbec první kávovary na espresso na světě a odtud pochází i Robertův zájem a láska ke kávě. Roberto Trevisan je jedním z nejuznávanějších znalců kávy současnosti. Miluje však nejen kávu, ale také dobré pivo a proto se rozhodl návštěvníkům letošního mistrovství světa v koulení sudů připravit překvapení v podobě přípravy největšího cappuccina na světě ve speciálním obřím šálku, ze kterého bude kávu osobně návštěvníkům podávat.

Jaké další akce připravuje Chodovar pro letošní rok?

Tak 3. července to bude setkání historických vozidel v pivovaru, o týden později setkání majitelů vozů Mini Cooper a cíl spanilé jízdy motocyklů Harley Davidson. Zároveň se 10. července uskuteční závody RC automobilových modelů Mini Cooper. Jedenadvacátého srpna pořádáme Slavnosti piva Chodovar. Ve dnech 12. až 14. listopadu se uskuteční Pivní akademie, 19. prosince vánoční koncert na humnech sladovny a 31. prosince Silvestr v pivovaru. Kromě toho bude každou letní neděli v provozu letní biograf u beeraria Stará sladovna.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor a foto: Jiří Kohout


Třeba i v paneláku se dá uvařit pivo klasickým způsobem ze sladu, je to ale časově náročnější a jsou k tomu potřebné určité znalosti a zkušenosti. Snazší je výroba z předpřipravených surovin, například ze sladového výtažku.

Pavlu Propperovi z Praskačky u Hradce Králové přestala chutnat piva z velkých pivovarů, co jsou všechna na jedno brdo. Jako hradeckému patriotovi mu taky vadí, že v krajském městě už není pivovar. Rozhodl se proto, že si bude vařit pivo vlastní.

Už jsem byl nešťastný z toho, že se všude začala točit takzvaná univerzální piva a nikde si člověk nemohl dát pivo z regionu,“ vysvětluje Propper, proč se pustil do hledání receptury na domácí pivo. Mnoho času pak strávil na internetu i v čítárnách knihoven.

Náhoda mu do cesty přivedla Milana Rambouska z Hradce, který v roce 2002 ve městě založil minipivovar. „Byl velmi ochotný a trpělivě odpovídal na všechny moje otázky. Tak jsem pomalu pronikal do tajů vaření piva,“ říká Propper.

Míň jak deset litrů se vařit nevyplatí

Podle Proppera je při domácím vaření piva nejdůležitější trpělivá manželka či přítelkyně. Pak už stačí jen pár ingrediencí, pořádná dávka odhodlání a trpělivosti. „Základem je dobrý hrnec s obsahem alespoň deset litrů, menší množství se vařit nevyplatí,“ líčí Propper. Podle Rambouska je možno doma pivo vařit několika způsoby: „Časově náročnější je klasický postup vaření ze sladu, to ale vyžaduje určitou dávku zkušeností a znalostí. Snazší je výroba z předpřipravených surovin, například ze sladového výtažku.

Domácí pivo se dá vařit podle různých návodů na internetu, ale to jsou prý často experimenty s nejistým výsledkem, vhodnější je proto absolvovat některý z kurzů seznamujících zájemce se základy domácí výroby piva. Takové v Hradci pořádá právě Rambousek.

Jedna várka piva se sice doma uvaří za pár hodin, ale tím výrobní proces teprve začíná. Pivo se pak musí nechat vychladnout na zákvasnou teplotu, která se pohybuje mezi osmi až deseti stupni Celsia. Poté pivo začíná kvasit.

Pro začínajícího pivaře je prý nejsložitější poslední fáze - ležení. „Zpočátku jsem měl s výrobou ležáků velký problém. Pivo jsem vždycky vypil ještě dřív, než došlo do ležáku. Podle určitých pravidel má pivo ležet minimálně 72 dní. Není to tak rychlé jako ve velkých pivovarech,“ říká Propper a dodává, že pivo vaří klasickou technologií s přidáním ječného sladu, chmele a pivovarských kvasnic, nic umělého nepoužívá. Vodu si vozí z Krkonoš.

Nenapodobujte, buďte originální, radí pivovarník

Svoje pivo nijak chemicky nestabilizuji ani nepasterizuji, proto je neustále živé. Jediným stabilizačním prvkem je alkohol,“ tvrdí domácí pivovarník, jehož piva začínají na jedenácti a končí na šestnácti stupních. Dodává, že se nikdy nesnažil napodobit žádnou oblíbenou značku: „Člověk nemá napodobovat, ale uvařit si pivo podle sebe.

Kdo by si myslel, že domácím vařením piva ušetří, spletl by se. „Při výrobě - vaření, chlazení - je velká spotřeba energie. I při kvašení se musí udržovat stálá teplota, která by neměla přesáhnout deset stupňů Celsia. Výroba domácího piva je pro mě zábava, ale vydělat se na ní nedá. Ovšem pocit z doma vyrobeného piva je k nezaplacení,“ tvrdí Propper.

Začínajícím sládkům radí: „Zkuste si doma vyrobit malé zařízení, na kterém jednou za čtvrt roku pro radost uvaříte třicet litrů piva. Nebo to zkuste jen jednou v hrnci. Tak si ověříte, jestli pro vás má smysl pokračovat.

I na domácí vaření piva se vztahují zákony

I domácí vaření piva podléhá zákonům. „I když si doma uvaříte pouhého půl litru piva, je vaší povinností oznámit to celnímu úřadu,“ upozorňuje Rambousek. Do dvou set litrů ročně vyrobených pro vlastní spotřebu je výrobce osvobozen od spotřební daně z alkoholu. „Já ročně navařím kolem 200 litrů. Každou várku ale musím zapsat do evidence,“ říká Propper. I on pak jednou ročně dochází s vyplněným papírem na celní úřad.

Pokuty za domácí výrobu piva sice nejsou, ač podle zákona o spotřební dani musí každý, kdo si doma za rok uvaří i méně než 200 litrů piva pro vlastní potřebu, vše bezodkladně oznámit celnímu úřadu. „Musí uvést datum zahájení výroby, místo a předpokládané množství. Takto vyrobené pivo nesmí prodávat,“ sděluje tisková mluvčí hradeckého celního ředitelství Jitka Fajstavrová.

Kdo vyrobí piva víc, případně ho začne prodávat, musí se zaregistrovat jako plátce spotřební daně: „A to do 15 kalendářních dní ode dne porušení podmínek stanovených zákonem. Také mu vzniká povinnost daň přiznat a zaplatit,“ říká Fajstavrová a dodává: „Pokud celníci zjistí, že osoba pivo prodala, a spotřební daň nezaplatila, daň této osobě doměří, ale žádnou pokutu neudělí.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Vaňous


Prapraděda by si na dnešním pivu určitě pochutnal,“ říká vrchní sládek plzeňského pivovaru Gambrinus Jan Hlaváček. Zastupuje v rodinné dynastii už pátou generaci sládků a je na to hrdý.

S vařením piva začal na konci 19. století Karel Hlaváček na Rabštejně na severním Plzeňsku. „Prapradědeček měl místní pivovar v nájmu. Tam začala naše rodinná láska k pivu. Jeho syn šel v jeho stopách, ale toužil po svém vlastním podniku. Posunul se o pár kilometrů dál do Podmokel u Zbiroha, kde koupil usedlost a v ní vybudoval vlastní pivovárek,“ vypráví uznávaný sládek Jan Hlaváček, jehož podpis zdobí viněty plzeňského Gambrinusu. Podmokelský pivovar měl jednoho zaměstnance a celkem slušně prosperoval. První světová válka ovšem zasáhla do jeho osudu - majitel zemřel. „Vedení převzala prababička. Nevzdala to, pivovar dál provozovala. Pivo vařila celou válku. Byla jedním z výrazných předků naší rodiny.

Z Podmokel do Plzně

Pivovar v Podmoklech rodině Hlaváčků po sametové revoluci vrátili. „Nemovitosti jsme sice dostali zpět, ale obnovit tam rodinný pivovar nešlo, všechno bylo v naprosto dezolátním stavu. Doba komunismu zanechala nesmazatelné stopy. Rozhodli jsme se místo prodat, zbyla nám tam jen rodinná hrobka,“ říká Jan Hlaváček a přiznává, že o vlastním pivovaru ani nikdy nesnil. „Jsem se svou prací velmi spokojený, neměnil bych,“ říká a ukazuje přitom na fotografii svého dědečka, která visí v jeho pracovně. „Děda, vyučený pivovarník z Podmokel, dostal nabídku rozjet pivovar ve Znojmě, a tak se tam s rodinou přestěhoval. A pak se uvolnilo místo po legendárním sládkovi Adolfu Bayerovi v Plzni. Byla to obrovská výzva, děda prošel konkurzem a místo dostal.

Výzkum nade vše

A právě tam František Hlaváček ukázal všem svou opravdovou lásku k výrobě piva. Nejenže pivo celý den v práci vařil, ale navíc o něm přemýšlel i ve volném čase. Stal se spolupracovníkem Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze. Stejně jako ostatní členové ústavu se snažil získávat nové poznatky o vlastnostech sladu a chmele, které by zlepšily výrobu piva.

Tu lásku k výzkumu a vývoji moderních technologií jsem zdědil po otci a dědovi. Jsem předsedou představenstva tohoto výzkumného ústavu a zastáncem moderních technologií. Všichni Hlaváčkové se v oblasti pivovarnictví vždycky dívali dopředu,“ usmívá se nejmladší sládek Jan.

Má velkou kancelář v jednom z domů uvnitř areálu plzeňského pivovaru. „Víte, co tady dříve bylo? Tady měl můj děda ložnici. Když totiž přišel do Plzně dělat sládka, dali mu k práci i služební byt právě v tomto domě,“ vysvětluje.

Socialistická devastace

František Hlaváček se postupně stal ředitelem Gambrinusu a v roce 1946 i prvním generálním ředitelem československých pivovarů. Jeho syn Ivo šel opět v otcových stopách, jak je u Hlaváčkových zvykem. Také on v pivovarnictví získal významný post. Z kontrolora kvality přešel na pozici vrchního sládka, pak výrobního náměstka pivovarů Prazdroj a Gambrinus, jeho kariéra stoupala na místo výrobního ředitele a nakonec podnikového ředitele.

Třicet let práce ale táta trefil zrovna do éry socialismu, která pivovarnictví moc nepřála. Výroba se udržovala ve vyjetých kolejích, modernizovala se jen minimálně. V 80. letech byl stav obou pivovarů opravdu kritický. Obrat nastal až po revoluci, kdy se začalo do podniku ve velkém investovat. A myslím si, že byl šťastný, že mohl být u toho,“ říká Jan Hlaváček. Jeden z hlavních mužů nejslavnějšího českého pivovaru je přesvědčen, že jen dokonalejší, moderní přístroje a zařízení posunuly výrobu piva dopředu. „Aby české pivo obstálo v obrovské zahraniční konkurenci a zachovalo si svoji kvalitu, musí se velice citlivě kombinovat osvědčené české výrobní postupy s nejnovějšími technickými zařízeními,“ říká.

O pivu diskutuje celá rodina

Hodně jsme o pivu a o tom, jak ho dělat, s dědou i tátou diskutovali. Řekl bych, že polovina všech našich rozhovorů byla o pivě. Mnohdy se přidávala babička, maminka i moje žena. Nikdy jsme se nehádali, všichni jsme měli podobný názor,“ říká Jan Hlaváček.

Jeho cesta k pivu byla poměrně přímočará. Po gymnáziu vystudoval Vysokou školu chemickotechnologickou v Praze, obor pivovarnictví. „Líbilo se mi, co dělá táta, děda a co dělali naši předci. Bratr se také vyučil sládkem, ale dlouho u toho nezůstal. Emigroval a teď staví supermarkety. K pivu se vrátil jen vzdáleně přes tyto obchody.

Znalost prostředí byla výhodou

Vzhledem k tomu, že v době, kdy Jan ukončil vysokou školu, byl tatínek sládkem v Plzni, pomohl synovi najít v podniku uplatnění.

V pivovaru jsem se vlastně narodil, žil jsem v něm, to mělo své výhody. Znal jsem lidi i prostředí, a když jsem nastupoval, věděl jsem, kdo je kdo, na koho si mám dát pozor a na koho semohu obrátit o pomoc,“ vzpomíná na své začátky. Nejdříve se učil v provozu pivo vařit, kontroloval ho, ochutnával, sledoval. „Po letech se práce sládka změní - teď už spíše dohlížím na to, aby chuť piva zůstávala stejná. Někdy je třeba podle kvality sladu a chmele něco lehce pozměnit, ale v základu se receptury nemění. Ani nemohou, bylo by to jiné pivo, a to přece nechceme. Mojí prací je také vymýšlet piva nová. Poslední novinka - jedenáctistupňový Gambrinus Excelent - se na trhu myslím dobře ujala.

Pivo samozřejmě Jan Hlaváček pije denně. Doporučuje dva půllitry pro muže a dvě třetinky pro ženy každý den. „Je dokázáno, že pivo je v malých dávkách zdraví prospěšné, například přispívá k léčbě osteoporózy, pomáhá i při žaludečních potížích.

Rod sládků ještě nekončí

Co bude dál s dynastií Hlaváčkových? Kdo půjde v rodinných stopách? Jan Hlaváček má dvě dcery, ani jedna se na pivovarnickou dráhu nevydala.

A přitom to byly právě ženy, které před tisíci lety první pivo vyrobily a po staletí šlechtily do dnešní podoby. „Třeba bude v dynastii sládků pokračovat některé z vnoučat, zatím nekončíme,“ uzavírá s úsměvem Jan Hlaváček.

***

VIZITKA

Jan Hlaváček (57)

Absolvoval VŠCHT v Praze, po ukončení studií nastoupil do Plzeňských pivovarů. Postupně zastával pozici podsládka, později ředitele pivovaru Gambrinus. Dále pracoval jako technický ředitel Plzeňských pivovarů a ředitel Prazdroje a Gambrinusu. Od roku 2001 byl ředitelem zahraniční výroby společnosti Plzeňský Prazdroj. Od roku 2004 je jejím vrchním sládkem. K Plzeňským pivovarům má úzký rodinný vztah. Pracoval v nich už jeho děda František (celkem 17 let) a otec Ivo (30 let). V Gambrinusu pracoval jako sladovník i druhý dědeček.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Kateřina Hovorková


Mýty a fakty o pive

[úterý, 15. červen 2010]

Príbeh piva sa začal písať už pred viac ako 6 000 rokmi. Toto úctyhodné číslo ho zaraďuje medzi prvé kultúrne nápoje, ktoré ľudstvo poznalo. A hoci by ste si mysleli, že za takú dlhú dobu už o ňom vedia ľudia všetko, nie je tomu tak. Dodnes sa o zlatistom moku traduje hodne mýtov, ktoré majú od pravdy ďaleko. Množstvo ľudovo zaužívaných názorov na pivo ste počuli už nespočetne veľakrát sami. A snáď ste im aj verili. Sú však skutočne pravdou, alebo iba mýtom? Pozrime sa spolu na niektoré z nich.

„Z piva rastie brucho.“ PRAVDA alebo MÝTUS?

Toto tvrdenie je MÝTUS

Takzvaný pivný pupok, presnejšie veľké brucho vznikajúce vraj ako dôsledok nadmernej konzumácie piva, je iba mýtom. Samotný "pivný mozoľ“ u mužov v strednom veku nemá s pitím piva nič spoločné. Tvrdí to Zväz rakúskych pivovarov a poukazuje pritom na to, že polliter dobrého chmeľového moku má menej kalórií ako rovnaké množstvo ovocného jogurtu. Pivo obsahuje 1 500 až 1 800 kJ v jednom litri, čo je menej, ako v rovnakom množstve vína, sladených limonád či ovocného džúsu. "Ľudia, dbajúci o svoju líniu, sa preto nemusia obávať, že pitím piva priberú,“ uvádza sa vo vyhlásení pivovarov. Pivo navyše neobsahuje tuky ani cholesterol a má vysoký obsah draslíka, horčíka, fosforu a mnoho stopových prvkov, takže môže byť označený ako iontový nápoj.

Rast brucha sa teda na pivo zhodiť nedá. Ľudia si však radi k pivu doprajú dobré, neraz však vysoko energetické jedlo. Spolu s nedostatkom pohybu si tak „blahobytný“ výzor spôsobujú sami. Ak si dáte pohár piva po bicyklovej túre, či aspoň príjemnej prechádzke, urobíte svojmu telu dobre. Len si k tomu nedávajte čipsy, alebo chlieb so slaninou.

„Miestny zdroj vody, ktorý má špeciálne parametre, ovplyvňuje charakter piva." PRAVDA alebo MÝTUS?

Toto tvrdenie je MÝTUS

Voda sa v prírode vyskytuje v rôznej tvrdosti a obsahuje viaceré minerálne látky, ktoré určujú jej výsledný charakter. Pre výrobu piva plzenského typu, ku ktorému zaraďujeme väčšinu pivných značiek vyrábaných na Slovensku, je ideálna voda mäkká. V minulosti bol sládok skutočne odkázaný výlučne na kvalitu miestnej vody. „Voda patrí medzi základné suroviny pri výrobe piva. Jej význam sa však pre celkový profil hotového piva niekedy neprimerane zvýrazňuje. Pre optimálny priebeh všetkých procesov výroby musí spĺňať určité kritéria, ale tie je dnes možné dosiahnuť zariadeniami na úpravu vody. Takto sa zabezpečí aj jej celoročne vyrovnaná kvalita,“ informuje Ján Píry, obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar.

„Existujú kyslé a zásadité pivá.“ PRAVDA alebo MÝTUS?

Toto tvrdenie je MÝTUS

Nie je možné vyrobiť zásadité pivo, chémia je v tomto neúprosná. Pravdou je, že všetky pivá sú kyslé, avšak s rozličnou úrovňou pH. Chuťový vnem po napití pri tzv. europivách je taký, že sa javia ako kyslé – ich pH je v rozpätí 4,2 až 4,3. Oproti tomu napríklad pivo Pilsner Urquell má pH 4,6, čo v kombinácii s vysokým obsahom horkých chmeľových látok vyvoláva pocit zásaditej chuti a jeho zásadotvorný účinok.

Chuť piva je pevne spätá s miestom, kde sa pôvodne varilo.“ PRAVDA alebo MÝTUS?

Toto tvrdenie je MÝTUS

To, čo odlišuje značku piva od iných pivných značiek, sú predpísané suroviny a špecifická receptúra podľa určeného technologického reglementu. Len rovnaká kvalita všetkých vstupných surovín, rovnaká dávka určených odrôd chmeľu, rovnaký kmeň kvasiniek a prísne dodržiavanie celej výrobnej receptúry zákonite vedú k charakteristickému, žiadanému profilu piva, bez ohľadu na miesto výroby. „Kvalitatívne testy, analytický rozbor i degustačné skúšky musia potvrdzovať zhodnosť piva určitej značky vyrábaného v našom závode a kdekoľvek inde. Inak by sa nemohlo dostať na trh a predávať pod danou značkou,“ dodáva Ján Píry, obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar.

„Pri výrobe niektorých pív sa používajú pridané umelé látky, alebo náhradky.“ PRAVDA alebo MÝTUS?

Nedá sa vo všeobecnosti špecifikovať, či ide o pravdu alebo mýtus, ale možno povedať, že je to menej bežné. Všetko závisí od konkrétnej značky a výrobcu. Na trhu je množstvo kvalitných pív, ktoré sa vyrábajú z prírodných surovín. „Naša spoločnosť vyrába všetky svoje pivné značky z prírodných surovín – čiže z jačmeňa, vody a chmeľu. Keď si spotrebitelia vychutnávajú naše svetlé pivá: Pilsner Urquell, Topvar, Šariš, Smädný Mních, Gambrinus, Velkopopovický Kozel či Birell, môžu si byť istí, že sa pri ich výrobe použili prírodné suroviny. Kvalite piva venujeme veľkú pozornosť a investujeme do jej zabezpečenia aj nemalé finančné prostriedky. Máme zavedené prísne štandardy kvality a prepracovaný systém analýz, kontrol a meraní v celom výrobnom procese od vstupných surovín až po konečný výrobok, aby sme našim spotrebiteľom mohli garantovať tú najvyššiu kvalitu piva. Veríme, že skutoční pivní znalci ocenia výnimočnosť našich značiek, ktorú dosahujeme aj vďaka vynaloženým investíciám do kvality a dodržiavaniu prírodného charakteru nášho piva,“ dodáva Ján Píry, obchodný sládok spoločnosti Pivovary Topvar.

„Pivo je bohatým zdrojom vitamínov a minerálnych látok.“ PRAVDA alebo MÝTUS?

Toto tvrdenie je PRAVDA

Pivo je naozaj dôležitým zdrojom vitamínov, prevažne skupiny B. Obsahuje niacín (vitamín B3), kyselinu pantoténovú (vitamín B5), pyridoxín (vitamín B6), riboflavín (vitamín B2), kyselinu listovú (vitamín B6) a menšie množstvo tiamínu (vitamín B1) a biotínu (vitamín B7). Jeden liter piva obsahuje v priemere 200 mg biologicky aktívnych látok. Dôležitá je aj tá skutočnosť, že pivo obsahuje relatívne málo sodíka a oveľa viac draslíka, čo priaznivo vplýva na krvný tlak. Optimálny pomer vápnika a horčíka pôsobí aj proti vzniku žlčových a močových kameňov. Pivo je v svojej podstate izotonickým nápojom, má zhruba rovnaký osmotický tlak ako krv.

Ľudia prostredníctvom mýtov už odjakživa prejavujú svoju predstavu o tom, ako veci fungujú. Nekladú otázky, berú mýty ako svet, v ktorom sú odpovede dané vopred, pred otázkami. Majú svoj príbeh, ktorý nevyžaduje skúmanie. My však teraz dúfame, že sme vám dali minimálne chrobáka do hlavy.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar


Pivo Pilsner Urquell je už od svojho zrodu symbolom kvality a pivnou ikonou. Každý milovník Plzne sníva o tom, aby si aspoň raz v živote mohol vychutnať nepasterizované pivo priamo z tanku v ležiackej pivnici plzenského pivovaru. Väčšina spotrebiteľov však doteraz nemala príležitosť také pivo ochutnať. Značka Pilsner Urquell už minulý rok priniesla všetkým milovníkom kvalitného zlatého moku možnosť vychutnať si pivo, ktoré je podobné pivu z ležiackej pivnice pivovaru, a to vďaka jedinečnej technológii čapovania piva – tzv. pivným tankom. K piatim tankovým prevádzkam Pilsner Urquell otvoreným v roku 2009 sa nedávno pridala ďalšia. Výnimočnosť tankového piva Pilsner Urquell ocenili aj niektoré svetové osobnosti.

Tankové pivo je, zjednodušene povedané, pivo, ktoré sa čo najrýchlejším spôsobom dostane z ležiackej pivnice pivovaru k zákazníkovi. „Toto pivo neprešlo cez stáčacie linky a nikdy nebolo v skladoch expedície. Ide o najčerstvejšie pivo, aké môže Pilsner Urquell ponúknuť svojim fanúšikom mimo plzenského pivovaru,“ hovorí Václav Berka, starší obchodný sládok Plzenského Prazdroja. Pri tankovej technológii sa pivo nečapuje z klasických sudov, ale z väčších nerezových tankov s objemom 5 alebo 10 hl. Nepasterizované pivo dovezené z plzenského pivovaru v tepelne izolovanej cisterne sa stáča do nepriepustného sterilného vaku, ktorý je vo vnútri tanku. Tomuto systému sa odborne hovorí „bag-in-box“. Zlatý mok sa čapuje tlačením vzduchu na vak. „Vďaka tomu nepasterizované pivo neprichádza do styku s kyslíkom a zabraňuje sa tak jeho zvetrávaniu. To má pozitívny vplyv na jeho kvalitu a chuťovú trvanlivosť. Zároveň je takto tankové pivo optimálne sýtené, čo ešte umocňuje prirodzený charakter piva Pilsner Urquell a plnosť jeho chuti. Pivo je skrátka od začiatku do konca v ideálnych podmienkach, aké si len sládok dokáže predstaviť,“ dodáva Václav Berka.

Tankové pivo Pilsner Urquell chutí aj slovenským a svetovým osobnostiam. „Počas svojej návštevy Slovenska výnimočnosť tankového piva Pilsner Urquell ocenil aj ruský prezident Dmitrij Medvedev. Prednedávnom sa v našej prevádzke zastavil aj prezident Ivan Gašparovič s chorvátskym prezidentom Ivom Josipovičom,“ prezrádza Marián Murčo, majiteľ tankovej prevádzky Prazdroj v Bratislave. „Myslím si, že je to najvyššie ohodnotenie mojej práce a maximum, čo sa dá v gastronómii dosiahnuť,“ dopĺňa Marián Murčo.

V Českej republike sa pivo Pilsner Urquell čapuje z tankov v desiatkach reštaurácií a pivníc. Na Slovensku si môžete tento výnimočný pivný zážitok so značkou Pilsner Urquell dopriať hneď na šiestich miestach v Bratislave – v Prazdroji na Mostovej ulici v Starom Meste, v Alfe na Jiráskovej ulici a v Plzenskom Prazdroji na Blagoevovej ulici v Petržalke, v Hockey Clube na Ondavskej ulici v Ružinove, v reštaurácii Saratov na Saratovskej ulici v Dúbravke a v novootvorenej reštaurácii Kolkovna v Eurovei.

Kolkovna Restaurant v Eurovei je prvou reštauráciou úspešného českého konceptu Kolkovna na Slovensku, ktorý spája jedinečnosť a tradíciu značky Pilsner Urquell so skvelou gastronómiou, vďaka čomu sú Kolkovny v ČR veľmi obľúbené. Čoskoro sa plánuje otvorenie podobnej prevádzky aj v River Parku.

Vedeli ste, že Pilsner Urquell je:

• prvé zlaté, iskrivo priezračné pivo, ktoré bolo kedy vyrobené?

• pôvodca vzniku celého pivného druhu – tzv. plzenský typ kvaseného piva (Pils, Pilsner)?

• výnimočný vďaka surovinám použitým pri výrobe (jarný dvojradý jačmeň, chmeľ z oblasti Žatca, kvasinky kmeň Pilsner H) a originálnemu, špecifickému spôsobu výroby?

Dnes tvorí výroba piva plzenského typu až 2/3 svetovej produkcie. Všetky tieto pivá odvodzujú svoj pôvod od objavu Pilsner Urquell.

Technický opis princípu tankovne (systém bag-in-box)

• Nerezový tank s objemom 10 alebo 5 hl.

• Vnútorný sterilný vak vyrobený z polypropylénu, absolútne nepriedušný – systém „high barier“. Vak je inertný voči pivu, je recyklovateľný. Každý vak sa zásadne používa len raz.

• Pivo sa čapuje s použitím kompresorov, von sa dostáva tlakom vzduchu na vonkajšiu stranu plastového vaku. Dôležité je, že nedochádza ku kontaktu vzduchu s pivom.

• Meranie spotreby piva sa uskutočňuje na digitálnom prietokovom zariadení.

• Tanky sú umiestnené v izolovanej miestnosti – tankovni, chladené na teplotu 5–8 °C. Existujú už aj dvojplášťové tanky, ktorých chladenie je energeticky ešte úspornejšie

a môžu byť umiestnené napr. i priamo v priestoroch pre hostí, čím sa stávajú prirodzenou dekoráciou interiéru.

• Tankovňa je stavebnicového typu, je možné ju rozobrať a opäť zložiť inde.

• Z tanku je možné rozviesť pivo až do 4 nezávislých čapovacích kohútikov.

• Zavážanie piva sa uskutočňuje cisternami, ktoré sú vybavené oddelenými komorami s objemom 10, 20 a 30 hl. To umožňuje závoz piva do viacerých prevádzok.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Topvar


Již po patnácté se v sobotu 19. června otevřou brány Královského pivovaru Krušovice u příležitosti pivovarských slavností. Ústředním motivem letošního ročníku bude oslava nové krušovické Desítky, která byla na trh uvedena letos v květnu. „Pro návštěvníky pivovaru jsme připravili bohatý zábavní program, prohlídky pivovaru zdarma a ve velkém reklamním stanu příležitost ochutnat všechny novinky a vylepšení v našem portfoliu,“ říká Kateřina Eliášová, tisková mluvčí společnosti Heineken Česká republika, kam patří i Královský pivovar Krušovice.

Plakát

Akce se ponese v duchu představení novinek v portfoliu krušovického pivovaru. „Návštěvníci budou moci ochutnat především novou Desítku s vyšší stupňovitostí (10,20), což je na českém pivním trhu neobvyklé. Kvalitativní změny doznaly i další značky z portfolia Krušovic, Mušketýr a Ležák, a přibyl i nový třináctistupňový speciál nazvaný Staročeský Malvaz,“ upřesňuje Kateřina Eliášová.

Novinkou letošního roku je kyvadlová doprava z Rakovníku a Nového Strašecí. „Loni se na slavnosti přijelo podívat zhruba 5,5 tisíce návštěvníků. Věříme, že také díky zajištěné dopravě se nám podaří přilákat ještě více lidí,“ dodává Kateřina Eliášová. Slavnosti začnou ve 12 hodin a předpokládaný konec je o sobotní půlnoci. Vstup na akci je zdarma a půl litru piva značek Krušovice a nealkopiva Fríí se bude prodávat, stejně jako 0,25 litru piva Heineken, za jednotnou cenu 15 Kč.

Na návštěvníky bude čekat bohatý program, který bude slavnostně zahájen ve 14 hodin naražením sudu nové Desítky. Vedle prohlídek pivovaru zdarma se bude soutěžit o žetony na pivo zdarma nebo o trička, a o dobrou zábavu se postará i řada kapel a zpěváků, kteří se budou střídat na dvou hudebních scénách. V průběhu dne vystoupí na hlavní hudební scéně například populární zpěvák Petr Kolář nebo kapely Monkey Business a Chinaski. Na rockovém pódiu se vystřídají Lucie Revival, Kurtizány z 25. avenue, Imodium nebo Lety mimo. Tečku za letošními slavnostmi pak udělá ve 23:15 pestrý ohňostroj.

Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika


Značky regionálních pivovarů, které patří do pivovarnické skupiny K Brewery, jsou různými oceněními z pivních soutěží známé. Letošní velmi dobré výsledky zejména prémiových značek Lobkowicz Premium a Lobkowicz Premium Nealko svědčí o tom, že K Brewery se návrat k tradicím a sázka na poctivý způsob vaření piva z vybraných surovin vyplácí.

Spanilou jízdu značek K Brewery zahájil v březnu Zlatý pohár PIVEX – PIVO 2010, do kterého se zapojilo 19 pivovarů s celkovým počtem 43 pivních značek a který probíhal pod odbornou garancí Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského Praha. Stříbrnou medaili v kategorii nealkoholických piv si odvezl Lobkowicz Premium Nealko, mezi světlými ležáky si bronz vybojoval Lobkowicz Premium, vařený podle tradičních výrobních postupů a z ryze českých surovin – sladu, vody a chmele – bez použití extraktů či cizích příměsí.

Lobkowicz Premium si odnesl významné ocenění i z Australian International Beer Awards, třetí největší profesionální pivní soutěže na světě. V konkurenci celkem 1170 přihlášených pivních značek z 243 pivovarů, které reprezentovaly 34 zemí, byl „Lobkowicz Premium - šlechtic mezi pivy“ oceněn stříbrnou medailí v kategorii piv plzeňského typu.

Nejnovější ocenění byla pivům z produkce K Brewery udělena 5. června v Českých Budějovicích v klání PIVO České republiky 2010, které se konalo pod záštitou Ministerstva zemědělství v rámci Slavností piva 2010. V celkem 15 kategoriích se zde utkalo 254 značek z 51 pivovarů. Zlato si v kategorii nealkoholických piv odvezl Lobkowicz Premium Nealko, nejcennější kov vybojoval mezi tmavými ležáky i černohorský Granát. Stříbrnou medaili si odvezl Janáček Extra, který soutěžil v kategorii prémiových světlých ležáků.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery


Zlatavý mok tekl na náplavce proudem

[úterý, 15. červen 2010]

Zchladit se a ukojit žízeň mohli v sobotu všichni milovníci chmelového moku.

Na náplavce Smetanova nábřeží se uskutečnily Hradecké pivní slavnosti, při kterých se představily malé a střední pivovary především z východních Čech. Na své si přišli i milovníci netradičních soutěží.

K dobrému pivu však patří i dobrá muzika, o kterou se postaraly kapely Tarantule, Tereza kradla nebo Spektrum.

Podobných akcí by mohlo být v Hradci víc. Klidně jen jednodenních a různého typu. Člověk aspoň nesedí doma na zadku a může vyrazit mezi lidi za příjemnou zábavou,“ uvedl jeden z návštěvníků Jiří Kroupa.

Zdroj: Hradecký deník.cz | Autorka: Silvie Špryňarová | Foto: Jan Jelínek


Růst cen piva díky zvýšení spotřební daně snížilo poptávku po pivu jak v obchodech, tak v restauracích o více než 10 procent. Konstatoval to na pondělní valné hromadě Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Podle analýzy „Český trh s pivem“, kterou zpracovala společnost PricewaterhouseCoopers, poklesne zvýšením spotřební daně o 0,40 koruny na půllitr piva jeho spotřeba ve finančním vyjádření o 1,4 miliardy korun. Analýza také konstatuje, že další pokles spotřeby piva by následně ovlivnil zaměstnanost v pohostinských službách a pivovarech. To by ve svém důsledku představovalo dodatečné náklady na státní rozpočet ve výši téměř 1,2 miliardy korun. Příjmy státního rozpočtu díky navýšení daně se naopak zvýší pouze o 43 až 82 milionů korun. Podle Veselého analýza potvrdila to, co svaz od samého začátku tvrdil a co se od začátku roku v praxi potvrzuje. Zvýšení spotřební daně je tak podle něj „jednoznačně kontraproduktivní“.

Valná hromada také přijala rezignaci místopředsedy ČSPS Jiřího Fuska v souvislosti s ukončením jeho pivovarských aktivit. Na svůj post v předsednictvu rezignoval rovněž Václav Berka z Plzeňského Prazdroje, který byl nahrazen Ivanem Baloghem z téže společnosti.

Valná hromada se zabývala i kauzou nedávné komunikační kampaně Plzeňského Prazdroje „Žijeme českým pivem“. S touto kampaní totiž většina členů svazu nesouhlasila, neboť podle jejich názoru kampaň poškozovala české pivo jako celek. Zaznívaly i úvahy o vyloučení Prazdroje z ČSPS. Vedení Plzeňského Prazdroje pivovarníky ubezpečilo, že firma s podobnou kampaní již v budoucnu nepočítá.

ČSPS byl založen v roce 1873 a v současné době sdružuje 27 pivovarských společnosti, 8 sladoven a 18 přispívajících členů, kteří zastupují společnosti, jako jsou vědecké a vzdělávací instituce, výrobci zařízení a technologií v pivovarství a sladařství, firmy vyrábějící sklo, tiskárenské závody a další subjekty.

Zdroj: MediaFax.cz | Autor: Petr Havel


Je to již půl roku, co pivovarská skupina K Brewery veřejnosti oficiálně představila svůj prémiový ležák Lobkowicz Premium. Ačkoli se jedná o značku novou, vybudovala si poměrně rychle svoje místo v regálech obchodů a dnes je k dostání ve většině řetězců působících na našem trhu. Dobře si Lobkowicz Premium vede i v restauračních zařízeních. „Za prvních osm měsíců od svého zrodu se náš ‘šlechtic mezi pivy‘ nabízí ve více než 300 restauracích po celé České republice, a to považujeme za obrovský úspěch. V nabídce máme i jeho nealkoholickou variantu Lobkowicz Premium Nealko,“ říká Zdeněk Radil, předseda představenstva a zároveň minoritní akcionář skupiny.

Ačkoli je tento ležák na trhu teprve několik měsíců, stihl si již přivést stříbrnou medaili z mezinárodní soutěže Australian International Beer Awards, která je v pořadí třetím největším pivním kláním na světě, a také bronz ze Zlatého poháru PIVEX 2010, kde odbornou porotu zaujal mezi více než 20 jinými ležáky. Pozadu nezůstal ani Lobkowicz Premium Nealko, který si z PIVEXu odvezl stříbrné ocenění a ze soutěže Pivo České republiky dokonce zlato.

Mnozí se nás ptali, zda-li je pro uvádění nového prémiového ležáku na trh v současné nelehké ekonomické situaci ta pravá chvíle. Jsme rádi, že se nám potvrzuje, že i v této době je zde stále poměrně hodně pivařů, kteří dokáží ocenit pivo vařené byť v malém pivovaru, ale poctivě, z nejlepších českých surovin a s veškerou pílí a péčí, které si české pivo zaslouží. Především v posledním kvartálu nás hospodští sami kontaktují a zjišťují si podmínky spolupráce. To je pro nás důkazem, že jsme se vydali správným směrem a pokračujeme v tradici, která se datuje už od roku 1466,“ uvádí Libor Navrátil, marketingový ředitel skupiny.

Zdroj: Tiskovky.info


Vysoce postavený manažer Plzeňského Prazdroje Luboš Lacina opět pracuje pro pivovarnický koncern. Na konci března skončil na domácí "samotce" kvůli podezření, že na dálnici D1 vytlačil ve služebním superbu ze silnice pomalejší vůz. Firma ho přeřadila na jiné místo.

Čtyřicetiletého Luboše Lacinu kriminalisté v dubnu obvinili z pokusu o trestný čin těžkého ublížení na zdraví. Seděl za volantem vozu Škoda Superb, po jehož manévru na D1 vyletěl jiný vůz mimo dálnici. Policie incident stále vyšetřuje.

Zaměstnavatel manažera vyřadil z práce a poslal ho domů, avšak s nárokem na mzdu. "Kvůli probíhajícímu vyšetřování tohoto případu jsme se rozhodli dotyčnému s okamžitou platností pozastavit výkon funkce. Pozastavení výkonu funkce bude v platnosti až do skončení policejního vyšetřování," řekl tehdy mluvčí společnosti Jiří Mareček.

Zatímco vyšetřování stále probíhá, v Prazdroji je po několika měsících vše jinak. Lacina opět nastoupil do služby, byť na jinou pozici.

"Respektujeme princip presumpce neviny, a proto jsme se s ním dohodli na návratu do práce na jinou pozici. Bude vykonávat práci bez služebního automobilu," říká nyní Mareček. Podle jeho slov Lacina bude působit v obchodním oddělení na vybraných projektech, které nejsou strategického charakteru.

Sám zkušený manažer, který dříve pracoval na obchodních pozicích pro Procter & Gamble, Pioneer Investments či Pepsi Americas, se k případu prostřednictvím svého právníka nechtěl vyjadřovat.

Pro firmu je příliš cenný, říkají zdroje

Zdroje obeznámené s poměry Plzeňském Prazdroji říkají, že Lacina měl jako Senior Key Account Manager, což je vysoký obchodní post, velice dobré výsledky, cenné kontakty a i jeho bezúhonnost byla bez poskvrny.

Proto se ho firma zbavovat příliš nechce. Zdroje hovoří o tom, že pivovar, i kdyby ho chtěl přes palubu hodit, nemá moc na výběr.

"Bez rozsudku nemá páky na vyhazov. Sice si hodně zakládá na etice manažerů, ale nedávno prohráli soud s propuštěným zaměstnancem kvůli sexuálnímu obtěžování. Nyní je tedy firma opatrná," říká člověk znalý poměrů v Prazdroji, který si přál zůstat v anonymitě.

Existenci případu sexuálního harašení nepřímo potvrdil i mluvčí společnosti. "Řízení stále probíhá, nyní se k tomu nechceme vyjadřovat," řekl k tomu Mareček.

Zástupci firmy trvají na tom, že v obou případech bude klíčový výsledek vyšetřování a následný verdikt soudu.

"Samozřejmě stále platí naše původní prohlášení, ve kterém jsme deklarovali, že rozhodně nebudeme tolerovat bezohledné a nezodpovědné řízení," uzavírá mluvčí Jiří Mareček.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Pavel P. Novotný


Co bude dál s vyškovským pivovarem pochopitelně zajímá i nás. Už proto, že je v centru města blízko náměstí, a je dokonce součástí městské památkové zóny. Nechtěli bychom, aby tam místo něj byla tržnice nebo velkosklad. Mám informaci, že si ho chtěli pronajmout lidé, kteří by pokračovali ve zdejší pivovarské tradici. Teď to ale vypadá, že pojede jen do konce června a pak už tam zůstane jen likvidační tým. Město tomu ale zabránit nijak nemůže, co bude s pivovarem je v kompetenci ministerstva zemědělství. Zkrátka nemáme žádné páky na to, abychom ho mohli zachránit.

Nedivím se, že se mnohým Vyškovanům i dalším lidem nelíbí, co se s ním nyní děje. Petici proti jeho zrušení jsem podepsal také. A ještě napíši ministrovi zemědělství dopis, že město další osud pivovaru opravdu znepokojuje.

Nebezpečí, že se tyto pozemky začnou využívat k účelům, které by v této lokalitě nemusely být nevhodné, tady je. Podle územního plánu je zde totiž povolena lehká výroba. To proto, aby tady pivovar mohl dál fungovat. Změnu územního plánu sice nyní udělat můžeme, ale je to velmi dlouhý proces, může trvat rok a půl i déle.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Hájek, starosta Vyškova


Významný úspěch na jedné z nejprestižnějších pivních soutěží na světě získala piva Radegast. Na soutěži Australian International Beer Awards v Melbourne získal stříbro Radegast Birell a bronz Radegast Premium. Soutěže se zúčastnilo 243 pivovarů ze 34 zemí. Ve všech sekcích bylo dohromady přihlášeno 1170 druhů piv.

Z této významné soutěže jsme dovezli dva bronzy za Radegast Birell a Radegast Premium už v roce 2009,“ říká manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák. „Myslím, že spotřebitelé mohou být na naše piva právem pyšní. Je vidět, že české pivo vařené tradičním způsobem ze špičkových surovin má ve světě úspěch a díky své plné chuti je úspěšné i ve slepých degustacích,“ dodává I. Kaňák.

Australian International Beer Awards, která byla založena v roce 1993, se těší každoročně většímu zájmu. Jedná se o třetí největší profesionální pivní soutěž na světe. Ocenění se udělují pouze pivům, která splňují kombinaci náročných parametrů kvality – zejména vyváženou chuť, aroma a celkový vzhled. Ve spolupráci s University of Ballart ji pořádá Královská zemědělská společnost se sídlem ve Victorii. Letošní ročník obsahoval 20 kategorií.

Pivo Radegast je na soutěžích tradičně velmi úspěšné. V roce 2009 získala piva Radegast Premium i Radegast Birell stříbro na soutěži Zlatý pohár Pivex. O rok dříve byl zlatou medailí ohodnocen Radegast Birell na soutěži World Beer Cup v USA.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Orosené pivo, grilované klobásky, ale i řada hudebních skupin. To vše přilákalo v sobotu dvanáctého června do ústeckého letního kina přes čtyři tisíce lidí. Uskutečnily se tu tradiční Slavnosti země Zlatopramen, které i letos proběhly ve velkém stylu.

Celá akce byla prostě skvělá, přišlo hodně lidí, což je dobře, jen je škoda, že občas trochu sprchlo,“ řekl jeden z organizátorů slavností Jan Vyleťal. Milovníci zlatavého moku pak letos mohli ochutnat i pivo čepované přímo z pivovarských sklepů.

Během doprovodného programu se mohly ženy zúčastnit i soutěže Miss Maxi Zlatopramen. Dívka, které publikum zatleskalo nejhlasitěji, si odnesla zahraniční zájezd v hodnotě deset tisíc korun. Koncertní část na hlavním podiu zahájilo vystoupení ústeckého Sněhu na schodišti, oblíbená kapela nezklamala a zahrála všechny své hity.

Odpolední hvězdou podia se ale stala pražská skupina Mig 21 v čele se zpěvákem a hercem Jiřím Macháčkem. Kapela, která se na české hudební scéně pohybuje již od roku 2001, příchozí překvapila i skladbou od Franka Zappy. Vrcholem jejich vystoupení pak byla i Macháčkem spontánně zazpívaná česká hymna. Zanotovalo si ji s ním plné letní kino.

Během festivalu se několikrát změnilo i počasí. Z velkého dusna se při vystoupení skupiny Eddie Stoilow nad kinem přehnala dešťová smršť. Návštěvníkům to však mnoho nevadilo. „Je super, že amfiteátr je zpola zastřešený a vítr tu taky skoro není znát,“ uvedl jeden z návštěvníků festivalu Milan Gruss. Ti mladší si pochvalovali i vystoupení západočeského rodáka, výborného klavíristy a zpěváka Marka Ztraceného.

Pro ty, co mají rádi tvrdší muziku, okořeněnou ženským prvkem, pak bylo připravené vystoupení dívčí rockové kapely s hardcorovými prvky Gaia Mesiah. Vrcholem večera bylo bezesporu vystoupení jedné z nejoriginálnějších a nejkvalitnějších českých kapel Monkey Business.

Při jejich zkoušky se kino skoro celé zaplnilo a před podiem se tísnily desítky stojících fanoušků. Při vystoupení i tentokrát vynikal klávesista Roman Holý, který je známý i ze svého působení ve skupině J.A.R. Dalším tahounem kapely je i jeden z nejlepších českých zpěváků Matěj Ruppert. Ten na podium přišel v hiphoperském oblečení a při vystoupení parodoval i mluvu hiphoperů. „Jste prostě úžasný publikum,“ pochvaloval si Ruppert velký počet návštěvníků v letním kině.

Fenomenální zpěvák za údivu diváků vyšplhal až na vrchol sloupu jevištní konstrukce, kde se houpal a přelézal z jednoho sloupu na druhý. To vše ve velké výšce. To publikum ještě více navnadilo a dožadovalo se tak série přídavků. Kapela při loučení ústeckým fanouškům ještě jednou poděkovala za skvělou atmosféru.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústí naše adresa.cz | Autor: Mareš Daniel


Myslíte si, že o českém národním moku víte všechno? Takže víte, kdo jsou největší výrobci piva? Nebo kolik je u nás vlastně pivovarů? A jak se vyvíjí produkce v průběhu posledních let? Podívejte se - spoustu přehledných informací o pivu máte jako na dlani. Animaci naleznete zde...


Jak jinak dát ministerstvu najevo, že lidé nesouhlasí se zavřením pivovaru, kromě sepsání petice? Stávkou. Tu plánuje příští týden zorganizovat petiční výbor ve spolupráci s veřejností.

S demonstrací je spojená spousta práce. Musíme to oznámit policii a třeba taky na magistrátu. Jak se ale domluvíme a vše zařídíme, vypravíme autobus a může se jet,“ řekl zaměstnanec pivovaru Martin Obruča. To potvrzuje i členka petičního výboru Hana Dostálová. „Příští týden vše zorganizujeme a v dalším týdnu můžeme být v Praze,“ potvrdila.

Podrobnosti a další kroky řešili členové petičního výboru spolu s veřejností na schůzce v pivnici. „Je zajímavé, že dřív se Vyškovské pivo v Brně neprodávalo a jak se má přestat vyrábět, je ho v obchodech dost,“ řekl Jiří Indra, který přijel bojovníky za pivovar podpořit z Brna.

Organizátoři už podnikli jisté kroky. „Zaměstnanci oslovili ministerstvo zemědělství, aby přehodnotilo svoje rozhodnutí. Chtěli bychom si také domluvit slyšení, kde by jsme vše v klidu probrali,“ informoval Obruča. Dopis, ve kterém popisují situaci a žádají o pomoc poslali aktéři na Arcibiskupství olomoucké. V pivovaru je totiž problém s církevní restitucí, proto doufají, že by církev mohla přispět svojí pomocí vyřešením situace. Vždyť i ona má podíl na tři sta třicetileté tradici založení pivovaru. „Průvodní dopis s tiskovou zprávou jsme poslali taky Věcem veřejným a hejtmanovi Michalu Haškovi. Brzy ho pošleme také dalším politickým stranám a možná také nejvyššímu kontrolnímu úřadu,“ zaznělo na schůzi. Jednání už proběhla i se starostou města Vyškova. Ten ale naznačil, že moc se dělat nedá. „Jediné, co můžeme udělat je zaslat znepokojující dopis na ministerstvo a zeptat se, co se má dít dál,“ odepsal na dotaz ohledně pivovaru starosta města Vyškova Petr Hájek.

Poslední petiční listy míří do rukou petičního výboru. Na schůzce v pivnici napočítali účastníci přes tři tisíce šest set podpisů. „Ještě musíme vyzvednout petice v pár podnicích. Příští týden v úterý, nejpozději v pondělí ale petice se všemi podpisy pošleme. Ministerstvo by mělo odpovědět do třiceti dnů,“ vypověděla Dostálová. Podle jejích informací došly podepsané petice také z Prahy a třeba České Lípy. V průběhu jednání v pivnici se ještě dostavili další lidé, kteří přinesli další podpisy.

Pivovaru ale pořád svítá naděje. Poté, co vyhlásilo ministerstvo útlum, odběr je ještě větší. „Hledá se pořád nový nájemce pivovaru. V současné době jsou dva. Jedná se ale o dva předem vytipované a oslovené zájemce. Což je trošku podivný termín,“ myslí si Obruča.

Jedno je ale jisté. Když se propouští víc jak osmdesát procent zaměstnanců, tak se nejedná a útlum, ale likvidaci.

Zájem o pivo ale stále je. Po vyhlášení útlumu ještě větší. „Možná je to teplem, možná vyhlášením útlumu, ale zájem o odběr piva roste. Nyní nás oslovili i Poláci, kteří mají zájem koupit tři sta hektolitrů. Vše je ale zatím v jednání a záleží samozřejmě na majiteli, zda zakázku povolí,“ upozornil Obruča. Vyškovské pivo točí i v restauraci U Piráta. „Lidem Vyškovské pivo chutná, točíme ho čím dál víc. Zatím nevidíme důvod, proč hledat jinou značku,“ řekl číšník z restaurace U Piráta Marek Kalvastr.

Členka petičního výboru Hana Dostálová se také snažila vyvrátit mylné informace. „Na internetu se pořád psalo, že se se zavřením musí něco udělat, ale nikdo nic nezačal. Tak jsme se do toho dali. Jsme skupina studentů, které se díky podpoře veřejnosti dostala až tak daleko. Nejsou v tom skryté úmysly, opravdu nás neposílá konkurence,“ ohradila se.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Petra Daňková


Příběh Vladimíra Mráze z Blatné na Strakonicku, který vykupuje od pivovarů takzvané mláto a prodává jej dál zemědělcům. V jeho firmě dělá téměř 60 lidí.

Vladimír Mráz vymyslel před lety způsob, jak vydělat na odpadu z pivovarů. A dnes je z něj úspěšný velkopodnikatel, který odebírá takzvané mláto od téměř všech velkých pivovarů a vyrábí z něj krmivo pro zvířata.

Mlátem se krmil dobytek odjakživa, to nebylo žádné objevení Ameriky. Krmily se tím ryby, prasata či krávy. Krmení ale nesmí být přerušované, že chvíli zemědělec mláto má a pak zase nemá. Proto jsme vytvořili síť dodavatelů po celé republice a každého zemědělce tak můžeme průběžně zásobovat, i když například některý z pivovarů zrovna nevaří a mláto nemá,“ vysvětluje 54letý Mráz z Blatné na Strakonicku.

Společnost MrázAgroCz vášnivý myslivec a chovatel založil před šesti lety. Dnes má 58 zaměstnanců a obrat 175 milionů korun ročně. Mrázova firma spolupracuje s Plzeňským Prazdrojem, Budvarem, Radegastem, Staropramenem, Samsonem či Platanem. Ročně odebere zhruba 280 tisíc tun mláta.

Vyjma Popovic a Krušovic odebíráme mláto ze všech velkých pivovarů. Náš produkt pak dodáváme zemědělcům, chovatelům, akvaristům, a to i do zahraničí,“ dodává Mráz, který se k mlátu dostal poprvé, když sám sháněl krmivo pro ryby ve svých rybnících.

Čtyřikrát jsem tu myšlenku, že budeme krmit mlátem, odehnal. Pak jsem si to spočetl a řekl, že bychom to mohli zkusit,“ usmívá se charismatický a energií nabitý podnikatel, který má kromě podniku v Blatné i škrobárnu v Červené Řečici a Plzni.

Pivovarníci jeho nápad vykupovat mláto ve velkém uvítali. „Přišel někdo, kdo dokázal z odpadu udělat druhotnou surovinu pro další výrobu a využít nových technologií,“ říká konzultant Českého svazu pivovarů a sladoven Josef Vacl.

Kromě zpracovávání mláta vyrábí firma i vnadicí směsi pro ryby, krmné směsi pro holuby, sladovnické ječmeny a ve Všemyslicích u Týna nad Vltavou z odpadu ze zemědělských plodin peletky k topení. Samotné mláto dokáže firma i dlouhodobě konzervovat silážováním do jam či vaků.

V hlavě už má Mráz, který začal podnikat v roce 1996, i další projekty a záměry. Tvrdí, žemajitel firmy nikdy nesmí usnout na vavřínech a říkat si, že se mu daří.

Vážím si lidí, kteří byli dříči. A řídím se heslem, že kdo chce zapalovat, musí sám hořet,“ dodává Mráz, který má za svůj podnikatelský vzor Baťu.

***

FAKTA

Jak využít mláto Mláto (tuhé zbytky z pivovaru) se hodí v kravínech - podporuje zdraví zvířat a tvorbu mléka. Oproti obilným šrotům je zdrojem dusíkatých látek, má větší obsah vápníku a nižší fosforu a draslíku. Je levnější. „Zvyšuje tučnost mléka a dojivost,“ říká Vladimír Mráz.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Václav Janouš


Českobudějovické Slavnosti piva a 14. ročník degustační soutěže Pivo České republiky 2010 přinesly o uplynulém víkendu pivním značkám Heinekenu Česká republika úspěch v podobě pěti ocenění. Zlato získal v kategorii Světlý ležák Premium Březňák světlý ležák z pivovaru Velké Březno. Na bronz ve stejné kategorii dosáhlo pivo Krušovice Ležák. V kategorii světlých výčepních piv obsadil druhé místo krušovický Mušketýr, třetí místo a bronzovou medaili vybojoval Hostan Naše pivko. Starobrno Fríí se umístilo na bronzové příčce mezi nealkoholickými pivy.

Do odborné degustační soutěže konané u příležitosti Slavností piva, která se uskutečnila od pátku do soboty na Výstavišti v Českých Budějovicích, se přihlásilo se svými vzorky celkem 51 pivovarů s 254 značkami piv. Soutěžní klání bylo rozděleno do 15 kategorií. Vysoký počet přihlášených vzorků stvrzuje vysokou úroveň soutěže.

Degustační soutěž pořádá Výstaviště České Budějovice a.s. ve spolupráci s firmou REVEL, produkční agentura Alois Srb Tábor. Záštitu nad celou soutěží převzalo Ministerstvo zemědělství, hejtman Jihočeského kraje a primátor Statutárního města České Budějovice.

Úspěchy značek z portfolia Heinekenu potvrzují, že piva Březňák, Krušovice, Starobrno i Hostan jsou oblíbená nejen mezi konzumenty, ale i odborníci oceňují jejich chuťové a senzorické vlastnosti. Obzvláště cenné je zlato pro Březňák světlý ležák, který se těší rostoucí popularitě podobně jako další produkty z pivovaru ve Velkém Březně, kde vaří pivo vrchní sládek Petr Hauskrecht se svým týmem. Úspěchy krušovických piv pak předznamenávají, že rozsáhlé investice a úsilí, které sládek Tomáš Kosmák společně s bývalým sládkem Václavem Kloubem vložili do úprav receptur s cílem vrátit je na výsluní popularity nejen středočeských pivařů, přináší první plody. Tomáš Pluháček, vrchní sládek pivovaru Starobrno, si na své konto připsal ocenění pro piva Hostan Naše pivko a Starobrno Fríí. Pro posledně jmenovaný produkt to bylo poslední ocenění v řadě, štafetu nealkoholických piv totiž v minulém měsíci přebrala nová samostatná značka Fríí, která bude pokračovatelem a spojí v sobě kvality právě bronzového Starobrna Fríí a dalšího produktu z portfolia Heinekenu - Zlatopramenu Nealko.

Značky z portfolia Heinekenu Česká republika již letos bodovaly v degustačních soutěžích Zlatý pohár Pivex 2010 a Česká pivní počeť. V tomto roce se ještě zúčastní dalších významných mezinárodních i domácích klání.

Zdroj: GastroTrend.cz


Pivovar v Bustěhradu nebude památkou, může se ale stát místem pro bydlení. O jeho zachování a dalším využití začali tento týden naštěstí uvažovat na dvou ministerstvech.

Historické a jedinečné budově buštěhradského pivovaru ze 16. století, později přestavěného Anselmem Luragem, hrozí zbourání již delší čas. Protože majitelé, společnost Level, nechtěli příliš investovat do nákladné přestavby areálu, nabízelo se vždy spíše jen jeho zbourání.

Tříletý boj nadále pokračuje

Zapálení jedinci z buštěhradského občanského sdružení se pokoušejí pivovar zachovat, aby byl chráněn coby národní kulturní památka. Částečně se jim to už podařilo. Ochrana ale zdaleka neplatí pro celý komplex. Tomu nadále hrozí demolice. Případ sleduje déle než tři roky také Kladenský deník. Tento týden zvedl problém ze židlí dokonce už i vrcholné představitele státu.

Dali hlavy dohromady

Do Buštěhradu se kvůli tomu přijeli poradit nejen ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška, ale i ministr kultury Václav Riedelbauch a další odborníci na danou problematiku. Orodovat za pivovar přijel i senátor za Kladensko Jiří Dientsbier. Na schůzce nechyběli ani zástupci vlastníka areálu, společnosti Level a členové občanského sdružení Buštěhrad sobě.

Kulturní památka asi nebude

Přestože debata byla od začátku poměrně konstruktivní, byla rekapitulována celá historie budovy i záměry, které s ní současný vlastník má, přítomní představitelé obou ministerstev sdělili, že objekt pravděpodobně památkou neprohlásí.

Podle jejich slov to ovšem neznamená, že nemá žádnou hodnotu. Společně se domnívají, že se rozhodně jedná o cennou stavbu a na tento fakt by měl být brán zřetel.

Řešení prý ale existuje

Oba ministři navíc na místě nabídli pomoc, že by příslušné resorty mohly poskytnout granty či být nápomocny při získávání peněz z Evropské unie. „Tento způsob by byl schůdný zejména tehdy, pokud by investor zvolil odpovídající využití objektu například pro výstavbu sociálních bytů. Na to skutečně existuje konkrétní grant.

Podle odborníků by bylo možné na již zpamátněnou část budovy žádat například příspěvek z havarijního fondu ministerstva kultury na opravu unikátního krovu,“ uvedla iniciátorka záchranných akcí a členka občanského sdružení Buštěhrad sobě Daniela Javorčeková.

Vlastník je pro kompromis

Pozitivní stanovisko k současným návrhům zaujala tentokrát i firma Level a je ochotna se domluvit na kompromisu, pokud to ovšem pro ni nebude finančně nevýhodné. Její postoje k navrhovaným nákladným rekonstrukcím složitého areálu byly v minulosti spíše odmítavé či vlažné.

Podle generálního ředitele společnosti Level Vlastislava Paseky zatím areál bourat nebudou a počkají na výsledek studentské soutěže, která se uskuteční v zimním semestru na Fakultě architektury ČVUT Praha.

Z tohoto klání možná vyjdou zajímavé podněty na způsob využití a revitalizace areálu.¨Podle starosty Buštěhradu Václava Nového se bude město i nadále snažit spolupracovat, ovšem nikoliv finančně, protože kanalizace a oprava zámku ho finančně vyčerpává.

Historie pivovaru

Podle archivních záznamů náležel pivovar k nejstarším šlechtickým pivovarským podnikům v Čechách, neboť Buštěhrad dostal již v roce 1497 právo várečné – tj. k vaření piva. K pivovaru patřily i sladovna a chmelnice nad městečkem. Za třicetileté války byl pivovar zpustošen saskými vojsky a varný kotel odvezen do Drážďan. V roce 1633 byl pivovar obnoven.

Roku 1755 ho vlašský stavitel Anselmo Lurago, podílející se také na stavbě buštěhradského zámku, přestavěl do barokní podoby. Po dalších sto letech byl pivovar rozšířen o prostor dřívějšího panského mlýna a roku 1873 v něm byly postaveny nové ležácké sklepy. V roce 1905 byla zastaralá technologie vaření piva přebudována na parní. Poslední várka piva zde byla uvařena v srpnu 1967.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autorka: Kateřina Husárová


Návrat piva starého 9000 let

[pátek, 11. červen 2010]

Rýže, med a plody hlohu – to jsou základní suroviny pro výrobu piva podle receptury staré 9000 let.

Při vykopávkách neolitické osady Jiahu v čínské provincii Hunan narazili archeologové na džbány používané k uskladnění piva. Nápoj se v nich pochopitelně nezachoval. Patrick McGovern z Pensylvánské univerzity podrobil 9000 let staré střepy důkladným analýzám, a z molekul uvízlých v pórech keramiky nakonec zjistil, z čeho se alkoholický nápoj připravoval. S recepturou na papíře se ale nespokojil. Společně se sládky americké pivovarnické společnosti Dogfish Head připravil nápoj, který lze považovat za „rekonstrukci“ neolitického piva.

Sládci použili jako zdroj škrobu ječný slad a rýži. Do kotle pak přidali med, hrozny, plody hlohu a květy chryzantémy. Vše vařili 45 minut a po vychladnutí přidali kvasinky používané při výrobě saké. Směs kvasila celý měsíc. Nápoj bude uveden na trh pod názvem Chateau Jiahu nejprve v kanadské provincii Britská Kolumbie. Pokud o něj bude zájem, začne se prodávat i v dalších kanadských provinciích. Vyhlídky nemá špatné. Na pivovarnickém veletrhu Great American Beerfest v roce 2009 získalo Chateau Jiahu zlatou medaili.

Patrick McGovern už „zrekonstruoval“ více starých alkoholických nápojů. Pivo označované Midas Touch (Midasův dotek) bylo uvařeno na základě údajů získaných analýzami zbytků nápojů v nádobách nalezených v 2500 let starém hrobu v Turecku. Snad v něm byl pochován bájemi opředený král Midas. Jako Theobroma byl pojmenován výsledek pokusu vyrobit z kakaových bobů a paprik nápoj produkovaný předkolumbovskými kulturami Střední Ameriky.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Petr


«« « Strana 586 z 826 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň