V sobotu 16. června proběhne v Ostravě devátý ročník Slavností pivovaru Ostravar. Ani letos na něm nebude chybět jedna z jeho hlavních atrakcí – kvasnicový ležák Ostravar, vařený jen pro tuto příležitost.

S přípravou kvasnicového ležáku začal vrchní sládek pivovaru Robert Kužela už minulý měsíc. „Vzhledem k tomu, že letos díky mimořádně nabitému programu začínají Slavnosti o hodinu dříve (již ve 13.hodin), musíme být připraveni na vyšší spotřebu kvasnicového piva,“ míní Kužela. Nejvíce se zatím v devítileté historii vytočilo kvasnicového piva v roce 2003. Tehdy návštěvníci Slavností během slunečného odpoledne vypili 36 tisíc půllitrů kvasnicového ležáku.

Kvasnicový ležák přitom patří k nejoblíbenějším pivům vrchního sládka. „Je to dáno jeho ostravarskou recepturou, která díky absenci filtrace a pasterizace dává kvasnicovému ležáku zcela výjimečné vlastnosti a chuť,“ vysvětluje vrchní sládek. Naráží přitom na přítomnost kvasnic, které mohou v pivu výjimečně zůstat, jelikož se kvasničák během Slavností čepuje přímo z tanků pivovaru. Celková doba přípravy tohoto piva, aby mělo správnou chuť a říz, je šest týdnů.

Společně s kvasnicovým pivem bude Ostravar na Slavnostech čepovat další čtyři značky z produkce pivovaru: Ostravar Premium, Ostravar Strong, Velvet a Kelt.

Hudebními hosty Slavností budou skupiny Divokej Bill, Buty, HorkýžeSlíže a Support Lesbiens. Pozvání na letošní ročník přijali také Petr Bende a čerstvá zpěvačka roku Anna K. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Mimořádně teplé počasí a nové pivní láhve výrazně zvyšují pivovarům prodej. Právu to potvrdili zástupci ostravského pivovaru Ostravar ze skupiny Staropramen a nošovického pivovaru Radegast, který je součástí Plzeňského Prazdroje.

„Dobré počasí žene nahoru prodeje všem pivovarům. Nám se daří nad celorepublikovým průměrem,“ řekl vrchní sládek Ostravaru Robert Kužela. Dodal, že vliv na růst prodeje má jednak teplé počasí a také nové láhve, do nichž začal Ostravar stáčet pivo od ledna. Podle Kužely prodej lahvového ostravského piva už meziročně stoupl o 16 procent. Pivovar tak letos vyrobí více piva než loni, kdy výstav Ostravaru činil 574 tisíc hektolitrů piva. „Letos to bude zcela určitě přes 600 tisíc hektolitrů,“ dodal Kužela.

Z nárůstu prodeje piva se může těšit i nošovický Radegast. „Za duben a květen se prodej v meziročním srovnání zvýšil o zhruba dvacet procent. Je to jednak novou lahví a marketingovou podporou a určitě také teplým počasím,“ řekl Právu Pavel Sobol z agentury, která pivovar Radegast mediálně zastupuje. (Právo)

Se začátkem hlavní pivařské sezóny rozjel Pivovar Litovel několik akcí na podporu prodeje. Prodej točeného litovelského piva v restauracích a barech podporuje atraktivní obsluha nahoře bez, moderované soutěže o zajímavé ceny a skvělá zábava. Akce s názvem „Pivní invaze – litovelská show“ právě probíhá v restauracích a hospodách po celé Moravě. Potrvá do konce roku.

Prodej čepovaného piva Litovel zvedá v tomto letním období i soutěž o Divokou jízdu. Za každých 5 vypitých piv mohou štamgasti restaurací a hospůdek vyhrát pro sebe a své přátele fantastickou párty s grilovaným seletem, bečkou piva a striptýzem. Místo a čas si může každý výherce určit sám.

Prodej lahvového piva v obchodních řetězcích podporuje nová soutěž a ochutnávkové týmy, které objíždí supermarkety a nákupní aliance po celé Moravě. Spotřebitelé sbírají akční korunky z uzávěrů lahví a vyhrávají zahradní grily a soudky litovelského piva. Akce trvá do konce srpna. (Moderní obchod)

Od čtvrtka do soboty probíhala v Českých Budějovicích v pořadí druhá ze čtyřech největších českých anonymních degustačních soutěží - Pivo České republiky 2007. Utkalo se v ní mezi sebou celkem 180 piv ze 42 českých a jednoho slovenského pivovaru. O tom, která z nich jsou nejlahodnější a nejkvalitnější, rozhodovalo na již jedenáctém ročníku této soutěže 65 profesionálních degustátorů. Opět jsme se nevrátili domů bez medailí.

Zlatá pro Litovel FREE Nealkoholické pivo Litovel FREE vyhrálo. Získalo zlatou medaili a titul Pivo České republiky 2007. To potvrzuje, že naše fríčko je asi opravdu bezkonkurenčně nejlepším nealkoholickým pivem v celé zemi. Už letos na počátku roku vyhrálo první anonymní degustační soutěž a to Zlatou ČESKOU PIVNÍ PEČEŤ 2007 v Táboře a loni tuto Českobudějovickou soutěž PIVO ČR 2006 také vyhrálo. Dá se tedy říct, že své prvenství mezi všemi nealko pivy naše fríčko nyní obhájilo a nikdo ho z trůnu zatím stále nedokázal sesadit.

Protože fríčko dodáváme i v sudech do řady hospod, chtěli bychom všechny příznivce opravdu dobrého piva v těchto vedrech pozvat do hospod, kde je naše fríčko na čepu, aby s námi tento velký úspěch oslavili! Ochutnejte i vy naše fríčko, hned poznáte, za co ty své tituly má!

Bronzová pro Litovel DARK Naše tmavé klasické pivo získalo v Českých Budějovicích bronzovou medaili. A bylo to velmi těsné. Na první místo nám chyběly jen pouhé dva bodíky.

Klasika opět bezkonkurenčně kralovala Pro zajímavost za zmínku ještě stojí, že ve všech jedenácti kategoriích, ve kterých se v Českých Budějovicích utkalo mezi sebou celkem 180 piv ze 43 pivovarů, vyhrála piva vařená klasickým výrobním postupem (tedy vařená na stupňovitost, hluboce prokvašená za studena v otevřených kádích a dlouho dozrávající v pivovarských sklepích) stejně jako litovelské pivo. To jen potvrzuje, že klasicky vařené je skutečně nejkvalitnější a nejchutnější. (Web Litovel)

Pozemky v okolí olomouckého zimního stadionu i takzvanou malou halu vykoupil Pivovar Litovel. Město Olomouc přitom už delší dobu připravuje přebudování zimního stadionu včetně malé haly v multifunkční arénu pro osm tisíc lidí. Nyní se záměr komplikuje.

Primátor Martin Novotný (ODS) neměl o majetkových přesunech tušení. „Nesledoval jsem v poslední době majetkoprávní záležitosti. Ty má na starosti náměstkyně Tesařová. V komisi se zatím zabýváme přípravou územního řízení nebo tím, kolik místa pro nohy má být v hale mezi sedačkami,“ řekl Novotný.

Náměstkyně Hana Tesařová (ČSSD) je na dovolené mimo republiku a nebylo možné ji kontaktovat. Letos v lednu však pro Deník uvedla: „Město podniká patřičné kroky, aby ke spekulaci nedošlo, mimo jiné se chceme obrátit na soud, aby upřednostnil město, které je ve veřejném zájmu.“

Jenže pozemky opravdu změnily majitele. Potvrdili to ředitel Pivovaru Litovel Miroslav Koutek i bývalý spoluvlastník Pavel Čech.

Radnice si nechala pozemky a malou halu dokonce ocenit. „Osobně jsem vezl nabídku likvidátorovi. Za malou halu a pozemky nabídlo město asi šest milionů. Udivilo mě, že nakonec byly prodány téměř třikrát dráž,“ uvedl právník a bývalý radní Petr Konečný. Předchůdce na postu Tesařové, bývalý náměstek Jaromír Czmero, potvrdil, že původně chtěla radnice koupit čtyři šestiny podílu tehdejšího vlastníka, firmy HC Car (spoluvlastníkem je Pavel Čech). „Zastupitelstvo to ale zamítlo,“ dodal Czmero.

V pátečním Olomouckém deníku čtěte: Rozhovor s Pavlem Čechem o hokeji, soudech či o prodeji extraligové licence do Karlových Varů

Projekt multifunkční haly počítá se dvěma kluzišti či parkováním pro 250 automobilů. Radnice několikrát uvedla, že malá hala by za příznivých okolností mohla fungovat již za dva roky. Sloužila by pro veřejné bruslení a tréninky. Podle projektu tam má být led asi metr nad zemí a pod ním parkoviště. Byl to také jeden z předvolebních slibů ODS.

Primátor Novotný říká, že náklady na arénu budou známy nejdříve na podzim. Mluví se o stovkách milionů, možná až o miliardě, ale i o tom, že halu bude platit kromě města také kraj nebo EU. „Debata o financování ještě nezačala. Vzhledem k tomu, že se jedná o jedinou multifunkční halu v regionu, mohl by se na financování kraj podílet,“ řekl hejtman Ivan Kosatík (ODS).

O tom jestli se z haly stane „Litovel aréna“ nechtěl ředitel pivovaru Koutek zatím spekulovat. „Tak dalece jsme neuvažovali. Vše je otázkou dohod a domluv,“ prohlásil Koutek. Kosatík i Novotný se domnívají, že pivovar by nebyl nejlepším partnerem. „V Česku se podobné haly jmenují většinou podle firem kapitálově silnějších,“ uvedl hejtman.

Podle bývalého hokejového bosse Pavla Čecha je však možné, že pivovar sleduje jiné cíle. Tvrdí, že o rekonstrukci stadionu stojí především bývalý primátor, nyní radní města a hejtman Ivan Kosatík, který je i v pracovní skupině pro vznik multifunkční haly. „Paradoxem je, že po třinácti letech se řeší stejný problém malé haly a dokonce se stejnými lidmi,“ pousmál se Čech. (Olomoucký deník)

Kdyby pivovar Starobrno nalil všechno pivo, které prodal letos v květnu, do venkovních bazénů na Kraví hoře, musel by to udělat pětkrát a ještě by mu troška zbyla.

Za nebývale zvýšený odbyt chmelového moku vděčí pivovarníci hlavně bleskovému nástupu letního počasí. „Letošní jaro a začínající léto byly nadprůměrně teplé. Právě to napomohlo vyšší spotřebě piva,“ hodnotí mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová. Starobrno prodalo v červnu o 12 tisíc hektolitrů piva více než loni. Podle Eliášové je to rekordní nárůst.

Až se ochladí, spotřeba klesne „Za posledních deset let jsme takovou spotřebu nezaznamenali a samozřejmě nás to těší. Otázka je, jak konzumenti zareagují na chladnější počasí. Pravděpodobně spotřeba klesne,“ uvažuje mluvčí Starobrna.

Zvýšenou spotřebu zlatavého nápoje přičítají v černohorském pivovaru v Černé Hoře na Blanensku také exportu do zahraničí. „Zejména na Slovensku je o naše pivo zájem,“ upřesnil mluvčí pivovaru Hubert Adámek.

Na horké léto připravili oba pivovary novinky. Starobrno chce potěšit zahraniční novinkou firmy Heineken. „Jedná se o speciálně vychlazené pivo na minus dva až nula stupňů. Bude se podávat v nočních klubech a jeho cena v Brně se bude pohybovat okolo 30 korun, záleží na prodejci,“ upřesňuje mluvčí Starobrna Kateřina Eliášová.

Černá Hora naopak připravila nealkoholický speciál. „Forman je jediné pivo v České republice, které má nula procent alkoholu. Mysleli jsme také na nový silniční zákon, protože víme, že odolat pivu v horkých dnech je hodně složité,“ dodává mluvčí Černé Hory Adámek.

Nejen pivní speciály, ale hlavně chmelový mok šesti značek chystají organizátoři prvního pivního festivalu v Hrušovanech u Brna na sobotu 30. června. Piva-fest odstartuje v tamější sokolovně ve dvě hodiny odpoledne. Pořadatelé kromě piva slibují také hudební produkci a vstup ženám zdarma. (MF Dnes)

Velký svátek umění - ,Postřižinské slavnosti‘ - přichystali pro návštěvníky slavného pivovaru na Vysočině pořadatelé, kteří pozvali množství neméně slavných účastníků a hostů.

Dalešický pivovar vešel do dějin především od května roku 1980, kdy zde natočil režisér Jiří Menzel kultovní český film Postřižiny na motivy povídek Bohumila Hrabala s vynikajícím hereckým obsazením.

Od té doby uplynulo čtvrt století a ,postřižinský svatostánek‘ se změnil k nepoznání. Současní majitelé z něj vytvořili kulturní a turistické centrum. Dnešním večerem počínaje a nedělním konče se promění opět v jakousi atraktivní filmařskou kulisu. ,Pivovarské poetikum‘ se stane dějištěm Postřižinských slavností filmů Jiřího Menzela.

Jaké filmy diváci uvidí, na to odpovídá ředitelka pivovaru Jaromíra Hanáčková: „Ve čtvrtek Rozmarné léto, o den později Ostře sledované vlaky, v sobotu promítáme film Obsluhoval jsem anglického krále, v neděli vyvrcholí festival Postřižinami.“

Událostí okolo čtyřdenního dalešického projektu bude vícero. Začátek je naplánován na čtvrteční devatenáctou hodinu. Z interpretů se mají zasloužit o rozehrání festivalu na nádvoří pivovaru Ivan Mládek a jeho Banjo band, potom také Milan Pitkin, Lenka Plačková a další. „V deset hodin večer natáhneme na zastřešené pódium plátno a pojízdný kinematograf pana Čáslavského promítne první film,“ doplnila Jaromíra Hanáčková. Páteční (pod)večer hudebně podbarví Václav Neckář a skupina Bacily, Naďa Urbánková a skupina Bokomara. Oba zpěváci hráli v Menzelových Ostře sledovaných vlacích, a jelikož je základem festivalu promítání Menzelových filmů, oba souhlasili s účastí.

Sobota bude mít programovou nabídku nejdelší, protože se již od čtrnácté hodiny slavnostně otevře pivovarský hotel. Následovat bude vystoupení kapel AG Flek a Buty. K nim se přidají Vlasta Redl a Šany a rovněž Odpolední směna. Postřižinskou kadeřnickou show předvede Jan Špilar. Den otevřených dveří vyhlásil pivovar a jako doprovodná akce je připravena výstava hasičské techniky a s ní se pojí dohromady hasičské dětské odpoledne.

O nedělních vzácných hostech hovoří Jaromíra Hanáčková: „Novou loď na Dalešické přehradě pokřtí dokonce Jiří Menzel a Jaromír Hanzlík společně s Naďou Urbánkovou.“

Oslavou filmového a kulturního svátku bude zhlédnutí ,domácích‘ Postřižin. Dříve se ještě recitálově představí Jiří Schmitzer. „Překvapením, ale zároveň i poděkováním za zviditelnění dalešického pivovaru, bude před tímto recitálem předání Dalešických Oscarů neboli keramických komínů jako vyznamenání těm, kteří se zasloužili o zdejší filmařskou slávu,“ prozradila Jaromíra Hanáčková.

Návštěvníci Dalešic jistě uvítají i to, že se v malebném městečku ocitnou právě v období tamní pouti sv. Petra a Pavla. Po ukončení pátečního koncertu, tedy až se setmí, budou mít přítomní možnost uvidět ohňostroj a premiéru nového venkovního nasvícení kostela Petra a Pavla v Dalešicích.

Permanentní vstupenka na slavnosti Postřižin stojí 499 korun, anebo jednodenní 249 korun na místě či 179 korun v předprodeji. Nejméně jich zbývá na sobotu. (MF Dnes)

Nebýt Postřižin, slavného filmu Jiřího Menzela, který se v roce 1980 točil zčásti právě v pivovaru Dalešice na Třebíčsku, zůstala by ze slavné stavby jenom ruina. A že k tomu opravdu nechybělo mnoho.

Dalešický pivovar je známý z filmu Postřižiny především svým komínem, na který leze paní sládková, v podání Magdy Vášáryové, a její uřvaný švagr Pepin, ztvárněný Jaromírem Hanzlíkem. Ve skutečnosti je ale komín, a v podstatě i celý pivovar, mnohem menší, než jak jej divák uviděl na filmovém plátně.

Při průchodu branou s nápisem Akciový pivovar Dalešice člověka ve vteřině „praští do nosu“ vůně vařeného piva. Někomu přijde tato vůně zprvu trochu nepříjemná, za okamžik už ji ale vůbec nevnímá. Ta vůně sem jaksi patří. Stejně tak, jako do Dalešic odedávna patřilo vaření piva.

První písemná zmínka o pivovaru pochází z počátku 17. století. Největší průmyslovou slávu pivovar zažil za rakousko-uherského majitele, který ho zmodernizoval. Za socialismu byl podnik zestátněn, a pivo se tu vařilo do roku 1977. O dva roky později si Dalešický pivovar užil několikadenní záři filmových reflektorů při natáčení nezapomenutelných Hrabalových Postřižin.

Produkční filmu Jan Šuster tehdy vybíral asi ze sto padesáti pivovarů po celé republice, než se rozhodl právě pro tento. Jenže sotva se za posledním odjíždějícím filmařem zvedl oblak prachu, zhasla i všechna sláva pivovaru, a ten upadl do téměř dvacetiletého zapomnění. Za tu dobu vše zchátralo a bylo zničeno a ukradeno co jen šlo.

Obnova zašlé slávy

„Zlom nastal v roce 1999, kdy byly zchátralé budovy pivovaru napotřetí vydraženy současným majitelům za zhruba 380 tisíc,“ říká starosta Dalešic Jaroslav Zadražil. Tři spoluvlastníci, všichni architekti z firmy Archatt Památky s.r.o., se rozhodli zrekonstruovat celý areál, a přitom mu ponechat jeho historickou podobu a funkci. Jejich volba byla více než dobrá.

Od roku 2002 se tu zase vaří pivo, a v areálu se ale kromě samotného pivovaru nachází i restaurace, muzeum rakousko-uherského pivovarnictví a nově i hotelový komplex, jehož část právě dokončují dělníci, mísící se na dvoře mezi turisty.

V čele stojí žena

To vše má plně pod kontrolou žena, ředitelka Jaromíra Hanáčková. Ta svou energií vzdáleně připomíná právě paní sládkovou Maryšu z kultovních Postřižin. „Pivo tu vaříme přesně tak, jak se vařívalo před sto lety, pouze z vody, chmelu a sladu. Tím, že pivo není pasterizované a nepřidává se do něho žádná chemie, má sice menší dobu trvanlivosti a vyžaduje rychlou spotřebu, ale zůstává zcela přírodním produktem,“ říká ředitelka, která své místo zaujímá od ledna letošního roku.

Hlavním sládkem je tu Zdeněk Reska. Ten je až z dalekého Mostu, neboť, jak říká paní ředitelka, je o sládky velká nouze. Pod ním pak pracuje ještě podsládek a chasník.

„Specializujeme se na sudová, kvasnicová piva a celkem vyrábíme pět druhů. Ročně vyrobíme kolem dvou tisíc hektolitrů, což třeba plzeňský Prazdroj vyrobí, díky chemii, za několik hodin. Naše pivo necháváme tři měsíce kvasit v sudech“, pokračuje Hanáčková.

V pivovaře ale přemýšlejí o navýšení výroby, protože o místní pivo je velký zájem. „Do menších vesnic moc nedodáváme. Naše pivo je surovinově dost nákladné, a tak nemůže být ani nejlevnější, a malé hospůdky raději sáhnou po něčem levnějším. Dodáváme hodně do Brna, Žďáru nad Sázavou a nyní projevili zájem i ze Znojma,“ dodává ředitelka.

Sama přiznává, že ale pivu moc neholduje, přesto ale od doby, co pracuje zde, občas pivo ochutná. „Teď nedávno jsem třeba náhodou ochutnala plzeňské pivo a vůbec mi nechutnalo. Říkala jsem si, co je to za vodu, a přitom mi dříve tak chutnalo“, usmívá se Hanáčková.

S pivovarem ožívají i Dalešice

„My jsme velice rádi za to, že tu areál pivovaru máme. Nejen, že sem přijede více turistů, ale s otevřením hotelu se nabídne i víc pracovních příležitostí místním lidem,“ přemýšlí starosta Zadražil, který si Dalešické pivo vychutnává každou neděli „po kostele“.

Zmiňovaný hotel popisuje ředitelka Hanáčková: „Bude mít kapacitu 18 lůžek, přičemž 13 z nich už je zkolaudováno a čeká na první hosty. Všechny pokoje jsou vybaveny dřevěným nábytkem z doby před sto lety, tedy z éry, kdy pivovar zažíval největší slávu. Některé kusy nábytku jsou původní a zrenovované, jiné jsou zcela nové. Myslím, že to byl dobrý nápad vybudovat zde hotel. Konají se tady různé oslavy, firemní akce a školení a bývalo nepříjemné, když se odtud museli lidé vláčet autobusem zpátky. Vybudování hotelu zde bylo v podstatě nutností.“

A přitom nebýt filmových Postřižin, a nakonec i přístupu nových majitelů, mohlo se o historickém pivovaru dovídat už jen z kronik. To se ale naštěstí nestalo, a dnes je možno areál vídat v plné kráse a k tomu si i vychutnat kvalitní pivo.

Že si svou filmovou slávu dalešičtí plně uvědomují a rádi s ní spojují své jméno, dokazují pořádáním Postřižinských slavností. Ty se v areálu pivovaru konají ve dnech 28.6. - 1.7., a kromě jiného se tu budou za účasti známých tváří promítat Menzelovy filmy, včetně toho nejnovějšího – Obsluhoval jsem anglického krále. (iHNed)

V prestižní degustační soutěži Pivo České republiky získalo o víkendu 9.-10. června pivo REBEL z Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod, a. s. druhé místo v kategorii tmavý ležák a třetí místo v kategorii světlých výčepních piv. Černé pivo REBEL je tradičně oceňováno už několik posledních let a po dlouhé době se podařilo získat ocenění i v obrovské konkurenci světlých výčepních piv, kde soutěžilo 36 vzorků.

Havlíčkobrodskému pivu se letos výjimečně daří. Za prvních pět měsíců dosáhl ve svém regionu nejvyšších prodejů za posledních pět let. Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a. s. je poslední regionální ryze český pivovar v kraji Vysočina a 85 procent své produkce prodává právě v nejbližším okolí. Svojí produkci však vyváží i na tak náročné trhy, jako je USA, Dánsko či Slovensko. (Web Rebel)

Nepasterizovanému pivu Bernard se letošním roce opravdu daří. Vedle rekordních výstavů piva v dubnu a květnu, získal Rodinný pivovar Bernard další ocenění, tentokrát na prestižní degustační soutěži Pivo České republiky 2007, jejíž 11. ročník se tradičně konal v Českých Budějovicích. Speciální černé pivo Bernard s přísadou jemných kulturních kvasinek obsadilo ve své kategorii druhé místo, Světlý ležák Bernard obsadil v nejprestižnější skupině českých ležáků třetí místo. Soutěže se zúčastnilo 43 pivovarů, které zaslaly do soutěže 180 vzorků jež hodnotilo 60 degustátorů.

„Degustační výsledky nás těší, ale nepřeceňujeme jejich význam,“ hodnotí spolumajitel Rodinného pivovaru Ing. Stanislav Bernard a dodává: „Větší význam pro nás má, že je o naše nepasterizované pivo Bernard velký zájem, což dokazují rekordní jarní výstavy piva. Ještě nikdy jsme v dubnu ani květnu neprodali tolik piva, jako v letošním roce.“

Výstav piva Bernard byl v dubnu 12.239,5 hektolitrů a dosáhl meziroční nárůst 21 procent a v květnu 14.609,7 hektolitrů s meziročním nárůstem pět procent. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Letošní teplé a suché jaro pomáhá pivovarům na Vysočině. Humpolecký Rodinný pivovar Bernard prodal v dubnu nejvíce piva ve své historii. Lepší výsledky než ve stejném období loňského roku hlásí i ostatní výrobci piva v kraji. „Hezké počasí nás těší. A jsme rádi, že prodejně začalo léto takhle brzo,“ řekl mluvčí humpoleckého pivovaru Zdeněk Mikulášek.

Bernard za první tři měsíce tohoto roku uvařil 30 191 hektolitrů piva, o jedno procento více než za loňské první čtvrtletí. V dubnu ale bylo prodáno 12 330 hektolitrů a díky tomu uvařili za první čtyři měsíce roku o více než šest procent více piva než vloni.

Se začátkem sezony je spokojen i ředitel havlíčkobrodského Měšťanského pivovaru Jiří Hušek. „Duben dopadl výborně. První čtyři měsíce jsou nejlepší za posledních pět let,“ zhodnotil. Podle něj se nyní v regionu prodává o 13 procent více piva než než loni touto dobou. Za celý minulý rok ho pivovar uvařil 90 tisíc hektolitrů.

Zákazníci v těchto týdnech přibývají i pelhřimovskému pivovaru Poutník, který loni uvařil bezmála 27 tisíc hektolitrů zlatavého moku. O něco vyšší zájem zaznamenal jihlavský pivovar. „Prodej v tuzemsku je o trochu lepší než loni, ale že by to bylo rekordní, to se říci nedá,“ konstatoval generální ředitel Jan Kylberger.

Teplé jaro prospívá minipivovaru v Dalešicích. „Jen v dubnu jsme se dostali přes deset procent loňského výstavu,“ řekla ředitelka zařízení Jaromíra Hanáčková. V Dalešicích se pivo začalo vařit v roce 2002, po čtvrt století. V uplynulém roce se výstav pohyboval kolem 2 500 hektolitrů. V pivovaru filmových Postřižin funguje i muzeum pivovarnictví a restaurace. Díky teplému jaru se letos turisté začali objevovat už v březnu. (MF Dnes)

Dostihový spolek a.s. a Pivovar Pernštejn a.s. se dohodli na vzájemné spolupráci.

Je to již mnoho let, co mohli návštěvníci pardubického dostihového závodiště při sledování koňského klání popíjet pardubické pivo. Od té doby se tu vystřídaly značky piv různých výrobců a v posledních letech i značky, které nejsou ani v rukou českých majitelů. Až letošní rok se ukázal jako zlomový.

Pardubický pivovar se dohodnul se závodištěm na oboustranné spolupráci a od začátku letošní dostihové sezóny tak návštěvníci mohou ochutnat jak pivo Pernštejn, tak i černé, devatenáctistupňové pivo Porter. Jednání probíhala ve velmi přátelské atmosféře a vzhledem k tomu, že ředitelé obou společností jsou velkými patrioty, byla smlouva na stole za pár dní.

Stejně jako Velká Pardubická, patří k Pardubicím i pivo Pernštejn a musí být radostí pro každého, že teď k sobě tyto , bezesporu kvalitní značky, našly cestu. (Web Pernštejn)

Pardubický pivovar Pernštejn prodal za prvních 5 měsíců letošního roku o 4500 sudů piva více než za stejné období loňský rok. Na domácí trh dodal meziročně o pětinu víc hektolitrů piva v sudech, produkce lahvového a sudového piva se v květnu meziročně zvýšila o 17 procent. Lahvová piva pivovar vyváží především na export, u sudových piv se zas zvýšily dodávky pro regionální trh.

Regionální pivovar dodává do zhruba 70 restaurací v kraji 9 druhů piva včetně nealkoholického a různé druhy limonád a nealkoholických nápojů. Loni vyrobil 89.918 hektolitrů piva, zájem o jeho produkty roste hlavně v teplém počasí. (Čerstvé zprávy)

Pražský vrchní soud potvrdil osmiletý trest pro Radka Mecnera, který loni dvakrát zapálil pivovar v Dobrušce na Rychnovsku. Majiteli podle soudu poničil i zařízení a odběratelům rozesílal dopisy s nepravdivým tvrzením, že výrobky pivovaru obsahují jed.

Škodu soud vyčíslil na více než sedm milionů korun.

Vrchní soud se ztotožnil s předchozím rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové, jenž muže v dubnu shledal vinným z obecného ohrožení, poškozování cizí věci a šíření poplašné zprávy. Požadavek obhájce na zmírnění právní kvalifikace zamítl jako nedůvodný.

Dnešní verdikt je pravomocný, obžalovaný proti němu může do dvou měsíců podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Mecnerův advokát řekl, že zatím neví, zda jeho klient této možnosti využije. (iDnes)

Někoho na cestách lákají staré zámky, jiného pivo. Na pivní turistiku teď sází i radnice v Náchodě spolu s městským pivovarem. Vedle tradičních exkurzí a ochutnávek letos návštěvníkům nabídnou posezení v nové letní zahrádce v sousedství lesa Montace.

„Začíná to být pro nás zajímavé, v posledních třech týdnech jsme tu měli třeba několik autobusových zájezdů z Polska. Na naše akce svážíme i štamgasty z hospod v okolí,“ říká marketingový ředitel Pivovaru Náchod František Meduna.

Donedávna si lidé v pivovaru mohli posedět ve stylovém historickémvagonu pro 45 lidí, jenže ten už přestal stačit. Pivovar proto vybudoval návštěvnické centrum pro 120 hostů a nyní i zahrádku pro 40 lidí. „Je to trend, pivovar může být turistickou atrakcí. Pokud se to podaří sladit s hospodařením podniku, zázemí pro turisty by se mohlo ještě rozšířit,“ míní náchodský starosta Oldřich Čtvrtečka. V příštím roce prý pivovar zvelebí své průčelí.

Každý měsíc navštíví náchodský pivovar několik set turistů. Mohou si zaplatit exkurzi, případně ji doplnit ochutnávkou či obědem. Prohlídka stojí šedesát korun na hodinu, s posezením a volnou ochutnávkou litru piva zaplatí lidé dvojnásobek. V nabídce jsou i dražší návštěvy, ve vzorkové prodejně si zájemci mohou nakoupit pivo i suvenýry.

Čas strávený v pivovaru si turisté pochvalují. „Pivo Primátor je dobré, dali jsme si ve vagonu gulášek a všechno si prohlédli. Teď jedeme dál, na Trutnovsku nás čeká ještě opékání prasete,“ říká jednaosmdesátiletý muž, který do Náchoda přijel se zájezdem hradeckých seniorů. Náchodský pivovar stojí skoro 135 let, za první republiky ho konšelé díky oblibě místního piva ještě rozšířili. Po letech socialistické éry se v roce 1993 podnik znovu vrátil městu. Akciovou společnost nyní sice vlastní město, ale pivovar se živí sám a investuje do vlastního zařízení i do hotelu U Beránka. Od devadesátých let tu na modernizaci provozů vynaložili kolem tří set milionů korun a osmým rokem jsou v zisku.

Tento týden pivovar otevřel rekonstruované studené sklepy s novými přetlačnými tanky a sanitační stanicí zhruba za dvacet milionů korun. Umožní lepší hygienu a zjednoduší stáčení více druhů nápojů. „Po patnácti letech dokončujeme investice do technologií. Díky městu, které netahalo vydělané peníze z pivovaru, jsme mohli vybudovat supermoderní podnik,“ uvedl ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

Pivovar se zaměřuje na tradiční nabídku piv i vícestupňové speciály a limonády. Letos v zimě chce otevřít vlastní hostinec v Hradci Králové, uvažuje také o Pardubicích či Praze. (MF Dnes)

Dobré hospodářské výsledky předchozích let vedly vedení společnosti Pivovar Náchod k rozhodnutí zahájit v roce 2006 dlouhodobě odkládanou rekonstrukci technologie sklepa. Jedná se o vybudování nového prostoru přetlačného oddělení, výměnu přetlačných tanků (sloužících ke skladování nafiltrovaného a stabilizovaného piva do doby jeho stočení do transportních obalů – tzn. sudů nebo spotřebitelských obalů – tzn. láhví), nahrazení skleněných potrubních rozvodů nerezovými a vybudování nové sanitační stanice. Jednalo se poměrně o komplikovanou a časově náročnou investiční akci. Menší objem finančních prostředků byl investován do stavební přípravy nového oddělení, kdy tato část byla spuštěna v podzimním období roku 2006. Realizace technologického zařízení včetně automatizovaného systému řízení a sanitační stanice probíhala v jarním období roku 2007 a celková hodnota této investice dosáhla cca 20 milionů korun.

Důvody rekonstrukce přetlačných tanků a sanitační stanice

Původní ležaté přetlačné tanky (9 ks), které byly instalovány v roce 1971, byly již značně běžným provozem opotřebeny. Vnitřní smaltovaný povrch tanků byl po letech užívání většinou vlásečnicově popraskaný, některá místa byla oprýskaná a průběžně opravována potravinářskou pryskyřicí. Vnější povrch tanků byl také značně poškozen takzvanou důlkovou korozí. Narušený povrch tanků ztěžoval jejich dokonalé mytí, velice špatně se udržoval v dobrém mikrobiologickém stavu a mohl se stát zdrojem nežádoucí mikrobiální kontaminace produkce. Smaltovaný povrch tanků také konstrukčně neumožňoval sanitace při vyšších teplotách (maximálně do 40o C), které jsou nezbytné pro vysokou kvalitu mytí. Další nevýhodou stávajících starých přetlačných tanků byla jejich vlastní konstrukce. Tanky byly koncipovány jako ležaté nádoby, což způsobovalo nadměrnou oxidaci piva, vzhledem k velké kontaktní ploše mezi zfiltrovaným pivem a vzduchem, kterým je naplněn zbytek tanku. Oxidace piva totiž následně urychluje stárnutí piva, které vede k negativním chuťovým změnám a kvalitativním problémům především u produkce piv s dlouhou trvanlivostí (která je dnes již na trhu považováno za standard). Stávající tanky rovněž neodpovídaly požadovanému odbytovému sortimentu, který doznal v posledním letech v náchodském pivovaru podstatného rozšíření včetně nové řady aromatizovaných nealko nápojů. Při výrobě 11 druhů piv a 6 druhů limonád tanky s jednotným objemem 230 hl také technologicky nevyhovovaly.

Původní sanitační stanice byla instalována v roce 1993 a svým technologickým uspořádáním nevyhovovala současným požadavkům na kvalitní mytí se zárukou mikrobiální sterility prostředí.

Skleněné potrubí bylo nutno nahradit nerezovým z důvodů vyšší teploty čistících prostředků a již nevyhovujících pryžových spojů, kdy samotná konstrukce neumožňovala kvalitní sanitaci odpovídající nejnáročnějším požadavkům.

Výsledky rekonstrukce přetlačných tanků a sanitační stanice - současný stav

Bylo vybudováno nové přetlačné oddělení, které navazuje na investice předcházejících období a technologicky na klasickou spilku, nově instalované kvasničné hospodářství a propagační stanici a klasický ležácký sklep. Oddělení obsahuje 14 stojatých nerezových přetlačných tanků o objemech 70 hl, 130 hl a 230 hl. Tanky jsou nerezové s plně hladkým povrchem a jsou vybavený čistícími hlavicemi, které umožní dokonalou sanitaci. Tanky jsou vybaveny regulačními armaturami, které umožní lépe kontrolovat tlak v tanku a zabrání se tak možnému poškození tanku vysokým tlakem a také poškození piva nízkým tlakem. Hlavní výhodou je, že díky tvaru tanku (v kombinaci s použitím inertního plynu N2 případně směs N2+ CO2) dojde k minimalizaci styku produktů se vzduchem a výrazně se omezí oxidace piva a pozitivně se tento faktor projeví v dlouhodobé chuťové stabilitě. Tyto přetlačné tanky jsou napojeny na nově vybudovanou automatickou sanitační stanici s vlastní ohřevem a automatickým dávkováním sanitačních roztoků a s archivací veškerých sanitačních zásahů, resp. možností zpětného dohledávání parametrů jednotlivých sanitací. Sanitační stanice slouží navíc také pro mytí ostatních technologických celků ležáckého sklepa.

Stěny a podlaha přetlačného oddělení jsou obloženy keramickými obklady, strop je zaizolován a prostor je chlazen pomocí automatické klimatizační jednotky. Tato zlepšení zajišťují udržení dokonalé čistoty a požadované teploty tohoto nového přetlačného oddělení.

Kromě zvýšené kvality mytí nová sanitační stanice sníží spotřebu energie, zajistí standardnost produkce, omezí spotřebu sanitačních prostředků a tím i sníží množství vypouštěných odpadních vod.

Do budoucna tato investice umožní pivovaru realizovat další možností inovací výrobků v požadovaných objemech a kvalitě pro případný nárůst produkce či udržení se na trhu s nápoji a touto investicí dochází i k završení celkově 15-leté rekonstrukce studené části pivovaru. (Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod)

V rámci Pivních slavností v Českých Budějovicích 7.- 8.6.2007 se konala již po jedenácté degustační soutěž „Pivo České republiky 2007“. Letos se do soutěže přihlásilo 42 pivovarů se 181 vzorky piv, novinkou letošního ročníku bylo zařazení i piv kvasnicových. Přihlášené vzorky piv se hodnotily v kategoriích:

· světlé výčepní pivo (10%)

· tmavé výčepní pivo (10%)

· světlý ležák (11%)

· tmavý ležák

· světlý ležák Premium (12%)

· speciální pivo světlé

· speciální pivo tmavé

· nealkoholické pivo

· pivo se sníženým obsahem cukru

· kvasnicové pivo

Při odborné degustaci získal šest medailových pozic i pivovar Svijany. V kategoriích světlý ležák a světlé speciální, získaly Svijanský Máz 11% a Svijanský Kníže 13%, tituly Pivo České republiky 2007.

Kvalita svijanského piva je oceněna řadou cen v odborných i laických soutěžích, největším oceněním však je stoupající obliba svijanského piva u konzumentů. Svijany se stávají nejsilnější značkou na Liberecku a Jablonecku, jejich obliba však stoupá i na Semilsku, Českolipsku a Mladoboleslavsku. Svijanské pivo se s úspěchem točí také v Praze v prvních restauracích. (Čerstvé zprávy)

Dosáhly tak 400 mil. korun, sdělil ředitel pivovaru František Horák. Růst tržeb odpovídá zvyšování výstavu a také růstu cen. Pivovar loni dodal na trh 227 tis. hl piva, což bylo zhruba o 11 % více než v roce předcházejícím.

I letos výstav dál roste. Za prvních pět měsíců dodal svijanský pivovar zákazníkům přes 100 tis. hl piva, což bylo o pětinu více než za stejné loňské období.

"Předpokládáme, že do konce roku vyrobíme 250 – 260 tis. hektolitrů," dodal Horák. Svijanský pivovar se tak podle něj dostal v rámci republiky na 10. místo.

Kvůli růstu výroby musí podnik každoročně investovat do zvýšení kapacity kvasných kádí a ležáckých tanků. Kapacita varny totiž umožňuje uvařit až 300 tis. hl piva. Letos proto podnik investoval dalších 26 mil. korun do šesti tanků a sedmi kvasných kádí, což umožní uvařit až 270 tis. hl piva.

Pivovar Svijany prodává zhruba 70 % produkce odběratelům v okruhu 60 až 70 kilometrů. Stále více zákazníků se ale hlásí i z jiných částí země, a tak musela společnost vybudovat vlastní distribuční sklady v Brně a Táboře. "Vyvážet do zahraničí se zatím nechystáme, sotva stačíme uspokojit rostoucí poptávku v tuzemsku," dodal ředitel.

Pivovar Svijany je největším pivovarem v Libereckém kraji a jeho tradice je také nejstarší. Výroba piva ve Svijanech začala v roce 1564. (Moderní obchod)

Na 30 výčepů bylo permanentně v provozu na letošních Pivovarských slavnostech Zlatopramen, které se uskutečnily v sobotu v Letním kině v Ústí nad Labem. „Také letos protekly pivním potrubím během několika hodin tisíce piv značek Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický. Největší zájem byl samozřejmě o Zlatopramen 11°,“ řekl manažer komunikace Drinks Union Josef Vejlupek. Mezi několika tisíci návštěvníků nechyběl také ministr zemědělství Petr Gandalovič.

I letos bylo na Pivovarských slavnostech z čeho vybírat. Organizátoři přichystali pro pivní fajnšmekry hned devět druhů piv značek Zlatopramen, Březňák, Louny a Dačický. Mezi nimi byla i tzv. kvasnicová piva, která není možné koupit v obchodech. „Na poslední chvíli se nám podařilo se sládky dohodnout stočení jednoho sudu speciální 21° Březňáka, který naše společnost připravuje pro vánoční trh v Německu. Takže na své si přišli i skuteční labužníci,“ doplnil Vejlupek.

„Lidé ale také hodně ochutnávali kvasnicový Zlatopramen 11° přímo z cisterny, Březňák 14°, na odbyt šel také řezaný kvasnicový Dačický, který vaříme v pivovaru Kutná Hora,“ doplnil Jan Vyleťal z úseku produkce Drinks Union.

Celý den se mohli návštěvníci účastnit tradičních pivních soutěží. Například šlo o stavbu největší věže z pivních kelímků či pivní štafetu. Pořadatelé také pozvali na pódium návštěvníky, kteří měli nějakou část oblečení se značkou některého z piv skupiny Drinks Union. Na pódiu se nakonec sešlo přes 70 lidí. Jedna z přítomných dam si pak za odměnu převzala z rukou ministra zemědělství Petra Gandaloviče a primátora Ústí nad Labem Jana Kubaty mobilní telefon Nokia. „Mám sice již tři telefony, ale tenhle bude můj nejmilejší,“ prozradila šťastná výherkyně z Ústí nad Labem.

Hlavními hvězdami programu slavností byli Helena Zeťová, skupina Vypsaná fixa a nesmrtelní Laura a její tygři, kteří celodenní program zakončili. Na závěr slavností samozřejmě nemohl chybět tradiční ohňostroj. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivovar Louny, který patří do nápojářské skupiny Drinks Union, investoval téměř devět milionů korun do nového chlazení. „Nové zařízení nám umožní mnohem lépe a jednodušeji zachovávat požadovanou nízkou teplotu ve spilce, ležáckých sklepích i přetlačných tancích, což je důležité pro stabilní kvalitu a uchování sametové hořkosti lounského piva,“ vysvětlil důvod milionové investice ředitel a vrchní sládek pivovaru Louny Daniel Urban. Pivovar tak pokračuje ve významných investicích do technologií.

Nové zařízení bude mít podle ředitele pivovaru také ekologický přínos. „V původním systému jsme jako chladivo využívali čpavek, nové zařízení pracuje s mnohem ekologičtějším a bezpečnějším glykolem,“ doplnil Daniel Urban.

Z vnitřních prostorů pivovaru tak zmizely po desetiletí známé klasické žebrovice. „Místo toho nám v potrubí koluje neškodný glykol a chladíme prostory pomocí ventilátorů, které podstatně lépe udržují nízkou teplotu ve sklepích tolik důležitou pro kvalitní kvašení a ležení piva,“ uvedl ředitel. Celý systém je řízen a monitorován počítačem. Pracovníci pivovaru tak mají okamžitý přehled o celém procesu, teplotách všech odděleních i průměrných 24hodinových teplotách, včetně trendů.

Přestavbu chlazení zahájil pivovar koncem minulého roku. Nové zařízení uvedl do provozu v polovině května. Investice do nového chlazení je dalším z kroků, které směřují k zlepšení výrobní technologie a potažmo kvality piva Louny. V loňském roce například pivovar investoval miliony do nového chlazení mladiny, což je čerstvě uvařené pivo. (Tisková zpráva Drinks Union)