Novinky a aktuální dění
Co se píše o pivovarech a pivu
Dívky z Prahy pijí na ex
[úterý, 9. srpen 2011]
Víkend patřil v Uherském Brodě tradičním pivním slavnostem, tentokrát však v netradičním datu. Tisíce příznivců chmelového nápoje tak zamířily do posledního fungujícího pivovaru ve Zlínském kraji už na začátku srpna. Dusno k zalknutí dávalo pořadatelům naději na velkou žízeň návštěvníků. Pivovar také ve velkém představil žhavou novinku, desítku Perun.
Příznivci piva se vždy rekrutovali mezi příznivci rockové muziky. I proto připravil Janáček pro návštěvníky už od pátku nabitý program.
Zatímco pátek patřil například úspěšným revivalům kapel Tři sestry a Team, v sobotu byla hlavním tahákem partička z uskupení Děda Mládek Illegal Band. Vše doplnily uherskobrodské stálice Street 69 či Praetorian. Mezi návštěvníky byl tradičně obrovský zájem o prohlídku vnitřních prostor pivovaru. Šťastlivce provedl samotný sládek pivovaru Jaroslav Horehleď. Kulturní a gastronomickou nabídku občas okořenila zajímavá pivní soutěž. Pánové tak například soutěžili o to, kdo déle udrží sud piva. Dámy zase ukázaly, že i ony umí pít na ex. V kraji vína a slivovice si k této disciplíně dodaly odvahu slečny z Prahy či slovenského Prešova.
Fotogalerii k tomuto článku naleznete zde...
Zdroj: iDobrý den.cz
http://www.idobryden.cz/spolecnost/divky-z-prahy-piji-na-ex/cc055960-122e-102f-a263-00e0814daf34/
[Uherský Brod] 09:55 [permalink] [reaguj]
Švédové znovu dobývají Prahu, tentokrát v reklamě na Staropramen
[pondělí, 8. srpen 2011]
Novou reklamní kampaň, ve které hraje hlavní roli Praha, spustil pivovar Staropramen. Její hlavní součástí je série videoklipů, kde ožijí známé postavy a okamžiky z české historie.
Kampaň nazvaná Pražské legendy představuje vznik a historii Prahy. První z plánované řady klipů, které Staropramen představí mezinárodnímu publiku, zobrazuje více než osm století dějin - od momentu, kdy kněžna Libuše pronesla proroctví o zrození Prahy, přes bouřlivé období středověku, až do moderní současnosti.
Ve videoklipu je mimo jiné vidět po zuby ozbrojená švédská armáda na Karlově mostě. Možná i proto, že klip natočil švédský režisér Jakob Ström a hudbu k němu složil jeho krajan David Engellau.
"Natáčení v Praze trvalo tři dny. Štáb musel uzavřít Karlův most, což se za posledních sedm set let stalo jen dvakrát," uvedl Lukáš Hora, tiskový mluvčí pivovarské skupiny StarBev, do níž Staropramen patří.
Kampaň je realizována kreativní agenturou Passion Communications a kromě televizních spotů využije i reklamu v tisku a venkovní nosiče. Probíhat bude celosvětově, zaměří se zejména na Spojené státy a západní Evropu. V České republice však spoty neuvidíme. "Na českém trhu má značka Staropramen jiné postavení a jinou pozici než je tomu v zahraničí, z toho důvodu nasazení těchto spotů v ČR neplánujeme," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Lukáš Hora.
Zdroj: Týden.cz
http://www.tyden.cz/rubriky/media/reklama/svedove-znovu-dobyvaji-prahu-tentokrat-v-reklame-na-staropramen_208986.html
[Molson Coors Central Europe] 16:41 [permalink] [comments: 1]
IPA, iniciace pivního analfabeta
[pondělí, 8. srpen 2011]
Musím konstatovat, že propít se k tomuto článku nebylo jednoduché. Je pravda, že to byla cesta plná aromatických dobrodružství a bohatého extraktu, ale ten zatraceně vysoký obsah alkoholu se ukázal býti vskutku obtížným. Nyní je již dobojováno a mohu vklidu prohlásit — jsem ofiko zblázněný do pivního stylu India Pale Ale (IPA).
Co je IPA?
Slibuji, že na technologické vysvětlivky padne tento jediný odstavec. Piva IPA jsou velmi blízká svrchně kvašeným pivům typu Pale Ale, jejich výrobní proces má ale tři krásná specifika — mají vyšší extrakt (a tedy i alkohol), vyšší hořkost a také se při jejich výrobě dochmeluje metodou dry hopping (velmi zjednodušeně — přídavek chmele po fermentaci), která dává pivu nezaměnitelný charakter. Za celou technologii vděčíme bývalému britskému impériu, které potřebovalo dostat takto zakonzervované pivo (vysoký alkohol + konzervační účinky chmele) do svých vzdálených kolonií po lodích.
Dnes už jsme bez kolonií a máme ledničky, styl IPA se ale pořád drží a dokonce zažívá nový boom. Po baterii prázdných lahví se vůbec nedivím. Jakmile k pivu IPA jednou přičuchnete a zamilujete se — není vám pak už prostě pomoci.
IPA je burácející aroma monstrum, které v sobě pojí svěží travnaté a ovocné vůně s břitkou hořkostí, která vám dokáže pěkně vyprášit celou pusu. Když ochutnáte poprvé, možná vás to úplně sebere nebo posadí na prtel. Pokud se ale po první sklenici posbíráte a necháte tělo zpracovat nový zážitek, není cesty zpět. (Paralela ve světě kávy — něco jako když po dvaceti letech na špatné kávě ochutnáte poprvé v životě Geishu na filtru. Někomu to chutná jak čaj, jiný slzí štěstím.)
IPA je jako styl velmi živá záležitost a věnují se mu pivovaristé po celém světě (i u nás!). V čistém i v některých z odvozených stylů (American IPA, Imperial IPA) vznikají vybroušená dílka, při jejichž tvorbě se používají vyvážené směsi sladů i chmele. Vzduchem lítají nezvykle vysoké hořkosti (vyjádřené v jednotkách IBU) i neuvěřitelná aromata, která byste u piva prostě nečekali.
Kontrast hořkosti, vysokého alkoholu a svůdných vůní je možná právě to, co mě k IPA pivům přitahuje. Ve víně nebo v kávě jde často delikátnost projevu ruku v ruce se sílou nápoje (slabší — delikátní). Tady je to naopak v kontrastu — netypické ovocné a květinové vůně versus silný alkohol a hořkost až víme kam… ;)
Co musíte ochutnat?
Povídáním se dál neposuneme, a tak je potřeba hlavně ochutnat a vlastnoručně projít IPA konfrontací. V českých pivotékách je zpravidla dobrý výběr importovaných piv, bývají ale docela drahá (setkáte se klidně s třetinkou za 80 Kč nebo s půllitrem za 150 Kč i více). Naštěstí už se do tohoto stylu pouštějí i některé domácí minipivovary, takže se s IPA můžete setkat i na pípě nebo v pivotékách za velmi slušné ceny.
Tady je můj skromný nástřel do notesu. Klidně zahoďte a vydejte se vlastní cestou:
* Matuška Zlatá raketa — ideální na start, skvělá ukázka stylu IPA z domácí produkce, všechna pivka od Matušků seženete v pivotékách ve skleněných 0,7 l lahvích a za fajn ceny
* Kocour IPA Samurai — česká IPA z Varnsdorfu vytvořená v zahraniční spolupráci se zkušeným japonským sládkem
* Brewdog Hardcore IPA — slovy výrobce Hopped to hell, then dry-hopped to hell too, pivo s deptající hořkostí (150 IBU)
* Great Divide Titan IPA — Aaah = Amerika asertivně aromatická a to doslova, ve sklenici se na mě vyhrnuly jahody, citrusy a nůše čerstvě posečené trávy
* IPA Mikkeller — naprostý zjev a svéráz z Dánska, Imperial IPA I Hardcore You, kterou vidíte na fotce s malůvkou, byla limitovaná edice ve spolupráci se Skoty z Brewdog (šílenec se šílenci); agresivní dochmelení poznáte ve vůni, na patře a definitivně i na mozku
* IPA Nøgne Ø — opět seveřani, tentokrát z Norska; seženete spíše jako raritku a jsou dost drahé (180 Kč za 0,5 l)
* Strahov IPA — povedený a ne tak agresivní představitel stylu ze Strahova
Mí koně poblíž IPA, nedám na ně ale dopustit:
* Brewdog 5am Saint (Amber Ale) — nabušený aromatický biják striktně pro fajnšmekry, nezkušené holobrádky pokládá naznak; můj dlouhodobý favorit — skoroIPA, 6 různých chmelů!
* Matuška California (Pale Ale) — jeden z mých nejmilejších kousků s nádherně zlatou barvou, explozí vůní a sušším projevem, ukázka snoubení žateckého a amerického chmele; často nebývá a už jsem ji pěkně dlouho neviděl (pláču ;), pro mě dokonalé pití na balkon
Kam pro pivo IPA?
* Pivní rozmanitost — malá pivotéka na Žižkově, mívají Kocoura, Matušku i import
* Pivkupectví — pivotéka přidružená k hospodě Zlý časy
* Zubatý pes — nově otevřený pivní bar, který mám rovných 15 píp = šance na setkání s IPA velmi vysoká; bar je spojený s obchodem Odddog, který do Česka importuje řadu pivařských es včetně Brewdogu
* Pivovar Kocour (Varnsdorf), Pivní galerie (Praha), Pivotéka U Modrého lva (Brno), Pivo & Beer (Brno), Pivoňka (Hradec Králové)
Vytočeno, vypito — víc nemám. IPA s vámi! ;)
Zdroj a foto: Cuketka.cz
http://www.cuketka.cz/?p=6992
[Ostatní pivní dění] 14:26 [permalink] [comments: 10]
V Okrouhlé na Blanensku pili pivo na ex
[pondělí, 8. srpen 2011]
Legendární soutěž Okrouhlecký tuplák má od neděle nové vítěze.
Půllitr nejsvižněji zdolal na ex domácí hráč Martin Staffa. Chmelový nápoj polkl za 2,09 sekund. Staffa rozdrtil své soupeře také v další disciplíně, tuplák do sebe kopl za 4,07 sekund. S mázem si poradil nejlépe Petr Kraus z Újezda. Vypil jej za 9,95 vteřin. Klání se nezalekly ani ženy. Tuplák nerychleji spořádala Michaela Kovářová z Okrouhlé, a to za 18,48 vteřin. Bavorák pokořila nejlépe opět domácí favoritka Kristýna Puklová, zvládla jej za 3,01 sekund. Na závěr spojili všichni síly ve štafetě. Sto lidí vypilo půllitr piva na ex za 15 minut a 7 sekund.
Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Karolína Opatřilová
http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/v-okrouhle-pili-pivo-na-ex-20110807.html
[Jihomoravský kraj] 14:11 [permalink] [reaguj]
Lidé vybírali název pro novou desítku od Antoše
[pondělí, 8. srpen 2011]
Je rozhodnuto! Slánský Pivovar Antoš má konečně jméno pro svoji novou desítku. Její název vymýšleli hosté a šestičlenná porota nakonec rozhodla. Nová světlá desítka od Antoše dostala po náročném výběru z téměř pětistovky tipů jméno Slánský Rarach.
Složení komise zleva: Standa Berkovec – moderátor, novinář, patron pivovaru; Josef Paulík – majitel a odborník na historii pivovarů; Kateřina Husárová – redaktorka, mediální partner Kladenský deník; Petr Janče – šéfkuchař; Luděk Symerský – provozní podniku
Odměna pro vítěze byla více než lákavá. Za originální pojmenování bere totiž výherce vše, a to v podobě sta piv Slánského Raracha. Počertech dobré pivo! Tvrdí místní, a snad i proto se dva týdny předháněli v tom, kdo vloží do osudí ten nejoriginálnější tip.
To, že jsou Slaňáci patrioti, bylo patrné na každém druhém hlasovacím lístku. Do užší nominace se proto dostaly nejčastěji názvy jako Gothard, Slánský pramen, Slánské Slunce, Slaňačka, Slánská desítka.
Kromě těchto pojmenování dále tipaře zřejmě často přiváděly k inspiraci fascinující slánské legendy hovořící o výskytu podivné bytosti na území města v někdejším františkánském, dnes karmelitánském klášteře, a to na přelomu 16.–17. století. Tam dlouhá léta řádil a mnichy i počestné občany města zlobíval tajemný rarach.
V návrzích se proto nezřídka objevily názvy jako Šotek, Rarášek, Roháč, Slánský Rarach, Čert, Ďábelská desítka a další. Jak dokládá literatura, navzdory potměšilým a trapičským sklonům je rarach považován spíše za přátelské stvoření.
Protože i ve slánském Pivovaru Antoš se setkávají přátelé, je to ideální spojení, a navíc, tamní desítka má vskutku ďábelskou moc. Autor vítězného návrhu sice není Slaňák, ale i to je důkaz, že podnik má za pár měsíců své existence věhlas i mimo hranice regionu. Vybrané jméno vymyslel Matěj Braun z Hostivice.
Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor & Foto: Kateřina Husárová
http://kladensky.denik.cz/zpravy_region/antos20110808.html
[Antoš Slaný] 13:04 [permalink] [comments: 1]
Chyšští opět vzdali hold pivu
[pondělí, 8. srpen 2011]
Pivní maratonce dopravil z Plzně speciální vlak tažený historickou parní lokomotivou
Půlkulaté narozeniny připomněla v sobotu netradiční oslava tradičního českého nápoje. Už popáté se totiž v Chyších uskutečnil Pivní maraton. Nápad uspořádat tuto akci vznikl v hlavách mladých lidí, kteří v městečku založili Chyšský okrašlovací spolek.
„Přesnější je říci, že obnovili tradici tohoto spolku. Vznikl totiž už v roce 1881. Za komunistické éry zanikl, stejně jako řada obdobných organizací,“ upřesnil Vladimír Lažanský, majitel chyšského zámku a zámeckého pivovaru. Právě zámecký pivovar se logicky stal partnerem Pivního maratonu. Na pětikilometrové trase měli maratonci šanci ochutnat pět různých piv z produkce malých pivovarů. „Na jednotlivých stanovištích se točila piva z Kácova, Chebu, Nymburka, Benešova a Vyškova,“ vypočetl Vladimír Lažanský. Závodníci ovšem nejen degustovali, ale také hodnotili. „Každé pivo oznámkovali jako ve škole. Nejlepšímu jedničku, nejhoršímu pětku,“ řekl majitel zámku.
Pivní maraton si za pět let získal řadu skalních příznivců. „Jezdíme sem každoročně. Místní sládek je náš kamarád,“ řekl Plzeňan Miroslav David. Řada obyvatel metropole Plzeňského kraje přijela do Chyší speciálním vlakem, parním expresem Prokop (jméno získal podle chyšského piva). Táhla jej historická parní lokomotiva řady 475.111, přezdívaná Šlechtična. „Také jsme tímto vlakem chtěli jet. Naštěstí jsme nejeli,“ řekl chalupář z nedalekého Manětína, který s hrstkou nadšenců očekával příjezd expresu na chyšském nádraží. Narážel na fakt, že vlak dorazil s více než hodinovým zpožděním. Pivním maratoncům, kteří využili služeb speciálního spoje, toto zdržení vadilo pramálo. Přímo ve vlaku si totiž mohli dopřát pěnivého moku, co hrdlo ráčilo.
Vladimír Lažanský označil Pivní maraton za akci sportovně–turisticko–kulturně–pivní. O kulturní část programu se po skončení jeho sportovnější části postaraly na pódiu v areálu chyšského zámeckého pivovaru hned tři kapely. „Potáhneme to hodně přes půlnoc,“ sliboval ještě před zahájením akce zámecký pán.
Fotogalerie zde...
Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Petr Kozohorský
http://karlovarsky.denik.cz/zpravy_region/chyssti-opet-vzdali-hold-pivu-20110807.html
[Zámecký Chyše] 10:23 [permalink] [reaguj]
Pivo na kole? Pokuta až padesát tisíc
[neděle, 7. srpen 2011]
Cyklisty na Blanensku policisté letos kontrolují víc než jindy. Pozor dávají hlavně na alkohol. Za ten na kole hrozí desetitisícové pokuty.
...
„Cyklisté si často myslí, že jsou nepostižitelní, ale opak je pravdou. Obecně je rozšířený mýtus, že jim policisté můžou vzít řidičský průkaz. To není pravda. Pokuty jim ale hrozí velké,“ varuje David Chládek z blanenské policie.
V momentě, kdy cyklista při policejní kontrole nadýchá, posílají policisté zprávu o jeho přestupku na správní orgán. Pokutu pak zaplatí tak velkou, kolik alkoholu před jízdou vypil. „Záleží na rozhodnutí správního orgánu, jak tyto přestupky řeší. Ale obecně podle zákona může za alkohol do jednoho promile uložit mezi deseti a dvaceti tisíci a od jednoho promile nahoru mezi pětadvaceti až padesáti,“ informoval dále Chládek. Cyklisté, kteří vypijí alkoholu tolik, že nadýchají nad dvě promile, jsou už podle policistů spíš výjimkou. „Jestli mají něco přes jednu promile nebo tři, už zákon nerozlišuje. Takových pak stejně moc není. Na kole by se pomalu ani neudrželi,“ dodal policista.
...
Kráceno.
Zdroj: Blanenský deník.cz | Autor: Vladěna Šebelová
http://blanensky.denik.cz/zpravy_region/pivo-na-kole-pokuta-az-padesat-tisic20110803.html
[Ostatní pivní dění] 13:02 [permalink] [comments: 13]
Zpátky do éteru se vrací soutěž Hledá se štěně
[neděle, 7. srpen 2011]
Už v pondělí 8. srpna startujeme.
Po Praze a Středočeském kraji se nám zatoulalo několik štěňat. Každý den na Vás čeká 30litrový soudek piva Gambrinus, který jsme ukryli v některých z Vašich oblíbených hospůdek. Pozorně poslouchejte vysílání rádia Kiss 98 mezi 9. a 17. hodinou. V každé hodině získáte jednu nápovědu. Pokud se navíc po výzvě v éteru dovoláte do studia, můžete hádat, o jakou hospůdku jde. Pokud štěně najdete, čeká Vás pořádný mejdan se svými přáteli, v hospůdce, ve které se štěně ukrylo.
Hledat můžete každý všední den od 8. do 26. srpna. Soutěžit můžou pouze posluchači starší 18 let!
Zdroj: Kiss98.cz
http://kiss98.cz/aktuality/zpatky-do-eteru-se-vraci-soutez-hleda-se-stene-386.html
[Ostatní pivní dění] 12:51 [permalink] [comments: 5]
Istropolitana Ogilvy uvádza novú kampaň značky Zlatý Bažant
[pátek, 5. srpen 2011]
Zlatý Bažant má novú imidžovú kampaň voľne nadväzujúcu na koncept „Svetové Slovenské Pivo“. Zachovaná ostáva hlavná idea - predstaviť značku Zlatý Bažant ako súčasť nového moderného Slovenska.
„Slovenskosť patrí do genetického kódu značky Zlatý Bažant. V tohtoročnej kampani sme využili poznatok, že Slováci svoju identitu odvodzujú od porovnávania sa so svetom. Pozreli sme sa na to typickou “bažantovskou” optikou a v jednotlivých médiách glosujeme, čo je slovenské,” hovorí o koncepte Peter Darovec, kreatívny riaditeľ Istropolitana Ogilvy.
Tohtoročná kampaň sa od predošlých líši najmä tým, že okrem tradičných médií (TV, outdoor) výraznejšie využíva online kanál. Špeciálna web stránka www.svetaslovaci.sk má priniesť do kampane viac interakcie a prehĺbiť dialóg medzi značkou a jej priaznivcami.
Súčasťou outdoor nosičov je 5 nových motívov. Nový televízny spot bol nakrútený režisérskou dvojicou Sandalz. Nápad pochádza z dielne agentúry Istropolitana Ogilvy.
Zdroj: HN Online.sk
http://strategie.hnonline.sk/sk/sedy/spravy/reklama/istropolitana-ogilvy-uvadza-novu-kampan-znacky-zlaty-bazant.html
[Zlatý Bažant Hurbanovo] 22:46 [permalink] [reaguj]
Nenechte si ujít Litovelský otvírák
[pátek, 5. srpen 2011]
V pořadí 7. Litovelský otvírák otevře brány pivovaru už v sobotu 13. srpna.
Ten letošní bude hudebním festivalem s pestrou nabídkou žánrů od rocku až po dechovku. Na své si přijdou všichni, kdo mají rádi dobré pivo, hudbu a dobrou náladu. Můžete se těšit na pestrý zábavný koktejl pro nadšení všech, bez rozdílu věku a pohlaví.
Na programu nebudou chybět ani exkurze, tedy ideální příležitost nahlédnout litovelskému sládkovi pod pokličku a zjistit, jak se rodí to vaše oblíbené, které tady poteče z více než 60 výčepních zařízení.
Vstupné na Litovelský otvírák je zdarma a pivovar navíc zajišťuje také autobusovou dopravu z Olomouce, Konice, Zábřehu na Moravě, Uničova a Šternberka.
Více informací zde...
Zdroj: Litovel.cz
___
Litovelský otvírák 2011: odvaz s metalem i dechovkou
Různorodou porci hudby uslyší návštěvníci festivalu Litovelský otvírák, který druhou srpnovou sobotu otevře brány pivovaru.
Muziku různých stylů a pivo na zapití k tomu nabízí festivalové menu Litovelského otvíráku, který v sobotu 13. srpna opanuje areál litovelského pivovaru.
Sedmý ročník hudebních a pivních slavností se široce žánrově rozkročí, a tak si na své přijdou příznivci klasické dechovky i metalového nářezu.
Jako první v jedenáct hodin vystoupí dechovka Haná. Po řízných žestích přijde na řadu ještě trocha sportu. „Ve dvanáct hodin od pivovaru odstartuje cyklopeloton Free Litovel Bobr Bike,“ řekla k programu jedna z organizátorek Hana Matulová.
Hudebníci: Těšíme se
Hodinu po poledni se už začnou na pódiu střídat kapely. Začátek obstará tradiční tahák festivalu, skupina Stracené ráj. Účinkující z nedalekého Nákla budou i tentokrát sázet na zemitý projev a svérázné písně s texty v hanáčtině. „Pro nás je tohle vystoupení třešničkou na dortu v sezoně, na akci máme nejpočetnější publikum. Moc se do Litovle těšíme,“ řekl baskytarista Marek Ošťádal.
Naopak formace 05&Radeček si odbude na festivalu svou premiéru. „Už jsme hráli na spoustě pivovarských slavností v republice, ale v Litovli paradoxně ještě ne, i když je nám velmi blízko. Rozhodli jsme se, že v létě splatíme některé dluhy a zahrajeme i na akcích, na kterých jsme ještě nehráli. Koncerty v Olomouckém kraji jsou přitom jiné, přijetí od lidí je vřelejší,“ myslí si kytarista šumperské formace Ondřej Polák. Nejvíce z celého ansámblu se podle něj těší bubeník. „Ten na každé benzince, když si kupuje pivo, se shání vždycky po litovli,“ poznamenal s úsměvem Polák. Fanoušci se podle něj kromě některých nových písní z připravované desky dočkají i osvědčených hitů, které znají z rádií.
Vlastnoruční pivo
Vedle hanáckého bigbítu se dočkají fanoušci i toho vizovického. Skupina Fleret přiveze na festival novotou vonící desku se čtrnácti písněmi s názvem O krásách Valašska, kterou natočila po pětileté pauze.
Kromě hlavní scény, na níž se dále představí osvědčené taháky jako Arakain, Pražský výběr tribute nebo Black Rose, bude v provozu i vedlejší pódium, které kromě hudby nabídne i soutěže.
Návštěvníci budou mít také možnost prohlédnout si pivovar s odborným výkladem. „Letos prohlídky zpestříme o provoz nového minipivovaru. Lidé si tam mohou dokonce uvařit své vlastní pivo,“ upozornila Markéta Václavková z pořadatelského pivovaru. Na Litovelský otvírák se fanoušci dostanou zadarmo. Organizátoři připravili pro návštěvníky placenou kyvadlovou dopravu, na akci je tak možné dojet autobusy. Zastávky a časy odjezdů jsou na internetové adrese www.litovel.cz. Pokud se vydaří počasí, očekávají pořadatelé velký nával. „Z loňských ročníků víme, že o akci je velký zájem fanoušků z celé republiky. Očekáváme, že na sedmý ročník Litovelského otvíráku dorazí kolem deseti tisíc lidí,“ dodala Václavková.
Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Karel Páral
http://www.sedmicka.cz/olomouc/clanek?id=255783
[Litovel] 15:09 [permalink] [comments: 4]
První Pilsner Urquell Original Restauarant v Asii otevře Vietnam
[pátek, 5. srpen 2011]
Síť značkových pivnic Pilsner Urquell Original Restaurant (PUOR) se rozrůstá i do dalších kontinentů. První plzeňský originální restaurant v Asii se otevřel hostům v Hanoji, hlavním městě Vietnamu. Pilsner Urquell má ve Vietnamu řadu příznivců a jen v roce 2010 sem Plzeňský Prazdroj vyvezl přes 1500 hl plzeňského ležáku, tj. o 1/3 více než rok předtím. Dlouhá léta šlo výhradně o plechovková balení, avšak letos už do Vietnamu zamířily pivní sudy.
Hanojská „puorka“ je prvním podnikem sítě Pilsner Urquell Original Restaurant v Asii. Na jejím vzhledu se podílel architekt pan Jiří Hanzlík, který stál u zrodu všech Pilsner Urquell Original restaurantů. Kompletní výčepní zařízení dodala česká společnost Lukrécius. Červená pečeť a zelený neon jsou pro návštěvníky restaurace jasným signálem, že vstupují do pivního ráje, který proslavil Českou republiku po celém světě. Hosty při vstupu do příjemně klimatizované budovy přivítá nablýskaná výčepní hlava se čtyřmi kohouty a vzorně vystavené sklo se známým logem. Za půllitr ležáku Pilsner Urquell zde návštěvníci zaplatí v přepočtu asi 75 korun a celková kapacita restaurace přesahuje 200 míst.
V tradičním duchu restauraci otevřel přípitek plzeňským ležákem Pilsner Urquell a předání symbolického dárku – podkovy pro štěstí. Ta má restaurant chránit před zlými silami, a navíc se značkou Pilsner Urquell přímo souvisí. Patřila totiž pivovarskému koni, který plzeňské pivo rozvážel v začátcích jeho historie.
„Znám majitele restaurace pana Chuyena a vím, že je velkým milovníkem piva i značky Pilsner Urquell. Proto mě nepřekvapilo, jakým způsobem se stará o jeho kvalitu. Pivo se skladuje v chladicím boxu a teplota přímo ve sklepě restaurace dosahuje ideálních 5 °C. To je v těchto podmínkách nevídané, proto jsem přesvědčen o úspěchu restaurace. Také péče o čistotu skla i způsob čepování potvrzují, že by se zdejší PUOR z hlediska kvality piva mohl stát etalonem nejen pro tuto oblast,“ pochválil restauraci při jejím otevření Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.
Nabídku jídel pro restauraci sestavil český šéfkuchař Václav Pach. Menu obsahuje vedle zástupců vietnamské a mezinárodní kuchyně také typická česká jídla, například vepřové výpečky s cibulkou, smažený sýr, řízek, grilovanou vepřovou krkovici, dršťkovou polévku zde zvanou „sup bao tu“, pochutiny k pivu jako utopence či bramborák. „Nejsem zde poprvé a tak vím, že česká kuchyně si sem cestu najde,“ prozradil šéfkuchař restaurace. Kvalitu piva i českého menu pochválil také Steven Hegarty ze SABMilleru, který se stará o rozvoj značky Pilsner Urquell ve Vietnamu.
„Za svého pobytu v někdejším Československu jsem poznal české pivo a po návratu domů mi začalo chybět. Od vybudování vlastního restauračního pivovaru jsem se dnes dostal k další pomyslné metě. Otevíráme náš Pilsner Urquell Original Restaurant v Hanoji, první ve Vietnamu i Asii vůbec. Je to pro mě velký den,“ vyznal se majitel Ngo Hong Chuyen.
Slavnostnímu otevření restaurace přihlíželo více než 200 hostů, mezi kterými se objevili kromě médií i reprezentanti hlavního města Hanoje, zástupci velvyslanectví okolních zemí Japonska, Číny a dalších. V souladu s místním zvykem přinášeli zvaní hosté při slavnostním otevření bohaté květinové dary na zahrádce při vstupu do restaurace.
Událost si nenechali ujít ani krajané, kteří v Hanoji delší dobu pracují. „Mám obrovskou radost, že se česká restaurace otevřela právě tady, při cestě z našeho velvyslanectví do mého bytu. Bude to příjemná zastávka na cestě z práce domů,“ nechal se slyšet jeden ze slovenských hostů.
Ngo Hong Chuyen, majitel nově otevřené PUOR v Hanoji
Pan Chuyen je konzulem České republiky v Ho Či Minově Městě. V tehdejším Československu pobýval jako student a po návratu do Vietnamu začal budovat vlastní firmy. Kromě právě otevřeného PUOR provozuje již dva pivovary v Hanoji a Ho Či Minově Městě, které nesou obchodní značku Hoavien nabízející sudový i lahvový Pilsner Urquell. Do České republiky jezdí opakovaně a samozřejmě navštívil i Plzeňský Prazdroj. Je otcem šesti dětí.
Koncept Pilsner Urquell Original Restaurant
Restaurace PUOR jsou franšízovým projektem Plzeňského Prazdroje, jenž vytváří jedinečné prostředí s inspirující, originální atmosférou, která spojuje to nejlepší z tradice českého pivovarnictví a české kuchyně s požadavky současného životního stylu.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1009
[SABMiller] 14:16 [permalink] [comments: 9]
Budvar porazil v Bulharsku svého amerického rivala
[pátek, 5. srpen 2011]
Budějovický Budvar má na pažbě další zářez v nekonečném seriálu sporů s americkou pivovarnickou skupinou Anheuser-Busch Inbev. Tuzemský pivovar uhájil práva k označení původu BUD v Bulharsku.
Soudy v posledních letech uzavřely přes sto sporů mezi znepřátelenými firmami, většinu vyhrál český Budvar. Letos v červenci bulharské soudy rozhodly v jeho prospěch hned ve třech případech.
"V nejdůležitějším z nich Budějovický Budvar znovu uhájil svá práva k označení původu BUD před žalobou konkurenčního Anheuser-Busch Inbev (dále jen ABI). ABI toto označení původu napadl letos na jaře již podruhé," uvedl tiskový mluvčí Petr Samec.
Budějovický Budvar vyvezl loni do Bulharska, které je tradiční exportní zemí firmy, asi 1 200 hektolitrů světlého ležáku. Potenciál Bulharska roste po jeho vstupu do Evropské unie v roce 2007. Přestože spotřeba piva na hlavu je tam relativně nízká (loni cca 65 litrů na osobu), podle analýz by měla do roku 2015 spotřeba stoupnout asi o 15 procent.
ABI ovládá v Bulharsku řadu lokálních pivovarů, které dohromady vyrábějí asi čtvrtinu bulharské produkce piva (např. značky Kamenitza, Astika a Burgasko).
Sto let sporů
Soudní spory Budějovického Budvaru o značku Budweiser trvají přes sto let od roku 1907. Český pivovar v nich má výrazně pozitivní bilanci. V letech 2000-2009 bylo definitivně ukončeno 115 soudních sporů a správních řízení, 82 z nich skončilo ve pospěch Budějovického Budvaru. V současnosti zbývá k dořešení 22 sporů ve 14 zemích.
Zdroj: iDnes.cz
http://ekonomika.idnes.cz/budvar-porazil-sveho-americkeho-rivala-v-dalsim-sporu-v-bulharsku-1c9-/ekoakcie.aspx?c=A110804_114219_ekoakcie_fih
[Budějovický Budvar] 13:21 [permalink] [reaguj]
Pivovar, galerie nebo motýlí zahrada. Co vše najdete na světových letištích
[pátek, 5. srpen 2011]
Obdivovat motýly, plátna holandských mistrů nebo zajít do pivovaru. Co všechno můžete dělat na sedmičce světových letišť, když čekáte na spoj, se dočtete v dnešním vydání IN magazínu Hospodářských novin.
Pro pivní turisty
Letiště Mnichov
Vzdálenost od centra: 28 km
Nenechte si ujít: pivovar Airbrau
Jedno z nejrychleji rostoucích letišť v Evropě myslí na pasažéry čekající při přestupech více, než je obvyklé. Na webových stránkách letiště si dokonce můžete stáhnout průvodce (Stopover Guide), který vám poradí, co dělat, pokud máte čas třeba čtyři nebo šest hodin.
Spolková země Bavorsko je pivní baštou celého Německa, a to se projevuje i na letišti. Jako jediné na světě totiž provozuje svůj vlastní pivovar. Značku Airbrau si můžete vychutnat v restauraci s klasickou německou kuchyní nebo přivézt letištní pivo jako suvenýr kamarádům. Můžete jen doufat, že u vedlejšího stolu nepopíjí pilot vašeho letadla.
Chcete-li vyrazit na vzduch, nasedněte do jednoho z kyvadlových autobusů nebo vlaků, které míří do letištního návštěvnického parku. Užijí si tu děti i dospělí: prohlédnout si můžete historický letoun Fokker či záchranářský vrtulník, vylézt na umělý kopec s rozhledem na celé letiště, zajít si do kina nebo si třeba zahrát minigolf. Dětem slouží velké hřiště a dotykové obrazovky, kde se dozvědí nejrůznější informace o letištním provozu.
Cestujícím, kteří mají čtyři až šest hodin času, doporučuje letištní průvodce výlet do nedalekého Freisingu. Cesta trvá pouhých 25 minut. Jedno z nejstarších bavorských měst je kromě hezkého historického centra zajímavé i tím, že na zdejší Teologické univerzitě vyučoval současný papež Benedikt XVI. Ateistické Čechy bude ale spíše zajímat tamní pivovar Weihenstephan, kde se vařilo pivo už před tisícem let. Pivovar nabízí prohlídky s průvodcem a nezbytnou degustací.
Zdroj: iHned.cz | Autor: Milan Rokos | Kráceno
http://life.ihned.cz/cestovani/c1-52470440-pivovar-galerie-nebo-motyli-zahrada-co-vse-najdete-na-svetovych-letistichundefinedundefined
[Ostatní pivní dění] 12:56 [permalink] [reaguj]
Noví odběratelé piva jsou i z Ruska
[pátek, 5. srpen 2011]
Jedna z věcí, kterou jsou Češi po světě známí, je kvalitní pivo. Vyškov nadále zůstává jedním z míst, kde české pivo vaří.
Firma Czech Beverage Industry Company, která pivovar už téměř kompletně přebrala do svého vlastnictví, vnímá první čtvrtletí působení v pivovaru pozitivně. A hodlá dál rozšiřovat síť odběratelů.
„Jestli bylo angažmá ve vyškovském pivovaru správným krokem, ukáže až delší období, ale situaci vidím optimisticky, přestože za sebou kvůli špatnému počasí nemáme zrovna dobrý červenec,“ uvedl výkonný ředitel vyškovského pivovaru Miloš Hrabák.
Jedním z důvodů jeho optimismu je skutečnost, že si pivovar nejen udržel stávající odběratele, ale dokázal získat i nové. „Rozšířili jsme síť odběratelů v Rusku a obnovili přerušené kontakty v Maďarsku. I u nás se dostáváme do nových hospod, které se buď k vyškovskému pivu vrací, nebo ho začínají nabízet jako doplňkové pivo,“ vyjmenoval nová působiště ředitel.
Změna vedení s sebou přinesla i mírný nárůst počtu pracovních míst. „Přijali jsem tři lidi do obchodního oddělení. Výrobní sekce zůstala co do počtu pracovníků zatím beze změny. Očekáváme ale, že jakmile výrobu rozšíříme, přijmeme další lidi,“ dodal k zaměstnanecké politice Hrabák.
Ani z pohledu zaměstnanců nedošlo s příchodem nového vedení k závratným změnám. „Pracovní podmínky zůstaly v podstatě stejné. Mohlo by být víc práce, ale to snad přijde. Snad bude firma prosperovat a my budeme mít jako zaměstnanci i vyšší odměny,“ vyjádřil svá očekávání zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.
Zařízení vyhovuje
Právě zahraniční zakázky by i podle jeho slov mohly nastartovat dobré časy pivovaru.
Modernizaci výrobního zařízení vedení vyškovského pivovaru neplánuje. „Jsme spokojení se stávajícím zařízením, takže žádné velké investiční akce v oblasti výroby neplánujeme. Výhledově nás čekají jen investice středního a menšího rozsahu,“ řekl ředitel.
Pivovar pod novým vedením zachovává staré tradice. Právě dnes tak propukne v okresním městě letní promítání. „Určitě chceme pokračovat v tradici poutí a koncertů pořádaných v prostorách pivovaru. Zrovna dnes otevíráme letní kino,“ lákal Vyškovany ředitel. Na rozvlněné plátno tak o půl deváté večer vpluje čtvrtý díl Pirátů z Karibiku.
Pokračování výroby piva v okresním městě i nabídky kulturních setkání vítají také místní. „Chutná mi a jsem rád, že pivovar přežil. Když přijdu do hospody, tak se jako první ptám, jestli točí vyškovské pivo. Budu mu věrný nadále,“ pochvaloval si třeba Josef Hutko z Hamilton.
Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autor: David Němeček
http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/novi-odberatele-piva-jsou-i-z-ruska20110805.html
[Pivovar Vyškov] 12:20 [permalink] [reaguj]
Budweiser Budvar z Polska přivezl ocenění za kampaň
[pátek, 5. srpen 2011]
Společnost Budweiser Budvar si z Polska odvezla ocenění za nejlepší internetovou kampaň. Reklamní klání uspořádal polský marketingový časopis Marketing & Media Polska. Kampaň s názvem Drevny Kocur se skládá ze čtyř animovaných epizod a Budweiseru přinesla v Polsku kromě ocenění také navýšení prodeje ležáku o 70 %.
Marketingoví odborníci letos značku Budweiser Budvar odměnili druhým místem také na pražském reklamním festivalu PIAF, a to v kategorii nejlepší pivní reklama. Řadu ocenění za komunikaci získala v posledních letech i značka Pardál.
Zdroj: Euro.cz | Autor: Tereza Čapková
http://www.euro.cz/id/b62nbqf21s/detail.jsp?id=101716
[Budějovický Budvar] 11:57 [permalink] [reaguj]
Staropramen chce expandovat v Asii
[pátek, 5. srpen 2011]
Pivovarnická skupina StarBev chce expandovat se Staropramenem, který skupině patří od roku 2009, v Asii a dalších zemích. Plánuje tak udržet dvouciferný nárůst obratu v exportních zemích, kterého Staropramen dosáhl v roce 2010. Novinářům to dnes (4. 8.) při otevření nového návštěvnického centra v areálu pivovaru na pražském Smíchově řekl generální ředitel skupiny Alain Beyens.
Asie je lákává i pro další tuzemské pivovary. Před třemi lety začal vyvážet pivo do Číny Budvar a vozí jej i do dalších asijských zemí a například ve vietnamské Hanoji byla nyní otevřena první značková Plzeňská restaurace na asijském kontinentě.
„Chceme vstoupit se Staropramen na trhy, na kterých dosud nejsme. Za druhé chceme prověřit naše stávající partnery a zaměřit se na to, zda v daných zemích jsou to ti nejlepší možní, případně si zvolit nové, jak jsme udělali ve Spojených státech nebo nedávno ve Velké Británii,“ uvedl Beyens k tomu, jak dvouciferný růst udržet. V USA a Británii StarBev podepsal dohody se společnostmi Spaten a Carlsberg, na jejichž základě bude Staropramen distribuován.
„Poptávka po českém pivu je asi nejvyšší v historii a naším cílem pro následujících dvanáct měsíců je posílit náš tržní podíl v segmentu českého piva po celém světě,“ podotkl. K tomu poslouží nejen nová reklamní televizní kampaň, v níž skupina využije českou legendu o kněžně Libuši, ale i nové návštěvnické centrum, do něhož StarBev investoval zhruba 30 milionů korun.
Staropramen je nyní k dostání zhruba ve 30 zemích, mezi největší trhy patří Ukrajina, Švédsko, Rusko, Německo a Británie. V Rusku a na Ukrajině a také v Bulharsku, Chorvatsku a Srbsku se vyrábí licenčně. Beyens nevylučuje, že licenční výroba se rozšíří do dalších pivovarů skupiny, například v Černé Hoře. „Řídíme se preferencemi spotřebitelů, například ve Spojených státech, kde spotřebitelé upřednostňují importovaná piva, pivo uvaříme tady a pak jej tam vyvezeme. Například na Ukrajině nebo v Rusku je situace jiná, tam by bylo složité Staropramen importovat, tam jsme se proto rozhodli pro místní výrobu. Záleží na spotřebitelích,“ míní šéf skupiny.
Pivovary Staropramen loni v tuzemsku a na zahraničních trzích prodaly 2,8 milionu hektolitrů piva, což bylo o sedm procent méně než v roce 2009. Licenční výroba piva značky Staropramen v zahraničí naopak meziročně vzrostla o 17 procent. Tržby Staropramenu klesly tržby meziročně o devět procent pod čtyři miliardy korun.
Celý český pivní trh loni klesl o sedm procent. „Rok 2010 byl vhledem k hospodářské krizi velmi složitý, ale teď jsme s vývojem tržeb spokojeni. Stejně jako v Česku v minulých letech byla situace stejně špatná i na ostatních trzích, nicméně v letošním roce vidíme v ČR i dalších zemí vývoj k lepšímu,“ dodal Beyens. Výsledky za celou skupinu ale zatím StarBev nezveřejnil.
Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/staropramen-chce-expandovat-v-asii-687827
[Molson Coors Central Europe] 11:42 [permalink] [comments: 4]
Nejznámější značky západních Čech - Plzeňské pivovary
[pátek, 5. srpen 2011]
Pivo jest důležitou pochutinou i potravinou, pro člověka tělesně pracujícího, s mírou užívané jest bez následků škodlivých... Tak uvádí Ottův slovník naučný. Další pramen říká, že pivo je staré slovanské slovo označující "nápoj nejobyčejnější a nejrozšířenější". To druhé platí v našich končinách beze zbytku, ovšem zkuste před milovníkem piva říci, že je to nápoj nejobyčejnější... Jaká je historie plzeňského pivovarnictví ?
V říjnu 1842 nastal převratný okamžik světového pivovarnictví. Tehdy byla v Plzni uvařena první várka spodně kvašeného piva Pilsner Urquell, které svou výjimečností inspirovalo pozdější vznik celé kategorie piv plzeňského typu. Co tomu ale předcházelo?
Pivo se začalo v Plzni vařit hned po založení města v roce 1295, kdy Václav II. udělil plzeňským občanům právo várečné. Než se zrodil Pilsner Urquell, často se uvařilo pivo nevalné kvality. Traduje se, že v roce 1838 obyvatelé Plzně dokonce vylili spoustu sudů piva do městské stoky. To přimělo měšťany - právovárečníky k tomu, aby se sdružili s cílem zajistit stálejší kvalitu vyráběného piva. Najali si mladého stavitele Martina Stelzera, aby pro ně postavil nejlepší pivovar na světě. Stelzer posbíral zkušenosti za hranicemi a do Plzně se vrátil s plány na moderní pivovar. Na cestách objevil sládka Josefa Grolla, který v říjnu 1842 zkombinoval bavorský způsob spodního kvašení s místními ingrediencemi a vytvořil unikátní první zlaté pivo na světě - Pilsner Urquell. V řeči piva Urquell znamená „originál“. O vyjímečnosti tohoto „plzeňského originálu“ se zprávy začaly šířit velmi rychle a brzy na to se pivo začalo vozit i do Prahy. A to byl tehdy velmi vzdálený trh. Pivovar dokonce dvakrát navštívil císař František Josef I., který si povšiml nenapodobitelnosti „rázovité a lahodné chuti plzeňského piva.“. Brzy se už prodávalo nejen doma, ale i v zahraničí. Díky své vytříbené chuti a kvalitě se Pilsner Urquell stal známým po celém světě. Jak si vede v současné době, prozrazuje dlouholetý pivovarnický sládek Václav Berka…
Václav Berka:
Když se podíváme dnes kolem světa, tak jestli se loni vypilo něco kolem 1,8 mld hektolirů, tak pivo, které nese nápis Pils, Pilsner, Pilsener, to je pivo, kterého se vypilo více než dvě třetiny, to znamená více než 1 miliarda hektolitrů piva, to je kategorie, která vznikla v roce 1842 tady, když se to pivo narodilo.
Plzeňský pivovar si v průběhu historie nechal také zaregistrovat několik ochranných známek. U Obchodní a živnostenské komory v Plzni byly zapsány například názvy jako Plzeňské pivo, Plzeňský pramen, Měšťanské plzeňské a samozřejmě ten nejslavnější, od roku 1898 Prazdroj – Urquell.
Detailní receptura plzeňského ležáku zůstává utajena, přísně chráněna a přechází ze sládka na sládka. Ti dodržují tradiční postup a pečlivý výběr prvotřídních přírodních surovin. Pivo Pilsner Urquell se vaří podle pradávných zásad o čistotě piva z měkké plzeňské vody, z unikátní odrůdy chmele, dále speciálního sladu dávajícímu plzeňskému pivu světově proslulou zlatou barvu, a originálního kmene kvasnic používaného od roku 1842. Díky tomu má Pilsner Urquell charakteristické vlastnosti po staletí stejné. Je tomu opravdu tak?
Václav Berka:
My sice pořád používáme ty tři základní suroviny, které jsou potřebné pro výrobu piva, je to slad, chmel a voda, to se nezměnilo. Používáme stejné receptury, to znamená kolik tam těch surovin smícháme dohromady, a používáme i stejné postupy, které si pamatujeme nebo které máme dochovány od našich děděčků, předchozích sládků už od toho roku 1842. Ale co se změnilo? Změnila se technika, na které to děláme, to znamená, my jsme schopni v současné době mnohem lépe řídit celý ten proces a tam, kde jsme dřív měřili objem nádoby dřevěným klackem, tak dneska máme on-line měřidla. Takže ten proces je daleko lépe pod kontrolou a my dneska můžeme zcela s naprostou jistotou říci, že jedna várka dnes je stejná jako várka za týden, je stejná jako várka za měsíc. Když se třeba změní ročník surovin, vinaři jsou na tom trochu jinak, oni když se změní ročník, tak řeknou je to nové víno, ale my pivaři nebo pivovarníci, naší snahou je, aby to pivo bylo pořád stejné. Takže kvalita se změnila především proto, že děláme to samé podle starých receptur, podle starých předpisů s využitím nejlepších surovin, ale na nejmodernějším zařízení.
Jak moc se dodržovaly staré osvědčené receptury v době reálného socialismu, zjištovat nebudeme. Ten, kdo ho zažil, si jistě pamatuje, jak při nákupu piva obracel každou lahev a díval se, zda v nich něco plave nebo ne. Pravdou je, že se dříve pivo téměř nepasterizovalo a že problémy s kalností oblíbeného moku měla především nízkostupňová piva. Po válce v roce 1946 došlo ke znárodnění a sjednocení pivovarů pod hlavičkou národního podniku Plzeňské pivovary. Ten byl v 60. letech přeměněn na Západočeské pivovary se sídlem v Plzni a na export orientovaný národní podnik Plzeňský Prazdroj. Po revoluci a privatizaci v roce 1992 vznikla akciová společnost Plzeňské pivovary, která se o dva roky později přejmenovala na Plzeňský Prazdroj. Za dalších pět let se stala součástí nadnárodní pivovarnické společnosti SAB Miller.
Václav Berka:
Skupina SAB Jihoafrické pivovary hledala značku, právě s kterou by mohla působit po celém světě, a pivo Pilsner Urquell se tak stalo vlajkovou lodí celé společnosti, takže se stalo jednou z těch značek, které jsou považovány za největší cennost společnosti a to si myslím, že je hodně důležité.
V roce 2002 došlo ke spojení Prazdroje s pivovarem Radegast a také Velkými Popovicemi. Společnost tak nabízí několik značek piv různé stupňovitosti. Kromě Pilsner Urquell, také Gambrinus, Radegast, Kozel, nealkoholický Birell nebo speciál Master. Své výrobky společnost vyváží do více než 50 zemí světa.
Pivovar kromě bohaté škály piv může nabídnout i kulturní památky. V roce 2008 totiž byly na seznam kulturních památek České republiky zařazeny i dvě stavby v areálu plzeňského pivovaru – Jubilejní brána a Vodárenská věž.
Audiozáznam tohoto rozhovoru si můžete poslechnout zde...
Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Ladislav Vaindl
http://www.rozhlas.cz/plzen/publicistika/_zprava/917980
[SABMiller] 09:05 [permalink] [comments: 2]
Do Ladova kraje na pouť i za řemesly
[úterý, 2. srpen 2011]
Ve Velkých Popovicích se chystají v neděli 7. srpna od deseti hodin na tradiční srpnovou pouť. K programu přispívá jako obvykle i místní pivovar, kde si můžete vyzkoušet své výtvarné dovednosti. Pivovar během pouti předá obci šek v hodnotě 300 000 Kč. Peníze pomohou místním dobrovolným hasičům, bezpečnosti dopravy v obci Velké Popovice nebo rozvoji turistického ruchu v Ladově kraji.
Návštěvníci pouti si otestují šikovnost v Kozlích dílnách umístěných před návštěvnickým centrem v dřevěné Kozlí hospůdce. S mottem „Kdo umí, umí“ si bude moct každý kutil vyzkoušet drátkování, potisk látek a další výtvarné dovednosti. Jako obvykle bude na dění v pivovaru dohlížet kozel Olda s kůzlaty.
Milovníci velkopopovického piva mají na pouti ideální příležitost dozvědět se zajímavé informace o jeho historii. Exkurze prostorů pivovaru jim přiblíží jak jeho zakladatele barona Františka Ringhoffera, tak postup přípravy velkopopovického ležáku. Součástí prohlídky bude varna, nově také ležácké sklepy s ochutnávkou nefiltrovaného Kozla. Vyrazit na exkurzi lze každou půlhodinku.
Chuťové pohárky nepotěšíte pouze při prohlídce pivovarem. Po absolvování zábavných atrakcí jistě přijde vhod občerstvení v místní Kozlovně před branou pivovaru. I zde si můžete pochutnat na nefiltrovaném nepasterizovaném Kozlu. Jedná se o to nejlepší z nabídky pivovaru a čepuje se pouze ve třech restauracích v České republice. Kromě tekutého chleba tu nabízí i řadu vynikajících kulinářských pivních specialit, jako je například Pivovarský guláš nebo Popovické pečené koleno na černém pivě.
U příležitosti pouti obdrží obec Velké Popovice symbolický šek na částku 300 000 Kč. Peníze z pivovaru poputují například na doplnění výzbroje a opravu hasičské zbrojnice dobrovolných hasičů v Lojovicích, na vybudování cesty pro pěší v údolí Daleška nebo na pořízení zpomalovacího semaforu a rychlostního radaru ve Velkých Popovicích.
Spolupráce pivovaru a obce není pouze jednorázovou záležitostí. K předání peněžitého daru došlo již v roce 2010. Podařilo se tak dostavět dětské hřiště nebo rozšířit cestu k hrázi rybníka. „Do rozvoje regionu investujeme dlouhodobě. Věříme, že tak pomáháme nejen lidem žijícím v obci, ale zároveň zpříjemňujeme pobyt návštěvníkům pivovaru,“ shrnuje dosavadní aktivity podporující Velkopopovicko manažer pivovaru Jaroslav Hacko.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Ogilvy Public Relations
[Velkopopovický Kozel] 10:57 [permalink] [reaguj]
Nejstarší hospodský v regionu oslavil devadesátiny
[pondělí, 1. srpen 2011]
Tento víkend oslavil pan Alois Matýs, vážený občan Jakubovic a nejstarší hospodský v regionu své významné životní jubileum. Kromě příbuzných a sousedů mu popřáli také zástupci pivovaru Holba. Holbu totiž čepuje oslavenec ve své hospůdce u „ Matýsů“ už 70 let a jak sám potvrdil, až dosud řídí celý její provoz a každý den, kromě pondělka, tady vítá své štamgasty.
Řeznictví uzenářství a také hospodu otevřel v Jakubovicích už jeho otec a pan Alois brzy po svém vyučení živnost převzal, to mu bylo 18 let. „Tady v hospodě se uzavíraly všechny obchody – nakupoval jsem dobytek od místních farmářů a po zpracování masa pak prodával uzeniny. Vždy v neděli, když se chlapi vraceli z kostela, stavili se posedět, dali si hanušovické pivo a zároveň si odnášeli zásoby masa a uzenin na další týden. Dnes sem chodí na Šerák nebo si dát partičku karet,“ vykládá pan Matýs a ukazuje na staré karbanické stoly, vybavené speciálním šuplíkem na peníze a stojanem na pivo.
Mezi štamgasty patří především místní a myslivci z okolí. Jak napovídá interiér hospůdky, je pan Alois sám vášnivým myslivcem a že má stále dobrou mušku, potvrzuje i jeho poslední úlovek. „Na hony už pravidelně nechodím, ale narozeninového srnce na guláš jsem si střelil sám,“ s jiskrou v očích vyjádřil sympatický pan Alois, kterému by devadesátku nikdo nehádal a ze kterého stále čiší životní elán.
Celý život pracoval s lidmi a dodnes se na svoje štamgasty nedá dopustit. „Hosty vítám v hospodě s radostí, tak to bylo vždycky. Dnes to jsou vlastně mí přátelé, které rád vidím. Sedneme tady ke kulatému stolu a můžeme rokovat,“ říká s úsměvem pan Alois.
Pan Alois Matýs se narodil 1. srpna 1921 jako syn místního řezníka a uzenáře Aloise Matýse. Pochází ze 3 dětí a má syna a dceru. Je vdovec, celý život prožil se svoji rodinou v Jakubovicích, kde po celou dobu provozuje hospůdku „U Matýsů“, kterou znají všichni z okolí.
Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice
[Holba Hanušovice] 13:29 [permalink] [reaguj]
Pouť propršela, ale lidé si ji užili
[pondělí, 1. srpen 2011]
Zábava byla lákadlem, na které slyšeli návštěvníci Pouťového víkendu pod platany.
Ten se konal od pátku do neděle v letním areálu Belveder. „Přijela jsem sem, abych se trochu odreagovala. Chtěla jsem si poslechnout hudbu a protože jsem v areálu pivovaru, dát si taky nějaké to pivo. Prostě si to užít, a to se daří i přes ten otravný déšť,“ řekla Jitka Horáková z Písku.
Na programu byla jak hudba, vystoupila třeba kapela MySky z Milevska, která se dostala do finále soutěže Píseckej skřivan. Na návštěvníky v sobotu čekaly i různé soutěže, lidé si mohli prohlédnout i pivovar.
Konala se i burza sběratelů pivovarských suvenýrů a hasičská soutěž.
Zdroj: Písecký deník | Autor: Ondřej Šmíd
http://pisecky.denik.cz/zpravy_region/pi_20110731_platan.html
[Platan Protivín] 08:31 [permalink] [reaguj]
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087 1088