Novinky a aktuální dění
Co se píše o pivovarech a pivu
Pivovar Erb expanduje. Ale len do luxusu
[středa, 11. květen 2011]
Banskoštiavnický pivovar Erb expanduje. Kým doteraz svoje pivo podával len vo svojich priestoroch, v najbližších mesiacoch má pokryť aj ostatné kúty Slovenska. „Momentálne uzatvárame zmluvy asi s tridsiatkou luxusných hotelov a reštaurácií. Ide však minimálne o štvorhviezdičkové hotely a reštaurácie najvyššej kategórie,“ prezrádza Eduard Rada, majiteľ pivovaru Erb.
Najdrahší na Slovensku
Štiavnický pivovar Erb začal písať svoju históriu pred necelým rokom. V júni 2010 otvoril jeho brány Eduard Rada, bývalý majiteľ pivovaru Steiger. „Vo Vyhniach sme pivovarnícky vyrástli, ďalej sme však chceli ísť cestou luxusnejšieho segmentu,“ vysvetľuje dôvody svojho smerovania Rada, ktorý stále vlastní 11 percent pivovaru Steiger. „Kúpili sme najdrahšiu technológiu na trhu a začali variť pivo z najdrahších surovín,“ konštatuje majiteľ.
Smerovanie pivovaru sa odrazilo aj na cenách. Priemerná cena zlatistého moku sa pohybuje na sume 1,5 eura. „Nechceme zvyšovať kapacitu. Skôr pôjdeme cestou zvyšovania kvality aj ceny,“ zamýšľa sa Rada. Aj preto chce pivo distribuovať len vybraným podnikom. „Máme vytypované zariadenia. Ale bude ich len 33,“ hovorí majiteľ.
Výrobu spustili aj v Prievaloch
Kým ostatné malé pivovary sa snažia zaujať netypickými chuťami, v Štiavnici je situácia iná. „Filozofiou pivovaru nie je vyrábať ovocné pivá, chceme sa profilovať ako klasickí pivovarníci,“ prezrádza Rada a dodáva, že ich jedinou anomáliou je pivo vyrábané z údeného sladu. Okrem neho v ponuke nájdete pšeničné pivo Weizenbier alebo klasický ležiak plzenského typu. „Každý druh piva má špeciálny pohár, vytvorený dizajnérmi,“ vykresľuje Rada.
O narastajúcej popularite malých pivovarov sa presvedčili aj v Prievaloch, kde koncom apríla otvoril svoje brány pivovar Sandorf. „Zaznamenali sme obrovský záujem. Len za prvý deň nás navštívilo okolo 1 500 ľudí,“ hovorí Milan Bílik, spolumajiteľ pivovaru Sandorf. Na Záhorí plánujú vyvážať pivo aj do ostatných zariadení, zatiaľ im to však situácia nedovoľuje. „Už sa nám ohlásilo aj niekoľko krčiem, no všetko pivo, ktoré sme uvarili, sme predali v našom podniku,“ vysvetľuje spolumajiteľ. V Prievaloch začali okrem piva predávať aj pivnú kozmetiku. Pivný šampón, sprchový gél či balzam však nevyrábajú vo vlastnej réžii. „Robí to na našu zákazku jedna firma v Česku,“ vysvetľuje Bílik a dodáva, že v budúcnosti sa môžu vybrať aj touto cestou.
Zdroj: HN Online.sk | Autor: Tomáš Vašuta
Karviná se chystá na pokus o rekord v pití piva, hledá dobrovolníky
[úterý, 10. květen 2011]
Pokus o rekordní zápis se připravuje v Karviné. Během sobotního hudebního odpoledne Karviná se baví chtějí organizátoři vytvořit rekord v "pivní štafetě", při níž musí sto lidí vypít co nejrychleji sto piv. Nyní shánějí soutěžící, jediným kritériem je, jak rychle dokážou vypít půllitr piva.
K rekordnímu pokusu se podle organizátorů může přihlásit každý, kdo vypije pivo za méně než osm sekund. "Přihlásit můžete sebe, ale i své známé," vyzývají pořadatelé.
Soutěžní disciplína se jmenuje "100 piv na čas štafetovým způsobem". Princip soutěže je jednoduchý: sto lidí musí co nejrychleji vypít sto piv.
Účastníky pokusu stále hledají, zájemci se mohou nominovat do úterý 10. května. Instrukce jsou na webu www.karvinasebavi.cz.
Zábavní odpoledne, na kterém vystoupí Ivan Mládek se svou kapelou, Citron či Jiří Schelinger revival, se koná 14. května od 14 hodin v amfiteátru v Karviné-Fryštátě.
Zdroj: Ostrava iDnes.cz | Autor: Petra Bartíková
[Ostatní pivní dění] 13:14 [permalink] [comments: 4]
Radniční pivovar v Jihlavě uvařil dvacet tisíc piv, mok posvětil farář
[úterý, 10. květen 2011]
Místo diskotéky teče v podzemí Masarykova náměstí v Jihlavě Radniční pivo. Stejnojmenná restaurace v centru města po roce a devíti dnech od uzavření opět otevřela. Ve 14:00 přivítá první hosty.
Šéfkuchař Libor Homolka si novou kuchyni v Radniční restauraci pochvaloval. "Veškeré vybavení jsem si vybíral sám, takže s kuchyní musím být spokojen," řekl muž, který osm let dělal šéfkuchaře v hotelu Gustav Mahler.
A zatímco kuchaři se na novém pracovišti cítili jako ryba ve vodě, v restauraci se od neděle "rozkoukávaly" akvarijní rybky v novém akváriu.
Radniční restaurace v přízemí doznala znatelných úprav. Zmizela dřevěná nadstavba nad barem a celá restaurace je laděná v novém interiéru se stále stejným výhledem na Masarykovo náměstí.
Pravé lákadlo a srdce nového podniku se ukrývá v podzemí, kde dříve bývala diskotéka Netopýr. Nyní tam sídlí nový pivovárek z Vysočiny s padesátkou míst.
V klenbách historického sklepení čeká hosty vkusně a stylově zařízený interiér. Ani milovníci tance nepřijdou zkrátka. V části, kde byl dřív velký diskotékový bar, je v plánu taneční plac. "Hudba přitom nebude v oddělené části rušit další hosty," dodal Tomanec.
Podzemí zaplnilo i deset tisíc litrů chmelového moku. Varny Radničního pivovaru dokonce vysvětil farář Karel Koblížek. Pivovárek vaří tři druhy piva s názvy Ignác, Zikmund a Zuzana.
Podle provozovatele Radničního pivovaru Miroslava Tomance činí investice do vybavení asi 10 milionů korun. Z toho asi polovina peněz padla právě na technologii pivovaru.
Fotogalerii naleznete zde...
Zdroj: Jihlava iDnes.cz | Autor: Michal Kolařík
[Radniční pivovar Jihlava] 07:27 [permalink] [reaguj]
Pivovary se soudí o podobnou značku. Kdo má pravdu?
[úterý, 10. květen 2011]
České soudy řeší spor dvou pivovarů, jde o značky piv Prima a Primus. Proti sobě stojí plzeňský prazdroj a malý pivovar z Uherského Hradiště. Ani jeden se své značky nechce vzdát.
Pivovar z Uherského Brodu vaří pivo pod tímto označením od konce 90. let. Primus se zase vyrábí v Plzni. Podobný název chmelového moku se ale gigantovi přestal líbit a spor se dostal k soudu.
"Není možné, aby někdo poškozoval zavedenou značku užíváním označení, které je podle našeho názoru slovně a graficky podobné nebo zaměnitelné," řekl zástupce plzeňského pivovaru Jiří Mareček.
Jenomže soud dal za pravdu pivovaru z Moravy. Podle názoru soudu označení Prima užívané žalovanými, je odlišné od etikety žalobce a ochranné známky Primus.
Plzeňský Prazdroj se ale nevzdává. Po prohrané bitvě odkoupil na podzim práva na název Prima. A to se zpětnou platností.
Zdroj: tn.cz
[Ostatní pivní dění] 07:19 [permalink] [comments: 7]
Indický trh s pivem: trendy a budoucnost
[úterý, 10. květen 2011]
Rozvíjející se ekonomika Indie nabízí řadu příležitostí pro pivovarské společnosti vzhledem k velkému počtu obyvatel a nárůstu finančních prostředků ve střední třídě obyvatelstva této země.
Společně s Čínou je Indie, s odhadovaným počtem 1,23 miliardy obyvatel, jednou z nejrychleji rostoucích velkých ekonomik v Asii, kde v současné době probíhá výrazný růst a industrializace. Zatímco většina tradičních silných ekonomik na světě utrpěla díky světové hospodářské krizi značný propad, Indie ji přečkala celkem lehce. V současné době vyvolala světovou pozornost silná střední třída s disponibilními příjmy. Mnoho mezinárodních společností proto hledá příležitost k tomu, aby založila přímo v Indii své podniky.
Pro mezinárodní společnosti plánující vstoupit na indický trh s pivem se jeví jako nutnost přepracovat až doposud úspěšné podnikatelské a obchodní strategie, vzhledem k tomu, že je tento trh velmi citlivý a dostatečně si vědomý své ceny. Ale realizované objemy budou pravděpodobně odůvodňovat i nižší ceny.
Pro využití výhod vyplývajících ze stabilního indického trhu s pivem a příležitostí, které do budoucna nabízí, je nutné vzít v úvahu následující klíčové faktory:
· na 350 milionů obyvatel střední třídy s použitelnými příjmy připadá 45 milionů domácností
· 45 % populace je mladší 30 let
· skupina spotřebitelů, kteří mohou konzumovat pivo, víno a další alkoholické nápoje, čítá okolo 150 milionů lidí
· mladá, počítačově gramotná generace, zná mezinárodní značky
· zesílený marketing v oblasti propagace prodeje piva a vína a vliv západní kultury
· tržní podíl dovážených piv předpokládá mezi léty 2010-2012 nárůst o 33 %
Prodej piva v současné době roste o 25 % ročně. V posledních čtyřech letech se obrat zdvojnásobil a očekává se, že bude tento stav pokračovat i v následujících 3 letech.
Evropské společnosti, které si přejí být součástí tohoto dynamického vývoje, musejí přizpůsobit svou strategii indickému trhu. Je proto vhodné mít indického partnera, který přinese do společného podniku své zkušenosti, znalosti spotřebního chování místních obyvatel a porozumění indickým právním předpisům. To se pak, v kombinaci s mezinárodními technologiemi poskytujícími know-how, jeví jako nejlepší možné řešení pro docílení přijatelných cen.
Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová
[Ostatní pivní dění] 07:17 [permalink] [reaguj]
VŠCHT a Plzeňský Prazdroj spolupracují na rozvoji českého pivovarství
[pondělí, 9. květen 2011]
Zástupci Plzeňského Prazdroje a Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT) podepsali smlouvu o vzájemné spolupráci v oblasti vzdělání, pivovarského výzkumu a vztahů s veřejností. Společným cílem je rozvoj oboru pivovarství současně se zachováním jeho českých tradic, a to od vzdělávání odborníků přes výzkum až po veřejnou komunikaci.
„Smlouva s VŠCHT je dokladem prohloubení spolupráce dvou partnerů a garantů zaručujících péči o obor pivovarnictví jak v teoretické rovině, tak i v jeho praktickém zdokonalování. Budeme se nyní více podílet i na vzdělávacím procesu mladých zájemců o obor a především na výzkumu samotném,“ uvedl Ivan Hlaváček, hlavní sládek Plzeňského Prazdroje.
V oblasti vzdělávání se obě strany zavázaly spolupracovat při zadávání témat diplomových a dizertačních prací, ale i na jejich zpracování. V každém akademickém roce Plzeňský Prazdroj vyplatí za tři nejlepší práce prezentované na Studentské vědecké konferenci stipendium v hodnotě 4000, 3000 a 2000 Kč. Autor nejzdařilejší diplomové práce dále obdrží 6000 Kč, zatímco nejhodnotnější bakalářská práce získá částkou 3000 Kč. Nejlepší student doktorského studijního programu oboru zpracující pivovarsko-sladařské téma dostane 10 000 Kč.
„Obě instituce spolupracují už dlouhá léta. V minulosti jsme spolupracovali hlavně na poli vědeckém a pedagogickém. Tato smlouva znamená změnu především v tom, že je zaměřena primárně na studenty, podporuje jejich studijní a profesní rozvoj,“ uvedl prof. Ing. Karel Melzoch, CSc., děkan Fakulty potravinářské a biochemické technologie VŠCHT Praha.
Oba partneři také domluvili kooperaci na poli výzkumu v jasně daných tematických okruzích – výzkumy obsahových látek piva, chmele a ječmene, jejich pozitivního účinku na lidský organismus; koloidní a senzorická stabilita piva i možnosti jejího zvýšení; fyziologie kvasinek, hodnocení jejich stavu i projevů; pěnivost piva, měření její stability i možnosti jejího zlepšení; autentizace pivovarských surovin a piva; optimalizace složení mladiny (vzhledem k možné kontaminaci plísněmi, mykotoxiny aj.).
Při předchozí spolupráci VŠCHT v Praze a pivovaru Gambrinus z Plzeňského Prazdroje vznikla po dlouhých letech nová učebnice „Teorie a praxe výroby piva“, zpracovaná prof. Gabrielou Basařovou a kolektivem dalších odborníků. Moderní učebnice v 16 kapitolách komplexně představuje výrobu piva, pojednává o jeho složení, technologiích, sanitaci výrobních zařízení, hospodaření s energiemi a o všem, co s oborem souvisí. Primárně je kniha určena studentům VŠ a odborníkům, ale i dalším zájemcům o pivovarnictví. „Budoucnost českého pivovarství je v zachování tradičních postupů a jejich aplikaci na nejnovější výrobní zařízení,“ prorokuje autorka knihy profesorka Basařová.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
[SABMiller] 15:55 [permalink] [comments: 2]
Staropramen balí jinak
[pondělí, 9. květen 2011]
Staropramen zahájil distribuci lahví s novými etiketami, nových plechovek, PET lahví a multibalení.
Od změny designu představitelé značky očekávají především posílení vnímané kvality produktové řady a zvýraznění viditelnosti těchto balení na prodejnách. „Obal je důležitým prvkem nákupního rozhodování, design navíc pomůže k jasnějšímu odlišení jednotlivých typů piv Staropramen, což ocení především věrní spotřebitelé naší značky,“ vysvětluje brand manager značky Staropramen Eva Zlámalová. K poslední takto výrazné změně designu balených piv z portfolia značky Staropramen došlo počátkem roku 2006. Nový design etiket připravila agentura Cocoon, která zakázku získala ve výběrovém řízení.
Společně se změnou designu balených piv rozšiřuje pivovar portfolio o půllitrovou plechovku na Staropramen 11o. Ta byla na trh uvedena loni a doposud byla dostupná v půllitrové lahvi a točené variantě.
Změna designu bude podpořena komunikací přímo na prodejní ploše POS materiály, jako jsou cenovky nebo plakáty. „Co dalšího značka Staropramen chystá v komunikaci, nemohu nyní s předstihem z konkurenčních důvodů říci,“ odpověděl na dotaz týkající se podpory novinek tiskový mluvčí Pivovarů Staropramen Pavel Barvík.
Zdroj: Strategie E15.cz
[Staropramen Smíchov] 15:22 [permalink] [comments: 4]
Přijďte se pobavit s přáteli na Den otevřených dveří pivovaru Gambrinus!
[pondělí, 9. květen 2011]
Pivovar bude všem otevřen v sobotu 14. května 2011 od rána do večera
Mladší z plzeňských pivovarů, Gambrinus, připravil Den otevřených dveří. A otevřeno bude doslova dokořán, celou sobotu 14. května 2011 od 9.00 hodin ráno až do 21.00 hodin večer! Po celý den budou pro návštěvníky připraveny prohlídky zdarma a k vidění bude i zbrusu nová část prohlídkového okruhu, kterou je návštěva oddělení cylindrokonických tanků. Od jedné hodiny se mohou hosté zapojit do netradičních soutěží a vychutnat si nefiltrované pivo Gambrinus. A ve čtyři to v Gambrinusu rozbalí kapely V3ska, Palice a Semtex.
Prohlídky pivovaru Gambrinus celý den zdarma
Součástí prohlídek pivovaru Gambrinus jsou původní budovy, ale i moderní provozy. Návštěvníci při nich nahlížejí sládkům doslova „přes rameno“. Poznají suroviny, tradiční postupy a nejmodernější technologie, kterým vděčí za chuť a kvalitu nejrozšířenější české pivo. Nově od toho dne se návštěvníci podívají i do oddělení kvasných a ležáckých cylindrokonických tanků, kde se dozvědí více o této moderní technologii. V unikátní, interaktivní Gambrinus Aréně si v penaltovém rozstřelu vyzkouší, zda náhodou nepatří mezi nejlepší střelce Gambrinus ligy, nebo si v souboji kytar zkusí zahrát s kapelami Tři Sestry nebo Kabát. Nejeden návštěvník možná zjistí, že je nejlepší čas, aby změnil profesi!
Na závěr prohlídky na příchozí zletilé samozřejmě čeká ochutnávka piv Gambrinus. Na výběr je Gambrinus světlý, který letos získal ocenění Nejlepší české výčepní pivo v prestižní soutěži Zlatý pohár PIVEX – Pivo 2011, dále Gambrinus 11° Excelent nebo Gambrinus Premium. Během ochutnávky jim pivovarský odborník vysvětlí, jak se pozná kvalita piva a jak se o něj má správně pečovat. Návštěvníci se také dozvědí, jak pivo čepovat, a mají možnost si pod odborným dohledem čepování sami vyzkoušet.
Kapacita prohlídek je omezená, organizátoři zájemcům doporučují rezervaci na telefonu 377 062 888.
Soutěže o let balónem
Hodinu po poledni ožije na nádvoří pivovaru Gambrinus městečko. Soutěžit se tu bude o spoustu cen, z nichž ta nejatraktivnější je let balónem. Z připravených soutěží a klání si vybere určitě každý. Siláci si to budou moci rozdat v zápasech sumo, další odvážlivci se mohou stát římskými gladiátory. Kdo rád do tělesných bojů zapojuje i mozek, může zkusit vyzrát nad divokou plechovkou pod pivní vlnou.
Nebude chybět dobrá muzika
Co by to bylo za zábavu, kdyby na ní nehrála pořádná muzika! Proto organizátoři Dne otevřených dveří pozvali tři kapely, které do atmosféry v pivovaru dokonale zapadnou. Ve čtyři to tu rozbalí skáčková parta ze Stoda, V3ska. Čítá osm členů, hraje devět let a skvěle jí to šlape. Pro rozjezd mejdanu na nádvoří pivovaru je to určitě to pravé.
Za deset šest tuhle kapelu vystřídá rocková Palice. Počet osob na pódiu tím pádem klesne na polovinu, což ovšem rozhodně neznamená, že by na polovinu klesla i zábava. Co V3ska načne, to Palice náležitě rozvine a rozpálí, aby závěrečný Semtex měl na co navázat. Nezaměnitelná parta kolem Lukáše Krásného vtrhne na scénu před tři čtvrtě na osm, aby odtud hrnula do lidí své neskutečné texty a úpravy známých hitů až do devíti hodin.
K dobré zábavě musí pochopitelně patřit i dobré pivo a občerstvení. Celé odpoledne si na nádvoří můžete dát nefiltrovaný Gambrinus a k tomu třeba opečenou klobásu nebo jiné dobroty.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
[Prazdroj Plzeň] 09:53 [permalink] [comments: 5]
Kolik dáte tupláků?
[pondělí, 9. květen 2011]
Pernštejn, Rychtář, Purkmistr, Rampušák, nebo Rohozec. To je jen malá ochutnávka z toho, co poteče letos z píp na pivním festivalu v Letňanech. Pivovarů, které se zde letos představí, bude rovných třicet, a kdo by chtěl ochutnat všech více než 70 čepovaných českých značek piv, může si tu pivní jízdu rozložit na celých sedmnáct dní. Český pivní festival se bude konat od 12. do 28. května.
Od nudy ke kolotočům
Když v roce 2008 Český pivní festival začínal, bylo jeho přijetí trochu rozpačité. Návštěvníci se do stánků na Holešovickém výstavišti zrovna nehrnuli a nepřidalo tomu ani vstupné a předražené pivo, viz reportáž kolegy ze zahajovacího ročníku, ZDE.
Přestože se koncept festivalu od té doby de facto nezměnil a festivalové platidlo (“tolar“) dokonce podražilo z původních 39 korun na 44 korun, zdá se, že si své renomé festival vybudoval. Z Holešovic se přestěhoval do Letňan a ke stanům se zlatavým mokem, nejrůznějšími pochutinami a hudební produkcí přibyly kolotoče, stan Pivní rozmanitosti se stálou nabídkou zajímavých zahraničních pivních speciálů a prodloužená otevírací doba až do 24.00.
Po práci dva tupláky a pak do hajan
Jako žhavou novinku inzerují letos pořadatelé festivalu větší objem pivních sklenic, budete si totiž moci objednat rovnou tupláka. „Výrazně to přispěje k rychlosti obsluhy a tím i ke komfortu návštěvníků,“ uvádějí organizátoři. Naštěstí už od loňska jsou instalovány na festivalu splachovací toalety. Kdo ale raději pivo v menších dávkách, nemusí se bát, k dostání bude i v klasických půllitrech.
Nemůžete-li už dospat, můžete si místo na festivalu zarezervovat předem. Respektive nejméně šest míst. Za každého z šesti musíte nakoupit do foroty 12 tolarů plus šestkrát rezervační poplatek 50 korun. Celkem si proto na rezervaci připravte 5 780 korun. Půllitr piva bude stát právě jeden tolar (44 korun) a něco k zakousnutí pořídíte za jeden až šest tolarů, záleží na tom, jak velký bude váš hlad.
Vstupné se oproti prvnímu ročníku neplatí žádné a tolary je možné nakupovat v každém ze čtyř stanů u speciálního stánku nejméně po pěti kusech. Na festival si můžete vzít i své psí miláčky, nezapomeňte ale na vodítko! Mapu areálu najdete TADY. Přehled pivovarů a čepovaných piv najdete TADY.
Zdroj: Pragueout.cz
[Ostatní pivní dění] 08:15 [permalink] [comments: 1]
V Březnici se bojovalo o pivovar
[pondělí, 9. květen 2011]
Ohlušující střelba se nesla v sobotu odpoledne ze zámeckého parku v Březnici. Příznivci vojenské historie tam pro veřejnost připravili ukázku bojů z druhé světové války, kterou si připomněli včerejší Den vítězství. Akce začala již dopoledne na náměstí, kde mohli lidé obdivovat historickou vojenskou techniku. V poledne se přesunuly členové klubů představující německé jednotky do pivovaru, který obsadily.
Hlavní část programu vypukla později dynamickou bojovou ukázkou boje z konce 2. světové války. Návštěvníci měli také možnost prohlédnout si v Pivovaru Herold v prostorách sladovny ukázku dobových plakátů.
Akci pořádala Základna airsoftu, paintballu Březnice ve spolupráci s Klubem vojenské historie Mirotice a Příbram za podpory Města Březnice a pivovaru.
Zdroj: Příbramský deník.cz
[Herold Březnice] 07:48 [permalink] [reaguj]
Péče o pivo nekončí za branou pivovaru
[pondělí, 9. květen 2011]
Pivovary dlouhodobě věnují usilovnou péči kvalitě piva, a to i poté co opouští brány pivovaru. Potvrdily to výsledky výzkumu, který v dubnu letošního roku provedl Český svaz pivovarů a sladoven. Jeho cílem bylo ověřit, co všechno, jak a kde dělají pivovary pro udržení co nejvyšší kvality piva na jeho cestě ke spotřebiteli. Jednalo se především o analýzu situace ve všemožných typech gastronomických zařízení od hospod po špičkové restauranty, ale také o to, jak se vyvíjí péče o pivo v obchodech. Průzkum proběhl mezi členy i nečleny pivovarského svazu, členové tvoří přibližně 90 % trhu. Zároveň se ověřovalo, jak se naplňují před pěti lety přijaté principy Kodexu péče o pivo v gastronomii.
Výzkum potvrdil, že všechny zkoumané pivovary, členové i nečlenové Českého svazu pivovarů a sladoven, věnují péči o pivo na jeho cestě ke spotřebiteli stále větší pozornost. Soustavně školí personál gastronomických zařízení v tom, jak správně pečovat o pivo a jak provádět sanitaci pivních cest. Zástupci pivovarů neustále provádí kontrolu technologických zařízení, jimiž putuje pivo ke spotřebiteli, zkoumají, jak jsou pivní stolice a další zařízení udržována. Průzkum si všímal též toho, jsou-li používány správné metody mytí pivního skla spolu s odpovídajícími mycími prostředky. Významným prvkem v péči o pivo je též způsob jeho skladování, především v sudech a stále častěji v tancích, které jsou mezi spotřebiteli stále populárnější. Všechny uvedené činnosti představují pro pivovary investice v řádech desítek milionů korun ročně a rok od roku se zvyšují.
„Průzkum potvrdil obecné přijetí Kodexu péče o pivo v gastronomii a následné investice do technologií souvisejících s ošetřováním piva na cestě k zákazníkovi, školení personálů pivnic a intenzivnější osvětu mezi hospodskými a restauratéry. Řada dalších opatření ukázala, že ošetřování piva a způsoby jeho nabízení hostovi se podstatně změnily k lepšímu," uvedl Ing. Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. „Tlak pivovarů na zvýšení kulturnosti prodeje a spolupráce s dalšími články řetězce na cestě piva ke konzumentům se pivovarníkům zkrátka vyplatily," doplnil Jan Veselý.
Další významnou činností pivovarů je osvěta o pivu mezi personálem pivnic a dalších zařízení, která je prováděna na místě nebo stále častěji přímo v pivovarech. Školení personálu jsou zajišťována obchodními sládky a obchodními zástupci pivovarů a jsou zaměřena na to, jak se o pivo starat a jak jej co nejprofesionálněji prezentovat spotřebiteli. Právě správný způsob čepování piva, kultura jeho nabízení a prodeje a v neposlední řadě používání správného pivního skla jsou stále častěji předmětem soutěží, které mají za cíl ověřit, jsou-li požadavky pivovarů plněny. Zároveň pivovary chtějí hospodské a restauratéry motivovat k co nejestetičtější nabídce piva, což konečného spotřebitele při výběru zcela nepochybně zásadně ovlivňuje.
Uvedený Kodex zpracovala skupina pivovarských expertů Českého svazu pivovarů a sladoven. Vznikl na základě požadavku spotřebitelů a prodejců čepovaných nápojů. Obsahuje zásady správné péče o české pivo, aby se jakost piva vyrobeného podle tradičních receptur jednotlivých pivovarů zachovala rovněž při podávání v gastronomických zařízeních, a to od hospod až po nejluxusnější restaurace. Tato norma, která vznikla studiem dostupných předpisů, norem a doporučení uplatňovaných v zahraničí obsahuje podmínky skladování nepasterizovaného i pasterizovaného piva, specifikuje druhy tlačných médií, pomocí kterých se pivo vytlačuje ze sudů nebo tanků, a také systém sanitace pivních cest. Součástí normy je také čistota pivního skla, metodika jeho mytí a estetika čepování.
Další informace naleznete na internetových stránkách Českého svazu pivovarů a sladoven www.cspas.cz.
Zdroj: GastroTrend.cz
[Ostatní pivní dění] 07:41 [permalink] [reaguj]
Pivo v prášku a další české patenty mají těžký život
[pondělí, 9. květen 2011]
Množství piva už se nepočítá jen v litrech, ale i kilogramech v případě, že si zákazník zakoupí pivo v prášku. Přestože tento český vynález zatím doma příliš známý není, několik let už se vyváží do zahraničí. Například Německo má však na pivo v prášku vlastní patent, tudíž se k západním sousedům český prášek nedováží.
Z jednoho kila prášku lze vyrobit deset litrů kvalitního desetistupňového piva, tvrdí jeho vynálezci. Roční produkce se pohybuje v řádu tun a prodeje šplhají do milionů korun. Čeští inovátoři mohli mít vyšší tržby, jenže Němci byli rychlejší a patent drží oni. Češi se svou žádostí zatím neuspěli. "Bereme to jako běžnou věc v konkurenčním prostředí a náležitě proti tomu budeme postupovat," dodává Tomáš Zoufalý z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského.
Také statistika potvrzuje, že Češi v patentech nejsou příliš úspěšní. Loni bylo uděleno v tuzemsku 910 patentů, z toho 280 získali Češi a zbylých 630 cizí firmy. Podle znalců jsou domácí podniky málo aktivní. "Jde o to, aby výrobní podniky zůstaly u nás v České republice, aby se nepřesunovaly jinam. Ti, co tady zůstanou, by měli investovat část svého zisku do rozvoje a vývoje," vysvětlila Petra Lorenzová z Advokátní a patentová kanceláře Korejzová & spol.
Investice do patentového řízení je drahá
Problémem je, že investice do ochrany výrobků jsou drahé. Musí se totiž prověřit všechny světové databáze, zda podobný produkt už neexistuje. Do této situace se dostalo i pivo v prášku. "Pokud najdeme něco stejného, tak to nesplní podmínku novosti. Pokud něco podobného, potom diskutujeme s přihlašovatelem na téma, jestli vynálezecká činnost zřejmá je, nebo není," říká ředitelka patentového odboru z Úřadu průmyslového vlastnictví Eva Schneiderová.
Pokud chce firma uvést vynález na světový trh, často utratí částku převyšující desítky milionů korun. Další stovky ale potom může vydělat například prodejem licencí.
Vladimír Mařík, vedoucí katedry kybernetiky ČVUT FEL:
"Tím, že budeme i nadále dotovat příchod cizích firem sem, tak podporujeme najímání našich výzkumníků jako dělníků výzkumu s malou přidanou hodnotou."
Zdroj: ČT24.cz
[Ostatní pivní dění] 07:38 [permalink] [reaguj]
Ve Slaném se po 135 letech opět vaří pivo
[pondělí, 9. květen 2011]
Slánský Pivovar Antoš, který zahájil provoz na počátku letošního roku, spatřil světlo světa díky původní myšlence Josefa Paulíka, jednatele společnosti Golem. Pivo ve Slaném se tak konečně začalo vařit.
Po několikaleté náročné rekonstrukci Modletického domu ve Slaném se podařilo vybudovat jedinečné zařízení, které ve městě dosud chybělo. „Když jsem se přistěhoval před lety do regionu, byl pro mě nedaleký pivovar na Rakovnicku tím nejlepším a nejvyhlášenějším v republice. Potom ale šla kvalita jeho piva dolů a já cítil, že je potřeba změna. Vymýšlel jsem projekt, aby se na Slánsku zrodilo pivo, které bude hvězdou v širokém okolí,“ uvedl Paulík.
Nějakou dobu to trvalo, protože firma neměla vhodný objekt. Před pár lety přišla zajímavá nabídka, koupit dům u kostela. „Byl sice zčásti zdevastovaný, muselo do něj hodně investovat, ale nakonec se vše podařilo vybudovat podle mých představ a otevřít pivovar v té podobě, v jaké je dnes,“ vyjádřil se podnikatel.
Prvního listopadu loňského roku spatřila po 135 letech světlo světa první novodobá várka slánského piva, u které nechyběl ani kmotr pivovaru, novinář a slánský patriot Standa Berkovec.
Pět druhů piv
Slavnostní otevření se uskutečnilo 11. února letos v jedenáct hodin. „Nyní vaříme celkem pět druhů piv. Za jejich výrobu i kvalitu zodpovídá sládek David Máša za asistence svého otce Františka."
V pivovaru Antoš, jehož historie sahá do šestnáctého století, umějí i současníci vařit nejen kvalitní rezavý mok, ale rozumějí také špičkové gastronomii. „Šéfkuchař Petr Janče sbíral svoje zkušenosti při práci ve vyhlášeném pražském hotelu, takže i kvalita naší kuchyně je skutečně vysoká,“ doplnil Josef Paulík.
Provozním podniku dohlížejícím na jeho chod je Daniel Louda. Protože pivovar je především turistickou atrakcí, jsou možné po domluvě i skupinové prohlídky sklepení. Provozovatel nezůstává s nápady pozadu a v nejbližších dnech připravuje novinku, například v podobě piva Slánské pšenky a dalších specialit.
Posezení v podniku, který je díky dokonalé vzduchotechnice příjemný nekuřákům i lidem holdujícím tabáku, by měly v dohledné době obohatit také chystané hudební večery.
Fotogalerii naleznete zde...
Zdroj: Deník.cz | Autorka: Kateřina Husárová
[Antoš Slaný] 07:30 [permalink] [reaguj]
Půllitr
[neděle, 8. květen 2011]
Koupím do sbírky pivní půllitr z pouti v ČERNÉ hOŘE z roku 2001
[Pivní inzerce] 07:15 [permalink] [reaguj]
Před 140 lety bylo ve Staropramenu uvařeno první pivo
[pátek, 6. květen 2011]
Pivovar Staropramen má před sebou významný milník ve své historii. V neděli tomu bude přesně 140 let od uvaření první várky piva. Poprvé bylo totiž pivo v pivovaru na pražském Smíchově uvařeno 1. května roku 1871 pod dohledem tehdejšího sládka Františka Lešnera. Od té doby zdejší pivovarníci uvařili úctyhodných 108 milionů hektolitrů piva, tedy více než 21 miliard půllitrů. Pivo ze Staropramenu si mohou milovníci zlatavého moku vychutnat nejen v České republice, ale také v dalších 25 zemích světa. Největšími exportními trhy jsou Německo, Velká Británie, Švédsko a Slovensko.
„Tradice vaření piva, jedinečnost receptur a postupů předávaných z generace na generaci jsou spolu s pečlivým výběrem surovin základem úspěchu piv ze Staropramenu,“ říká vrchní sládek Zdeněk Lux. Staropramen si díky tomu dlouhodobě udržuje přízeň u spotřebitelů doma i v zahraničí, stejně jako u odborné veřejnosti. Jen v letošním roce reprezentanti pivovaru získali na obou doposud konaných pivních degustačních soutěžích první místa za Staropramen 11° a Staropramen Nealko a certifikát kvality za Staropramen Světlý.
Vznik a stavba samotného pivovaru na pražském Smíchově byla na tehdejší dobu rychlá. Akciová společnost byla založena v září 1869. Již v říjnu stejného roku dodal technik Gustav Noback plány, podle kterých se na pozemku o rozloze 18 000 m2 začal stavět komplex pivovarských budov. Jen rok na to začalo první ledování, sladování pak proběhlo v únoru 1871. První várka nového piva byla v pivovaru slavnostně uvařena a obřadně vysvěcena 1. května 1871. První pivo se prodalo nedlouho na to, 15. července 1871. V prvním roce pak pivovar uvařil 9 648 hektolitrů piva.
Pivovar Staropramen se postupně rozvíjel s rostoucí oblibou jeho piv. Z necelých deseti tisíc hektolitrů v prvním roce výroby jeho produkce narůstala až na dnešní více než dva miliony hektolitrů za rok, což z něj dělá druhý největší pivovar u nás.
Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen
[Staropramen Smíchov] 10:36 [permalink] [comments: 10]
Na Slovensko prichádza ozajstná pivná delikatesa
[pátek, 6. květen 2011]
Unikátny pivný špeciál v duchu renesančnej receptúry, ktorého podávanie sprevádza jedinečný rituál. Master 15% Zlatý dokonca získal zlatú medailu v medzinárodnej degustačnej súťaži pív Brewing Industry International Awards 2011.
Špecialita inšpirovaná starodávnym dokumentom
Jeden z najväčších bádateľov dvora Rudolfa II. – Tadeáš Hájek z Hájku, bol vskutku renesančným mužom a ozajstným vizionárom. Preslávil sa nielen v astronómii, kde je po ňom dokonca pomenovaná planéta a mesačný kráter, ale je tiež autorom prvej knihy o pive s názvom „Staré památky pivovarství českého aneb o pivě a jeho výrobě, povaze, silách a vlastnostech,“ ktorú napísal v roku 1585. V knihe spomína tmavé pivo výrazne lahodnej horkej chuti, ktorá sa snúbi s karamelovou sladkosťou a tým sa od iných pív odlišuje.
A práve tento historický text slúžil ako inšpirácia najskúsenejších sládkov Plzeňského Prazdroja pre vznik originálnej receptúry pivného špeciálu Master, ktorý si môžu susedia v Čechách vychutnávať v troch variantoch – Master Polotmavý 13%, Master Zlatý 15% a Master Tmavý 18%. V Českej republike sa teší veľkej obľube.
Master 15% Zlatý dokonca získal zlatú medailu v medzinárodnej degustačnej súťaži pív Brewing Industry International Awards 2011, čím sa aj na odbornom fóre potvrdila jeho superprémiovosť, kvalita a jedinečná chuť.
Master na Slovensku
Master konečne prichádza aj na Slovensko. Priaznivci na Slovensku si ho budú môcť vychutnať vo vybraných prevádzkach po celom Slovensku v čapovanej i fľaškovej verzii.
Tajomstvo alchýmie jedinečnej chuti
Pivá Master sú pravými pivnými špeciálmi, čomu zodpovedá stupňovitosť i špeciálna receptúra. Pri jeho varení sa používajú len tie najlepšie suroviny, ktoré vytvárajú jeho špecifickú lahodnú horkú chuť. Kombinácia svetlého, karamelového a bavorského sladu vytvára neopakovateľne žiarivú farbu a plnosť týchto pív. „A práve horkou chuťou sa odlišujú všetky špeciály Master od konkurenčných produktov a chuťových pivných experimentov, ktoré sa v súčasnosti na našom českom trhu predávajú,“ vysvetľuje jedinečnosť chuti Master starší obchodný sládok Plzeňského Prazdroja, Václav Berka.
V Českej republike prekonal očakávania
Pivná „delikatesa“ z dielne Plzeňského Prazdroja bola uvedená na český trh v apríli 2007 ako reakcia na dopyt zo strany milovníkov piva. Dlhé desaťročia portfóliu dominujú svetlé pivá plzenského typu, rozdelené na tzv. 10% a 12%. Pivné špeciality vniesli do segmentu väčšiu pestrosť a intenzívnejší zážitok pre pravých fajnšmekrov. Pivo Master si rýchlo získalo svojich verných priaznivcov a prekonalo všetky očakávania. Na trhu pivných špeciálov sa po troch rokoch stalo číslom jeden v „on trade“ segmente. Na český trh bol Master uvedený najprv ako čapovaný variant a po úspechu tohto launchu boli v minulom roku uvedené do predaja aj jeho fľaškové varianty.
„Traja Mastri“
Master Zlatý 15 %
Master 15 % Zlatý je trojsladový polotmavý špeciálny ležiak medovozlatej farby. Ide o plné pivo s výrazne horkou chuťou jedinečného žateckého chmeľu s jemným, dlhším doznievaním s nádychom karamelu. Podrobnejšie informácie:
Master 15 % Zlatý má 47 jednotiek horkosti.
Ideálna teplota na podávanie: 8 - 10°C
Obsah alkoholu: 6,7 obj. % Tip: Je vhodný ako aperitív, pretože je pivom s najvyššou horkosťou na trhu, ktorá podporí vašu chuť do jedla.
Master Polotmavý 13 %
Master 13 % Polotmavý je trojsladový polotmavý ležiak. Jedinečný žatecký chmeľ dodáva tomuto pivu zreteľnú horkú chuť a chmeľovú arómu. Dobre známa chuť najlepšieho svetlého sladu podporená karamelovým a bavorským sladom potom dotvára jantárovomedenú farbu a jemnú karamelovú horkosť. Podrobnejšie informácie:
Master 13 % Polotmavý má 36 jednotiek horkosti.
Ideálna teplota na podávanie: 9 - 10°C
Obsah alkoholu: 5,3 obj. %
Tip: Vďaka svojmu chuťovému profilu je vhodným doplnkom k jedlu.
Master Tmavý 18 %
Master 18 % Tmavý je chuťovo i vôňou bohatý štvorsladový tmavý porter. Slávny žatecký chmeľ dodáva tomuto pivu zreteľne chmeľovú arómu a jedinečnú horkú chuť. Unikátna kombinácia štyroch druhov sladov stojí za plnou karamelovou chuťou a sýtou tmavou farbou.
Podrobnejšie informácie:
Master 18 % Tmavý má 34 jednotiek horkosti
Ideálna teplota na podávanie: 10 - 12°C
Obsah alkoholu: 7,0 obj. %
Tip: Je vhodný ako digestívum alebo dezert, ktorý sa stane bodkou dolaďujúcou gurmánsky zážitok z celého jedla.
Zdroj: Mediálne eTrend.sk | Tisková zpráva
[SABMiller] 10:27 [permalink] [comments: 7]
Pivovary Staropramen spouští na pražském Smíchově stáčecí linku na PET lahve
[čtvrtek, 5. květen 2011]
Společnost Pivovary Staropramen v tomto týdnu uvedla do ostrého provozu moderní stáčecí linku na PET lahve. Linka, která je umístěna v areálu pivovaru Staropramen na pražském Smíchově, umožňuje plnit lahve o různém objemu. Stáčet se zde tedy bude jak litrový Staropramen, tak Braník Dvoulitr. Nová stáčecí linka firmě umožní ještě lépe reagovat na současný vzestupný trend poptávky spotřebitelů po pivu v PET obalech, který začal před dvěmi lety. Výhodou vlastní stáčecí linky s hodinovým výkonem až 18.000 lahví je větší flexibilita dodávek, jednodušší distribuce i možnost volby objemu, tvaru a typu obalu do budoucna. Investice do nové stáčecí linky na PET lahve dosáhla celkové výše 113 milionů korun.
„Čeští spotřebitelé nám v minulých dvou letech dali jasně najevo, že je tento typ balení pro ně zajímavý a budou ho i v budoucnu preferovat. Instalace vlastní stáčecí linky na PET lahve je součástí našeho dlouhodobého inovačního plánu, kterým reagujeme na tyto aktuální trendy ve spotřebě piva,“ říká Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen.
Pivovary Staropramen novou linku uvedly do provozu v poměrně krátké době. ”Abychom co nejvíce využili výhodu vlastní stáčení linky v tomto roce, stihli jsme celou instalaci včetně rekonstrukcí realizovat v rekordně krátké době 7 měsíců. Jsme velice rádi, že jak litrový Staropramen, tak Braník Dvoulitr budou stáčeny v pivovaru Staropramen od začátku hlavní pivovarské sezóny,“ zdůvodňuje načasování spuštění linky Zdeněk Lux.
V rámci stavebních prací byl velmi citlivě zvažován vliv nové technologie na okolí. V rámci projektové přípravy byly proto navrženy prvky pro snížení emisí hluku z této části pivovaru. Nejhlučnější části nové technologie byly dokonce umístěny do speciálně vybudovaných betonových bloků záměrně umístěných pod zem.
Společnost Pivovary Staropramen v posledních pěti letech kontinuálně investuje do rozvoje smíchovského pivovaru Staropramen. Před třemi lety byla dokončena rozsáhlá modernizace pivovaru, při níž byla postavena také nová stáčecí linka na lahve a plechovky včetně skladovací haly. Na tuto fázi nyní navázala instalace nové stáčecí linky PET lahví. Celkové výrobní investice v pivovaru Staropramen letos dosáhnou za téměř 200 mil Kč. Mezi ně patří instalace druhé filtrační linky a investice spojené s dalšími inovacemi produktů.
Segment PET lahví je v současné době na českém pivním trhu výjimečný, protože jeho prodeje na rozdíl od jiných typů balení dlouhodobě rostou. Jen samotné Pivovary Staropramen loni prodaly 85.000 hektolitrů piva v PET lahvích, což je čtyřnásobný růst proti roku 2009. Bylo to především díky úspěšnému uvedení na trh Braníku Dvoulitru, kterého se prodalo přes 70 tisíc hektolitrů, tzn. přes 3,5 milionu lahví. Počátkem března letošního roku společnost rozšířila nabídku svých piv balených do PET obalů o litrový Staropramen, jehož dosavadní prodeje potvrzují zájem spotřebitelů o tento typ balení.
Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen
[Staropramen Smíchov] 14:32 [permalink] [comments: 12]
Novela české vyhlášky o nápojích
[čtvrtek, 5. květen 2011]
Vyhláškou 115/2011 Sb. se s účinností od 1. května 2011 podstatně mění vyhláška 335/1997 o nealkoholických nápojích, ovocných a ostatních vínech, pivu, lihu, lihovinách, octu a droždí.
Novelou 115/2011 Sb. se vyhláška 335/1997 pro různé skupiny nápojů v různé míře mění.
Jsou aktualizovány odkazy na související předpisy EU i ČR, k jejichž změně došlo od poslední aktualizace nápojové vyhlášky v r. 2004. V souvislosti s tím dochází i k určitým změnám formulací, v některých případech ke změně členění druhů, skupin a podskupin, případně ke změně definic některých názvů nápojů. V některých případech úpravy slouží ke zlepšení srozumitelnosti a přehlednosti.
Nealkoholické nápoje
Zrušuje se definice „nízkoenergetický nápojový koncentrát“ a s tím související ustanovení.
Upravuje se formulace s požadavky na označování (§3)
- u ovocného nektaru (písm g),
- u směsi ovocné šťávy (písm. q),
- u přídavku dužniny (písm. r).
V § 4 odst. 2 se požadavky týkají nejen šťáv z koncentrátů, ale všech, zrušuje se odkaz na technické normy.
V § 4a odst. 7 – přídavek koření, bylin a soli je povolen u všech zeleninových šťáv, nejen u rajčatové.
Ovocná a ostatní vína, medovina
V § 8 písm.a) se mění formulace požadavku na označování obsahu alkoholu.
Pivo
V § 11:
- písm. b) – pro slad se připouštějí i jiné obiloviny než ječmen a pšenice,
- písm.c), d) – připouštějí se pivovarské kvasnice nejen S. carlsbergensis a S. cerevisiae,
- písm.h) – označení „lehké“ se mění na „stolní“, zahrnuto jen pivo, u něhož je původní mladina do 6 % hmotn.,
- písm i) – posunuje se dolní mez u výčepního piva: původní mladina 7 - 10 % hmotn.
- písm.o) – definuje se „pivo z jiných obilovin“, vypouští se definice „pivo se sníženým obsahem cukru“,
- písm.q) – upravuje se definice „kvasnicové pivo“,
- písm.r) - upravuje se definice „ochucené pivo“.
V § 12 a v příloze 7 se mění členění na skupiny a podskupiny (doplňuje se „nealkoholické pivo“).
V § 13 se mění formulace požadavku na označování obsahu alkoholu.
Lihoviny
Členění lihovin do skupin a podskupin se mění zcela zásadně, proto jsou nově zpracovány §§16-18 a přílohy 7 a 8.
Slovo „starý" je možno ho použít pouze u názvu destilátů, které zrály nejméně jeden rok před stočením (výjimku má „Stará myslivecká“).
Oddíly „Kvasný ocet“, „Droždí“ jsou beze změn.
V souvislosti s výše uvedenými změnami dochází v různém rozsahu k úpravám příloh 1, 2, 4, 5, 6, 7, 8.
Vyhláška byla přijata 18. dubna, zveřejněna 27. dubna, účinnost od 1. května 2011.
Úplné znění vyhlášky 335/1997 se zapracovanými změnami najdete např. na webu Agronavigátor v souboru "Zákon o potravinách a prováděcí vyhlášky".
Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková
[Ostatní pivní dění] 08:23 [permalink] [comments: 19]
Nová hvězda na restauračním nebi
[čtvrtek, 5. květen 2011]
Zvykli jsme si, že v restauracích pijeme globální značky, zvykli jsme si na nekvalitní nápoje i jídla. O to příjemnější pak je, když se objeví vlaštovka v podobě malého pivovaru, který dokáže své hosty i výtečně nasytit.
V březnu tohoto roku se takový podnik objevil v městečku Slaném, vzdáleném necelých padesát kilometrů od okraje Prahy. Jmenuje se Pivovar Antoš a sídlí přímo pod náměstím ve Vinařického ulici.
Ondřej Antoš zde vařil pivo již od roku 1536. Nicméně posledních 135 let zůstala budova doslova pivu prázdná. Až nyní v příliš hektickém století se tato krásná tradice obnovila.
Interiér pivovaru je rozdělen do dvou pater. Přízemí vévodí vyleštěný tank a místa zde naleznou nekuřáci, v patře naopak kuřáci. V přízemí jsem nenašla volnou židli a proto navzdory tomu, že nekouřím, zamířila jsem do výšin po poměrně úzkých točitých schodech. Rozhodně je nezávidím obsluze, která po nich běhá stokrát denně s plným tácem.
V kuřáckém patře mě příjemně překvapil svěží, a kupodivu nezakouřený, vzduch a pohled na obrovské hodiny. Navíc se mi líbil i dostatek přírodního světla díky částečně prosklené střeše. Stejně tak mě zaujala i dřevěná lávka, po níž se jde ke stolům. Dřevo se tu ostatně objevuje v mnoha podobách, vévodí nábytku a celkovému zařízení. Stoly jsou jednoduché, vše v čistých liniích a bez kudrlinek.
Stručné, ale skvělé menu
Prakticky poté, co jsem dosedla a odložila věci, objevila se usměvavá servírka. Menu, které mi předala, obsahovalo i pět druhů místních piv a stručný přehled pokrmů.
Na jednoduché bílé kartě, psané černým písmem, jsem ocenila jasný a logický koncept jídel, který se evidentně přizpůsobuje hlavnímu lákadlu – chmelovému moku. Nedostala jsem tudíž do ruky obvyklý telefonní seznam, ale stručnou a na pohled lákavou nabídku.
Za předkrm jsem zvolila talíř nakládaných sýrů s rozpečeným kváskovým chlebem a svou pivní anabázi započala testováním Antošova ležáku. Sýry byly příjemně rozleželé a jemně okořeněné, chleba křupal v zubech a pivo celou tu parádu hezky spláchlo. Poté jsem ještě otestovala ze zvědavosti talián avizovaný slovy – „dle originální receptury“. Tajemnou recepturu neznám, ale talián mě překvapil plnou masovou chutí. Inu, tak má vypadat kvalitní uzenina.
Výměna přílohy není problém
Hlavní chod jsem zvolila raděj lehký – marinovaný filet z norského lososa s fazolkami, které jsem vyměnila za standardní bramborové plátky. Servírka s touto alternativou ochotně souhlasila, a jak se ukázalo, neměl s ní problém ani kuchař. Náš zákazník, náš pán. Alespoň někde to platí.
Na lososa jsem se trochu načekala. Čas jsem si krátila konzumací Poupěte tmavého, dvanáctistupňového piva, a také pozorováním okolí. Klientela podniku je věkově různorodá, někteří chodí pouze na pivo, k němuž přikusují pivní sýr, či bůčkovou pomazánku, jiní si dopřávají steak z kvalitních jihoamerických býků.
Po zhruba třiceti minutách jsem dostala objednaného lososa. Ryba krásně plátkovala, nebyla vysušená, či naopak mastná a fazolky šly příjemně na skus. Navíc se mi líbil i čistý talíř bez jakýchkoliv ozdob a dalších obloh. Nakonec jsem ze zbytku sil sáhla po makovo-švestkovém závinu se zmrzlinou. Zmrzlina mi připadala v tomto případě až zbytečná. Dokonce bych se obešla i bez tolika švestek. Každopádně těsto závinu skutečně lístkovalo a servírka prozradila, že si jej v kuchyni připravují sami. Opravdový zážitek.
Hodně parády za málo peněz
V pivovaru Antoš jsem za zhruba čtyři sta korun zažila opravdové lukulské hody. Kuchař pracuje s čerstvými a kvalitními surovinami, jež umí samozřejmě i náležitě zpracovat. Když k tomu připočtu nevšední výběr skvělých piv a nevtíravou obsluhu, jedná se o výjimečnou restauraci, která se může stát i zajímavým výletním cílem turistů. Ostatně dobré pivo reklamu nepotřebuje. V případě slánského Pivovaru Antoš to platí určitě.
Zdroj: Web Volný.cz | Managerka.cz
[Antoš Slaný] 07:56 [permalink] [comments: 3]
Více než čtyři sta let vzniká v Plané zlatavý mok
[čtvrtek, 5. květen 2011]
Pivovar v Chodové Plané nikdy nepatřil mezi nejznámější výrobce piva v českých zemích a několikrát v historii byl na pokraji existence.
Ani po více než čtyři sta letech ale nepřestává dodávat zlatavý mok svým zákazníkům a podle výstavu ho lze zařadit někam do poloviny mezi našimi pivovary. V novém tisíciletí ale o sobě dává vědět i jinak. A to hlavně turistickými aktivitami, které rozvíjí jako doplněk k samotné výrobě zlatavého moku.
Byl zde hrad
Na místě dnešního pivovaru prý kdysi stával chodský hrádek, jehož sklepy vytesané v žulovém masivu přečkaly staletí. Zachovala se i pověst o pejskovi Albim, který prý nedaleko hradu objevil vydatný pramen vody, a jeho vyobrazení dodnes zdobí znak místního sladovnického cechu. Když po připojení Chebska k Českému království ztratila pevnost chránící hranici smysl, zanikl i hrad a na jeho místě vznikl pivovar.
První písemná zmínka o něm se datuje z roku 1573, kdy patřil šlechtickému rodu Šliků. Připomíná to i socha umístěná nedaleko brány současného areálu. V polovině 17. století se ve zdejším pivovaru uvařilo asi jedenáct set hektolitrů piva ročně, sto let nato byla produkce dvojnásobná. Vzrůstala až do roku 1861, kdy pivovar postihla katastrofa v podobě ničivého požáru. Hrabě Berchem, který pivovar vlastnil, se ho rozhodl obnovit a ten začal znovu prosperovat. Piva se vařilo stále víc, až v roce 1925 výstav dosáhl šedesáti tisíc hektolitrů roční produkce. Pivovar v té době vlastnil padesátku hostinců a do dalších šesti set pivo dodával. Berchemové jej vlastnili až do roku 1945, pak se stal součástí Horského pastvinářského družstva a poté státních pivovarů.
Pivo se i dlouho po válce ale vařilo na zastaralém a z velké části nevyhovujícím zařízení, a tak se na předválečnou produkci dostalo až po několika letech.
V roce 1960 dochází ke spojení 17 pivovarů v kraji do národního podniku Plzeňské pivovary a dva roky nato do pivovaru přichází Jiří Plevka. „V roce 1962 jsem přišel do Chodové Plané po svém předchůdci panu Šmardovi, který tady dělal ředitele a byl s ním rozvázán pracovní poměr,“ vzpomíná. „Mohla se tady klidně filmovat druhá světová válka,“ říká, když ukazuje plány z roku 1934, stejně staré, jako je on sám. „Byl tu postaven jeden suchý záchůdek, jinak vše bylo tak, jak to bylo vybudováno v předválečném období. Prostě zoufalé. Fasády oprýskané, nádvoří plné popele a uhlí. Sedmnáct pivovarů patřících do národního podniku Plzeňské pivovary bylo rozděleno na rozvojové a určené k likvidaci. Rozvojové byly kromě Plzně i Cheb, Karlovy Vary a Domažlice. Ostatní byly určeny k likvidaci,“ dodává.
Cesta k záchraně
Ačkoli Chodovar podle tohoto plánu čekala smutná budoucnost, nový ředitel se podnik snažil rozvíjet. Pozornost zaměřil nejen na pivovar a výrobu piva, ale zabýval se i myšlenkou na využití opuštěného zdroje minerální vody Ilsano, jehož čerpání bylo přerušeno v roce 1945. Začátky byly krušné a klacky pod nohy házeli pivovarníkům hygienici i partajníci. Postupně se ale místní kyselka stala nejoblíbenějším nealkoholickým nápojem v kraji.
„Začátek byl takový, že jsme si v pivovaře umyli transportní sudy, přijeli jsme do Dolního Kramolína, kbelíkem jsme nadávkovali sirup a spustili jsme to do jímky. Pak jsme ten sud vytáhli nahoru, zašli jsme s tím na Ex Plzeň 68 a dostali tam za to Zlatý pohár“ usmívá se Plevka.
Přes to všechno Chodovar směřoval ke konci. Radikální přestavba a navýšení výrobních kapacit v pivovarech Prazdroj a Gambrinus na počátku 90. let vedly k rychlému ukončení výroby v krajských provozech Plzeňských pivovarů.
Smířit se s perspektivou definitivního uzavření Chodovaru ale Plevka odmítl. V roce 1992 koupil podnik v rámci privatizace a opět začal bojovat o záchranu, tentokrát již svého pivovaru.
Jiří Plevka – prezident pivovaru Chodovar k tomu říká: „První akcí, kterou jsme dělali, bylo, že jsme do obce zavedli plyn. Udělali jsme tu regulační stanici a plynovou kotelnu. A pak jsme začali modernizovat další provozy. A tak jsme zmodernizovali ležácké sklepy, vyměnili jsme tam nádoby. Byla tam spousta železobetonových tanků ještě z roku 1924, které přestaly sloužit svému účelu. A tak jsme jedno velké oddělení prostě nechali vybourat, a abychom to zpřístupnili, vytunelovali jsme pivovar,“ usmívá se. Ale na rozdíl od mnoha jiných jejich tunelování bylo legální. Má prý na něj kulaté razítko báňského úřadu. „Tunel do bývalých prostor je dlouhý jedenačtyřicet metrů, v roce 2000 jsme v nich zřídili restauraci Ve skále,“ vysvětluje.
Úspěch restaurace přivedl Jiřího Plevku a jeho syny, kteří s ním tvoří vedení rodinného pivovaru, k myšlence vybudovat v areálu vlastní ubytovací zařízení. Vznikl také hotel a poté i originální pivní lázně a beerarium.
Hlavním cílem ale zůstala výroba kvalitního nápoje a zásobovat jím hlavně vlastní podniky a restaurace v okolí. Zařízení se modernizuje, ale pivo se v Chodovaru stále vyrábí klasickou cestou v tradičních varnách a s vlastním sladem.
Výroba není vysoká a zůstává zhruba na polovině toho, kolik byl výstav piva v době před a krátce po privatizaci. Důraz se ale klade na kvalitu, která byla několikrát oceněna například titulem Evropská pivní hvězda. Konkurenceschopnost se Chodovar snaží zachovat také novými taháky. Počítá se například s kongresovou turistikou.
Vesnický pivovar se prostě proměnil v moderní, ryze českou pivovarskou firmu a spolu s ním se mění i Chodová Planá, kde se každoročně konají slavnosti piva a mistrovství Evropy v koulení pivních sudů.
Fotogalerii naleznete zde...
Zdroj: Tachovský deník.cz
[Chodovar Chodová Planá] 07:36 [permalink] [comments: 1]
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087 1088 1089