Zanedbané ulice mezi opuštěnými sušárnami a sklady chmele i náměstí Prokopa Velikého blízko centra Žatce by se už příští rok mohly začít měnit v přitažlivé turistické centrum. Žatecké Pražské předměstí, kde zmíněné památky spojené s tradiční místní plodinou jsou, se má změnit v Chrám chmele a piva.

Jeho dominantu vytvoří zcela nová rozhledna, objeví se tu malý pivovar a restaurace, má být opraveno i náměstíčko. „Hlavně tam bude stát čtyřicetimetrová věž - Pivní maják. Vyroste v místě dnešní plechové boudy. Proti Chmelařskému muzeu se přestaví budova, z níž vznikne regionální informační centrum,“ popsal chystané změny starosta Žatce Erich Knoblauch.

Za přípravou projektu jsou i členové sdružení Chrám chmele a piva. Upozornili na sebe před několika lety svéráznou recesistickou akcí, vymysleli postavu starodávného pivaře Lojzy Lupulína a kmen Homolupulů. Kolem něj pak vyfabulovali celou historii pivařského národa. Hlavním cílem sdružení však nejsou zábavné akce, ale obnova zchátralých chmelařských budov. Jejich oprava má stát 220 milionů korun. Žatecko je totiž vedle německého Norimberka historicky nejdůležitějším chmelařským a pivovarským centrem na světě.

Musí ale přijít dotace Pětaosmdesát procent nákladů na stavbu chmelařských atrakcí chce Žatec získat z evropských fondů. „Výzvy se vyhlásí v únoru nebo březnu. O tři měsíce později bychom měli vědět, zda dotaci získáme,“ řekl Knoblauch.

Vedení Žatce už o peníze na stavbu chrámu žádalo třikrát, ani jednou však neuspělo. Jednou to bylo i proto, že přednost dostala přestavba centra Ústí nad Labem. „Věřím, že tentokrát to vyjde. Projekt je připravený tak, že lépe to nejde,“ doufá starosta. Na nutnou spoluúčast k evropské dotaci má Žatec připravených asi 30 milionů korun. Vedení města chce z evropských peněz zaplatit také rekonstrukci atletického stadionuMládí nebo stavbu pěti hřišť pro děti. Na tyto stavby už samo vyčlenilo pět milionů korun.

Na evropské dotace se připravují i další města v kraji. Například Litoměřice mají u několika bank slíbené úvěry za 120 milionů korun. „Tyto peníze použijeme například na plánovanou rekonstrukci zimního stadionu,“ uvedl místostarosta města Jiří Landa. Roudnice nad Labem má ve Fondu budoucnosti, který je určen pro rozvoj města, připraveno přes 20 milionů korun. Žádat chce o dotace na čtyřicet projektů. „Prioritou jsou rekonstrukce a přístavby dvou základních škol a zateplení nemocnice,“ uvedl mluvčí radnice Vlastimil Sýkora.

Zdroj: MFDnes.cz

Přitažlivým místem oslav příchodu nového roku se stává „Moravský Betlém“ - Štramberk, kam z Ostravy jede speciální vlak. Na slavící zde letos čekaly hudba, soutěže či trnkové pivo.

Do silvestrovské půlnoci schází už jen čtvrthodina, když na pódium k vystupující kapele na štramberském náměstí ladně vyskočí jeden ze slavících diváků.

Sebere zpěvákovi mikrofon a sám dokončí refrén písně Michala Davida: „Já chci žít nonstop!“

Když jej po chvíli odvádí pracovník bezpečnostní služby, mladý muž se usmívá. „No tak jsem to aspoň zkusil. Kdyby mě nechali, zpíval bych tam déle, ostatně vystupoval jsem už i v Maďarsku.“

O pár minut později se už amatérský zpěvák, který zatoužil po přízni publika, objímá se svými přáteli a připíjí s nimi na nový rok 2008.

Tentokrát přijelo méně místních, ale více cizinců Štramberské náměstí se stalo už počtvrté kulisou k velkým silvestrovským oslavám a také letos sem speciálním parním vlakem z Ostravy, ale i z blízkého i dalekého okolí dorazily stovky lidí.

„Letos se nám zdálo, že přijelo o něco méně lidí než loni, ale jakmile se přiblížila půlnoc, náměstí se stejně zaplnilo,“ řekla Milada Podolská ze společnosti Šmíra Print, která veselici pořádala.

„Ve speciálním vlaku, který přijel z Ostravy, byli také cizinci. Další zahraniční návštěvníci, zejména Poláci, dorazili se zájezdy. Návštěvníky z ciziny jsme tady v takovém množství měli na veselici poprvé,“ uvedla Milada Podolská.

„Příští ročník už bude pátý a je velmi pravděpodobné, že bude ještě zajímavější a lákavější než ten nynější.“ Lidé si kromě živé muziky mohli vychutnat i představení exotických tanečnic, v podnicích na náměstí hrála cimbálovka či harmonikář.

Štramberský Městský pivovar uvařil a na náměstí také prodával speciální trnkové pivo, které šlo mezi návštěvníky veselice na dračku.

Přišli rodiče a malými dětmi, ale také důchodci Silvestr do Moravského Betléma přišly oslavit snad všechny věkové kategorie. Někteří rodiče přišli i s malými dětmi na ramenou, nejvíce návštěvníků asi bylo mezi mladými do třiceti let, ale ani lidé středního věku či důchodci tady nechyběli.

Někdo chtěl být co nejblíže vřavě před pódiem, velký hrozen lidí byl na horním konci náměstí u kostela, další návštěvníci veselice sledovali dění z Trúby.

Dlouho před půlnocí, pak i přesně na přelomu roku a snad ještě dvě hodiny v roce novém pak střed města osvětlily a ohlušily rány z petard a velkého ohňostroje.

Před druhou hodinou ranní se ale stovky návštěvníků pomalu daly na cestu zpátky na štramberské nádraží, odkud vyjížděl po půl třetí ráno historický vlak tažený parní lokomotivou zpátky do Ostravy.

Pak ještě bylo ve Štramberku slyšet pár ojedinělých výbuchů petard a brzy ráno město utichlo. Tak zase za rok, na Silvestra.

Zdroj: MFDnes.cz

Tento pivovar používá standardně sudy, ke kterým potřebujete naražeč typu

KORB-Bajonet

Ale pokud budete chtít, naplní Vám i sudy s naražeči

FLACH-Kombi

a FLACH-Plochý

Údaj je v pivovaru ověřený

Tento pivovar používá dva druhy sudů, ke kterým potřebujete naražeče typu

KORB-Bajonet - pro sudy 30l a 50l

FLACH-Kombi - pro sudy 10l a 20l

Údaj je v pivovaru ověřený

Tento pivovar používá dva druhy sudů, ke kterým potřebujete narážeče typu

KORB-Bajonet - pro sudy 30l a 50l

FLACH-Plochý - pro sudy 10l, 15l. 30l a 50l

Údaj je v pivovaru ověřený

Tento pivovar používá dva druhy sudů, ke kterým potřebujete naražeče typu

KORB-Bajonet

FLACH-Plochý

Údaj je v pivovaru ověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč FLACH - Kombi.

Údaj je v pivovaru neověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč FLACH-Kombi.

Údaj je v pivovaru ověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč FLACH-Plochý.

Údaj je v pivovaru neověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč FLACH-Plochý.

Údaj je v pivovaru neověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete narážeč FLACH-Plochý.

Údaj je v pivovaru ověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč FLACH-Plochý.

Údaj je v pivovaru ověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč KORB-Bajonet.

Údaj je v pivovaru neověřený

Tento pivovar používá sudy, ke kterým potřebujete naražeč KORB-Bajonet.

Údaj je v pivovaru ověřený

Americký koncern Crown hodlá na Slovensku postavit závod na výrobu plechovek na pivo. Společnost, která dodává obaly pivovarnickému gigantu SABMiller, plánuje do továrny ve dvou etapách investovat celkem 95 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy Kč). Informoval o tom slovenský list Hospodárske noviny.

Závod s plánovanou kapacitou 720 milionů hliníkových plechovek ročně nebude podle listu zásobovat pouze slovenský trh. V jeho plechovkách by se mělo pivo prodávat také na ruském trhu, který patří mezi největší na světě. O investici měli údajně zájem také Rusko a Maďarsko.

Společnost SABMiller na Slovensku provozuje dceřinou firmu Pivovary Topvar a je druhým největším producentem piva v zemi. Nemá však na Slovensku vlastní závod na plechovky, takže musí slovenské značky do hliníkových obalů stáčet v Polsku.

Součástí společnosti SABMiller je rovněž největší český producent a vývozce piva Plzeňský Prazdroj, jehož hlavními značkami jsou Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast.

Zdroj: ČT24.cz

Piva vařená za minulého režimu měla oproti těm dnešním obecně menší obsah alkoholu. Platí to ale i pro piva prvorepubliková? A jak to bylo s cenou piva třeba v porovnání s párkem či houskou?

Vyjdeme z půvabné knížečky „Pivo a hnutí abstinenční“, kterou napsal profesor Jan Šatava (vydání v roce 1923) jako polemiku s abstinenčním hnutím, které tehdy triumfovalo například v USA.

Řada informací je zde zábavná; autor zde například ukazuje, jak obtížné je interpretovat statistická data. Tak například abstinenti se podle tehdejších údajů se dožívali vůbec nejkratšího průměrného věku i v porovnání s velmi silnými pijáky (51 let abstinenti, 53 opilci, 63 velmi mírně pijící a dále křivka klesala až po 53 let opilců). Autor ovšem upozorňuje, že zde mohou hrát roli i jiné faktory, třeba to, že abstinenty se často stávají lidé různě nemocní.

Statistika, která pozitivně koreluje pití alkoholu a zločinnost, lze podle prof. Šatavy vysvětlit podobně: abstinenti jsou nemocní lidé, pro něž je kriminální dráha (alespoň v oblasti násilné kriminality) více-méně zapovězená ze zdravotních důvodů. :-)

Zajímavé jsou i další tehdejší náhledy na pivo. Zatímco dnes se mu vytýká fakt, že dělá hezká těla, tehdy byl pohled opačný. Hlad nebyl ničím neznámým a pivo kromě doplnění nálady umožňovalo také doplnit kalorie (i přes tehdejší daň na pivo navíc relativně levně). Taktéž často umožňovalo alespoň nějak strávit pokrmy chudých vrstev, často prakticky bez chutě (chleba, brambory).

Desetistupňové pivo mělo tehdy 3 procenta alkoholu, ovšem měřeno v procentech hmotnostních. Při hustotě etanolu okolo 0,8 to odpovídá 3,75 procent objemových. Lepší desítky dnes mají okolo 4 %, není tedy pravda, že by prvorepubliková piva byla o moc slabší, to byl až důsledek regulací v socialistickém Československu (pozor, i tehdy se ale udávala procenta hmotnostní).

Co se tehdejší ceny piva týče ve srovnání s jinými potravinami:

1 litr mléka: 2,90 Kč

houska, 50 g: 30 haléřů

párek, 40 g: 1 Kč (25 korun za kilo)

pivo, půl litr: 1,10 Kč

Obecně vidíme, že relativně jsou dnes oproti první republice nejlevnější uzeniny. Hlavně však byly tehdy potraviny vzhledem k výši průměrného platu docela drahé. Pročež – ať nám dnes za takto příznivých okolností chutná!

Zdroj: ScienceWORLD.cz

Unikátní nabídka - Mikropivovar v Pivovarském klubu

Jednotlivcům a malým skupinkám do počtu 5 osob nabízíme ojedinělou možnost uvařit si na našem zařízení své vlastní pivo.

Můžete se rozhodnout pro pivo těchto základních typů:

Světlý ležák 11° – 12°

Tmavý ležák 11° – 13°

Granát – polotmavý ležák 11° – 13°

Pšeničné pivo světlé 11° – 13°

Pšeničné pivo tmavé 11° – 13°

Stout (pivo anglického a irského typu) 11° – 15°

Bitter ale (typické anglické pivo) 12° – 14°

Výsledný objem várky: 30 l piva. Základní parametry - hořkost, barvu a stupeň prokvašení - je možné upravit podle Vašich představ.

Tato služba zahrnuje:

Potřebné suroviny, použití zařízení a spotřebu energie nutné pro uvaření a následné technologické procesy výroby piva

Odbornou asistenci při vaření piva (1 den)

Následnou péči o výrobek v průběhu kvašení a dozrávání (několik týdnů)

Možnost využití prostoru restaurace pro konzumaci hotového piva ve skupině přátel do počtu 30 osob v dohodnutém termínu.

Konzumaci jídla a nápojů v průběhu vaření

Degustaci různých typů piva s odborným výkladem

Zajímavosti z historie a současnosti oboru

Pamětní certifikát

Zaváděcí cena:

1. osoba 9000 Kč, každá další osoba (max. 4) + 1500 Kč

Bližší informace na tel. č.: 222315777, 296216666.

Zdroj: Pivovarský klub

Je libo Heineken? Tuto otázku možná v českých restauracích uslyšíte stále častěji. Stejnojmenný nizozemský producent piva má totiž v hledáčku třetí český pivovar. Po Starobrnu a Královském pivovaru Krušovice chce do své skupiny zahrnout ústecký Drinks Union. Pokud by se akvizice Heinekenu podařila, zvýšil by se jeho podíl na tuzemském trhu na třináct procent. Tím by se přiblížil patnácti procentům Staropramenu, který spadá pod belgický koncern InBev.

Lídr trhu - Plzeňský Prazdroj - se ale nemusí znepokojovat. Jeho poloviční podíl není ohrožen. Ze situace plyne jediný závěr: tradiční český nápoj bude ze tří čtvrtin v majetku silných nadnárodních pivovarnických skupin.

Lidovky.cz

Příjmy z turistiky pomáhají sklárně Novosad a syn v Harrachově na Semilsku vyrovnávat ztráty zaviněné stále slabším americkým dolarem. Letos si historickou sklárnu prohlédlo přes 60.000 lidí, což je o pětinu více než loni. V příjmech to představuje zhruba šest milionů korun, proti kterým ale nejsou dle majitele sklárny Františka Novosada prakticky žádné náklady.

Historie sklárny

Sklarna_Harrachov_Muzeum.jpgSklárna Novosad a syn je druhá nejstarší sklárna v Čechách. Byla založena před rokem 1712 na jilemnickém panství hrabat Harrachů. Zachoval se zde tradiční způsob výroby a unikátní sto let stará historická brusírna skla, která je poháněná transmisemi a vodní turbínou. Vše je téměř v původní podobě a plně funkční. Sortiment výroby tvoří luxusní nápojové sklo, užitkové sklo a křišťálové lustry. Zhruba 85 procent produkce je určeno na export.

Prohlídka areálu

Návštěvníci, kteří se vypraví do harrachovské sklárny, mohou vedle prohlídky výroby navštívit sklářské muzeum, které se nachází v areálu sklárny a obsahuje historicky a technologicky ucelenou sbírku historického skla z produkce sklárny. V roce 2002 byl přistaven minipivovar s restaurací, která sousedí s hlavní hutní halou sklárny. Z restaurace je tak možné pozorovat prosklenou stěnou výrobu skla a nebo zajít do hutní haly na ochoz nad pecemi, rozpálenými do červena, a sledovat skláře přímo při práci. V restauraci je umístěna "várna". Je to součást pivovaru, kde se přímo před očima hostů vaří místní kvasnicové pivo, o které je čím dál větší zájem. Od letošního léta jsou v provozu pivní lázně. "V listopadu obsloužily už 200 lidí, což pokrylo náklady na provoz, a předpokládáme, že v zimní sezoně bude zájem ještě větší," říká Novosad.

O letošní nárůst návštěvnosti se zasloužili hlavně čeští turisté, v minulosti totiž výrazně převažovali cizinci. Zájem o sklárnu je v kraji srovnatelný například s návštěvností hradů Bezděz, Valdštejn a Frýdlant. Příjmy z turistiky tvoří zhruba pětinu tržeb sklárny. Díky těmto příjmům tak letošní hospodaření sklárny skončí zhruba třímilionovým ziskem při tržbách kolem 80 milionů korun. Ještě v roce 2005 byla přitom sklárna ztrátová.

Zdroj: iHNed.cz

V Libereckém kraji dodají letos pivovary na trh 416 tisíc hektolitrů piva

Pivovary v Libereckém kraji jsou s letošním rokem spokojeny. Podle předběžných informací dodají na trh zhruba 416 tisíc hektolitrů piva, což je o téměř 17 procent více než loni. Asi 63 procent piva uvaří v Pivovaru Svijany, který patří do desítky největších pivovarů v zemi. V předchozím roce vyrobily tři pivovary v Rohozci, Svijanech a Vratislavicích celkem 357 tisíc hektolitrů.

Rekordně, o 28 procent, vzrostla letos výroba Pivovaru Rohozec v Turnově. Podnik, který před čtyřmi lety koupil na pokraji krachu právě konkurenční svijanský pivovar, je na tom rok od roku lépe. Zatímco ještě v roce 2004 vyrobili v Rohozci pouhých 10 tisíc hektolitrů piva, loni už to bylo 32 tisíc hektolitrů a letos 41 tisíc.

Odbytu rohozeckého piva pomáhá podle Jungmanna zájem ze zahraničí. Pivovar vyváží zhruba 12 procent své produkce. „Vyvážíme hlavně do sousedního Německa a Polska a také do Finska,“ řekl Jungmann. Zájem o rohozecké pivo projevili ve Švédsku a Rusku a první kontejner piva putoval i do Austrálie. „Jak se zlepšuje kvalita, vracejí se k našemu pivu postupně i místní hospody a restaurace, a to nás těší,“ dodal.

Hlavně exportu vděčí za růst odbytu Pivovar Hols Vratislavice. Už loni díky odbytu hlavně do Německa a jižních zemí stoupla výroba na 98 tisíc hektolitrů. Letos ve Vratislavicích uvařili už přes 110 tisíc hektolitrů piva. „Do Německa, Francie, Itálie a Španělska jde zhruba 60 procent výroby,“ řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš, který věří, že i v příštím roce vývoz dál poroste.

Svijany se soustředí pouze na domácí trh Největší z pivovarů v Libereckém kraji se naopak soustředí pouze na domácí trh. Letos začali Svijanští dodávat pivo do jižních Čech a také na Moravu.

Odbyt však roste i v Libereckém kraji, o který se firma dělí s dceřiným Pivovarem Rohozec z nedalekého Turnova a konkurenčním Pivovarem Hols Vratislavice. „Do konce roku dodáme na trh zhruba 265 tisíc hektolitrů,“ řekl ředitel pivovaru František Horák. Ve srovnání s loňským rokem to představuje nárůst o 17 procent. Pro příští rok plánuje firma výrobu přes 270 tisíc hektolitrů. „V současné době máme kapacitu na 300 tisíc hektolitrů,“ dodal.

Podobně jako velké firmy zaznamenal růst odbytu i minipivovar firmy Novosad a syn v Harrachově na Semilsku. Zatímco loni prodal zhruba 70 tisíc litrů nefiltrovaného piva, letos překročí 90 tisíc litrů.

Zdroj: MFDnes.cz