Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Odbyt piva rostl i díky turistům

[čtvrtek, 5. leden 2012]

[goto:http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/odbyt-piva-rostl-i-diky-turistum-731246]


[goto:http://www.financninoviny.cz/zpravodajstvi/zpravy/roste-pocet-stiznosti-zakazniku-slevovych-serveru/736389]


[goto:http://ekonomika.idnes.cz/budvar-loni-prodal-nejvice-piva-za-jedenact-let-fl4-/ekoakcie.aspx?c=A120104_114844_ekoakcie_spi]


[goto:http://ihned.cz//c4-10102860-54279830-J00000_d-pivo-v-plzni-vari-jiz-pata-generace-rodiny-hlavacku]


[goto:http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/bendl-chce-audit-hospodareni-budvaru-730430]


[goto:http://magazin.ceskenoviny.cz/zpravy/dpa-bavori-chodi-na-pivo-pod-kastany-uz-200-let/735586]


[goto:http://ceskobudejovicky.denik.cz/zpravy_region/sousede-uvarili-pivo-s-procenty-alkoholu20120101.html]


Výčepní roku se blíží

[pondělí, 2. leden 2012]

[goto:http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/20120101vycepni-roku-se-blizi.html]


[goto:http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Bernard-Jednoznacne-preferuji-vlady-ktere-minimalizuji-vliv-statu-218529]


Až budeme na Silvestra bilancovat, co všechno přinesl či odnesl právě uplynulý rok, neměli bychom zapomenout na založení občanského sdružení Českomoravský svaz minipivovarů.

Jako každé dobré pivo i myšlenka tohoto svazu zrála dlouhé měsíce a za jeho vznikem stojí mnohá vyjednávání. Nakonec letos svaz konečně vznikl a tak mají i ty nejmenší pivovary s ročním výstavem od tisíce do pěti tisíc hektolitrů svou zájmovou a klidně řekněme i lobbistickou organizaci. V čele svazu stojí snad největší autority českého pivovarnictví, Honzové Šuráň a Kočka, kteří jsou zárukou, že svazu půjde o dobrou věc.

Dosud existuje Český svaz pivovarů a sladoven, sdružující největší pivovarské fabriky, a Český svaz malých nezávislých pivovarů, jehož členy jsou hlavně regionální pivovary.

Někde se zájmy těchto organizací tříští, třeba když si regionální pivovary do výstavu 200 000 hl. ročně svého času vydupaly nižší daňovou sazbu než mají pivovary velké. V jiných oblastech se docela i shodly: především, když bylo třeba se bránit hloupým bruselským nařízením o energetické náročnosti vaření piva. Především díky téhle obraně vznikla značka České pivo. Jenže ta nevyhovuje zrovna všem: jedni její kritéria nesplňují (jako jeden pivovar hned u Vltavy), jiní mají pocit, že touto značkou přicházejí o výlučnost (jako jeden pivovar u Úhlavy).

Všechny by se ale měly spojit aspoň v jedné věci a konečně probojovat zrušení spotřební daně z piva. Vždy jakou to má logiku, že vinaři dostávají dotace a ještě neplatí žádnou spotřební daň, zatímco pivaři žádnou dotaci nedostanou a ještě platí do státní kasy jak mourovatí!

Nově vzniklý ČMSM má ale před sebou mnohem speciálnější cíle. Sdružuje hlavně restaurační pivovary, které mají úplně jiné starosti než ony fabriky. Jeden z případů jsme zaregistrovali zrovna nedávno, když nejmenovaný mamutí pivovar zničehonic přestal dodávat těm nejmenším již nasmlouvané dodávky kvasnic.

Mikropivovary mohou spolupracovat i v mnoha dalších věcech, mohou společně pracovat na propagaci speciálních piv, na pivní osvětě, na pořádání akcí, ale i třeba v technologické oblasti, protože si dosud velmi málo konkurují, maximálně v několika českých restauracích, kde točí dvacet a více piv, nebo na některých pivovarských akcích. V ostatních případech si ani do zelí lézt nemohou, protože téměř celou produkci prodají ve své hospodě, popřípadě v několika smluvních.

Vznik ČMSM ilustruje ohromný boom mikropivovarů u nás. V této chvíli je jich již kolem stotřiceti a jejich počet stále roste. Ale je v tom jeden háček, kvůli kterému jsem se dnes to těchto řádek vůbec pustil.

Ano, máloco mě za posledních deset let tak překvapilo a tak potěšilo, jako rozmach mikropivovarů u nás a jako pestrost a kvalita jejich produkce. Zdá se ale, že rozmach pomalu naráží na jisté meze.

V prvních dvou či třech generacích mikropivovarů byli jejími zakladateli zkušení sládkové, zapálení pivní fandové, skuteční odborníci. Poslední dobou mám ale pocit, že některé nové mikropivovary jsou čistě snobskou či marketinkovou raritou. Bohatí restauratéři asi volí mezi akváriem se žralokem a vařením svého piva a někdy holt padne volba na pivovar. Jenže kde vzít sládky, kde vzít originální receptury? Pak to často vypadá, že s velkou slávou otevřený mikropivovar vaří dva druhy ležáků, které může dělat kdekdo jiný, a žádným přínosem pro pestrost trhu nejsou.

Ano, dnes už neplatí, že každý nový mikropivovar je obohacením. Bohužel. Už neplatí automaticky, že co je malé, to je dobré. Zvláště, když regionální pivovary se ohledně kvality drží vcelku dobře a ty velké sice úplně vypouštějí péči o kvalitu výčepních piv, kde jde jen a jen o cenu, takže výsledkem bývá tekutina, kterou bych nazval asi nejspíš homeopatickým pivem, o to více ale zkoušejí vstoupit na led piv speciálních a leckdy docela s úspěchem. A své prémiové kusy si také hlídají.

V tomhle tvrdém konkurenčním prostředí by nové mikropivovary neměly spoléhat na to, že rukodělný výrobek bude vždy lepší než ten z velkoprodukce. Odfláknuté produkty nových mikropivovarů poškozují těžce budovanou pověst celé této skupiny producentů, protože experimentující zákazník může natrefit na nedobré či nezajímavé pivo od neznámé značky a prchne zpátky s osvědčeným, reklamou vyztuženým labelům.

Možná zrovna tohle by mohl být námět pro nový svaz. I když tím, kdo nakonec stejně trh piva vyčistí i v této kategorii, budou mlsné jazýčky nás pivařů.

Zdroj: Neviditelný pes | Autor: Ladislav Jakl

http://neviditelnypes.lidovky.cz/mikropivovary-co-je-male-to-je-dobre-dbq-/p_ekonomika.asp?c=A111228_213223_p_ekonomika_wag


Čtrnáctistupňový Maxxim a polotmavou variantu Holba Šerák uvařily speciálně pro vánoční trh středomoravské pivovary Zubr a Holba. Milovníci piva si speciály budou moci koupit zřejmě jen do konce roku, protože je pivovary z Přerova a Hanušovic vyrobily jen v omezeném množství.

Vánoční speciály připravily i mnohé další tuzemské pivovary. Čtrnáctistupňového piva Maxxim připravil přerovský pivovar Zubr 700 hektolitrů, a to ve dvou variantách jako filtrované a nefiltrované. Hanušovický závod pro příznivce pěnivého moku nachystal celkem 1500 hektolitrů polotmavého speciálu.

"U hanušovického speciálu se stupňovitost počítá na setiny. Odvíjí se totiž od nadmořské výšky 1351 metrů vysokého nedalekého kopce Šerák. Stupňovitost piva je proto 13,51. Při výrobě polotmavého speciálu se používá několik druhů sladu, a to barevný, karamelový a míchaný," řekla mluvčí středomoravských pivovarů Hana Matulová.

Speciál 14° z Nymburka

Dobrou volbu pro dobu sváteční i povánoční představuje Postřižinské z Nymburka. Už listina Jana Lucemburského z roku 1327 mluví o zdejším vaření a obchodování s pivem. Nejlepší léta ale přicházejí až se založením Měšťanského pivovaru (1785) a hlavně se vznikem společnosti Nymburský pivovar (1895).

Nymburk si stále drží svou lokální povahu. Jeho na české poměry téměř ojedinělým jedenácti druhům piva dodává na exkluzivitě i poměrně složitá dostupnost. Základem Svátečního speciálu Postřižinského s 5,8% obsahem alkoholu je ječný slad a chmelové extrakty.

Speciál se ve sklenici prezentuje ostrou zlatou barvou s nízkou sněhovou pěnou, na dně se tvoří bohatá základna stoupajících bublinek. Sytě chmelový odér se rozlévá v ústech spolu s postupným příchodem slabšího řízu, chuť je čistě hořká a dlouhá.

Návštěva nymburského pivovaru není lákavá jen pro příznivce piva, ale i fanoušky spisovatele Bohumila Hrabala a jeho strýce Pepina – právě zde se odehrávají jeho Postřižiny. Buď můžete absolvovat virtuální prohlídku na internetu anebo si dohodnout návštěvu pod dozorem sládka Bohumila Valenty.

Závěr roku - větší zájem o dražší piva

Na pivní speciály sázejí i další tuzemské pivovary. Například skupina K Brewery připravila pro vánoční období mimo jiné speciální balení 20 různých piv ze sedmi svých regionálních pivovarů. Tuzemská pivovarská jednička, Plzeňský Prazdroj, nachystala na Vánoce a povánoční dobu například světlý ležák Pilsner Urquell podobně jako loni v netradiční jednolitrové retro láhvi.

Pivovary Staropramen vyrobily limitovanou edici ležáku Stella Artois. Závěr roku na pivním trhu je každoročně charakteristický zvýšeným zájmem zákazníků především o silnější a dražší piva. Jde o ležáky a speciály, které si Češi během svátků dopřávají ve výrazně větší míře než v průběhu roku. Zejména pro velké pivovary jsou proto Vánoce druhou prodejní špičkou roku po létě, kdy je poptávka lidí po pivu nejvyšší.

Poptávka po pivu z tuzemských pivovarů se po dvou letech letos zastavila. Podle výsledků za tři čtvrtletí vzrostl výstav piva meziročně asi o jedno procent.

Foto

TIP:

Chcete-li ochutnat některý z pivních speciálů, vydejte se do pražských Nuslí. V hospůdce s názvem Zlý časy točí více než dvacítku netradičních piv. Pokud byste si snad některé chtěli odnést domů, navštivte jejich Pivkupectví. Leží hned vedle výčepu a může se pochlubit nabídkou lahvových piv z celého světa. Více informací na www.zlycasy.eu

Zdroj: Lidovky.cz

http://www.lidovky.cz/vanocni-piva-si-muzete-vychutnat-do-konce-roku-flg-/dobra-chut.asp?c=A111228_135744_dobra-chut_glu


Letošní rok ukázal, že Češi opouštějí jeden z národních zvyků pití točeného piva v hospodách. Z nedávných průzkumů totiž vyplývá, že v porovnání s porevoluční dobou vypije každý Čech o šestnáct litrů piva méně.

Radikálně se proto mění i pivní byznys. Lidé šetří a v hospodě si místo točeného objednávají lahvové, které je levnější.

Výrazně je to poznat na produkci výčepního piva, meziročně klesla o 13% ještě před pěti lety chodili češi na pivo do hospody 4x týdně, dnes už je to podle průzkumů jen třikrát. Pivovary proto víc lákají i ženy a zkoušejí nová piva.

Zdroj: TN.cz

http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/cesi-pohrdaji-pivem-ze-stamgastu-je-ohrozeny-druh.html


Pivní značka Heineken nasadila před Vánoci nový reklamní spot, který je součástí dlouhodobé kampaně Open Your World. Prémivý ležák v něm tentokrát vyzývá konzumenty k zodpovědnému pití alkoholu, díky němuž se můžou na party "propít" až k působivému rannímu východu slunce.

Východ slunce patří střídmým konzumentům alkoholu... Toto sdělení posílá prostřednictvím nového spotu a fotek na sociální síti Facebook konzumentům pivo Heineken, které tímto způsobem podporuje zodpovědnou konzumaci alkoholu. Heineken spot nasazuje v období Vánoc a Silvestru, které je spojeno s oslavami a konzumací alkoholu. Pití s mírou značka komunikuje na Youtube, fanouškovských stránkách na Facebooku a v nejbližší době i na internetových stránkách Heineken.com.

Hlavním hrdinou spotu „The Sunrise“, který trvá 85 vteřin, je mladý muž na párty. Podle tvůrců kampaně dává svým chováním najevo, že neexistují žádné limity, pokud znáte své vlastní. Noc ve společnosti si tak může užívat i v případě, že dá před přílišnou konzumací piva přednost kombinaci s lahví vody. Noc tak může končit sledováním východu slunce se slavnou DJ Audrey Napoleon. Ve spotu dále exklusivně zazní právě její skladba nazvaná „MYSUNRISE“. Natáčení krátkého filmu se uskutečnilo v Londýně pod vedením režiséra Frederika Bonda, na programu také pracovaly agentury Publicis International a AKQA.

Nový program za zodpovědné pití Heineken komunikuje přes sociální a digitální média. Prostřednictvím upoutávek kampaň odstartovala už 28. listopadu současně ve čtyřech světových metropolích: Londýně, Ho Či Minově Městě, Riu de Janeiru a San Franciscu. Na místech s nejkrásnějším pohledem na východ slunce zde stály pohovky s nápisem #mysunrise. Příznivci značky Heineken pak měli za úkol vyfotit nejlepší momenty spojené s východem slunce, označit je #mysunrise a poté zveřejnit na facebookových stránkách Heinekenu. Od 12. prosince jsou fotografie průběžně publikovány na stránkách značky Heineken na Facebooku a prostřednictvím dynamické facebookové aplikace. Nejlepší z nich se každý týden vystavují na zdi fanouškových stránek.

Zdroj: Marketing & Média

http://mam.ihned.cz/c1-54280010-heineken-nasadil-novy-globalni-spot-za-zodpovedne-piti


Rusko se chystá na desetidenní novoroční svátky. Rusové, kteří si oslavy neumějí představit bez doušku piva, by se ale měli oblíbeným mokem dopředu zásobit. Experti totiž varují, že zemi po Novém roce může hrozit pivní deficit.

Od Nového roku totiž bude zakázána výroba a dovoz nízkoalkoholických nápojů bez speciálního kolku, a ruská vláda zatím nestihla požadavky pro výrobce a dovozce schválit.

Podle zdrojů ruského deníku Kommersant by to mohlo vést až k dočasnému pozastavení výroby a dovozu a k nedostatku piva.

V maloobchodní síti se nové pravidlo odrazí až v roce 2013, nicméně obchody už teď po Novém roce budou muset prodávat neokolkované nápoje. Nemají ale právo doplňovat zásoby.

Rusko je známé především jako země vodky a tvrdého alkoholu, obliba piva v posledních letech ale narůstá. Souvisí to s kampaní proti závislosti na tvrdém alkoholu, se kterou přišel v 80. letech minulého století bývalý prezident SSSR Michail Gorbačov.

Pivo se tak začalo propagovat na úkor tvrdého alkoholu a zejména vodky. Donedávna dokonce 'zlatý mok' nefiguroval na seznamu alkoholických nápojů.

Kolkovací pravidla se dotknou veškerého alkoholu do devíti stupňů, to znamená i některých vín. V Rusku patřilo k nejoblíbenějším víno z Gruzie, které se ale už několik let nesmí dovážet.

Změnit by to mohl vstup Ruska do Světové obchodní organizace. Rusko dovoz gruzínského vína zakázalo v roce 2006. Oficiálně šlo o rozhodnutí hygieniků, v pozadí embarga byly ale politické důvody. Vztahy Ruska a Gruzie byly v roce 2006 velmi napjaté.

Z Gruzie ale přicházejí informace, že výrobci vín masový návrat na ruský trh neplánují. Mají nová odbytiště a závislost na Rusku se jim nevyplatila. Vývoz gruzínského vína se po vyhlášení zákazu dovozu do Ruska propadl o 70 procent.

Zdroj: Rozhlas.cz

http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/rusku-hrozi-pivni-deficit-kvuli-novym-kolkovacim-pravidlum--995058


K českému kaprovi nebo kachně nejlépe pasuje české pivo. V rozmanitosti piv však v Evropě vede Belgie. Je také domovem většiny trapistických piv, tedy nápojů, které se vyrábějí ve zdech klášterů a opatství. Ke slavnostní večeři si Belgičané možná dají právě jedno z nich. To, které se vyrábí v opatství Orval na jihovýchodě Belgie u francouzských hranic.

Foto

Orvalské opatství schované v zeleni ardenských lesů bylo ve 12. století nejbohatším cisterciáckým klášterem v Evropě. Už tehdy tu mniši vyráběli sýry, pekli chléb, pěstovali léčivé bylinky a také vařili pivo.

Totální zničení kláštera francouzskými revolucionáři přervalo zdejší pivovarskou tradici až do 20. století. Dnes patří Orval k šesti belgickým klášterům, které vyrábějí trapistické pivo. Co to znamená? Podle obchodního ředitele pivovaru Francoise de Harennea nejde jen o metodu kvašení piva, ale hlavně o to, kde se pivo vaří.

Foto

Trapistické pivo se musí vyrábět v klášteře, kde bydlí společenství trapistických mnichů, tedy příslušníků přísně uzavřeného cisterciáckého řádu. Odpovědnost za výrobu mají jen mniši. Příjem z prodeje piva se nesmí použít k vlastnímu obohacení. Většina zisku musí jít na sociální účely a třeba na charitu. To je také jedna z podmínek, aby se pivo dalo nazvat trapistické. Z jeho prodeje tedy zdejší cisterciáci financují chod, opravy a další výstavbu opatství a také sociální programy,“ dozvídám se.

Původní představy berou rychle za své

Kdo by si myslel, že mniši chodí kolem varen, sypou do nich ječmen a chmel nebo ochutnávají kvalitu piva, ten by se mýlil. V pivovaru jsem žádné muže v sutanách nepotkal. Dokonce i můj průvodce Francois de Harenne byl v košili s kravatou a saku.

Můj nadřízený, který je pověřený řízením pivovaru, je mnich. Ve správní radě jsou čtyři mniši a všechna rozhodnutí, která se netýkají jen každodenního provozu, přijímají také sami řádoví bratři,“ vysvětluje, jak to v pivovaru chodí.

To tedy bylo jedno malé zklamání. Samotného piva se ruka mnicha z uzavřeného orvalského kláštera ani nedotkne. Záhy utrpěla těžkou ránu další moje představa. Totiž že toto pivo, prodávané ve zvláštních baňatých láhvích, se vaří podle prastarého receptu původních obyvatel kláštera z 12. století.

Moderní pivovar se nesnažil navázat na tradici starého piva. Nejde o starý recept, který by byl tajemstvím zdejšího kláštera. Je to úplně od začátku nově uvařené pivo,“ vyvádí mne z mylné domněnky pan Francois.

V orvalských pivních dějinách zeje propast

Zlatavý mok se znovu začal v orvalském opatství vařit až v roce 1931. Mniši zahájili výrobu právě proto, aby získali peníze na opravu areálu, který byl po nájezdu francouzských revolučních gard v troskách od konce 18. století. Propast ve zdejších pivních dějinách tak byla příliš velká.

Dnešní pivo Orval je podobně jako to středověké nefiltrované, hodně pěnivé a stále živé. V uzavřených láhvích se ještě odehrává druhá fermentace, než se pivo dostane do prodejen.

Foto

Ve svatyni dozrávání jsou až do stropu vyrovnány oranžové přepravky s pivem. „V každé je 24 láhví. Basiček se tu nachází na 80 tisíc. To znamená, že je tu přes 1,9 miliónu lahví zrajícího piva,“ ukazuje mi pravý orvalský poklad pan Francois.

Pivo sice má některé středověké vlastnosti, dnešnímu konzumentovi by se však asi moc nelíbily. Není filtrované, ale zákazník žádá, aby nebylo kalné. Speciální tvar láhve a její rychlé otočení dnem vzhůru při nalévání umožní zachycení zbytku kvasnic u dna.

Speciální pivo si žádá speciální sklenice

Ale pozor. Pivo Orval se nesmí nalít do úzkého, vysokého půllitru. Hodně, ale opravdu hodně totiž pění.

Když orval nalijete do rovné sklenice, budete v ní mít dva centimetry piva a osm centimetrů pěny. To se v dávných dobách vyžadovalo. Dnes je to však jinak,“ upozorňuje můj průvodce.

Pro toto pivo se vyrábějí speciální široké sklenice, ve kterých pěna vytvoří bohatý koláč na povrchu, ale snadno se skrz něj dá dostat ke kýženému obsahu pod ní. K tekutému zlatu z Orvalu.

Do orvalského opatství je možné si přijet nejenom pro vynikající pivo, sýr nebo chléb, ale také pro duchovní útěchu. Zdejší řádoví bratři nabízejí uklidňující pobyty v klášteře v délce dvou až sedmi dnů. Je třeba splnit dvě podmínky: zaplatit stanovenou cenu a podřídit se klášternímu řádu.

Zájímá vás, co si o belgických pivech myslí Stanislav Bernard? A chtěli byste vědět, zda jsou podle něj čeští pivaři spíše konzervativního založení, nebo naopak otevření novinkám? I na to se jej Vladimír Kroc zeptal v rozhovoru, který si zde můžete poslechnout.

Rozhovor se Stanislavem Bernardem o kvalitě belgických piv a o tom, jaké pivo pijí Češi rádi:

Zdroj: Radiožurnál

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/994580


Pivo jako ingredience? Rozhodně ano!

[úterý, 27. prosinec 2011]

Po úspěchu Hermelínové kuchařky přichází Marie Formáčková s další knihou receptů, tentokrát se základní surovinou pivem. Obsahuje tipy na všemožná jídla od polévek, předkrmů a pomazánek až po hlavní jídla a nechybí ani trochu nečekaně dezerty. Velká kniha receptů založených na nejoblíbenějším českém nápoji – pivu – nesmí chybět ve vaší sbírce kuchařek.

Hned v úvodu si pročtete malou historií a rozdělení piva.

Až do roku 1913 se nevědělo, že staří Sumerové a Babyloňané znali také pivo a zhotovovali je ze sladu. Až do té doby se nevědělo, že kromě vína znali tito národové pouze víno z datlí zvané šikaru.

Jak všichni pivaři ví, pivo v určitém množství má blahodárný vliv na lidský organismus. Nejeden lékař s tímto tvrzením souhlasí a šíří ho mezi lidi, a proto není důvod se obávat používat pivo i v kuchyni.

Změna je život a tak si zaexperimentujte v kuchyni. Sýrová pivní polévka, pivovarský řízek, pivní hrnec, pivní škvarky … ale také pivní koláč s pomerančovou polevou, pivní chléb s česnekem a nivou. Vyberete si z více než 400 jedinečných receptů od pomazánek přes masa až k různým pikantním pochoutkám a sladkým dezertům. Mnoho jídel budete znát, protože jsou okořeněna jen o tekutou ingredienci, která umí zvýraznit a podrthnout celkovou chuť pokrmu, ale dost receptů bude pro vás novinkou, kterou rozhodně budete chtít uvařit.

Neopomeňte si projít „Pivní desatero“, které je malým průvodcem co a jak, abyste uspěli a nepokazili konečný výsledek. Zajímavá kategorie „Domácí pivo“ se bude líbit pánům. Zkuste si uvařit vlastní pivo! Základní recept doplňují černé pivo z melty, medové a zázvorové pivo.

Malým nedostatkem kuchařky vidím chybějící obsah receptů s rozdělením do kategorií pro lepší vyhledávání receptů a více obrázků, které by nalákaly a sliny by se samy sbíhaly dříve než byste uvařili. Kuchařka by si zasloužila i lepší zpracování nejen designově, které by jistě pomohlo při rozhodování v knihkupectví, zda by kuchařka byla vhodným prezentem někomu blízkému nebo přátelům, kteří rádi vaří a uvítají každou zajímavou kuchařskou knihu, kterou co se týká obsahu, Pivní kuchařka bezesporu je.

Ale ta malá minus vám nemohou zabránit, abyste udělali třeba pikantní pomazánky na silvestrovský večírek a potěšili vaše hosty, kteří jistě nepohrdnou delikatesami doplněnými dobře vychlazeným půllitrem piva.

Rok vydání: 2011; Vydalo: Nakladatelství XYZ; Obal: Milan Sládek; 220 stran; Cena: 99 Kč; www.xyz-knihy.cz

Zdroj: Kultura21.cz | Autorka: Jana Vlčková

http://www.kultura21.cz/content/view/3702/122/


Stanislav Bernard vybudoval z rozpadlého humpoleckého pivovaru uznávanou značku Bernard. A teď se snaží zachránit i českou společnost. „Způsob financování politických stran by měl být naprosto exaktně upraven tak, aby do něj netekly netransparentně peníze,“ říká Bernard, který je tváří nadačního fondu v boji proti korupci.

V každé společnosti jsou orgány, které jsou určeny k tomu, aby nezákonné jednání potíraly. Stačí se podívat na to, kolik lidí za těch 20 let skutečně doplatilo na nezákonné praktiky a rázem známe odpověď na to, proč celý ten systém korupce vlastně stále funguje tak, jak funguje. Represivní orgány jsou obrovsky provázané s politikou,“ uvedl Stanislav Bernard v Impulsech Václava Moravce.

Bernad tvrdí, že během svého podnikání nemusel nikdy dát úplatek. Výjimkou jsou peníze hospodským za to, že budou točit danou značku piva. „To přišlo někdy v polovině 90. let, kdy to některé velké pivovary začaly používat ve velkém. Dodneška se to používá dál a je to založeno na tom, že vlastně hospodský dostane za to, aby čepoval tu či onu značku piva, poměrně značnou částku peněz a aby to bylo legální, tak je pokryto smlouvou o reklamě nebo o propagaci,“ řekl Bernard a dodal, že se rozhodně nejedná o zanedbatelnou částku. „Ty investice pro jednotlivé restaurace se pohybovaly v řádu statisíců, v některých případech v řádu milionů. Byla to skutečně hmatatelná procenta z celkového rozpočtu pivovaru.

Spotřební daň ničí pivovarnictví

Příspěvky hospodským nejsou jediným problémem, který tíží české pivovarníky. Spotřební daň se zvýšila o 50 haléřů na litr, a štamgastů u piva ubývá. „Jsou situace, kdy člověk uzná, že aby mohla fungovat ekonomika a společnost, tak je někdy potřeba udělat i nepopulární opatření. Nicméně tady je realita taková, že zvýšení daně přinese do státního rozpočtu řádově asi 350 milionů korun. To je kapka v moři,“ upozornil Bernard.

V letech 2009 a 2010 se trh s pivem propadl o 18 procent a zvýšení spotřební daně není jediným důvodem. „Těch vlivů tam bylo víc. Jednak bylo skutečně ne dobré počasí v létě a do toho dopady krize. K tomu se ještě přidaly levné importy piva například z Polska. To že to zvýšení daně přišlo v takovémto okamžiku, kdy trh byl sám o sobě náchylný na pokles, proces výrazně urychlilo.

Zdroj: Parlamentní listy.cz

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/Bernard-Uplatky-hospodskym-se-pohybuji-v-milionech-217913


Cihlový komín a obrázky Krakonoše na zdech zdobí pivovar v centru Trutnova. Průchodem vrátnici a sestupem po schodech úzkými klaustrofobními chodbami se lze dostat do míst, kde se na výrobě místního piva Krakonoš podílel v roce 1974 budoucí prezident Václav Havel.

Foto

Trutnovský pivovar je pravděpodobně jediným na světě, kde pracoval jako dělník příští prezident a celosvětově známý politik.

Žádná pamětní deska tady není a už zde ani není nikdo, kdo by Havla pamatoval. Přece jenom je to sedmatřicet let.

V prvním patře

Sám pivovar se od té doby hodně změnil. Zůstává však hala s křemelinovým filtrem, kde Václav Havel pracoval. A pivo je nadále uloženo v zásobnících z těch dob. Některé jsou z poloviny šedesátých let.

Foto

Slavná hra Audience, která se odehrává v pivovaru a Ferdinand Vaněk alias Václav Havel v ní vede dialog s opilým sládkem, vznikla právě tady. V prvním patře budovy.

Na měsíce, které budoucí prezident strávil v trutnovském pivovaru, si pamatuje Jiří Pelc. Dělal tehdy v pivovaru mechanika a byl to právě on, kdo Václava Havla přijímal.

Dramatik od roku 1969 nesměl publikovat a jeho hry se nesměly v Československu hrát. I na Trutnovsku, kde měl chalupu na Hrádečku, ho sledovala StB.

"Původně to bylo tak, že někdy v roce 1973 chtěl Václav Havel pracovat jako pomocný dělník v tiskárně. Nakonec práci nedostal, kvůli tlaku na vedení tiskárny. Pak šel k nám a my jsme ho vzali, potřebovali jsme pomocnou sílu. Ředitel byl proti, když se dozvěděl, o koho jde, ale to už měl Havel v občanském průkazu razítko, že je u nás zaměstnaný," vypráví Jiří Pelc, který je už dnes v důchodu.

Zodpovědně u filtru

Havel měl na starosti práci s křemelinovým filtrem, kterou podle Pelce vykonával velmi zodpovědně. Měl napsán na papírku postup a ten vždy dodržoval.

Ředitel měl moskviče

Jiří Pelc ale vzpomíná i na úsměvné okamžiky. "Havel jezdil do pivovaru mercedesem a vždy z něj vystoupil v montérkách a holinkách. Řediteli pivovaru to vadilo a rozčiloval se, že Havel jezdí mercedesem a on - ředitel - má jen moskviče. Musel jsem tak Václava požádat, aby parkoval raději v ulici za rohem."

S Havlem prý byli spokojeni, až na to, že místo piva pil víno. "Cucal tady víno a řekli jsme mu, že tohle nejde, že se musí naučit pít pivo. A to se podařilo, tehdy jsme ho pivo opravdu pít naučili."

Sám Václav Havel v rozhovoru s publicistou Jiřím Ledererem z roku 1975 ke svému "angažmá" v Trutnově řekl: "Šel jsem tam z finančních důvodů - neměli jsme tehdy peníze na živobytí. Vydělával jsem tam kolem sedmnácti set."

Na otázku, jak ho v pivovaru přijali, odpověděl: "Musím říci, že mě přijali výborně (…) Záhy jsem zjistil, že mě ostatní dělníci mají rádi, že mne bez sebemenšího náznaku nějakého odstupu přijali mezi sebe a že se mi dokonce snažili pomáhat i tam, kde jsem pomoc ani celkem nepotřeboval."

Po pouhých osmi měsících ale přední český disident pivovar opustil. "Takhle to dál nejde, měli byste jenom problémy," prohlásil tehdy před parťáky.

Do pivovaru už podle jeho současného ředitele Karla Janka Havel nikdy nezavítal, ale občas si kupoval pivo Krakonoš v sousední reprezentační prodejně.

"Několikrát mi říkal, že by chtěl v pivovaru uspořádat nějaké sezení se svými přáteli. Už na to bohužel nedošlo," říká Janko.

Zdroj: Aktuálně.cz | Autor a foto: Martin Novák | Kráceno

http://aktualne.centrum.cz/domaci/spolecnost/clanek.phtml?id=726483


Zprávy z Tramu

[čtvrtek, 22. prosinec 2011]

Zdarec lidi!

Vím, že jsem se dlouho neozval, ale za to teď se ozývám se samými převratnými zprávami:

Od Nového roku tj. od 2.1.2012 se stává VAGON a CELÁ CHODBA NEKUŘÁCKOU ZÓNOU !!!

Nekuřáků zkrátka přibývá a celkem chápu jejich argumenty na to, že by sice k nám do Tramwaye rádi přišli, ale nechtějí si nechat nasmradit oblečení kouřem… Tak to zkrátka zkusíme a uvidíme.

Uděláme si v úterý 3. ledna takovou malou sanitárku vagonu a chodby tzn. že vše zbavíme nánosů kuřáckého dehtu. Stěny, vagon, palubky, stoly a lavice vše pořádně umejeme, podlahu vagonu a mozaikovou zastáfku vydrhneme, koberce vypereme, tagže to tam bude zkrátka voňavoučký a už se tam nigdy nebude nic kouřit :) !!!

Kouřit se bude smět jen na baru a v salonku.

Howg !

___

Na někdy na ledenec připravuji pro nevěřící Tomáše ochutnávku-degustaci pif tak, jak ji v prostorách První Pivní Tramwaye pořádá První Pivní Extraliga. Fčas vám o tom napíšu a gdo budete chtít, tak se můžete přihlásit a vyzkoušet si na vlastní chuťové pohárky jaké to je, gdyž před vámi stojí jedenáct světlých českých ležáků a vy je máte jen dle chuti a vůně ohodnotit :)!

Tato degustační akce je v podstatě reakce :) na různé ohlasy lidí, kteří si stále myslí, že rozeznat jednotlivá piva od sebe je hračka a nám pak lajou za to, co že jsme to zase vybrali při našich pravidelných degustacích. Pokud bude o tuto akci zájem i do budoucna, tak se nebráním ji dělat častěji pro širší pivní veřejnost…

S pozdravem

Českému pifku zdar !

Jirka Bejček Stehlíček.

[pi] 08:18 [permalink] [comments: 6]


Rodinný pivovar může vzniknout kdekoli – ve sklepě, v bývalé sýpce, ve stodole nebo konírně. Ten, ve kterém se vaří Berounský medvěd, byl zbudován uprostřed areálu bývalého Kovošrotu, který v sobě nezapře cementárenský původ. Taková minulost už stojí za návštěvu!

Pivovar založili na samém konci druhého tisíciletí manželé Mayerovi, kteří v tomto průmyslovém bloku provozují výkup kovů, a to z pouhé lásky ke kvalitnímu pivu. V jedné z hal zřídili varnu a pochopitelně také restauraci. Ta se podle slov paní Mayerové zaměřuje na nabídku vlastního kvasnicového nefiltrovaného piva a tradiční české kuchyně.

Foto

První návštěvu jsem podnikl vlakem, ze Smíchovského nádraží to trvalo zhruba půl hodiny. Přístup k restauraci potěší milovníky toho nejhrubšího přinádražního industriálu, který tady podle mého soudu o sto procent překonává například sešlost a bizarnost, jaká útočí na návštěvníky Meet Factory na Smíchově. Potkáte tu třeba i několik starých nákladních vozů, které mohou být zárodkem budoucího muzea, nebo brzy skončí ve šrotu.

Stálá, ale bohatá pivní sestava

Budova restaurace a pivovaru se mezi prachem a rzí pokrytými objekty skví doslova jako růže mezi trním. Jakmile však vstoupíte dovnitř, ocitnete se v příznivém světě. Rozlehlému přízemnímu lokálu dominují dřevěné masivní trámy, nábytek, chtělo by se říci pivovarský, prosté stoly a lavice, je takřka černě lazurovaný. Dlažba je vhodně zvolená, člověk má až podezření, že by klidně mohla být původní. Výzdobu tvoří suchý chmel, staré pivovarské přístroje, kratochvilné mosazné reliéfky a police plné dávných pivních lahví. V podobném stylu je zařízena i šalanda v prvním patře s výhledem do varny pivovaru, která dobře poslouží jako salonek pro uzavřenou společnost.

Foto

Zdejší pivní portfolio se nemění. Cyklopivo světlé 8° (0,5 l za 15 Kč) je velice svěží, příjemně chmelené slabé letní pivo. Světlá 11° Zlatý kůň (0,5 l za 20 Kč) je pivo s chuťovou převahou sladu. Při první návštěvě nemělo jiskru, při druhé mě již potěšilo plnější chutí. Tmavá 13° Berounský medvěd (0,5 l za 25 Kč) byl naopak poprvé zbytečně okysličený, podruhé opět lepší. Nejlepší dojem udělala polotmavá 14° Klepáček (0,5 l za 25 Kč), pivo ideálně hořké plné chuti. A nakonec těžká váha: Grizzly, tmavá 18° (0,5 l za 30 Kč), výborné těžké sladké pivo oblé chuti. Víc než tři piva Grizzly si, myslím, člověk může dát, jen když je venku minus deset a má to domů aspoň osm kilometrů pěšky. Točí se tu ještě světlá 10° Chodovar.

Hořčice a kečupu není nikdy dost

Jídelní lístek nabízí v poledne hotovky typu buřtguláš, hovězí s rajskou nebo staročeské plece se zelím a houskovým knedlíkem – za bratru 69–72 korun. Polední menu s polévkou je za stejnou cenu. V době obědů od 11 do 13 hodin se v restauraci nekouří. Minutky si můžete dát také, ovšem jako kdysi ve správné III. cenové skupině až od 15 hodin.

Poprvé jsem ozkoušel dvě doporučená jídla. Pivovarská medvědí tlapa je vepřový steak (250 g za 120 Kč) z krkovičky, velice křehké konzistence se šťávou, která nezapřela nějaké tekuté koření. Pivovarský hovězí steak (200 g za 115 Kč) byl na stejném chuťovém základě a uspokojil by spíš ctitele delšího mělnění masa mezi zuby. K obojímu byl přiložen salát z kysaného zelí, nejspíš domácí, a tudíž originální chuti. Nepochybně zde také ctí základní pravdu, kterou zná každý prodavač párků v rohlíku: Člověk má rád buď hořčici, nebo kečup, takže obojího je dost ve velkých miskách, které zaručí, že do vámi neoblíbené ingredienci nebudete muset sáhnout, protože ta oblíbená nikdy nedojde.

Foto

K tomu se podávají brambory paní sládkové (250 g za 33 Kč). Paní sládková podle mě musela mít nejmíň 120 kilo, stále zpocenou tvář od pobytu u plotny a jistě s buclatýma rukama zapřenýma v bok se zálibou pozorovala své strávníky, jak jim to jede. Běda, kdo by nechal! Bramborám ale rozuměla. Nebála se pod opékané zemáky dát kvantum špeku a cibule, kterou smažila až na samou hranici připálení, čímž se dosáhne onoho staročeského šmaku. Nešetřila ani paprikou a výsledek osvěžila jemně nakrájeným čerstvým pórkem. Bravo!

V jednoduchosti je síla

Druhá exkurze nemohla začít jinak než pivovarskou baštou (150g za 80 Kč), která poskytuje vše, co hospoda nabízí k zelí – pečené vepřové, uzené a opékanou klobásu. Příkrmy by měly být přehlídkou knedlíkářských dovedností. Nechat takovou šanci ladem a připravovat vše z prášku mi přijde líto – zvláště bramborové knedlíky byly maximálně na úrovni závodní jídelny. A tak jen vzorek bramboráčku mě potěšil správnou příchutí majoránky a česneku.

Následovalo vepřové na pivě (150 g za 115 Kč), které mělo velice podobnou chuť jako medvědí tlapa – navíc s pivní zálivkou. Další pivovarská specialita, kuřecí pečená křidélka (500 g za 85 Kč), mohla být vyjmuta z trouby o chvilinku dříve, než ztmavla. K jídlu konzumovanému rukama bych uvítal nějakou misku s vodou na omytí, takhle si člověk musel vystačit s ubrouskem. Zdařilá byla jogurtovo-česneková omáčka ke steakům (50 g za 12 Kč), která byla jen z jogurtu a česneku – v jednoduchosti je síla!

Foto

Na závěr přišla chuťovka k pivu. Hlavním znakem buřtů na pivě je měkkost, jsou připravované zatepla s nakládanou zeleninou a rajčatovou omáčkou. Použité pivo je tmavá 13°. Syté!

Do této restaurace by s sebou člověk mentora z pořadu Jste to, co jíte asi nevzal, nicméně zdejší stravu lze bezesporu doporučit všem, kteří potřebují výživnou dietu, například napraveným anorektičkám či lidem těžce fyzicky pracujícím. Pochutná si tu ale i ctitel české kuchyně. Snad jen obsluha by při poloprázdném lokále mohla přinést jídelní lístek dříve než za dvanáct minut.

Zdroj: Lidovky.cz

http://www.lidovky.cz/berounska-pivni-oaza-v-srdci-industrialu-f1p-/dobra-chut.asp?c=A111219_171245_dobra-chut_glu


«« « Strana 489 z 810 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň