Obliba českého tmavého piva v zahraničí výrazně roste. Za posledních 12 měsíců zaznamenal pivovar ve Velkých Popovicích nárůst prodejů Černého Kozla především v zemích bývalého sovětského svazu. Největší úspěchy sklízí v Rusku. Čím dál populárnější tmavé varianty se tu vypije téměř desetkrát tolik co v Čechách.

V Rusku vypili o 10% Černého Kozla víc než loni

Ze všech zemí bývalého sovětského svazu jsou prodeje nejvyšší v Rusku, kde se za posledních 12 měsíců vypilo téměř 600 tisíc hektolitrů Černého Kozla. Obliba tmavého piva zde přitom stále stoupá. Za poslední dva roky vzrostl podíl této značky vůči jiným pivům na regálech obchodů a zároveň stoupl počet distribučních míst v celém Rusku. Díky tomu došlo k 10 % nárůstu spotřeby oproti stejnému období loňského roku. Kromě Ruska se velkopopovickému pivu vede dobře i v dalších postsovětských republikách.

Obliba Černého Kozla ve Finsku

Spokojenost ve velkopopovickém pivovaru vládne i díky oblibě v dalších evropských trzích. Po České republice, kde se vypije přes 12 milionů Černých Kozlů ročně, je druhým největším trhem Finsko. Tam se ročně doveze téměř 2,5 milionu piv této varianty připravené ze směsi speciálních tmavých sladů. „Ve Finsku je Kozel nejpopulárnější „nedomácí“ značkou a představuje symbol celé kategorie tmavých piv,“ vypočítává brand manažer Velkopopovického Kozla Vladimír Vaněk.

Černý Kozel se vyváží na tři kontinenty

Celkem se Černý Kozel exportuje do 30 zemí na třech kontinentech. Oproti loňskému roku přibylo 7 zemí, do kterých se začalo velkopopovické pivo v návaznosti na úspěchy v jiných zemích nově vyvážet. Mezi nejzajímavější destinace patří například Izrael, Ázerbájdžán a Jižní Korea.

Největší nárůst prodejů evidují Velkopopovičtí ve Švýcarsku, na paty jim ale šlapou země z dálného východu – Kyrgyzstán, Kazachstán a Korea.

Velkopopovický Kozel sklízí ocenění v pivních soutěžích

Za hranicemi si Černého Kozla ale neoblíbili náhodou. V České republice je Velkopopovický Kozel Černý vedoucím hráčem na trhu tmavých piv a o jeho kvalitách svědčí skutečnost, že pravidelně boduje v nejrůznějších soutěžích. Zlatá medailová ocenění získal například na Mezinárodním pivním mistrovství v Austrálii a na mezinárodní soutěži kvality Monde Selection v Belgii. Minulý rok si připsal na mezinárodní pivní soutěži Australian International Beer Awards stříbrnou medaili v kategorii tmavých piv.

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla

Po loňském propadu prodeje piva, vyvolaném růstem spotřební daně i cen surovin, začíná poptávka opět růst. Lídr domácího trhu Plzeňský Prazdroj očekává v příštím roce nárůst poptávky o jedno až dvě procenta. "Je nyní na nás podchytit poptávku a nabídnout lidem nové produkty. Nemůžeme spoléhat výhradně na prodej ležáku. Musíme nabízet nové věci, nové příchuti," říká generální ředitel Plzeňského Prazdroje Doug Brodman.

LN V Česku působíte v čele Plzeňského Prazdroje již dva roky. Naučil jste se již, jak "správně" pít české pivo?

Správně pít? Myslím, že jsem to již odpozoroval. Byl to nejjednodušší úkol, kterému jsem čelil. Pravdou ale je, že české pivo jsem měl rád již mnohem dříve, Pilsner Urquell patřil vždy k mým nejoblíbenějším. Když ale vidíte, jak skutečně se české pivo vaří, jaký důraz je kladen na kvalitu a každý detail, který by ji mohl ovlivnit, tak si uvědomíte, jak unikátní produkt to je. V minulosti jsem pracoval v pivovarnictví v jiných zemích, ale s takovým přístupem k výrobě jako zde jsem se nikde nesetkal. A to samozřejmě ovlivňuje i můj požitek při konzumaci. Když zajdu do hospody, vím, že dostávám skutečně maximálně čerstvé pivo.

LN Kolik piva vlastně vypijete?

Týdně zhruba pět až deset piv. Záleží na tom, jak moc jsem zaneprázdněn.

LN Jestli byla změna konzumace piva nejmenší úkol, kterým dalším jste čelil a které byly a jsou nejtěžší?

V Česku i na dalších evropských trzích dochází k proměně trhu s pivem. Upřímně si myslím, že pivovarníci podcenili dopady hospodářské recese na trh s pivem. Poptávka po pivu se odvíjí od příjmu lidí. V době krize lidé začali šetřit a návštěvy hospod přece jen omezili. Namísto toho, aby chodili do hospod, zůstávají doma. Tento trend byl zřejmý již dříve, krize ho ale výrazně prohloubila. Lidé si chtějí kupovat pivo domů, tomu musíme přizpůsobovat distribuci i balení. Stále populárnější je pivo v plechovkách či PET lahvích. Konzumenti navíc chtějí stále větší výběr. Až dosud dominovala poptávka po tradičním ležáku. Spektrum chutí se ale rychle rozšiřuje. Lidé si žádají nové chutě a my se jim snažíme vyhovět.

LN Připustil jste, že dopady krize pivovarníci podcenili. Jak jim ale mohou nejefektivněji čelit – snižováním cen, nebo inovacemi chutí?

Určitě kombinací obou nástrojů. Když hovoříme o cenách, je nezbytné vzít v potaz růst cen piva vyvolaný navyšováním spotřební daně v minulém roce. Za normálních okolností vede navyšování daní ke snižování spotřeby. A to jsme zaznamenali i my. V roce 2010 poklesly prodeje piva o šest až sedm procent. S něčím podobným se přitom trh s pivem v minulosti nesetkal. Lidé začali být i přirozeně vybíraví. Museli jsme se proto přizpůsobit. Investovali jsme do našich značek.

LN Které značky piv přestály pokles nejlépe?

Ve střednědobém horizontu se dařilo zejména prémiovým značkám. Pilsner Urquell dokázal projít krizí bez výrazných ztrát a letos jeho prodeje již opět rostou. To je značka, která má své loajální zákazníky v každé době.

LN Dalo by se přitom očekávat, že v době krize začnou lidé šetřit na výdajích za pivo a alkohol, tedy za zboží, které není k životu nezbytně nutné. Skutečně jste tento efekt nezaznamenali?

Ale ano. Zaznamenali jsme, že klesal byznys hospod. Lidé do nich začali chodit méně a také v nich začali méně utrácet.

LN O jak výrazný pokles šlo?

Počítáme-li, že průměrný Čech zavítal v předkrizové době do hospody třikrát týdně, v krizi se počet návštěv snížil na dvě. Tím došlo i k poklesu prodejů piva. Na druhou stranu jsme ale zaznamenali nárůst spotřeby piva v domácnostech.

LN Jak se za poslední dva roky změnil poměr prodaného piva čepovaného a piva v lahvích či plechovkách?

Objem čepovaného piva mírně klesá. Celkový podíl těchto dvou segmentů je v podstatě vyrovnaný, hovoříme-li o českém pivním trhu jako celku. V Plzeňském Prazdroji ale zaznamenáváme, že více piva se nakupuje pro domácí spotřebu.

LN Krize postihla zejména západoevropské trhy, které jsou pro vás strategické. Nezačínáte se v souvislosti s další očekávanou krizí rozhlížet jinde?

Největší poptávku zaznamenáváme stále v Evropě. Je to i tím, že plzeňský ležák nejlépe vystihuje chuť evropských konzumentů. Samozřejmě se ohlížíme po příležitostech v rostoucích regionech Latinské Ameriky a Asie. Vlastně ještě než jsem přišel do Česka, otevřel jsem dveře Pilsner Urquell na jihokorejský trh. Dnes se mu tam daří velmi dobře.

LN Česko bývá kritizováno za to, že jeho ekonomická závislost na EU je příliš velká. I vy přiznáváte, že většina vašeho exportu míří na západoevropské trhy. Nenastává nyní čas zkusit se více prosadit v Asii, zejména na čínském trhu?

Je skutečností, že potenciál čínského trhu je obrovský. Když se podíváte na skupinu SAB Miller, jejíž jsme součástí, náš růst vychází právě z asijských a latinskoamerických trhů. Je ale třeba mít na paměti, že piva jako Pilsner Urquell mají prodejní potenciál zejména na severní polokouli. Proto musíme i nadále vyhledávat příležitosti zejména v Evropě, ale také v oblasti Blízkého východu.

LN Znamená to, že lidé v Číně a na jižní polokouli nemají šanci naučit se pít "plzeň"?

Domnívám se, že lidé zejména ve velkých městských aglomeracích, například v Pekingu, mu postupem času na chuť přijdou. Když se ale bavíme o Číně, je třeba si také uvědomit, že cena piva na místním trhu je velmi nízká. Je to trh s jedněmi z nejnižších cen piva na světě. To, že si za značku Pilsner Urquell účtujeme více, má opodstatnění. Tato značka prostě nabízí větší hodnotu.

LN Mnoho podniků se snaží v době recese co možná nejvíce rozšířit exportní kanály, protože domácí poptávka je a podle všeho i bude nedostatečná. Neměl by i Plzeňský Prazdroj začít více uvažovat o snižování závislosti na domácím trhu?

Moje filozofie je taková, že není možnost "vyexportovat se" z ekonomického problému. Každý se musí snažit zejména optimalizovat výrobu. Konkrétně my klademe důraz na vybudování takového portfolia produktů a služeb, abychom byli připraveni reagovat na proměny trhu. Za poslední rok jsme výrazně zlepšili služby pro naše zákazníky i náš obchodní model. Snížili jsme náklady. To vše děláme proto, abychom mohli dále investovat jak do lidí, tak do našich značek.

LN Letos jste začali obchodníkům nabízet prodej přes telefon. Jak se osvědčil?

S testováním prodeje přes telefon jsme začali v létě a plošně jsme je spustili od počátku listopadu. Funguje to tak, že naše telefonní středisko zaznamená a zpracuje veškeré objednávky od jednotlivých provozovatelů hospod a dalších obchodníků. Zjistili jsme, že fáze přijímání objednávek má v prodejním cyklu nejmenší přidanou hodnotu, proto se s ní musíme vypořádat co možná nejefektivněji. Naši obchodní zástupci se díky tomu mohou věnovat zákazníkům, mohou s nimi více probírat možnosti, které povedou ke zvýšení prodejů piva.

LN Co konkrétně obchodní zástupci s majiteli hospod řeší?

Například je školí, jak správně zacházet s čepovaným pivem. Také se snaží nacházet uplatnění pro další značky z našeho portfolia, a rozšiřovat tak i nabídku hospod. Když vidíme, že mezi návštěvníky dané restaurace či hospody je více žen, nabídneme jim například naši značku Frisco. Má brusinkovou chuť a je mezi ženami populární.

LN Kolikrát během dne zazvoní ve vašem telefonním objednávkovém středisku telefon?

Jen občas. Většinou voláme my našim zákazníkům. Nečekáme, až zavolají. Oni vědí, že my se ozveme.

LN Kolik telefonátů uskuteční pracovníci vašeho střediska?

Odpovím takto. Během týdne zaznamenáme kolem 25 tisíc objednávek. Telefonátů za tu dobu uskutečníme zhruba dvojnásobek.

LN Dokážete na základě objednávek piva posoudit, zdali skutečně můžeme očekávat novou vlnu hospodářské krize?

Zaznamenali jsme mírný pokles spotřeby. Zatímco dříve vypil jeden Čech ročně v průměru 170 litrů piva, nyní je tento průměr 143 litrů. My v Plzeňském Prazdroji nyní pozorujeme opětovný mírný růst. Domnívám se, že jsme se již odrazili ode dna a trh se stabilizoval. V příštím roce očekáváme růst trhu o jedno až dvě procenta. Je nyní na nás podchytit poptávku a nabídnout lidem nové produkty. Nemůžeme spoléhat výhradně na prodej ležáku. Musíme nabízet nové věci, nové příchuti. Jen tak můžeme růst.

LN Pilsner Urquell definujete jako super prémiovou značku. Neznemožňuje vám to lépe pracovat s jeho cenou a v době krize ho i výrazněji zlevnit?

Pivo je zde pořád velmi dobře dostupné. Cena piva není v Česku problém. My musíme naše zákazníky přesvědčit, že za inovace a nové produkty jim stojí naopak si připlatit. Důraz na inovace je základem našeho snažení. Podívejte se například na rozmach piva v PET lahvích. Před dvěma lety jsme tyto lahve vůbec nenabízeli, a dnes činí pět procent našich prodejů a v příštím roce jejich podíl vzroste na sedm procent. Prodeje piva v plechovkách jsme dokázali letos zdvojnásobit.

LN Při předpovědích, co přijde příští rok, zmiňují obchodníci nejčastěji zdražování vyvolané zejména zvyšováním DPH. Plzeňský Prazdroj již od prosince zvedl cenu svých piv v průměru o 2,5 procenta. Je to letos již podruhé – na začátku roku jste zdražili o dvě procenta. Bude Plzeňský Prazdroj zdražovat i v příštím roce?

Letošní navyšování cen souviselo do velké míry s růstem cen vstupů. Zvyšování DPH ovlivní ceny jídla, nikoliv alkoholických nápojů. Jediný dopad tak vyšší DPH bude mít na cenu nealkoholického Birellu. Půllitr Birellu by měl podražit o 50 haléřů.

Doug Brodman

V čele Plzeňského Prazdroje působí od listopadu 2009.

V pivovarském světě pracuje již dvacet osm let.

V roce 1999 nastoupil do společnosti Miller Brewing Company, která působí na trhu v USA jako součást globální skupiny SABMiller.

Od roku 2006 vedl nejprve společnost Miller Brewing International, poté Market Development Americas.

Vystudoval management na univerzitě St. John's v New Yorku, v Česku je i s rodinou, tedy s chotí Terry a dcerou Jennifer.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: František Bouc | Foto František Vlček

http://byznys.lidovky.cz/leti-plast-i-plech-prazdroj-prodava-pivo-uz-i-telefonicky-pm0-/firmy-trhy.asp?c=A111212_171707_firmy-trhy_nev

Jako úspěšný hodnotí letošní rok středomoravské pivovary Holba, Zubr a Litovel. Závodům se podařilo navýšit odbyt, u některých značek se zvýšil až o deset procent. Přesná čísla prodejů však pivovary, které dohromady každoročně vystaví do jednoho milionu hektolitrů piva, nezveřejnily. Vzhledem k očekávaným turbulencím na trhu je zatím předčasné dělat prognózy prodejů i na příští rok.

"Všechny tři značky si dlouhodobě drží stabilní podíly na trhu. Na střední Moravě jim patří až dvě třetiny trhu, záleží na oblastech. K nejsilnějším patří Olomoucko, Přerovsko, Zlínsko, oblast Jeseníků a východní Čechy. V příštím roce plánujeme rozšíření distribuce do přilehlých regionů," uvedla mluvčí pivovarů Hana Matulová.

Pivovaru Litovel se podle ní letos podařilo lépe se prosadit v zahraničí. "Holba zase úspěšně rozšířila distribuci v rámci České republiky," uvedla mluvčí.

Podle informací Českého svazu pivovarů a sladoven výroba jeho členských pivovarů za letošní tři čtvrtletí vzrostla meziročně o jedno procento, a to po osmiprocentním propadu za celý minulý rok. Výstav členů pivovarského svazu představuje zhruba 85 procent veškeré tuzemské produkce piva.

Zdroj: Olomouc.cz

http://zpravodajstvi.olomouc.cz/clanky/Pivo-letos-chutnalo-stredomoravskym-pivovarum-vzrostl-odbyt-az-o-deset-procent-17424

Regionální pivovary letos nabízejí ještě pestřejší výběr neobvyklých piv než minulý rok. Spoléhají na to, že lidé mají před svátky větší zájem o silnější a dražší piva. Speciály s nestandardními příchutěmi jsou dárkem, který s radostí rozbalují především muži.

Pivovarníci se rádi odvolávají na tradiční receptury vaření piva, někteří ale také rádi zkoušejí nová, jinak ochucená.

Tři větší domácí pivovary v Pardubickém kraji letos navařily povětšinou silné vánoční speciály a doufají, že po létě, kdy je poptávka lidí po pivu nejvyšší, budou také letošní Vánoce druhou prodejní špičkou roku.

V Měšťanském pivovaru v Poličce nabízejí podobně jako o Velikonocích speciál s názvem Eliška. Je to tmavé pivo s hustou pěnou o průměrném extraktu 13 a půl procenta, kterému vyvažují karamelovou nasládlost vyšší hořkostí. Vymyslel ho sládek Petr Kaluža. "Naposledy jsme uvařili 240 hektolitrů. I tak malé množství piva potěší, pokud se dobře prodává," řekl ředitel poličského pivovaru Karel Witz.

Pivní adventní kalendář? To je jedna láhev na každý den

Na pivo černé jako noc láká pardubický Pivovar Pernštejn, který na vánoční období přichystal dárkové balení velice oblíbeného černého piva Porter. Ten je součástí vánočního hodování na Pardubicku už 120 let. Díky svým čokoládovým a karamelovým chuťovým tónům patří k těm málo pivům, které se ke sladkostem přímo doporučují.

"Připravili jsme také designem nový multipack pro značku Pernštejn. Zároveň předpokládáme značný zájem o náš nový výrobek - speciální čtrnáctistupňové pivo Pardubický Taxis," řekl ředitel pivovaru Jan Kvasnička.

Hlinecký Pivovar Rychtář nabízí svůj patnáctistupňový světlý speciál a před letošními Vánocemi přišel s novinkou v podobě speciálního balení dvaceti různých piv nazvané Pivní adventní kalendář. Kromě piv Rychtář Standard a Rychtář Premium obsahuje také piva z regionálních pivovarů Černá Hora, Jihlava, Klášter, Protivín, Uherský Brod a Vysoký Chlumec.

"Je ideálním dárkem pro všechny milovníky piva," řekla obchodní ředitelka Pivovaru Rychtář Lenka Vedrová. Princip Pivního adventního kalendáře je obdobný jako u těch čokoládových - na každý den od 5. do 24. prosince je pro jeho majitele připravena jedna láhev.

V Hradci uvaří i pivo s tabákovým medem

Rychtář nabízí i limitovanou várku Čertovského speciálu, což je šestnáctistupňové pivo charakteristické temně červenou barvou. A to díky čistě přírodnímu výtažku z červených hroznů. Speciální čertovsky dobré pivo připravili sládci pivovaru v Jihlavě a čepují ho hospodští v 70 hospodách ve východních Čechách.

V Hradci Králové bude vařit majitel minipivovaru Milan Rambousek ještě pozoruhodnější pivo.

Jeho tabákový speciál bude zrát až do ledna. "Pivo s tabákovým medem je exkluzivní a jedinečné. Budu ho vařit 27. prosince, protože teď mám pivovar plný až po střechu," řekl.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hubený

http://pardubice.idnes.cz/pivovary-nabizeji-na-svatky-lahudky-chutnaji-po-tabaku-i-hroznech-1cu-/pardubice-zpravy.aspx?c=A111209_1698439_pardubice-zpravy_mav

Pivovaru Rakovník se daří. Loni ho koupila nadnárodní skupina obchodníků s pivem s hlavními aktivitami v Rusku. Prošel rekonstrukcí, změnil vzhled etikety a vaří třikrát víc piva než loni. S modernizací souvisí i plán na zřízení bytů pro dojíždějící zaměstnance v objektu pivovaru.

"Kromě tradičního Bakaláře jsme začali vařit značky Pražačka a Černovar, které pro našeho obchodního partnera dosud vyráběl v licenci jiný český pivovar," uvedl generální ředitel firmy Pavel Gregorič.

Pivovar podle něj již déle než rok prochází rekonstrukcí a modernizací. Začal stáčet pivo do nových lahví, změnil vzhled etiket a obměňuje vybavení restaurací.

Do stáčíren piva nový majitel investoval několik desítek milionů korun a postupně modernizuje další provozy. Kromě uvedených značek, které jsou na ruském trhu prodávány již několik let, začne pivovar do Ruska vyvážet vlastní kmenovou značku piva Bakalář.

Polovinu rakovnického piva vypijí Rusové

"Pro některé zákazníky v Rusku bude Bakalář novinkou, přestože se do bývalého Sovětského svazu v minulých letech vyvážel," poznamenal Gregorič a doplnil, že pivo do Ruska neputovalo v takových objemech ani na tak prestižní trh, jakým je hlavní město Moskva.

"Do zahraničí směřuje zhruba polovina roční produkce pivovaru, z toho přibližně 70 procent představují vývozy značek Pražačka a Černovar," vysvětlila ředitelka marketingu pivovaru Drahoslava Pittnerová. Podle ní se pivovaru daří navyšovat prodej i na tuzemském trhu.

Rusové investují do českého piva, chutná jim

Jiný ruský investor koupil v roce 2010 i pivovar Podkováň u Mladé Boleslavi. Odborníci se domnívají, že Rusové skupují české pivovary proto, aby uspokojili svou domácí spotřebu.

"Chtějí pivo vozit do Ruska, kde je hodně oblíbené," myslí si Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Domácí trh je naopak podle Veselého přesycen a pro malé pivovaru není lehké se uchytit.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Michal Novotný

http://praha.idnes.cz/pivovar-rakovnik-se-rozviji-a-chysta-byty-pro-zamestnance-pa1-/praha-zpravy.aspx?c=A111128_1691643_praha-zpravy_sfo

Zlatavý mok má v okolí želivského kláštera velkou tradici. Nově obnovený pivovar nabídne několik druhů piv a chystá se i experimentovat. Správce kláštera by rád do regionu přilákal více turistů, aby klášter znovu vzkvétal.

První zmínky o vaření piva v želivském klášteře jsou z roku 1617. Novým varnám a celému zázemí pivovárku slavnostně požehnal želivský opat Bronislav Ignác Kramár.

Do opraveného pivovaru přišly nahlédnout desítky zvědavců. Ti mohli samozřejmě z prvních várek klášterního moku i ochutnat a nechat se provést sklepeními sládkem Jiřím Novákem.

Pivovar nabídne přírodní nefiltrované a nepasterizované pivo. "Minipivovar je specifický také tím, že můžeme experimentovat a vymýšlet různé druhy piva. Třeba s medem či kávovými boby," řekl sládek. Pivovar bude držet tradiční postupy výroby moku.

Šest druhů sladu, tři chmele

Varny mohou vyrobit najednou maximálně 250 litrů piva. První várka želivského piva se po rekonstrukci v pivovárku začala znovu vařit letos na magické jedničkové datum 1. listopadu.

"Od té doby jsme navařili šestnáct várek," dodal Novák. Za rok se podle něj počítá s produkcí až 400 hektolitrů zlatého moku. Klášterní pivovar bude vařit světlá, tmavá i polotmavá piva podle upravených původních historických receptur.

K tomu využije šest druhů sladu a tři druhy chmele. Kromě žateckého to bude i chmel z Nového Zélandu či z Ameriky. Pro výrobu piva bude částečně využívat i vody z pramene Haštalu, po kterém některé druhy piv i nesou název.

"Pivo je výborné, nejvíc mi chutná kvasnicové světlé. Je dobře, že vznikají malé pivovary, které oživují nabídku těch velkých," sdělil Daniel Pech z Pelhřimova.

Chceme přilákat turisty, plánujeme i restauraci

Klášterní pivovar ukončil znovuobnovený provoz po šesti letech v roce 2009 kvůli zastaralým technologiím. Výroba piva podle původní receptury byla po dobu oprav přesunuta do humpoleckého rodinného pivovaru Bernard.

"Hlavním cílem bylo vybudovat zážitkový pivovar, čímž chceme podpořit turismus, aby lidé nepřijeli jen kvůli klášteru, ale aby zde nalezli i další zajímavost," vysvětlil jednatel pivovaru a správce kláštera František Marek.

Podle starosty Karla Chmela má Želiv a okolí turistům co nabídnout i mimo klášter. "V okolí je spousta přírodních krás i cyklostezky," jmenoval starosta. Do budoucna by chtěl Marek zajistit i ubytování pro turisty a vybudovat restauraci. Rekonstrukce pivovaru vyšla na 2,5 milionu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Michal Kolařík

http://jihlava.idnes.cz/do-zelivskeho-klastera-se-slavnostne-vratila-vyroba-piva-pms-/jihlava-zpravy.aspx?c=A111211_184817_jihlava-zpravy_brm

Speciální piva jsou na vzestupu. Byly dosud doménou především nejmenších pivovarů. Své portfolio vícestupňových nebo speciálních piv teď rozšiřují i velké pivovary.

Na trhu by se mohly objevit nové značky piv jako je například Zlatopramen Molotov, Zlatopramen Lemon Crush, G2 nebo Fenix od Plzeňského Prazdroje. Pivovary si už nechaly jejich názvy registrovat na Patentovém úřadě. Už v těchto dnech mají pivaři k dispozici i třeba pivo IPA z produkce Pivovaru Vyškov.

Je zřejmé, že posílením nabídky speciálních piv se trefí do velké mezery na trhu. Už nyní klesá spotřeba výčepních piv a jen mírně roste podíl ležáků. Oproti tomu speciální nebo spíš netradiční piva mají sice podíl ze všech nejmenší, ale obrovsky rostou.

Loni se v Česku uvařilo celkem 17,1 miliónu hektolitrů všech piv, z toho tvořily speciály jen 0,4 procenta. Ale jen za letošních prvních sedm měsíců vzrostl meziročně jejich prodej o 69 procent.

Inspirace v Německu zabrala

Úspěšný byl například letní nástup značky Staropramen Lemon Cool. Obdoba německého radlera – tedy směsi klasického výčepního piva s limonádou (nejčastěji citronovou) šla na dračku, ve smíchovském pivovaru dvojky trhu Staropramene nestíhali toto pivo vařit. A podle lidí z branže bude příští rok ve znamení podobných značek i od jiných pivovarů.

Jednička trhu Prazdroj kontruje pomerančem – podle informací z mediálních agentur už zadal přípravu marketingové kampaně na podporu nové značky, kterou bude vařit s využitím pomerančové kůry. Zástupci pivovaru jakékoliv údaje tají. A to platí nejen pro Prazdroj, ale i další producenty. Například Heineken, který si nechává registrovat různé modifikace značky Zlatopramen. A novinku ve vší tichosti připravuje i Budvar.

„Zajímavé a speciální značky piv jsou samozřejmostí pro nejmenší pivovary a ti velcí najednou zjišťují, že mezi lidmi jsou stále oblíbenější. Snaží se tomu tedy přizpůsobit,“ komentuje nejnovější situaci na trhu viceprezident Českomoravského svazu minipivovarů a majitel Pivovaru Kocour ve Varnsdorfu Jan Kočka.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-54129560-ceske-pivovary-nasly-zlaty-dul-trh-tak-zaplavi-rada-specialnich-piv

Budějovický Budvar uvedl do zkušebního provozu stáčírnu pětilitrových soudků za čtyři miliony korun od německé firmy Esau & Hueber. Zařízení má kapacitu 300 soudků za hodinu. Pivo v těchto obalech dodává pivovar na trh již přes deset let, dosud ale jejich plnění probíhalo v Německu. Loni v nich Budvar prodal 2800 hektolitrů ležáku, z toho asi 75 procent směřovalo na export. Nejvíce k našim západním sousedům.

„Plnění soudků přímo v pivovaru nám umožní rychleji reagovat na požadavky zákazníků, dovolí stáčet i malé akční série a sníží ekologickou zátěž na výrobu, neboť zcela odpadne transport piva do stáčírny v Německu a plných soudků zpět do pivovaru,“ řekl manažer Budvaru Dalibor Čáp.

Zdroj: Euro | Autor: David Vagaday

http://www.euro.cz/id/1lmim2avo7mzz1egg2dwhxc0vh/detail.jsp?id=105380

Adventní čas je v plném proudu, a tak není divu, že i v Radničním pivovaru zavonělo pivní kouzlo Vánoc. Pro všechny štamgasty a milovníky dobrého piva je od pondělí na čepu polotmavý Vánoční zázvorový speciál s medem. A že je o pivo velký zájem dokazují sami návštěvníci pivovaru. Za první dny už výtoč pivního speciálu konkuruje stálé nabídce, která je v Radničním pivovaru na čepu.

Pilně se tedy ochutnává spodně kvašený speciál – tradičně nefiltrovaný a nepasterizovaný. Pivo má jedinečnou polotmavou barvu lesního medu, ve vůni dominuje čerstvě strouhaný zázvor a chuť je sladová s medovým dozvukem.

Hlavní sládek Jaroslav Dorážka se tentokrát rozhodl zkombinovat dvě tradiční suroviny, které se na výrobu vánočních pivních speciálů používají. Zatímco čerstvý nastrouhaný zázvor se přidával v konečné fázi chmelení, med se dodával až do samotné spilky při kvašení. A protože si pečlivě vybíráme veškeré ingredience, které do piva přijdou, použili jsme med od malého včelaře pana Pittauera z Vysočiny.

Kromě Vánočního speciálu pro Vás máme pozvánku na Vánoční pivní besídku, která se koná v sobotu 10. prosince mezi 15 – 22 hodinou v pivovarském salonku Radničního pivovaru. Pivotéka Pivní rozmanitost z Prahy přiveze bohatou pivní nadílku točených a lahvovaných speciálů ze zahraničí i Čech. Takže malý tip, jak strávit příjemné odpoledne a ještě koupit zajímavé pivní kousky někomu pod stromeček.

A na závěr jedna adventní rada nad zlato - jestli si chcete odpočinout od shánění dárků, pečení cukroví, řezání stromečků a lovení kaprů, seběhněte těch 24 schodů do Radničního pivovaru a užijte si s námi chvilku klidu nejen nad Vánočním speciálem.

Tisková zpráva Jihlavského radničního právovárečného pivovaru

Pivovar Litovel navštívil prapravnuk jeho zakladatele, který si v minipivovaru dokonce uvařil svoje pivo. K návštěvě Aleše Nováka i jeho rodinu zlákala vzpomínka na otce jeho praděda Josefa Svozila ze Seničky, který měl největší zásluhu na vzniku pivovaru před 118 lety a významně se zapsal do historie i vedení podniku.

I když se pan Novák výrobě piva profesně nevěnuje, tradiční výrobu zlatého moku vnímá jako národní fenomén. Proto rád navštívil nejen jednotlivé provozy litovelského pivovaru, ale uvítal i možnost uvařit si své vlastní pivo v nedávno otevřeném minipivovaru.

Rozhodl se pro polotmavý třináctistupňový speciál, který vznikal klasickou technologií pod odborným dozorem sládka a za spolupráce rodinného týmu. „Práce nám šla výborně od ruky a dá se očekávat, že vnikne pivo, se kterým budou jeho tvůrci spokojeni,“ říká Vojtěch Grecman z pivovaru Litovel, který výrobu vedl a ocenil zručnost i celkový přístup nejen pokračovatele rodu, ale všech členů skupiny. Nyní 200 litrů polotmavého speciálu už pomalu dozrává a dokváší v ležáckých tancích, kde zůstane až do ledna příštího roku, kdy se po finální degustaci stočí do sudů a bude připraveno ke konzumaci. Podle vyjádření pana Nováka se očekává zdařilé dílo, jehož kvality však potvrdí až poslední degustace před stáčením.

Minipivovar je součástí areálu pivovaru Litovel a funguje od léta. O možnost uvařit si tady své vlastní pivo je velký zájem a kromě toho mini provoz slouží k testování nových druhů piva nebo srovnávání technologických postupů, takže jeho přínos je nejen marketingový, ale i odborný.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Litovel

Německý pivovar Schneider Weisse uvedl v říjnu 2011 na trh pivo s označením „TAPX Mein Nelson Sauvin“. Název souvisí s hnědou odrůdou chmele (Nelson Sauvin), která se zatím pěstuje jen na Novém Zélandu, a která pivu dodává ovocno-vinné aroma. Poměr ječného a pšeničného sladu je 40 : 60. Pivo se prodává v sudech i v lahvích objemu 0,75 l. Zlatavý mok připomíná silné bílé víno jako Sauvignon Blanc, jehož chuť je zaokrouhlena jemnou chmelovou hořkostí. Obsah alkoholu je 7,3 % obj., extrakt původní mladiny 16,8 %, obsah oxidu uhličitého 6,5 g/l.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Irena Suková | Brauwelt

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=115762&ids=173

V neděli 11. prosince v 14.00 se otevřou brány nově rekonstruovaného želivského klášterního pivovaru. Slavnostní požehnání pivovaru provede želivský opat Bronislav Ignác Kramár. Součástí nedělního zahájení bude exkurze s výkladem vedená sládkem Jiřím Novákem a také posezení s ochutnávkou piv.

„Pivovar je postaven na výrobní kapacitu dvě stě až čtyři sta hektolitrů piva ročně. Nejedná se tedy žádný velký pivovar. Naším cílem bylo vybudovat malý zážitkový pivovar, který by navázal na tradici vaření klášterního piva v Želivě. Návštěvníkům budeme nabízet exkurze s výkladem o dějinách vaření piva a našich výrobních postupech. Specifickou nabídku budeme mít pro pivní fandy, kterým nabídneme možnost si uvařit „vlastní pivo“ pod vedením našeho sládka, během víkendového pobytu v pivovaru, “ přibližuje záměry pivovaru jednatel společnosti a správce želivského kláštera František Marek.

„Pivovar bude vařit světlá, tmavá i polotmavá piva, jako jsou ležáky Haštal a speciál Salesius. Tyto piva jsou vařená podle upravených původních historických receptur. Pro pivní fajnšmekry máme připraveny i u nás neobvyklá piva typu American Ale a Abby Ale. Jedná se o svrchně kvašená piva za použití speciálních svrchních kvasnic,“ doplňuje sládek Jiří Novák.

Z historie želivského pivovaru

Prokazatelně se pivo vařilo na Želivě už od roku 1617, i když první ne příliš jasné zmínky jsou už z 14. stolení. Premonstráti vařili pivo skoro 300 let do roku 1907, kdy budovy zničil rozsáhlý požár. V padesátých letech zde byl internační tábor a od roku 1956 až do roku 1992 psychiatrická a protialkoholní léčebna. Premonstráti se dvěma společníky obnovili vaření piva v roce 2003. Pivovaru se ale příliš nedařilo pro jeho zastaralou technologii a tak jeho činnost byla o šest let později zastavena.

„Začali jsme připravovat obnovu pivovaru, podařilo se nám získat dotaci na výrobní technologii z Programu rozvoj venkova. V loňském roce jsem upravil prostory a teď v prosinci bude nový pivovar požehnán a znovu se v něm začne vařit pivo,“ říká s úsměvem František Marek.

Piva, která se budou v Želivě vyrábět:

Haštal, dvanáctistupňové světlý ležák – nefiltrovaný ležák s dlouhou sladkohořkou chutí. Je vařený z moravského sladu, žateckého chmele a vody ze Želiva podle dochovaných receptur.

Haštal, dvanáctistupňové polotmavý ležák - nefiltrované pivo vařené ze tří druhů sladu. Karamelová vůně se mísí s bylinkami a žateckým chmelem.

Haštal, dvanáctistupňové tmavý ležák – speciální nefiltrované pivo vařené ze čtyř sladů. Chuť je kávově-čokoládová.

Salesius – patnáctistupňový světlý speciál vyráběný podle upravených historických receptur.

Milo – světlé pivo typu AMERICAN ALE. Kvašené pivo vyráběné s použitím ječného sladu, kalifornských kvasnic a oregonského chmele.

Drslav – speciální světlé pivo trapistického typu ABBY ALE. Jedná se o silně svrchně kvašené, kvasnicové, nefiltrované pivo původem z Belgie a Nizozemí vařené v trapistických klášterech.

Program zahájení:

Slavnostní požehnání nově rekonstruovaného želivského klášterního pivovaru proběhne 11. 12. v 14. 00 v budově opatství, Želiv 1.

1. Přivítání hostů PhDr. ThMgr. Jáchym Jaroslav Šimek O. Praem provizor kláštera a jednatel společnosti Želivský klášterní pivovar s.r.o.

2. Slavností požehnání pivovaru provede želivský opat ThMgr. Bronislav Ignác Kramár O.Praem

3. Hudební vystoupení

4. Výklad výroby piva a exkurse pivovarem Jiří Novák sládek

5. Posezení s ochutnávkou vyrobených piv a drobné pohoštění

Zdroj: Tiskovky.info

http://www.tiskovky.info/tiskove-zpravy/v-zelive-se-bude-opet-varit-pivo

Prezident Ruskej futbalovej únie (RFU) Sergej Fursenko plánuje v Štátnej dume lobovať za návrat "pivnej" reklamy na štadióny. Podľa platnej legislatívy je reklama na pivo na futbalových štadiónoch zakázaná.

"Opakovane som hovoril, že zdroje financovania futbalu sú obmedzené. Reklama na pivo je jedným z kanálov, ktorý nám môže pomôcť zvýšiť príjmy klubov," povedal šéf RFU a pokračoval: "Minimálne pre rok 2018, keď budeme organizovať majstrovstvá sveta, aj tak potrebujeme výnimku z tohto zákona. Pre mňa osobne je však zmena nevyhnutná už teraz."

Jedným z hlavných sponzorov FIFA je pivovar a Rusi aj preto musia zmeniť zákony. Fursenko bude apelovať na poslancov, aby povolili aj predaj piva na štadiónoch, čo by mohlo do klubových pokladníc priniesť ročne 5 až 15 miliónov dolárov. "Bol by to vážny doplnok klubových rozpočtov. Spoľahlivé štatistické údaje hovoria, že reklama na pivo nezvyšuje všeobecne jeho pitie. Jednoducho má len efekt na prerozdelenie trhu," dodal Fursenko.

Zdroj: Športky.sk | SITA

http://sportky.topky.sk/c/76272/ruske-kluby-chcu-navrat-pivnej-reklamy-na-stadiony#ixzz1fl56CIOl

Pětice pivovarů z Královéhradeckého kraje považuje letošní rok za velice úspěšný. Žádnému se pivo nehromadí ve skladech, některým se daří stále víc pronikat do zahraničí. Pro pivaře mají dobrou zprávu: zdražení, alespoň zatím, nechystají.

Když jeden sládek před druhým řekne, že kolem komína už je plno, obvykle si dělá starosti, že v blízkém okolí se svým pivem už asi neprorazí. I pivovary z Hradeckého kraje však v posledních letech zjistily, že nemusí "hnízdit" jen na svém komíně, a tak s úspěchem začaly dobývat zahraniční trhy.

Třeba novopacký pivovar se chlubí tím, že hned 40 procent jeho produkce směřuje do USA, pobaltských zemí, Španělska nebo Jižní Koreje. "Trh už je sice rozdělen, ale naše pivo se dobře ujímá ve vzdálenějších regionech," spokojeně se usmívá Pavlína Krejčová z marketingu packého pivovaru.

Zahraniční úspěchy sklízí také "specialista na speciály", tedy náchodský Primátor. Jeho letošní export dosahuje 23 procent ze zamýšlené produkce 126 tisíc hektolitrů piva.

"Vyvážíme na Slovensko, do Polska, Ruska, Řecka, Švédska, Anglie, Německa, Litvy, Jižní Koreje, Brazílie a USA. Letos k nim přibyly i nové země, jako je Ukrajina a Španělsko," sdělila šéfka markertingu Primátoru Markéta Flousková. A dodala, že pivovar letos získal stříbrnou pivní hvězdu na veletrhu Brau Beviale v Norimberku a pivo Weizenbier získalo ocenění na soutěži The World Beer Awards 2011 v Londýně.

O mírném zdražení uvažují jen v Broumově

Pivovary v kraji nemají větší existenční potíže. Ztráty z chladného léta většinou smazaly i díky různým festivalům či novinkám. Navíc stále platí slova rychnovského sládka: "Lidi budou pít pořád".

Mnohé pivovary dokonce zatím neuvažují ani o zdražování. "Ta otázka skutečně není na pořadu dne," brání se prozatím zvýšení cen Karel Janko, ředitel pivovaru Krakonoš.

Jisté sice je, že zdraží Opat, avšak nic dramatického se nechystá ani v Broumově: "Ještě nejsou hotové kalkulace a navíc si nejsem jist, zda podražíme už od začátku roku nebo až v březnu," říká majitel Jaroslav Nosek.

Právě olivětínským sládkům se letos povedlo pořádně provětrat velmi konzervativní anglický trh. Pro srpnový festival v Londýně vyrobili speciál, od kterého možná ani oni sami nečekali žádný zázrak: koriandrový kvasničák.

"Různé soutěže nespadají do naší filozofie, ale export do Anglie považuji za obrovský úspěch. Zatím jsme tam dováželi klasický nefiltrovaný ležák, ale koriandrové pivo mělo skutečně veliký ohlas," pochvaluje si Nosek, který uvádí, že Opata si oblíbili rovněž Poláci.

"K pivním soutěžím mám své osobní výhrady, takže se jich neúčastníme. Naše pivo nejčastěji rozvážíme v okruhu 100 kilometrů, ale povedlo se nám proniknout i do Polska a na Slovensko," chlubí se Janko.

S PET lahvemi pivovary váhají

Na trh PET lahví sice vtrhli i významní hráči, avšak krajské pivovary jsou dál poměrně zdrženlivé. "Petky vůbec nevyrábíme," odmítá z Trutnova Janko.

"My ano, ale stáčíme do nich pouze nefiltrované pivo, které nejčastěji prodáváme v našem muzeu nebo ve specializovaných pivotékách po celé republice," dodává Nosek.

Mezi nepřehlédnutelné pivovary se dere i královédvorský Tambor, který existuje dva a půl roku, ale letos investoval do rozšíření ležáckých sklepů, chystá linku na plnění lahvového piva a neustále zvyšuje výstav piva, které míří z osmdesáti procent do sudů.

"Vloni jsme navařili přes tři tisíce hektolitrů, letos 5 200 hektolitrů piva. Zdražovat zatím nebudeme. Pivem zásobujeme hlavně region, takže vedlejší náklady na výrobu piva, například na pohonné hmoty, v nákladech moc nepociťujeme," říká ředitel Tamboru Nasik Kiriakovský.

Zdroj: iDnes.cz | Autoři: Petr Záleský a Petr Broulík

http://hradec.idnes.cz/pivovary-z-hradeckeho-kraje-letos-bodovaly-i-v-norimberku-ci-londyne-1ih-/hradec-zpravy.aspx?c=A111202_1694443_hradec-zpravy_klu

Rádi bychom vás touto cestou pozvali na příjemnou předvánoční akci na Veselku v Litomyšli dne 17. 12. 2011. Chtěli bychom vám pomoci uvolnit atmosféru předvánočního shonu naší pohodovou akcí. Začátek je ve 14:00 hod. Navštívit nás přijde sládek z minipivovaru ve Svitavách a možná i další pozvaní sládci. Sejdou se zde domácí vařiči piva, kteří se přijdou pochlubit se svými výtvory. Zlatým hřebem večera bude divadelní vystoupení.

V 18:00 hod vystoupí v přilehlém sále restaurace divadelní spolek Zběsilá Pípa působící při ostravském pivním klubu Hobit (srdce ostravského minipivovaru Qásek) se svojí 90 minutovou pivní zpěvohrou s názvem Josef 2 aneb České národní opruzení. Autorem hry je Martin Jarošek. Při popisu hry uvádíme jeho vlastní slova.

Po pivním crazy muzikálu Únos Heinekena se ostravské divadélko Zběsilá Pípa (Protistátní prodělečná dezorganizace) chystá uvést premiéru dalšího kusu, který je zkomponován v podobném duchu - pivní zpěvohru Josef 2.

Tentokrát autor sáhl po výhradně historickém materiálu. Letos v Českých zemích a na Moravě slavíme (jak kdo) již 230. výročí zrušení nevolnictví. Toto téma autora zajímá již přes 30 let, proto je další pivní muzikál přesně o tom. Děj hry je velmi prostý. Nevolníci po úmorné robotě v obci Kocovidlo vejdou do šenku, kde je na čepu zkažené a zkyslé pivo, které chutná jen místnímu prasáckému drábovi. Jako nevolníci si nemohou volně zajet na pivo někde jinde, proto chystají rebelii, která by jim pomohla z jejich utrpení. Nejprve je fyzicky napaden zlořečený sládek Hložek původem z Nového Bydžova, který do hospody neuváženě vstoupil, pak je problém nekvalitního moku diskutován s geniálním sládkem F.O. Poupětem, který se v Kocovidle zastavuje na svých cestách.

Když je příchozím fanatickým páterem A. Koniášem vedle husitské literatury spálena též česká Příručka pro výčepníky a historický almanach Kwasní nápojowé králowství českého, rozhodne se osazenstvo krčmy napsat protestní petici samotnému císaři Josefovi 2.. Ten nic netuše bohémsky popíjí se svou matkou Marií Terezií na svém zámku ve Vídni, avšak když se mu donese jakému strádání je vystaven sprostý venkovský lid, napíše Patent o zrušení nevolnictví a o svobodě výběru pivních značek a Patent toleranční, kterým legalizuje evangelickou víru. Tyto svoje revoluční počiny jede hned prezentovat do Kocovidla, kde F.O. Poupě a napravený Hložek zrovna uvařili nové chutné pivo...

Děj doplňuje ještě vlašský dřevěný panáček Pivocchio, který díky svému enormně dlouhému nosu nemůže řádně pít pivo z půllitru a autor si ve hře zahraje svou oblíbenou jiráskovskou postavu českého bratra Žalmana.

Před i po divadelním vystoupení se můžete pobavit s domovarníky o tom, jak se vaří pivo doma. Budete moci ochutnat i vzorky jejich výtvorů. Dále bude na čepu v průběhu dne devět druhů vánočních točených speciálů z ČR a zahraničí, můžete ochutnat speciality mistra kuchaře vařené na pivu a potkat lidi se stejným zájmem. Srdečně vás zve kolektiv restaurace Veselka v Litomyšli.

Zdroj: Restaurace Veselka Litomyšl

V pivovaru ve Velkých Popovicích proběhne třetí adventní neděli tradiční oslava vánočních svátků. V neděli 11. prosince ve 12 hodin odstartuje program, kde se bude kromě ochutnávky piva stavět betlém nebo prohlížet obrazy. Součástí programu bude mimo jiné i zpívání koled v podání velkopopovické umělecké školy. Vyvrcholením pak bude odměna v soutěži o nejlepší vánočku, do které se můžete zapojit i vy.

Za nejlepší vánočku karton piv a spoustu dárků

Zlatým hřebem letošní Kozlí nadílky bude první ročník soutěže o nejlepší vánočku, do které se může zapojit široká veřejnost. Vzorky vánoček budou posuzovány na základě chuti i vzhledu. Porotci se stanou všichni návštěvníci restaurace Velkopopovická Kozlovna, ve které klání proběhne. Odměna je připravena nejen pro tvůrce vítězné vánočky, ale také pro hlasující. Výherci budou odměněni balením velkopopovických piv dle vlastního výběru, dárkovým balíčkem z Kozlího obchůdku a poukazem do Kozlovny. Pro vylosovaného hlasujícího je připravena sada originálních rohatých půllitrů. Vítězný recept bude zveřejněn ve Velkopopovickém zpravodaji a na webových stránkách pivovaru.

Odměnit se můžete i speciální vánočkou od Velkopopovického Kozla. Do této vánočky je přidán Velkopopovický Kozel Černý, který zajistí její vláčnou a zajímavou chuť. Recept si samozřejmě budete moci odnést.

Program soutěže:

9:00 – 11:00 Přihlášení vánoček v pivovaru

12:00 – 16:00 Hodnocení vánoček návštěvníky

16:30 Vyhlášení nejlepší vánočky,

slosování hlasujících o ceny

V rámci vánočního odpoledne v pivovaru bude mít každý návštěvník jedinečnou šanci zúčastnit se prohlídky nových prostor historických sklepů. Trasa začíná u návštěvnického centra a vychází se v 13:00, 14:00 a v 15:00 hodin.

Velkopopovičtí budou mít svůj perníkový betlém

V restauraci Kozlovna se bude vytvářet velkopopovický betlém. Dřevěný skelet betlému, který vytvořili bednáři pivovaru, o velikosti 100 x 65 cm bude doplněn a nazdoben postavičkami z perníku, které mohou vlastnoručně vytvořit sami návštěvníci restaurace. „Pro betlém již máme připravené místo. Po dobu vánočních svátků bude zdobit návštěvnické centrum pivovaru, kde jej umístíme do jednoho z oken. Jistě to bude pro návštěvníky příjemné zpestření již tak originální výzdoby,“ těší se na reakce hostů vedoucí návštěvnického centra pivovaru Eva Kršňáková. Všichni zájemci se mohou zapojit do tvorby betlému v průběhu celého odpoledne.

Tip na vánoční dárek - nová zimní kolekce Kozlího oblečení

Velkopopovickou nadílku můžete využít také k nakoupení netradičních dárků jako odměnu pro své blízké. V Kozlím obchůdku bude zahájen prodej nové kolekce Kozlího oblečení a dalšího sortimentu. V období od 12. do 23. prosince navíc každý návštěvník dostane k nákupu nad 300,- Kč malý vánoční dárek.

Zpívání koled a výstava obrazů

K vánoční atmosféře patří beze sporu zpěv koled. Toho se v rámci Kozlí nadílky zhostí žáci základní umělecké školy Velké Popovice. Sbor vystoupí od 15 hodin před návštěvnickým centrem pivovaru. Na své si přijdou také milovníci umění, kteří si mohou prohlédnout výstavu abstraktních obrazů od průvodkyně pivovaru, paní Hany Kroupové. Výstava bude umístěna v prostorách návštěvnického centra do konce roku.

Zdroj: Tisková zpráva Velkopopovického Kozla

Komplexní audit na veškeré hospodaření firmy Jihomoravské pivovary a.s. Vyškov jejichž jediným akcionářem je Ministerstvo zemědělství požaduje místopředseda Věcí veřejných Tomáš Jarolím po ministru zemědělství Petru Bendlovi.

„Důvodem tohoto podnětu je skutečnost, že ve věci hospodaření uvedené firmy byla dne 25. 6. 2010 podáno trestní oznámení, které je ve stádiu sdělení obvinění a přípravy zpracování žaloby státním zastupitelstvím. Nicméně soudní řízení se bude zabývat zejména trestně - právní odpovědností zodpovědných osob a mohlo by se stát, že vzniklé finanční škody nebudou nakonec státu uhrazeny. Z tohoto důvodu považuji za nezbytné, aby jste jako představitel jediného akcionáře firmy nařídil provedení komplexního auditu jejího hospodaření tak, aby mohla být vyžadována náhrada případně vzniklých škod po těch, kteří je svým jednáním způsobili," uvádí v žádosti o audit Jarolím.

A není toho málo, čím by se měla kontrola zabývat. Jde například o prodej sodovkárny Tečovice, prodej areálu pivovaru Kroměříž, prodej rekreačního střediska Karolínka, výběrové řízení pronájmu Vyškovského pivovaru, prodej Záhlinické sladovny, prodej pivovaru Uherský Ostroh, prodej sodovkárny Uherské Hradiště, prodej pivovaru Černá Hora a prodej pozemků ve Znojmě. Věci Veřejné jsou již delší dobu přesvědčeni, že za vyšetřovaným a dosud stále neobjasněným tunelováním majetků kolem Vyškovského pivovaru a dalších objektů může být i bývalý ředitel pivovaru Vyškov a současný starosta tohoto města Jiří Piňos (ČSSD), který je skutečně v souvislosti s případem možného podvodu policií vyšetřován.

Sociální demokracii a samotného Piňose Véčkaři vyzvali, aby odstoupil z funkce či se vzdal mandátu alespoň do doby, než bude prokázána jeho vina či nevina.

„Již bylo zahájeno trestní stíhání Jiřího Piňose, vyzýváme sociální demokracii, aby po dobu než bude zjištěna a objasněna jeho vina či nevina, aby Jiří Piňos nevykonával funkci starosty Vyškova. Respektujeme presumpci neviny, ale závažnost situace se neslučuje s výkonem takové funkce," uvedl Jiří Krutílek, předseda VV ve Vyškově.

„Předpokládám, že sociální demokracie ve Vyškově nebude skákat tak, jak Véčkaři pískají. Osobně se necítím ničím vinen ovšem kdyby vyšetřování dopadlo v můj neprospěch, pak vím, co se sluší a patří," reagoval na nátlak starosta Vyškova. Pińos opakovaně také uvedl, že podobné útoky považuje za politický boj. Na nejasnosti kolem prodeje vyškovského pivovaru upozornili jako první podle vlastních slov právě členové Věcí veřejných ve Vyškově, kteří podali také první trestní oznámení na neznámého pachatele. O peníze podle dosavadního policejního vyšetřování přišel vyškovský pivovar respektive společnost Jihomoravské pivovary při prodeji sodovkárny v Tečovicích na Zlínsku. Akcionář rozhodl o prodeji majetku zadlužené firmy, v zadání soutěže však stálo například, že předmětem prodeje nejsou zásoby sodovkárny, tedy sirupy, cukr a rozpracovaná výroba, ani obalové materiály. Prodejce se pak v rozporu se zadáním v kupní smlouvě zavázal, že prodává i suroviny a obaly. Podle vyšetřovatelů také nebyla dodržena podmínka, aby celá kupní cena byla uhrazena na účet nejpozději dva dny před podpisem kupní smlouvy. Kupující firma zaplatila pouze částku půl milionu korun a zbytek až dosud vůbec neuhradila. I proto podal Tomáš Jarolím ministru Bendlovi oficiální žádost o udělení auditu, protože se obává, že věc jednak může jít do vytracena a hlavně - že stát přijde o peníze, které již měl prokazatelně dostat.

Zdroj: Parlamentní listy.cz | Autor: Martin Šimák

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/215566.aspx

Krušovice – kráľovské pivo, ktoré pozná každý fajnšmeker, oslavuje tento rok už 430. výročie. Príbeh o počiatkoch piva Krušovice siaha až do 16. storočia, keď si ich zo svojho osobného majetku vybrala jeho kráľovská výsosť Rudolf II. Exkluzívny zlatistý mok je symbolom prémiovej chuti a výnimočnosti pre každého, kto si potrpí na kvalitu.

Skrýva sa v čistote a prírodnom charaktere ingrediencií piva Krušovice. Varí sa z najvychýrenejšej a najdrahšej odrody chmeľu – žateckého poloraného „červeňáku“. V spojení s jedinečnými aromatickými silicami vytvára dokonale vyváženú jemne horkú príchuť a príjemnú vôňu. Jačmeň pre prémiové pivo Krušovice sa pestuje iba v starostlivo vybraných oblastiach Českej republiky. Krištáľovo čistá voda z artézskych studní Křivoklátskych lesov je ďalším poznávacím znamením pravých Krušovíc. Moravský jačmeň, žatecký chmeľ a voda z chránenej krajinnej oblasti Křivoklátsko - to sú 3 zázračné prísady na elixír, ktorý vás prenesie v čase priamo k šľachtickému stolu.

Stáročia skúseností

Vyvážená chuť je výsledkom starostlivej prípravy. Krušovické pivo sa varí dodnes priamo v Krušoviciach pod dohľadom vychýrených majstrov. Stáročia skúseností sú pravým receptom pre výnimočnosť chutného moku. Kráľovským pivovarom a pravým klenotom medzi českými pivami sa Krušovice stali už v 16. storočí, keď prirástli k srdcu samotnému cisárovi. Krušovický dvor a pivovar spolu s celým křivoklátskym panstvom patrili cisárovi Rudolfovi II. od roku 1583. Ako vášnivý obdivovateľ dokonalosti a znalec alchýmie dodal tento panovník krušovickému pivu neopakovateľné fluidum. Punc jedinečnosti si pivo Krušovice získalo čistotou ingrediencií a pečaťou, ktorú pivu vtlačil sám cisár. Odvtedy prešlo už 430 rokov, čo si sladovnícki majstri v Krušoviciach z pokolenia na pokolenie odovzdávajú tradičné umenie varenia piva. Jeho kvalita ho stále radí medzi pivné klenoty.

Korunovaná kráľovská chuť

Kvalitu piva Krušovice opätovne potvrdilo aj medzinárodné ocenenie a to z prestížnej svetovej súťaže The International Beer Challenge 2011. Z Londýna si tmavé pivo Krušovice odnieslo zlatú a Krušovice Imperial striebornú medailu. Získalo tak punc najvyššej kvality a výnimočnosti a kráľovská chuť bola právom korunovaná.

Oslava chuti

Pivný klenot Krušovice láka k ochutnaniu už na pohľad. Je zdravým a osviežujúcim doplnkom k jedlám z diviny či plodom mora. Pomáha i k lepšiemu tráveniu. Jeho chuť umocní správne vychladenie na 7˚ Celzia. Správne načapované pivo Krušovice má hustú penovú čiapku, ktorá jemne presahuje okraj pohára.

Ak patríte k fajnšmekrom, ktorí vedia oceniť kvalitu, doprajte si Krušovice ako zlatý klinec každého dňa. Atmosféru stretnutí s priateľmi, oslavu úspechu, či príjemné chvíle oddychu dotvorí tento klenot medzi pivami. Krušovice sú odmenou, ktorú si dožičí každý pivný gurmán. Oslávite spolu s Krušovicami ich okrúhle jubileum. Viac informacií nájdete na stránke www.krusovice.sk

Zdroj: Topky.sk

http://www.topky.sk/cl/13/1292435/Klenot-medzi-ceskymi-pivami-uz-430-rokov

Pivovarům v Pardubickém kraji se letos dařilo. O značky Pernštejn či Otakar je větší zájem než před rokem a zvýšily i svoji produkci. Spolu s Rychtářem, který údaje o produkci nezveřejnil, jsou úspěšné i v soutěžích a jejich pivo zákazníkům stále chutná.

"Tyto informace bohužel s ohledem na konkurenci neuvádíme," řekla obchodní ředitelka hlineckého pivovaru Rychtář Lenka Vedrová. Je pravda, že zatímco celý český pivní trh loni poklesl o 8 %, hlinecký pivovar zvýšil prodeje piva Rychtář o 18 % a jeho výstav se poprvé v historii přiblížil magické hranici 100 tisíc hektolitrů. A tak výjimečné výsledky se jen těžko dají zopakovat.

Úspěšnější proti loňsku je letos určitě jak pardubický Pivovar Pernštejn, tak Měšťanský pivovar Polička. "Pokud trend prodejů našeho piva nepoleví, uvaříme v tomto roce zhruba o 10 % piva více než loni," řekl předseda představenstva poličského pivovaru Karel Witz. Loni vyprodukoval jeho pivovar kolem 64 tisíc hektolitrů piva.

Příčin vzestupu je podle něj víc. Od roku 2009 pivovar žádné pivo nepasteruje, od loňska ho skladuje v ležáckých tancích a při stáčení ve dvojité ochranné atmosféře dusíku a oxidu dusíku. Pitelnost piva tedy má přednost před jeho trvanlivostí.

Pardubice vyváží na Slovensko

Navíc mají v Poličce prodej piva non-stop, který využívá 42 % odběratelů, proto se může pivovar zaměřit při rozvozu na vzdálenější oblasti, jako jsou Brněnsko, Ostravsko či Praha. Ve hře je i motivace lidí. "Pokud prodáme minimálně pět tisíc hektolitrů piva za měsíc, obdrží každý pracovník za pivo nad tento limit odměnu," dodal Karel Witz.

Ředitel pardubického Pivovaru Pernštejn Jan Kvasnička pokládá za příčinu vzestupu zvýšeného odbytu v roce oslav 140 let od založení pivovaru vyrovnanou kvalitu výrobků, větší zviditelňování pivovaru, nové etikety s novým logem a také značné personální posílení obchodního úseku.

Pardubičtí vyváží do zahraničí desetinu piv, nejvíc na Slovensko, nejdál do Dominikánské republiky. Obdobně jako na Slovensku má připravenou obchodní firmu na Ukrajině. Polička letos s výjimkou malé dodávky do Finska pivo neexportuje. Rychtář zamířil hlavně do Německa, Švédska a Itálie.

Pivo v nejbližší době nezdraží

Všechny tři pivovary prodají více sudového piva než v lahvích. V Pardubicích dokonce začali zkoušet dodávky v PET lahvích. "Pokud bude zachovaná kvalita a současný zájem o tyto výrobky, zahájíme dodávky," uvedl Jan Kvasnička.

Dobrou zprávou je, že pivovary v nejbližší době nehodlají zdražovat. "Jsou takové obchodní domy, které na nás vymáhají u lahvového piva minimálně 0,5 procenta zlevnění. Leč marně. Protože kromě povinného zvýšení cen, které bylo dané zvýšením daně od 1. ledna 2010 a od toho samého dne o jednoprocentní zvýšení DPH, jsme naposledy zvýšili ceny k 1. lednu 2008. Příští rok nechceme hýbat s cenami, raději zvýšíme výstav," uvedl šéf poličského pivovaru.

Ani Rychtář letos nezdražoval a v nejbližší době se ceny zvyšovat nechystá. V Pardubicích o zdražení uvažují, ale až po srovnání s vyššími cenami vstupních surovin a energií. Přesné datum však zatím nezveřejňují.

V kraji přibývá množství minipivovarů

O tom, že lidé rádi vyhledávají speciální chutě, svědčí vzrůstající počet minipivovarů v Pardubickém kraji. Už zavedené jsou v Medlešicích a Žamberku. Nový malý pivovar s chutným kvasnicovým pivem se objevil letos ve vesnici Žlebské Chvalovice nedaleko Ronova nad Doubravou.

Ve Svitavách začali čepovat tři nové druhy piv v Restauraci Na Kopečku. V areálu bývalého pivovaru v Dašicích na Pardubicku vaří ve vlastní varně Dašické pivo podle originálních receptur. V příštím roce vznikne nový minipivovar také v Litomyšli.

Letošní ocenění krajských pivovarů

Rychtář Hlinsko

Pivo České republiky 2011 - Rychtář Premium - 2. místo

Znojemský hrozen 2011 - Rychtář Speciál - 2. místo

Sdružení přátel piva - Rychtář Speciál - 2. místo

Pernštejn Pardubice

Pivo České republiky 2011 - Klasňák - 1. místo

Zlatá pivní pečeť 2011 - Klasňák - 1. místo

Stříbrná pivní pečeť 2011 - Pernštejn Vilém 11° - 2. místo

Znojemský hrozen 2011 - Pernštejn Granát 13° - 2. místo

Regionální potravina Pardubického kraje - Pardubický Taxis 14°.

Měšťanský pivovar Polička

Zlatá pivní pečeť - 10° tmavá Hradební - 1. místo

Bronzová pivní pečeť - 12° Záviš prémiový - 3. místo

Sdružení přátel piva - 11° Otakar světlý ležák - 3. místo

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hubený | Foto: Radek Kalhous

http://pardubice.idnes.cz/pivovary-pernstejn-otakar-a-rychtar-uspely-v-soutezich-u-zakazniku-1g5-/pardubice-zpravy.aspx?c=A111202_1694538_pardubice-zpravy_kol

Nedávno vyšel nový díl společenské pivní hry Chlastej - Návštěva pivovaru. Užijte si opravdovou zábavu, které neuniknete! Pokud nevíte co pod stromeček, tak tímto dárkem rozhodně potěšíte a hlavně pobavíte! Společně si pak můžete užít i silvestrovskou párty, která se s Chlastej rozhodně příjemně rozjede ;)

Hru si můžete objednat přímo na www.chlastej.cz , nebo v některém z partnerských obchodů