Měšťanský pivovar v Havlíčkově Brodě si i nadále podrží majetkovou účast v hokejové společnosti HC Rebel. Potvrdil to ředitel pivovaru Jiří Hušek.

„S novým vlastníkem hokejového klubu jsme se už sešli. Nabídka na odkup našeho balíku akcií při tomto jednání nepadla,“ řekl Hušek. Znamená to, že pivovar bude havlíčkobrodský hokejový klub vlastnit i nadále z deseti procent.

Dalším konkrétním výstupem z jednání se zástupci společnosti ŽSD byla i nabídka jednoho místa pro brodský pivovar v představenstvu společnosti HC Rebel. „Zatím jsme si ponechali lhůtu na rozmyšlenou,“ konstatoval Hušek.

Ten jednoznačně přivítal i rozhodnutí ŽSD Brno ponechat brodskému hokejovému klubu tradiční název HC Rebel. „Nezastírám, že to má pro nás velký význam. Kromě toho vyšli noví majitelé tímto krokem vstříc i celé fanouškovské obci v Havlíčkově Brodě,“ uzavřel Hušek.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Jaromír Kulhánek

Možno ste si všimli, že vinotékam sa v posledných rokoch začalo výnimočne dariť a slovenské vína získavajú čoraz vyšší kredit. Že by si Slováci začali vo zvýšenej miere ctiť božský nápoj z hrozna? To by však určite vyvolalo nejakú reakciu zo strany pivných prevádzok a producentov piva, pretože počet zákazníkov nie je nafukovací. Sezóna posedení s priateľmi pri dobrom nápoji sa začína. Aké sú jej trendy?

Škóti bez whisky, Francúzi bez vína, Nemci bez piva? Nepredstaviteľné. Či sa nám to páči, alebo nie, väčšina civilizácií okrem tých prohibičných je ako islamská, má nejakú alkoholovú kultúru.

Čo sa týka Slovenska, sme rozdelení. Na západe a juhu je tradičné vinárstvo, ale v ostatných oblastiach je v obľube skôr tvrdý alkohol - podľa toho, čo ktorá oblasť ponúka - a tradičné je aj varenie piva. Napriek skvelému vinárskemu dedičstvu bola však za totality vínna kultúra na úpadku. Vo viechach sa pančovalo a vrcholom pôžitkárstva boli vína ako sviečka alebo Nitrianske knieža.

Všetko chutilo rovnako

„Pivo sa za minulého režimu považovalo za lacný nápoj robotníckej triedy, ktorý sa pil po hektolitroch,“ hovorí Daniel Šabík, odborný publicista a znalec piva. „Túto nálepku si bohužiaľ nieslo aj ďalej, a preto tak k nemu časť verejnosti, ale aj samotných výrobcov stále pristupuje. Zatiaľ čo za minulého režimu existovala aspoň pestrosť v počte a osobitosti výrobcov, po nežnej revolúcii došlo k veľmi rýchlemu zániku pivovarov, často aj cielenému, teda ku skupovaniu a zatváraniu pivovarov konkurenciou a celkovému splošteniu ponuky.“

Ohľadom piva tak podľa Šabíka pokračoval trend, ktorý tu bol kedysi s vínom: v bežnej reštaurácii dostával konzument na výber medzi veltlínom a frankovkou produkovanými na objem, bez osobitosti a chuti. „Počet pivovarov klesal, výroba sa industrializovala, pivá sa zrazu začali navzájom podobať a konzument nemal možnosť výberu. Aj pokiaľ ste boli v regióne miestneho pivovaru, často sa stávalo, že v tunajšej reštaurácii nebolo k dispozícii miestne pivo, ale produkt niektorého z nadnárodných výrobcov.“ V tomto období sa zaviedol pojem europivo, čo je štandardné pivo, ktoré, nehľadiac na značku, chutí viac či menej rovnako.

Trendy

K pomalému zvratu došlo na prelome tisícročí s tým, že intenzita zmien je za posledný rok až dva najväčšia. To však hovoríme o Česku, Slovensko je niekoľko rokov pozadu, ale aj tu sa tieto trendy jasne kryštalizujú. Ukazuje sa, že konzumenti sú unavení univerzálnosťou značiek a požadujú pestrosť a to nielen klasického typu piva, ale aj iné pivné štýly.

To podmienilo vznik desiatok nových reštauračných minipivovarov, teda podnikov, kde sa na mieste pivo uvarí aj vypije. Druhým trendom je podľa Šabíka vznik pohostinstiev, kde sa čapuje šesť až dvadsať značiek. Realizujú sa tu špeciálne akcie, napríklad týždeň s pivami z konkrétneho kraja alebo prezentácie jednotlivých pivovarov a podobne.

Tretím trendom je, že krčmári odmietajú, aby bol ich podnik takpovediac monotematický, chcú mať na spestrenie jedno až dve iné pivá než zo zmluvného pivovaru. Celkovo tak trh v Česku smeruje k väčšej pestrosti a opakuje tak trendy, ktoré už prebehli v 70. až 80. rokoch v USA, Veľkej Británii, v 90. rokoch v Holandsku, Dánsku a ďalších európskych krajinách a je isté, že Slovensko bude nasledovať.

Štvrtým trendom je varenie piva doma pre vlastnú spotrebu, tzv. homebrewing. Dnes sa dajú kúpiť technológie a patričné suroviny, takže každý, kto má chuť, si môže uvariť svoju vlastnú pivnú špecialitu.

„Postupne sa pivný trh prebúdza. Je pozitívom, že vznikajú ďalšie minipivovary. Sú však osamotené, ich vlastná propagácia je až na výnimky na nulovej úrovni. Mínusom je aj ich veľmi úzky sortiment. Na Slovensku v podstate neexistuje organizovaná komunita priaznivcov poctivého piva a pivných fajnšmekrov, azda okrem tých združených okolo serveru kamnapivo.sk. Tiež tu absentujú pivovarské slávnosti,“ dodáva Šabík.

Pivotéka

Ďalším moderným pivným trendom sú pivotéky. Zveľaďovať obmedzený pivný svet si zaumienil Peter Blahút, ktorý si založil Prešporskú pivotéku – trojjedinú, lebo je to obchod na webe, kamenná predajňa aj distribučná služba pre reštaurácie.

„Slovenskí vinári úspešne postupujú v propagácii kultúrneho pitia vína a prezentácii skutočnej kvality - vznikol napríklad Národný salón vín, čo je, myslím si, úspešný projekt. Pivo ťahá za kratší koniec. V reštauráciách si stále môžeme vyberať nanajvýš medzi dvanástkou a desiatkou jednej značky,“ hovorí Blahút. „Chceme ponúknuť zaujímavé alternatívy. Máme v ponuke hlavne belgické vrchne kvasené pivá, čo je klasická technológia oveľa staršia ako bežné ležiaky. V slepom teste si trúfam identifikovať najmenej päťdesiat zo šesťdesiatich druhov, ktoré ponúkame – bežne produkované ležiaky sú na nerozoznanie podobné.“

V kamennom obchode je ich vystavených dosť. Človek chodí popri policiach a vníma, že toto je naozaj iná pivná kultúra. Malé fľašky elegantných tvarov, na mnohých emblém nejakého ovocia, ktoré obsahujú. Pre každý druh alebo značku je určený príslušný pekný pohár. Človeka zvyknutého na desiatku - dvanástku zarazia aj ceny, ale tieto pivá nie sú určené na veľkokapacitné nalievanie, navyše mnohé majú obsah alkoholu podobný vínu.

Je tu aj jeden tuzemský produkt – trnavský Sessler. „Prekvapilo ma, že sa nám darí aj alebo hlavne mimo Bratislavy,“ uzatvára Blahút.

Rozširovanie obzoru

„Pivo sa nedá variť s kalkulačkou v ruke,“ hovorí Ladislav Kovács. „Nič proti korporáciám, ale ležiak plzenského typu, ktorý spravidla ponúkajú, je len malý zlomok pivnej kultúry.“

Kovács je majiteľom malého reštauračného pivovaru Kaltenecker z Rožňavy, ktorý ako jeden z mála nepatrí pod jednu z dvoch korporácií, ktoré ovládajú slovenský trh s pivom (Heineken a Sabmiller).

Kaltenecker produkuje niekoľko takzvaných pivných špecialít. „Takéto pivá sa varili v našich končinách už od stredoveku,“ hovorí Kovács. „Dlhé, aj polročné ležanie v dubových sudoch zabezpečilo, že pivo bolo veľmi komplexné a silné. Slúžilo aj ako zásobáreň vitamínov a živín na zimu. Presne takéto pivo je naša novinka – dvadsaťsedmička. Má desať a pol percenta alkoholu – ako víno.“

Kovács vysvetľuje, že pivo – to je vo svete minimálne deväťdesiat kategórií a tristo až štyristo podkategórií. Ležiak plzenského typu je len jedna z nich. Je síce najobľúbenejší, ale to neznamená, že iné pivá nemajú svoju kultúru. Málokto vie, že tento ležiak vymysleli v roku 1842, takže to nie je pivo s veľmi dlhou tradíciou. Len v Belgicku je tisíc štyristo pivovarov a rôznosť ich produkcie je úžasná. „Mojím cieľom je propagovať celú pivnú kultúru, aby ľudia neboli obyčajní pivári, ale pivní gurmáni. Za trinásť rokov, čo existuje náš pivovar, sme uvarili dvadsaťjeden druhov nevšedných pivných špecialít, čím sme získali rešpekt aj v zahraničí, kde sme pomaly známejší ako na Slovensku.“

V Kalteneckeri organizujú každý mesiac degustačné sedenia pivného klubu, ochutnávajú a hodnotia pivné špeciality zo sveta, zoznamujú sa s trendmi. Organizujú aj pivné slávnosti, ale nie formou hromadného nasávania typu Oktoberfest, ale sú to skôr fajnšmekerské záležitosti.

Pivovar podporuje aj homebrewerov, teda domácich varičov piva. To je záľuba, ktorá si aj na Slovensku získava pomerne širokú popularitu. Práve na pivných slávnostiach sa vyhlasuje Slovak Hombrewing Star. Napriek názvu je súťaž medzinárodná. „Absolútny víťaz si môže u nás v pivovare uvariť svoju várku, päť hektolitrov vlastného piva. V homebreweroch je jasný potenciál, že opustia kuchyňu či garáž a založia si minipivovar. To je aj prípad bratislavskej reštaurácie Omama,“ konkretizuje Kovács.

Pivo a víno:

to sú dva veľké svety. Netreba v nich tráviť príliš veľa času, ale ak ich nepoznáme, môžeme sa pripraviť o veľmi príjemné zážitky. A ako hovorí klasik – pite s rozmyslom a od osemnástich rokov!

Poďme „do tankoch“

Aj v tradičnej pivnej ležiakovej kultúre sa dajú vymyslieť nezvyčajné veci. Napríklad čapovanie z tankov. Pri tejto technológii sa pivo nevozí v sudoch, ktoré sa narážajú, ale dovezie sa rovno z pivovaru v tepelne izolovanej cisterne a priamo sa stáča do veľkých nádob – tankov, ktoré pojmú niekoľko hektolitrov.

Vtip je v dvoch veciach – pivo je nepasterizované, teda neprebehne konzervačným procesom; vydrží síce kratšie, ale je o to chutnejšie. Po druhé, čapuje sa veľmi šetrne, lebo v tanku je ešte vak z fólie, ktorý pivo obalí a nápoj sa čapuje tlakom vzduchu na vak. Takže pivo neprichádza do styku so vzduchom.

V Čechách majú viac ako štyristo prevádzok s týmto spôsobom čapovania. Podľa Zuzany Lošákovej, tlačovej hovorkyne spoločnosti Topvar, a. s., je v Bratislave päť prevádzok, kde sa takto čapuje Plzeň, a na východnom Slovensku viac ako päťdesiat podnikov, kde čapujú z tankov Šariš. Čapovanie piva z tankov chystá už túto sezónu aj konkurenčná korporácia Heineken Slovensko.

Mariánovi Murčovi, majiteľovi bratislavskej Plzenskej reštaurácie, kde na takúto prevádzku nabehli, sa nepáči trend súčasnosti – že niektoré podniky v zahraničí, ale aj u nás, majú točky rovno na stoloch a hostia si čapujú sami.

„Zaručiť kvalitu čapovaného piva môže len výčapník – tým, samozrejme, nemyslím nejakú brigádničku, ktorá sa postavila k točke deň po tom, čo nastúpila. V krajinách s vyspelou kultúrou piva, napríklad v Česku, je krčmár vážená osoba,“ hovorí. Krtitizuje aj módu čapovania do zmrazených pohárov. „Pivo má predsa istú nastavenú teplotu, na ktorej ho udržiavame po celý čas – v pohári má mať šesť až osem stupňov. Viete si predstaviť, čo to spraví, keď sa načapuje do pohára, ktorý má mínus päť stupňov?“

Zdroj: Domacnost SME.sk | Autor: Marian Jaslovský

Plzeňský Prazdroj spustil spotřebitelskou soutěž o cestu na The Open, nejstarší a nejprestižnější golfový turnaj světa. Deset nejúspěšnějších, kteří prokáží své znalosti o The Open a správně odpoví na tipovací otázku, dostanou šanci startovat na turnaji Pilsner Urquell Golf Cup koncem června na Karlštejně. Celkový vítěz se pak může těšit na luxusní pobyt na Thhe Open. Pilsner Urquell je partnerem golfu od roku 2001. V Česku se spojuje především s Pilsner Urquell Czech PGA Tour. Pro rok 2010 je již domluvena i spolupráce s Casa Serena Open, podnikem hraným na Roztěži u Kutné Hory v rámci seniorské European PGA.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autorka: Jitka Němečková

Ozzák z nejúspěšnějšího nováckého sitcomu Comeback nezůstal na zahájení pivního festivalu nic dlužen pověsti své seriálové postavy. Herec Martin Dejdar se s rolí tak zžil, že mu nestačil jeden půllitr zlatavého moku, ale nabral si ještě do zásoby.

Martin Dejdar v převlečení za televizní hvězdu Ozzáka společně s kolegyní z Comebacku Kristýnou Leichtovou a také silikonovou modelkou Hankou Mašlíkovou byli hvězdami zahájení tradičního pražského pivního festivalu.

„Tak ať nám slouží," připil si Martin Dejdar. „Strejda Ozzák mě sem vzal tajně, tak snad nám to doma projde," smála se Leichtová, která se vžila do své seriálové role, kde hraje Dejdarovu neteř.

Hanka Mašlíková se na akci objevila ve slušivém kroji a přítomným pivařům načepovala hned několik kousků zlatavého moku. „Nejsem klasická pivařka, ale po dobrém jídle je malé pivo na trávení ideální," prozradila Novinkám Mašlíková.

Na pivním festivalu v pražských Letňanech si hosté mohou až do 30. května vychutnat osmdesát druhů piva.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Gabriela Wolfová

Měšťanskému pivovaru Havlíčkův Brod, a. s., který je jediným nezávislým pivovarem na Vysočině, se přes pokles spotřeby piva v celé republice daří zvyšovat produkci.

„Pokles spotřeby v celé republice vloni činil šest procent, nám se ale daří zvyšovat odbyt zejména sudového piva. Považuji za obrovský úspěch, že jsme v gastronomii překročili růst o šest procent, přičemž právě v gastronomii je pokles spotřeby piva celorepublikově nejvyšší.

Jsem přesvědčený, že hlavním důvodem je kvalita a chuť piva, které vyrábíme tradiční technologií vaření, kvašením v otevřených spilkách, poté poctivě leží v našich sklepích. Hostinští se samozřejmě snaží řešit pokles návštěvnosti své restaurace a my jsme zaznamenali, že zařazení našeho piva do nabídky hospod často přiláká další hosty,“ vysvětluje Jiří Hušek, ředitel havlíčkobrodského pivovaru.

Nárůst představoval v brodském pivovaru v loňském roce zisk více než sto padesát nových hospod. Vedle regionu Vysočiny se podařilo obchodníkům pivovaru získat nová odbytiště v oblastech Kutnohorska a Královéhradecka. Trend roku 2009 letos akceleruje a v prvním čtvrtletí roku 2010 havlíčkobrodský pivovar prodal o více než sedm procent více piva než ve stejném období roku 2009.

„Pozorujeme velmi intenzivní odklon spotřebitelů od značek piv globálních konkurentů ve prospěch regionální značky piva. Jsme přesvědčeni, že naši zákazníci jsou nejnáročnější pivaři na světě a kvalita piva hraje klíčovou roli. Dobrému výsledku prodejů též pomohlo zavedení nového balení lahvového piva, které je nyní k dostání jak v praktických kartonech po deseti lahvích, tak po osmi lahvích,“ uzavírá ředitel pivovaru.

Zdroj: Vysočina News.cz | Autor: Milan Pilař

Světová pivovarská skupina SABMiller, která v Česku vlastní Plzeňský Prazdroj, zvýšila celoroční zisk o šest procent na 4,38 miliardy dolarů (zhruba 91,1 miliardy korun). Druhému největšímu výrobci piva vzrostly tržby o čtyři procenta na 26,35 miliardy dolarů.

V Evropě se objem produkce SABMilleru snížil o pět procent. V Česku a Rusku si skupina podíly udržela a v Polsku a Rumunsku se jí podařilo podíly zvýšit. Společnosti klesl v Evropě prodej piva, protože v regionu přetrvávají těžké hospodářské podmínky doprovázené navíc na několika klíčových trzích zvýšením daní.

„Zlepšení spotřebitelských výdajů neočekáváme dříve než v druhé polovině roku,“ uvedl generální ředitel firmy Graham Mackay. Podle něj se však ekonomické prostředí začíná zlepšovat v některých rozvíjejících se trzích v Africe, Latinské Americe a Číně. Ty se na zisku podílí více než 85 procenty.

Skupina zaznamenala v Severní Americe nárůst zisku o sedm procent, více se dařilo na rozvíjejících se trzích, například v Jihoafrické republice vzrostl zisk o 16 procent. Společnost navíc předpokládá, že se v průběhu mistrovství světa ve fotbale zvedne objem prodejů piva v JAR o čtyři procenta.

Do celkových výsledků firmy, která působí zejména na rozvíjejících se trzích, promluvila cenová politika firmy i nižší náklady. Dolarový zisk na akcii se pivovarské skupině zvýšil o 17 procent na 161,1 centu. Před rokem tento výsledek dosáhl 137,5 centu a analytici očekávali nárůst na 163,3 centu.

Akcie firmy po zprávě v Londýně poklesly o 4,4 procenta na 19,45 liber.

Zdroj: E15.cz

Na tři desítky reklam na zlatavý mok z celého světa budou soutěžit v rámci prvního ročníku pražského reklamního festivalu PIAF. Ten začal ve čtvrtek odpoledne v pražském paláci Žofín a vrcholit bude během pátečního večera. Výsledky jednotlivých kategorií by měly být známy v pátek kolem šestnácté hodiny.

Vytvořit speciální disciplínu o nejlepší pivní reklamu bylo podle ředitele festivalu Marka Hlavici jasnou volbou. "Chtěli jsme, aby to bylo něco typického pro Česko a rádi bychom, aby se to zařadilo mezi prestižní evropské soutěže," říká Hlavica. Přesto jsou mezi přihlášenými tuzemské pivní kampaně v menšině. Tvoří asi jen necelou třetinu soutěžního pole.

Byť reklama na pivo bývá považována za českou specialitu, odborníci upozorňují, že tuzemské kampaně mezi favority nepatří. "Stejně jako si Češi myslí, že dělají nejlepší pivo na světě, a není to pravda, tak si také myslí, že mají nejlepší reklamy na pivo. Což také není pravda," říká člen poroty Eda Kauba, kreativní ředitel Euro RSCG.

Sám přiznává, že všechny kampaně ještě neviděl, už nyní ale favorizuje německé kreativce. "Německý design je dnes podle mého názoru nejdál, ale uvidíme, jak rozhodnou porotci," dodává Kauba.

V soutěži se utká 385 reklam

A podle čeho tedy budou porotci pivní reklamu posuzovat? "Neexistují žádná měřitelná kritéria, jde o kreativitu, kterou budou posuzovat porotci, kteří mají zkušenosti z různých evropských soutěží podobného typu," vysvětluje ředitel PIAF Marek Hlavica.

Festival, jehož součástí je řada seminářů a workshopů, hostí i zvučná zahraniční jména, například šéfem poroty je Tim Delaney, zakladatel, ředitel a kreativní ředitel agentury Leagas Delaney. Na festival je akreditováno na 250 účastníků, celkově bude soutěžit 385 reklam, kampaně se rekrutují z 28 zemí a ze čtyř kontinentů, zhruba polovina z nich je z Česka.

Kromě pivní ceny se soutěží v dalších devíti kategoriích. Mimo jiné v kategorii nejlepší videoreklama, nejlepší venkovní inzerát, reklama s největší invencí či nejlepší kampaň.

První ročník je přesto zatím ve znamení spíše poloprázdných sálů. Podle Hlavici to souvisí také s tím, že někdo přijde na jeden workshop a pak zase odejde. "Uvidíme v pátek až se účastníci sejdou pohromadě," říká k menší návštěvě Hlavica.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Pavel P. Novotný

Oslavy vítězství v Ondrášovka Cupu a postupu Viktorie Plzeň do evropských pohárů zachvátily celé město a ještě zdaleka nekončí.

Gambrinus, který je partnerem klubu, zároveň neváhal a po finálovém zápase jmenoval kapitána Viktorie Pavla Horvátha čestným sládkem Gambrinusu. Horváth slavnostně převezme certifikát o svém sládkovství při vybraném domácím zápase Viktorky. „No to je paráda. Jsem vyučený řezník a teď k tomu budu ještě sládek. To je parádní kombinace, která se hodí do života,“ smál se čestný sládek Pavel Horváth.

„Věřím, že náš nový čestný sládek Pavel Horváth povede Viktorku v mnoha řízných zápasech za dalšími úspěchy,“ dodal Jiří Rákosník, manažer značky Gambrinus.

Velká párty čeká fanoušky v pátek v restauraci Na Spilce, přímo v areálu pivovaru. A kdo přijde v 17 hodin v klubovém dresu nebo šále, může se těšit na pivo zdarma.

„Blahopřeji hráčům Viktorie k historickému úspěchu. Přejeme fotbalistům, celému klubu i všem jejich fanouškům a příznivcům co nejpříjemnější oslavy,“ poblahopřál klubu k úspěchu Rákosník.

Zdroj: eFotbal.cz | Autor: Tomáš Strnad

První dodávku tmavého ležáku odešle v pátek pivovar Budějovický Budvar do Austrálie. V zásilce bude 108 hektolitrů v půllitrových lahvích, uvedl ve čtvrtek pro agenturu Mediafax manažer Petr Samec.

Do této země vyváží Budějovický Budvar od roku 2004. Loni dosáhl objem prodeje v Austrálii 3100 hektolitrů, což je o 35 procent více než v roce 2008. Letos Budvar očekává na australském trhu další zvýšení prodaného objemu.

Doprava zásilky potrvá asi šest týdnů. "Podle předběžného zájmu zákazníků očekáváme, že tmavý ležák bude v Austrálii úspěšný," řekl exportní manažer pro Austrálii z Budějovického Budvaru Tomáš Bártů.

Podle zástupců pivovaru se v této zemi rozvíjí i prodej čepovaného světlého ležáku, který obohatil nabídku restaurací v Sydney, Melbourne, Perthu nebo Adelaide loni v červenci. Cena za půllitr se pohybuje kolem sedmi australských dolarů (asi 125 korun).

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: René Kekely

Měšťanský pivovar Strakonice začal včera stáčet do lahví nové pivo Otavský zlatý. Jde o světlý ležák uvařený speciálně pro vodáky, kteří budou v létě splouvat Otavu. Právě výhradně v kempech podél řeky od Sušice po Písek bude pivo k dostání. Křest piva je naplánován na zítřek v Písku na akci k zahájení letošní turistické sezony.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne, prichádza na trh s novou plechovkou pre 12-stupňové pivo STEIGER GOLD. Sľubuje si od nej rovnaký úspech u zákazníkov ako od predchádzajúcej inovácie plechovky pre 10-stupňové pivo STEIGER CLASSIC. Tá si okrem pochvál získala aj pár oficiálnych ocenení, naposledy 2. miesto „Najkrajšia plechovka“ medzi slovenskými zberateľmi. Pivovar STEIGER ako prvý na Slovensku použil novú technológiu zamatovo matného povrchu, ktorý vyvoláva pocit chladu, ale v ruke nechladí. Nový povrch plechovky pôsobí jemne, z ruky sa však nevyšmykne.

„Zlatá farba plechovky i názov STEIGER GOLD evokujú hlavný slogan značky STEIGER „Čisto prírodné zlato“. Ten vychádza z profilácie značky postavenej na legende o dvoch jašteričkách, ktoré pomohli nájsť zlatú a striebornú rudnú žilu Spitaler v neďalekej Banskej Štiavnici. Zlato a striebro sa už zo zeme vyťažilo, legenda o zlatom poklade tak pokračuje v zlatistom pive STEIGER z Vyhní.“, vysvetlil manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

Za kvalitným a moderným obalom plechovky STEIGER GOLD nezaostáva ani jej obsah. Naopak, pivo STEIGER je vyrábané klasickou metódou a hlavne, je poctivo uležané v pivniciach, kde dozrievalo až 60 dní. Je zaujímavé, že výnimočnú chuť klasického piva STEIGER objavili hlavne pivári v exportných krajinách, kde sa ho predá niekoľko násobne viac ako na slovenskom trhu.

Práve nový obal by mal prispieť k tomu aby si aj slovenský pivár všimol tento zaujímavý produkt a po jeho degustovaní ocenil prácu pivovarníkov z najstaršieho slovenského pivovaru, založeného ešte 20 rokov pred objavením Ameriky.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Známé postavy z dnes již klasického filmu Jiřího Menzela Postřižiny se koncem června sjedou v dalešickém pivovaru. Důvodem setkání jsou nejen každoroční Postřižiské slavnosti, ale i kulaté výročí, které letos uplyne od natočení Postřižin.

Díky náhodě se podstatná část filmu, který patří ke klasice České kinematografie, natáčela koncem sedmdesátých let právě v dalešickém pivovaru. Předlohu našel oscarový režisér Jiří Menzel, kde jinde, než u Bohumila Hrabala.

V době, kdy se filmaři rozhodli využít dalešický pivovar a jeho okolí k natočení filmu, to s ním moc dobře nevypadalo. Podle slov současného správce Ladislava Urbana postupně chátral. „Pivovar ukončil svou činnost v roce 1977, tedy dva roky před natáčením, a byl zcela opuštěný. Byli to právě filmaři, kteří alespoň na krátký čas vzkřísili vzpomínky na uznávanou výrobnu piva.“

Filmaři připomněli zaniklou tradici

„Tehdy se tu na tři týdny doslova zastavil život,“ zavzpomínal jeden z pamětníků a současný místostarosta Dalešic Rudolf Špaček. „Řada místních našla své uplatnění v komparzu, a ti, co neměli odvahu a štěstí, postávali alespoň kolem,“ dodal Rudolf Špaček a přidal několik perliček z natáčení: „Vzpomínám si, jak režisér Jiří Menzel proháněl každého, včetně Rudolfa Hrušínského.“ Na něj ale tolik nekřičel. „Říkával prý vždy jen: Rudlo, je to výborný, ale pojedem to ještě jednou.“

Ani s legendární scénou na komíně to nebylo jen tak. Na ten opravdový totiž pro filmovou kameru vylezl kaskadér s kaskadérkou. „Paní správcová a strýc Pepin seděli na komíně, který byl prý asi metr a půl vysoký a stál na ploché střeše administrativní budovy JZD,“ prozradil místostarosta.

Na místo činu by se měli v sobotu 26. června vrátit kromě režiséra Jiří Menzela, kameramana a třebíčského rodáka Jiřího Šofra i představitelé hlavních rolí.

Nebude chybět správce pivovaru Francin – Jiří Schmitzer, svérázný strýc Pepin – Jaromír Hanzlík a účast přislíbila i představitelka nezapomenutelné Maryšky – Magda Vášáryová.

Magda Vášáryová přiveze i manžela

„Magdu Vášáryovou jsme pozvali s předstihem. Náš festival si zapsala do svého diáře a účast slíbila na devadesát devět procent,“ sdělil správce pivovaru Urban.

„V době konání našeho festivalu budou na Slovensku probíhat parlamentní volby. Pokud to politická situace dovolí, ráda přijede představitelka Maryšky i se svým manželem Milanem Lasicou,“ upřesnil Petr Řehořka, člen správní rady pivovaru za stranu živnostenskou.

Prodej začíná

I když je do konce června relativně dost času, prodej vstupenek na Postřižinské slavnosti bude zahájen už tento pátek. Zájemci si vstupenky budou moci zakoupit kromě jiného i v recepci Pivovaru Dalešice.

PROGRAM OSLAV

Pátek 25. června - začátek v 19 hodin

– Petra „Šany“ Šanclová

– Jarret

– Hana a Petr Ulrychovi, Javory beat

Kinematograf:

– Obsluhoval jsem anglického krále

Sobota 26. června - začátek ve 14 hodin

– kapela FruFru

– Docuku & Lucie Redlová

– Michal Prokop & Michal Andršt & Jan Hrubý

– AG Flek

– Jiří Schmitzer

– Jiří Menzel, Jaromír Hanzlík, František Řehák, Jaromír Šofr, Magda Vášáryová

– Jan Špilar – kadeřnická show

– Václav Neckář & Bacily

Kinematograf:

– Postřižiny

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autor: Lenka Novotná

O hasičích se s nadsázkou říká, že umí uhasit tak leda žízeň. Popravdě řečeno, pro sběratele pivovarských předmětů, zejména starých lahví, Romana Šperla z Měšic žízeň předků inspirující byla. Sám, jako hasič profesionál, v práci pít nesmí a doma jen výjimečně. Za to sbírku mu manželka Alena toleruje, dokonce mu s ní i pomáhá. A tak se má vskutku čím pochlubit, doma i na chalupě v Pocinovicích, blízko Domažlic.

Sbíráte pivní lahve a vše, co je spojené s pivovarnictvím. S tím jste ale nezačínal...

Otec sbíral bankovky a brával mě také na burzy na Střelnici. Takže jsem začínal s obaly a obrázky od žvýkaček, odznaky a plechovkami od limonád a piva.

A kdy se vám dostala do ruky první pivní lahev?

První lahev jsem objevil ve Vilové čtvrti, asi před deseti lety, když jsme rozebírali kamenný taras v Laudově ulici. Tam na mě vypadly tři flašky Pravovárečného měšťanstva táborského včetně porcelánových uzávěrů. Mně se to zalíbilo, tak jsem oslovil kolegy hasiče v práci a ti, co jsou z vesnic, mi dovezli nějaké ty relikvie. A nakonec jsem se specializoval na Šumavu, kde mám chalupu. Šlo to tak nějak samo od sebe.

Na jaké lahve se specializujete? Nebo snad sbíráte všechno od piva?

Ze začátku jsem opravdu žádnou specializaci neměl. To jsem si myslel, že musím mít každou lahev, kterou potkám. Teď sbírám jen lahve do roku 1945 a pouze okres Tábor. A na Šumavě, díky tomu, že mám chalupu v poslední chodské vesnici, tak se specializuji na centrální Šumavu a Domažlicko. Všechno se nedá obsáhnout. U nás největší sběratel Jirka Drvola má přes osm tisíc pivních lahví. Ale ono to také stojí pěkné prachy, protože pivovarnictví a vše kolem toho je pořád v kurzu.

A kolik lahví máte vy?

Držím asi tak dvě stě lahví. Jednak i kvůli prostoru, protože zaberou dost místa na policích a pak abych sháněl všelijaké odchylky – jestli má nápis čárku do leva nebo doprava, jestli je dno vypouklé nebo rovné, prolis či bez prolisu, odlišné barvy lahví, to bych musel mít ještě jednu místnost.

Pokud se tedy specializujete na Táborsko, tak kolik vlastně pivovarů tady bylo?

Co jsem nahlížel do seznamů, které sběratelé vytvořili, tak tu fungovalo asi třináct větších či menších pivovarů do roku 1945. A k tomu ještě stáčírny. Třeba v Malšicích, u Zemanů v Klokotech, hotel Nový a podobně.

A lahve byly označené, aby bylo jasné odkud pocházejí.

Lahve se dělí podle obsahu, tedy litrové, sedmičky a půllitrovky. Nic jiného neexistovalo, i když se občas se sice objevila i s obsahem 0,9. Dále se dělily podle nápisu, třeba Chotoviny s rovným nápisem Chotovin jsou nejcennější. Nebo Nemyšl, ta je ještě vzácnější. Pivovar patřil hraběcímu rodu Dejmů. Dále byly nápisy do obloučku a také zajímavé bylo, když byl nápis vzadu na láhvi (například Nikdo si nesmí ponechati, majetek pivovaru). Další bylo rozdělení podle barev. Hnědá, zelená, čirá a do bleděmodra. Hnědé jsou mezi sběrateli vzácnější, větší produkce byla těch zelených. A na deputát, co se dával v pivovarech, byly určeny lahve světlé, aby se pivo rychle kazilo.

I podle hrdla se dělily?

Klasika uzávěry na špunt a nebo na porcelánové uzávěry, hojně využívané v táborském pivovaře.

A jaké lahve jsou erbové?

Erbové lahve jsou chloubou každého sběratele. V Želči v pivovaru byl na lahvi erb Harrachů, v Chýnově pak Schwarzenberská korunka nebo samotný erb.

Které lahve vám chybějí a z kterých pivovarů?

Chybí mi nejstarší varianta pivovaru Chýnov, Přehořov, Dírná, Radvanov, Nemyšl, Mladá Vožice.

Nesbíráte jen flašky, ale také další pivovarské kousky. Například?

Vybavení starých hospod, pivní prvorepublikové půllitry s proužkem či nápisem majitele hospody, keramické podtácky, dřevěné soudky, pípy, narážeče, narážecí jehly s gintry, tlakové kompresory, vývěsní štíty, reklamní cedule pivovarů, deputátní známky na odběr piva a vše, co souviselo s pohostinstvím a hospodou na venkově do znárodnění.

Kde takové kousky nacházíte? Na burzách nebo ve starožitnictví?

Většina položek se draží přes internet na Aukru, něco přes inzeráty v tisku a tipy od dalších sběratelů, kteří mají jiné sběratelské zájmy. Na burzách se scházíme spíše na „pokec“ a pochlubit se novými přírůstky. V bazarech se občas též zadaří, neboť krize nutí lidi uklidit půdy.

Zmiňoval jste chalupu na Šumavě. Na fotografii to vypadá tak trochu jako muzeum. Jaké sbírky čekají návštěvníky tam?

Chalupa je po rodičích z otcovi strany v poslední chodské vesnici Pocinovicích. Již dvanáctý rok provádím rekonstrukci celého objektu za pomoci kamarádů. Z bývalé maštale jsem před třemi roky 17. září (na pouť u Dobré Vody) otevřel pro veřejnost pivní expozici zaměřenou na výrobu, distribuci a konzumaci piva na vesnici, kde bylo pět hospod na sobě nezávislých a s různou klientelou. Expozici vévodí výčepní stůl s pípou, množství dřevěných sudů, vývěsní štít z hostince „U Strojníků“, staré pivní lahve a lahve patentní od limonád, přepravní dřevěné bedny, hospodský stůl, pivní stáčečka, kompresory.

Většinu těchto věcí jsem získal jako dar od paní Juliany Sazamové, která měla vše uchováno z bývalé hospody „U Strojníků“ na půdě a ve stodole. Jako zpestření návštěvy (předem ohlášené), jsou ochutnávky nefiltrovaného 12% kvasnicového piva z blízkého pivovaru v Koutě na Šumavě, točeného do starého skla s keramickým podtáckem.

Jak vás oslovují slavnosti piva v Táboře?

Již druhým rokem jsem měl možnost zastupovat pivovar Kout na Šumavě při odborných degustacích při pivních slavnostech v Táboře. V loňském roce získal pivovar třetí místo v udělení České pivní pečeti za výčepní světlé pivo v konkurenci minipivovarů a ve velkých pivovarech druhé místo se speciálem 14% tmavým pivem. Letos zlatá medaile za kolekci vzorků piva ve Francii.

Prý mohla vzniknout expozice pivovarnictví v prostorách táborského hotelu Dvořák? Co o tom víte?

Při rekonstrukci táborského pivovaru mělo vzniknout tak zvané Táborské městské muzeum, v prostorách původních bytů ředitele a sládka pivovaru, kde jedna z expozic měla být zaměřena na pivovar Tábor a okolí. Exponáty měl připravené Jiří Dvořák ze Zárybničné Lhoty. Starosta města František Dědič byl ochoten sehnat peníze na tuto akci. Bohužel s výměnou vedení na radnici a současnou ekonomickou situací státu není toto možné realizovat.

Roman Šperl - Profesionální hasič, žije v Táboře Měšicích s manželkou Alenou, dcerou a synem a jezevčíkem Frodem.

Sbírky má nejen ve svém rodinném domě, ale i v chalupě na Šumavě, kam často jezdí. Právě v Pocinovicích vybudoval expozici pro veřejnost o výrobě, konzumaci a distribuci piva. Návštěvníci zde ochutnají i pivo z Kout.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka a foto: Alena Řezáčová

Za projektem obnovy pivovaru po Heinekenu je český obchodník Petr Horák.

Byl to můj omyl. Tak se včera vyjádřil starosta Ivo Šalátek ke své nedávné informaci o švédském zájemci o pronájem městského pivovaru v Kutné Hoře.

Pivovar, který loni kvůli údajné nerentabilitě opustila trojka českého trhu, nizozemský Heineken, ve skutečnosti nechce zprovoznit švédská společnost Peter MacLaine Reissmüller společně s českou Quality & Oil Company, ale český podnikatel Petr Horák.

Ten včera osobně pro HN potvrdil, že je tvůrcem projektu, který předložil městské radě v rámci výběrového řízení na pronájem a obnovení provozu pivovaru. S příslušníky švédské větve skotského rodu MacLainů spolupracuje podle svých slov už léta, v záměru vařit v Kutné Hoře pivo ale vystupují jen jako finanční partneři. Mezi akcionáři společnosti, která by měla za účelem provozu pivovaru vzniknout, MacLainové nefigurují. Podíl v připravované firmě by měl mít jen Horák se svými dvěma partnery (tají, o koho jde) a 40 procent město.

Horák obchoduje s nápoji ve Skandinávii, stejně tak Peter MacLaine Reissmüller. Starosta Šalátek své zmatečné informace z minulého týdne vysvětluje podobnými znaky zájemců a nechtěnou záměnou písemných podkladů.

"Platí ale stále, že nejprve musí vznik společné firmy projednat zastupitelé, znovu bude třeba vyvěsit záměr pronájmu městem vlastněného pivovaru a ta společnost se pak bude znovu klasicky o pronájem ucházet," vyjádřil se včera kutnohorský starosta.

Sám Horák Petr říká, že zamýšlí v České republice vařit "skutečné" české pivo, dodávané v první řadě na místní regionální trh a posléze i do Švédska.

"Máme vymyšlené jednotlivé produkty, včetně speciálního piva. Ale chtěli bychom jednat s Heinekenem i o jimi zatím vlastněné tradiční kutnohorské značce Dačický," vyjádřil se Horák. Problém ale bude i s varnou a celou technologií, která - na rozdíl od budov a areálu pivovaru - patří Heinekenu.

Nizozemci, kteří už u nás zavřeli kromě Kutné Hory i pivovary v Lounech a Znojmě, si původně cenili vybavení v Kutné Hoře na osmadvacet milionů korun. Pak ho městu nabízeli za dvacet milionů a nyní za deset.

Včera o případné koupi jednali kutnohorští zastupitelé a na deset milionů nepřistoupili. Argumentovali tím, že město kdysi prodalo tuto technologii předchůdcům Heinekenu za necelých pět milionů.

"Můj názor je, aby město technologii nekupovalo vůbec. To by si měl spíš řešit nový nájemce pivovaru," shrnuje názor většiny zastupitelka Magdalena Havlovicová.

"Sami teď vůbec nevíme, jak to vše dopadne," krčí rameny Horák. S radnicí se shoduje, že pivovar by mohl obnovit provoz do konce roku, pokud se celý proces pronájmu nezadrhne.

S komplikacemi se od loňska potýká i radnice v Náchodě, která svůj Pivovar Primátor prodala liberecké skupině LIF. Tam šlo ale o prodej a výběr kupce žalobou napadl jeden z odmítnutých zájemců.

Zdroj: Gastrotrend.cz | iHNed.cz

Letošní sezóna pivních a pivovarnických festivalů nabídne lidem více než 140 akcí, jako například pivovarské slavnosti, dny otevřených dveří či hudební festivaly. Vyplývá to z analýzy Českého svazu pivovarů a sladoven, kterou zveřejnil ve středu.

Nahlášený počet akcí však nemusí být konečný, o pořádání některých ještě pivovary jednají. Na 60 akcí pořádají přímo pivovary, na dalších 80 pak dodávají hlavní nápoj. Tradiční doménou pivovarů i letos zůstává účast na velkých open air koncertech, kde se sejde až několika desítek tisíc návštěvníků. Podobně jako v uplynulých letech pivovarníci odhadují, že se akcí s pivem a hudbou v hlavních rolích zúčastní na 600 tisíc až čtvrt milionu osob.

"Skutečná účast návštěvníků může být ovlivněna spíše nepříznivým počasím než dopadem ekonomické krize. Je to dáno tím, že si pivní nebo pivovarské slavnosti za dobu své existence vydobyly pevné místo v kalendáři kulturních a společenských akcí, a to nejen mezi pivovary, ale zároveň se rozšiřuje počet obcí a měst, kde se akce s pivem jako hlavním nápojem konají," uvedl výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. "Potěšitelné je, že pivovarské slavnosti pořádají bez rozdílu malé a velké pivovary a slavnosti piva se pořádají jak v malých obcích, tak v největších městech u nás, Prahu nevyjímaje," dodal Jan Veselý.

Více než 250 značek piv

Ze zveřejněné analýzy lze také vyčíst, že návštěvníci těchto akcí si budou moct vybrat z více než 250 značek piv, od těch nejznámějších až po pivní speciály a piva neobvyklá. Každoročně se rozšiřuje také nabídka jídla vhodného k pivu a doprovodných soutěží a aktivit.

Podle Veselého roste i zájem měst a obcí pořádat akce spojené s nabídkou piv. "Na mapě obcí, kde se tradice teprve vytváří, nalezneme například Vilémov. K místům s dlouhou tradicí naopak patří Chodová Planá, Hojsova Stráž či Roštín. Postupně pivní slavnosti také pronikají do větších měst. Tradiční oslavy v Brně, Ostravě, Olomouci, Třebíči, Plzni a Českých Budějovicích, rozšířila Praha, Mariánské Lázně nebo nejnověji Karlovy Vary," vyjmenoval Veselý a dodal, že přestože hlavní sezóna začíná až v květnu a červnu, začínají se pořádat akce už v dubnu. "Sezónu pak zakončí některé velké akce až v říjnu," řekl Veselý.

Kromě jednorázových akcí se rozrůstá počet tras pro návštěvníky pivovarů a roste i počet muzeí spjatých s pivem nebo pivovarstvím. Vedle nejznámějšího v Plzni a dalších městech s pivovarskou tradicí se nově připravuje otevření muzeí v Hanušovicích, Kostelci nad Černými Lesy nebo v Jihlavě.

Informace o připravovaných akcích se průběžně objevují na internetových stránkách měst a obcí nebo v kulturních přehledech a informačních turistických střediscích obcí a měst.

Zdroj: Naše adresa.cz

Od června uvádí na trh pivní speciály Master v lahvi a navíc přichází s novou variantou – Master Zlatý 15°

Česká tradiční pivovarnická společnost Plzeňský Prazdroj chce posílit svou pozici v segmentu pivních speciálů. Po uvedení dvou čepovaných piv Master v roce 2007 přináší nyní obě úspěšné a u českých pivařů oblíbené varianty v lahvích. Portfolio speciálních piv Master se navíc rozroste o další variantu – lahvový světlý speciál Master Zlatý 15°. S novinkami se spotřebitelé budou moci setkat již v průběhu června ve vybraných obchodních řetězcích.

Piva Master jsou pravými pivními speciály, čemuž odpovídá stupňovitost i speciální receptura. Při jeho vaření se užívají jen ty nejlepší suroviny, které vytváří jeho specifickou lahodnou hořkou chuť. Kombinace světlého, karamelového a bavorského sladu vytváří neopakovatelně zářivou barvu a plnost těchto piv. „A právě výraznou hořkou chutí se odlišují všechny speciály Master od konkurenčních produktů a chuťových pivních experimentů, které se v současné době prodávají na našem pivním trhu,“ vysvětlil starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka.

Pivní „dezert“ Master z dílny Plzeňského Prazdroje byl uveden na trh v dubnu roku 2007 a za tu dobu si již našel své věrné fanoušky. Pivo Master se dosud prodávalo ve dvou čepovaných variantách: Master Polotmavý 13° a Master Tmavý 18°. Pivní speciály si lze vychutnat ve více než 600 provozovnách. Nyní bude uveden Master i v lahvích. „Za uvedením lahvové varianty stál zvýšený zájem spotřebitelů o balení, které jim umožní dát si Master kdekoli a kdykoli, kdy budou chtít na okamžik zastavit čas a vychutnat si něco speciálního,“ dodává Václav Berka.

To však není jediná novinka piva Master pro letošní rok. „Značka se na trhu dobře etablovala. Rozhodli jsme se proto rozšířit naši nabídku a zákazníkům přinášíme novou chuťovou variantu – Master Zlatý 15°,“ řekla Radka Jurásková, junior brand managerka značky Master.

Podle průzkumů čeští pivaři v poslední době rádi s pivy experimentují, zároveň však preferují klasickou hořkou chuť piva před ovocnou či sladkou chutí. Trochu překvapivě si na pivních speciálech typu Master pochutnávají podle zjištění také ženy. V Česku se speciály v konkurenci tradičních chutí prosazují stále více, ale ve srovnání se zahraničím je náš trh pivních speciálů stále ještě takříkajíc v plenkách

„Například v Německu jsou pivní speciály skutečným hitem a jejich nabídka i poptávka v posledních letech stoupla několikanásobně,“ sdělil Tiarnán Ó Haimhirgin, ředitel Plzeňského Prazdroje. „Stejný potenciál vidíme i na českém trhu, kde chceme vyjít vstříc přáním našich zákazníků a nabídnout jim nejen více chutí, ale také více možností, kdy si pivní dezert vychutnat,“ vysvětlil.

Tu správnou příležitost pro vychutnání si piva Master komunikuje značka ve své zcela nové kampani „Zastavte čas. Na okamžik“. Graficky neotřelá kampaň bude spuštěna v červnu. V průběhu tohoto měsíce si mohou pivo Master jeho milovníci poprvé koupit ve vybraných obchodních řetězcích.

O pivech z rodiny Master

Master Zlatý 15° je speciální pivo zlaté barvy. Překvapí vás lahodnou hořkostí a plnou chutí. Obsahuje 6,7 % alkoholu. Při jeho vaření se užívají jen ty nejlepší suroviny, které vytváří jeho specifickou lahodnou chuť, která se odlišuje od klasických ležáků. Master Zlatý je novinkou na trhu a doplňuje tak portfolio speciálních piv Master.

Master Polotmavý 13° je vynikající 13º speciální pivo s vyšší pitelností. Vyznačuje se výraznou lahodnou hořkostí, vyváženou plností a jemnou karamelovou chutí. Obsahuje 5,3 % alkoholu. Kombinace světlého, karamelového a bavorského sladu vytváří neopakovatelně zářivou jantarovou barvu, která společně s aroma žateckého chmele podtrhuje výjimečný zážitek při jeho vychutnávání.

Master Tmavý 18° je překvapivě lehce pitelné tmavé 18º speciální pivo. Má výjimečně plnou, karamelovou chuť snoubící se s výraznou lahodnou hořkostí. Obsahuje 7 % alkoholu. Světlé bavorské slady doplněné o karamelové a barevné slady společně vytvářejí unikátní harmonii chutí a vůní, která společně s neprostupně tmavou barvou a smetanově krémovou pěnou dotváří mistrovské dílo.

Více informací o pivním speciálu Master na www.pivomaster.cz.

Věděli jste, že...

... inspirací pro originální recepturu se stal historický text z knihy Tadeáše Hájka z Hájku „Staré památky pivovarství českého aneb o pivě a jeho výrobě, povaze, silách a vlastnostech“, datovaný rokem 1585. Ten popisuje tmavé pivo výrazné lahodné hořké chuti, která se snoubí s karamelovou sladkostí, čímž se odlišuje od jiných piv.

...objem lahvového Mastru - 0,355 l – byl stanoven dle staré české objemové jednotky zvané žejdlík (0,3537 l)? Tato míra byla schválena příslušnými úřady a krčmáři v ní podávali kvalitní pivo či jiný lahodný mok. Součástí žejdlíku byl i hřebík označující správnou míru a v případě, že krčmář své zákazníky šidil, žejdlík byl propíchnut a hostinci byla odebrána živnost. Milovníci Masteru tak mají v nepropíchnutých lahvích zaručeno, že jejich míra bude podle tradice „vždy ta správná“.

... toto pivo obestírá tajemná legenda? Traduje se totiž, že ten, kdo si umí tento lahodný mok správně vychutnat, stane se sám mistrem a na důkaz toho se objeví duch neznámého mistra v podobě jeho stínu.

... celkem v 61 provozovnách po celé ČR se můžete stát svědkem tajemného pivního rituálu, kdy přímo před vašimi zraky se z piva natočeného bez pěny, stane lahodný nápoj s krémovou a hustou pěnou? Seznam provozoven lze najít na stránkách piva Master www.pivomaster.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Celosvětový trh s pivem roste přes finanční a ekonomickou krizi (v r. 2008 dosáhl 1816 mil. hl ), i když v nižším měřítku (o 1,6 místo dřívějšího 3% růstu). Celosvětově je spotřeba na osobu kolem 327 l/rok. Existují však značné regionální rozdíly. Zatímco v Severní Americe a západní Evropě došlo ke snížení spotřeby, vzrostl výstav piva v Asii během 5 let o 30 % na 572 mil. hl, čímž předstihl Severní Ameriku (v r. 2008 544 mil. hl) a Evropu (586 mil. hl). Vysoký je růst spotřeba v Asii, i když z dosavadních velmi nízkých hodnot. V Oceánii je spotřeba na osobu odpovídající Evropě. Čína patří již řadu k největším světovým producentům (v r. 2008 410 mil. l); během 8 let (2001-2008) Čína zdvojnásobila svou produkci. V Africe je průměrná spotřeba jen 10 hl/osobu; výjimkou jsou však JAR a Nigérie.

V Evropě je největším producentem Německo (v r. 2008 103 mil. hl a spotřeba 111 l/osobu), které však bylo, pokud jde o produkci, předstiženo Ruskem (v r. 2008 114 mil. hl). V důsledku historických zvyklostí jsou ve spotřebě piva velké rozdíly: v ČR 158 l, v Německu, Rakousku a Irsku 100-110 l, ve Velké Británii, Polsku, Španělsku, Belgii a Dánsku 80-90 l, ve Francii a Itálii 30-31 l, v Turecku 12 l.

Podle zprávy The Barth Report za r. 2008 zajišťuje 10 největších výrobců piva 63 % světového výstavu a první čtyři výrobci 46 %. Mezi čtyři producenty na vrcholu žebříčku patří AB Inbrev, Sab Miller, Heineken a Carlsberg.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Irena Suková

Nemci sú známi tým, že sú azda najvernejšími milovníkmi piva. Aj z toho dôvodu oň nie je v dejisku šampionátu núdza. Okrem stovák kolínskych krčmičiek si ho môžete vychutnávať takmer na každom kroku. Počas majstrovstiev sveta vám ho ochotne načapujú priamo pod nosom.

O pohodlie hokejových fanúšikov v kolínskej Lanxess Arene i jej blízkom okolí je v týchto dňoch dôkladne postarané. Ak náhodou nemáte chuť vystávať dlhé rady v bufetoch, ktoré sú v útrobách štadióna na každom kroku, pivo vám načapujú kdekoľvek, dokonca priamo na mieste, kde sedíte.

„Je to skvelé, že sa nemusím zdvihnúť zo sedadla dve minúty pred koncom tretiny a postaviť sa do radu na pivo. Každú chvíľu sa tu totiž objaví niektorý z výčapníkov so súdkom na chrbte. Je to super nápad, mohlo by sa také niečo praktizovať aj u nás,“ povedal nám Ivan, fanúšik slovenských hokejistov, ktorý pricestoval pred pár dňami do Kolína až z Humenného. Za trojdecové takto načapované pivo zaplatíte bezmála tri eurá, pri pollitrovom by ste museli vytiahnuť z vrecka ešte o euro a pol viac. Navyše, poháre sú zálohované, jeden vás vyjde na dve eurá. Zrátané, podčiarknuté – veľké pivo stojí takmer sedem eur...

Zdroj: Pluska.sk | Autoři: Marián Korbel a Andrej Smatana

V novém kabátě se po vlečce Budějovického Budvaru, n. p., projíždí lokomotiva Růženka.

Na vlečce Budějovického Budvaru se v těchto dnech objevila lokomotiva „Růženka“ v novém kabátě. Po komplexní modernizaci, při které došlo například k výměně motoru, zvětšení kabiny pro strojvůdce a snížení kapoty, by této lokomotivě nikdo nehádal úctyhodný věk 36 let.

"Lokomotiva bylo vyrobena v roce 1974," uvedl tiskový mluvčí Budvaru Petr Samec. V prvních letech existence jezdila mašina na vlečce ZZN Domažlice. Od 8. června 1983 nepřetržitě slouží na vlečce pivovaru Budějovický Budvar, n.p.. Jméno získala po tehdejší vedoucí vlečky.

"Během modernizace Rúženky došlo především k výměně brzdového soustrojí a dieselového motoru. Původní pohon značky Tatra byl nahrazen moderním řadovým šestiválcem Caterpillar s výkonem 205 kW," řekl Jaroslav Berka, vedoucí budvarské vlečky. Dodal, že díky úpravám je také lepší výhled z kabiny strojvůdce.

Budějovický Budvar disponuje jednou z nejstarších železničních vleček v České republice. Ročně přepraví tato vlečka asi 1900 vagonů se 32 tisíci tun materiálu. Byla vybudována již v roce 1895, tedy v roce založení pivovaru. V té době pivovar vlastnil tři vagony, které byly využívány k přepravě sladu, chmele a dalších surovin ze železničního nádraží v Českých Budějovicích a zpět. V roce 1925 se vlečka rozšířila o druhou kolej, nezbytnou pro více než 18 vagonů, v roce 1947 měla již koleje tři. Zpočátku byly vagony poháněny volským spřežením nebo lidskou silou, později parní lokomotivou. Dnes je vlečka dlouhá takřka dva kilometry (1792 metrů) a na železnici se připojuje v předávkovém kolejišti v Nemanicích.

Renovace lokomotivy stála 4,6 milionu korun.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta | Foto: Jaroslav Sýbek

Budějovický Budvar vykázal za loňský krizový rok lepší hospodářské výsledky, než jakých dosáhl v roce 2008. Právu to řekl ředitel pivovaru Jiří Boček s tím, že za meziročním zlepšením je zejména růst prodejů v zahraničí a dobré řízení nákladů.

„Podařilo se nám udržet objem a strukturu prodejů při dobré práci s cenami, přičemž výborné výsledky exportu podpořil i příznivý kurz koruny pro vývozce. Naše tržby meziročně vzrostly o procento na 2,1 miliardy Kč, přičemž produkce piva klesla o dvě procenta na 1,29 miliónu hektolitrů,“ uvedl Boček.

Auditované údaje o hospodaření podle něj národní podnik tradičně zveřejní až ke konci prvního pololetí. V roce 2008 byl zisk českobudějovického pivovaru před zdaněním 213 miliónů korun.

V loňském roce zaznamenal celý český pivovarnický průmysl kvůli zhoršenému stavu ekonomiky šestiprocentní propad prodejů piva. V případě Budvaru činil loni celkový pokles prodejů 2,8 %, na domácím trhu pak prodal o 4,9 % piva méně než o rok dřív.

Budvaru se ale loni dařilo v cizině. „Náš export do Německa stoupl o 9 %, na Slovensko a do Rakouska pak o 6 %. Loni jsme náš podíl na celkovém českém exportu zvýšili na téměř 20 %. Nově vyvážíme třeba do Spojených arabských emirátů, Mexika a Kosova,“ uvedl Boček.

Jeden z posledních velkých podniků v rukách státu

Budvar je jedním z již mála podniků v úplném vlastnictví českého státu, celkem jich bylo v zemi ke konci letošního března 405. Podle šéfa Budvaru nelze na základě dlouhodobých zkušeností vedení pivovaru vyloučit, že se po blížících se volbách do Sněmovny opět najdou politici, kteří budou požadovat privatizaci nebo změnu právní formy Budvaru.

„Nemá ale význam to teď nějak předjímat. Vlastníka, tedy stát, může těšit, že Budvar se zdravě rozvíjí, a to výlučně z vlastních volných zdrojů. Nikdy za posledních dvacet let jsme od státu nepotřebovali žádnou finanční podporu, jsme řádným plátcem všech daňových povinností,“ zdůraznil Boček.

Od počátku 90. let se podle expertních odhadů hodnota pivovaru Budvar zvýšila pětkrát – z 800 miliónů na více než čtyři miliardy korun.

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Jakub Svoboda