„Ústecký pivní dědek“ zdobí etikety po celém světě, jeho jméno ale historici dlouho neznali.

Málokdy se stane, že něčí tvář obletí celý svět. Navíc, že se o ní budou prát a žádat ji různé firmy jako součást své image. Přesně to se stalo Victoru Cibichovi. Dokonce i v dobách, kdy svět na jeho jméno zapomněl a identitu „pivního dědka“ bylo třeba znovu objevit.

Logicky by se dalo domyslet, že se o to postaral některý z ústeckých historiků. Není to tak, o to se postaral dokumentátor českého pivovarnictví, jak již několikrát řekl ředitel ústeckého archívu Vladimír Kaiser. „Objev Cibichovy identity plně náleží Petru Žižkovskému, který již dříve vypátral Cibichův původ a povolání.“

Je to víc než sto let od doby, kdy pivovar ve Velkém Březně začal Victora Cibicha na svých etiketách používat. „Jako jediný z fungujících domácích pivovarů má Březňák na své etiketě po celé jedno století podobiznu osobnosti, která skutečně žila,“ upozornil Žižkovský ve stati pro Pivní deník.

Podobiznu tohoto přednosty stanice na svých etiketách používaly a dodnes používají pivovary v mnoha zemích světa. Například v Uruguayi, Kostarice, USA, Rumunsku, Řecku a jinde. Díky Victoru Cibichovi je také Březňák velmi oblíbený v sousedním Německu. Vlastníkem loga je dnes společnost Heineken.

Kdo vlastně byl ten vousatý milovník krásnobřezenského piva? Je pravděpodobné, že prodělal kariéru drážního úředníka, který se v jejích počátcích podle potřeb svého zaměstnavatele, jak bylo u „eráru“ dobrým zvykem, stěhoval z místa na místo.

O tom vypovídají další data z jeho života. Pocházel od Brna, oženil se v Praze, první syn se narodil v Hoštce, druhý v Lukách nad Jihlavou. Cibichova rodina se trvale usadila ve Velkém Březně až v roce 1891. Tam se přistěhovala z Luk. Cibichovi dostali od c. a k. drah prostorný byt v budově zdejšího nádraží.

O jeho železničářské kariéře vědí dějepisci jenom málo. Snad jen, že v roce 1901 byl drážním kontrolorem C. a k. soukromé rakouské severozápadní dráhy. Mimoto v pronajatých nádražních prostorech v malém obchodoval s uhlím. Po roce 1910 Cibicha ještě jednou povýšili na drážního inspektora. Pohřben je ve valtířovském hrobě číslo 236.

Jeho synové v Čechách žili až do konce druhé světové války. Je příznačné, že v roce 1946 je odsunuli. Nikdy se neoženili a v Německu žili společně v Norimberku do roku 1967.

Victor Cibich

Narozen 11. prosince 1856 v Hustopečích u Brna. Oženil se 26. června 1884 v Praze s Auguste Bunzelovou. Měl dva syny, Bruna a Paula, ti byli po válce odsunuti. Trvale ve Velkém Březně žil s rodinou od 2. března 1891. Zemřel 25. ledna 1916 v 18.50

Jeho tvář byla poprvé na pivní etiketě použita v roce 1907

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Janni Vorlíček | Foto: Archiv Muzea města ústí nad Labem