Rodinný pivovar Bernard uzavřel rok 2025 s výstavem necelých 411 tisíc hektolitrů piva, druhým nejvyšším za dobu existence. Přestože se nepodařilo navázat na kontinuální růst předchozích let (nejvíce v roce 2024 – 419 tis. hl), pivovar hodnotí loňský rok jako úspěšný. Výsledek potvrdil stabilní pozici značky Bernard na trhu.

Hlavním důvodem mírného meziročního poklesu prodejů byla především chladnější a deštivá letní sezona, která se významně promítá do celkové spotřeby v gastronomii. Pro humpolecký pivovar však byl loňský pokles prodeje mírný.

„Strmějšímu propadu zabránilo rozšiřování sítě odběratelů, tedy hospod a restaurací. Získali jsme řadu nových zákazníků, a to bez praktik, které jsou v oboru běžné. Dlouhodobě sázíme na kvalitu a férový přístup – neuplácíme, neposkytuje nesmyslné pobídky, nenabízíme podmínky, které jsou lákavé jen v začátku spolupráce. Přesto, nebo právě proto, se k nám hostinští přidávají,“ říká obchodní ředitel pivovaru Zdeněk Šípek.

Tradiční český ležák táhne nejvíce

Stěžejním produktem Rodinného pivovar Bernard jsou jeho nepasterované ležáky v čele s Jedenáctkou, osm procent z celkové produkce představují nealkoholická piva, mezi nimi i ta s přírodní grepovou a švestkovou šťávou. Pivovar vaří dvě desítky druhů piva a sezónní speciály.

„Jako jedni z mála prodáváme většinu piva, více než 62 procent, v sudech do restaurací a hospod. Přitom na českém trhu je poměr opačný, většina piva se prodá v lahvích a plechovkách,“ připomíná výjimečnou pozici mezi průmyslovými pivovary vrchní sládek a generální ředitel Josef Vávra s dodatkem, že necelých 21 procent produkce jde na export do dvou desítek zemí světa.

Pivovar ovšem zdůrazňuje, že růst produkce není jeho hlavním cílem. „Naší prioritou není vyrábět víc a víc. Chceme vařit co nejkvalitnější pivo, poskytovat dobré služby a budovat férové vztahy se zákazníky i obchodními partnery. Pokud se to promítá do růstu, je to přirozený důsledek,“ uzavírá Stanislav Bernard.

-TS-

Dobrý sládek v sobě musí mít vášeň, tvrdí majitel minipivovaru

Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci otevře počátkem července

Petrovické zlato: nový pivovar na Rakovnicku s tradičním ležákem

Do nového roku Vám přejeme jen to nejlepší, jen dobré pivo a aby se svět vracel ke zdravému rozumu. Pivnímu.infu bych popřál větší rozmanitost autorů...

Pivovar s příběhem. Padaly návrhy jako Heřman nebo Bachař, ale vyhrál TROLL

Meziročně podobně vysoké tržby, větší zisk, největší jednorázová investice za posledních deset let, zlepšený ekologický provoz – tak hodnotí uplynulý rok Dušan Krankus, ředitel Pivovaru Strakonice 1649, a.s. - jediného pivovaru u nás, který patří městu.

Pivovar Strakonice 1649, a.s. uzavírá rok 2025 s významnými výsledky i investicemi. Největší událostí roku bylo podle Krankuse pořízení nové technologie průmyslového chlazení s bezobslužným provozem – jde o největší investici za posledních deset let, která dosáhla 12 milionů korun. Nový systém přinese nejen modernizaci výroby, ale také významnou úsporu elektrické energie.

Ředitel pivovaru Dušan Krankus hodnotí uplynulý rok pozitivně: „Naše tržby zůstávají téměř totožné, daří se nám prodávat segment s vyšší přidanou hodnotou. Velkým ekonomickým úspěchem je fakt, že veškeré investice do výroby, údržby a obchodu dokážeme financovat z vlastních zdrojů.“

Nové produkty a trendy

Co se prodeje týká, tak se pivovar přizpůsobuje měnícímu se spotřebitelskému chování. Spotřeba alkoholu obecně klesá, proto se Strakonice zaměřují na nealkoholické varianty. Velký úspěch slaví Radlery s příchutí citrónu a grepu, které se stáčí do sudů a plechovek a těší se oblibě celoročně. V laboratořích se navíc připravuje zcela nový nápoj bez alkoholu, který má oslovit všechny generace.

V prodeji je od začátku prosince nový sváteční speciál: „Uvařili jsme ho ze tří sladů – plzeňského typu a dvou belgických sladů Castle Malting. Dodávají pivu lahodnou sušenkovo-oříškovou chuť a krásnou zlatavo-měděnou barvu. Vyšší hořkost 38 IBU zajišťuje kombinace tří odrůd českého chmele – Premiant, Kazbek a Jupiter. Speciál je dostupný na čepu i v lahvích s patentním uzávěrem v nefiltrované verzi." uvedl sládek pivovaru Vlastimil Matej.

Objem exportu na zahraniční trhy – Slovensko, Maďarsko a Ukrajinu – zůstává stabilní. Pivovar se pravidelně umisťuje na předních místech v degustacích, které rozhodují o zařazení českého piva na švédský trh. Po letošních 45 000 lahvích Dudáka Premium se ve Švédsku již těší na únorovou dodávku hořkého Klostermanna 11.

Pivo na čepu v nových hospodách

Obchodní ředitel Martin Man doporučuje několik míst, kde si lze vychutnat strakonické pivo: „Určitě stojí za návštěvu Restaurace Na divoko na Kvildě, kde se čepuje Král Šumavy a Klostermann. Naše piva nově najdete také v Pizzerii Ristorante Strakonice, Obecním hostinci Nicov, Hospodě Drahonice a dalších podnicích."

Na prahu roku 2026 si Pivovar Strakonice 1649, a.s. klade za cíl uspět na stále náročnějším českém pivním trhu. „Musíme držet krok se změnou spotřebitelského chování, protože štěstí přeje připraveným,“ dodává ředitel Krankus.

Tisková zpráva

Nad Zlonickým pivovarem se stahují mračna

Noc pivovarů po letošní úspěšné premiéře v Plzeňském kraji zamíří v příštím roce do dalších regionů. Druhý ročník svátku pivovarnictví proběhne 24. dubna 2026 v pivovarech ve Středočeském, Moravskoslezském a Plzeňském kraji. Malé i velké pivovary se otevřou veřejnosti a nabídnou exkluzivní prohlídky míst, kde se pivo vaří, setkání se sládky, degustace nebo školy čepování.

Historicky první Noc pivovarů se v letošním roce uskutečnila v Plzeňském kraji. Účastnilo se jí přes 20 malých i velkých pivovarů v regionu, které navštívilo více než 3000 lidí. Návštěvníci se mohli podívat sládkům a pivovarníkům přímo pod ruce, a to i v pivovarech, které za normálních okolností exkurze nepořádají. Mnoho ze zúčastněných pivovarů si v rámci Noci pivovarů připravilo také speciální aktivity, ať už to byl pivní speciál, povídání se sládky nebo hudební program. V příštím roce se akce rozšíří i do dalších krajů, a to do středních Čech a na severní Moravu. Místní pivovary tak budou mít možnost otevřít se veřejnosti a ukázat své umění, které má v českých zemích mnohasetletou tradici.

„První ročník ukázal velký zájem české veřejnosti o pivovarnictví. Viděl jsem stovky nadšených lidi, kteří se přišli podívat, jak se vaří pivo. A to nejen u nás, ale i v dalších pivovarech v kraji. Současně byla zřejmá pospolitost pivovarníků bez ohledu na velikost pivovaru. Věřím, že tuhle atmosféru se podaří přenést i do dalších krajů. Protože česká pivní kultura není jen o setkávání lidí v hospodě, nedílnou součástí jsou právě pivovary. A je skvělé, že mají možnost otevřít se návštěvníkům a ukázat své umění,“ popisuje emeritní vrchní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Právě on a další sládci Prazdroje byli hlavními iniciátory prvního ročníku Noci pivovarů, kteří myšlenku rozšířili mezi své pivovarské kolegy.

„První Noc pivovarů se moc povedla a dokázala lidi přivést na místa, kde je jim dobře. Vytvořila pro nás příležitost ukázat, co všechno předchází načepovanému půllitru a předvést, jak k vaření piva přistupujeme. Věřím, že vzniká zajímavá tradice, které chceme být součástí. Určitě se zúčastníme i Noci pivovarů 2026,“ dodává Jan Ilgner, sládek Pivovaru Radouš a jeho přidružené značky The Barn Beer Co.

Jedna noc, tři kraje

Druhý ročník Noci pivovarů proběhne v pátek 24. dubna 2026 ve Středočeském, Moravskoslezském a Plzeňském kraji. Termín akce je připomínkou výročí zrušení tzv. Propinačního práva z dubna roku 1869, které do té doby výrazně omezovalo zakládání pivovarů a určovalo, kdo může vařit a prodávat pivo. Po jeho zrušení začaly v českých zemích vznikat pivovary a nastal rozmach pivovarnictví, který trvá dodnes.

Aktuálně v Česku vaří pivo více než 500 malých, středních i velkých pivovarů, z toho zhruba třetina působí právě ve třech krajích, kde v roce 2026 proběhne druhá Noc pivovarů. Akce je otevřena všem pivovarům ze tří vybraných krajů, přičemž každý ze zapojených pivovarů má zcela volnou ruku v tom, jaký program pro své návštěvníky připraví. „Pivo a pivovarnictví si zaslouží mít svůj den, který bude oslavou řemesla i příležitostí pro setkávání lidí v místech, kde se vaří pivo. Cílem je ukázat, co vše stojí za výrobou piva, a to v neobvyklém čase a neobvyklé atmosféře. Věříme, že se otevře maximum pivovarů veřejnosti a lidé přijdou ‚své‘ sládky navštívit a podívat se na tajemství českého piva,“ uvádí Marek Pražák z pořádající agentury Svengali Communications.

Pivovary ze Středočeského, Moravskoslezského a Plzeňského kraje, které se chtějí zapojit do Noci pivovarů 2026, se již teď mohou registrovat na stránkách www.nocpivovaru.cz .

Tisková zpráva

Čína v prvních devíti měsících letošního roku vytlačila Německo a stala se největším vývozcem piva do Ruska, přičemž dodávky zvýšila 1,5krát ve srovnání se stejným obdobím loňského roku, uvádí agentura RIA Novosti, která analyzovala data z platformy OSN Comtrade a národních celních úřadů. V důsledku prudkého poklesu kleslo Německo na třetí místo za Čínu a další významnou evropskou pivní velmoc, Českou republiku.

Čína zvýšila své dodávky na 33,4 milionu dolarů, což jí uprostřed slabších dodávek z Evropy umožnilo dostat se na čelo žebříčku největších prodejců piva do Ruska. Česká republika snížila svůj export téměř na polovinu, na 15,6 milionu dolarů. Německo vykázalo ještě výraznější pokles, když se ve srovnání s lednem až zářím loňského roku šestinásobně snížilo na 12,2 milionu dolarů.

Dva pobaltští sousedé uzavírají první pětku: Litva (2,6násobný pokles na 9 milionů dolarů) a Lotyšsko (stejný pokles na 8,3 milionu dolarů). Arménie na šestém místě si ve srovnání s loňským rokem výrazně posílila svou pozici a zvýšila svůj export 5,2krát na 7 milionů dolarů. Těsně za ní následovalo Polsko, jehož zásilky se čtyřnásobně snížily na 5 milionů dolarů. Belgie na osmém místě vykázala 4,7násobný pokles na 4 miliony dolarů. Portugalsko na devátém místě vykázalo velmi solidní pozitivní trend: jeho export se za rok zvýšil 21násobně na 1,6 milionu dolarů. Nizozemsko, které se umístilo na desátém místě, zůstalo v souladu s celkovým evropským klesajícím trendem a snížilo svůj export čtyřnásobně na 1 milion dolarů.

Celkově Rusko mezi lednem a zářím letošního roku snížilo dovoz piva na polovinu na 100,8 milionu dolarů.

Pivovar mírně zvedl výstav na 95 077 hektolitrů, zisk mu klesl o 9 milionů

Pivovar Radegast si připomíná 55 let od odvážného kroku, který přinesl charakteristickou hořkou chuť do české pivovarské kultury. Sládek Jaromír Franzl si prosadil neobvykle hořký profil a uvařil 3. prosince 1970 v nošovickém pivovaru první várku piva Radegast.

Příběh piva Radegast začal již v 50. letech hledáním místa pro nový pivovar na severní Moravě. Důvodem byl vzestup průmyslu, nedostatek piva na trhu a konec poddolovaného pivovaru v Karviné. Nošovice nakonec zvítězily díky kvalitní vodě z horské nádrže Morávka a výhodné poloze pro celý severomoravský region. Základní kámen nového pivovaru byl položen v roce 1966.

Název Radegast si vybrali samotní lidé ve veřejné soutěži v roce 1969, jejich inspirací byl bůh pohostinnosti a úrody. Poté přišel 3. prosinec 1970 a uvaření první várky piva. „Radegast dnes patří mezi nejoblíbenější piva na českém trhu a potvrzuje rostoucí zájem spotřebitelů o kvalitní ležáky. Díky dlouhodobé péči o správné čepování a kvalitu se mu daří mimo obchody také v hospodách a restauracích,“ uvádí Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Pivo Radegast staví svou charakteristickou hořkou chuť na pečlivě vybraných surovinách. Základem je měkká voda z beskydských zdrojů, ječné slady z vlastní sladovny a kvalitní chmely. „Rozhodnutí vařit hořké pivo bylo v 70. letech odvážné. Trh preferoval sladší chutě, přesto tehdejší sládek prosadil svou vizi a vytvořil typickou hořkost piva Radegast. Ta se stala poznávacím znamením nošovického piva až do současnosti. Stále vybíráme ty nejlepší chmely, abychom zachovali jeho správně hořký charakter,“ popisuje Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast.

Odvaha provází Radegast po celou jeho historii. V Česku byl jedním z prvních pivovarů, který zavedl stáčení do nerezových KEG sudů, technologii CKT, sladinový filtr nebo anaerobní čističku odpadních vod. Dokázal výrazně snížit spotřebu vody potřebnou na výrobu piva a patří v tom mezi nejlepší na světě. Radegast také jako první v tuzemsku detailně zmapoval svou celkovou vodní stopu. Do roku 2030 se navíc zavázal, že vrátí do české krajiny více vody, než kolik spotřebuje na vaření piva.

Do současného pivního portfolia z Nošovic patří prémiový světlý ležák s charakteristickou hořkostí a plnou chutí Radegast Ryze Hořká 12. Nekompromisní hořké osvěžení nabízí Radegast Rázná 10, která má výraznou hořkost vyváženou svěžím chmelovým aroma. Pro opravdu výrazný chmelový zážitek je tady intenzivně hořký ležák Radegast Ratar jako nejvíce hořké pivo ve stálé nabídce pivovaru.

Kromě toho Pivovar Radegast připravuje exkluzivní nebo limitované edice jako Radegast Hutná 15, Radegast Temně Hořká 12 nebo Radegast Nefiltrovaná 12. Jedinečným pivním počinem byla limitovaná várka Radegastu Rezist uvařená z chmelových odrůd odolnějších proti suchu.

Tisková zpráva + foto k tiskové zprávě

Nachmelená Opice slaví 10 let a otevírá tanky!

Z udílení výročních cen Sdružení přátel piva si zástupci Rodinného pivovaru Bernard odnesli dvě zlaté medaile. Jednu v kategorii světlých výčepních piv pro Desítku, která obdržela nejvyšší bodové hodnocení napříč všemi vzorky anonymní degustace. Ve stejné kategorii pivovar získal i třetí místo za Desítku s jemnými kvasnicemi. Další prvenství náleží Černému ležáku Bernard v kategorii tmavých piv. Toto pivo získalo vůbec nejvyšší počet hlasů v anketní části soutěže.

Úspěchy potěšily vrchního sládka Rodinného pivovaru Bernard Josefa Vávru, který si zvlášť váží umístění v kategorii světlých výčepních piv. „Ve slabším pivu se případné vady surovin či chyby ve výrobě neschovají za vyšší množství alkoholu. Vysoké hodnocení svědčí o tom, že se nám daří držet kvalitu pod kontrolou, protože s Desítkou jsme vyhráli i loni.“ Stejně tak Černý ležák Bernard obhájil svoje loňské vítězství. Trojitý úspěch potvrzuje, že Bernard si svou poctivostí a důrazem na kvalitu drží výjimečnou pozici mezi českými pivy.

Ocenění udílená Sdružením přátel piva

Soutěž Sdružení přátel piva je jedinou a nejstarší celorepublikovou pivní soutěží samotných spotřebitelů. Systém hodnocení kombinuje anketní a degustační část, kdy piva s nejvyšším počtem získaných hlasů v anketě postupují do anonymní odborné degustace, ze které vyjde konečné pořadí na prvních místech. V anketní části hlasovalo cca 45 % členů SPP (z celkového počtu 1 580) pro 271 různých značek piva.

Tisková zpráva + foto k tiskové zprávě

Rekonstrukce hradeckého pivovaru pokračuje. Pivo Jindra ochutnáme už příští rok

Pivovar Krušovice nejvíce vyváží na Slovensko a investuje do modernizace

Rodinný pivovar Bernard na letošní předvánoční období připravil dvojici originálních piv – polotmavý Adventní speciál a limitovaný Ležák s chmelem z Vysočiny.

Atmosféra ve sklenici

Prvním z dvojice je Adventní speciál Bernard, polotmavý ležák s výraznou chutí a vůní, který se skvěle hodí k zimnímu posezení v hospodách a restauracích. „Naše polotmavá třináctka s bohatou pěnou vznikla z kombinace kvalitních sladů – českého, bavorského, karamelového a barevného,“ představuje Josef Vávra, vrchní sládek a generální ředitel pivovaru.

Speciál se vyznačuje jemně karamelovým aroma, plnou chutí a vyváženou hořkostí díky směsi několika druhů chmele. Obsahuje 5,6 % alkoholu, hořkost je 35 IBU. Pivo je dostupné výhradně na čepu v hospodách a restauracích.

Síla chmele z kopců

Druhým svátečním pivem je Ležák s chmelem z Vysočiny, uvařený z úrody z vlastní experimentální chmelnice, kterou pivovar založil v nadmořské výšce 560 metrů. Na svahu za městem roste 144 rostlin šesti různých odrůd chmele.

„Chmel z naší chmelnice má skvělou kvalitu, krásné aroma a pivu dodává výraznou chuť. Navazujeme tím na tradici, kdy jsem si chmel několik let pěstoval doma na zahradě,“ říká Josef Vávra. Výsledkem je svěží ležák jedenáctka s obsahem alkoholu 4,5 % a hořkostí 32 IBU.

Limitovaná nabídka pro sváteční čas

Obě piva vznikla v omezeném množství, v nabídce jsou od těchto dní do vyprodání. Adventní speciál si můžete vychutnat na čepu ve vybraných podnicích s pivem Bernard, naopak Ležák s chmelem z Vysočiny bude k dostání především i v lahvích ve značkových prodejnách pivovaru. Čepovaný je pouze v několika podnicích, například přímo v pivovaru v Pivnici Na Štokách, která je součástí Návštěvnického centra Bernard v Humpolci.

Tisková zpráva + foto k tiskové zprávě

Jarošovské pivo slaví, výročí připomíná Galánka

Rozhodnuto: Kralupský pivovar i restaurace má své provozovatele

Suchdolský Jeník je výzkumný a výukový pivovar, náležící pod Katedru technologických zařízení staveb Technické fakulty ČZU. Studenti zde mají možnost realizovat své závěrečné práce. Pivovar se dále podílí na spolupráci s ostatními vědeckými pracovišti ČZU, například poskytováním odpadních produktů výroby pro výzkumné záměry apod. V pivovaru také absolvují praktickou výuku v rámci předmětu Dílenská cvičení studenti VOŠ, G, SPŠ A SOŠ Podskalská, obor Technologie piva, vína, lihu a nealkoholických nápojů, tedy budoucí čeští sládkové.

Pivovar byl založený v roce 2006 a se svou kapacitou varny 10 hl patří k největším univerzitním pivovarům v České republice. Z tohoto důvodu je kromě výzkumných, výukových a reprezentačních účelů zaměřen také na prodej svého piva veřejnosti. Celková roční produkce se pohybuje kolem 400 hl.

Standardně je k dispozici Světlý ležák. Je vyroben z plzeňských, mnichovských a karamelových ječných sladů. Dále je použit český žatecký chmel a kvasinky spodního kvašení z českých pivovarů. Toto pivo je vařeno tradičním dekokčním rmutovacím způsobem, následně kvasí a zraje v nerezových cylindrokónických tancích.

Pivovar dále příležitostně vaří i jiné pivní styly, jako je například Tmavý ležák, Vídeňský ležák, Nakuřovaný ležák, American Pale Lager či Pale Ale. Všechna piva jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná. Při výrobě piva Suchdolský Jeník spolupracuje také s jinými pivovary, ale i výzkumnými ústavy.

Suchdolský Jeník se také pravidelně účastní degustačních soutěží, kde již získal mnoho ocenění. Například v roce 2025 ovládnul 13. ročník Ústeckého pivního jarmarku malých a rodinných pivovarů v Ústí nad Labem. Zde získal 1. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za American Pale Lager. Dále 1. místo v kategorii Polotmavé a tmavé pivo za Tmavý ležák. Pak 3. místo v kategorii Světlý ležák za svůj tradiční Světlý ležák a ve spolupráci s mini pivovarem Trilobit získal další 3. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za Venuši (Pale Ale). Cílem Výzkumného a výukového pivovaru Suchdolský Jeník je vařit poctivé a tradiční řemeslné pivo s využitím nejnovějších poznatků.