V Polabí teď fungují tři pivovary. Týdeník Sedmička navštívil ten největší a nejmenší.

Komplex budov, u vjezdu závora a místnost s vrátným. Osmdesát zaměstnanců, z toho přibližně polovina ve výrobě.

Rodinný dům se zvonkem, který přivolá rovnou majitele. Žádní brigádníci, natožpak lidé zaměstnaní „na stálo“.

Dva rozdílné popisy charakterizují totéž: pivovar. V prvním případě ten vůbec největší v Polabí, podnik v Nymburce, kde vaří Postřižinské pivo. A jeho protipól? Minipivovar Svatý Ján v Polepech, vesničce u Kolína. V čem se oba liší?

Původní i moderní

„Exkurzi obvykle začínáme u pamětní desky spisovatele Bohumila Hrabala,“ poukazuje Bohumil Valenta, sládek v nymburském pivovaru, na malé místo u takzvané sladovny. „Ještě než Hrabal umřel, dal souhlas k užívání názvu Postřižinské pivo,“ říká Valenta.

A jak působí areál, který se stal slavným právě díky románu Postřižiny, v „moderní době“? „Varna je plně automatizovaná, všechno se dá pohlídat přes počítač. Přesto tady pracují vařič a jeho pomocník,“ popisuje Valenta. Příznačná slova: v Nymburce se snaží jít s dobou, ale zároveň zachovat co možná nejvíc původního.

Přesto pivovar, řadící se mezi střední, působí jako továrna. Zvlášť když člověk v ten samý den navštíví i minipivovar Svatý Ján…

Polepský podnik vybudoval Martin Karaivanov. Coby strojař si sám vyrobil celou technologii, vařit pivo začal v roce 1996. O svých produktech – dvousladové dvanáctce Fešák, pšeničné, spodně kvašené dvanáctce Oliver, polotmavé čtrnáctce Mazel, polotmavé žitné třináctce Mates či jednosladové dvanáctce Povstalec – mluví s láskou. „Ne vždy jsem udělal ideální pivo, zvlášť ze začátku,“ říká s úsměvem Karaivanov. „Žádnou várku jsem však vylít do kanálu ještě nemusel.“

Vaří dvakrát či třikrát do měsíce, o nabídce informuje na internetu. Zájemci o jeho pivo chodí s pet lahvemi přímo k němu domů. „Nechci výrobu zvětšovat, takhle jsem spokojený. Jsem nezávislý, na různé výtky můžu, ale nemusím reagovat,“ pochvaluje si Karaivanov, který prodává půllitr piva v průměru za pětadvacet korun.

Na výrobu nápoje, který nefiltruje, stačí Karavainovi pár místností. Kádě ve varně působí jako zmenšeniny těch v Nymburce. Teplota v minipivovaru je prakticky stejná. Zato v nymburském komplexu hosta při přechodu z varny do spilky studí rozdíl přibližně pětadvaceti stupňů. „Obvykle si beru bundu,“ říká Valenta.

„Chystají se tady přes léto opravy. Investice bude přes devět set tisíc,“ hlásí „nymburský“ Valenta. „Potřebuju do sklepa přidat ještě jednu bečku. Tři jsou málo. Když dělám ležák, jsou všechny na dlouho obsazené a to nemůžu vařit,“ říká „polepský“ Karaivanov.

Srovnávat pivovary, v nichž jsou oba muži sládky, dost dobře nejde. Oni dva však mají mnoho společného. Preferují pivo z menších pivovarů, oba mohou hovořit o zahraničních zákaznících. Pivo z Nymburka se vyváží do Německa, Skandinávie, Francie, Ruska nebo do Itálie, Karaivanovovu technologii už koupili ruský a vietnamský zájemce.

A také exkurzi po pivovaru Valenta i Karaivanov zakončují shodně: „Ochutnáte?“ neopomenou se zeptat…

Návrat na „pivní mapu“

Kromě těchhle dvou funguje pivovar ještě na Kutnohorsku – Hubertus v Kácově. Jinde v Polabí se momentálně zlatavý mok nevaří. V příštích měsících by se to však mělo změnit.

„Od roku 2001 pracujeme na rekonstrukci. Žádný termín ale radši nepovím,“ říká Milan Starec, spolumajitel pivovaru v Kostelci nad Černými lesy, který by se měl v dohledné době vrátit na „pivní mapu“. Teď místo slouží jako muzeum, kam se může vypravit na exkurzi každý, koho zajímá historie pivovarnictví v Česku.

O obnovu pivovaru se snaží i v Kutné Hoře. Ten koupila a následně po 436 letech uzavřela společnost Heineken, výrobu piva Dačický přesunula do Velkého Března. Areál stále patří městu, které jej nyní nabízí k prodeji.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Jan Hamrník

Špičkovou sbírku pivních etiket vlastní Jiří Kozel z Ostravy. Jeho kolekce je třetí největší na světě.

Více než 350 tisíc pivních etiket z celého světa vlastní Jiří Kozel (55) z Ostravy. Bez nadsázky se dá říci, že téměř neexistuje stát, který by vyráběl pivo, a jehož etiketu by neměl. Ve sbírce mu chybí pouze dvě lokality – ostrov Guam s americkou vojenskou základnou v Tichomoří a Francouzská Guyana v Jižní Americe. Kromě těchto dvou destinací jej nezaskočí ani dotazy na pivo z Grónska, Iránu, Nepálu, Severní Koreje, Palestiny, či z kdejakého ostrůvku uprostřed Pacifiku – všechny je má. Nejvíce si však cení starých etiket z předválečných pivovarů. "Ty měly neopakovatelné kouzlo, byla na nich vidět ta ruční práce," vysvětluje Jiří Kozel.

Sbírání etiket ovlivnilo Jiřímu Kozlovi život

Etikety začal Jiří Kozel sbírat ve třinácti letech spolu se starším bratrem. "Bylo to tehdy pro nás jakýmsi pohledem do ciziny. Nejprve jsme obesílali zahraniční pivovary s prosbou o zaslání etiket, v čemž nám překvapivě často vyhověli, později jsme je začali vyměňovat, nebo i kupovat. Naštěstí nebyly tehdy ceny tak vysoké jako dnes, kdy se etiketa prodává třeba za sto euro. Dnešní sběratelství už nemá to kouzlo, je to komerce, kdy se za peníze dá koupit cokoli," říká Jiří Kozel s tím, že sbírání etiket ovlivnilo celý jeho život. "Teď už to není jenom o sbírání etiket, ale mnohem více o lidech, protože jsem mezi sběrateli našel mnoho opravdových přátel u nás i v zahraničí," říká sběratel, který je zároveň předsedou ostravského Klubu sběratelů pivních suvenýrů. Ten v Ostravě pravidelně pořádá největší burzu pivních etiket v republice, kam se sjíždějí sběratelé z mnoha zemí, aby rozšířili své sbírky.

Postupem času se Jiří Kozel propracoval k největší registrované sbírce v České republice a třetí největší na světě. Není tedy divu, že šanony a krabice s etiketami zabírají podstatnou část jeho bytu. "Jednu dobu jsem na etiketách dokonce i spal, protože jsem je musel mít uskladněné i pod postelí," usmívá se Jiří Kozel, který ač sběratel pivních etiket, pivo téměř vůbec nepije.

Zdroj: tn Nova.cz | Autor: Marek Švidrnoch

Pivovar čeká velká změna, z národního podniku se stane akciová společnost

Hned po nástupu nové vlády byly oprášeny plány na přeměnu českobudějovického pivovaru – Budějovický Budvar, národní podnik, na akciovou společnost. Budvar by se podle ministra zemědělství Ivana Fuksy (ODS) mohl transformovat zhruba do jednoho roku.

S návrhem na transformaci pivovaru přišla někdejší vláda Mirka Topolánka. Prakticky okamžitě se začalo spekulovat o tom, jak daleko může být od akciové proměny společnosti k případné privatizaci Budvaru. Už Topolánkova vláda například připouštěla výhody možného vstupu silného partnera do pivovaru.

„Zdůrazňuji, že pivovar hodlám transformovat, nikoli privatizovat,“ uvedl ale nedávno pro média Ivan Fuksa.

Jeho slova však berou někteří opoziční parlamentní politici s rezervou. „Je to chystání privatizace, před kterou jsme varovali,“ říká jednoznačně poslanec za ČSSD Vítězslav Jandák. „Budvar je to rodinné stříbro, které by se nemělo prodávat,“ dodává Jandák a upozorňuje, že zahraniční firmy, hlavně konkurenti Budvaru, mají o pivovar zájem už téměř dvě desítky let.

Už k proměně Budvaru na akciovou společnost bude ale potřeba přistoupit obezřetně a chystá se zvláštní zákon. Změny totiž nesmějí ohrozit známkoprávní postavení pivovaru v zahraničí.

Budvar měl vloni výstav necelých 1,3 milionu hektolitrů a přes třetinu produkce vyvezl celkem do 58 zemí světa.

V současnosti vede Budějovický Budvar, n. p., po celém světě desítky soudních sporů a správních řízení. S americkým konkurentem – firmou Anheuser Busch, českobudějovický pivovar už dlouho válčí o své ochranné známky a hlavně o právo vývozu pod známým označením „Budweiser Bier“.

Když před časem přišla vláda Mirka Topolánka s tím, že národní podnik přemění na akciovou společnost, největší obavy ohledně budoucnosti pivovaru se týkaly právě dopadu transformace na ochranné známky. Ví to i ministerstvo zemědělství, které je zakladatelem Budvaru. „Vzhledem k rozsahu registrovaného duševního vlastnictví jsou u Budějovického Budvaru, n. p., klíčové dvě věci. Bezchybný přechod duševního vlastnictví doma i v zahraničí a také to, aby nedošlo k přerušení právní kontinuity,“ říká Tereza Dvořáčková, tisková mluvčí ministerstva zemědělství.

Patenty

V současné době například ještě stále probíhá ověřování u patentových úřadů jednotlivých zemí, jak riziková by byla změna z národního podniku na akciovou společnost.

Ministerstvo zemědělství za šéfování Petra Gandaloviče zadalo specialistům vypracování analýzy, zda je vůbec převod na akciovou společnost možný a jaká jsou s tím případně spojena rizika. Jejich konstatování je jednoznačné – jedině zvláštní zákon! To má zajistit, aby Budvar o své duševní vlastnictví nepřišel.

Spory trvají

Velká vlna sporů z minulých let mezi Budvarem a Anheuserem (který nyní vlastní belgická skupina InBev) momentálně odezněla. Přesto nejsou všechny úplně ukončeny a hlavně je otázkou, zda by transformace podniku nedala podnět k novému kolu žalob na českobudějovický pivovar.

Nynější ministr zemědělství Ivan Fuksa si je největšího zádrhele transformace vědom, ale myslí si, že to není nepřekonatelná komplikace. „Pro drtivou většinu zemí ale bude tento přechod s udržením ochranné známky akceptovatelný,“ vyjádřil se pro média Fuksa. Plán vlády je zdánlivě jednoduchý – poslanecká sněmovna schválí zvláštní zákon. „Jsou doporučeny dvě alternativy,“ uvedla Tereza Dvořáčková. Jednou možností je zvláštní zákon, smluvní převod některých práv a vznik zbytkového podniku, druhou variantou je zvláštní zákon s univerzálním právním nástupnictvím ze zákona.

Ministerstvo zemědělství by se nyní mělo pro jednu z variant rozhodnout a tu předloží ve finále do Poslanecké sněmovny ke schválení.

„Nepředpokládá se kratší doba než jeden rok,“ zmínila k časovému horizontu, kdy by mohl být nový zákon přijat, tisková mluvčí ministerstva zemědělství. „Předpokládá se, že jediným akcionářem by byla Česká republika,“ přiblížila Dvořáčková plány ministerstva.

Přechod Budějovického Budvaru na akciové uspořádání by podle Dvořáčkové znamenal standardní řízení a ovládání společnosti. Mimo jiné by to mohlo přinést třeba posílení vlivu firmy na trhu díky majetkové účasti jiných právnických osob nebo právo akcionářů na dividendu.

Vedení podniku se k problematice převodu na akciovou společnost a dalším možným změnám zpravidla téměř nevyjadřuje. „Transformace je věcí vlastníka,“ uvedl tiskový mluvčí pivovaru Petr Samec a dodal, že úkolem vedení podniku je rozvíjet firmu, aby obstála na pivovarnickém trhu.

Případná změna na akciovou společnost by se neměla nijak dotknout ani zaměstnanců ani obchodních vztahů pivovaru.

Investice

Budějovický Budvar vloni investoval do svého rozvoje 313 milionů korun a vytvořil zisk před zdaněním téměř 300 milionů korun.

Českobudějovický pivovar je například významně zastoupen i v českém pavilonu na světové výstavě v čínské Šanghaji a vyváží do 58 zemí světa. Největší odběratele má v sousedních zemích, ale dodává třeba i do Číny nebo do Austrálie.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor: Edwin Otta

Novootvorený bratislavský Meštiansky pivovar na Drevenej ulici, nadväzuje na dávnu tradíciu známeho Meštianskeho pivovaru „Die Bürgerliche Brauerei“, domáci ho volali Meštiak. Varilo sa v ňom dobré pivo a priľahlá pivovarská reštaurácia bola vychýrená svojou domácou kuchyňou. Nový pivovar funguje na troch poschodiach a chce návštevníkov nalákať hlavne na špeciálny druh svojho vlastného piva, ktorému sa venuje v opozícii ku priemyselne vareným pivám. Meštiansky pivovar je vybavený tou najmodernejšou technológiou, aká v súčasnosti pre mikropivovary existuje.

Daj Boh šťastia

„Daj Boh šťastia“ zdravia sa tak aj sladovníci a toto heslo je aj vo várovni. „Proces varenia nášho piva sa začína výberom najkvalitnejších surovín. Varenie prebieha klasickou technológiou dvojrmutovým spôsobom za použitia tradičných zdrojov: slad, voda, chmeľ a kvasnice, nič iné sa doň nepridáva. Varí sa výlučne z toho najkvalitnejšieho chmeľu, pochádzajúceho zo Žateckej oblasti, voda použitá na výrobu sa filtruje. Naše pivo je pivo plzenského typu, vyrába sa štandardným procesom spodnej fermentácie,“ vraví sladovník pán Peter Pramuk.

Okrem najkvalitnejšej technológie, tkvie proces výroby piva aj v dušiach troch majiteľov –pivných nadšencov, ktorí niekoľko rokov dozadu obzerali po svete koncepty mikropivovarov s reštauráciami. Tí požadovali, aby bolo pivo horké presne k ich chuti. Čo páni sladovníci Brauner a Pramuk dokonale vystihli.

Kde sa dobré pivo varí…

Pri výrobe 12° stupňového piva trvá hlavné kvasenie 8 až 10 dní za štandardnej teploty s pridaním kvasníc. Dokvasovanie trvá 4 týždne a nepasterizuje sa, preto je kalné, obsahuje živé kvasinky. Pivo je pretláčané atmosférou dusíka, to znamená, že je zabránené oxidácií, teda starnutiu piva. Vďaka tomu, že nepasterizované pivo neprichádza do styku s kyslíkom, nedochádza k zvetrávaniu, čo má pozitívny vplyv na jeho kvalitu. V dôsledku toho sa uvoľňuje príjemná chmeľová aróma piva a zvýrazňuje sa jeho plnosť či väčšia bohatosť chuti.

Tam musí byť dobrá kuchyňa

Klasická , konzervatívna, poctivá a výdatná domáca kuchyňa, ktorá pasuje k pivu, sa snaží naviazať na pôvodné Prešporské receptúry. Samozrejme kuchyňa je dnes technologicky úplne inde, ale niektoré tradičné postupy v receptoch fungujú podnes. Šéfkuchár František Šipoš kladie dôraz na sezónnu aktuálnosť ako špargľa, hubová sezóna, divina, zabíjačková sezóna, ktorá bude spestrovať stabilné menu a lŕ carte.

Aj sladké jedlá ako sú „šufrle“ pochádzajú z Prešporku. Iný kalorický kaliber sú desaťročiami overené jedlá ako sviečková na smotane, kôprová omáčka s domácou knedľou, pečené koleno, alebo chutne servírovaná pivárska pochúťka, či „tatarák“ s hriankou. V tomto prípade kalórie netreba rátať, zabudnite na postavičky modelov a „modelečiek“, treba sa poddať chuti a pôžitkom z jedla, ktorú správne natočené pivo iba povzbudí.

Zdroj: Správy CZIN.sk

„STEIGER FEST VYHNE 2010“ je názov nového formátu aktivity regiónu Vyhní na podporu domáceho turizmu, ktorý nadväzuje na úspešnú 5 ročnú tradíciu „Dní otvorených dverí pivovaru STEIGER“. Návštevníci tejto originálnej akcie si budú môcť v sobotu 7.augusta 2010 prehliadnuť pivovar STEIGER, okúpať sa vo Vodnom raji a zabávať ich bude Kmeťoband, Alan Mikušek, Metalinda a ďalší. Na ,,Super poukážku“ v cene 3,5 eura dostanú návštevníci dve veľké pivá, pol litra nealka, porciu gulášu, hodinové kúpanie vo Vodnom Raji a tombolu. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Dúfame, že stojíme pri zrode novej tradície spojenej s bohatou históriou regiónu a podporujúcej domáci turizmus, poznanie možností regiónu a hlavne šírenie jeho dobrého mena. Najstarší pivovar na Slovensku – STEIGER, v spolupráci s Obecným úradom Vyhne a ďalšími podnikateľskými subjektmi v obci, organizuje túto novú aktivitu propagujúcu zaujímavý región – obec Vyhne. Pivovar ponúkol vybudovaný potenciál návštevnosti akcie dní otvorených dverí, dosahujúci cez 3 500 návštevníkov, ale aj know-how získaný pri organizovaní piatich ročníkov“, konštatoval E.Mihálik.

Dodal, že organizátori očakávajú viac ako 5 000 návštevníkov, čo túto aktivitu zaraďuje medzi najväčšie v regióne. Festival je neziskový a bez vstupného, s nákladovým rozpočtom cca 15 000 €. Kým Dni otvorených dverí sa organizovali tradične prvú augustovú sobotu, v tomto roku bol zvolený termín 7. augusta a akcia bude celodenná (od soboty rána 10:00 do nedele 01:00). Bonusom pre návštevníkov je výhodný nápojový a stravovací lístok – Super poukážka v nominálnej hodnote 8 €, ktorú si môžu kúpiť len za 3,5 € a aj zvýhodnené ceny počas celej akcie. Občerstvenie a strava je za ľudové ceny v hoteloch Termál a Sitno. Na ihrisku OU Vyhne budú stánky s remeslami a atrakciami a vystúpenia známych interpretov a skupín budú na lúke pod hotelom Sitno. Tenisové kurty tohto hotela zas poskytnú deťom Detskú arénu so súťažami. Proti smädu je vybudovaný ,,Pivný chodník“, s čapovaním po trase pivovar -Vodný raj - hotel Sitno.

Pivovar STEIGER vo Vyhniach je už tradične zaujímavým cieľom skupinovej turistiky. Počas celého roka za symbolický poplatok si môžu návštevníci pozrieť celý pivovar, degustovať rôzne pivá a na záver dostanú aj darček. Vlani ich aj napriek kríze prišlo cca 1200. Pred krízou to však bolo ročne spolu s dňom otvorených dverí až 5000 návštevníkov ročne. Okrem domácich slovenských návštevníkov najväčší záujem pozrieť si tradičnú výrobu piva na najmodernejších výrobných zariadeniach vlani využili predovšetkým záujemcovia z Česka, Nemecka, Švajčiarska, ale i Maďarska a Talianska. Nevšedným zážitkom je pre nich ochutnávanie ,,živého“ kvasinkového piva priamo z ležiackeho tanku. Na rozdiel od bežne dostupného je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou. Značná časť hostí po prehliadke a koštovke piva vyjadruje prekvapenie nad tým, že v najstaršom slovenskom pivovare vo vyhniach sa varí pivo klasicky a nepretržite už 537 rokov.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Již tradičně proběhne v Humpolci od 6. do 7. srpna hudební přehlídka, tentokrát však větší než kdy před tím. Festival se totiž letos rozroste o další scénu, která posluchačům nabídne komornější alternativu k programu na hlavním podiu. Návštěvníci se dočkají zavedených hvězd, ale také králů latinskoamerických rytmů Son Caliente.

Srpnový hudební svátek se v Humpolci odehraje na dvou scénách. Tu hlavní na náměstí doplní komornější prostor ve Štočkově Dvoře. „Chceme se přičinit o to, aby město žilo festivalem ještě více než dosud,“ vysvětluje spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard.

Machři i „nováčci“

Zatímco na náměstí i letos vystoupí nejznámější jména české i slovenské hudební scény jako jsou Kryštof, Monkey Business, No Name či Miro Žbirka, vedlejší pódium bude patřit regionálním kapelám v čele s bubenickou partou Barrel Battery , která využívá zvuku brazilských bubnů a postupů tradičních brazilských bubenických orchestrů. Novinkou na letošním ročníku Bernard Festu bude také zavedení jednotné dvoudenní vstupenky, která návštěvníkům festivalu zpřístupní program na obou scénách. Naopak již osvědčeným standardem je prodej piva na žetony či stanové městečko na autokrosovém závodišti.

Domluvíme se?

Jako i předchozí rok do Humpolce během konání Bernard Festu zavítá také road show Domluvme se! zaměřená na snížení počtu dopravních nehod způsobených mladými řidiči pod vlivem alkoholu. Při čekání na oblíbenou kapelu si tak návštěvníci budou moci vyzkoušet své reakce během krizových situací. Kromě simulátoru nárazu, imitujícího náraz do pevné překážky ve třiceti kilometrové rychlosti, budou připraveny také řidičské trenažéry osobního automobilu a motocyklu.

Šestnáctý ročník festivalu v sobotu vyvrcholí velkým ohňostrojem.

Prodej vstupenek na www.ticketpro.cz a na značkové prodejně BERNARD v Humpolci.

Vstupenky v hodnotě 390,- Kč jsou slosovatelné o hodnotné ceny.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Bernard Humpolec

13. ročník Krkonošských pivních slavností se letos uskuteční již tradičně ve Vrchlabí v sobotu 7. srpna. Po úspěšném loňském ročníku, který premiérově nabídl dvě podia, i letos láká na bohatý program v čele s MICHALEM HRŮZOU, kapelou YO YO BAND a jako hudební delikatesu organizátoři zvolili britskou funkovou legendu KAVA KAVA. Nebude chybět silná výčepní liga zastoupená několika pivovary, různé stylové pochutiny a atrakce pro děti i dospělé.

„Původně malá městská slavnost dnes patří mezi nejvyhledávanější regionální události. Návštěvníci přivítali loňské novinky s nadšením, a proto jsme se rozhodli zachovat nové pojetí akce i v letošním 13. ročníku“, říká organizátor Vladimír Paulů. „Hudební produkce tedy opět proběhne na dvou pódiích, vedle tradičního programu na náměstí nabídneme návštěvníkům také alternativní program v areálu zámeckého parku "Za konírnou". Pro radost malých i velkých opět připravujeme pouť "U kostela", která vychází z tradice vrchlabské Vavřinecké pouti“ dodává.

Nedílnou součástí Krkonošských pivních slavností je bohatý kulturní program, který zajišťuje atmosféru akce. Jako každým rokem se v 9.00 hod otevřou brány slavností úderem kostelních zvonů a příchodem vládce hor – samotného Krakonoše. O vysoké úrovni minulých ročníků svědčí účast takových hvězd jako je např. Lucie Bílá, Support Lesbiens, Buty, Anna K, Radim Hladík, Žlutý Pes a mnoha dalších.

Letos se po mnoha letech do Vrchlabí, dnes na hlavním podium na náměstí, vrací oblíbená kapela Yo Yo Band, zahraje také populární Michal Hrůza s Kapelou Hrůzy. Dále vystoupí, dnes již výrazná hudební postava Karel Kahovec s legendárními George and Beatovens a hostujícím Viktorem Sodomou, a o dobrou zábavu a pódiovou show se postará retro-kapela The Peripeties.

Jak bylo naznačeno, ani letos nebude chybět druhé podium v zámeckém parku za konírnou, které tentokrát nabídne snad prvního zahraničního hosta v dějinách této akce a to velmi váženou britskou „space-funkovou“ skupinu Kava Kava. Svou indie rock´n´rollovou show předvede kapela The Roads, kterou mohli hudební fanoušci zaregistrovat i v televizních hitparádách. Velkým lákadlem je také stále oblíbenější elektro-popová formace Cartonnage a opravdový šrumec na pódiu ukáže přítomným dobře známé krkonošské těleso Cémur Šámur. Představí se také pražští Pankix s elektrickými houslemi a zpěvačkou s balkánskými kořeny a pro příznivce elektronické muziky i letos desky roztočí DJs ze Sunlab.cz.

Na pivních slavnostech nesmí chybět široký výběr druhů piva - letos rozšířený o další značky, bohaté občerstvení a množství kulinářských specialit – například krkonošské vepřové hody. Vrchlabské pivní patrioty jistě potěší zpráva, že pivovar Krkonošský medvěd opět vaří a na slavnostech představí několik druhů piva vyrobeného podle zbrusu nové receptury. Pivovar Krkonošský medvěd dále umožní návštěvníkům slavností nahlédnout do zákulisí výroby piva a prohlédnout si celý proces vaření přímo na náměstí v exklusivní mobilní varně. Ani tento rok nebude chybět oblíbené Pivní referendum, ve kterém návštěvníci slavností zvolí svůj nejoblíbenější pivovar.

Stejně jako v loňském roce budou i letos na obou scénách umístěny velkokapacitní stany pro případ nevlídného počasí.

Více informací najdete na stránkách www.krkonosskepivnislavnosti.cz

Zdroj: Tisková zpráva Krkonošských pivních slavností

Minipivovary už zdaleka nejsou lákadlem jen pro milovníky piva. Stávají se oblíbeným cílem turistů.

Do minipivovarů už nemíří jen milovníci zlatavého moku, ale i turisté za neobvyklými zážitky. S chutí piva připravovaného podle několik set let starých receptur se mohou vrátit do minulosti.

„Středověká krčma Dětenice, pozdrav Pánbůh,“ ozývá se příjemný ženský hlas v telefonu.

Na místě si ale dobově oděná obsluha žádné servítky nebere.

„Co budeš žrát a chlastat, holoto?“ ptá se hostů. Ve stylové dětenické hospodě mohou mít skutečně pocit, že se ocitli o několik století nazpět.

Pivo vaří tamní minipivovar. „Je to pivo lásky,“ tvrdí jeho ředitel Petr Jindrák.

Pivo v Dětenicích se vařilo už v roce 1307. Podle pověsti podle receptury loupeživého rytíře Artura, přepadal vesnice a naživu nechával jen mladé panny, které jemu a jeho mužům musely být po vůli. Při každém úplňku mu ta nejkrásnější musela uvařit zázračné pivo lásky, prý podporovalo potenci. Historickou metodu výroby piva z tradičních surovin na otevřeném ohni lze spatřit na vlastní oči při exkurzi v pivovaru a přitom si prohlédnout dobové interiéry sladovny, bednárny, varny, laboratoře, chmelnice, ležáckých sklepů, spilky, ledárny, historické sklepy a originální pivovarnické muzeum.

Na exkurzi do muzea piva láká také jeden z nejmodernějších minipivovarů v Evropě ve Vrchlabí a zájemcům ochotně ukážou varnu, spilku s kvasnými káděmi a pivní sklep i v rychnovském minipivovaru.

„Vedle pivovaru máme také letní pivní šenk, kde se pivo točí přímo z tanků a asi na dvou stovkách fotografií je tam zobrazena historie vaření rychnovského piva od roku 1913 do roku 1948,“ říká jednatel rychnovského Městského Podorlického pivovaru Tomáš Konvalina.

Zdroj: Sedmička.cz | Autorka: Jana Krejčová

Tématem posledních dnů je v Roudnici nad Labem zdevastovaný pivovar. Stavba, která by podle někoho měla konečně zmizet z povrchu zemského, aby Roudničané měli od té ostudy klid, pro jiného je to ale historicky cenná budova, jíž stojí za to zachránit.

Pivovar desítky let chátrá a nyní, když jeho hodiny ukazují za pět minut dvanáct, začíná ze strany některých občanů boj za jeho záchranu. Petice, jíž založilo občanské sdružení Esprit, čítá přes dva tisíce podpisů. Za co ale vůbec tito lidé bojují? Stojí pivovar za to? Odpověď na tyto otázky jsme hledali přímo v pivovaru, který jsme prošli „od sklepa až po střechu“. Tedy spíše jen od přízemí po druhé poschodí. Vlastní sklepy totiž pivovar nikdy neměl a střechu už postrádá také.

„Sklepy pivovar nikdy neměl. Pivo se prý hnalo skleněným potrubím přímo do zámku,“ vysvětlil nám člen sdružení Esprit, akademický malíř a restaurátor Jiří Brodský, na naší prohlídce průvodce, pověřený majitelem pivovaru Johnem Baileym.

Útočiště bezdomovců

Klíče zarachotily v zámku a naše prohlídka začíná. Železná vrata se otevírají a za nimi je halda odpadků. Opuštěný objekt zřejmě slouží jako útočiště bezdomovců.

V dalších místnostech je to podobné. Nepořádek, haraburdí, kusy drátů a další nástrahy. Bez baterky by se tu člověk mohl zranit.

Brzy se dostáváme do místnosti s obrovskými betonovými vanami, po stranách jsou ještě železné nádrže. Naše prohlídka začíná být zajímavá.

Poté následuje místnost poměrně zachovalá, kde se vařilo pivo. Železné zařízení je dosti zdevastované, je vidět, že sběrači kovů tu vzali, co se dalo. Dnes už tu prakticky nemají co ukrást. Zůstalo tu jen pevně zazděné zařízení.

Na zdi nás zaujaly černobílé kresby, zřejmě z novější historie pivovaru. Že by tu zanechal kousek svého umění někdo z posledních zaměstnanců pivovaru? Kresby jsou téměř nedotčené. Stejně tak omítky a zdi jsou v dobrém stavu.

Sladovna

Následuje úžasný prostor sladovny. Obrovská plocha předělená dvěma řadami mohutných sloupů, z nichž vychází trojí křížové klenutí. Z boku sem září denní světlo. Není divu, že má tato část pivovaru statut chráněné památky.

Okamžitě si tu přestavuji tržnici. Vidím živě tyto prostory s řemeslníky nabízejícími zboží, keramiku, bedny se zeleninou, kořenářky... Nebo restauraci s číšníky a rozmlouvajícími hosty...

Sladovna je ale prázdná, stejně jako totožný prostor v dalším podlaží.

Čím výše stoupáme, tím je stav budovy žalostnější. Dočkáme se i obrovské louže v horním poschodí. Na „půdě“ to začíná být dost nebezpečné.

Po střeše tu není ani památky, kromě jednoho trámu a hromady dřeva ve dvoře.Většina pohozených trámů, i prkna, po nichž chodíme, vypadají velmi zachovale. Některým místům se přesto raději vyhýbáme. Prkna i trámy tu trouchniví a propadají se.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená

Suverenita-Blok Jany Bobošíkové se v pondělí ohradila proti záměru vlády Petra Nečase (ODS) privatizovat Budějovický Budvar. Straně se nelíbí, že se o prodeji pivovaru nepíše v koaliční smlouvě vládních stran.

Suverenitě se nelíbí chystaná privatizace pivovaru Budvar, kterou připravuje ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS). Bobošíkové vadí, že se strany vládní koalice o prodeji jednoho z největších českých pivovarů dříve nezmiňovaly. "Nový styl této vlády evidentně spočívá v zatajování skutečných záměrů, o kterých se dozvíme, jen když se někdo z ministrů prořekne," uvedla Bobošíková.

"Je to naprostá nehoráznost. Místo toho, aby vláda přemýšlela, co udělá pro zvýšení výkonnosti ekonomiky a prestiže naší země, uvažuje o prodeji značek i míst spojených s historií, státností, národní hrdostí a tradicí České republiky," poznamenala šéfka Suverenity.

O prodeji Budvaru, posledního pivovaru ve státních rukou, se hovoří již několik let. Pivovar letos slaví 115 let od svého založení. Loni vyprodukoval 1,2 milionů hektolitrů piva. Téměř polovinu své produkce vyváží do zahraničí. Fuksa uvedl, že stát v současnosti řeší převod Budvaru z národního podniku na akciovou společnost a až po té se může začít s jeho privatizací.

Zdroj: Regiony24.cz | Mediafax

Předseda čínské asociace vinařského průmyslu Wang Yancai dnes v Pekingu sdělil, že vloni dosáhla čínská pivní produkce více než 42 milionů hektolitrů. V uplynulých osmi letech byla čínská pivní produkce na prvním místě ve světě.

Podle zprávy tiskové agentury Nová Čína byla v roce 2002 čínská pivní produkce 23,86 milionů hektolitrů a Čína poprvé překonala USA a stala se největší zemí vyrábějící pivo. Zatím má Čína 20% pivních spotřebitelů celého světa a je zodpovědná za 30% nárůstu objemu globální pivní produkce.

Zdroj: Czech CRI.cn

Ku každému pracovnému miestu v pivovarníckom sektore na Slovensku sa nepriamo generuje približne jedno pracovné miesto v maloobchode, dve v dodávateľských sektoroch a takmer šesť v pohostinskom sektore. Vyplýva to z nezávislej štúdie o vplyve výroby a predaja piva na európsku ekonomiku, ktorú vypracovala spoločnosť Ernst & Young. Na Slovensku tak má vďaka výrobe a predaju piva prácu 20 800 ľudí. Informovalo o tom Slovenské združenie výrobcov piva a sladu (SZVPS).

Slovenské pivovary priamo zamestnávajú 2 200 pracovníkov. Ako uviedol výkonný riaditeľ SZVPS Roman Šusták, efektu pivovarníckeho sektoru v dodávateľských odvetviach možno prisúdiť okolo 4 800 pracovných miest. V pohostinskom sektore má prepojenie s pivovarníctvom okolo 12 200 pracovných miest a v maloobchode vďačí za svoje pracovné miesto predaju piva okolo 1 600 zamestnancov.

Polovica z celkového počtu pracovných miest nepriamo vytvorených pivovarníckym sektorom pripadá na odvetvie poľnohospodárstva, ktoré produkuje jačmeň a slad. Ďalšie odvetvia, ktoré majú podstatný prospech z pivovarníckeho sektora sú sektor obalov, doprava, médiá, marketing a služby. V Európe súvisí s výrobou a predajom piva 2,5 mil. pracovných miest, pričom len približne 6 % z nich tvorí priamo pivovarnícky sektor.

Ročné výdavky európskeho pivovarníckeho sektora na nákup tovarov a služieb predstavujú podľa Šustáka 24,5 mld. eur. Väčšina, 40 % prostriedkov, sa minie v sektore služieb, 18 % v poľnohospodárstve a obalovom priemysle.

To, aký bude v budúcnosti ekonomický dopad pivovarníckeho sektora na európsku a slovenskú ekonomiku, vo veľkej miere podľa Šustáka závisí od rastu nákladov na výrobu piva a možného pokračovania hospodárskej recesie. "Negatívne ho môže ovplyvniť aj zvyšovanie priamych a nepriamych daní. V neposlednom rade treba brať do úvahy aj možné zmeny v správaní spotrebiteľov. Tieto parametre ovplyvňujú jednak spotrebu, ale aj produkciu piva v Európe," uzavrel Šusták.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk

Spotřebitelská soutěž Hanácké žně, při které zákazníci mohou pod vršky klasicky vařeného piva Litovel najít tisíce originálních výher, byla spuštěna 19. července 2010. Pokud na spodním víčku uvidí uzávěr se symbolem kombajnu, obdrží pro sebe a své tři přátele vstup na dožínkovou party, na které jeden z účastníků vyhraje hlavní cenu, automobil Chevrolet Cruze.

„Všechny etikety na pivních lahvích prošly nyní kompletním redesignem z důvodu modernizace. Navíc jsme na podporu prodeje piva s novými etiketami spustili velkou letní spotřebitelskou soutěž Hanácké žně,“ uvedl Ing. Michal Trunda, vedoucí marketingu Pivovaru Litovel.

Letní kampaň Hanácké žně bude propagována inzercí v lokálních médiích (tisk a rozhlas), cross promotion s rádiem Haná (soutěže), billboardovou kampaní a také guerillovou kampaní s mašličkami umisťovanými na zaparkované automobily (na každé mašličce je unikátní kód, kdo se s kódem zaregistruje na www.hanackezne.cz, obdrží v srpnu na promo akci s kombajny dárek, 3pack piva).

Vrcholem samotné kampaně Hanácké žně bude promo akce ve dnech 5. – 7. srpna 2010, kdy bude před obchodními centry v Olomouci (OC Haná, Olomouc City a Olympia) přistaven kombajn SK-4 (o rozměrech 10,5 x 3 m) sovětské výroby, brandovaný nápisy Hanácké žně a logy Litovel. Hostesky u kombajnu budou vyzývat k nákupu piva a spotřebitelé obdrží na místě za nákupy dárky. Zároveň budou rozdávat dárky za mašle z guerillové kampaně.

Soutěž Hanácké žně bude probíhat od 19. července do 20. září. Mezi okamžité výhry patří čtyřkolky, lety balónem, horská kola, pivo na celé léto, originální cyklodresy, slamáky a nátělníky. Závěrečná dožínková party se slosováním o automobil Chevrolet Cruze proběhne 25. září na nádvoří pivovaru Litovel.

Více na www.hanackezne.cz

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Lahvové pivo společnosti Pivovar Litovel je od července 2010 v novém kabátě. Všechny značky pivovaru inovovaly své etikety na pivních lahvích. Redesign etiket klasicky vařeného piva z Litovle dostala na starost pražská designérská společnost Toman Design. Nový design etiket byl také nově doplněn o prvek zlatého staniolu na uzávěru láhve u značky Premium a zeleného u značky Moravan.

„Se studiem Toman Design jsme navázali na předchozí úspěšnou spolupráci z roku 2007, kdy jsme aktualizovali zastaralý logotyp Litovle. První práce na redesignu etiket začaly již v roce 2008, postupně se změnily etikety všech piv a pilovaly se sebemenší detaily. Jsme rádi, že můžeme našim zákazníkům představit klasicky vařené pivo Litovel s novou vizáží,“ sdělil Ing. Michal Trunda, vedoucí marketingu Pivovaru Litovel.

„Přes původní požadavek zachování logotypu, jsme s Pivovarem Litovel nakonec dospěli k dohodě na evoluční změně, která by zachovala kontinuitu značky u konzervativních zákazníků. Značka prošla celkovým „úklidem“ a zachovala si pouze barevnost, kompozici a hrubě i kontury liter,“ uvedl Jiří Toman z grafického studia Toman Design.

„V další fázi jsme s klientem přistoupili k redesignu etiket. Práce to byla dlouhá a strastiplná, nicméně věříme, že v rámci daných mantinelů produktům výrazně prospěla a bude mnohem více odpovídat jejich kvalitě. Práce na obalech plechovek stále ještě pokračují,“ dodal Toman.

Pivovar Litovel na podporu prodeje klasicky vařeného piva v novém designu spustil velkou letní promo akci Hanácké žně. Akce trvá od 19. července do 20. září. Spotřebitelé pod víčky od lahví mohou najít tisíce cen. Hlavní cenou je automobil značky Chevrolet Cruze. Více informací o soutěži na www.hanackezne.cz.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Najlepšie pivo na svete uvaril malý belgický pivovar Westvleteren. Spravujú ho trapistickí mnísi z kláštora Saint Sixtus na západe krajiny.

Jeho skvost, pivo Westvleteren 12, získal najviac hlasov spomedzi takmer 2,5 milióna zapojených hodnotiteľov. Povedal pre TASR Peter Blahút z Prešporskej pivotéky v Bratislave.

Celosvetové hlasovanie prebiehalo na stránke ratebeer.com a hodnotilo sa 110.000 pív pochádzajúcich z viac ako 9680 pivovarov. Historicky tak toto pivo obhájilo prvenstvo piatykrát od spustenia súťaže v roku 2002. Okrem Westvleteren 12 sa v prvej desiatke umiestnilo ďalšie belgické trapistické pivo Rochefort Trappistes 10 z pivovaru Brasserie Rochefort, v prvej stovke bodoval aj Rochefort Trappistes 8 a St. Bernardus Abt 12. Tieto majú priaznivci piva možnosť kúpiť aj na Slovensku.

"Po úspechoch piva Westvleteren 12 sa o neho zvýšil záujem natoľko, že mimo kláštora, kde sa varí, ho dostanete len veľmi ťažko. Aj pri osobnej návšteve je možný iba odber obmedzeného množstva, ktoré je potrebné si vopred telefonicky rezervovať," potvrdil Blahút. S ostatnými trapistickými pivami je to jednoduchšie a fajnšmekri ich môžu kúpiť v špecializovaných pivotékach. Slováci podľa predaja v Prešporskej pivotéke majú záujem hlavne o Rochefort Trappistes 10 a jeho súrodenca s menším obsahom alkoholu Rochefort 8, prípadne St. Bernardus Abt.

Belgicko je známe tradíciou a históriou výroby piva. Od stredoveku sa tu rozvíjali postupy a receptúry varenia . Dodnes pretrvalo takmer 190 pivovarov, v ktorých sa varí skoro 800 druhov piva. Medzi najznámejšie patria tzv. "trapistické" pivá, ktoré sa aj dnes varia podľa tradičných receptúr za múrmi kláštora trapistami - mníchmi žijúcimi v prísnom mužskom ráde. Prvé trapistické pivo, ktoré sa začalo distribuovať aj mimo mníšskej komunity, bolo Westmalle v roku 1861. Existuje už iba sedem takýchto kláštorov, z toho šesť sa nachádza v Belgicku a jeden v Holandsku.

Zdroj: HN Online.sk | TASR

Spotřeba v letních měsících rok od roku stoupá!

Lehký a svěží Hoegaarden je jako stvořený pro současné horké letní dny, kdy si můžete v klidu posedět na zahrádce oblíbené restaurace nebo baru. Toto originální pšeničné pivo se na českém trhu poprvé objevilo v roce 2002 a od té doby si vytvořilo věrnou základnu fanoušků, kteří jsou ochotni si pro něho cíleně dojít do restaurace nebo baru, kde se prodává.

„Češi si belgický speciál Hoegaarden oblíbili. Hlavně v horkém letním počasí je svěží chuť tohoto speciálu, navíc servírovaného se šťavnatou limetkou, opravdu vítaným zpestřením," komentuje trend vzrůstající spotřeby Martina Bučková, manažerka prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

Oblíbenost dokazuje i fakt, že sami spotřebitelé dokonce aktivně zakládají různé fanouškovské stránky, na kterých si vyměňují informace, kde je aktuálně Hoegaarden k dostání.

V současném horku láká Čechy především specifická chuť Hoegaardenu s náznakem pomeranče a koriandru a originální šestihranná sklenice ozdobená plátkem limetky. Mimochodem věděli jste, že právě přidaná limetka je českým kouskem? Jistý barman z Potrefené husy se rozhodl vyzkoušet, jestli by tenhle trik mohl u zákazníků uspět. A uspěl - tento rituál záhy převzali všichni ostatní barmani a dnes již stěží najdete restauraci, kde by vám Hoegaarden naservírovali bez osvěžujícího zeleného plátku.

Fajnšmekři, kteří rádi zkoušejí nové věci, si oblíbili i čím dál populárnější pivní koktejly. V letních dnech je skvěle osvěží například mojito připravené právě z tohoto speciálu - pozor, v Potrefené huse se servíruje pod názvem Hoegaarden Beer Special a připravuje se z máty, limetky, třtinového cukru a samozřejmě Hoegaardenu. Vaše chuťové buňky by mohl potěšit i Hoegaarden Universal s brusinkovým džusem, rovněž servírovaný v Potrefené huse. Ve světě se zase můžete setkat třeba i s koktejlem z Hoegaardenu a grenadiny a podobných specialit.

Tip na speciální koktejl Hoegaarden Beer Special: 1/ 2 limetky, hrst máty, 2 lžičky třtinového cukru, ledová tříšť, 2 dl Hoegaarden White, ozdoba - větvička pocukrované máty. Způsob míchání - ve skle, sklo - pivní sklo Hoegaarden 0,3 dl

Do skla vložíme limetku, hrst máty a třtinový cukr. Tyto tři ingredience ve sklenici rozdrtíme a zasypeme ledem. Pak dolijeme pivním speciálem Hoegaarden, promícháme lžičkou a dosypeme ledem. Nakonec dozdobíme větvičkou pocukrované máty umístěnou na vrch koktejlu.

Zdroj: GastroTrend.cz

Soutěž o deset motorek Jawa Pionýr spustí v srpnu značka Hostan. „Akce s názvem Hostanovi Pionýři bude probíhat ve zhruba 250 restauracích a výčepech na jihu Moravy a můžu slíbit, že žádný soutěžící nepřijde zkrátka," říká Martin Kašpar, group brand manažer odpovědný za značku Hostan.

Za každá dvě piva získá soutěžící samolepku do své karty a až nasbírá samolepek deset, získává stírací výherní los s jednou z padesáti tisíc garantovaných výher. Buď může získat drobnou cenu ihned - jako například další pivo zdarma, motorkářský šátek nebo motorkářskou nášivku, nebo dostane klíč.

„Ve hře je celkem 600 klíčů, ale jen deset z nich je výherních. O tom, zda soutěžící získal ten výherní, se přesvědčí ve Znojmě nebo v Třebíči, kde se 11. a 12. září uskuteční dvě finálová kola," upřesňuje Martin Kašpar. Ústředním motivem slavnostního finále bude otevírání výherních skříněk. Soutěžící, kterému se podaří klíčem schránku otevřít, vyhrává repliku legendární motorky Jawa Pionýr. Celkem Hostan nadělí 10 unikátních motorek Jawa Pionýr. Z jejího sedla pak výherce může poznávat krásy Hostanova kraje.

Na soutěž bude upozorňovat lokální billboardová kampaň, inzerce v regionálním tisku a rozhlasové spoty.

Pivní značka Hostan je tradičně spojena se Znojmem a znojemským regionem a řadí se k nejoblíbenějším pivům v této oblasti. Do portfolia skupiny Heineken Česká republika patří od roku 2003.

Zdroj: GastroTrend.cz

Ministerstvo zemědělství odvolalo předsedu představenstva Jihomoravských pivovarů Zdeňka Řeháka a předsedu dozorčí rady Vladimíra Hynšta.

Pivovar ve Vyškově, který ještě nedávno chtělo poslat do útlumu a většinu jeho zaměstnanců propustit, nyní povede bývalý prezident agrární komory a nynější šéf její jihomoravské pobočky Václav Hlaváček.

„Jihomoravské pivovary mají nyní jednoho člena představenstva a tím jsem byl jmenován já,“ potvrdil Václav Hlaváček. Neupřesnil, jaké další kroky ve své pozici udělá, jen uvedl, že budou směřovat k tomu, aby se pivo ve Vyškově vařilo dál.

Odvolání Zdeňka Řeháka žádali i pracovníci pivovaru. Mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáková ho zdůvodnila tím, že představenstvo nepřijalo taková organizační opatření, která by zamezila možnému zahájení insolvenčního řízení s podnikem. „A předseda dozorčí rady se k takovémuto jednání představenstva nepostavil odpovídajícím způsobem,“ uvedla mluvčí Tereza Dvořáková.

Pivovar měl jít do útlumu od 30. června, představenstvo však na poslední chvíli upustilo i od hromadného propouštění.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

„Ústecký pivní dědek“ zdobí etikety po celém světě, jeho jméno ale historici dlouho neznali.

Málokdy se stane, že něčí tvář obletí celý svět. Navíc, že se o ní budou prát a žádat ji různé firmy jako součást své image. Přesně to se stalo Victoru Cibichovi. Dokonce i v dobách, kdy svět na jeho jméno zapomněl a identitu „pivního dědka“ bylo třeba znovu objevit.

Logicky by se dalo domyslet, že se o to postaral některý z ústeckých historiků. Není to tak, o to se postaral dokumentátor českého pivovarnictví, jak již několikrát řekl ředitel ústeckého archívu Vladimír Kaiser. „Objev Cibichovy identity plně náleží Petru Žižkovskému, který již dříve vypátral Cibichův původ a povolání.“

Je to víc než sto let od doby, kdy pivovar ve Velkém Březně začal Victora Cibicha na svých etiketách používat. „Jako jediný z fungujících domácích pivovarů má Březňák na své etiketě po celé jedno století podobiznu osobnosti, která skutečně žila,“ upozornil Žižkovský ve stati pro Pivní deník.

Podobiznu tohoto přednosty stanice na svých etiketách používaly a dodnes používají pivovary v mnoha zemích světa. Například v Uruguayi, Kostarice, USA, Rumunsku, Řecku a jinde. Díky Victoru Cibichovi je také Březňák velmi oblíbený v sousedním Německu. Vlastníkem loga je dnes společnost Heineken.

Kdo vlastně byl ten vousatý milovník krásnobřezenského piva? Je pravděpodobné, že prodělal kariéru drážního úředníka, který se v jejích počátcích podle potřeb svého zaměstnavatele, jak bylo u „eráru“ dobrým zvykem, stěhoval z místa na místo.

O tom vypovídají další data z jeho života. Pocházel od Brna, oženil se v Praze, první syn se narodil v Hoštce, druhý v Lukách nad Jihlavou. Cibichova rodina se trvale usadila ve Velkém Březně až v roce 1891. Tam se přistěhovala z Luk. Cibichovi dostali od c. a k. drah prostorný byt v budově zdejšího nádraží.

O jeho železničářské kariéře vědí dějepisci jenom málo. Snad jen, že v roce 1901 byl drážním kontrolorem C. a k. soukromé rakouské severozápadní dráhy. Mimoto v pronajatých nádražních prostorech v malém obchodoval s uhlím. Po roce 1910 Cibicha ještě jednou povýšili na drážního inspektora. Pohřben je ve valtířovském hrobě číslo 236.

Jeho synové v Čechách žili až do konce druhé světové války. Je příznačné, že v roce 1946 je odsunuli. Nikdy se neoženili a v Německu žili společně v Norimberku do roku 1967.

Victor Cibich

Narozen 11. prosince 1856 v Hustopečích u Brna. Oženil se 26. června 1884 v Praze s Auguste Bunzelovou. Měl dva syny, Bruna a Paula, ti byli po válce odsunuti. Trvale ve Velkém Březně žil s rodinou od 2. března 1891. Zemřel 25. ledna 1916 v 18.50

Jeho tvář byla poprvé na pivní etiketě použita v roce 1907

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Janni Vorlíček | Foto: Archiv Muzea města ústí nad Labem

Oslavy Anenské pouti v severoplzeňských Nečtinech se o víkendu opět nesly ve znamení piva. Už pošestnácté se tu totiž v sobotu uskutečnily tradiční pivní slavnosti. Součástí programu bylo i vystoupení domažlických dudáků, Josefa Švejka či revivalové skupiny Kabát.

Vloni Nečtinští uspořádali akci kvůli pouťovým atrakcím o týden dřív a celý den tehdy propršel. A ani tentokrát to dopoledne nevypadalo lépe. „Snad se to ještě vybere,“ zoufal si při pohledu na mraky starosta Nečtin Jiří Křemenák. O omezení programu nechtěl ani slyšet. „Je to tradiční akce a nechceme ji přerušovat jen kvůli nepříznivému počasí. Je tu vždycky takový krásný mumraj, když se sejde hodně lidí, a povídáme, zanadáváme si a pak se jde zase dál,“ vysvětlil.

Starostova slova potvrdil i Václav Kamínek z nedalekého Čestětína. „Chodíme sem na slavnosti často, podívat se na kapely i dát si pivo. Navíc jsou Nečtiny pro široké okolí takovou střediskovou obcí, takže se sem sjíždíme i my z okolních osad a navzájem už se díky podobným akcím známe. Vždycky se na to setkání po roce těšíme,“ říká. Rád vzpomíná i na první ročníky, kdy součástí skromnějšího programu byl i fotbalový turnaj. „Také to mělo něco do sebe. Sudy jsme vždycky dopíjeli až v pondělí,“ směje se. Svému kamarádu Václavovi přitakával i místní Antonín Koča: „Chodím sem pravidelně každý rok a musím říct, že jsem hrdý, že se tady u nás něco takového děje. Je tu dobré pivo.“

O zábavu se v odpoledních hodinách postaral kromě jiných účinkujících plzeňský Švejk, který lidem servíroval hlášky z první republiky a vytvořil pod pódiem oddychovou atmosféru. Do „tuhého“ šlo jen tehdy, když se do sebe soutěžící v rámci soutěže jedlíků snažili během sedmi minut nasoukat zásoby deseti kil vídeňských párků. Nebo když se bojovalo o titul nečtinského krále pivařů a pivařek. „Z loňska drží rekord místní Theodor Bayer, ve kterém zmizel půllitr piva bez sebemenšího ukápnutí za dvě sekundy,“ prozradil jeden z organizátorů.

Na nečtinské slavnosti dorazily i známé tváře. V davu návštěvníků se objevila třeba herečka Bára Hrzánová se svým mužem Radkem Holubem „Chodíme sem každý rok. Kousek odsud máme chatu. Jezdila jsem sem už jako malá holka a v roce 1996 jsme tu měli dokonce jako první pár venkovní svatbu na zřícenině hradu Preitenstein. Já osobně se tu cítím jako doma,“ vysvětlila herečka.

Pivní slavnosti jsou pro místní i lidi z okolí bezesporu oblíbenou společenskou akcí, na kterou se vždy všichni těší. přesto Nečtinští uvažují o změnách. „Chceme akci pořádat i v dalších letech, jen ji asi naladíme více ve směru té klasické pouti s církevním nádechem. V současné době vzniká meditační cesta se sochami od kapličky Piety ke kostelu sv. Anny. Tudy by v budoucnu mohlo jít pouťové procesí, které by bylo na plácku před kostelem zakončené bohoslužbou pod širým nebem,“ popisuje vizi budoucích oslav starosta.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autorka: Kateřina Černá