Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivovar K Brewery Trade nedostane čtyřicet čtyři tisíc na akci Kulturní léto v pivovarské restauraci, ani dvacet pět tisíc na Vánoce v pivovaru – tak znělo rozhodnutí rady města Jihlavy.

Znamená to, že je konání Kulturního léta v pivovarské restauraci i Vánoc ohroženo? Zmíněné akce byly podle slov manažera marketingu pivovaru Petra Božoně v loňském roce velmi úspěšné, bylo by tedy škoda, kdyby se nekonaly. „Zatím jsme nedostali žádné oficiální vyjádření, ale pokud bychom tyto granty skutečně nedostali, bylo by to velkým zklamáním,“ uvedl Petr Božoň.

O tom, zda by se i přes to Kulturní léto v pivovarské restauraci uskutečnilo, si netroufl vynést žádný soud. „Bylo by velkým otazníkem, co dál,“ řekl neurčitě. Pivovaru stále zbývá naděje. „Často se vypisuje druhé kolo, pokusili bychom se získat grant znovu,“ prohlásil Petr Božoň.

Mluvčí jihlavského magistrátu Radek Tulis však možnost, že město vypíše druhé kolo, nepovažuje za vyloučenou. „Doufáme, že se v průběhu roku finanční situace města zlepší. V takovém případě město granty vypíše znovu,“ uvedl Tulis. Avšak dodal, že žádostí je vždy více než jaké jsou možnosti města. Některé žádosti proto zůstanou nevyslyšeny nebo budou jejich požadavky splněny jen částečně.

Proč však například dotaci dostal Jihlavský slavík a nedostalo ji Kulturní léto v pivovarské restauraci? „Město Jihlava má koncepci kultury, kde je napsáno, jakým směrem by se kultura mohla ubírat. Tím se řídí kulturní komise, která žádosti zkoumá nejdříve,“ vysvětlil Radek Tulis. Komise kontroluje, zda se žádosti shodují s kulturním plánem a také formální správnost žádosti. Výsledek šetření je pak předán radě a ta hlasováním rozhodne, které projekty podpoří a které ne. Ovšem ne vždy se rada shoduje s komisí.

Zdroj: Jihlavský deník.cz | Kráceno


O značný kus dopředu se opět posunul kácovský pivovar blížícím se zahájením výroby lahvového piva, a jak nám prozradil sládek Josef Zvoník, svou premiéru si odbude na sněhu.

Foto

Stěžejním bodem další etapy pivovaru má být stáčírna lahví. V jaké je to fázi?

Už jsme se dostali do závěrečného stádia a na přelomu března a dubna sjede z pásu první láhev. Že se to opravdu blíží, se můžete na vlastní oči přesvědčit na našem dvoře plném nových přepravek na skleněné láhve. První avizovanou promo akcí k této události bude partnerství na březnovém Světovém poháru v alpském lyžování ve Špindlerově Mlýně, kde nabídneme limitovanou edici lahvového piva.

Budete i nadále nabízet pivo v plastových lahvích?

Plastové lahve určitě zachováme. Ve skleněných lahvích budeme dodávat pivo filtrované a plastové litrovky prozatím ponecháme pro kvasničák.

Jak vnímáte skutečnost, že v létě nebude v Kácově narváno, i když je nutné poznamenat, že kácovský pivovar oficiálně nebyl a není partnerem Sázavafestu?

Stručně řečeno, jeden víkend nebude tak nadprůměrný jako vloni, avšak narváno je u nás celou vodáckou sezonu, a to ještě nefungovala naše nová domácí kuchyně! Na druhou stranu je pravda, že našemu pivu udělalo značnou reklamu, když lidé z celé republiky přišli do pivovarské hospody a ochutnali naše pivo… Možné ale je, že před branami Sázavafestu budeme točit pivo zase.

Foto

Když jste zmínil pivovarskou hospodu, už je u konce její rekonstrukce?

Už máme téměř hotovo. Kuchyně stojí a již se v ní i vaří. Máme zde výborného kuchaře, který každý den připraví okolo sedmi rozmanitých hotových jídel a samozřejmě vynikající minutky. Troufám si říct, že každý host si vybere, a plná hospoda každý den v době obědů mi dává za pravdu. V samotném lokále zbývá doladit pouhé detaily.

Nová kuchyně, rozšíření hospody a lahvové pivo. Je ještě vůbec něco před vámi, nebo tím dosáhne pivovar svého vrcholu?

Ne, ne. Tím, co jste naznačil, rozvoj pivovaru zdaleka nekončí. Právě předěláváme šrotovnu, a jakmile pojede lahvovna, bude na pořadu dne rozšíření spilky a ležáckých sklepů, abychom byli schopni uspokojit neustále narůstající poptávku po pivu Hubertus.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Luboš Hájek


Stále větší ohlas v konkurenčním prostředí získává v rámci celé České republiky kácovský pivovar. Důkazem budiž 21. reprezentační Slavnosti piva a minerálních vod v Táboře, odkud výprava z Posázaví přivezla také k radosti obchodního ředitele Jana Matějky titul Zlatá pivní pečeť.

Foto

Jaký úspěch jste přesně zaznamenali?

Zvítězili jsme v tradiční degustační soutěži v hotelu Palcát v Táboře, kde vzorky piva nehodnotí laická veřejnost, ale samotní pivovarníci, čímž celá soutěž získává na kreditu. Pro letošní rok uspělo naše pivo Hubertus v kategorii tmavý speciál. Jen připomenu, že v minulých ročnících porotě velmi chutnal náš kvasnicový ležák a v roce 2009 dokonce zvítězil.

Dá se říct, že letos oceněný tmavý speciál tedy patří do vaší top nabídky?

Je to prémiové pivo, které v Kácově zatím vaříme dvakrát do roka, vždy na Velikonoce a na Vánoce.

Jak se ocenění v tomto prestižním klání všeobecně projeví? Odrazí se to třeba ve větším zájmu o pivo?

Záleží na samotném pivovaru, jak to uchopí a marketingově zúročí. V každém případě je naší snahou přenést toto ocenění, kterého se nám dostalo od odborné veřejnosti, i na tu laickou, která je velmi často ovlivněna působením velmi nákladné reklamy v médiích.

Někomu se může zdát, že podobných degustačních soutěží je celá řada, a tak každé pivo něco vyhraje…

Je jich opravdu hodně, zejména v rámci různých pivních slavností a podobných akcí, ovšem soutěž v Táboře je, jak jsem již naznačil, specifická. Takže získané ocenění má určitě významnou hodnotu i vzhledem k anonymitě hodnocených vzorků.

Jak soutěž vůbec probíhá?

Na stole před vámi stojí šest až osm skleniček. V každé je asi půl decilitru piva konkrétního druhu. Během několika minut musíte posoudit vůni, chuť, hořkost, plnost a říz předložených pivních vzorků.

Byl jste také v porotě?

Ano, spolu s naším ředitelem, sládkem a vedoucí laboratoře. Celý den probíhá ve velmi příjemné, a navzdory konkurenčnímu prostředí, i přátelské atmosféře. Snad určitá nepříjemnost může být, že vzhledem k anonymitě vzorků, dáte třeba nejhorší známku vlastnímu pivu. To se může klidně stát (smích).

A otázka na závěr: Jak se daří kácovskému pivu expandovat po České republice?

Zatím se nám daří neustále rozšiřovat počet výčepních míst našeho sudového piva v rámci zejména Středočeského kraje a Hlavního města Prahy. To, že se tak děje, je dílem vynikajícího piva z rukou kompaktního týmu kácovského pivovaru a vyvážené obchodní strategie respektující jak požadavky zákazníků, tak i naše současné možnosti.

Foto

Reprezentační slavnosti piva v Táboře jsou největším setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice. Zůstává jak odbornou degustační soutěží pro desítky pivovarů z České republiky a ze zahraničí, tak populárním setkáním milovníků zlatého moku nad stovkami druhů piva. Do degustační soutěže o titul Zlatá pivní pečeť se letos přihlásilo celkem 105 pivovarů. Byly mezi nimi tuzemské i nadnárodní pivovary, pivovarské domy a minipivovary. O prestižní ocenění usilovaly ve 21 kategoriích. Degustace jsou díky anonymitě a kontrole maximálně objektivní a oficiálně garantované odbornými autoritami. Soutěže piva certifikují také světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Luboš Hájek


Chomutovský pivovar rozebírají stroje. Dříve patřil firmě A. Nováka, teď jeho švagrové. Co s ním bude dál?

Foto

V chomutovském pivovaru se znovu pracuje. Ale místo piva se bourají zdi. Stroje se zakously do zdí a sutin, z budovy už fakticky stojí jen komín, průčelí a dlouhá budova viditelná z Mostecké ulice.

Kde dříve byly železářství a další obchody, je dnes k vidění pouze zábrana s cedulí zákaz vstupu. Při pohledu do dvora je vidět, že z útrob zbyl vlastně jen komín, jinak je plocha posetá troskami.

Mezi lidmi se začíná povídat, že pivovar z konce 19. století bude zdemolován určitě celý a na jeho místě vyroste obchodní centrum.

Starý pivovar dlouhá léta patřil firmě Multitechnik, v níž kdysi figuroval exstarosta Chomutova Alexandr Novák, který byl nedávno nepravomocně odsouzen za to, že jako starosta vzal více než čtyřicetimilionový úplatek. Novák na Chomutovsku vlastní hektary pozemků a kromě jiného staví benzínové pumpy.

Novák firmu převedl na své příbuzné, podle rejstříku nyní firma patří Janě Šilhánkové, což je sestra Novákovy manželky Evy. O nadstandardních vztazích Multitechniku a Nováka svědčí i to, že jeho vila stojí i na pozemcích této společnosti.

Změna majitele?

Paní či slečna v kanceláři Multitechniku nás ovšem po telefonu upozornila, že pivovar už společnosti nepatří.

Podle katastru patří společnosti Venuše Chomutov s.r.o.. Což je ovšem pouze přejmenovaný Multitechnik, který se rozštěpil do dvou „planetárních“ společností – Venuše Chomutov a Mars Chomutov. Obě vznikly na konci ledna 2011, mají sídla na adrese Multitechniku a v obou má stoprocentní podíl již zmiňovaná švagrová Alexandra Nováka Jana Šilhánková.

Tu jsme v kanceláři Multitechniku nezastihli. Číslo jejího mobilu jsme nedostali. „Nechte mi na vás telefon, paní Šilhánkové to vyřídím. Jestli se vám ozve, to ale nevím,“ vzkázala redaktorovi pracovnice Multitechniku. Jednatelka společnosti se neozvala ani po několika dnech.

O tom, co na místě starého pivovaru bude, tak Chomutováci mohou pouze spekulovat. Podle mnohých tam vyroste obchodní dům. Podle územního plánu města Chomutova je prostor pivovaru určen pro “smíšené obchody a služby“.

Zdroj: Deník.cz | Autor a foto: Jan Rödling


Nový způsob řízení brodského pivovaru předsedu Českého svazu pivovarů a sladoven překvapil.

V kuloárech českého pivovarnického byznysu doznívá nedávné odvolání dlouholetého ředitele Měšťanského pivovaru v Havlíčkově Brodě Jiřího Huška. Ten musel ze své funkce odejít počátkem února na základě rozhodnutí představenstva společnosti. Změny v Havlíčkově Brodě, pivovar nově řídí samo tříčlenné představenstvo, překvapily kupříkladu i předsedu Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého.

Přiznávám, že situace, kdy řízení pivovaru převezme samo představenstvo, jehož členové nejsou zaměstnanci pivovaru, je velmi neobvyklá,“ konstatoval Veselý a současně odpověděl na otázku, musí-li pivovar řídit lidé, kteří profesi stoprocentně rozumí. „Řízení pivovaru jako každého průmyslového podniku vyžaduje řadu odlišných kvalifikací. Žádný člověk nemůže mít současně znalosti z kvasné chemie, ekonomiky, práva, personalistiky, marketingu a obchodu. Ředitelem, zejména ve velkých firmách, bývají lidé, kteří především umí sjednocovat často protichůdné zájmy těchto popsaných profesí. Jen v malých pivovarech bývá často ředitelem sám majitel,“ řekl Veselý.

Předseda představenstva havlíčkobrodského Měšťanského pivovaru Josef Petrlík odůvodnil změny ve vedení pivovaru optimalizací a modernizací řídících metod. Představenstvo podle jeho slov úkoluje vedoucí provozních úseků.

Bývalý ředitel pivovaru Jiří Hušek rozhodnutí představenstva, ani své odvolání, nekomentoval. Oznámil pouze, že už pracuje v jiném oboru.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz | Autor: Jaromír Kulhánek


Chcete být na etiketách piva Rohozec?

[neděle, 6. březen 2011]

Pivovar Rohozec ve spolupráci s Boleslavským deníkem připravili soutěž, na jejímž konci čeká na dvě děvčata sláva na pivních etiketách a hromada piva na rok!

Pivovar Rohozec po několika letech mění dívky na etiketách svého řezaného piva. Možnost, objevit se na lahvích piva máte i vy. Stačí se včas přihlásit do soutěže, kterou pořádá Pivovar Rohozec ve spolupráci s Boleslavským deníkem. Více už Deníku řekl v krátkém rozhovoru ředitel Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Foto

Před pár dny jsme informovali o tom, že se Pivovar potýkal se stížností, kdy se Českému svazu pivovaru a sladoven nelíbilo, že na etiketách piva je dosti obnažená žena. Budete činit nějaká opatření?

Problematika našich etiket na řezané pivo, je řešena se Svazem již přibližně od roku 2009. Připouštíme, že jsou tyto etikety ve vztahu k pivu velice netradiční, ale je třeba si uvědomit, že když jsme řezané pivo uváděli v roce 2007 na trh, byli jsme v podstatě jediní, kteří tento tržní segment s lahvovým pivem obsazovali. Při tvorbě marketingové strategie jsme si řekli, že někdo má rád pivo světlé a někdo tmavé. Stejné je to ovšem i v životě. Někomu se líbí brunetky jinému blondýnky. To nás přivedlo na nápad s netradiční etiketou pro netradiční produkt a bylo rozhodnuto!

Etikety používáme již čtyři roky a náš názor je, že nejsme v rozporu s etickým kodexem Českého svazu pivovarů a sladoven. Na letošní rok chystáme obměnu dívek na etiketách, čímž chceme udělat radost zejména sběratelům pivních suvenýrů, jejichž sdružení nám v roce 2007 udělilo 1. místo za sérii pivních etiket právě za řezaný ležák - tedy za tolik diskutované etikety!

Takže se nechystáte v reakci na danou kauzu změnit vzhled vašich etiket?

Ne, plně si uvědomujeme, že se z etiket netradičních již staly etikety, které k našemu řezanému pivu patří a tím se staly tradičními. Chystáme se pouze obměnit dívky.

Říkal jste, že se chystáte na obměnu dívek, jakým způsobem je budete vybírat?

Neboť chceme, aby se etikety líbily vám, našim zákazníkům, a proto je chceme řešit společně. Dívky chceme vybrat ve spolupráci s Boleslavským Deníkem a také místním časopisem Turnovsko, v hlasovací soutěži, která bude probíhat na stránkách: www.boleslavskydenik.cz.

Tímto tedy vyzývám manžele, otce a dědečky, aby přihlásili své manželky, dcery a vnučky, které jsou starší osmnácti let a rády by se staly novou tváří našeho řezaného piva. Posílejte fotografie celé postavy, nejlépe v plavkách. Na vítězky čeká finanční odměna a hlavně roční pivní renta.

Jakým způsobem bude výběr probíhat a kolik děvčat či žen se nakonec objeví na etiketě vašeho piva?

Jak bylo zmíněno, vybírat budou čtenáři hlasováním na webových stránkách. Vítězné dívky budou dvě. Jedna vzejde z hlasování na webových stránkách, druhou vybere odborná porota. Tyto dvě dívky se stanou novou tváří našeho řezaného piva a budou představeny na 14. Slavnostech piva Skalák dne 18. června 2011. A od té doby taky budou již na etiketách. Podobně jako je to nyní, na každé roční období počítáme se čtyřmi různými etiketami.

Pravidla v kostce

Zúčastnit se mohou ženy starší 18 let, fotografie celé postavy zasílejte mejlem od pátku 4. března do 31. března na níže uvedenou adresu, hlasování začte na webu Boleslavského deníku 2. dubna a potrvdá do 22. dubna. E–mail: Tomas.Jezek@denik.cz (do předmětu uveďte: Dívka Pivovaru Rohozec)

hlasování se uskuteční na webu: www.boleslavskydenik.cz.

Zdroj: Boleslavský deník | Autoři: Tomáš Ježek (i foto) a Gabriela Bešíková


Sto dva roků se v holickém pivovaru vařilo Hanácké pivo. Jeho historií v Sedmičce startuje seriál o událostech, které změnily město.

Foto

Český pivovar byl v Olomouci založen natruc Němcům. Psal se rok 1896, když se budoucí akcionáři zajímali o pozemek mimo hradby. Pivo se v Olomouci sice vařilo, ale Češi už nechtěli to německé z Měšťanského pivovaru, jenž stojí zdevastovaný v Lafayettově ulici dodnes.

Holický pivovar byl českou výspou. Byla u něj restaurace s velkou zahradou a čepovali tam výborné pivo. Bylo to výletní místo národnostně motivovaných Olomoučanů. Pořádali tam i sokolský slet,“ řekl historik Milan Tichák.

V čele přípravného výboru na stavbu pivovaru stál od roku 1894 advokát Julius Ambros. Až za dva roky schválilo vídeňské ministerstvo úpis akcií. „Potíž byla s vybráním vhodného místa. Město v rukou německé menšiny se bránilo vybudování českého pivovaru a navíc byla Olomouc pevností,“ uvedl Petr Melichárek, který se zabývá historií pivovarnictví.

Po dlouhém jednání začala stavba na jaře roku 1896 a trvala deset měsíců. První várku akcionáři ochutnali ve středu 27. ledna 1897 po mši. „Krátce poté se konala ustavující valná hromada akciové společnosti, předsedou představenstva se stal holický starosta Tomáš Otáhal,“ doplnil Melichárek

Holan získal cenu

Prvním sládkem nového pivovaru byl Antonín Janeček. Jedním z posledních o sto let později František Poštulka.

V Holici se vařilo standardní regionální pivo, jehož kvalita šla nahoru. Krátce po sametové revoluci dostal pivovar i novou spilku, tedy prostory, ve kterých probíhá kvašení, a desítka Holan získala ocenění Pivo roku,“ řekl Poštulka. Uzavření pivovaru na konci dvacátého století nesl těžce. V pivovaru pracoval od patnácti let, kdy tam brigádničil. U poslední várky byl 9. září 1999 i Jaroslav Švec. Dnes je správcem prázdných budov. „Už to přebolelo,“ tvrdí Švec.

Olomoucké pivo ztratilo dobrou pověst za socialismu. V nových podmínkách se pivovar chvíli orientoval na vývoz do Polska. Neměl však oporu ve vlastním regionu, lidé olomoucké pivo nevyžadovali.

Nejhorší pivo to nebylo, já jsem ho pil,“ tvrdí sice Olomoučan František Tomášek, ovšem jeho přátelé zániku pivovaru nelitovali. „Já si dám stejně nejraději plzeň,“ říká další milovník piva Jaroslav Srovnal.

Na konci své existence patřil holický pivovar do skupiny pivovarů s Litovlí, přerovským Zubrem a hanušovickým pivovarem. Dnes budova patří litovelskému pivovaru, který ji používá jako sklad. Část si pronajímají soukromé firmy. Pivovarské zařízení je dávno pryč. „O výrobě piva neuvažujeme,“ potvrdil ředitel litovelského pivovaru Lumír Hyneček.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Pavel Konečný


Pod radnicí čepovali pivo

[sobota, 5. březen 2011]

Ve sklepení jihlavské radnice se už vaří pivo. Nový nájemce prostor, který někdejší podzemní diskotéku přebudoval na pivovar, do jehož provozu bude vidět prosklenou stěnou ze sousedící pivnice, představil ve čtvrtek první tekutý výsledek: dvanáctistupňové nepasterizované a nefiltrované pivo Ignác.

Zdroj: Právo Novinky.cz


Protivínský Pivovar Platan již delší dobu nevyrábí pouze pivo stejného jména, ale i další značky piv z tuzemské skupiny K Brewery. Majitel pivovaru se proto rozhodl změnit jméno na Pivovar Protivín a také jeho právní formu. Ze společnosti s ručením omezeným se stane akciovka, zjistil deník E15.

Pro změnu názvu jsme se rozhodli proto, že protivínský pivovar vyrábí kromě značky Platan 11 také jiné značky, a to nejen regionálního charakteru – Lobkowicz Premium (i Nealko), Schwarzenberg a Merlin. Tímto krokem tedy dojde k odlišení názvu pivovaru a jeho geografického určení od značek zde vyráběných,“ řekla E15 mluvčí K Brewery Barbora Burešová.

Ke kterému datu pivovar změní jméno, to se zatím podle mluvčí říct nedá. Náklady na přejmenování pivovaru nebudou podle Burešové nijak zvlášť vysoké. Pokud firma mění jméno, obvykle to znamená i změnu firemní grafiky, přemalování služebních aut, změnu firemních tiskovin a dalších a dalších věcí.

V tomto případě to nebude tak výrazné. „Náklady na přejmenování společnosti nebudou nijak horentní, rozhodně se nejedná o miliony. Většina komunikace je totiž spojena spíše se značkami než se jménem pivovaru,“ podotkla mluvčí.

Skupina K Brewery získala protivínský pivovar v únoru 2008. Pod skupinu patří nyní sedm tuzemských menších pivovarů, mimo jiné i v Černé Hoře na Blanensku, Ježek v Jihlavě či Rychtář v Hlinsku. Podle dřívějších informací skupina očekává, že její pivovary loni zvýšily tuzemské prodeje o 16 až 25 procent z loňských 600 tisíc hektolitrů na 700 až 750 tisíc, zatímco celý český pivní trh loni podle odhadu svazu pivovarů a sladoven klesl o osm procent.

Tržby za prodej vlastních výrobků Pivovaru Platan dosáhly v roce 2009 částky 163 milionů korun, což bylo zhruba o třetinu méně než o rok dříve. Předloňský zisk činil 12,7 milionu korun, o rok dříve to bylo 23,9 milionu korun. Výsledky pivovaru za loňský rok zatím skupina nezveřejnila.

Zdroj: Zprávy E15.cz | Autor: Dušan Kütner


Svou druhou pivovarskou prodejnu otevřel královédvorský pivovar Tambor. Zájemci ji najdou v Krkonošské ulici naproti čerpací stanici Pap Oil.

První prodejna funguje přímo u pivovaru. Při slavnostním otevření byl připraven i program. Celý večer tu hrála písničky místní country skupiny Phobos. Nový měsíčník o pivu a pivovarech tu představil jeho vydavatel Pavel Borowiec. Zatím vyšla dvě čísla, na obálce prvního z nich je láhev Tambora s keramickou zátkou. Časopis pokřtili vydavatel, majitel pivovaru Nasik Kiriakovský a sládek Tamboru, Martin Vrba.

Foto

Mezi hosty byl také farář Jan Czekala. Novou pivovarskou prodejnu posvětil, stejně jako zvon, který provozovnu zdobí. „Restaurace nevidím jako místo, kam lidé chodí pít, ale především jako místo, které slouží k potkávání,“ vysvětlil. Pivovar Tambor zná královédvorský farář velmi dobře. Před dvěma roky ho světil, organizoval i předání zdejšího „zlatavého moku“ papeži Benediktovi XVI. Poslední akcí bylo představení cyklistického týmu Tambor.

Na návštěvníky tu čeká i jedna zajímavost. Tou je banka – uzavíratelné schránky, kam si mohou štamgasti ukládat svůj půllitr. U prodejny ještě vyroste letní předzahrádka.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor a foto: Bedřich Machek


Budějovický Budvar se neztotožňuje s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze v soudním sporu s Českým olympijským výborem (ČOV) v kauze týkající se reklamní kampaně „Hokejiáda“. Rozsudek však bude respektovat a splní podmínky, které mu soud uložil. V tuto chvíli právníci Budějovického Budvaru zvažují možnost mimořádného opravného prostředku – tedy dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky.

Budějovický Budvar, n.p. nesouhlasí s posledním rozhodnutím Vrchního soudu v Praze v kauze „Hokejiáda“, ale bude ho respektovat, neboť rozsudek je pravomocný. Soudní spor se týkal reklamní kampaně „Hokejiáda“, kterou Budějovický Budvar realizoval v únoru roku 2006. Český olympijský výbor (ČOV) podal před pěti lety obsáhlý žalobní návrh, který obsahoval celkem sedmnáct bodů. ČOV v žalobě požadoval například zastavení šíření reklamních spotů s brankářem M. Hniličkou a fanoušky Bobem a Davem, a také zákaz používání výrazu „Hokejiáda“ nebo svazku zapálených hokejek při propagaci značky Budweiser Budvar. Dalšími body obžaloby byly návrh na náhradu škody ve výši 14 120 000,- Kč a požadavek na zveřejnění kompletního rozsudku v médiích na náklady Budějovického Budvaru.

Ze sedmnácti bodů původního žalobního návrhu z roku 2006 soud nakonec vyhověl žalobci pouze ve třech bodech, a i v těch pouze částečně,“ říká Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru. Soud zejména z velké části zamítl požadavek ČOV na zaplacení náhrady škody ve výši přes 14 000 000,- Kč. Pivovaru byla rozsudkem uložena povinnost zaplatit pouze částku ve výši 2 250 000,- Kč a také povinnost zveřejnění omluvy v některých médiích.

S rozhodnutím soudu nesouhlasíme, ale s ohledem na jeho pravomocnost jej budeme respektovat. Proti rozsudku je možné podat dovolání jako mimořádný opravný prostředek. V tuto chvíli zvažujeme, zda máme šanci na úspěch a zda dovolání podáme,“ dodává Mgr. Marcela Wunschová, právnička Budějovického Budvaru. Rozsudek vrchního soudu v kauze „Hokejiáda“ totiž může být nebezpečným precedentem, protože ČOV díky němu v podstatě získává monopol na používání všech slov s příponu –iáda (neckiáda, autogramiáda, heydrichiáda) a také na používání jakýchkoli pochodní při komerčních příležitostech.

Spor řešily již v roce 2006 tři nezávislé orgány - Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Rada pro reklamu a Živnostenský odbor Krajského úřadu v Českých Budějovicích. Všechny tyto instituce rozhodly, že reklamní kampaň „Hokejiáda“ neporušila zákon ani jiné předpisy. V kauze rozhodl v roce 2009 také Krajský soud v Českých Budějovicích, který ve svém rozsudku odmítl většinu požadavků ČOV a částečně tak dal za pravdu právní argumentaci Budějovického Budvaru.

Spor provázela nezvyklá mediální aktivita ČOV. ČOV například při zahájení sporu tvrdil, že kauza bude mít mezinárodní důsledky a že vyvolá reakci pivovaru Anheuser-Busch (A-B) nebo mezinárodního olympijského výboru (MOV). Budějovický Budvar má však potvrzeno, že A-B nikdy v této souvislosti neuvažoval o nějakých krocích a MOV se k žalobě nakonec také nepřipojil. Ohledně požadovaného mimosoudního vyrovnání ČOV informoval média, že na něj Budějovický Budvar „arogantně“ nepřistoupil. Ze strany Budějovického Budvaru v žádném případě nešlo o „aroganci“, neboť ČOV v tomto mimosoudním vyrovnání požadoval zpočátku částku 14 mil. Kč (později sníženou na 10 mil. Kč) a pokoušel se vynutit si přijetí tohoto jednoznačně nevýhodného smíru silou – tedy jednáním na Ministerstvu zemědělství.

Tvrdý postup ČOV proti kampani Budějovického Budvaru lze vysvětlit nátlakem jednoho ze sponzorů Českého olympijského týmu. Ten požadoval, aby ČOV neprodleně a razantně zakročil a dosáhl zastavení reklamní kampaně. V opačném případě hrozil sponzor uplatněním náhrady škody, případně dalšími sankcemi. „Z dokumentů, které jsou součástí soudního spisu, se můžeme zcela oprávněně domnívat, že ve sporu nešlo v první řadě o ochranu olympijských symbolik, ale především o konkurenční boj. Jsme zklamáni skutečností, že se ČOV stal nástrojem tohoto boje,“ uzavírá Petr Samec.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru


Holbě Šerák, světlému výčepnímu pivu z produkce hanušovického pivovaru patří speciální ocenění – Certifikát kvality v prestižní degustační soutěži Zlatý pohár Pivex.

Jedná se o potvrzení stabilní kvality našeho piva. Získané ocenění je určitě věrohodným signálem pro konzumenty i odběratele, které pivo si vybrat,“ komentuje úspěch Vladimír Zíka, výkonný ředitel pivovaru.

Hlavními kritérii, podle kterých probíhá v soutěži hodnocení jednotlivých piv, je především chuť a její plnost, dále vůně, říz, hořkost i barva, tedy vlastnosti důležité pro konzumenta, měřené okem odborníka. Co konzumenti dnes žádají, je chuťová odlišnost, jako reakce na širokou nabídku chuťově unifikovaných europiv, proto regionální značky piv získávají na oblibě. Holba je ve svém regionu silnou značkou, která se těší nevyšším preferencím konzumentů. Holba Šerák je vlajkovou lodí značky Holba s produkcí přesahující 200 tisíc hl ročně, z toho většina se vypije na střední Moravě a ve východních Čechách. Holba, ryzí pivo z hor si zakládá na své regionální příslušnosti, na export jde jen minimum z produkce pivovaru.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Holba Hanušovice


Největší setkání pivovarníků, sládků a výrobců piva se letos uskutečnilo ve dnech 1. až 4. února v Táboře. Tam tmavý ležák Starokladenského pivovaru U Kozlíků, Černý Havíř, získal prestižní ocenění Zlatá pivní pečeť.

Zlatá pivní pečeť

Populární událost milovníků zlatého moku byla také odbornou degustační soutěží pro desítky pivovarů z celé České republiky i zahraničí. Zázemí poskytla Jihočeská univerzita v Táboře.

Do degustační soutěže o titul Zlatá pivní pečeť se letos přihlásilo jednadevadesát pivovarů. Mezi nimi byly tuzemské i nadnárodní pivovary nebo pivovarské domy až po minipivovary.

O prestižní ocenění se soutěžilo v celkem jednadvaceti kategoriích. Ve srovnání s loňským rokem jich tedy pět přibylo,“ uvedl sládek Starokladenského pivovaru Petr Macháček.

Zajímavostí bylo, že se přihlásily také dva asijské pivovary. Z Yokohamy a kazažské Astany. Mimo ně se zúčastnily také maďarské, bavorské, belgické, rakouské a slovenské, přičemž mezi tuzemskými přibyli nováčci jako pivovary ze Šumavy, Loučné nad Desnou, Ústí nad Labem nebo v Chebu.

Černý Havíř

Právě toto pivo vyhrálo v kategorii tmavý ležák a předčilo tak velkou konkurenci. Jeho historie je přesto mladá. Vařit se začalo v listopadu roku 2009 a už pouhý rok stačil na jeho premiérové umístění, a to hned první místo v Jarní ceně sládků.

Černý Havíř je výjimečný ležák, jejž lze pro jeho velmi tmavou až neprůhlednou barvu označit za opravdu černé pivo,“ řekl Macháček. „Vaříme jej podle speciální receptury a při jeho výrobě používáme kromě tří druhů sladu rovněž čokoládový a kvalitní chmel,“ vysvětlil Petr Macháček.

Výsledkem je magická kombinace chutí s výraznou hořkostí a kávovým doznívajícím koncem připomínající stout, jejž ocení každý opravdový znalec,“ dodal.

Hned po roce existence získalo pivo Černý Havíř prvenství v Jarní ceně sládků a druhé místo v soutěži Pohádkové pivo roku 2011. V únoru bylo oceněno prvním místem Zlaté pivní pečeti.

Historie pivovaru

Dějiny místního pivovarnictví sahají až do roku 1631. Později se Kladenský pivovar několikrát přestěhoval. Naposledy byl u dolní tvrze nedaleko náměstí, kde se pivo vařilo až do roku 1858.

Ani ne po sto letech se v Kladně zlatý mok přestal vařit úplně. Situace se změnila až v roce 2009, kdy Starokladenský pivovar navázal na téměř pětisetletou tradici.

Bylo načase, aby se v Česku začalo opět vařit pivo tradičním způsobem. S láskou, poctivostí a náležitou péčí, neboť těchto kvalit se nám z řad několika masových pivovarů již po dlouhou dobu nedostává,“ uzavřel Macháček.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor: Miroslav Novák


Ostravský pivovar v těchto dnech modernizuje spilku, jednu z nejdůležitějších částí svého pivovaru. „Zatímco varna představuje srdce pivovaru, na spilce se z mladiny vyrobené na varně stává alkoholický nápoj, což je v procesu výroby piva samozřejmě klíčový okamžik,“ podtrhuje význam investice vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas. Celá modernizace spilky, která bude dokončena v březnu, přijde Ostravar na 3 milióny korun.

Spilka je místem, kde pivo kvasí v otevřených kádích. Ostravar totiž ctí klasický způsob výroby piva. „V zásadě se dá říct, že vycházíme z postupů, které při výrobě piva používal před více než 100 lety náš první sládek František Hörbinger,“ říká Kornas.

Význam spilky dokládá i to, že se jedná o jediné místo, kam Ostravar při exkurzi nepouští žádné návštěvníky. Za těžké pancéřové dveře, které chrání přístup do spilky, může doslova jen pár vyvolených. „Způsob a časová charakteristika kvašení totiž patří k nejcennějším tajemstvím, které si každý pivovar přísně střeží,“ uvádí Kornas a dodává, že navíc na spilce musí platit velmi přísné hygienické podmínky, které zaručí, že kvasný proces nebude ničím narušen.

O Ostravaru je obecně známo, že k výrobě piva používá technologii spodního kvašení. Jak rychle a při jakých teplotách ke kvašení dochází, však ví jen několik nejpovolanějších lidí v pivovaru.

Kvašení piva je řízený proces. Pivovarníci ho řídí neustálou změnou teploty kádí. Každou káď proto obepíná chladící systém, který je napojen na speciální řídící systém,“ vysvětluje Kornas. Právě ten nyní Ostravar modernizuje. Na spilce se to v tuto chvíli hemží techniky, kteří musí položit deset tisíc metrů nových kabelů nutných pro měření teploty v kádích a řízení soleidových ventilů. Dodavatelem technologie je tuzemská firma BohemiaChlad.

Nový řídící systém chlazení spilky nám umožní ještě lépe a přesněji řídit a kontrolovat celý kvasný proces,“ říká Kornas. Dosavadní řídící systém spilky, který Ostravar používal, pochází ze začátku 90.let. Ve své době patřil v zemi ke špičce a byl zde nainstalován jako vůbec jeden z prvních v republice. Vzhledem k překotnému vývoji elektroniky a řídících systémů v posledních letech se nyní Ostravar rozhodl investovat do nákupu nového modernějšího zařízení.

Kromě modernizace spilky se ostravský pivovar letos chystá rekonstruovat propagační stanici na vlastní pivovarské kvasnice, provést druhou etapu rekonstrukce chlazení, která by měla přinést další energetické úspory, a postavit nový mlýn na ječmen. V souhrnu letos zaplatí pivovar Ostravar za modernizaci svého pivovaru přibližně 20 miliónů korun.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Zcela jedinečnou pivní sbírku už sedm let shromažďuje Rudolf Fojtík z Pelhřimova. Má v ní i několik pivních skvostů.

Rudolf Fojtík není jen tak obyčejný sběratel. Pivo prý má rád už dávno, pivní sbírku ale začal vytvářet až před sedmi roky. "Narazil jsem na pivo, které se jmenuje Pivrnec a to mě pobavilo natolik, že jsem začal sbírat pivní etikety," říká Fojtík.

Jenomže jen u etiket dlouho nezůstalo. Rudolf Fojtík začal sbírat lahve, korunkové uzávěry, půllitry a další věci, které se piva bezprostředně týkají. "Asi nejtěžší bylo sehnat pivní ohříváček, to už je dneska unikát," tvrdí sběratel. Kovový váleček s uchem, který se naplnil vařící vodou a poté se zavěsil do půllitru s pivem, je prý dnes už velmi nedostatkové zboží. Dříve si jej dávali do piva ti, kdo například ze zdravotních důvodů studené pivo pít nemohli.

Sbírku vystavuje v muzeu

Ve sbírce Rudolfa Fojtíka jsou ale i další unikáty. Například hoblík se "zatáčkou", kterým se upravovaly pivovarské sudy nebo pivní přepravka z 19. století. "Je dřevěná s víkem a lahve se do ní skládaly naležato," popisuje Fojtík, který ulovil například i půllitr, ze kterého pil pivo Rudolf Hrušínský v roli Švejka ve slavném filmu natočeném podle románu Jaroslava Haška.

Fojtík se nyní rozhodl, že své úlovky nebude skrývat doma, ale ukáže je i veřejnosti. Až do 27. března jsou proto vystaveny v muzeu v Pelhřimově. "Zatím se zdá, že se lidem líbí," libuje si Fojtík.

Zdroj: TN Nova.cz | Autor: Dušan Vrbecký


Počínaje dubnem tohoto roku bude ležák Pilsner Urquell dovážen do Polska přímo z Plzně. Licenční výroba v polských Tychách, která byla určena výhradně pro polský trh, začala v roce 2002 z důvodů nedostatečné kapacity Plzeňského pivovaru a celních bariér na dovoz piva.

Produkce z polského pivovaru Tychy byla určena výhradně na polský trh, kde byla také distribuována. Vstupem Česka i Polska do EU byly odstraněny celní překážky na dovoz. Plzeňský Prazdroj také v průběhu let zainvestoval do navýšení výrobních kapacit, a tak důvody pro licenční výrobu pominuly. Pro polský trh, stejně jako pro více než 50 exportních zemí a tuzemsko, se pivo Pilsner Urquell bude vařit v Plzni.

Toto rozhodnutí jsme učinili s cílem posílit pozici piva Pilsner Urquell na polském trhu a zvýšit jeho prémiové vnímání. Věříme, že tento krok nám přinese mnoho dalších úspěšných let exportu našeho piva do Polska,“ říká Doug Brodman, generální ředitel Plzeňského Prazdroje.

Polsko je pro pivo Pilsner Urquell dlouhodobě třetím největším prodejním trhem.

Podrobnosti k Polskému pivnímu trhu:

Polsko je čtvrtým největším pivním trhem v Evropě, ročně se zde vypije 30-35 mil. hl piva. (zdroj: Brewers of Europe) Po propadech prodejů z předcházejících let, které způsobilo zvýšení spotřební daně, se polský pivní trh se v roce 2010 částečně stabilizoval a jeho pokles se odhaduje na 1-2 %. I tak ale poslední období ovlivnily zejména náročné ekonomické podmínky a další nepříznivé události jako záplavy nebo tragická smrt polského prezidenta.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivo Prokop, které vaří v pivovaru v Chyších na Karlovarsku, uspělo v Táboře v nejprestižnější soutěži v České republice, kde získalo bronzovou pivní pečeť. Pivovar tak doplní sbírku, v níž už má z dřívějška ocenění zlaté i stříbrné.

Foto

Zámecký pivovar v Chyši na začátku února vybojoval na 21. Reprezentačních slavnostech piva v jihočeském Táboře mezi 37 pivovary bronzovou pivní pečeť pro své pivo Prokop v kategorii polotmavý ležák.

"Bronzová pečeť je už třetí do sbírky, doplní tu zlatou a stříbrnou. Cennější je o to, že každá z nich je za jiné pivo – světlé, polotmavé a tmavé pivo. Ozdobili jsme jimi naší restauraci. Jedná se o nejprestižnější soutěž pivovarů v naší zemi. Kromě ní se každoročně účastníme i Jarní ceny českých sládků, ze které jsme si už dovezli osm ocenění," říká Vladimír Lažanský, majitel zámku a zámeckého pivovaru Chyše.

Svůj podíl na úspěchu zlatého moku z Chyše má i zdejší sládek Robert Maňák. Vaří tu pivo už pátým rokem. Měl štěstí na učitele, pět let sbíral zkušenosti na Strahově v klášterském minipivovaru, který donedávna vedl přední sládek Martin Matuška.

V této branži to není zase až tak běžné, aby si jednotliví sládci předávali své umění. "Protože je nás menších pivovarů v republice už 103, a je zapotřebí tuto sílu nějak směřovat, chceme založit Českomoravský svaz minipivovarů," uzavírá Lažanský.

Zdroj: Vary iDnes.cz | Autorka: Veronika Maňhalová


V Česku se vyhrocuje konkurenční boj pivních přehlídek. Odborníci kritizují, že u nás chybějí jednotná pravidla.

V Česku se vyostřuje boj největších pivovarnických degustačních soutěží a přehlídek pivních značek. Soutěže, při nichž pořadatelé udělují medaile jako na běžícím pásu, nemají jednotná pravidla a lidé z branže i amatérští znalci piva stále častěji zpochybňují regulérnost některých výsledků.

Pivovarům se však v ostré konkurenci a situaci velkého propadu spotřeby hodí k prezentaci úspěchu u degustátorů každá příležitost. Vyplatí se jim investovat do přihlášení často několika druhů piv částku kolem 15 tisíc za jednu přihlášenou značku.

Některé si už přesto začínají vybírat, kam svá piva pošlou soutěžit a kam již raději ne. "Naše piva přihlašujeme pouze do pěti nejprestižnějších soutěží, dvou domácích a tří zahraničních. V Česku jsou to Pivex a České pivo," reaguje Jiří Mareček, mluvčí pivovarnické jedničky Plzeňského Prazdroje.

Úrovni podle lidí z branže škodí třeba obrovský počet degustovaných vzorků, ale také to, že pivovary samy vybírají, který vzorek pošlou soutěžit, anebo že degustátoři mnohdy pocházejí i z pivovarů, jejichž piva hodnotí. "Problém je, že soutěže vznikly živelně, že mají pravidla nastavená původně na nižší počet soutěžních vzorků," zamýšlí se třeba sládek a degustátor Jan Šuráň.

Pivovarníci převážně kritizují Reprezentační slavnosti piva v Táboře, které počtem například letos přihlášených 105 pivovarů se 470 soutěžními vzorky kralují všem tuzemským přehlídkám. Takový počet vzorků podle lidí z branže lze jen těžko bez přísné disciplíny v krátkém čase objektivně posoudit. Loni se dokonce část členů degustační komise v Táboře poprala. "To byl výjimečný exces. Pravda, soutěž byla dlouhá, ale za regulérnost ručím. Máme i certifikované společnosti, které na objektivitu dohlížejí," hájí táborskou přehlídku její organizátor Alois Srb.

Táborská přehlídka je podle něho ze všech nejúspěšnější. To konkurenti zpochybňují. "Třeba soutěž České pivo je v posuzování vzorků objektivnější," tvrdí o oficiální přehlídce Českého svazu pivovarů a sladoven nezávisle na sobě jeden z oslovených sládků i manažer jednoho ze soutěžících pivovarů. Svá jména nechtěli zveřejnit. Pětice těch největších přehlídek začíná v prvních únorových dnech právě Táborem a končí na podzim soutěží České pivo, již jako jedinou pořádá pivovarnický svaz. Mezi tím jsou už pivovary méně početně zastoupené soutěže, jako je právě včera ukončený Zlatý pohár Pivex v Brně, kde soutěžilo 19 pivovarů s 39 značkami. Pivex a České pivo jsou jediné dvě soutěže, kde se přihlášené vzorky posuzují nezávisle ve dvou kolech. Ale pouze do svazem pořádaného Českého piva neposílají vzorky samy pivovary, komisaři ze svazu si je sami odebírají přímo z linek. "Je pravda, že úroveň hodnocení piv není vždy stejná," říká výkonný ředitel svazu Jan Veselý. "Chtělo by to radikální řez. Nechat část přehlídek spíše jako společenské a pak udělat přísnější dimenzi vícekolových soutěží," reaguje nezávislý sládek a degustátor Josef Krýsl. Podobným způsobem to funguje u vinařů, kteří mají od loňska svou Národní soutěž vín, do níž postupují oceněné vzorky z jednotlivých vinařských podoblastí. "Řešili jsme dříve podobné problémy, ale bylo nezbytné tomu dát řád," říká ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec.

Pivní přehlídky

5 velkých pivních soutěží dominuje českému trhu. Mimoto však existují desítky menších přehlídek piva. Díky tomu se nějakou medailí za kvalitu může pyšnit téměř každý významný pivovar.

Pětice největších

Reprezentační slavnosti piva Tábor - letos 470 soutěžních piv

Zlatý pohár Pivex Brno - letos 39 soutěžních piv

Jarní cena českých sládků Zvíkov

Pivo České republiky České Budějovice

České pivo Praha

Zdroj: MaM iHNed.cz


Rohozecký pivovar řeší kuriózní spor kvůli několika svým etiketám.

Etiketa

Poměrně kuriózní spor řeší v Pivovar Rohozec. Stížnost k Radě pro Reklamu na něj podal Český svaz pivovarů a sladoven.

Svazu se nelíbilo, že na etiketě řezaného ležáku je vyobrazena spoře oděná žena, která nemá žádnou souvislost s pivem a jejímž jediným úkolem je přitáhnout pozornost mužů.

„Členové arbitrážní komise odsoudili nízkou úroveň tohoto kreativního pojetí a celkově označili formu komunikace za pokleslou,“ stojí v rozhodnutí komise.

Stížnost ředitele Pivovaru Rohozec Františka Jungmanna nepřekvapila. „Již delší dobu jsme tušili, že se něco bude dít,“ uvedl pro Boleslavský deník Jungmann.

Podle Svazu se to rozchází s jeho Etickým kodexem, který v jednom z článků říká: Reklama nebude tvrdit ani naznačovat, že konzumace alkoholu může přispět k sexuálnímu úspěchu. Reklama nebude podněcovat k sexuální promiskuitě, nebude obsahovat nahotu nebo částečnou nahotu zobrazenou nechutným způsobem, zobrazení ženské či mužské podoby v jakékoliv kompromitující situaci a nebude prezentovat alkohol v pivu jako prostředek k odstranění sexuálních zábran či strachu vůbec.

My si to nemyslíme a každý, kdo naše etikety zná, musí uznat, že dle znění tohoto kodexu nemůže být vůči našim etiketám žádných výtek,“ míní pivovarský ředitel Jungmann.

Navíc v tomto případě se podle ředitele Pivovaru Rohozec nejedná o reklamu, nýbrž o etiketu a ta souvisí s označováním výrobků v souladu s platnou legislativou.

Dívka zůstane

Ani po tomto sporu však spoře oděná dívka z etikety nezmizí. „Neodstraníme ji, to bychom vlastně přiznali chybu a dali tak za pravdu Radě pro reklamu… Navíc sběratelé etiket čekají na novou emisi,“ naznačuje ředitel Pivovaru Rohozec František Jungman, že brzy se nejen pivní veřejnost dočká něčeho nového.

Tyto etikety na řezaném pivu používá pivovar od té doby, co s tímto pivem vyšli na trh, tedy od jara 2007. V té době řezaná a polotmavá piva nebyla tak rozšířená jako nyní, i tento pivovar se tudíž zasadil o jejich rozšíření.

A ohlasy? No to je přece na čtenářích, aby posoudili, zda jsou opravdu tak urážlivé a nevhodné! My chceme jen nadhled a úsměv… Dám si raději světlé, nebo tmavé? No přece řezané, vždyť to pivovar pro mě dobře namíchal… Pivo i děvčata…,“ dodává s úsměvem ředitel Pivovaru Rohozec František Jungmann.

Zdroj: Boleslavský deník.cz | Autor: Tomáš Ježek


Přerovský ležák se stal pivem roku

[středa, 2. březen 2011]

V Přerově se vaří nejlepší pivo v republice. Světlý ležák Zubr Premium se stal totiž absolutním vítězem devatenáctého ročníku prestižní degustační soutěže Zlatý pohár Pivex a získal rovněž titul Pivo roku 2011.

Ocenění patří i dalším středomoravským značkám – Litovel a Holba.

Ležák dostal nejlepší hodnocení odborných degustátorů nejen v příslušné kategorii, ale i v rámci všech do soutěže přihlášených vzorků bez rozdílu kategorií. Pivům Zubr Premium a Zubr Classic patří navíc ocenění Superior kolekce, což je sestava nejlepšího světlého ležáku a nejlepšího světlého výčepního piva u nás,“ uvedla mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Zubr tak podle ní opět potvrdil pozici šampiona mezi českými pivy. K dalším oceněným patří i ležák Litovel Premium, který obsadil třetí místo v kategorii světlý ležák a Litovel Classic s umístěním mezi trojicí nejlepších světlých výčepních piv u nás.

Moravským značkám patří navíc speciální řada ocenění, udělovaná za vysokou kvalitu piva. Získaly je Holba Šerák, Litovel Schwarzbier, Zubr Gold a Zubr Classic.

Vítězství mezi ležáky nás těší o to více, že se jedná o prestižní kategorii. Netýká se to jen soutěže, ale i běžné praxe. Prémiová piva budou vždy tím nejlepším, co pivovary v produkci mají a být vítězem mezi nimi je velký úspěch. Loni byla šampionem naše desítka a těší nás, že jsme úspěch opakovaně potvrdili,“ vyjádřila se k ocenění sládková pivovaru Zubr Nataša Rousková.

Zdroj: Přerovský deník.cz


«« « Strana 555 z 839 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň