S finanční krizí se na jihu Moravy potýkají už i malé pivovary. Výrobcům zlatavého moku sice bankrot ještě nehrozí, musí ale hledat nové odběratele v zahraničí. V kraji jim totiž klesá odběr hlavně u jednorázových akcí – jako jsou třeba firemní plesy.

Zdroj: RTA.cz

V místech, kde stával nejstarší pivovar v Čechách, je dnes hypermarket Kaufland s parkovištěm.

Na jeho okraji zůstalo ne příliš vzhledné torzo původní budovy. Podle dřívějších slibů domažlických radních zde měl vyrůst minipivovar s restaurací a hotelem. Nic z toho zde ale není.

Investor, který s radnicí o vybudování hotelu a restaurace vyjednával, podle člena domažlického zastupitelstva Ladislava Urbana (KSČM) neplnil své sliby, a tak město spolupráci s ním ukončilo. Město se ale plánů na oživení zatím opuštěné budovy nevzdalo. Podle starosty města Miroslava Macha (nestr.) už ale nepočítá se zřízením hotelu.

V budově má být zázemí restaurace a minipivovar, ale také veřejně přístupná výstavka historie pivovarnictví v Domažlicích, včetně ukázky výroby piva. Dále pak kuchyně a restaurace se sálem s kapacitou pro 120 lidí. Ve vyšších patrech je plánován víceúčelový kulturní sál, výstavní galerie a muzeum historie Domažlicka, případně malá divadelní scéna.

Celkové náklady na rekonstrukci jsou odhadovány na 75 milionů korun. Z toho část pivovarská by stála 25 milionů, kulturní část 50 milionů korun, uvedl starosta s tím, že město o peníze na opravu kulturní části objektu, včetně fasády, požádá v rámci programu revitalizace památek regionálního operačního programu EU zřejmě v únoru. Evropské peníze by ale nemohly jít na vybudování minipivovaru a restaurace, protože na komerční projekty tyto finance použít nelze. V tomto případě bude muset město využít vlastní prostředky.

O provozování restaurace a minipivovaru se podle starosty ucházejí tři subjekty, který z nich bude vybrán, není zatím rozhodnuto. Podle dostupných informací si chce město minipivovar a restauraci ponechat ve svém vlastnictví, případný provozovatel by získal zřejmě jen menšinový podíl.

A kdy se zde lidé budou moci opět napít pravého domažlického piva? Podle Macha by to mělo být do termínu Chodských slavností (probíhají většinou v polovině srpna) roku 2010, kulturní část objektu by měla být zpřístupněna o rok později. Problémem prý nejsou ani parkovací místa, i když objekt z jedné strany obklopuje rušná silnice na trase Klatovy - hraniční přechod Folmava a z druhé parkoviště u Kauflandu. Parkovací místa pro návštěvníky koncertů a restaurace jsou zapotřebí především večer a později odpoledne, kdy je provoz u Kauflandu už menší, vysvětluje starosta s tím, že město může pro parkování v tomto případě využít vlastní pozemky nedaleko odtud, kde jsou parkoviště pro školní sportovní zařízení.

Domažlický Kaufland byl otevřen vloni 27. listopadu navzdory protestům části veřejnosti. Aktivistům z občanského sdružení Tusta se nelíbilo, že obchodní středisko se staví v těsné blízkosti historického centra města a dávali přednost umístění Kauflandu na okraji Domažlic. Dalším argumentem bylo, že zvýšení provozu se negativně dotkne dvou škol, které s bývalým pivovarským areálem sousedí. Příjezdová komunikace vedoucí okolo gymnázia byla nakonec zaslepena, takže tato škola otevření nákupního střediska nepocítila. To se už nedá říct o základní škole, která se nachází vedle Kauflandu u zmíněné silnice. Jak nám potvrdil ředitel školy Ivan Rybár, vyšší provoz automobilů zde zaznamenali, ale jen několik málo dní po otevření obchodu, pak se situace vrátila do normálu. Jedním z požadavků aktivistů byla instalace protihlukových oken v budově školy. Podle Rybára budou plastová okna ve škole instalována, ale nikoliv díky Kauflandu, ale Ředitelství silnic a dálnic.

Pivovar v Domažlicích vařil pivo od roku 1341 a byl tak prvním pivovarem na českém území. Výrobu v něm ukončil jeho majitel, Plzeňský Prazdroj, v roce 1996 kvůli údajné nerentabilnosti. Před uzavřením se zde vařila piva Prior, Purkmistr a Radní. Tyto značky spolu s pivovarem zanikly.

Zdroj: Haló noviny.cz

Je zajímavé, jakou renesanci zaznamenává pivo. Již dávno to není jen mok pro chudé a nemajetné, kteří potřebují zahnat žízeň. Je součástí nabídky i luxusních restaurací, kde vám doporučí tu nejlepší značku.

Návštěvníci některých předních restaurací v Británii si nyní mohou vybírat nápoje nejen z vinného lístku, ale také ze speciálního pivního menu. Sommeliéři v restauracích Le Gavroche a Le Manoir v Oxfordu, které se pyšní hvězdičkami od Michelina, tak pomáhají strávníkům vybrat si k jídlu to pravé pivo, píše list The Daily Telegraph.

Experti soudí, že je to signál konce desetiletí snobství, kdy jediným myslitelným nápojem ke špičkovým jídlům bylo víno. Nyní se obnovuje zájem o malé pivovary. "Převzali jsme francouzský koncept a dovedli jsme ho k dokonalosti," tvrdí R. Hayward, výkonný ředitel British Beer and Pub Association. "Bylo velmi těžké překonat bariéru, za níž se víno drželo jako automatický nápoj restaurací navzdory tomu, že Británie má v pivovarnictví velkou tradici. Pivo k obědu je přece považováno za naprosto normální v celé severní Evropě," řekl.

Důležité je vybrat správný druh piva k jídlu

K těm, kdo prosazují tento trend, patří i šéfkuchař A. Flinn, jehož moderní a cenami ověnčený restaurant Anthony's v Leedsu nabízí pivní menu. "Zpočátku jsme začali nabízet pivní menu jako marketingový tah. Zákazníci si na to postupně zvykli. Vzhledem k tomu, že piva mají různé chutě i konzistenci, je důležité vybrat k jídlu správný mok. Naši číšníci mohou poradit zákazníkovi, které si má vybrat," ujistil.

Ředitel pivní akademie R. Ponsonby, který už naučil 3000 Britů vybírat správné pivo k jídlu, upozornil v posledním čísle časopisu Country Life, že stejně jako existují různé druhy hroznového vína, jsou i různé druhy chmele. Časopis uvádí, že zájem o pivo přispěl i k oživení zájmu o venkovské pivovary, jejichž pivo se kdysi používalo jako platidlo pro zaměstnance na statcích a farmách.

Pro každý druh piva připravili speciální sklenici

Hayward soudí, že díky pivním nápojovým lístkům se může zvýšit zájem o novou míru - třetinku, kterou minulý týden navrhl úřad pro míry a váhy ve snaze povzbudit evropský styl pití piva v menších objemech. "Lidé, kteří budou chtít při jídle ochutnat více druhů piva, nebudou zřejmě chtít půllitry. Čtvrtka je málo a půllitr zase moc," uvedl na vysvětlenou. "Restaurace nebo hospody mohou servírovat pivo ve sklenicích vhodných pro určité druhy, například silnější moky ve sklenkách baňatého tvaru. Třetinky budou naprosto vhodná míra," dodal přesvědčivě.

Zdroj: Podnikatel.cz | Autor: Jan Vinter

Pivovar Velké Popovice, třetí největší v České republice a největší na území středních Čech, přilákal vloni rekordní počet návštěvníků. Na prohlídkovou trasu se vydalo v roce 2008 téměř 11 500 zájemců o prohlídku, což je o 13 % více než o rok dříve. Pivovar se těší velké oblibě také u zahraničních návštěvníků, atraktivní destinací je zejména pro Rusy, Angličany nebo Maďary. Jen z těchto tří národností se rekrutovalo více než 2800 hostů. Pivovar Velké Popovice je jedním z nejnavštěvovanějších míst v regionu.

V loňském roce začala přestavba návštěvnické trasy v pivovaru, která prohlídku ještě více zatraktivní. I díky novinkám přijelo téměř 11 500 návštěvníků oproti 10 200 v roce 2007. Vedle česky hovořících zájemců o prohlídku chtějí vidět velkopopovický pivovar i lidé ze zemí, kde se Kozel vaří licenčně. Přijelo tak 1500 Rusů a 760 Maďarů. Na dalším místě jsou návštěvníci z Velké Británie.

„Díky rostoucímu zájmu jsme v minulém roce zahájili rekonstrukci a zatraktivnění návštěvnické trasy. Prohlídku výroby nabízejí téměř všechny pivovary, ve Velkých Popovicích navíc seznamujeme hosty s ukázkami historie vaření piva, historií kraje a významem barona Ringhoffera pro vznik pivovaru. Navíc jako jediní ve skupině vaříme tmavé pivo, takže část expozice je věnována i jemu. Návštěvníci oceňují nejen historický vzhled a malebnost celého areálu pivovaru, ale i způsob, jakým je jeho specifičnost zachovávána v novodobých podmínkách,“ říká Eva Kršňáková, vedoucí návštěvnického centra pivovaru Velké Popovice.

Největší zájem o exkurze v pivovaru je již tradičně v květnu až červnu a následně na podzim, od září do listopadu. Zvýšenou návštěvnost pivovar zaznamenává v době konání speciálních akcí, jako je například červnový Den Kozla či zářijový Den otevřených dveří. Populární je také jarní Pochod krajinou Františka Ringhoffera, kde je pivovar jedním ze zastavení regionální naučné stezky.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Kozlovický valašský pivovar patří mezi nejnovější turistické atrakce na severní Moravě. Pivní turistika má u nás řadu příznivců a proto ani Kozlovický pivovar určitě nebude mít o návštěvníky nouzi.

Milovníky netradičních piv potěší další zajímavé místo na pivní mapě republiky. Kozlovický pivovar byl vybudován v původních hospodářských budovách starého fojtství. Varna je vkomponována do prostor historického výčepu se stylovou restaurací. V té jsou k vidění historické exponáty - akcie, výčepní pípy, reklamní tabule, chmelové známky. Točit se tu bude světlý Valašský vojvoda a tmavý Kozlovický fojt, ale také speciální sváteční pivo Kozlovjan.

Zázemí kamenné pivní restaurace, obohacené pestrou sbírkou historických pivních džbánů, dýchá atmosférou první republiky a nabízí kapacitu 80 míst. Na stěnách naleznete mezi originálními akciemi a dobovými pivními etiketami našich nejvýznamnějších pivovarů také výuční listy sládků sahající až do 18. století. Cech řádu pivovarnického tak drží pomyslné oko nad kvalitou místního kvasničáku.

Personál oblečený do oděvů vycházejících z místních lidových tradic, nabízí tradiční českou a moravskou kuchyni. Mimo jiné zde můžete ochutnat kozí sýr v několika kombinacích a příchutích, produkovaný certifikovaným výrobcem z Moravy.

K výrobě piva využívá pivovar otevřené kvasné kádě z nerezu a prostorové chlazení, což umožňuje kvalitnější kontrolu kvašení i zrání piva.

Sládek tak může velice pečlivě vyhodnotit spoustu ukazatelů výroby. Pivo může být kalnější, ale to právě díky tomu, že je v něm spousta výživných a zdraví prospěšných látek. Plná kapacita pivovaru je 1700 hektolitrů.

Valašský pivovar v Kozlovicích má otevřeno celoročně a to každý den.

Zdroj: E-dovolená.cz | Autor: Martin Vrba

Stejně jako v loňském roce i letos získá kultura, sport a sociální oblast ve městě příjemnou podporu od výrobce piva Dačický.

Zástupci pivovarské skupiny Heineken Česká republika přislíbili uvolnit na akce zařazené do programu „Dačický pro Kutnou Horu“ sumu 1,4 milionu korun, což je výrazně víc než loni. Největším podporovaným projektem bude letos letní Hudební festival Dačický.

Celoroční podporu opět získávají představení zdejšího Tylova divadla. „Jsem velice ráda, že spolupráce pivní značky Dačický s naším divadlem pokračuje. Má dlouhou tradici už z období první republiky, kdy pivovarníci podporovali například silvestrovská představení uváděná tehdejším ochotnickým spolkem Tyl. V osmdesátých a devadesátých letech minulého století přispívali na realizaci přehlídek amatérských divadelních souborů Tylova Kutná Hora, či na společné plesy divadla a města,“ uvedla ředitelka divadla Jana Kozáková.

V posledních letech jsou darované prostředky věnovány na finančně náročnější hostování převážně pražských divadel a dalších umělců v Kutné Hoře. „V loňském roce pivní značka Dačický podpořila představení Záskok Divadla Járy Cimrmana, koncert zpěvačky Petry Janů nebo silvestrovskou hru Fantom operety v podání ochotnického spolku Tyl. V současné době, kdy se každého z nás začíná dotýkat hospodářská krize, si ještě víc vážíme podpory našich partnerů,“ zmínila ředitelka Jana Kozáková.

Tylovo divadlo připravuje na únor tři zajímavá představení - koncert skupiny Bratři Ebenové, představení „Dohazovač“ pražské agentury Prosper a „Láskou posedlí“ pražského Divadla Ungelt.

Společnost Heineken Česká republika se značkou Dačický se rozhodly pomoci i výstavě snímků Reného Svobody v klubu Česká 1. Práce místního fotografa tvoří soubor dokumentující kulturní život ve městě. Bývalý sportovní redaktor Kutnohorského deníku se zaměřil především na snímky z koncertů regionálních muzikantů. Prohlédněte si fotogalerii.

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autor: Josef Vejlupek

V Žatci vyroste třetí pivovar. Dosud se pivo ve městě vaří v Žateckém pivovaru a Pokusném pivovaru Chmelařského institutu, nově přibude turisticky atraktivní pivovar v rámci projektu Chrámu chmele a piva.

V Žatci vznikne třetí místo, kde se bude vařit pivo. Vedle Žateckého pivovaru a pokusného minipivovaru ve Chmelařském institutu bude malý pivovar také v ulici Prokopa Malého.

Vyroste tam v rámci projektu Chrámu chmele a piva, který má v letech 2009 až 2010 tuto lokalitu přeměnit na turisticky atraktivní oblast s tématikou chmele a piva.

Pivovar má vyrůst v objektu, kde bylo hospodářské zázemí skladu chmele. „Hospodářské zázemí chmelového skladu je unikátně dochovaným objektem, který dokumentuje rozvoj žateckého chmelařství. V objektu sídlila před osmdesáti lety firma, která zabezpečovala přepravu a skladování chmele po celém regionu. Jsou dochovány úložné prostory i stáje, kterými formanství disponovalo,“ uvádí se v informacích o projektu Chrámu chmele a piva. Malý vzorkový pivovar bude mít roční výstav maximálně tisíc hektolitrů, je připravován na vaření tří druhů piv – na 10°, 12° a 14°. Vařit se tam mají piva z různých odrůd Žateckého chmele.

Vzorky piva z minipivovaru budou výhradně určeny pro návštěvníky objektu, neuvažuje se s prodejem piva v sudech ani v lahvích. Vzorky budou nabízeny pouze jako ochutnávka návštěvníkům v rámci prohlídky expozice a exkurse v minipivovaru. Při ochutnávce bude promítán instruktážní film. Ten bude o postupu vaření piva z aromatického Žateckého poloranného červeňáku. Na degustační místnost naváže místnost, kde se mají připravovat jídla – specialty z chmele a piva. Pro děti budou připraveny limonády s přídavkem žateckého chmele.

Velký projekt a spousta zajímavostí

V rámci projektu Chmele a piva bude zrekonstruována řada objektů kolem náměstí Prokopa Velkého. Vznikne tam 40 metrů vysoká vyhlídková věž v podobě kvádru s minichmelnicí na nejvyšším místě. Návštěvníky bude na vrchol vozit atypický výtah. Věž bude propojena 12 metrů dlouhou lávkou se sousedním objektem, po které budou návštěvníci přes Miléniovou ulici přecházet do regionálního informačního centra, které vyroste z bývalého skladu a balírny chmele. Poblíž vyroste dětské hřiště s motivy chmelnice a venkova přístupné také z ulice Komenského alej.

V sousedství chmelařského muzea, v místě kde dnes jsou plechové garáže, bude expozice česacích strojů chmele. V lokalitě dojde k rekonstrukci inženýrských sítí a komunikací. V rámci projektu dojde také k renovaci klášterní zahrady podle dochovaných historických pramenů tak, aby tam vzniklo odpočinkové místo pro obyvatele města. V Masarykově ulici bude přestavěn objekt historické renesanční sladovny. Vzniknout tam mají výstavní a přednáškové sály.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Petr Kinšt

Pivovarům v okrese Louny produkce neklesá, upozorňují ale, že lidé pijí méně

Světová hospodářská krize se dotýká i tradiční české výkladní skříně, pití piva. Přestože výstav dvou pivovarů v okrese Louny neklesá, že mají lidé méně peněz a tím i méně pijí alkohol, je už prý patrné. Firmy bojují získáváním nových zákazníků.

I v době krize vaří Pivovar Louny stejné množství piva. „Finanční krize zatím na lounský pivovar přímo nedopadla. Zájem spotřebitelů o naše pivo je vyrovnaný,“ sdělil Deníku Josef Vejlupek, mediální zástupce společnosti Drinks Union, do jehož skupiny lounská značka patří.

Pivovar založený roku 1892, který dodává na trh pět druhů piv, nechystá zatím ani žádné personální opatření. „V současné době máme 156 zaměstnanců,“ přiblížil Vejlupek.

Také Pivovar Žatec problémy s odbytem nemá, dokonce zvyšuje výstav. V roce 2008 uvařili v Žatci 28 tisíc hektolitrů zlatavého moku. „Letos se výstav zvýší, ale jen díky tomu, že se nám daří získávat nové zákazníky,“ potvrdil Radek Vincík, obchodní ředitel Pivovaru Žatec.

Že je krize je ale přesto podle něj už patrné i v pivovarnictví. „Zaručená“ informace, že lidem, když je hůře, pomůže více alkoholu a tím budou i pivovary více vydělávat, je prý nesmyslná. „Už je znát, že lidé pijí méně. Mají méně peněz, kupují méně lahvového i točeného piva. První to poznají majitelé restaurací. Nám se zatím pokles ve spotřebě na trhu daří překlenout právě získáváním nových zákazníků,“ vysvětlil Vincík.

Žatecký pivovar, jež byl založen v roce 1801, vyrábí pro tuzemský trh pět druhů piv. Velkou část produkce ale také vyváží.

„Vyvážíme přibližně dvacet procent naší roční produkce. Žatecké pivo pijí například v USA, Anglii, Austrálii, Finsku, Švédku nebo Rusku. Nově vyvážíme také na exotické Bermudy,“ dodal Vincík.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý

Degustátoři vybírali ve čtvrtek v brněnském hotelu Voroněž nejlepší piva v soutěži Zlatý pohár Pivex - Pivo 2009. Porota složená zejména ze sládků českých a moravských pivovarů označovala své favority v anonymním ochutnáváním čtyřech desítek značek piv. Výsledky budou vyhlášeny na začátku března.

Zdroj: Právo.cz

Podle starosty je výběrové řízení bezchybné a vyjádření zástupců Holby nehodlá komentovat.

Pivovar Holba, který se přihlásil do tendru na koupi náchodského pivovaru se bojí, že výběrové řízení neprobíhá férově.

„Jsme svědky již několikátého pokusu prodat 100 procent akcií Pivovaru Náchod a máme obavy, zda soutěž o nejlepší nabídku probíhá férově,“ píší zástupci pivovaru Holba zastupitelům města.

„Máme obavy, zda je výběrové řízení v souladu s právními předpisy, zda osoby jím pověřené jsou skutečně nestranné, zda skutečným cílem prodávajícího je prodej nejvyšší nabídce a ne prodej zájemci, který takovou nabídku nemůže nebo nechce dát,“ stojí v dokumentu adresovaném zastupitelům.

K takového dopisu vyprovokoval zástupce pivovaru Holba způsob, jakým vedení města, především však starosta Oldřich Čtvrtečka, informuje o výsledku výběrového řízení.

„Dvacátého ledna jsem se osobně zúčastnil otevírání obálek s nabídkami zájemců o koupi pivovaru,“ říká předseda představenstva Holby Zdeněk Konečný. „Zasedání výběrové komise řídil Jan Tomek, který po otevření obálek konstatoval, že nabídka Pavla Bojanovského neobsahuje všechny náležitosti a je vyřazena. K nabídce Libereckého investičního fondu (LIF) sdělil, že vyhověla a stejně komentoval i naši nabídku. V tisku jsme si ale přečetli, že vyhovuje jen jediná nabídka,“ říká nechápavě Konečný.

Upozorňuje tak na zásadní rozpor mezi verdiktem Jana Tomka, který řídil zasedání výběrové komise, a pozdějším prohlášením starosty Čtvrtečky, jenž mluvil o dvou nevyhovujících nabídkách.

„To vyhlásil přesto, že nám jako účastníkům tendru žádnou změnu ve verdiktu komise nesdělil, a důvody jsme se nedozvěděli ani po písemných dotazech směřovaných k organizátorovi soutěže Janu Tomkovi,“ konstatuje člen představenstva Holby Miroslav Koutek.

Podle starosty Čtvrtečky je výběrové řízení bezchybné a vyjádření zástupců Holby nehodlá komentovat.

„Dopis, který zastupitelům zaslali vypovídá něco o nich a ne o mně,“ dodal. Podle něj neexistují ani rozpory mezi jeho výroky a verdiktem komise. „To, že něco jiného řekl pan Tomek a něco jiného já, prostě není pravda,“ dodal a zavěsil telefon.

Podle mínění představitelů Holby existuje obava, že ze hry vypadla jejich nabídka. „Nebylo by to poprvé, co je tu snaha naší firmu diskvalifikovat,“ míní předseda představenstva Konečný.

„Stalo se to už loni v létě, kdy starosta Náchoda hovořil jen o jediném zájemci o koupi pivovaru. V té době mu přitom už naše nabídka ležela na stole,“ komentuje způsob, jakým radnice už od léta 2008 vybírá kupce pivovaru.

„Můžu potvrdit, že ani nám se způsob, jakým se vedení města snaží omezit okruh zájemců nelíbí,“ říká zastupitel za ČSSD Miroslav Brát.

„Informace o dalších nabídkách jsme se dozvídali tak zvaně z druhé ruky a dlouho jsme byli přesvědčováni, že zájem o koupi pivovaru má jen LIF. Dělá to dojem, že si město už dopředu vybralo favorita, kterému pivovar chtělo a stále chce prodat,“ obává se Brát. Tlak opoziční ČSSD, SNK-ED i KSČM pak podle zastupitele přispěl k tomu, že se začali prosazovat i další zájemci.

„Když zastupitelé odmítli prodej jediné nabídce od LIF schválit, objevili se další kupci. Holba, KBrewery, Russian Tradition a nakonec i Pavel Bojanovský, který se do výběrového řízení hlásí jako fyzická osoba. Nabízená cena za pivovar tak z původních 135, z niž bylo třeba odečíst 45 miliónů na odkup přístavby hotelu U Beránka, stoupla na 185 miliónů. Ty podle mých informací nabízí právě teď Holba s tím, že jde jen o částku za pivovar. Rozdíl v nabídce z léta 2008 a té dnešní je tedy 95 miliónů,“ zdůrazňuje Brát.

Nad tím, co se děje kolem záměru prodat Pivovar Náchod se podivuje i opoziční zastupitel za SNK-ED Karel Petránek.

„Nerozumím tomu, proč radnice tají čí nabídka byla při otvírání obálek nejvyšší a koho ze soutěže vyřadila. Nechápu, proč to nesmějí vědět ani účastníci výběrového řízení,“ diví se zastupitel.

Podle Petránka to jen nahrává spekulacím, zda výběrové řízení není zmanipulované. „Jako by nestačilo, jakou ostudu už město má ze způsobu, jak neprůhledně a amatérsky se snaží pivovar prodat,“ dodal Petránek.

„Pokud budeme ze soutěže vyřazeni, skončí celá věc u soudu. V žalobě se budeme domáhat soudního zákazu prodeje pivovaru a vyhlášení neplatnosti výběrového řízení,“ uzavřel Konečný. To, zda způsob, jakým město Náchod vybírá zájemce o koupi pivovaru skončí před soudem, by mělo být jasné už v úterý 3. ledna. V plánu je totiž jednání rady města, kde by měl úspěšný uchazeč i s konkrétní nabídkou zveřejněn.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Hynek Šnajdar

Zdejší pivovar založený již v roce 1636 nadále chátrá. Tato památka s velkou urbanistickou hodnotou si to určitě nezaslouží. Rozbitá okna, opadaná omítka, zničené krovy a tím pádem chybějící střešní krytina. To je jen malý výčet problémů, které tuto památku již několik desítek let trápí.

Od doby uzavření pivovaru v roce 1925 se v objektu vyskytovaly sklady, byty a další nebytové prostory. Objekt často střídal majitele. Současný majitel L & M Service spol. s r.o. získal objekt jako propadlou zástavu. Firma však s úřady nekomunikuje, a tak orgány činné v této věci již nemají mnoho možností, jak stav objektu zlepšit.

„Firmě, které objekt patří, byla udělena pokuta v poměrně zásadní výši z hlediska možného zákonného rozmezí. Sankce může být uložena opakovaně, avšak účelem státní památkové péče je v prvé řadě přimět vlastníka k opravě objektu. Při jeho nekomunikaci jsou zákonné možnosti státu velmi omezené,“ říká Slavomír Kudláček z Oddělení ochrany památek Městského úřadu Chrudim.

Objekt však hyzdí i jedinečné panorama sousedícího hradu Rychmburk, který je v současné době využíván jako domov důchodců. Možnost rozšíření domova pro seniory o zrekonstruovaný objekt pivovaru byla také jedním z možných variant záchrany pivovaru ve velmi žalostném stavu. Ze záměru však, kvůli nedostatku finančních prostředků na realizaci, sešlo.

„Řešení této situace, pokud nadále majitel nebude komunikovat, je v nedohlednu,“ dodává starostka Předhradí Jana Řádková.

Zdroj: Chrudimský deník | Autor: Jaroslav Zemek | Foto: Karel Dvořák

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne v súčasnosti kalkuluje ceny svojich pív a zvažuje či sú nevyhnutné úpravy distribučných cien, kvôli zmenám cien vstupov. Filozofiou pivovaru však je, aby aj v tejto ťažkej dobe hospodárskej krízy, bolo pivo dostupným tovarom pre najširšie vrstvy obyvateľstva a nestalo sa luxusným tovarom. Tejto filozofii sa podriadia aj prípadné cenové rozhodnutia tak, aby portfólio značiek pivovaru STEIGER naďalej ostalo medzi cenovo najprijateľnejšími pivami na trhu. Informoval o tom vedúci marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Zdražovanie piva nebolo našim zámerom a ak by sme ceny menili, tak len v dôsledku nevyhnutného rozsahu. Napriek tomu, že aj vyhniansky pivovar pocítil za posledné dva roky približne zdvojnásobenie cien sladovníckeho jačmeňa a chmeľu, cenami sme doteraz nehýbali. Slovenský trh je na takéto zmeny veľmi citlivý. Prejavilo sa to tým, že od roku 2003, kedy vláda zvýšila dane na pivo, sa jeho predaj na Slovensku znížil. Paradoxne sa tak deje pri neustálom raste výdavkov domácností za potraviny a zvyšujúcich sa nominálnych platoch“, konštatoval E.Mihálik.

Pivovar STEIGER, a.s., Vyhne zaznamenal výstav (predanú produkciu) za rok 2008 v objeme 196 486 hektolitrov (hl) piva, čo bolo o 25 percent viac ako rok predtým. STEIGER bol počas celého roka 2008 nad úrovňou predvlaňajšieho predaja a zaznamenal najvyšší medziročný nárast výstavu piva medzi pivovarmi. Upevnil si tak tretiu priečku za veľkými pivovarníckymi skupinami Heineken Slovensko, a.s. a Pivovary Topvar, a.s. STEIGER poskočil aj v celkovom podiele na slovenskom trhu vystaveného piva, keď zo 4,2 percenta za rok 2007, sa jeho podiel zvýšil na vlaňajších 5,5 percenta.

Pre tržby a ekonomiku firmy je dôležité, že na slovenskom trhu predáva české importované značky Zubr a Budvar. Nezanedbateľný je aj predaj sudových limonád vlastnej značky KolaLoka a licenčne vyrábanej Kofoly. Spolu sa vo Vyhniach varí 6 druhov fľaškového, 2 druhy v plechovkách a 5 druhov sudového piva.

Pivovar má najúspešnejšie obdobie v histórii, čo sa týka ocenení. Začiatkom februára 2008 získal v českom Tábore 11-percentný tmavý STEIGER ocenenie bronzová ,,Česká pivná pečať“. STEIGER zabodoval aj začiatkom júna 2008 na „Slávnostiach piva“ v Českých Budějoviciach na prestížnej súťaži „Pivo Českej republiky“, kde 10-percentný svetlý ležiak (Classic) získal striebornú medailu. Do tretice rovnako v júni poctili novinári na Junifeste 10-percentný svetlý ležiak STEIGER druhým miestom v kategórii 10- percentných pív.

Zdroj: Tiusková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Spoločnosť Heineken Slovensko, a.s. Hurbanovo plánuje od marca 2009 zvýšiť ceny svojich produktov v priemere o 6,9 %.

Ako ďalej vyplýva z informácií zverejnených spoločnosťou, od poslednej úpravy cien produktov pred šestnástimi mesiacmi vstupné náklady pri výrobe piva výrazne vzrástli.

Ide predovšetkým o rast cien základných vstupných surovín a obalových materiálov, ktoré podľa údajov spoločnosti medziročne vzrástli v priemere o 7 %, cena chmeľu dokonca až o 45 %. "Okrem toho rast spotrebiteľských cien v roku 2008 predstavoval hodnotu 4,6 % a nominálne mzdy na Slovensku vzrástli o 7 %," dodáva spoločnosť s odvolaním sa na údaje Štatistického úradu SR.

Heineken Slovensko, a.s. Hurbanovo vznikla zápisom do Obchodného registra v júni 1998 a eviduje základné imanie v objeme 100 mil. Sk (3,319 mil. eur). Predmetom jej činnosti je výroba piva, sladu, nealkoholických nápojov a veľkoobchod so sladovníckym jačmeňom.

Zdroj: ETrend.sk | Autor: SITA

Pivovarský kalendář v podobě kapesních vydání má tradici dlouhou 135 let. Pivovarský kalendář 2009, který vydal Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze nabízí na více než 300 stranách Kalendárium, které obsahuje výročí významných osobností pivovarského, sladařského a chmelařského odvětví a také významných historických událostí pivovarského průmyslu u nás.

Pivovarský kalendář již tradičně uvádí nejnovější statistická data o pivovarství a sladařství u nás i ve světě a také adresář pivovarů, sladoven a vybraných institucí působících v pivovarském průmyslu. Nalezneme v něm rovněž přehledný seznam soutěží piv a jejich vítězů v roce 2008. Kalendář však má také část, kterou oceňuje především odborná veřejnost. Tvoří ji články o surovinách nezbytných k výrobě piva a především odborné statě o pivu a jeho výrobě. Ty představují výsledky nejnovějších výzkumů vědeckých a odborných institucí činných v pivovarství.

V kalendáři nalezneme rovněž některé zajímavosti z historie pivovarství u nás. Pivovarský kalendář není jen souhrn faktů a zajímavostí z pivovarského průmyslu, ale je to svým způsobem zrcadlo toho, co se v domácím pivovarství, sladařství i chmelařství událo a na co bychom v dnešním shonu díky jeho kalendáriu neměli zapomenout. Fakt, že obsahuje nejen důležité statistické údaje a přehledy, ale také odborné statě, z něj dělají cenný zdroj informací nejen pro odbornou veřejnost, ale i ty, kteří se o pivo a pivovarství hlouběji zajímají.

První vydání předchůdce pivovarského kalendáře jak jej známe dnes vyšlo na rok 1874 v Praze o rok dříve pod názvem První pražský kapesní kalendář pro zájmy průmyslu pivovarnického a lihovarnického, jakož i pro vinařství, chmelařství a živnost hostinskou. Obsahoval např. Seznam pivovarů a sládků v Čechách a Seznam pivovarů na Moravě. Již tehdy se v kalendáři objevila stať Pivovarnický průmysl v Čechách, na Moravě a ve Slezsku.

Pivovarské kalendáře poté vycházely v některých obdobích více či méně pravidelně. Měly však jedno společné – snažily se především odborné veřejnosti nabídnout teoretické i praktické informace z pivovarství. Proto v nich často nalezneme články odborníků, kteří významnou měrou ovlivnili úroveň výroby piva u nás a zasloužili se o jeho věhlas doma a v zahraničí. Po určitou dobu u nás kalendáře vycházely rovněž v němčině, aby byly k dispozici širšímu okruhu odborníků působících v pivovarství.

Jako poslední vyšel Pivovarský kalendář 1950. Nová éra pivovarských kalendářů začala v roce 1998 a od té doby jsou tradiční součástí odborné i populárně-vědecké literatury pivovarského průmyslu u nás.

Zdroj: Kultura21.cz | Autor: Ctibor Čejpa

V pražském klubu Lávka bylo dnes slavnostně pokřtěno již druhé vydání unikátního průvodce hospodami Pilsner Urquell Pub Guide 2009. Průvodce vzniká na základě spotřebitelského internetového hlasování. Největší sympatie hostů si na stránkách www.pilsner-urquell.cz získal pražský Švejk Restaurant Malostranská pivnice.

O stovce nejoblíbenějších restaurací v ČR rozhodlo 138 765 hlasů, což je dvojnásobek oproti předcházejícímu ročníku. Unikátní charakteristikou průvodce jsou aktuální komentáře spotřebitelů ke každému z podniků.

„Pilsner Urquell Pub Guide byl vytvořen na základě celoročního internetového hlasování spotřebitelů. Počet hlasů se oproti loňsku zdvojnásobil, což nás velice mile překvapilo,“ říká Karel Kraus, manažer značky Pilsner Urquell, a dodává: „Publikace slouží nejen pro hosty, aby věděli, kam zajít na dobré pivo. Přispívá i k motivaci majitelů restaurací a hospůdek, aby se více a lépe starali o pivo, prostředí a servis.“

Slavnostního křtu se zúčastnily významné osobnosti z oblasti gastronomie, pivovarnictví, kultury a sportu. Pavel Maurer, vydavatel prestižního průvodce Maurerův výběr Grand Restaurant, zveřejnil v publikaci Pilsner Urquell Pub Guide 2009 i své vlastní Top 10 a stal se jedním z kmotrů průvodce.

„Vítězství si nesmírně vážím a nadále budu dělat všechno pro to, aby se u mě příznivci plzeňského piva cítili dobře,“ prozradil Josef Med, majitel vítězného Švejk Restaurantu Malostranská pivnice.

Pilsner Urquell Pub Guide 2009 obdrží všech 100 restaurací a hospod zařazených do průvodce, ale také zájemci, kteří budou hlasovat alespoň pro pět restaurací na www.pilsner-urquell.cz v sekci „Pub Guide“. Všem, kteří splní tuto podmínku, bude publikace zdarma zaslána až domů. Publikace je neprodejná a je distribuována zdarma.

Základní informace o projektu Pilsner Urquell Pub Guide 2009

Pilsner Urquell Pub Guide 2009 je již druhý ročník spotřebitelského hlasování, které probíhalo celý loňský rok na webových stránkách www.pilsner-urquell.cz, přičemž 100 hospod s nejlepším hodnocením bylo zařazeno do tištěného průvodce.

Publikace Pilsner Urquell Pub Guide 2009 budou k dispozici všem 100 restauracím a hospodám z průvodce. Dále mohou tuto publikaci získat ti, kdo ohodnotí alespoň pět restaurací na www.pilsner-urquell.cz. Prvním třem tisícům spotřebitelů, kteří splní tuto podmínku, bude publikace zdarma zaslána až domů. Publikace je neprodejná a je distribuována zdarma. Vychází v nákladu 15 000 kusů.

Samotný průvodce pak přináší navíc i soutěž pro ty, kterým se podaří navštívit alespoň 50 restaurací z TOP 100. Svou návštěvu si hosté mohou nechat potvrdit speciálním razítkem do archů, jež jsou součástí průvodce. Prvních deset, kteří odešlou vyplněnou hrací kartu s 50 potřebnými razítky, získají pivo na rok zdarma (365 půllitrových plechovek Pilsner Urquell) a poukaz na exkluzivní prohlídku pivovaru za doprovodu Václava Berky, staršího obchodního sládka Plzeňského Prazdroje. Ten, kdo jako první nasbírá a odešle vyplněnou hrací kartu se všemi 100 razítky, získá kromě piva na rok a prohlídky pivovaru také poukaz pro sebe a pro své čtyři kamarády k exkluzivnímu posezení u piva v historických sklepích plzeňského pivovaru.

V době hodnocení, které skončilo 30. listopadu 2008, bylo v databázi 1056 provozoven čepujících Pilsner Urquell z celé České republiky. Ovšem pouze 100 nejlépe hodnocených se dostalo do knižního vydání. Na stránkách www.pilsner-urquell.cz v sekci Pub Guide je nyní možné hodnotit všechny hospůdky i restaurace do dalšího ročníku. Hodnotí se celkem pět kategorií, a to kvalita piva, kuchyně, služeb a prostředí a také možnosti vyžití. Na stránkách si lze prohlížet fotografie jednotlivých provozoven, zjistit GPS souřadnice nebo přidávat komentáře, přičemž nejvýstižnější příspěvky se vždy objeví v tištěném průvodci. Z důvodu zájmu zahraničních návštěvníků českých hospůdek a restaurací je Pilsner Urquell Pub Guide 2009 rozšířen také o anglické texty.

Pilsner Urquell Pub Guide přispívá k pozvednutí pivní kultury. Cílem projektu je umožnit hostům (nikoli odborníkům z oboru pivovarnictví) vytvořit si vlastního průvodce, ocenit kvalitní podniky a ukázat pravé bohatství hospod a restaurací s Pilsner Urquell.

Pilsner Urquell Pub Guide 2009 – fakta a detailní informace

Celkem 138 765 hlasů rozhodlo o stovce nejoblíbenějších restaurací, hospod a hospůdek, které byly zařazeny do jedinečného průvodce Pilsner Urquell Pub Guide 2009.

Celkové pořadí (TOP 10):

1. Švejk Restaurant Malostranská pivnice, Praha 1, Cihelná 3

2. U Vejvodů, Praha 1, Jilská 4

3. Restaurace Na Spilce, Plzeň, U Prazdroje 7

4. Šenk Na Parkánu, Plzeň, Veleslavínova 4

5. Restaurace U Reinerů, Písek, Heydukova 98

6. Restaurace U Veverky, Praha 6, Eliášova 14/324

7. Švejk Restaurant U Věžičky, Kadaň, Poštovní 741

8. Hostinec U Bláhovky, Brno, Gorkého 96/54

9. Hotel Bílá Růže, Poděbrady, Pražská 16

10. U Houbaře, Praha 7, Dukelských hrdinů 30

Nejlepší pivo čepují:

• U Zlatého tygra, Husova 17, Praha 1

• Jelínkova Plzeňská pivnice, Charvátova 1, Praha 1

• U Pinkasů, Jungmannovo nám. 16, Praha 1

Nejlepší služby nabízí:

• Jelínkova Plzeňská pivnice, Charvátova 1, Praha 1

• Švejk Restaurant Malostranská pivnice, Cihelná 3, Praha 1

• Pivnice U Hrocha, Thunovská 10/178, Praha 1

Nejlepší kuchyni mají:

• Švejk Restaurant Malostranská pivnice, Cihelná 3, Praha 1

• U Vejvodů, Jilská 1, Praha 1

• Restaurace U Reinerů, Heydukova 98, Písek

Zajímavé statistiky v TOP 100:

69% restauračních zařízení má zahrádku

63% provozoven má samostatný salonek

61% zúčastněných podniků má vyhrazené prostory pro nekuřáky

64% restauračních zařízení je umístěno v centru města

18% je v širším centru města

14% je na periferii

4% jsou na venkově a výletních místech

Geograficky nejseverněji je umístěna restaurace Ve Dvoře v Děčíně. Naopak nejjižněji se ze zúčastněných podniků nachází restaurace Hotel Zámek Čejkovice v jihomoravských Čejkovicích. Nejzápadnější cíp patří Švejk Restaurantu U Věžičky v Kadani. Nejvýchodněji leží Hostinec Harcovna ve Frýdlantu nad Ostravicí.

Největší prostor se svými 550 místy nabízí Restaurace Na Spilce, U Prazdroje 7, Plzeň. Průměrná kapacita restaurace zařazené do žebříčku Pilsner Urquell Pub Guide je 110 hostů.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Přímo v areálu pivovaru Staropramen bude počátkem února otevřeno nové moderní školicí středisko První pivovarské školy, která je unikátním projektem společnosti Pivovary Staropramen a.s. Škola si klade za cíl zvýšit teoretické a praktické znalosti o pivu jak u obchodních zástupců společnosti, tak u jejích zákazníků a spotřebitelů.

Školicí středisko, které prošlo výraznou modernizací, je vybavené podle aktuálních gastronomických trendů. Středisko má ve svých prostorách tři nezávislé čepovací barové pulty, prosklený pivní sklep a moderní audio vizuální technologii. „Hlavním cílem První pivovarské školy bylo a je zvýšit teoretické a praktické znalosti členů našich obchodních týmů v celém rozsahu, zejména pak u sudového piva,“ říká Libor Vávra, obchodní sládek společnosti a hlavní lektor školy.

Proškolení zástupci společnosti předávají odborné znalosti v oblasti péče o pivo a jeho ošetřování svým zákazníkům. Snaží se tak zajistit maximální kvalitu čepovaného piva na provozovnách. „Filosofií naší společnosti je být našim zákazníkům partnerem v podnikání. Kvalitně ošetřené pivo je základem úspěchu provozovny nabízející některou z řady našich značek piv,“ dodává Vávra.

Zvýšení znalostí o širokém portfoliu piv z nabídky pivovarů Staropramen ze strany obchodních týmů, zákazníků, spotřebitelů i laické veřejnosti je dalším z úkolů pivovarské školy. Každá ze značek v portfoliu je určena pro odlišné příležitosti konzumace. „Systematickým gastronomickým poradenstvím chceme motivovat naše zákazníky i spotřebitele k loajalitě ke společnosti Pivovary Staropramen,“ potvrzuje Vávra.

První pivovarská škola je také určená pro veřejnost, která ji má možnost absolvovat z pozice vybraných „štamgastů“. „Do pivovarské školy se můžou dostat také spotřebitelé, a to prostřednictvím majitelů hospod, kteří čepují některou z našich značek a do školy je přihlásí. I oni pak mohou načerpat znalosti a informace o tom, jak s pivem správně zacházet,“ komentuje výhody pivovarnické školy Pavel Barvík, tiskový mluvčí společnosti Pivovary Staropramen.

Z důvodů značného rozsahu témat, která popisují problematiku piva a gastronomie, je cyklus Prvních pivovarských škol rozdělen do specializovaných školících seminářů. Zájem o školu dokládá fakt, že ji již absolvovalo téměř 13 000 lidí.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Vyškovský pivovar hodlá rozšířit výčet zemí, do kterých exportuje své pivo, a štěstí chce zkusit i v Číně. Ve čtvrtek o tom agenturu Mediafax informoval ředitel pivovaru David Kaprál.

Pivovar vyváží zhruba třetinu roční produkce, přičemž v roce 2008 uvařil přes 33 000 hektolitrů piva. „Exportujeme především do Ruska, Maďarska a Německa, rádi bychom se ale prosadili i jinde,“ uvedl Kaprál.

Pivovar chce podle něj posílit svoji pozici v Rusku, zaměří se ale i na země bývalého východního bloku, také na Pobaltí, Itálii či Španělsko. „Rádi bychom pivo vyváželi i do Číny, hledáme obchodního partnera, který by nám v tom pomohl,“ upřesnil ředitel. Podle něj už přitom několik nabídek pivovar k exportu do Číny dostal. „Nebylo to ale pro nás dostatečně zajímavé,“ vysvětlil.

Pivovar Vyškov vaří devět základních druhů piva plus limonády. V roce 2008 uvařil zhruba 33 000 hektolitrů piva, což bylo o 15 procent méně než o rok dříve. Odbyt mu klesá dlouhodobě, a to od roku 2000, kdy uvařil přes 78 000 hektolitrů piva.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Libor Popela

Dovolujeme si oznámit, že na přelomu roku 2008/2009 byl zahájen zkušební provoz MINIPIVOVARU. Prvá ochutnávka rychnovského piva se uskuteční v Hotelu HAVEL a v pivnici Hotelu HAVEL v Rychnově nad Kněžnou dne *20.2.2009*. V Hotelu HAVEL a v pivnici bude probíhat týden rychnovského piva. Na čepu budou kvasnicová piva:

RYCHNOVSKÝ ZILVAR, polotmavý RYCHNOVSKÝ KAŠTAN a RYCHNOVSKÁ KNĚŽNA.

Další ochutnávka spojená s možností exkurze minipivovaru se uskuteční v objektu areálu pivovaru v Rychnově nad Kněžnou dne *21.3.2009*. V rámci této ochutnávky bude v areálu kulturní program, s jehož obsahem Vás seznámíme v co nejkratší době na také stránkách pivovaru.

Zdroj: Pivovar Rychnov.cz

Pivo z vyškovského pivovaru se v posledních letech potýká s nevalnou pověstí, podle jeho ředitele za to může i výrok Bolka Polívky z filmu Dědictví, rád by proto od herce revanš.

S větou z filmu Dědictví aneb Kurvahošigutntag, kdy Bolek Polívka označí pivo v hospodě za „patoky vyškovské“, se vyškovský pivovar potýká dodnes. „Je to v hlavách lidí, vždy když někam přijdu, tak se mne ptají, zda stále vaříme ty patoky vyškovské,“ posteskl si ředitel vyškovského pivovaru David Kaprál. „Přitom naše pivo je kvalitní a v tuzemsku i v zahraničí posbíralo řadu cen,“ doplnil.

Ředitel by byl proto rád, kdyby se pivovaru herec Polívka nějakým způsobem revanšoval. „Film je asi 15 let starý, po těch letech s tím už moc neuděláme, nicméně zvažujeme, že Bolka s žádostí o revanš oslovíme,“ vysvětlil ředitel.

Pivovar Vyškov vaří devět základních druhů piva plus limonády, odbyt mu dlouhodobě klesá od roku 2000. V roce 2008 uvařil 33 400 hektolitrů piva, což bylo o 15 procent méně než o rok dříve. Zhruba třetinu produkce vyváží, a to do Ruska, Maďarka či Německa.

Zdroj: Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Praha se rozhodla zatočit s provozovateli nonstop heren a barů s výherními automaty. Úředníci proto od Nového roku striktně vyžadují, aby v těchto podnicích dostali po půlnoci alkohol jen ti hosté, kteří aktivně hrají na automatech.

Podmínit noční popíjení gamblingem se pražští radní rozhodli kvůli tomu, aby provozovatelům heren odehnali zákazníky. Je možné, že v centru, kde je síť nočních podniků hustá, bude nové opatření fungovat. Už nyní se ale ukazuje, že v řadě barů, a to převážně na okraji Prahy, může napáchat více škody než užitku. K hazardu totiž svádí i ty, kteří s ním normálně nechtějí mít nic společného.

Příkladem může být jeden pražský sídlištní nonstop. Má zhruba čtyřicet míst k sezení a tři automaty k tomu. Po dvanácté hodině bývá pravidelně plný, jde totiž o jediné místo široko daleko, kde si lze poručit pivo. Až donedávna automaty v noci nikoho nezajímaly. Nyní si ale musí zahrát každý, kdo si chce dát poslední pivo a nestojí o zhruba kilometrový noční pochod k nejbližší konkurenci.

„Dřív tu v noci nehrál nikdo, teď ale musí každý. Až do minulého týdne jsem ten nesmysl ignorovala. Pak mi šéf dal pokutu, že prý se bojí úřadů,“ řekla LN pod podmínkou zachování anonymity místní výčepní Věra.

I přes pokutu je Věra uznalá a své, často notně opilé, hosty do tvrdého gamblingu nenutí. Stačí, když do „stroje“ čas od času hodí desetikorunu, a mohou se v klidu věnovat popíjení. I tak se podle Věry výdělky z gamblingu výrazně zvedly. Hosté se totiž prý nechají často zlákat a u symbolické desetikoruny nezůstanou.

Eva Kubátová z tiskového odboru magistrátu nařízení obhajuje: „Jde především o to, co nejvíce ztížit provozování hracích přístrojů a postihnout také ty negativní jevy, které je bohužel provázejí, jako je třeba zvýšená spotřeba alkoholu.“ Ideálem je podle ní stav, kdy by sami provozovatelé uznali, že na automatech kvůli různým obstrukcím ze strany města nevydělají, a vzdali se jich.

Odborníci nařízení, na které upozornila televize Prima, vesměs kritizují. „Nelíbí se mi to. Může to opravdu fungovat kontraproduktivně. Já osobně bych automaty zakázala všechny,“ míní Dobrila Hrůzová, expertka na léčbu automatové závislosti. Ještě nesmlouvavější je zavilý odpůrce gamblingu – bývalý senátor Josef Novotný: „Je to kombinace obou zel: alkoholu a hraní. Pro hraní je to velice výborné.“

Alkohol s gamblingem spojili pražští radní loni v dubnu. Striktně vyžadovat tuto povinnost začaly úřady podle Kubátové od 1. ledna, kdy začala platit nová vyhláška upravující hru na automatech. Vyhláška povolila celkem 1344 pražským podnikům provozování výherních automatů. Většina z nich smí fungovat nonstop.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Václav Drchal