Rastal









ico rss feedico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivovary Braumeister

Plzeňský Prazdroj, který spolupracuje s cca 70 % velkých hudebních festivalů v České republice, připravuje pivo i na letošní sérii 85 připravovaných velkých akcí i více než 200 menších hudebních akcí. Největší zastoupení bude mít pivo Gambrinus, ale také ležák Pilsner Urquell uzavře letošní hudební sezonu na vyhlášeném Pilsner Festu 26. -27. srpna.

Nejčastěji se na hudebních festivalech prezentuje značka Gambrinus, letos uhasí žízeň návštěvníků 80 velkých hudebních akcí. Gambrinus spolupracuje s některými vyhlášenými festivaly již dlouhá léta. Například s třineckou Nocí plnou hvězd se spojil již v roce 1995 a patří k ní dodnes.

Vedle obvyklé podpory velkých hudebních festivalů jako United Islands v Praze doprovodíme již tradičně také letní i podzimní turné skupiny Tři sestry, která letos vstoupí do Beatové síně slávy. Navíc frontman Lou Fanánek vystupuje letos v kostýmu Pan pivo, to je parádní záležitost. Naše pivo bude i na dalších hudebních akcích, například an koncertech v nádherném areálu Lokte nad Ohří či na Buchlovském létě, “ říká Vladimír Kleisner, manažer Plzeňského Prazdroje, který má tuto oblast v Prazdroji na starost.

Na akcích s návštěvností až několik desítek tisíc lidí se vyčepuje několik set hektolitrů piva, což klade velké nároky na zajištění stanů, výčepů a udržení odpovídající kvality piva. Prazdroj proto řeší na základě reálné situace mimo jiné i s pořadateli optimální uskladnění piva, aby se dostalo k návštěvníkům v co nejlepší kondici. Správné rozvržení umístění výčepů musí odpovídat předpokládané návštěvnosti. Množství sudů a výčepů kalkuluje Prazdroj podle zkušeností z minulých let. Skladba nabídky piv je sestavena podle programu, atraktivity účinkujících skupin a hudebního žánru, ale také podle místa konání. Zajímavostí je, že se pracuje s poměrně aktuálními předpověďmi počasí, které ovlivňují nejen množství piva, ale také skladbu nabídky.

Na největších a nejnavštěvovanějších festivalech je k dispozici až dvě stě výčepních kohoutů. V případě potřeby, kdy by například došlo k termínové kolizi dvou velkých festivalů, by Prazdroj mohl čepovat současně z téměř 500 výčepních kohoutů. Dobrý servis a odbornou znalost proto chválí také pořadatelé festivalů. „S Plzeňským Prazdrojem spolupracujeme od začátků festivalu a jsme s jeho přístupem velmi spokojeni. Důležitou roli hraje také technické zázemí pro tyto akce, které, dovoluji si tvrdit, má Prazdroj nejlepší mezi všemi pivovary, “ uvedl ke spolupráci s pivovarem hlavní organizátor festivalu Benátská noc Pavel Mikez.

Díky tomu například na loňském Pilsner Festu, jedné z největších západočeských open-air hudebních akcí, zvládli bez problému vyčepovat rekordních 150.000 piv.

Piva ve stanech Plzeňského Prazdroje se letos celkem objeví přibližně na 300 akcích, s předpokládanou návštěvností 1, 5 milionu návštěvníků a odhadovanou výtočí 19 tisíc hektolitrů piva včetně nealkoholického Birellu. Pro letošní sezonu Prazdroj opět počítá s využitím speciálních tepelně izolovaných pivních cisteren, především na opravdu velkých akcích typu Masters of Rock ve Vizovicích. Na všech těchto akcích bude pivo čepovat výhradně personál pořadatele či firem, které zajišťují gastroservis.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje | Autor: Jiří Mareček

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/987%22%3EPrazdroj


Areál dalešického pivovaru kromě občerstvení a příjemného zastavení na cestě odkryje návštěvníkům i tajemství dávné minulosti o tom, jak se tu vařilo pivo kdysi.

Vstoupit do Pivovarského muzea v Dalešicích na Třebíčsku znamená pro návštěvníky nechat se okouzlit starobylou a velice důmyslnou technikou našich předků. A nejen to. Pro každého, kdo by byť jedinkrát spatřil film Jiřího Menzela Postřižiny, se tu začnou odkrývat důvěrně známá zákoutí filmových scén, které se na tomto místě natáčely.

Při příchodu do pivovarského areálu nelze zrakem minout komíny, z nichž ve filmu správcová se švagrem Pepinem shlíží do krajiny. Kouzelný je i pohled na správcovskou budovu pivovaru přes zahradní zídku. Jakoby se tu čas na dlouho zastavil.

Moderní výroba piva vedle historie

Dnes v pivovarském areálu vládne čilý ruch a moderní výroba piva, jeho součástí je ale i muzeum pivovarnictví. Nachází se v historické části budov, které byly z takřka ruin rekonstruovány v roce 2003.

Do muzejní expozice vstupujeme s hrstkou návštěvníků a průvodkyní Ivetou Hrůzovou. Ta nezasvěceným postupně odhaluje taje dávné výroby piva. „Voda přeměněná na páru byla využívána na rozpohybování strojů v pivovaru. Parní stroj rozpohyboval píst, který roztáčel kola, “ přiblížila Hrůzová.

Návštěvníci mohou názorně vidět, jak jedno z kol je napojené řemenem na transmisi. Tato dlouhá tyč procházela celou budovou a přenášela hybnou sílu na další stroje v ostatních místnostech. Větší kolo bylo napojeno na generátor, vyrobená elektřina vedla do mramorové desky, z níž byla rozváděna po celé budově.

Ani další technické vychytávky minulosti tu nelze přehlédnout. Zatímco dnešní pivovary sází na automatizaci, dalešické muzeum ukazuje, jak musela být dříve náročná cesta k naplnění jedné láhve piva narozdíl od pozdější pásové výroby.

Dříve zde v pivovaru pracovalo až tři sta dělníků a vyrábělo se zde až třicet tisíc hektolitrů piva. Dnes tu v moderní výrobě pracuje jen pětice lidí, “ nastínila dobové rozdíly průvodkyně.

V pivovarském muzeu je možno navštívit nejen expozici rakousko–uherského pivovarnictví, ale od začátku července je možno po dohodě s průvodkyní nahlédnout i do současného moderního provozu pivovaru.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Žďárský deník | Autorka: Eva Bártíková

http://zdarsky.denik.cz/podnikani/20110620_ji_pivovarske-muzeum-v-dalesicich-ma-a1ed.html


Nová Desítka z Krušovic projde testem

[pondělí, 20. červen 2011]

Jaká je ta nová Desítka z Krušovic? Reklama se nás snaží přesvědčit, že jako stará. Ale je vůbec možné ještě dnes vyrobit pivo s tou starou krušovickou chutí z osmdesátých let? Vždyť tehdy měl pivovar v Krušovicích roční výstav 270 tisíc hektolitrů, po rozsáhlé modernizaci má kapacitu přes jeden milion hektolitrů.

Je nová Desítka skutečně tak dobrá, jak o tom hovoří bývalý sládek a ředitel pivovaru Krušovice?

Stal se malý zázrak. Máme teď znovu desítku, která se dobře pije. A přitom má zlatou barvu, chlebnatost, plnost, hustou pěnu“, říká Václav Kloub. Pamatuje si základní chuťové vlastnosti a technologický postup, v samotném procesu hledání nové desítky, který trval osm měsíců, byl náročným oponentem. Nová Desítka je ale vyrobena odlišným technologickým postupem. Má snížený stupeň prokvašení, v nové Desítce zůstává více neprokvašeného extraktu.

První pivní extraliga provádí anonymní degustace českých světlých ležáků, ale na novou Desítku z Krušovic musí zareagovat, stejně jako reagovala na spor Plzeňského Prazdroje a Rodinného pivovaru Bernard, kdo vaří chutnější nealkoholické pivo. Je to výzva, kterou je nutno přijmout. Proto uspořádá ve středu 22. června anonymní degustaci deseti piv v kategorii světlé výčepní. Jedno z nich bude Desítka z Krušovic, o ostatních devíti značkách se vedly nekonečné diskuse.

Nakonec v zásadě zvítězil názor Petra Hadži Hrkala, který to napsal velmi jasně výstižně:

Cílem degustace není určit nejlepší 10° na trhu.Zadání té degustace by mělo vycházet z toho, proč celý ten humbuk okolo nové 10 vznikl, tj. dostat Krušky zpět do portfolia nejprodávanějších a vede v regálu nabízených piv - určitě nebylo jejich cílem udělat nějakou fajnšmekrovinu. Proto bych to srovnával s těmi nejprodávanějšími a nejrozšířenějšími, protože to je jejich cílová skupina, bez ohledu na výrobce.

Takže by neměl chybět Gambáč, Kozel, Radegast, Budvar, Pardál, Staropramen, Braník, Svijany, Staroškopek. A byl bych skutečně zvědav, jak si právě mezi těmito tituly povede, přestože se mi z toho seznamu krapet rolujou fusekle...

Jak se nová Desítka povedla a jaké jsou její šance může naznačit anonymní degustace. Dlouhodobě na to dají odpověď zákazníci, když jim bude chutnat a opět se z Krušovic stane pivo jejich srdce.

Autor: František Trantina, První pivní extraliga


Předáním práva várečného a titulu měšťanského pivovaru oficiálně zahájil provoz nový pivovar Permon v areálu kapucínského kláštera v Sokolově. Pivo se tady vaří už od 8. června, nyní byl pivovar slavnostně otevřen. Pro pivo Permon je to už třetí pivovar, kde vzniká.

Foto

"Vařit pivo přímo tady v kapucínském klášteře byl náš původní záměr už od roku 2005. Bohužel se to dlouho nedařilo zrealizovat, " uvedl ředitel pivovaru Ladislav Sás.

Proto začal pivo Permon vařit v Lomnici a poté otevřel větší výrobnu v Sokolově. "Zatímco v Lomnici budeme i dále vařit zkušební a speciální várky, provoz v Sokolově postupně utlumíme, " naznačil Sás.

Nový pivovar v prostorách kapucínského kláštera vyšel asi na deset milionů. Na stavbu a vybavení dostal pivovar Permon dotaci z Evropské unie, která pokryla zhruba 60 procent nákladů.

Vyrábět se tady bude tisíc litrů piva na várku. V Lomnici začínal Permon s výrobou 100 litrů na várku, druhý pivovar už vyráběl 650 litrů na várku.

"Konečně budeme mít dost piva. My jsme zatím měli vždy piva málo, výroba byla omezená, " těšil se Sás.

Permon vyrábí několik druhů nefiltrovaných piv od kvasnicového výčepního světlého, přes kvasnicový světlý a polotmavý ležák až po tmavý speciál.

Areál kapucínského kláštera v Sokolově patří městu a sídlí v něm městská společnost Sokolovská bytová.

Zdroj: Vary iDnes.cz | Autor: Zdeněk Soukup | Foto: Martin Stolař

http://vary.idnes.cz/v-kapucinskem-klastere-v-sokolove-se-zacalo-varit-pivo-permon-p66-/vary-zpravy.aspx?c=A110617_151943_vary-zpravy_sou


Nymburské pivo oslavily tisíce lidí

[pondělí, 20. červen 2011]

Kdo přišel v sobotu do nymburského pivovaru na Slavnosti Postřižinského piva, určitě neprohloupil. Za prvé měl možnost ochutnat všechny druhy tohoto zlatavého moku, které se v pivovaru vyrábějí, za druhé si měl možnost zdarma poslechnout například kapelu Divokej Bill, revivalovou bandu muzikantů Tři sestry banditos a vrcholem celého kulturního zážitku byli bratři Neckářové se skupinou Bacily

Den začal „uplakaně“, už po deváté ráno začalo pršet a kdyby někdo nad areálem prolétl letadlem, spatřil by kromě velkých poutačů na nymburské pivo také pestrobarevnou škálu deštníků. „Mohlo být lepší počasí, ale nám to nevadí, protože máme deštníky a zahřívá nás přeci nymburské pivo, “ nechala se slyšet partička obdivovatelů country kapely Country expres, která celou akci zahájila.

Areál se odpoledne naplnil k prasknutí a pivo teklo ze všech píp, které byly v tu dobu k dispozici. „Letos by tu mělo být tak kolem šesti tisíc lidí, ale je to jen odhad, protože je, jako každoročně, vstup zdarma. Mám velkou radost z toho, že i přes nepřízeň počasí si k nám už lidé našli cestu a tuto akci nevynechají, “ uvedl spokojený ředitel pivovaru Pavel Benák.

Ten také prozradil, že nové etikety na Pepinovu desítku, Francinův ležák, Něžného barbara či Bogana jsou už připraveny. Jaké budou a kdy se s nimi budete moci setkat v obchodech, vás budeme informovat už v nejbližších dnech, v některém z dalších vydání Nymburského deníku.

Zdroj: Nymburský deník | Autorka: Milena Jínová

http://nymbursky.denik.cz/zpravy_region/pivovar20110619.html


Pivovar přivítal 2011. návštěvníka

[pondělí, 20. červen 2011]

Dvě desítky účastníků exkurze v hanušovickém pivovaru vchází do varny piva plné nasládlé vůně. Třicetiletý mladík se ani nestačí rozhlédnout po prostoru se čtveřicí měděných kádí a čeká na něj překvapení. Petr Suchý se dozvídá, že se stal jubilejním 2011. návštěvníkem, který v letošním roce do pivovaru zavítal.

Nečekal jsem to. Nikdy jsem nic nevyhrál, je to první výhra v mém životě, “ svěřil se překvapený řidič tramvaje z Olomouce několik chvil poté, co si z rukou obchodního ředitele pivovaru Zdeňka Mareše převzal dárkový koš plný piva.

Suchý přiznává, že spíše než pěnivý mok má v oblibě víno. „Pivo mám ale také rád. Když je dobré, určitě se rád napiju, “ dodává.

Jubilejního 2011. návštěvníka Pivovar Holba v Hanušovicích přivítal 17. června. Prohlídky reálného provozu organizuje jako jeden z mála v České republice. O exkurze je velký zájem; jen loni se do výroby podívalo na šest tisíc lidí. Během hodinové prohlídky zájemci nahlédnou do varny, spilky, laboratoře nebo do ležáckých sklepů. Součástí zpravidla bývá i degustace.

Pivovar nabírá brigádníky, pěnivý mok nezdraží

S nástupem léta začíná hanušovickému pivovaru sezona. Podle vedení firmy v teplých červnových dnech narostl odbyt piva Holba až o třetinu.

„Zatím je náš denní rekord 1200 hektolitrů, který ještě určitě naroste, “ řekl obchodní ředitel pivovaru Zdeněk Mareš.

Kvůli zvýšené poptávce dá podnik přes léto práci asi desítce brigádníků.

Pracují především na stáčírně sudů. Většina z nich u nás není poprvé, takže provoz dobře znají, “ poznamenal výkonný ředitel pivovaru Holba Vladimír Zíka.

Za prvních pět měsíců letošního roku uvařili v Hanušovicích o čtyři procenta piva více než loni.

O zvýšení počtu stálých zaměstnanců zatím neuvažujeme, “ řekla mluvčí pivovaru Hana Matulová. Uvedla, že podnik v současnosti neplánuje ani zdražení svých produktů.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Šumperský deník | Autor: Petr Krňávek

http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/foto-pivovat-privital--navstevnika20110617.html


Brněnský pivovar má nové tanky

[pondělí, 20. červen 2011]

Devět milionů litrů piva bude v budoucnu kvasit ve dvou nových nádržích v brněnském pivovaru Starobrno. Pracovníci specializované německé firmy obří nádrže začali v pivovaru umísťovat v pátek.

Tank má rozměry dvaadvacet metrů na výšku a pět a půl metru v průměru. Takže jejich doprava po souši pochopitelně nebyla jednoduchá, “ řekl vrchní sládek pivovaru Tomáš Pluháček. Proto putovaly nejdřív z Německa po Dunaji do Bratislavy až poté dálnici do Brna. Pluháček upozornil, že z hlediska dopravy je Mendlovo náměstí, na němž pivovar sídlí, hodně komplikované.

Je tu spousta trolejí. Poslední kilometrový úsek proto trval nákladu asi čtyři hodiny, “ řekl Pluháček.

Zdroj: Brněnský deník | Autor: Attila Racek

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-brnensky-pivovar-ma-nove-tanky20110617.html


Přijede císař, bude nové pivo!

[pondělí, 20. červen 2011]

Speciální císařský třináctistupňový ležák Kaiserbier čeká na své ústecké příznivce, bude i pro čtenáře Deníku.

Pravé císařské pivo Kaiserbier. Přesně to se pokusili ve spolupráci s ústeckým muzeem „zrekonstruovat“ v restauraci a minipivovaru Na Rychtě. Ústečané jej budou moci ochutnat zhruba za čtrnáct dní při slavnostním otevření opraveného muzea.

Kaiserbier před více než sto lety vařil ústecký měšťanský pivovar a dodával jej do Vídně na císařský dvůr. „Velmi rád ho pil císař František Josef I. i anglický král Eduard v Karlových Varech, “ líčil historik z ústeckého muzea Václav Houfek. „Zatím to vypadá, že se náš vědecký pokus vydařil, “ řekl při včerejší kontrolní ochutnávce.

Pivo stále žije

Jaká je charakteristika císařského piva? „Vypadá to na 13 stupňový světlý ležák, “ popisovala pivo sládková Martina Valterová. „Vaříme ho z českého sladu, dováženého z Benešova. Jelikož ho nefiltrujeme ani nepasterujeme, stále žije. Je to poznat na pěně, jak hezky drží a je hustá jako smetana.

Houfek pak dodal, že je lehké, ale zákeřně silné. „Seknout tam tři, tak v se později může stát, že pak seknou ty tři s vámi, “ popisoval Kaiserbier s nadsázkou. Minipivovar si pro Kaiserbier nechal odlít speciální velké skleněné lahve. „Není to ale pivo na skladování, musí se rychle vypít.

Právě soudek speciálního piva Kaiserbier je hlavní cenou letní soutěže Deník s Jeho Výsostí (2. díl bude ve středu). Císař František Josef I. Ústí před 110 lety navštívil a právě ústeckým pivem s tímto označením se osvěžil. Vypil tři půllitry a jak se zmiňuje dobový tisk: „Jeho Veličenstvo celou sklenici až na pár kapek vyprázdnilo.

Super ceny

Deník otiskne až do 28. června seriál čtyř článků o tom, jak slavná návštěva Jeho Veličenstva probíhala. U každého najdete soutěžní otázku.

Na výherce čekají kromě sudu Kaiserbier i lahvinky kvalitních nápojů od likérky Granette, dárkové balíčky s kosmetikou z bývalé schichtovy továrny, nebo poukázky na večeři v Hospůdce U Lípy na Střekově, v hodnotě 500 korun, jež věnoval majitel Vlastimil Žáček. Publikace a suvenýry věnuje i muzeum, jež na své otevření 30. června pozvalo i císaře Františka Josefa I. Ten také výherce při otevření muzea vylosuje a předá výhercům ceny.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Ústecký deník | Autor: Janni Vorlíček

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110617_wv_pivo_cisar_usti.html


Nový reklamní spot s názvem Chci si to dát...na značku piva Starobrno je od soboty 18. 6. ve vysílání všech hlavních televizních stanic. Jde o první reklamu v duchu nového sloganu Pivo s moravským srdcem, která hodlá oslovit také mladší generaci. Reklama poběží i v regionálních kinech a bude ke shlédnutí na internetu. Motivy z reklamy se budou objevovat také na všech klíčových festivalech, které značka Starobrno podporuje.

Vznik nové reklamy měla na starosti agentura Grey v produkci Boogiefilms, režie se ujal Američan Frank Borin. Samotné natáčení bylo velmi atraktivní i pro přihlížející Brňany. Reklama totiž vznikala během dvou nocí na nejznámějších místech jihomoravské metropole – například v ulicích vedoucích k Zelnému trhu či pod katedrálou Petrov. Natáčelo se ale i na terase Pivovarské restaurace v bezprostřední blízkosti pivovaru Starobrno na Mendlově náměstí. V reklamě účinkují spousty brněnských herců a nechybí ani překvapení v podobě letadla čmelák se šikovným pilotem. Písničku ke klipu nazpívali Dan Bárta, Viktor Dyk a moravská hudební legenda Roman Dragoun.

Reklama podporuje regionální hrdost. Zejména oslavuje jihomoravskou metropoli, jako město, které žije. Chceme oslovit mladou generaci, proto je reklama energická, nicméně pracuje se známou moravskou srdnatostí a bodrostí, “ přibližuje spot group brand manažer značky Starobrno Jiří Rákosník.

Zdroj: Marketingové noviny

http://www.marketingovenoviny.cz/?Action=View&ARTICLE_ID=9993


Přerovský Pivovar Zubr zahájil provoz nové stáčírny a centrálního skladu za 140 milionů korun. Jedná se o největší investici pivovaru za posledních 20 let. Projekt výrazně modernizuje stáčení piva do sudů, plechovek i plastových lahví, mění režim skladování a usnadňuje následnou expedici. Výstavba objektu a montáž technologií trvala 18 měsíců.

Stáčírna se nachází v jihovýchodní části areálu na místě nevyužívaných budov garáží a ledovny. Její součástí je řada zajímavých technických řešení, které jsou v tuzemském pivovarnickém průmyslu zatím ojedinělé.

Patří k nim zejména depaletizace a paletizace PET lahví a plechovek pomocí robotických pracovišť i komplexní automatická manipulace se sudy. Moderní zařízení umožňuje operativní regulaci výkonu, což je důležité zejména pro bezproblémové vykrývání sezónních špiček.

Zdroj: Euro.cz | Autor: David Vagaday

http://www.euro.cz/detail.jsp?id=100184


Na zámku Konopiště se mohou návštěvníci seznámit s postupem vaření piva za dob Františka Ferdinanda a v současnosti - a to při hodinové přednášce ve čtvrtek 23. června od 18 hodin.

Jak se vařilo pivo za Františka Ferdinanda a jak se vaří dnes? Přednáška manažera benešovského pivovaru Václava Vyvadila o vaření piva se uskuteční 23. června na zámku Konopiště. Součástí přednášky bude i ochutnávka benešovského piva.

Od roku 1887 se vařilo pivo v pivovaru, který patřil majiteli konopišťského panství Františku Ferdinandovi d´Este. Ten v roce 1897 dokončil přestavbu, která dala základ dnešnímu pivovaru v Benešově s produkcí 50 000 až 60 000 hektolitrů piva ročně.

Nová obchodní známka Ferdinand přinesla v roce 1992 rekord v ročním výstavu piva 233 712 hektolitrů. Dvanáctistupňové pivo Ferdinand bylo oceněno druhým místem v celostátní soutěži ČOI. V roce 1994 zahájil Benešovský pivovar výrobu deset a dvanáctistupňového piva s názvem Staročeské pivo a doplnil tak řadu svých piv o další druh vedle již tradičně vyráběných světlých a černých piv pod názvem Ferdinand. V současné době pivovar vyrábí pět druhů piv.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Ivana Kvasnicová

http://www.novinky.cz/vase-zpravy/stredocesky-kraj/benesov/684-5151-jak-se-varilo-pivo-za-frantiska-ferdinanda-a-jak-se-vari-dnes.html


Vysokochlumečtí sládci navazují na tradici vaření výčepního piva v tomto pivovaru a přicházejí s novou desítkou nazvanou Princ Max X. V distribuci je od dubna letošního roku a již jej čepuje na devět desítek hospod v Praze a ve Středočeském kraji.

Výčepní piva vyráběná ve Vysokém Chlumci se v posledních letech jmenovala Princ. Právě s tímto odkazem jsme vymýšleli název pro naše nové pivo, ačkoli ho vaříme podle odlišné receptury než před lety, “ vysvětlil Pavel Kortus, sládek Pivovaru Vysoký Chlumec. Právě na vyšší stupňovitost odkazuje druhá část názvu – Max X, tedy maximální nebo nejsilnější desítka, protože právě tou na tuzemském pivním trhu pivo o stupňovitosti 10, 7 % pravděpodobně je. „I přesto zůstal obsah alkoholu zachován na 4, 0 % obj., “ uvedl Kortus.

Pivo se vyznačuje plnou sladovou chutí, která později přechází do příjemné chmelové hořkosti. Princ Max X rovněž zaujme medovou barvou a sladovou vůní.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

Princ Max X: nejsilnější desítka na trhu

Sponzora odradily nepovolené výčepy

[čtvrtek, 16. červen 2011]

Posledního velkého sponzora Zahrady - Velkopopovický pivovar - odradil fakt, že na soukromých zahradách u frekventované uličky mezi hlavní scénou v amfiteátru a takzvanou Kapličkou se kromě stánkařů s drobnými suvenýry objevily i stánky s pivem. "Točilo se tam asi osm druhů jiných piv. Když hlavní sponzor nemá výtoč, tak se neudrží, " vysvětlil Konečný.

Pořadatelé festivalu spolu s náměšťskou radnicí letos přišli s opatřením, které má situaci zachránit - zaslepí uličku mezi Kapličkou a amfiteátrem, kudy dosud proudily davy lidí a potencionálních zákazníků nepovolených stánků s pivem. I když to znepříjemní cestu i návštěvníkům (budou muset oklikou kolem zámku), festival tak chce udržet letošního sponzora - brněnský pivovar. "Jestli ani tento sponzor nevydrží, tak Zahrada v Náměšti je možná letos naposledy, " dodal Konečný.

Starostka Náměště na Hané Marta Husičková si neumí obec bez festivalu představit. "Je to pro nás nejen prestižní záležitost, ale co bychom také dělali s areálem amfiteátru? K ničemu jinému než folkovému festivalu se nehodí, " podotkla.

Na starostku přišlo trestní oznámení a dostává anonymy

Nic jiného než Zahrada a pak srpnové lidové Hanácké slavnosti se v náměšťském amfiteátru ani nekoná. Konec Zahrady by byl pro obec ranou i z toho důvodu, že každým rokem do areálu investuje statisíce korun, přičemž předloni za milion korun vybudovala zázemí pro účinkující.

Husičková, na kterou už podnikatelé ze zahrad podali trestní oznámení a chodí jí také anonymy, tvrdí, že obec nechce bránit stánkařům, kteří prodávají drobnosti. Vadí jí ale stánky s pivem. "Místní lidé se zřejmě drží hesla: Hanák se stará - Hanák má. Neuvědomují si, že kdyby nebylo festivalu, tak nemají vůbec nic, " poznamenala starostka.

Zdroj: iDnes | Autorka: Petra Klimková | Kráceno

http://olomouc.idnes.cz/legendarni-festival-zahrada-mozna-skonci-ublizuji-mu-cerne-stanky-105-/olomouc-zpravy.aspx?c=A110614_1602947_olomouc-zpravy_sot


Budějovický Budvar zve na Budvar Fest

[čtvrtek, 16. červen 2011]

Budějovický Budvar připravil zajímavé zpestření nadcházejícího víkendu. V průběhu pátého ročníku rockového festivalu Budvar Fest se postupně představí 5 hudebních formací z České republiky. Hlavní hvězdou programu bude německá horror punková kapela The CRIMSON GHOSTS. Chybět nebude občerstvení, soutěže o ceny a projížďky na motorovém člunu na řece Malši. Pro případ deště bude pro diváky připraven pivní stan s kapacitou 500 míst k sezení. Akce se koná 18. června na parkovišti TJ Sokol v Českých Budějovicích od 13 hodin. Vstup zdarma.

Pestrý výběr tvrdší rockové hudby nabídne obyvatelům a návštěvníkům Českých Budějovic hudební festival Budvar Fest. Jeho již pátý ročník se koná v sobotu 18. června 2011 od 13 hodin na tradičním místě – tedy na parkovišti TJ Sokol v Českých Budějovicích.

Budvar Fest vstupuje již do svého pátého ročníku a stává se tradiční akcí, na kterou jsou fanoušci zvyklí a na kterou se těší. Lidem velmi vyhovuje možnost zpestřit si víkendový program přímo v centru města. Budvar Fest je pro nás generálkou na tradiční Den v Budvaru, který letos proběhne 10. září a nabídne divákům ještě bohatší program na dvou hudebních pódiích, “ říká Petr Klein, manažer promo akcí z Budějovického Budvaru.

V průběhu pátého ročníku rockového festivalu Budvar Fest se postupně představí 5 hudebních formací z České republiky. Hlavní hvězdou programu bude německá horror punková kapela The CRIMSON GHOSTS. Chybět nebude občerstvení, soutěže o ceny a projížďky na motorovém člunu na řece Malši. Pro případ deště bude pro diváky připraven pivní stan s kapacitou 500 míst k sezení. Vstup zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

http://budweiser-budvar.cz/pro-media/tiskove-zpravy/budvar-fest11.html


Nepomucké pivní slavnosti 2011

[čtvrtek, 16. červen 2011]

Vezměte červenec, přidejte k němu Nepomuk a máte pivní slavnosti. Tahle rovnice platí již devatenáctý rok a letos bude navíc už po čtvrté v novém hávu – s velkým výběrem všemožných značek zlatavého moku a vstupem zdarma. Tato podoba slavností se zdá být prozatím vcelku úspěšnou, a tak toto léto nečekejte na nepomuckém náměstí žádné převratné změny, jen postupný růst a vývoj tradiční prázdninové akce.

Dobré pivo a malé pivovary jsou v posledních letech čím dál větším hitem a tak i nepomucké slavnosti přivítají opět o něco více zástupců sládkovského řemesla. Letos by počet značek, které zde budou k ochutnání, měl překročit již úctyhodnou padesátku. Velká část z nich bude patřit k těm, na které v regálu hypermarketu nenarazíte, často jsou dokonce k ochutnání jen v jedné či několika málo hospodách. A takhle pohromadě budou k vidění možná právě jen v Nepomuku.

Už to je pádný důvod k návštěvě zdejších pivních slavností. Ale nikoliv jediný. K poctivému pivu patří dobré jídlo, a proto organizátoři nezapomněli ani na pestrou nabídku všelijakých pochutin: klobáskami na grilu počínaje a kozími sýry či hovězími hamburgery z místního ekologického chovu konče.

Nejenom jídlem a pivem živ je člověk, a tak i Nepomucké pivní slavnosti nabízejí kulturní program, který stojí za pozornost. Jistotou je stylově rozmanitá hudební produkce, v níž si snad každý najde to své – no posuďte sami: revival populární Lucie, dechový orchestr z Klatov, klasičtí rockeři Papa Joe, nabroušený hard core v podání strakonických Delusion, plzeňská Frajara Putika kombinující ska s prvky world music či folkový Jolly Band.

Letošními novinkami v programu pak budou ukázky dřevorubeckých disciplín – timbersports, za účasti vicemistra světa a čtyřnásobného mistra Evropy Martina Komárka, a také rozmanité pivní soutěže. Závodit mezi sebou budou i zúčastněné pivovary, a to o přízeň návštěvníků – připravena je opět anketa o nejlepší pivo slavností. Uvidíme, zda-li Purkmistr z Černic obhájí loňské vítězství. Vzhledem k tomu, že letos by měla dorazit i Železná Ruda, půjde nepochybně o těžký souboj.

Nepomucké slavnosti se budou konat v sobotu 9. července od jedenácté dopolední až do hluboké noci. Program začíná po poledni a končí o půlnoci. Tou dobou pak startuje taneční afterparty za doprovodu zlámaných beatů v místním klubu Coffee-shop. Kdo nemá v plánu se zdržet až tak dlouho, může s sebou vzít i své ratolesti, kterým udělají jistě radost cukrovinky, zmrzlina či skákací hrad.

Jak již bylo zmíněno, pivní slavnosti se konají na nepomuckém náměstí a vstup je zdarma. Přijďte, jste vítáni.

Zdroj: Tisková zpráva Občanského sdružení Nepal | Autor: Pavel Kroupa


Dávným Francouzům chutnalo pivo

[čtvrtek, 16. červen 2011]

Moderní Francie je proslavená vínem, ale v době železné se zde pravidelně vařilo také pivo.

Důkazy o vaření piva ve Francii, které sahají až do 5. století před naším letopočtem, objevili archeologové z francouzského Národního centra vědeckého výzkumu (CNRS). V sedimentu, který pochází z vykopávek známého naleziště Roquepertuse v Provence, našli naklíčená semena ječmene. Jejich špatný stav naznačoval, že semena prošla částí sladovacího procesu. Jejich objev spolu se zbytky zařízení domácí sladovny naznačuje, že v době železné se obyvatelé Francie vedle přípravy vína pravidelně věnovali také vaření piva.

A jak celý proces vypadal? Podle archeologů lidé zrna ječmene nejprve nechali máčet ve vodě. Nasáklá je pak rozházeli po vyhrazené části ploché dlážděné podlahy, kde semena začala klíčit. Ve správné fázi klíčení je lidé opražili v peci a rozemleli kamenným mlýnkem. Slad pak nechali fermentovat v nádobách.

Zdroj: Rozhlas.cz

http://www.rozhlas.cz/zpravy/historie/_zprava/908266


Pivovaru Litovel se v prvních pěti měsících letošního roku meziročně zvýšil prodej asi o deset procent. Spotřebě podle vedení závodu přálo mimo jiné slunečné jarní počasí. Litovelský pivovar loni vystavil zhruba 160 tisíc hektolitrů piva, meziročně o něco méně.

"Stejně jako jiné tuzemské výrobce piva i nás v minulém roce postihla z hlediska prodejů světová hospodářská krize. V celém Česku se prodeje snížily zhruba o devět až deset procent, v našem případě to bylo výrazně méně, " uvedl ředitel litovelského pivovaru Lumír Hyneček.

Doplnil, že letos se situace na trhu zlepšila. "Letošní rok vidíme vzhledem k vývoji v prvních pěti měsících roku, kdy nám prodeje vzrostly, pozitivně. Doufejme, že nám bude počasí přát, protože počasí je našim nejlepším marketingovým nástrojem. Je také vidět, že se ekonomika trochu oživuje, " uvedl Hyneček.

Pivovar Litovel je členem skupiny středomoravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Tyto pivovary prodávají svoji produkci především na Moravě a ve východních Čechách.

Zdroj: Olomouc.cz

http://zpravodajstvi.olomouc.cz/clanky/Pivovaru-Litovel-se-letos-zvysil-prodej-spotrebe-pralo-pocasi-16296


[pi] 14:08 [permalink] [comments: 7]


Šestý ročník soutěže Pilsner Urquell Master Bartender přešel z úvodní části k sérii čtyř regionálních kol. Barmani a výčepní plzeňského ležáku dnes změřili své dovednosti v Plzni v pivovaru Plzeňského Prazdroje. Vítězem se stal Ronald Steiger z penzionu V Lukách z Dlouhé Vsi u Sušice. Právě vítěz klání a další čtyři nejlepší si zajistili postup do celostátního kola, které se uskuteční v Plzni 4. srpna. Celkově v Plzni soutěžilo 24 výčepních, z toho tři ženy.

Měl jsem značnou trému. Přítelkyně, která mi tady držela palce, říkala, jak moc to na mě bylo poznat… Možná to poznala i porota, “ usmíval se vítěz regionálního kola Ronald Steiger. „Základem je udělat u toho i trochu show, nejlepší pivo na světě, kterým je Pilsner Urquell, i takhle nabídnout, umět ho prezentovat. Host se musí cítit dobře, “ dodal ke svému dnešnímu úspěchu Ronald Steiger, který se regionálního finále soutěže zúčastnil potřetí a po loňském 2. místě se dočkal vítězství.

Plzeň přivítala nejlepší výčepní nejen ze západních, ale i části severních a jižních Čech. Další regionální kola proběhnou v tomto týdnu v Praze, Benešově a Brně. I z nich postoupí vždy pět nejúspěšnějších. Společně tak utvoří elitní dvacítku, která se utká v Plzni 4. srpna v národním finále. S titulem Pilsner Urquell Master Bartender České republiky získá vítěz pivo na rok zdarma a také možnost uvařit si společně se sládkem Václavem Berkou vlastní várku piva do své provozovny. Hlavní výhrou je ale samozřejmě možnost utkat se o celkový triumf v mezinárodním finále, které se koná letos na začátku října v Plzni a Praze.

V plzeňském regionálním kole nás nejvíce zaujal Ronald Steiger, který prokázal ohromné charisma a podal jasný důkaz o tom, že Pilsner Urquell se nechá nádherně čepovat i v malém penzionku v obci s několika stovkami obyvatel, “ komentoval průběh soutěže v Plzni starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka a dodal: „Pilsner Urquell Master Bartender je soutěž pro všechny ctižádostivé výčepní, kteří sdílí nadšení pro své řemeslo a pro plzeňský ležák. K tomu, aby se z obyčejného výčepního stal skutečný mistr, je zapotřebí nejen dokonale načepovat pivo, ale také charismatické vystupování, umění poutavě prezentovat pivo jako jedinečný nápoj a znalosti správné péče o pivo.

Do soutěže Pilsner Urquell Master Bartender 2011 se přihlásilo celkem 320 českých výčepních a barmanů. Ještě před regionálními koly proběhla internetová kvalifikace, která byla založena na vědomostních otázkách i na důvtipu řešitelů. Do každého regionálního kola postoupilo vždy cca 30-35 nejlepších výčepních.

Soutěž Pilsner Urquell Master Bartender všem zájemcům otevírá nové možnosti. Titul nejlepšího výčepního je prestižní nejen pro jeho nositele, ale je i přínosem pro restauraci, kde jeho majitel působí. Prokazatelně zvedá tržby a zajišťuje zájem veřejnosti. Soutěž je výzvou také pro ženy. V loňské konkurenci dalších 250 výčepních z Čech, Moravy a Slezska se v národním kole probojovala na druhé místo Jana Zachariášová z brněnského VŠK Terč, a svým úspěchem vyvrátila předsudky, že je výčepnictví ryze mužskou záležitostí.

Zdroj: Prazdroj.cz | Autor: Vladimír Jurina

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/981%22%3ERegion%C3%A1ln%C3%AD


Porovnávání úrovně migrace bisfenolu A z vnitřního ochranného laku plechovek určených pro balení různých druhů potravin.

V průběhu výroby plechovek určených k balení potravin je prováděn nástřik vnitřního ochranného laku. Vnitřní lak slouží jako protikorozní ochrana a brání změnám chuti balených potravin.

Bisfenol A (BPA) je chemikálie, která se vyskytuje v tomto vnitřním ochranném laku nápojových plechovek a konzerv. BPA je sporná sloučenina, vzhledem k tomu, že se uvolňuje do balených potravin a jeho příjem má podle všeho negativní vliv na lidské zdraví.

Migrace BPA z ochranné vrstvy laku do piva není však nikterak závažná. V plechovkovém pivu jsou koncentrace BPA velmi malé. Ve srovnání s jinými potravinami (viz tabulka), je pivo zatíženo tímto problémem minimálně, což pravděpodobně souvisí s výrazně kratší dobou tepelného zpracování. Obecně je přípustná výše uvolňování umělých hmot přicházejících do kontaktu s potravinami jasně stanovená. V Evropské unii je pro BPA platná hraniční hodnota, která činí 600 µg/kg.

Maximální koncentrace zjištěná v pivních plechovkách (6, 5 µg BPA/l) je zřetelně nižší než výše uvedený mezní příjem. Příjem BPA z plechovek je tedy, vzhledem k měřenému přípustnému dennímu příjmu, velmi malý. Požití jednoho litru plechovkového piva odpovídá, u dospělé osoby vážící 70 kg, méně než 0, 2 % přípustné denní dávky. Dospělí konzumenti piva nepatří do rizikové skupiny ohrožené BPA a pivní, resp. nápojové plechovky nepředstavují v současné době významný zdroj BPA, a proto se neuvažuje o nějakých dalších zvláštních omezeních.

Ze současného pohledu je obsah BPA, včetně odvozených rizik dopadu na zdraví u konzumentů piva, hodnocen jako nízký.

Koncentrace BPA u různých potravin balených do plechovek

Potravina | BPA (µg/kg)

Zelenina (fazole/kukuřice/rajčata) | 20-35

Ovoce (broskve/mango/ananas) | 5-25

Polévky (bramborová/gulášová) | 20

Mléčné výrobky (kondenzované mléko) | 31

Nápoje (nealko/pivo)| 0, 1-6, 5

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová | Brauwelt

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=111619&ids=173


«« « Strana 556 z 855 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855

Navštivte nás na InstagramuPivní prodejna Pod Zelenou Horou