Nová značka Budějovického Budvaru Pardál se na trhu dobře uchytila. Za první měsíc, kdy je na trhu, se totiž tohoto světlého výčepního piva prodalo čtyřikrát více, než očekávalo vedení budějovického pivovaru. Dobře se prodávalo sudové i lahvové pivo.

Prodejní výsledky hořkého Pardála tak předčily všechna očekávání společnosti. "Prodej piva v březnu čtyřnásobně překonal plán prodeje, se kterým jsme počítali během prvního měsíce od uvedení na trh,“ říká se vedoucí tuzemského prodeje Martin Horejš.

Pro pivovar bylo podle něj nejdůležitější to, že Pardál rostl na úkor konkurence. Prodej ostatních druhů piva z Budějovického Budvaru totiž běžel podle plánu. "Podařilo se nám oslovit zákazníky konkurenčních značek piva a zachovat si naše tradiční příznivce,“ dodal Horejš.

Základní parametry piva Pardál:

Typ piva: světlé výčepní

Stupňovitost: 9,7%

Obsah alkoholu: 3,8% obj.

Záruční doba: 6 měsíců

Pardál se od dřívějších produktů z nabídky Budvaru odlišuje vyšší plností, hořkostí a tmavší – jantarovou – barvou.

Pardál pomáhali vyvíjet samotní pivaři

Vývoj piva Pardál začal v srpnu 2005 a na podzim roku 2006 se do projektu zapojili i spotřebitelé. Ti se účastnili tří kol velkých ochutnávkových akcí. Několik stovek pivařů mělo možnost hodnotit chuť i další vlastnosti nového piva.

Pivovar vyváží téměř polovinu své produkce do 50 zemí světa. Výstav se v roce 2006 zvýšil o pět procent a dosáhl 1 152 000 hektolitrů. (iDnes)

Budějovický Budvar, poslední pivovar v majetku státu, se možná do roka přemění z národního podniku na akciovou společnost.

Novinářům to dnes řekl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Změna by měla být prvním krokem pro případnou privatizaci pivovaru. Předcházet by jí podle Gandaloviče ale mělo dořešení právní ochrany známek Budvaru. O značku vede Budvar desítky známkoprávních sporů po celém světě se svým konkurentem, americkým pivovarem Anheuser-Busch.

„Chceme začít s transformací národního podniku na akciovou společnost. Nějaký podobný krok musíme udělat už proto, aby zde byl prostor pro další rozvoj pivovaru bez ohledu na jeho vlastnictví,“ uvedl ministr Gandalovič.

Doplnil, že současná právní forma představuje řadu překážek, například nedovoluje používat cizí kapitál. "Tím nechci říct, že by stát do budoucna počítal s významným požadavkem na dividendy," dodal ministr zemědělství. Změna právní formy by tak byla součástí příprav na případnou privatizaci Budějovického Budvaru. Té však musí předcházet dořešení známkoprávních sporů.

Podle ministra průmyslu a obchodu Martina Římana má značka Budvaru hodnotu 20 miliard až 30 miliard korun. Za největšího zájemce o Budvar je považován americký pivovarský gigant Anheuser-Busch. S Anheuserem uzavřel podnik smlouvu loni. Americký pivovar podle ní prodává na americkém trhu budějovické pivo pod neutrální značkou Czechvar.

S privatizací nesouhlasí sociální demokraté. Jeden z posledních státních podniků v potravinářském průmyslu má podle ČSSD vynikající hospodářské výsledky, když vloni vykázal zisk přes 200 milionů korun. Budvar loňské hospodářské výsledky zatím nezveřejnil.

Budějovický Budvar je třetím největším pivovarem v Česku a patří mezi přední exportéry piva. Loni dosáhl rekordního exportu 556.000 hektolitrů. Je to téměř polovina celkové produkce, která loni meziročně stoupla o pět procent na 1,15 milionu hektolitrů. Za posledních 16 let Budvar investoval do modernizace a rozvoje asi tři miliardy korun. (iHNed)

Pivovar Budějovický Budvar zvítězil v anketě Czech Top 100 o nejobdivovanější firmu roku 2007 v Jihočeském kraji. Podnik se zároveň umístil na třetím místě celostátního žebříčku v kategorii Potravinářský a tabákový průmysl. Hlasovali manažeři a analytici. (MF Dnes)

Budějovický Budvar, který chce vláda ještě v tomto volebním období privatizovat či na prodej připravit, projde hloubkovou kontrolou. Premiér Mirek Topolánek ve spolupráci s ministrem zemědělství Petrem Gandalovičem chtějí prověřit podezření, zda tato státní firma neuzavřela některé nevýhodné obchodní smlouvy, například se svým odvěkým americkým rivalem Anheuser-Busch.

V pátek dokonce Topolánek s Gandalovičem navštíví samotný pivovar.

"Budeme chtít od Budvaru rozbor ekonomiky, analýzu obchodních vztahů i celé distribuce. Potom vše důkladně posoudíme," uvedl zatím Gandalovič.

S Anheuserem - jenž je i největším adeptem na případnou koupi Budvaru po privatizaci - uzavřel podnik smlouvu loni. Americký koncern, jeden z největších na světě, podle ní prodává na svém trhu v USA budějovické pivo pod neutrální značkou Czechvar. Američané to zdůvodňují tím, že jim v nabídce chybělo prémiové pivo.

"Zhodnotit přínos smlouvy budeme schopni nejdříve v září. I první tři měsíce jsou ale slibnější, než jsme čekali," tvrdí Boček.

Podle zdroje přímo z kabinetu chce premiér rovněž zadat právní rozbory uzavřených smluv. Ministr průmyslu Martin Říman nedávno prohlásil, že průlomová dohoda Budvaru s Anheuserem o prodeji budějovického piva v USA "snižuje hodnotu Budvaru". Jakým způsobem, Říman nevysvětlil.

Vláda nedávno dala najevo, že ve svém funkčním období uvažuje o prodeji dosud národního podniku Budvar. Nejcennější je jeho ochranná známka, o jejíž používání se pivovar soudí v mnoha zemích světa právě s Anheuserem. Podle expertů má známka cenu až jedné miliardy dolarů - to je víc než dvacet miliard korun.

Vládní prověrka může otřást i pozicí dlouholetého šéfa Budvaru Jiřího Bočka. Do firmy nastoupil v roce 1983, ředitelem je od roku 2002. Boček ovšem nedává najevo, že by ho kontrola vyváděla z klidu. "Není to poprvé, co do našeho pivovaru zavítá český premiér," říká. Důvody této návštěvy ale komentovat nechce. "Nedostal jsem od pana premiéra ani od ministra zatím žádné otázky, tak nebudu reagovat přes média," dodal.

Upozorňuje ovšem, že Budvaru loni stoupla výroba a vývoz byl dokonce rekordní. I obchodní smlouvy jsou podle něj výhodné.

To, že Budvaru začal klesat po roce 2000 výstav piva a zadrhl se i export, způsobil podle něj hlavně vpád zahraničního kapitálu do českého pivovarnictví a jeho dravost.

Poukazuje ale na to, že loni se trend už podařilo otočit. Firma dosáhla rekordního exportu 556 tisíc hektolitrů. Do více než padesáti zemí tak šla téměř polovina celkové produkce. Ta loni konečně meziročně stoupla o pět procent na 1,15 milionu hektolitrů. Budvar tak měl v Česku podíl necelých šest procent - například vedoucí Prazdroj má téměř osmkrát víc.

Hospodářské výsledky roku 2006 Budvar teprve zveřejní. Boček ale čeká, že budou lepší než zisk dvou set milionů korun za rok 2005. (iHNed)

Naučná stezka nabízí to nejlepší z regionu, kde se vyrábí i oblíbený Velkopopovický Kozel. Druhý ročník turistického pochodu Krajinou barona Ringhoffera začne v sobotu 21. dubna v 10 hodin v Mirošovicích. Pochod po stejnojmenné naučné stezce připomíná významného průmyslníka 19. století, který měl dominantní vliv na kulturu krajiny Velkopopovicka a Kamenicka. Baron František Ringhoffer, majitel strojního impéria na pražském Smíchově a představitel tehdejší společenské elity, založil pivovar ve Velkých Popovicích a řadu dalších podniků jako měděný hamr, pilu, cihelnu, mlékárnu. On a jeho rodina s velkou péčí udržovali krajinu, vysazovali aleje, upravovali cesty a okolí svých rezidencí zámku Štiřína a zámku Kamenice. Dodnes je tato jejich starost o krajinu patrná.

Turistická cesta Krajinou barona Ringhoffera je výjimečnou procházkou v okolí Prahy. Nabízí nádherné výhledy na přírodní park Velkopopovicko a do krajiny Posázaví nebo exkurzi v pivovaru Velké Popovice spojenou s ochutnávkou tradičního piva Velkopopovický Kozel. Součástí je i cesta alejí k hrobce rodiny Ringhofferů, prohlídka kostela s rotundou a židovského hřbitova v Kostelci u Křížků a další zajímavosti.

Trasa je dlouhá 20 km a návštěvníci na ní najdou celkem 10 informačních tabulí. Na sobotu 21. dubna je na každém zastavení připraven program. Ringhofferova cesta navazuje na Pražskou integrovanou dopravu. Začíná v Mirošovicích, kam se dostanete po trati 221 – Praha, hl. nádraží – Benešov u Prahy. Konec cesty je v Kamenici, odkud je mj. možné se dopravit autobusem do Prahy na metro Budějovická.

Program zahajovací akce:

Vykročení s Country Radiem (10.00 Mirošovice)

Návštěva v pivovaru Velké Popovice

Soutěže po cestě

Odměňování v Kamenici (do 17 hod.)

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Celosvětová organizace Superbrands je už 20 let uznávanou autoritou v oblasti brandingu. Její program běží ve více než 50 zemích. Nezávislá rada Superbrands složená z mezinárodních odborníků vybírala v České republice z více než 2000 značek a mezi 100 nejvýznačnějších zařadila KRUŠOVICKÉ PIVO s oprávněním používat označení SUPERBRAND 2006. Podle kritérií si superznačka KRUŠOVICKÉ PIVO "vybudovala ve svém oboru tu nejlepší pověst a v porovnání s jinými značkami nabízí svým zákazníkům výrazné emocionální a hmotné výhody, které zákazníci žádají, chtějí a oceňují." (Web Krušovice)

Podle starých Egypťanů pivo plánovaně stvořil bůh Ra, podle historiků vzniklo nedopatřením v době kamenné, kdy do nádob s uskladněným obilím zřejmě natekla voda a zrno zkvasilo. Zdá se, že mok, který lidem zachutnal, pak vařili už v 7. tisíciletí před naším letopočtem v Mezopotámii, později se na něj dali i Sumerové, Babyloňané, Asyřané... K nám ječmenný nápoj, až později dochucovaný chmelem, přinesl keltský kmen Bójů někdy ve 4. století před naším letopočtem.

Bývaly časy, kdy se v Čechách pivo vařilo takřka v každém domě, ale té bezbřehé svobodě učinilo přítrž 13. století a postupně nastoupilo přísné právo várečné, které toto nadmíru výnosné podnikání pevně regulovalo. Kostelec nad Černými lesy ho získal v roce 1482 spolu s povýšením na městečko, ale pivovar, který stojí kousek pod náměstím, to nepamatuje. Vyrostl až na přelomu 30. a 40. let 19. století, v časech idylického bieder-meieru, kdy se zdálo, že není důležitějších starostí, než co si dát k obědu a kam skočit se džbánkem.

Pro Kostelec nad Černými lesy to byla zásadní záležitost. Starý pivovarský dům, který tu fungoval od poloviny 18. století, v roce 1836 vyhořel, bylo třeba rychle ho nahradit. Město, které se o výsadní postavení v kraji trumfovalo s Kouřimí, mělo navíc ambice postavit největší pivovar v okolí.

Pokryl dva hektary, sklepy, spuštěné do zasypané rokle, se dobraly hloubky osmnácti metrů. Za hlavní budovou se rozložil čestný dvůr, v jehož ose, mířící od brány, ležel mlýn a studna.

Ten mlýn, přesněji řečeno žentour, si dodnes zasluhuje pozornost - jeho podoba osmiboké klasicistní rotundy je unikátní i v evropském měřítku a řadí ho mezi vzácné průmyslové památky. Pod jehlancovou střechou, podepřenou mocným dřevěným krovem, se tehdy s pomocí dobytka otáčelo kolo o průměru větším než sedmnáct metrů. Převod od něj pak poháněl zařízení, které mlelo zrní pro potřeby pivovaru. V osmi hvězdicově rozložených cípech polygonální stavby bývaly bytečky pro čeládku, sklady a stáje pro zvířata.

Černokostelecké pivo se tu vařilo do roku 1987 a údajně se nenašel nikdo, kdo by místní desítku označil za patoky. O její kvalitu se zasloužila i voda z vlastní studny, která, žel, už neexistuje. Když varný provoz skončil, budovy a sklepy využíval Velkopopovický pivovar pro zrání vlastního piva, ale v roce 1993 ztratil o pivovar další zájem. Město řešilo otázku, co s ním. Kupec se hledal těžko, pivovarské budovy mají příliš speciální řešení, těžko se dají přebudovat na jiný provoz.

A přece se stal zázrak. V roce 2001 areál koupila skupina fandů, sdružených do akciové společnosti Dej Bůh štěstí. Cíl? Zrekonstruovat zchátralé budovy, otevřít tu restauraci, pivovarské muzeum, upravit prostor pro výstavy, koncerty, divadla - a hlavně obnovit vaření místního piva! Tomáš Vodochodský, jeden z členů společnosti, znalec pivovarnické historie, potomek rodu sládků a sám vystudovaný sládek, tvrdí: "Nemám nic proti gambrinusu, ale je třeba skončit s časy, kdy se všude pije jen pár značek. Kouzlo regionálních pivovarů vždycky spočívalo v jejich individualitě a černokostelecké pivo si nestálo špatně."

Zatím se ovšem jejich práce víc podobá archeologii. Pomalu odstraňují letité nánosy. Zpod vrstev asfaltu se tak vynořují kamenné kvádry původních podlah, zpod omítek staré vchody, klenby, krovy. Upravené prostory postupně doplňují materiálem, sváženým z jiných míst - originální historickou dlažbou, kachlemi a především technickými zařízeními, která by se měla stát součástí muzea. Už dnes tu stojí, zatím přikrytý igelitem, chladící kompresor firmy Kolben - Daněk z roku 1936, další kompresor z 30. let, pro změnu od firmy Bosch, a dokonce parní stroj z roku 1904, vyrobený v továrně Novák a Jahn.

V tuto chvíli hospoda a některé prostory příležitostně slouží hostům nejrůznějších akcí včetně ochotnických představení a tradičního "vykulení" sudů ze sklepů. Občas se někdo přihlásí, že by si rád historické, byť ještě notně rozkopané pivovarské interiéry prošel. Ale už v létě byl měl být regulérně otevřený první prohlídkový okruh zahrnující strojovnu, varnu a impozantní sklepy.

Kdy se začne vařit černokostelecké pivo? I na tom se pracuje, sládek, který nastupuje, už doma balí kufry. (iHNed)

„Mám rád pivo českého typu. Vanilkové či banánové ochutnám, ale stačí jedno,“ říká sládek Staropramenu Zdeněk Lux

Zavíral branický pivovar, ve kterém se za rok uvařilo milion hektolitrů piva.

A takřka přes noc se Zdeněk Lux stal vrchním sládkem druhého nejprodávanějšího lahvového piva v zemi -Staropramenu.

Z pivovarnických tanků má letos vytočit až 2,8 milionu hektolitrů piva.

* Je rozdíl vařit pivo Braník a Staropramen?

Rozdíl je ve složení receptury, výrobní technologie - zařízení je stejné. Receptura zajišťuje to, že obě piva pak mají svůj charakter.

* Jsou ty recepty tajné?

No jasně. Receptura je naše know-how, vlastníkem receptur je podsládek. Musí je samozřejmě znát i operátoři, kteří s nimi pracují, ale ti znají jen jednotlivé procesy. Musí vědět, jak mají správně zakvasit, na jakou teplotu, jak zfiltrovat...

* Jak je to ošetřeno, kdyby chtěl někdo odejít třeba ke konkurenci?

Všichni podepisují mlčenlivost, jinak se to nedá zaručit. Mít to v trezoru není správná cesta, podsládek i operátoři musí znát recepturu a musí s ní pracovat.

* Říká se, že některé pivovary připravují jeden druh silnějšího piva a pak je vodou ředí na nižší stupňovitost. Dělá to i Staropramen?

Nemohu se vyjadřovat konkrétně k našim výrobním technologiím, ale obecně mohu říct, že to, co uvádíte, je moderní technologie, která se používá ve většině pivovarů u nás i ve světě.

„Vůni pivovaru mám rád“

* Od které fáze vaření se dá připravované pivo už pít?

Otázka je, co je pitelné. První získáme sladinu, to je příjemný cukerný roztok, mladina už obsahuje hořké látky, protože se vaří s chmelem - to zrovna na pití není to správné. Pak se k tomu přidají kvasinky, musí se zahájit kvasný proces, vzniká alkohol, aromatické látky a vytváří se profil piva. Po tomto hlavním kvašení se pivo už dá pít, rozhodně však ne ve větším množství. Ale my samozřejmě pivo i v tomto stadiu musíme degustovat, abychom si ověřili, zda proběhlo kvašení v pořádku.

* Jsou vaše suroviny z Česka?

Slad je český, chmel a chmelové extrakty jsou z Česka i Německa, voda je naše, kvasnice také. Máme vlastní kvasničný kmen, který si sami pomnožujeme.

* Je někde v trezoru?

Ne, to není nutné - kvasnice má na starosti mikrobiolog. Důležitější jsou podmínky, v jakých se musí uchovávat.

* Kolem pivovaru a někdy i ve větší vzdálenosti od něj je cítit typicky pivovarnická vůně. Někomu je příjemná, někomu ne. Co to přesně je?

Varna a konkrétně je to právě výroba mladiny.

* Takže chmel?

Spíš rozvařený slad. Chmel není tolik cítit.

* A vy máte tu vůni rád?

Jo. To k pivovaru patří.

* Kolik piva vypijete denně pracovně?

Degustujeme každou vystavovanou šarži, někdy to může být pět vzorků, jindy deset. Odhadem to dělá jedno pivo denně.

* Kolik lidí degustuje jednu šarži?

Minimální počet je pět lidí. Jsme sice všichni trénovaní degustátoři, nicméně každý by měl vyjádřit názor, jestli pivo odpovídá svému profilu - z těchto hodnocení se pak bere průměrné číslo.

„Plechovku si dám radši“

* V únoru jste začali s výrobou nealko staropramenem v plechovkách. K čemu máte lepší vztah - k tradiční lahvi, nebo k plechovkám?

Nemám problém s plechovkovým pivem, dokonce ho mám radši. Nevidím v tom žádný rozdíl.

* Jaký je ve Staropramenu poměr lahve versus plechovky?

Pivo v plechovkách dělá až pět procent z celkové výroby pivovaru, a to není zanedbatelné číslo. V posledních letech výroba mírně stoupá, takže je vidět, že část lidí plechovkám fandí, ale pořád je to malé číslo. Většinou je to sezonní záležitost, kdy si plechovkové pivo berou lidi na dovolenou.

* Špičkový designér Rony Plesl byl nedávno za sadu pivních sklenic pro Staropramen nominován na cenu Akademie designu ČR. Myslíte si, že pivní sklo ovlivňuje i konzumaci piva?

Určitě. Jde o kulturu pití piva, proto jsme také poměrně dlouho vyvíjeli naši novou sklenici. Nechcete zákazníkovi podat pivo v obyčejné sklenici, snažíte se, aby z toho měl dobrý dojem, aby aromatické látky určující charakter piva mohly správně vyniknout. Je to stejné jako s vínem, jiná sklenice je na bílé, jiná na červené. Neříkám, co pivo, to jiná sklenice, ale přesto by měla mít nějaký účel.

* Jaký je staropramen ve srovnání s ostatními pivy, spíš hořký, nebo sladký?

Spíš hořký. Řekl bych, že obecně se pivovary spíše přiklánějí k hořké chuti, aby bylo pivo více svěží. Sladkých piv moc neznám.

* Takže žádná dobrá zpráva pro dámy.

To ne, pro dámy uděláme pivo, které bude mít hořkost příjemnou, jemnou, žádnou svíravou. S hořkostí se dá pohrát. Máme třeba Stellu Artois, která není tolik hořká, svíravá... Ale to neznamená, že je sladší.

* Pije vaše žena pivo, které vaříte, a chutná jí?

Chutná, nemůže si moc vymýšlet.

Sládek musí hlídat charakter piva

* Záleží vůbec na sládkovi, když je recept předem daný?

Pokud se rozhodneme, že profil piva není vyhovující, pak se dá samozřejmě upravit. Uděláme průzkum trhu a můžeme na něj reagovat, ale to je poměrně složitá záležitost. Každý sládek dokáže pivo změnit, ale otázka je, jestli je to cílem. Úkolem sládka je, aby pivo mělo pořád stejný charakter, jaký má mít.

* V Praze je mnoho restauračních minipivovarů, mají na trhu šanci?

Určitě. Minipivovary mohou dělat speciální pivo. Já musím udělat pivo, které chutná v celé republice, oni si mohou dovolit uvařit speciál, který bude chutnat omezenému počtu lidí, ale kteří na něj budou chodit.

* A zajdete někdy na nějakou pivní specialitku?

Ochutnám, buď mi chutná, nebo ne. Nezáleží, zda je s banánem, nebo vanilkou. Stačí mi ochutnat a jít dál.

* Takže nejste přítelem pivní alchymie?

Ne. Mám rád pivo českého typu, když má příjemnou hořkost, ale nesmí být příliš hořké, to nemám moc v lásce. A z těch netradičních mám rád pšeničné pivo, tím má alchymie končí. Nemám moc rád piva s vysokým obsahem alkoholu.

* Dokážete se pivem i opít?

Dříve určitě. Pivo k sládkovi a pivovarnictví prostě patří. Nedokážu si představit, že bych jel na dovolenou a nevzal si pivo, to nejde. Nebo na nějaký sraz s kamarády, se spolužáky, to by mi neodpustili.

* Když mluvíte o spolužácích, to jsou samí sládci?

Ne všichni, ale když jsme se sešli, každý si vzal své pivo a pak jsme u nich společně seděli a diskutovali o nich.

* A jak dopadáte?

To je subjektivní. Pro mne je podstatné, že získáváme soutěžní ceny, tak dopadáme asi dobře. Pak je jen otázka, jestli to pak tomu kamarádovi chutná.

***

* Zdeněk Lux

Jak jsem vyrůstal

Narodil jsem se 21. července 1972 ve Slavičíně, což je na pomezí Valašska a Slovácka. Vyrůstal jsem a studoval až do svých osmnácti let v Uherském Brodě. V roce 1995 jsem státní zkouškou zdárně ukončil studium oboru pivovarství a kvasné procesy na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze.

Čím vším jsem byl

Ihned po škole jsem nastoupil do firmy Pivovary Staropramen a.s. (dříve Pražské pivovary a.s.), kde jsem pracoval na různých postech v oblasti kvality a výroby jak v pivovaru Staropramen, tak i v pivovaru Braník.

Já jako vrchní sládek

Od roku 2004 jsem vykonával funkci vrchního sládka pivovaru Braník a po sloučení obou pivovarů pokračuji jako vrchní sládek pivovaru Staropramen.

Moje rodina a zájmy

Jsem ženatý a mám dvě malé dcery. Svůj volný čas věnuji převážně rodině, turistice a jízdě na horském kole. (MF Dnes)

5l soudky plní čímkoli z toho, co je zrovna na čepu.

V Pivovarském domě je to 8 různých piv výhradně vlastní výroby, v pobočce Pivovarský klub, Křižíkova 17, Praha 8 (naproti Hudebnímu divadlu) pak 6 různých piv, jejichž nabídka se neustále mění.

Máte-li soudek svůj, naplní Vám jej, pokud ne, můžete si ho koupit za 200 Kč.

Cena piva je totožná s cenou na nápojovém lístku. Zpravidla se jedná o piva nefiltrovaná a nepasterizovaná, takže jsou určena k relativně rychlé spotřebě.

Stella Artois s novou outdoorovou kampaní

V pondělí, 2. dubna, spouštějí Pivovary Staropramen novou outdoorovou kampaň na značku Stella Artois. Autorem kampaně, kterou provází sdělení „Jediný detail může zničit vše“, je agentura Lowe GGK.

„Nová kampaň pokračuje v komunikaci jednoho z hlavních atributů značky – dokonalosti. Kampaň tvoří tři tématicky související vizuály založené na kontrastech,“ říká Zdeněk Prajs, brand manažer značky Stella Artois.

Nejprve budou superpostery rozmístěny v Praze, následně pak v dalších velkých českých městech – Brno, Ostrava, Hradec Králové a další.

K vnímání značky Stella Artois jako dokonalého piva výrazně přispívá i její unikátní servírovací rituál. Od začátku dubna proto ve vybraných provozovnách startuje také druhá vlna Premium programu, který hodnotí dodržování správného servírovacího postupu. Ukázka zde (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Pivovar Ambev chce v Brazílii investovat 51 miliard

Brazilcům zachutnalo pivo a chtějí ho víc. Tak si jde totiž vysvětlit zájem brazilského pivovaru Ambev investovat do svého rozvoje na tamějším trhu rekordních pět miliard realů (51 miliard korun). Firma již dnes zabírá téměř 70 procent brazilského pivního trhu.

Pivovar AmBev, který je součástí největšího producenta piva na světě společnosti InBev, chce tuto rekordní sumu investovat do brazilského trhu v příštích pěti letech. Investice je vůbec nejvyšší, kterou firma za sedm let svého působení na svůj rozvoj věnuje.

Výrobce piva oznámil, že koupí nejdříve místní pivovar Cintra za 150 milionů dolarů (3,15 miliardy korun). Tím zvýší svoji výrobní kapacitu a získá kontrolu nad dvěma továrnami v klíčových státech Rio de Janeiro a Sao Paulo.

Firma prohlašuje, že potřebuje rekordní investice do expanze své výrobní kapacity, zvláště na severovýchodě a středozápadě země, aby mohl těžit z růstu ekonomiky a z rostoucí poptávky po pivu v zemi. Pivovar vaří v zemi tři nejprodávanější značky, a to Skol, Brahmu a Antarctiku. Je také největším producentem piva v celé Latinské Americe.

AmBev je brazilskou divizí pivovaru InBev. Ten vznikl v roce 2004, kdy belgický pivovar Interbrew převzal kontrolu nad brazilskou firmou. Společnost InBev je podle svých internetových stránek s téměř 14procentním podílem a výstavem 202 milionů hektolitrů piva ročně hráčem číslo jedna na světovém pivním trhu.

Zaujímá první nebo druhou pozici na dvaceti klíčových trzích. Ve svém portfoliu má InBev přes 200 pivních značek. Celosvětově podporuje své globální prémiové značky Stella Artois, Beck’s, Brahma, Leffe, Hoegaarden, Staropramen a Bass Ale.

Pivovary Staropramen se staly součástí pivovarnické skupiny Inbev v roce 2000. Mají na českém trhu asi 15procentní podíl a jsou v Česku druhým největším výrobcem piva po Plzeňském Prazdroji. (iDnes)

Prodeje Pivovarů Staropramen v roce 2006 přesáhly 3 miliony hl

Celkové prodeje společnosti Pivovary Staropramen (bez zahraniční licenční výroby) narostly v roce 2006 meziročně o 6 % a dosáhly 3,058 mil. hektolitrů piva.

Na domácím trhu prodala společnost 2,43 mil. hektolitrů piva, což představuje meziroční nárůst o 4,2 %, dvojnásobně více než růst celého českého pivního trhu. Za výrazným navýšením domácích prodejů stojí především dobře zvolená obchodní a marketingová strategie a velmi teplé počasí v hlavní sezóně.

V loňském roce zaznamenal nárůst také export společnosti. Čistý export v meziročním srovnání narostl o 13,9 % na 623 724 hl. Klíčová značka Staropramen se vyváží do 30 zemí světa. Mezi nejvýznamnější exportní trhy patří Velká Británie, Německo, Švédsko a Slovensko.

V roce 2006 výrazně narostla licenční výroba piva Staropramen na zahraničních trzích, a to o 68,1% na 645 477 hektolitrů. (Tisková zpráva Pivovarů Staropramen)

Zisk největšího světového producenta piva InBev vzrostl o 17 procent

Belgický InBev, majitel Pivovarů Staropramen, loni zvýšil zisk o 16,8 procenta. Provozní zisk největšího světového producenta piva loni dosáhl 4,24 miliardy eur (120 miliard Kč). Akcie po zveřejnění těchto informací posílily o 3,1 procenta na 51,60 eur. (iHNed)

Pivovar Starobrno na gastronomickém veletrhu G+H v Brně představil nový druh piva, se kterým mateřský pivovar Heineken vstupuje na český trh - ledové pivo Extra Cold Beer. Oproti běžným pivům, která jsou při čepování vychlazena na teplotu šest až sedm stupňů Celsia, se novinka podává vychlazená na teplotu těsně pod bodem mrazu, řekla mluvčí pivovaru Starobrno Kateřina Eliášová. Na českém trhu podle ní zatím podobné pivo není. Heineken jej však už prodává v několika evropských zemích.

Pivo Extra Cold Beer, jehož teplota se pohybuje kolem 0 stupňů Celsia, je čepováno do předem namražených sklenic. "Zchlazení piva na teplotu kolem nuly zajišťuje dodatečný chladič a také pípa, která je na povrchu pokryta ledem. Výsledkem je v ideálních podmínkách pivo s teplotou asi mínus dva stupně Celsia," řekla Eliášová. Pivose bude prodávat v hudebních klubech a diskotékách. Do konce roku by mělo být v prodeji nejméně ve 13 podnicích především v Praze a Brně.

Mezi další novinky, které se ještě letos objeví na českém trhu, patří například nový typ nealkoholického piva z pivovaru Černá Hora., který na rozdíl od současných nealkoholických piv nebude obsahovat žádný alkohol. Na český trh se pivo dostane v květnu, pivovar jej hodlá vyvážet také na trhy muslimských zemí Blízkého a Středního východu, kde panuje absolutní zákaz alkoholu.

Právě nealkoholická piva zaznamenávají nejdynamičtější nárůst produkce. Podle svazu pivovarů vloni stoupl výstav těchto piv meziročně o 37 procent na 328 000 hektolitrů. Proti roku 2000 se téměř ztrojnásobil.

Na výrobu pivních specialit se v ČR zaměřují především malé pivovary, které se tak snaží konkurovat velkým pivovarnickým skupinám. Černohorský pivovar, který je největší z malých pivovarů, vyrábí například čtrnáctistupňové medové pivo Kvasar. Pivovar Janáček zkouší mladé konzumenty zaujmout ochucenými pivy Beerberry, které prodává v šesti příchutích, a to višeň, malina, zázvor, citron, bylinky a cola. Brněnský pivovar Pegas nabízí jako specialitu Pšeničné pivo vyráběné metodou spodního kvašení za použití pšeničného sladu, které podává s citronem. (iHNed)

Pomyslnou bronzovou medaili třímají v brněnském pivovaru Starobrno. S loňským výdělkem přes 100 milionů korun se dostal do trojice největších tuzemských výrobců nápojů.

„Je to nejlepší výsledek hospodaření v historii společnosti. Těší nás o to víc, že jsme tak velké peníze dokázali vydělat i přes své nemalé investice,“ uvedla Kateřina Eliášová, mluvčí pivovaru.

Starobrno v uplynulém roce potvrdilo svou pozici dominantního výrobce piva na jihu Moravy a zejména v Brně. Vyváželo však také do ciziny. „V zahraničí pivovar prodal přes sto osmdesát hektolitrů piva. Dvě třetiny z tohoto objemu představuje licenční výroba piva Starobrno pro slovenský trh. Dalšími velkými odběrateli pak byly Švédsko, Rakousko, Německo, Bulharsko, Rusko a Británie,“ popsala Eliášová.

Zvelebovali a propouštěli Brněnský pivovar stále pošilhává po modernějších a modernějších technologiích. Nejvíce peněz loni spolkl přechod na nový typ lahví.

A už teď na Starém Brně chystají rekonstrukci varny. „Budeme tak jedním z nejmodernějších pivovarů na světě,“ dodala mluvčí.

Počet zaměstnanců v pivovaru oproti loňskému roku poklesl o dvě a půl procenta. „Za toto snížení mohou jednak provedené organizační změny v obchodu a distribuci a také převedení stáčírny lahví ze znojemského Hostanu do Brna,“ vysvětlila Eliášová.

Pivovar Starobrno je od roku 2003 součástí skupiny Heineken, což je čtvrtý největší světový producent piva. Předloni firma převedla svou veškerou tuzemskou výrobu piva do Brna, když nechtěla investovat několik milionů korun do obnovy zastaralé technologie ve Znojmě.

Kromě piva je Starobrno rovněž výrobcem vlastních limonád. Těch se loni povedlo prodat téměř 28 tisíc hektolitrů.

Pivovar v loňském roce získal také celou řadu ocenění v degustačních soutěžích po celé České republice. „Největším úspěchem je pro nás titul České pivo roku 2006,“ uvedla Eliášová. Piva z Brna bodovala také například na Pivexu nebo v anketě časopisu Pivní kurýr.

***

* Pivo v číslech

Jak si vedlo Starobrno

Čistý zisk: 151 milionů korun podíl na tuzemském nápojovém trhu 5,3 %, což znamená o 0,2 % Prodáno: 1,04 milionů hektolitrů nápojů; z toho 914 tisíc hektolitrů připadá na pivo, zbylých 126 tisíc na nealkoholické a ostatní nápoje

Pivovar také zaznamenal významný nárůst tuzemského prodeje své mateřské značky - piva Heineken; prodalo se ho 11 tisíc hektolitrů. (MF Dnes)

Čtvrtá největší česká pivovarnická skupina na trhu zvýší cenu piva u svých značek Zubr, Holba a Královské pivo Litovel. Růst cen činí v průměru tři procenta a dotýká se zejména sortimentu sudového piva, kde se od dubna zvýší cena o 25 až 35 haléřů na půllitr. U lahvových piv se cena změní pouze u vybraných druhů speciálních piv, například u tmavého piva, jehož cenový nárůst je zhruba deset haléřů na láhev. Zvýšení cen si vyžádal průběžný růst cen energií a zejména vstupních surovin a nakupovaných služeb. K cenovým opatřením přistupujeme vždy až po pečlivém vyhodnocení všech nákladových faktorů a možností eliminace jejich vlivu na ceny piva. Růst nákladů se snažíme v první řadě vyrovnávat realizací optimalizačních opatření, ke kterým patří například zavádění energeticky úsporných technologií, regulační techniky a ostatní. Současně s tím úzkostlivě chráníme dosahovanou vysokou kvalitu a jedinečné chuťové vlastnosti piv našich značek. Naše piva vyrábíme tradiční klasickou recepturou výroby českých piv, která je sice náročnější a nákladnější než velkoobjemová výroba takzvaných europiv, ale pouze takto vyrobené pivo je zárukou nejvyšší kvality a chuti, uvedl obchodní ředitel pivovarů Antonín Chytil. Loni pivovary Zubr, Litovel a Holba zvýšily ceny rovněž v průběhu jara, a to zhruba ve stejném rozsahu jako letos. Nabízíme produkt ve špičkové kvalitě za přijatelnou cenu. Snížení poptávky jako reakci na zdražení tedy nepředpokládáme, doplnil Chytil. (Hranický deník)

V bratislavskom pivovare Stein, ktorý odkúpila nadnárodná developerská spoločnosť Orco Property Group, sa bude variť pivo ešte tri roky.

Spoločnosť teraz hľadá strategického partnera, ktorý by odkúpil výrobu piva. V areáli pivovaru sa má vybudovať moderný viacfunkčný komplex s luxusnými bytmi a hotelom. S výrobou piva sa už neráta. Informovala o tom Lucia Švecová z Orco Slovakia.

Zámer zrušiť výrobu piva Steinu vôbec nepoškodil. Pivo sa od začiatku roka predáva lepšie ako pred rokom, v januári mal dokonca Stein 18-percentný prírastok predaja, kým celoslovenský prírastok bol len 5 percent. Na tento rok má Stein ambiciózny plán stať sa trojkou trhu, to by však musel vytesniť z tejto pozície Steiger Vyhne.

Stein, ktorý v posledných dvoch rokoch viac investoval do podpory predaja, sa znova uchytil v Bratislave, na Záhorí a v okolí Trnavy. Pivovar zásobuje 500 výčapov piva a zastúpenie v reťazcoch má nielen fľaškový Stein, ale aj Pandúr a Gazda vyrábaný na objednávku obchodných sietí.

Podiel privátnych značiek na celkovej výrobe pivovaru dosiahol jednu tretinu - takmer 50-tisíc hektolitrov. "Keby sme nevyrábali privátne značky v Steine, vyrobia ich v Poľsku alebo Česku. Nie je to nič dehonestujúce, na výrobe neprerábame," uviedol obchodný riaditeľ Steinu Dušan Pfeifer. (Tvoje peniaze)

Slovenské pivovary chcú tohto roku dosiahnuť obrat v predaji piva. Posledné štyri roky im nepretržite klesala spotreba piva, celkovo až o vyše 20 percent a predaj piva klesol o jeden milión hektolitrov na minuloročných 3,794 milióna hektolitrov. Pivovary teraz menia tvary fliaš a etikety, aby prilákali ľudí na pivo.

Zmeny odštartoval líder trhu Heineken Slovensko, ktorý pri svojej najpredávanejšej značke Corgoň mení typ fľaše i etiketu na nej. "Nová fľaša s oblým telom a zúženým krčkom bude od starej ľahšia o 60 gramov," povedal hovorca spoločnosti Roman Krajniak.

Heineken, ktorý na Slovensku ešte v roku 2002 uvaril dovedna 2,200 milióna hektolitrov piva, klesol vlani na 1,730 milióna hektolitrov. Po Corgoňovi je pripravený postupne v priebehu roka "prebaliť" všetky svoje značky vrátane svojho najlacnejšieho piva Gemer. Heineken chce tým výrazne odlíšiť svoje pivá od ostatných pív a Gemer najmä od lacných privátnych značiek. Tie totiž v ostatných dvoch rokoch významne konkurujú tradičným značkovým pivám.

Zmeny vo vizáži fliaš chystá aj spoločnosť Pivovary Topvar, majiteľom ktorej je SABMiller. "Stane sa tak v priebehu roka, pričom inovácia sa dotkne našej kľúčovej značky Topvar," povedala hovorkyňa spoločnosti Drahomíra Mandíková.

Topvar sa minulý rok prepadol vo výrobe piva pod hranicu 500-tisíc hektolitrov a noví majitelia budú mať čo robiť, aby v najbližších rokoch dosiahli špičku z roku 2002, keď sa v Topoľčanoch navarilo vyše 670-tisíc hektolitrov piva.

"Pivovary vedia, prečo naplnia pivo do nových fliaš. Každá inovácia prináša rast tržieb," reagoval na zmeny riaditeľ Coop Jednoty Terno Bratislava Tibor Tabery. Zmena fľaše či etikety ako takej však podľa neho ešte nič neznamená bez sprievodného silného marketingu a reklamy v médiách.

V Heinekene sú presvedčení, že nová fľaša Corgoňovi pomôže k získaniu nových zákazníkov práve tak ako v roku 2001 Zlatému Bažantovi. "Posilnilo to vtedy imidž značky, zvýšilo jej hodnotu a celkové vnímanie kvality produktu," povedal Roman Krajniak.

Väčšinu fľaškového piva predávaného v obchodných sieťach tvorí lacné pivo. Najpredávanejšia desiatka štartuje v akciách pri ôsmich korunách, potom nasledujú deväť- a desaťkorunové pivá. Corgoň sa napríklad v Kauflande predáva za 12,90, ale Zlatý Bažant stojí 14,50 Sk.

"Spotrebiteľa, ktorý siaha po lacných privátnych značkách, ako sú Pandúr, Grošák či Gazda, nová fľaša Corgoňa nezláka, preňho je kľúčová cena," povedal obchodný riaditeľ pivovaru Stein Dušan Pfeifer. Na Slovensku totiž stále prevažuje pri výbere piva cena.

Pivovary, ktoré ponúkajú odľahčené, tvarovo výrazné fľaše s príťažlivejšími etiketami, určite oslovia zákazníkov, ktorí idú po značke. "Takíto spotrebitelia sú však na Slovensku v menšine," tvrdí analytik obchodu s potravinami Ľubomír Drahovský. Z asi 40 percent piva, ktoré sa predá vo fľašiach, väčšina pripadá na lacné pivo, iba zvyšok tvoria značkové a prémiové pivá.

Pivovarníci by podľa Drahovského urobili lepšie, keby zverejnili odporúčané ceny piva. Dostali by tak predaj pod kontrolu zákazníkov, ktorí by videli, ako sa od nej jednotlivé siete odlišujú. Tibor Tabery zasa pripomína, že skutočný obrat v predaji piva nastane, až keď sa v pohostinstvách dosiahne česká úroveň podávania piva. Tá potom do výčapov pritiahne aj pivárov, ktorí tam inak nechodia. (tvojePeniaze)

Jantarový ležák se od 1. dubna (nejde o Apríl) čepuje ve vybraných restauracích. Můžete jej ochutnat v Jarcové v Hospůdce U Zetků, ve Frenštátě p.R., v Hospůdce U Kumpána, v Rožnově p.R. v Restauraci Na Písečné, v Náklu – Vinárna s pivnicí BON a v Olomouci v Pivnici BON na Komenského 5.

Jde o filtrovanou světlejší polotmavou 11 s důrazem na sytě zlatohnědé tóny. V její výrazně hořké chuti jen lehce probleskuje karamelovo-pražený nádech po užitých sladech.

Pro případné zájemce uvádíme, že jsme jej navařili omezené množství a bude v prodeji přibližně jen do poloviny dubna na výše zmíněných pěti místech. (Tisková zpráva pivovaru BON Zašová)

Na období velikonočních svátků zraje ve sklepích pivovaru BON Jantarový ležák. Jde o světlejší polotmavou 11 s důrazem na sytě zlatohnědé tóny. V její výrazně hořké chuti jen lehce probleskuje karamelovo-pražený nádech po užitých sladech. Oproti vánoční granátové 11 bude tato filtrována. K dostání bude jen v některých vybraných restauracích čepujících pivo BON. Aktuální informace se v předstihu objeví na www.pivobon.cz.

Slad, granulovaný chmel, kuler a hlavně dobrá voda. Ta je podle Jiřího Vaňka z Kopřivnice základem dobrého piva. Rodinný pivovar založil spolu se svým synem. Po roce a půl si ale Vaněk mladší podnikání v tomto oboru rozmyslel, a tehdy musel rodák z Roudnice nad Labem zatnout pěsti a bránit rodinnou značku sám. Lašský vulkán, jak se zdejší pivo nazývá, Kopřivničanům zachutnalo a dnes je k dostání i v řadě okolních hospůdek. Pivovárek postupně získává nová odbytiště a dokonce rozšiřuje sortiment. Původní záměr byl, že syn bude provozovat hospodu a já mu budu dodávat pivo. Nakonec z toho ale sešlo. Zvažoval jsem tehdy, že pivovar prodám, ale rozmyslel jsem si to, říká muž mnoha profesí, z nějž se nakonec stal sládek. Pivo jsem měl vždycky rád, především Plzeňský Prazdroj. Že nakonec budu sám vařit své vlastní pivo, mě vůbec nenapadlo, vzpomíná. Do tajů pivovarnictví vklouzl během několika měsíců. Běžně lidé na sládka studují, mně dala všechno praxe. Než jsem začal, nevěděl jsem o vaření piva vůbec nic. Tři čtvrtě roku jsem jezdil po menších pivovarech. Psal jsem si, díval se a fotil. Dělal jsem si takový náčrt, jak bych to měl dělat. Nechtěl jsem se pouštět do žádných experimentů, jako je třeba malinové či ostružinové pivo, a kvasnicové pivo tehdy na trhu chybělo. Chtěli jsme, aby Kopřivnice měla svoje pivo, aby i Kopřivničané říkali: Lašský vulkán je naše pivo. A zda si ještě dnes pochutná na pivu jiných značek, nebo dává přednost výhradně té své? Doma určitě piju svoje pivo. Ale když jsem někde, dám si plzeň. Je ale pravda, že i hodně zkouším jiné značky, které vaří konkurence. Nepochutnám si, protože už jsem získal svoji chuť a nyní jen porovnávám. Takže jedničkou mezi pivy u vás je? Jednoznačně vulkán. Mám ale takové motto, že žádné pivo není špatné, je jenom jiné chuti. (Opavský a Hlučínský Deník)

Pivovar v Hlučíně již brzy oslaví čtrnáct let své existence. Zatímco značka Avar se přes bývalé názvy Slezský Korbel a Bivoj vyprofilovala do současné podoby, kdy jsou jí zásobovány četné hospody v regionu a její černou formou Derer i sousední Německo, pivovarská restaurace umístěná přímo do prostoru vedle vlastní výrobny prodělávala během let povětšinou vývoj, který nikam nevedl.

Hlavním důvodem byl zejména fakt, že byla zpravidla provozována nájemci, kteří k restaurační činnosti neměli odpovídající vztah. Pivochtivého hosta často zaskočila evidentně liknavá údržba pivního potrubí, neochota a podmračenost nekvalifikovaného personálu a nezřídka dokonce nedobytně uzavřená provozovna v pátek ve čtyři hodiny odpoledne.

Po letech negativní reklamy si majitel pivovaru Leonard Plaček řekl rázné „dost!“ Hospodu na pár měsíců uzavřel a podrobil ji celkové rekonstrukci. Při současné návštěvě pivovarské restaurace v Hlučíně soudný host musí zákonitě konstatovat, že se veřejné prostory regionálního pivního stánku změnily výrazně k lepšímu. Lokál je koncipován ve vděčném selském stylu, převažuje v něm dřevo. I přes můj opatrný postoj k historickým zemědělským nástrojům a kuchyňským potřebám, které často přemrštěně dekorují interiéry našich pivnic, uznávám, že v případě hospody Avar použitá výzdoba nikterak neruší, naopak povzbuzuje uvědomělou konzumaci místního piva. Na čepu se pochopitelně nalézá domácí značka Avar – světlý dvanáctistupňový ležák překvapivě vydatné konzistence s vyváženou sladko-hořkou chutí a s charakteristickým jemným chmelovým aroma. Nabídka je doplněna i o ležák tmavý a v neposlední řadě o lokální pivo kvasnicové. Přes zuřící cenové bouře v okolí se cena piv v hlučínské pivovarské hospodě pohybuje kolem 15 korun za půllitr. V provozu je také teplá kuchyně a nutno přiznat, že kuchaři na porcích nikterak nešetří. Polední menu vyjde průměrně na 59 korun, přičemž bývá gramáž masa celých 150 gramů. Největší specialitou podniku a zároveň zřejmě i spolehlivým magnetem na zákazníky jsou však neloupané burské oříšky, které se v lokále vyskytují v množství skutečně velkém. Každý host si jich může z příslušné nádoby zdarma vybrat, kolik chce a pak si je k pivu přilouskávat. Prázdné skořápky pak lze nestydatě smést ze stolu na podlahu, neboť hlučínká provozovna přijala letitou filosofii anglických a irských šenků, kde nejsou-li k dispozici skořápky ořechů, podlaha se posype pilinami. Tyto materiály dobře absorbují prach a pak stačí jen párkrát v týdnu zamést. Někteří návštěvníci Avaru však nezapřou svůj „prajský“ původ. Občas se stává, že se někdo na oříšky vypraví s igelitovou taškou.

A největší nedávný úspěch hlučínského pivovaru? Černé pivo Derer je zmíněno v nové německy psané pivní encyklopedii Michaela Rudolpha Sto nejlepších piv na světě. Gratulujeme a přejeme mnoho zdaru do další vařby! (Morava 24)

Až do konce letošního roku se všichni dárci krve ve Frýdku-Místku setkají se speciální akcí, kterou pro ně připravila místní nemocnice. Za každý odběr obdrží dárce plechovku piva Radegast Birell a drobný "pivní" dárek. Navíc se stává účastníkem soutěže o hodnotné ceny. Nemocnice tímto způsobem napomáhá řešit trvalý nedostatek krve, který je markantní zejména v zimním období.

Těžké operace a komplikované porody jsou největšími odběrateli krve ve frýdecko-místecké nemocnici. Zejména v zimě pak roste spotřeba cenné tekutiny v souvislosti s rostoucí nehodovostí. Přilákat co největší množství dárců má projekt, který nemocnice vyhlásila první březnový den a potrvá do konce roku 2007.

Za každý odběr obdrží dárce plechovku s nealkoholickým pivem Radegast Birell a drobný dárek s pivní tematikou. Zároveň má příležitost získat jednu z mnoha hodnotných cen v celoroční soutěži, mezi něž patří např. sekačka na trávu, oblečení či kosmetika.

Jak říká primář hematologicko-transfuzního oddělení frýdecko-místecké nemocnice Jan Pták, má dárcovství krve i nemalou informační hodnotu: "Většina dárců ocení, že právě darováním krve zároveň pečují o své zdraví. Naše oddělení provádí rozbor každé darované krve a dárci jsou tak pravidelně informováni o svém zdravotním stavu." (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)