Tvarůžky na různý způsob si v sobotu dopřávali návštěvníci minipivovaru v hukvaldské části Dolní Sklenov.

„Tyto hody pořádáme už delší dobu a bývají většinou jednou za měsíc. Tento nápad jsem kdysi dostal v jedné hospodě ve Staříči, kde tyto hody dělávali,“ prozradil Vít Lanča z minipivovaru v Dolním Sklenově s tím, že hody si hned od začátku získaly svou popularitu. „Proto míváme problém s kapacitou míst v pivovaru, ale těžko pokryjeme i poptávku. Na přípravu zde jsou omezené prostory a po výrobcích se většinou rychle zapráší,“ doplnil Lanča.

V sobotu byl tvarůžkový výběr pestrý. „Je to vlastně taková klasika. Od tvarůžkové pomazánky, salátu, štrúdlu, rolády, aspiku až po smažené tvarůžky. Na této akci jsme sortiment doplnili i o netvarůžkovou věc, servírovali jsme i smažené korbačíky,“ vypočetl Lanča s tím, že největší optávka je vždy po štrúdlu. „Po něm se jenom zapráší,“ smál se Lanča, který na akci měl připravených šestnáct štrúdlů.

O atmosféru se na hodech starala i hudební formace Tvargl trio. „Ti hrají styl country. Vždycky se snažíme mít nějaký hudební doprovod, aby si lidé mohli zazpívat, ale i zatančit,“ vysvětlil Lanča.

Za roky trvání této tradice si již hody získaly skalní návštěvníky. „Větší část jsou pravidelní návštěvníci, kteří si chodí i s miskami a speciality si pak kupují i domů. Jinak se stavují i turisté, kteří jsou na Hukvaldech na výletě, nebo zde lidé z okolí jezdí právě kvůli tvarůžkům,“ řekl Lanča. „My jsme tady už několikrát byli. Já i manželka tvarůžky můžeme, navíc mi chutná zdejší pivo, tak jsme tady. Pochopitelně si nějakou specialitku koupíme i domů, asi to bude salát,“ řekl Jaromír Míček z Příbora.

Na tuto akci v minipivovaru nakoupili 22 kilogramů tvarůžek. „Když k tomu připočteme další ingredience, tak jsme připravili přes třicet kilogramů jídla plus pečivo,“ uzavřel Lanča.

Video a foto zde...

Zdroj: FM Deník.cz | Autor: Tomáš Machálek

Novou výrobní linku na plnění sudů pivem pořídila firma Hols pro svůj Pivovar Liberec – Vratislavice, jak zní nový oficiální název vratislavického závodu. Pivovaru totiž přibyly nové zakázky, především do Německa a Francie. Stávající výrobní linka by na ně nestačila.

„Zdá se, že i v hospodářské krizi chutná české pivo lidem po celé Evropě. Což je pro nás velmi příjemné,“ zdůraznil náměstek ředitele pivovaru Jaroslav Toman. „Novou plnící linku jsme museli koupit, protože poptávka po našem pivu se například ve Francii zvedla o 100 procent,“ dodal.

Do Francie letos z libereckých Vratislavic poputuje bezmála 5 tisíc sudů piva Konrad, do Německa vyveze pivovar měsíčně 400 sudů. „Nová výrobní linka zrychlí stáčení piva. Dříve jsme stáčeli 50 sudů za 1 hodinu, nyní to bude dvojnásobek,“ upřesnil podsládek Michal Janda.

Konradu se otevírají trhy také ve Finsku

Jak doplnil, nyní budou v pivovaru pivo stáčet dvě linky, nová a stará, která má zhruba 10 let. Obě linky budou obsluhovat 4 pracovníci.

„Jsme malý, nezávislý český pivovar. Nepatříme do žádné skupiny pivovarů. V roce 2008 jsme měli výstav 135 tisíc hektolitrů piva, letos předpokládáme 150 tisíc hektolitrů. Na příští rok máme nasmlouváno zhruba o 30 procent víc zakázek. Jde nahoru především export. Na domácím trhu nám odbyt stoupl jen o několik procent,“ upřesnil náměstek Toman.

Vratislavickému pivovaru se otevírají v současné době také trhy v Itálii a Španělsku. „Jednáme také o vývozu našeho piva s naším partnerem ve Finsku,“ podotkl Jaroslav Toman.

Pivovar obvykle představí lidem každý rok nějakou novinku. Především to jsou různě ochucovaná piva. Ovšem čeští konzumenti jsou konzervativní, dávají přednost tradičnímu jedenáctistupňovému Konradu. „Také letos uvaříme před Vánoci našeho Červeného krále. Toto dvanáctistupňové pivo připravujeme jen při slavnostních příležitostech,“ dodal náměstek ředitele.

Vratislavický pivovar má dlouhou a dramatickou historii. Už v roce 1872 se zde začalo vařit světlé pivo plzeňského typu. Pivo Konrad zde vyrábějí od roku 2000.

Foto zde...

Zdroj: Krkonošský deník.cz

Nabízíme váhy na vážení pivních sudů, váhy do gastroprovozoven, kuchyní , restaurací atd.

728 199 962 , Ing. Pavel Matia, www.vahy-pm.cz

PM - Váhy, Benátky nad Jizerou

Rozhovor s ředitelem pivovaru ZUBR Pavlem Svobodou.

Krize jde tak trochu mimo ně. Oproti jiným odvětvím mají jednu obrovskou výhodu – to, co vytvoří, chtějí lidé pořád. I v dnešní nejisté době. Pivovary. Sice šetří, omezují, ale co by jiní za to dali, kdyby byli v takové kondici jako ony. „Je pravda, že naše výsledky jsou lepší, než v jiných oborech,“ říká Pavel Svoboda, ředitel přerovského pivovaru Zubr.

* Pane řediteli, je to už trochu dlouhotrvající otázka, nicméně nedá se nepoložit – co váš pivovar a krize?

Nejsme firma, která by si v minulosti anebo aktuálně nějak stěžovala. Krize pro nás není nějaký zásadní problém a naše výsledky jsou lepší, než byla naše očekávání. Celorepubliková čísla signalizují, že všechny firmy mají pokles v průměru kolem osmi procent, s tím že na exportu je to dvanáct procent. My si držíme tržní podíl na střední Moravě, což je pro nás důležité, protože jsme regionální firma. Dalším důležitým výsledkem pro nás je, že držíme objem prodeje sudového piva. To je pro nás dobrý signál. Jsme spokojeni s výsledky.

* Platí tedy oblíbená teorie pivovarů, že pivo se pije pořád?

Tahle teorie samozřejmě existuje, pivo se bude pít pořád, ale záleží na tom, kolik se ho bude pít a následně, kdo ho bude dodávat. Je ale pravda, že naše výsledky jsou lepší než v jiných oborech.

* Kolik odhadujete, že pivovar Zubr letos vyrobí piva?

Odhad letošního roku je 255 000 hektolitrů. Loni jsme byli na 264 000.

* Dotkne se krize zaměstnanců? Počítáte se změnami?

Průměrný stav zaměstnanců je u nás sto sedmdesát a meziročně poklesl. Je to dáno tím, že jsme samozřejmě hledali úsporná opatření, ale ten pokles je spojený s přirozeným odchodem zaměstnanců do důchodu, kdy jsme už potom nenabírali nové lidi. U nás se nesnižovaly stavy formou propouštění a nepředpokládáme to ani v příštím roce.

* Jaký očekáváte vývoj cen piva?

Důsledky krize budou trvat delší dobu – oživení prodeje na původní úroveň nebude skokové, ale postupné. Z tohoto pohledu není prostor, aby se mohlo s cenami jít směrem nahoru. Na druhou stranu je to otázka legislativní, což je záležitost zvyšování DPH – tam to skoková záležitost je. My v současné době ale teprve připravujeme cenovou strategii pro příští rok.

* Dokázal byste předvídat?

V této chvíli ještě ne. To je velice citlivá otázka. Za dané situace, kdy prodej piva mírně klesá a tlak na cenu je velký, je potřeba vše zhodnotit velice rozvážně.

* Zubr uspěl nedávno výrazně v soutěži České pivo. Co podobný úspěch pro pivovar vůbec znamená?

My jsme uspěli i v minulosti. Jednak na Českém pivu, jednak na Pivexu, jednak na European Beer Star. To jsou tři soutěže, kterých se účastníme, protože je považujeme za prestižní, považujeme je za extraligu v rámci ostatních soutěží. Neúčastníme se každé soutěže, ale jen těchto. Když se nám na těch soutěžích potvrdí kvalita našeho piva, tak je to pro nás velká satisfakce. Těch ocenění si vážíme, je to názor degustační špičky v zemi.

* Satisfakce nicméně pivo prodat nemusí. Využíváte úspěchu v soutěžích i jinak? Ostatně – přijde mi, že pivovarských soutěží je až zmateně moc...

Snažíme se úspěchu využít i marketingově. Mrzí mě, že v České republice vznikla spousta soutěží, ve kterých se potom konzument neorientuje. Bohužel není nikdo, kdo by měl sílu ty soutěže sjednotit do jedné dvou výjimečných. Zákazník si pak může za čas přečíst jiné výsledky jiných soutěží a už nemá šanci porovnat jejich úroveň.

* Může se vaše pivo ještě nějak měnit, anebo držíte stejnou chuť?

Měnit se může, ale nechceme, aby se měnilo z hlediska chuťových vlastností, snažíme se udržovat nastavenou harmonii. Teď pracujeme na technologických věcech. Pivo má danou záruční dobu, ta je dlouhá a my chceme, aby si po celou tu dobu udržovalo chuťovou stálost.

* Moderní je nyní stáčení piva do PET lahví. Jaký je váš názor na ně?

My jsme jedním z průkopníků stáčení do PET lahví. Za ty roky ta technologie prodělala vývoj. A já bych jej vůbec nepodceňoval. Do budoucna je čeká velká variabilita, ať už v objemu nebo používaných materiálech. Chuťově je navíc toto pivo srovnatelné. My jsme si to potvrdili již v prvním roce výroby – přihlásili jsme naše pivo ve skleněné a v PET lahvi na Pivex. Pivo ve skleněné lahvi bylo první a v plastové lahvi třetí. Samozřejmě PET láhev má své limity z hlediska záruční doby piva, takže není v této podobě ještě vhodná například pro dlouhodobé záruky používané na exportní trhy.

* Pojďme ke konkurenci. Která je pro Zubr ta největší?

Pro nás je konkurence každá značka, každý pivovar. Kromě našich sesterských pivovarů považujeme každého za konkurenta.

* Když už jsme u toho. Tři pivovary středomoravské pivovarské skupiny – není to na náš kraj trochu hodně?

Určitě ne, tady jich bylo ještě více a já si myslím, že je to spíše otázka toho, jak jsou ty regionální pivovary úspěšné a kolik toho konkurenčním značkám dovolí ukrojit z toho svého koláče.

* Jaký je vlastně ředitel pivovaru pivař?

Já bych řekl, že by měl být výborný degustátor. A pokud není, tak by měl mít výborného sládka, kterému může věřit. Skvělý degustátor potřebuje hodně roků praxe plus degustační schopnosti. Něco jiného je ale mít degustační schopnost vnímání chutí a schopnost je pojmenovat, a něco jiného, že potom se člověk musí onou několikaletou praxí umět naladit na ten daný typ nápoje, aby dokázal vnímat nejenom negativa, ale i pozitiva, která jsou spojena s určitou harmonií a pitelností piva.

* Předpokládám, že přednost dáváte Zubru...

Samozřejmě. My ho vyrábíme dlouhodobě tak, jak jsme si ho nastavili v týmu degustátorů. Tedy tak, aby nám chutnal. My jsme tady ale nevytvořili nic až tak nového. My jenom navazujeme na to, co vytvořili sládci před námi. Jenom přizpůsobujeme technologii novým poznatkům.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: David Štverka

Rakouští milovníci piva si mohou oddychnout přímo v bazénu naplněném 210 hektolitry oblíbeného moku. Balneologové z rakouského městečka Starkenbergu tvrdí, že pivo léčí kožní problémy, zlepšuje krevní oběh a dokonce prý pomáhá i při hojení ran.

Místní lázně nabízení sedm čtyřmetrových bazénů naplněných pivem. Klienti si dokonce mohou vybrat, zda chtějí pivo radši chlazené nebo ohřáté.

Klienti sice smějí při koupání pít "vodu z bazénu", ale hlavní barman Markus Ammann (23) míní:

"Radši bych v tom plaval, než to pil. V barech hned vedle bazénů je k dostání dost dobrého, vychlazeného piva. Bazénky jsou spíš opravdu na léčení různých zdravotních problémů. Kdyby vám ale nepomáhaly, stejně během léčby nejspíš vypijete tolik, že vám to ani nebude vadit."

Vedení lázní podle agentury Ananova tvrdí, že nejlepší léčebné účinky má teplé pivo.

A zdá se, že nápad se šíří. O lék z pípy se už začali zajímat i mniši.

Výrobci tmavého piva Kloster ve východním Německu začali vyrábět pivní přídavky do koupele.

"Otevírá to póry. Kvasnice se dostanou do kůže a po čtvrthodince má člověk jemnější kůži po celém těle," říká mluvčí výrobce Dirk Vock.

Zdroj: Volný.cz | Autor: Korzo

Pivovar Nymburk patří mezi nejvýznamnější zástupce nezávislých pivovarů v České republice. Je členem Českého svazu pivovarů a sladoven.

V roce 2008 Pivovar Nymburk prodal téměř 130 tisíc hektolitrů Postřižinského piva. Export do zahraničí se na celkovém výsledku za rok 2008 podílel zhruba 13 % z celkového prodeje.

Úplné počátky nymburského pivovarnictví spadají do doby kolem roku 1275, kdy bylo založeno samotné město. Již v průběhu 16.století pracovalo ve městě nejméně 15 sladoven a 10 pivovarů, které vařily více než 15 tisíc hektolitrů piva.

Novodobá tradice nymburského pivovarnictví se však začala psát až v roce 1785, kdy byl ustanoven Měšťanský pivovar. V dubnu 1895 byl založen Nymburský pivovar, spol. s r.o. První sezónu, kdy pracoval nový pivovar již sám, byl dosažen výstav 21 tisíc hektolitrů.

Slibné a úspěšné začátky moderního pivovarnictví v Nymburce přerušily první i druhá světová válka.

Právě v té době působil jako účetní a později ve funkci správce pivovaru František Hrabal, otec světoznámého spisovatele Bohumila Hrabala.

Po skončení druhé světové války se pivovar dostal do národní správy.

Následně se cesty pivovaru značně klikatily. Nejprve se stal součástí sdružení místních podniků, poté byl začleněn do Polabských pivovarů Kolín, n. p. a po několika měsících byl založen n. p. Nymburské pivovary, který zahrnoval i další pivovary v okolí. Toto seskupení se posléze ukázalo jako nepříliš výhodné, proto se nymburský pivovar navrátil opět do Polabských pivovarů Kolín. V roce 1958 se stal pivovar součástí Středočeských pivovarů n. p. Velké Popovice. V roce 1975 dosáhl výstav historických 100 000 hektolitrů. Po roce 1989 se stal pivovar součástí skupiny Pivovary Bohemia, a. s., Praha.

Zcela samostatný Pivovar Nymburk působí od roku 1993. V posledních deseti letech prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Přestože bylo investováno do moderních technologií, zůstává věrný klasickému způsobu výroby piva, a to vaření na dva rmuty z kvalitní pramenité vody, sladovnického ječmene a žateckého chmele. Kvašení a dokvašování se uskutečňuje ve spilce a ve sklepě. Jako jeden z mála českých pivovarů si sám ještě připravuje slad z ječmene ve vlastní sladovně.

Kapacita pivovaru činí 200 tisíc hektolitrů ročně. V letošním roce se plánuje výstav kolem 150 tisíc hl.

Největším exportním partnerem je SRN. Postřižinské pivo se však dodává také do dalších států včetně Švédska, Dánska, Velké Británie, Francie, Itálie, Slovinska, Rumunska či Finska. Po několika letech bylo Postřižinské pivo expedováno také do Ruska. V blízké budoucnosti hodlá nymburský pivovar proniknout také na ukrajinský trh nebo do Maďarska.

Pivo z Pivovaru Nymburk získává pravidelně od roku 2000 mnoho ocenění na pivních slavnostech či jiných akcích. Z těch nejaktuálnějších lze zmínit například ocenění Nejlepší potravinářský výrobek Středočeského kraje 2009, které získal Postřižinský tmavý ležák. V rámci soutěže o Pivo České republiky v Českých Budějovicích získal 13% Bogan 2. místo v Novinářské ceně. V loňském roce v rámci soutěže Pivo České republiky 2008 obhájil vítězství Francinův ležák 12%, a to v nejprestižnější kategorii prémiových piv – Světlý ležák Premium (12%).

Celkový sortiment pivovaru se skládá z 6 světlých piv, 2 tmavých a pivních speciálů. Na počátku 90. let minulého století začal zdejší pivovar po dohodě s Bohumile Hrabalem nazývat své produkty podle postav jeho knih. Zrodilo se tak Postřižinské pivo, Doktorova 8°, Pepinova desítka, Francinův ležák nebo Bogan. Fotografie Bohumila Hrabala tak zdobí všechny etikety.

Jak již z výše uvedených názvů vyplývá, je Pivovar Nymburk těsně spjat se životem a dílem spisovatele Bohumila Hrabala, který zde prožil osmadvacet let života. Hrabal zde má umístěnu i pamětní desku, na níž je podle jeho přání vyryt slogan: „Já žádnou desku nechci, ale když, tak jen ve výšce kam čurají psi“.

Pivovar podporuje pivní turistiku a turistiku v regionu vůbec – a to zejména v souvislosti s fenoménem jména Bohumila Hrabala. V poslední době tak podporoval nebo pořádal akce jako: Hrabalovo Kersko, Postřižinský expres, Den Postřižinského piva, dále rovněž Ostře sledovaný Hrabal – výstavu velkoformátových fotografií Bohumila Hrabala, ochotnický muzikál Postřižiny aj. Organizací těchto akcí pivovar rozšiřuje kulturní nabídku na nekomerční bázi, chce přinést svým zákazníkům něco navíc a současně oslovit potencionální spotřebitele.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Nymburk

Kdo umí, ten umí, praví jedno staré české pořekadlo. Pivovar Nymburk a letos získaná ocenění jeho piva jsou tomu důkazem.

Na prestižním veletrhu piv Žatecká Dočesná získalo Postřižinské pivo hned dvě medaile. V kategorii Speciální piva bylo stříbrnou medailí oceněno pivo Bogan. Druhou medaili, tentokrát bronzovou, získal Postřižinský tmavý ležák v kategorii tmavých ležáků. Degustační soutěž v Žatci je velmi silně obsazována téměř všemi českými pivovary a výsledky jsou vysoce hodnoceny jako odbornou, tak i laickou veřejností.

V rámci soutěže České pivo 2009 ocenilo celkem 21 degustátorů, sládků a pivovarských odborníků Postřižinský tmavý ležák, který získal 3. místo. Ocenění bylo zástupci pivovaru předáno v Praze dne 24. září 2009. Soutěž každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven u příležitosti oslav svatého Václava, patrona českých pivovarníků a sladovníků. „Tato další ocenění potvrzují několikaletou vysokou kvalitu našich piv, která vaříme klasickou technologií a jsou spotřebiteli čím dál tím více žádána“ komentuje umístění ředitel nymburského pivovaru Ing. Pavel Benák.

Nymburský pivovar, jehož počátky sahají přibližně k roku 1895, svůj „zlatavý mok“ spojuje se životem a dílem spisovatele Bohumila Hrabala, který zde prožil osmadvacet let života. Na počátku 90. let minulého století začal zdejší pivovar po dohodě s Bohumile Hrabalem nazývat své produkty podle postav jeho knih. Zrodilo se tak Postřižinské pivo, Doktorova 8°, Pepinova desítka, Francinův ležák nebo Bogan. Celkový sortiment pivovaru se skládá z 6 světlých piv, 2 tmavých a pivních speciálů.

Právě 13% Bogan získal letos v rámci soutěže o Pivo České republiky v Českých Budějovicích získal 2. místo v Novinářské ceně.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

V posledních letech stále častěji sleduji názory odborníků i laiků na naše piva. Málokdy mám potřebu k nim něco říct, ale blogový příspěvek Daniela Köppla, kde se nelichotivě dotýká nejslavnější značky českého piva, prvního spodně kvašeného ležáku Pilsner Urquell, mě zaujal svou zarputilostí i nelogičností. Na názor má jistě každý právo, neměl by ale stát na hliněných nohou. Prazdroj a "pád značky" či "skomírající kvalita"? To chce silné argumenty. A ty pan Köppl nabízí. Hodnotí naše reklamní kampaně jako marketingový odborník. Zmiňuje například tu s Kašparem. Reklamu, kterou Prazdroj nikdy nenatočil. Že by to byla jiná firma, například petrolejářská? Prý kopírujeme reklamy konkurenční značky, a ještě špatně. Podívejte se sami, nabízí pan Köppl hned dvě ukázky na přehrání. I jako laik tam poznám, že kromě historického stylu tyto reklamy nic společného nemají. Navíc úroveň a originalitu kampaní Prazdroje oceňuje laická i odborná veřejnost. Reklama s Bedřichem Smetanou dostala šest ocenění na významných reklamních soutěžích. Trofeje získaly i Laurin a Klement, olympijské spoty Curling, Synchronizované plavání nebo jedna z posledních s Emilem Zátopkem. Jako sládek se ještě vrátím k té kvalitě piva. Pilsner Urquell je zcela výjimečné pivo. Jako jediné české pivo se vaří jedinečným postupem s trojím rmutováním. Podle autentických laboratorních rozborů má už 112 let stejné složení a chuť. V pivovaru dodržujeme důsledně tradiční receptury a postupy. Jsem rád, že v tomto ohledu se doba nemění. Samozřejmě - inovujeme lahve, etikety, vizuály - podstatou je ale pivo, a to zůstává stejné a neměnné. Asi také proto jeho obliba roste a více než dvě třetiny konzumentů jsou v průzkumech s "plzní" spokojeni. Podíl pravidelných a loajálních spotřebitelů je opět podle průzkumů nejvyšší ze všech českých pivních značek. A dlouhodobě se ještě zvyšuje. Luxusní značky jsou prý definovány nikoliv cenou, ale hlavně příběhem, který za nimi stojí. To je dobře, protože příběh, který stojí za plzeňským pivem a značkou Pilsner Urquell již více než 167 let, je pravdivý a máme k němu v Plzni mnoho hmatatelných důkazů. Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje

Zdroj: HN iHNed.cz Autor: Václav Berka

Irské hostince a bary zlevňují točené pivo, Guinness je v průměru o dvacet procent levnější než loni. Chtějí tak zabránit dalšímu úbytku pivních turistů ze Severního Irska a z Anglie, kteří o drahé irské pivo ztrácejí zájem.

Britská libra totiž v průběhu loňska oproti euru oslabila o dvanáct procent, což způsobilo relativní pokles kupní síly Britů. "Musíme zlevnit, abychom udrželi klienty ze severu. Vývoj kurzu libry je pro nás obrovským problémem," říká majitel hostince z pohraničního městečka Letterkenny Hugh McGee.

Pintu Guinnessu nyní nabízí za 3,50 eura a hořce snáší fakt, který je v českých hospodách na denním pořádku. "Pivo je v některých barech levnější než voda," kroutí hlavou.

Slabá libra způsobuje irské ekonomice problémy v mnoha oblastech, trpí zejména exportéři. Plných dvacet procent irského vývozu totiž míří do Velké Británie. Tržby z prodeje do Británie klesly ve třetím čtvrtletí po přepočtu na eura meziročně o 23 procent, z velké části právě kvůli kurzovým ztrátám.

Radost mají naopak obyvatelé pohraničních oblastí, kteří vyrážejí do Severního Irska za koupí levnějších potravin či elektrospotřebičů. Pozitivem je také zlevnění dovozu, který ze třetiny pochází z království. "Oslabování libry postupem času povede k poklesu životních nákladů v Irsku," tvrdí irský ministr financí Brian Lenihan.

Zdroj: Týden.cz

Holandský pivovarnícky gigant Heineken, ktorý je tretím najväčším výrobcom piva na svete, očakáva dvojciferný nárast zisku v tomto roku aj napriek poklesu predaja. Redukcia nákladov a zvýšenie cien piva totiž pomohli skupine eliminovať zníženie odbytu.

Predaj piva z produkcie Heinekenu v 3. štvrťroku 2009 klesol medziročne o 4,7 %, ale tržby spoločnosti sa znížili len o 0,4 % na 4,07 miliardy eur (122,61 miliardy Sk), a to vďaka zdraženiu piva.

Podľa Heinekenu, ktorý okrem piva vlastnej značky vyrába aj európsku jednotku Amstel a ďalšie značky, na Slovensku napríklad Zlatého Bažanta alebo Corgoň, na odbyt piva v Európe, Ázii a v oboch Amerikách má aj naďalej negatívny vplyv slabý stav globálnej ekonomiky. Spotrebitelia momentálne uprednostňujú lacnejšie privátne značky, ktorým Heineken ako výrobca pív vyššej kvality nekonkuruje.

Napriek tomu je pivovarnícky gigant presvedčený, že je schopný dosiahnuť dvojciferný rast zisku v tomto roku. V rámci znižovania nákladov už zatvoril pivovary vo Francúzsku aj v Španielsku a chystá sa zatvoriť štyri ďalšie, ako aj tri sladovne.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk | Autor: TASR

Až 40 procent vody chce pomocí investic do moderních technologií ušetřit Královský pivovar Krušovice a. s. „Voda je klíčovou surovinou pro výrobu samotného piva, které je zhruba z 90 procent tvořeno právě vodou, ale tato cenná surovina je využívána i v druhotných procesech, které výrobu piva doprovázejí. A právě do těchto technologií chceme investovat tak, abychom snížili spotřebu vody. Ta je ve zdejším kraji poměrně vzácná a pokud bychom chtěli budovat nový zdroj, bylo by to mimo jiné velmi nákladné. Než k takovému kroku přistoupíme, chceme nejdříve začít vodou více šetřit,“ říká Tomáš Kosmák, vrchní sládek a manažer Královského pivovaru Krušovice a. s.

Investice se nedotknou samotného procesu výroby piva, ale jsou zaměřeny na doprovodné procesy a technologie, bez kterých se moderní výroba piva neobejde. Jedná se zejména o sanitační procesy – mytí a čištění pivních lahví, stáčení piva do lahví, mytí a desinfekce varných nádob, kvasných tanků a potrubí. Dále jde například o chladící systémy, nebo jen prosté mytí povrchů provozů atd. Očekávané úspory vody by se podle Tomáše Kosmáka měly pohybovat v rozmezí 30 až 40 procent současné spotřeby.

Dokonalejší technologické celky také zaručí, že i při samotné výrobě piva budou nutné ztráty (tzv. extraktové ztráty), vzniklé například transportem produktu a jeho polotovarů, mnohem nižší než dosud. Výroba se tak významně zefektivní a i dopady na životní prostředí budou výrazně nižší, a to kvůli snížení biologické zátěže odpadních vod.

Spolu s tím se modernizace pivovaru dotkne i čističky odpadních vod. Její kapacita bude nejen rozšířena, ale především vybavena novými technologiemi, které zajistí vyšší kvalitu odpadních vod. Tím se podaří dlouhodobě zajistit i příznivější hodnoty odpadních vod, než jaké stanovuje platná legislativa.

Investice vynaloží Královský pivovar Krušovice nejen kvůli snižování vlivů na životní prostředí, které s sebou nese prakticky každá výroba. Dalším cílem je zefektivnění provozu, snížení nákladů na výrobu a také příprava na budoucí posílení výrobní kapacity pivovaru. Ta se nyní pohybuje kolem 1 milionu hektolitrů ročně a v následujících letech, po skončení rekonstrukce, by mohla vzrůst až o 30 až 40 procent.

Rekonstrukce pivovaru by měla probíhat zejména v roce 2010, poslední etapa skončí v roce 2011. Celková investice se odhaduje na 6 až 7 milionů eur.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Forman byl fakt jako křen

„Kde točí pivo jako křen?“ To je tradiční námět mnoha debat v hospodách, kde si příznivci tohoto zlatavého moku vyměňují zkušenosti a dávají návody, kam stojí za to za pivem vyrazit. A mezi pochvalami nikdy nechybí velichovský Forman z tradičního rodinného pivovaru.

Sládek Bohuslav Novák, který pivo vaří od svých šestnácti let, ví o pivu snad prakticky všechno. A nejen o tomto nápoji, ale také o historii zaniklých pivovarů a detailní přehled má také o současných varnách na Karlovarsku.

„Věděla jste, že uplynulo 130 let od založení Weberova pivovaru v Rybářích v Karlových Varech a deset let od jeho uzavření?“ vybafl na mě otázku, na niž jsem neuměla odpovědět. Tato výročí přešlo lázeňské město, v němž se pivo už nevaří, v naprosté tichosti.

Bohuslav Novák pak natočil svůj Forman, který vaří už čtyři roky, a před půllitrem se rozhovořil.

„Historie piva na Karlovarsku zajímá nejvíce zahraniční turisty. A také novináře, o našem pivu vycházejí publikace v Anglii i v USA. Například ve Velichově se pivo vařilo do roku 1920. Rád bych dohledal historii zaniklých pivovarů v archivech například v Německu. Teď je v regionu pět pivovarů, ve Velkém Rybníku, v Chyši, v Sokolově, v Lokti a tady ve Velichově. Jsme rádi, že se české pivo drží a v zahraničí tuto známku nemohou používat,“ dodal. A odskočil natočit další půllitr.

„Není to lehká doba, a to ani pro pivo,“ odpověděl pak na dotaz, zda se současná ekonomická krize dotkla i tohoto podnikatelského odvětví. „Pivo je vynikající doplněk gastronomie. Musíme ho ale umět prodat a snažit se, aby si lidé nekupovali jen lahvová piva domů. My jsme proto velichovský Forman začali nabízet i v Klášterci ve značkové restauraci U Čtyř vran. To je původní název, možná ho ještě změníme. Poohlížíme se také v Karlových Varech, ale tady chceme jít trochu jinou cestou. Ne klasickou hospodu, ale rádi bychom zde otevřeli pivní bar,“ vysvětluje.

A točí další pivo. „Jen ochutnejte,“ pobízí. A velichovský Forman fakt byl jako křen. A Bohuslav Novák, vyučený sládek kdysi pro Karlovy Vary? Jen se usmíval.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autorka a foto: Ivana Kalinová

Vyškovské pivo se po krátké přestávce vrací do Brna. V říjnu otevřel pivovar Vyškov novou pivovarskou prodejnu a výrazně rozšířil i síť výčepních míst.

8. 10. 2009 byla nedaleko centra Brna na ulici Cejl 32 otevřena nová podniková prodejna pivovaru Vyškov. Je určena především koncovým spotřebitelům a nabízí ucelený sortiment lahvového a sudového piva z produkce pivovaru. Zastoupeny jsou oblíbené značky

jako Březňák, Džbán, Řezák, Desítka, Atlet, Havran, Alkostop i pivní speciály Generál, Jubiler a kvasnicové pivo. Poskytovány zde budou také zápůjčky výčepního zařízení - párty pípy nebo kompresory s chlazením. Zákazníci v krátké době jistě ocení i možnost plnění 5 litrových nerezových soudků.

Prodejna je pro pěší výborně dostupná prostřednictvím MHD ze zastávky Körnerova, pro zákazníky je možnost parkování na dostatečně velkém parkovišti uvnitř areálu, ve kterém se prodejna nachází.

Mimo prodejnu mohou Brňané vyškovské pivo konzumovat také v restauračních zařízeních, která nyní zařadila produkty do svojí nabídky. Vybraná piva tak můžete ochutnat ve výčepech na Běhounské, Jánské, Kobližné, Veveří, Studené, Na Božence nebo náměstí SNP.

Svoji prodejní síť posiluje pivovar také prostřednictvím non stop prodeje piva ve Vyškově, přímo v areálu pivovaru Vyškov. Vedle nabídky základního sortimentu pivovaru je výhodou

i možnost nákupu zboží 24 hodin denně.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov

Vyškovský pivovar má v regionu dlouholetou tradici, pivo vaří bezmála 330 let a to tradičním a poctivým způsobem bez použití technologií na urychlení výroby piva nebo náhražek tradičních surovin. Kvalitu dokazuje i několik ocenění, která vybraná piva z Vyškovského pivovaru v poslední době získala.

Na prestižních Žateckých slavnostech chmele Dočesná 2009 se v kategorii tmavých ležáků umístil na 1. místě 11° Havran. Na mezinárodním poli tento ležák opět zabodoval, tentokrát v soutěži World Beer Awards 2009, kde jej ohodnotili odborní degustátoři certifikátem kvality. Tato uznání jen potvrzují kvalitu tmavého vyškovského ležáku, za kterou získal Zlatou hvězdu na festivalu European Beer Star Award 2008. K výrobě tohoto piva se používají čtyři druhy speciálních sladů a je charakteristické svojí plně sladovou karamelovou chutí, vůní i tmavým barevným tónem.

V kategorii speciálních piv má Vyškovský pivovar jiného šampióna. Je jím 14° světlý speciál Generál. Jeho kvalitu potvrzují rovnou dvě nová ocenění. Prvním z nich je 1. místo v soutěži speciálních piv při festivalu Znojemský hrozen 2009, kde Vyškovský Generál obstál v silné konkurenci kvalitních speciálů. Druhým úspěchem bylo získání 1. místa v soutěži o nejchutnější pivo na Přeštických pivních slavnostech nedaleko Plzně. 14° Generál vyniká plnou chutí a příjemnou hořkostí, která je dána dlouhodobým zráním v ležáckých tancích při 0 - 1°C.

„Všechna ocenění ukazují, že vyškovský pivovar produkuje opravdu dobré a kvalitní pivo, které dokáže konkurovat i pivům renomovaných značek. Piva vařená v pivovaru Vyškov si postupně získávají stále větší oblibu jak mezi odborníky, tak i běžnými konzumenty“, uvedl David Kaprál, ředitel pivovaru.

Vyškovský pivovar byl založen již v roce 1680 a od té doby nepřetržitě nabízí kvalitní a klasickým způsobem vyráběné produkty. V současné době si zákazník může vybrat z 9 různých druhů piv, včetně černého, speciálního, kvasnicového nebo nealkoholického piva. Samozřejmostí je nabídka piv lahvových, sudových a rovněž široké spektrum nealkoholických nápojů.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov

Oblíbenost nealkoholických piv u českých spotřebitelů roste. Tento trend jednoznačně potvrzuje nárůst objemu prodeje těchto piv ze skupiny Heineken Česká republika. Za první tři čtvrtletí tohoto roku se prodalo více než 23 tisíc hektolitrů nealkoholického piva z rodiny Heineken, což je meziročně růst o téměř tisíc hektolitrů. Největší, téměř čtyřnásobný nárůst přitom zaznamenala značka Zlatopramen Nealko, která byla uvedena na trh na jaře loňského roku. Špičkovou kvalitu nealkoholických piv podtrhuje i řada ocenění udělených v letošním roce.

Zlatopramen nealko byl dosud na pivních soutěžích velmi úspěšný, za svoji relativně krátkou existenci stihl posbírat 1. místo na tradiční Žatecké Dočesné v září a o necelý měsíc později ho v prestižní soutěži České pivo 2009 odborná porota ohodnotila jako nejlepší nealkoholické pivo. Degustační soutěž České pivo je přitom jedinou pivní soutěží, kterou vyhlašuje a garantuje Český svaz pivovarů a sladoven, odborníci ji proto považují za nejprestižnější podnik u nás.

Neméně úspěšnou sezónu má letos i další nealkoholické pivo z rodiny Heineken – Starobrno Fríí. To v silné konkurenci obstálo na Zlatém poháru Pivex 2009, kde obsadilo bronzovou pozici.

Úspěch obou nealkoholických piv spočívá v zachování jejich tradiční výroby. Pivo ve spilce prokváší kratší dobu a díky tomu se nevytvoří takové množství alkoholu jako v klasickém pivu. Nealkoholické pivo má maximální obsah alkoholu 0,49 %. Díky řízenému kvašení získá výraznou chmelovou vůni, tak podobnou jako u piva s vyšším obsahem alkoholu.

Zájem českých zákazníků o nealkoholické pivo stále roste, potvrzuje to nejen nárůst počtu značek, které jsou na trhu k dostání, ale i rostoucí objemy prodejů. Aktuálně mají spotřebitelé na výběr více než 20 druhů nealkopiva od 21 pivovarů. Kvalitní nealkoholická piva si nacházejí své příznivce nejen mezi řidiči, ale také u sportovců. Stále častěji se stává i vítaným nápojem v rámci obědových menu a vůbec pokaždé, když má člověk chuť na pivo, ale potřebuje si zároveň zachovat čistou mysl pro další činnost. I proto jsou nealko piva skupiny Heineken k dostání nejen v lahvích, ale také čepované přímo v restauracích.

Zdroj: Tisková zpráva Heineken Česká republika

Celková produkce pivovarů v České republice sice klesá, v Libereckém kraji přesto pivovary letos zřejmě překonají loňská rekordní čísla. Loni tři pivovary z kraje uvařily přes 505 tisíc hektolitrů, letos to bude kolem 580 tisíc hektolitrů.

"Zatím to jde dobře. Už jsme překonali hranici 300 tisíc hektolitrů. Čekáme, že nárůst proti loňsku by mohl být dvacetiprocentní," řekl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík. Pivovar se svým výstavem řadí mezí desítku největších v zemi. Loňský se blížil ke 318 tisícům hektolitrů, letos pravděpodobně dosáhne 380 tisíc.

O zhruba 5 až 10 procent lepších výsledků dosahuje i Pivovar Hols ve Vratislavicích nad Nisou. "Jsme spokojeni," uvedl ředitel pivovaru Pavel Hostaš. Loni zde uvařili 134 tisíc hektolitrů, letos to bude kolem 140 tisíc hektolitrů.

Daří se i Pivovaru Rohozec u Turnova - jednomu z nejmenších pivovarů v republice, který byl před šesti lety na pokraji krachu. Poté ho ovládl Pivovar Svijany a výroba každoročně roste. Loni pivovar v Rohozci prodal rekordních 53 600 hektolitrů, letos to zřejmě bude přes 60 tisíc. "Proti loňsku jsme na tom o 15 procent lépe," upřesnil ředitel pivovaru František Jungmann.

Výsledky za všechny pivovary v zemi jsou známy za prvních šest měsíců letošního roku. V 1. pololetí vyrobily 9,2 milionu hektolitrů piva. Meziročně se jedná skoro o sedmiprocentní pokles. Podle neoficiálních údajů produkce poté klesla ještě výrazněji, je nižší zhruba o 10 procent.

Zdroj: Liberecko Regiony24.cz | Autor: Mediafax

Až 30 druhů piv od deseti různých pivovarů mohou milovníci piva dnes a zítra degustovat v Milevsku. Pivovary z jižních Čech a z Vysočiny tam budou na prvním ročníku pivních slavností soutěžit o titul Milevská pivní korunka.

Lákadlem pivních slavností je pro mnohé i fakt, že se mohou stát členy degustační komise. U vstupu dostane totiž každý hlasovací lístek, kde si může své dojmy z každého druhu piva zaznamenat.

Jak doplnil Vít Kratochvíl z milevského Domu kultury, kulturní program tvoří výhradně milevské kapely: "V pátek večer bude hrát pop-rocková kapela Elizabeth, v sobotu je především pro seniory od 16 hodin připravena dechová kapela Kovačka, po té je opět vystřídá pop-rock skupiny RM Band a rocková legenda Fantom. V průběhu obou dnů jsou pro návštěvníky připraveny vepřové speciality a pivní soutěže."

Který ze sládků si milevskou pivní korunku nasadí bude jasné dnes večer.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Martin Pokorný

Unikátní technologie čepování řezaného piva se představí ruským spotřebitelům na Festivalu řezaného piva, který se koná od 22. října do 8. listopadu ve dvou stovkách moskevských restaurací čepujících pivo z Krušovic. Díky tomuto jedinečnému způsobu čepování zůstanou oddělené vrstvy obou piv zřetelnou linkou, ve spodní části zůstává světlý Imperial Krušovice, v horní pak Krušovice Černé. Aby byl festival opravdu úspěšný a přilákal ruské ctitele značky Krušovice, připravil Královský pivovar Krušovice a. s. pro výčepní z těchto restaurací přednášky a praktické ukázky správného čepování řezaného piva.

Odborný program se konal od pondělí 19. do středy 21. října a byl rozdělen do samostatných 9 bloků. Celkem se ho zúčastnily na tři stovky moskevských barmanů a výčepních. Pod vedením Josefa Helebranta, odborníka na čepování piva z Královského pivovaru Krušovice, se učili, jak správně načepovat řezané pivo na různých druzích výčepních zařízení tak, aby mělo ty nejlepší parametry. Pokud výčepní zařízení nemá možnost regulace pěny, je obtížné načepovat pivo tak, aby vrstvy piva zůstaly oddělené. Proto Josef Helebrant představil také speciální pomůcku – výčepní lžíci, díky které lze dosáhnout požadovaného oddělení obou piv ve sklenici. Na účastníky dále čekala soutěž o nejlépe načepované řezané pivo, vítěz každého bloku si odnesl pohár, diplom a další ceny.

„Vysokou kvalitu piva samozřejmě primárně zaručují suroviny nejvyšší jakosti a také výrobní postup. Faktem ale je, že požitek z pití piva ovlivňuje i to, jak bylo načepováno. Abychom zaručili ruským spotřebitelům tu nejvyšší kvalitu krušovických piv, rozhodli jsme se pro výčepní zorganizovat odborný seminář,“ vysvětluje Josef Helebrant.

Přestože je značka Krušovice na ruském trhu silně etablovaná jako kvalitní české pivo, samotné řezané pivo tam není příliš obvyklé. Cílem Festivalu řezaného piva je přiblížit další specialitu právě v podobě unikátně točeného řezaného piva. Na konání akce budou návštěvníky přímo v restauracích čepujících krušovické pivo lákat letáčky, stojánky na stolech a další propagační materiály.

Do Ruska se dováží již přes deset let pivo Krušovice Imperial a Krušovice Černé (oceněné letos v červenci v soutěži World Beer Awards v Londýně prvním místem v kategorii černý ležák) a na tamějším trhu patří k top prémiovým značkám. Mezi českými pivy zaujímá také první místo v importu originální, tedy nelicencované výroby v Rusku.

Zdroj: Tisková zpráv a Heineken Česká republika

Pivní tácky, které namísto reklamy na oblíbený pěnivý mok budou štamgasty upozorňovat na nebezpečí klimatických změn a také poradí, jak se chovat šetrněji k životnímu prostředí. Kuchařka pro rodiče a děti, která ukazuje, proč je lepší kupovat zeleninu a ovoce od zemědělců z blízkého okolí nebo seminář pro budoucí majitele domů ze dřeva. To jsou všechno nápady letošních advokátů klimatu – mladých lidí, kteří se stali součásti programu British Council na ochranu klimatu.

Druhý ročník akce Challenge Europe (Výzva pro Evropu) probíhá v patnácti zemích Evropské unie. Šestnáct lidí z České republiky ve věku 18–35 let pracují společně, aby našli nové cesty, jak snížit emise skleníkových plynů nebo využili netradičním způsobem existující metody, které již byly objeveny. V každé národní skupině budou široce zastoupeny schopnosti, postoje a myšlenky různých profesí. V celé Evropě se na programu podílí více než 200 mladých osobností, které se věnují 42 projektům.

„Není divu, že jsme skončili u piva vždyť jsme v České republice,“ představila projekt Pozitivních pivních podtácků Magda Šimonová. Podle ní sice většina lidí slýchá o změnách klimatu a problémech, které představují pro současný svět, nemají ale k tomu tématu žádný osobní vztah. „Necítí se tím nijak zavázáni, ohrožení životního prostředí neberou jako svůj problém,“ říká Šimonová. A to chce právě její tým změnit. Pivní tácek chce využít jako místo pro vzkaz. Ten by měl být jednoduchý, srozumitelný a měl by mít vtip. „Určitě nechceme nikoho strašit nějakou apokalypsou, ale naopak chceme být pozitivní,“ vysvětluje Šimonová. Projekt je zatím ve stádiu nápadu, neexistují ani grafické návrhy, především tým ale shání partnera, tedy nejlépe pivovar, který vezme celý nápad za svůj. „Chtěli bychom najít pivovar, který se s tímto postojem ztotožní. Náklady by pak mohly být velmi nízké,“ vysvětluje Šimonová s tím, firmy stejně tisknou vlastní tácky. Navíc díky tomu by projekt neměl vytvářet žádné další znečištění.

Další projekt Lilek se zaměřuje na lokální potraviny. „Chceme zejména rodiče s dětmi upozornit na emise, které stojí za dovozem plodin z velké dálky,“ vysvětluje další advokátka klimatu Barbora Pešková. Její projekt se zaměřil na Zelný trh v Brně, kde chtějí advokáti uspořádat akci, která nakupujícím představí místní zemědělce. „Chtěli bychom lidem nabídnout možnost, jak se zamyslet nad tím, co se skrývá za rajčetem vypěstovaným na Moravě a co je za rajčetem z Jižní Ameriky,“ pokračuje Pešková. Vedle toho by měla vzniknout i publikace pro děti z prvního stupně základních škol a pro rodiče.

Třetí představený projekt se zabývá propagací dřeva jako materiálu pro výstavbu domů. Podle jeho organizátorů jsou v České republice pořád dřevostavby něco exotického. „O dřevěných domech se stále říká, že mají špatné izolační vlastnosti, nebo že jsou nebezpečné, protože snadno shoří,“ říká Ondřej Pavlík. Tato skupina advokátů klimatu by proto ráda uspořádala seminář pro lidi, kteří se rozhodují o tom, jaký si postaví dům. Těm by také ráda nabídla exkurzi do pasivních domů ze dřeva a uspořádala soutěž, jejíž hlavní cenou bude víkend strávený právě v domě postaveném ze dřeva.

Zdroj: Ekolis.cz | Autor: Hugo Charvát

Němci jsou podle časopisu Brauwelt považováni za pivní národ číslo jedna. Kdyby byli spotřebitelé po celém světě dotazováni na to, odkud pochází nejlepší pivo, bude asi v hodnocení na nejpřednějších místech uvedeno Německo. V zahraničí se až dosud mohlo německé regionální pivo prosazovat jen málo významným způsobem a dostat se spíše do mezer a uprázdněných pozic na trhu.

V Německu samotném se hodnotí jedinečnost německých piv z hlediska síly jejich inovací spíše méně. Mnohem větší význam má rozmanitost produktů více než 1 300 regionálních pivovarů. Z psychologického rozhodování však může pestrost také znamenat, že už je něčeho až příliš mnoho. A to může orientaci na trhu výrazně znesnadnit. Rozhodující je, že jsou regionální piva vyhledávána spotřebiteli pro svou specifickou přidanou hodnotu. Ta má jednoznačný dopad na prodej a umístění jednotlivých značek piva. A takové umístění zvětšuje tendenci spotřebitele být věrný zvolené značce. Zcela závisí také na estetickém designu lahví a důležitá je i možnost denního kontaktu. Na velikosti odbytu a zisku regionálních značek piva se tedy nepodílí pouze jen klasická reklama.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová