Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Vyšlou pivní vyslance

[pondělí, 13. listopad 2006]

Poslat do světa vzkaz o hrdosti na pivo, které proslavilo Plzeň, může každý, kdo přijde dnes a zítra na náměstí Republiky. Tam se totiž bude konat netradiční podpisová akce, kdy se Plzeňané zvěční na sudy piva Pilsner Urquell. Ty pak Plzeňský Prazdroj předá ministrovi zahraničních věcí Alexandru Vondrovi, aby jejich obsah použil při návštěvách zahraničních diplomatů. Ministerstvo dostane tolik sudů, kolik jich Plzeňané popíší. Společně s pivem poputuje do světa i provolání, v němž Plzeňané zdraví příslušníky všech národů světa a zdůrazňují jim, že Pilsner Urquell je z Plzně. (Plzeňský deník)


Spor českobudějovických pivovarů kolem označení jejich produktů pokračuje dalším kolem. A zdá se být nekonečným . . .

Připomeňme si, že začal v roce 1992. Tehdy se Budějovický Budvar dožadoval, aby Pivovary České Budějovice upustily od označení Budějovický nebo Českobudějovický, a to i v cizojazyčných mutacích. Tím, že žalovaný začal koncem roku 1991 distribuovat pivo s označením Budějovické pivo Samson, prý parazituje na dlouhodobě vytvořené dobré pověsti Budvaru. Krajský soud žalobě nevyhověl s tím, že žalobce neprokázal, že by onen goodwill českobudějovického piva vytvářel sám.

V opačném gardu

Pak iniciativu ve sporech převzal nástupce Jihočeských pivovarů, Budějovický měšťanský pivovar (BMP). V roce 2001 se dožadoval výmazu práva ochranné známky Budweiser, zapsané Budějovickému Budvaru. Argumentoval tím, že toto označení začala používat firma Budějovičtí právovárečníci - Měšťanský pivovar České Budějovice, za jejíhož nástupce se Jihočeské pivovary, resp. Budějovický měšťanský pivovar, považují.

V roce 2003 podal BMP návrh na výmaz Budějovického Budvaru, n. p., z obchodního rejstříku - podle Obchodního zákoníku jej prý nelze považovat za právnickou osobu. Soud návrh zamítl.

Bürgerbräu na scéně

Mezitím zčeřilo hladinu objevení se nápisu Budweiser Bürgerbräu na výrobcích a reklamních předmětech někdejšího Samsonu v průběhu roku 2001. Budějovický Budvar požádal soud o vydání předběžného opatření, kterým by byla konkurentovi z jižního předměstí uložena povinnost zdržet se distribuce takto označených výrobků. Podle Budvaru je to nekalosoutěžní jednání.

Než soud "předběžko" vydal, doplnil BMP etikety písmeny B. B.

Ve věci samé jednal krajský soud v únoru 2004. Rozhodl, že BMP je povinen zdržet se distribuce a prodeje piva pod značkou Budweiser Bürgerbräu uváděné na hlavní břišní a krčkové etiketě. Musí se zdržet užívání této značky v reklamě a marketingu.

Soud ale zamítl žalobu na to, aby se BMP zdržel užívání této značky na jiných místech výrobků, aby zničil produkty, etikety, účtenky, vývěsní štíty s touto značkou a aby zaplatil Budějovickému Budvaru zadostiučinění ve výši jednoho milionu korun. Soud konstatoval, že přes přidaná písmena B. B. jsou slova Budweiser Bürgerbräu, umístěná ve středu etikety a tedy nahrazující značku - název piva, schopna vyvolat záměnu s výrobkem žalobce. Takovéto užití označení není v souladu s dobrými mravy hospodářské soutěže.

Vrchní soud v Praze rozsudek první instance letos v květnu, tedy po dvou letech, potvrdil až na rozhodnutí o zamítnutí poskytnutí milionového zadostiučinění.

Ještě jednou

Zákaz užívat pojem Budweiser Bürgerbräu jako název piva, tedy zjednodušeně řečeno s nejvýraznějším provedením písma na etiketě, nabyl rozhodnutím Vrchního soudu v Praze právní moci a do Českých Budějovic se vrátil požadavek Budějovického Budvaru na zadostiučinění ve výši jednoho milionu.

Zástupce žalobce na návrhu trval. K dotazům, proč zrovna milion, řekl, že Budějovický Budvar pokládá takové zadostiučinění za přiměřené "i vzhledem k ekonomické situaci žalovaného". Znalecký posudek hodnoty ochranných známek náležejících žalobci, do jehož práva k nim žalovaný půldruhého či dva roky zasahoval, aktuálně vypracován není, ale právní zástupce podpůrně zmínil nový zákon o právech k duševnímu vlastnictví č. 221/2006 Sb. Ten stanovuje náhradu škody a újmy v minimální výši rovné dvojnásobku poplatku, který by žalovaný při vědomí nedovoleného zásahu platil jako řádný uživatel licence na dotčenou známku; pokud pak nemohl o poškozování práv jiného vědět, pak nejméně ve výši onoho licenčního poplatku.

Právní zástupce BMP rozporoval v žalobě uváděnou dobu napadeného užívání známky Budweiser - resp. žalobce podle něho neprokázal, že žalovaný tak činil již v prvním čtvrtletí 2001. Poukazoval na to, že žaloba včetně návrhu na odškodnění mířila na údajně neoprávněné užívání pojmu Budweiser žalovaným absolutně, ale pavomocná soudní rozhodnutí mezitím potvrdila, že jako užívání místa původu, tedy nikoliv jako značka výrobku, je v případě BMP zcela přípustné. Kromě toho prý byla výše zadostiučinění odvozena od jednoho procenta obratu žalobce v dané době; ten prý byl ale vzat v úvahu včetně exportu, zatím co konkurenční boj obou pivovarů se odehrával jen v ČR, prakticky pak převážně na Českobudějovicku.

Jak vyčíslit škodu?

Na dotaz soudu, jaká konkrétní nemajetková újma vznikla Budějovickému Budvaru počínáním žalovaného, zástupce žalobce uvedl, že tím, že BMP začal užívat známky Budweiser Bürgerbräu, začali spotřebitelé jeho produkt asociovat jako výrobek žalobce a po určitou dobu je zaměňovali. "Protože nešlo o pivo stejné kvality, ve vnímání spotřebitelů to snižovalo dobrou pověst žalobce," dodal.

Otázku soudu, o jaký kus trhu tedy Budějovický Budvar přišel, jeho zástupce řekl, že je to složité, odbyt piva v oněch letech všeobecně stoupal, nadto Plzeňský Prazdroj rozjel masivní reklamní kampaň, ale že Budvar stejně nežádá náhradu způsobené škody, ale nemajetkové újmy.

K odročenému jednání měl žalobce dodat důkazy mj. o procentu domácího trhu na celkovém obratu a o tom, že BMP expedoval Budweiser Bürgerbräu i jinam než po Českobudějovicku. Byla snaha dokazovat "neškodu" i optimistickými články vedení Budvaru v tisku v dané době apod., ale k tomu už krajský soud nepřihlížel.

Rozhodl, že podle již pravomocných rozsudků se BMP dopustil nekalosoutěžního jednání tím, že od prvního čtvrtletí 2001 do vydání předběžného opatření 6. června 2002 uváděl na trh pivo s označením Budweiser Bürgerbräu. Budějovický měšťanský pivovar přitom prokazoval, že vyexpedoval jen kolem 2000 hektolitrů takto označeného produktu. Soud uzavřel, že tím způsobil Budějovickému Budvaru nemajetkovou újmu.

Její výši určil v relaci s požadavkem na milion korun tak nízkou proto, že přihlédl k tomu, že BMP měl u Úřadu průmyslového vlastnictví zapsané označení místa původu "Budweiser" od 21. dubna 1992; není proto vyloučeno, že se domníval, že je v později napadené formě může použít.

V českém právu není vztah těchto dvou zákonů - o ochranných známkách a o označení místa původu - dosud projudikován. Krajský soud proto ve volné úvaze rozhodl, že oba subjekty mohou pojmu Budweiser (s navazujícími Budbräu, Budbräu, či na druhé straně Bürger Bräu či Bürgerbräu) na svých produktech užívat, ale ne tak, aby vyvolávaly záměnu těchto výrobků.

Budějovický měšťanský pivovar se zkrátka při užívání napadeného označení mohl domnívat, že prostě "jede" podle svého práva. Proto mu krajský soud stanovil povinnost náhrady způsobené nemajetkové újmy jen ve výši, která by pro něj měla toliko "výchovný" efekt.

Rozsudek není v právní moci.

Z Úřadu průmyslového vlastnictví:

Budějovický Budvar získal jako první 10. dubna 1934 právo přednosti pro známku Budweiser Bier Bräu, později si nechal chránit značky Budweiser Beer a Budweiser Budbräu, od 31. března 1960 slovní podobu Budweiser, v roce 1970 Budweiser Budvar.

Jihočeské pivovary, resp. BMP, mají od roku 1992 zapsánu ochrannou známku Budweiser Bürger Bräu administr. insigl. 1795, od prosince 1993 známku Samson Budweiser Bürgerbräu. V lednu 2002 požádal BMP o ochranu známky Budweiser Bürgerbräu, v červnu téhož roku o ochranu B. B. originál světlý ležák Budweiser Bürgerbräu (a obdoby se třemi a čtyřmi "B".)

Úřad průmyslového vlastnictví tyto známky BMP zaregistroval. Podle zpráv v tisku chce Budějovický Budvar rozhodnutí úřadu napadnout správní žalobou. (Českobudějovický deník)


Budvar prohrál spor o známku v Polsku

[neděle, 12. listopad 2006]

Polský patentový a známkový úřad uznal právo Budějovického měšťanského pivovaru (BMP) k prodeji piva s označením Budweiser Bier a Budweiser Bürgerbräu na polském trhu. Soud zohlednil to, že BMP použil v roce 1802 jako vůbec první na světě označení Budweiser pro pivo z Budějovic. (MF Dnes)


Budějovický Budvar po ročním provozu vyhodnotil fungování nového informačního systému. Informační systém zlepšil řízení, přispěl k zefektivnění všech procesů a také zvýšil celkovou konkurenceschopnost pivovaru.

Po ročním fungování v ostrém provozu bylo provedeno vyhodnocení nového informačního systému v pivovaru Budějovický Budvar, n.p. Informační systém za 34 mil. Kč splnil očekávání. Zásadním přínosem je rychlejší přístup k informacím potřebným pro měření, vyhodnocování a kontrolu všech procesů ve firmě. Data jsou k dispozici v takové struktuře, která umožňuje rychlé a kvalifikované rozhodování. To ve svém důsledku vede k efektivnímu využívání zdrojů a úsporám nákladů. Podstatná je kvalitativní změna systému prodeje a distribuce zboží. Nyní je pivovar systematicky orientován na uspokojování potřeb zákazníků, což podstatně zvyšuje jeho konkurenceschopnost. Významným přínosem je také sjednocení informačních systémů ve všech zahraničních dceřiných společnostech, které mimo jiné umožní průběžnou kontrolu jejich obchodních a finančních dat.

„Můžeme říci, že to byla nezbytná investice. Nyní můžeme rychleji a efektivněji kontrolovat a řídit všechny procesy ve firmě. Je to nástroj, který nám pomáhá pružněji reagovat na potřeby zákazníků a také přispívá k celkovému snižování nákladů,“ říká Ing. Petr Žáček, ekonomický ředitel Budějovického Budvaru. „Systém dále rozšíříme implementací manažerské nadstavby, kterou zahájíme ve druhé polovině ledna 2007,“ dodává Žáček. Tento tzv. „Manažerský informační systém“ (MIS) umožní například plánování ve více variantách a tím výrazně usnadní hledání optimálních řešení při rozhodování o strategii dalšího rozvoje pivovaru. Budějovický Budvar tak získá další účinný nástroj, kterým v příštím roce podpoří letošní růstové trendy.

Potřeba modernizovat informační systém byla vyvolána především zvyšujícími se požadavky, které zákazníci kladou na logistiku, distribuci zboží a úroveň všech služeb. Zvláště v případě rychloobrátkového zboží je dnes naprosto nezbytné rychlé zpracování dat a flexibilní rozhodování. Dalším cílem projektu bylo zlepšení řízení všech procesů a zvýšení ekonomické efektivity celé firmy. Výběrového řízení se zúčastnilo šest softwarových společností. Implementace informačního systému byla ukončena v září 2005 spuštěním do ostrého provozu. V první etapě byly zavedeny moduly „obchod-distribuce“ a „finance“. Investice činila 34 mil. Kč, což bylo asi 13% z celkové sumy 260 mil. Kč, kterou Budějovický Budvar v roce 2005 vložil do svého rozvoje. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Budějovický Budvar zvýšil od loňského listopadu do letošního října prodej lahvového piva v tuzemsku o 28 procent. Včera to řekl tiskový mluvčí Budvaru Petr Samec. Nárůst podnik přičítá zejména přechodu na nové půllitrové lahve, které nahradily původní hnědé obaly používané od počátku 90. let. Budvar do nich začal pivo stáčet právě před rokem. Investice do výměny činila téměř 50 milionů korun.

"Zvýšení prodeje bylo dosaženo i v zahraničí, a to o 4,4 procenta," řekl mluvčí. Dodal, že celkový prodej lahvového piva z Budvaru včetně exportu se tak za uvedené období meziročně zvýšil o více než 12 procent.

Lahve pivovar vyměnil u všech svých značek. Stáčí do nich jak světlý ležák a světlé výčepní pivo, tak i nealkoholické pivo. Budvar nezměnil jen obal, ale i vzhled a design etiket a hliníkové fólie na hrdle. Zároveň vzhled sjednotil s třetinkovými obaly. Hlavním cílem úprav bylo zvýšení konkurenceschopnosti a lepší odlišení od ostatních značek. Díky menší hmotnosti nových lahví, a tedy i nižší spotřebě pohonných hmot, Budvar ušetřil na distribuci zboží 1,5 milionu korun. (Českobudějovický deník)


Budvar může do Číny

[neděle, 12. listopad 2006]

Vrchní lidový soud v Pekingu zamítl odvolání americké společnosti Anheuser-Busch, Inc. a potvrdil v plném rozsahu rozhodnutí soudu první instance, vydané letos v červenci, které Budvaru umožnilo registraci ochranných známek Budějovický Budvar v Číně.

Rozhodnutí je konečné a Budějovickému Budvaru se tak po devítiletém úsilí konečně otevřela cesta na atraktivní čínský trh. „Kupní síla obyvatelstva se v této zemi postupně zvyšuje a roste i poptávka po autentickém a kvalitním značkovém zboží z dovozu. Z dlouhodobého pohledu považujeme čínský trh za dobrou obchodní příležitost,“ uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Dosud Budějovický Budvar do Číny pivo nevyvážel právě z důvodů neukončené registrace. Čínský trh je přitom všeobecně považován za velmi perspektivní. Je to globálně největší a zároveň nejrychleji rostoucí pivní trh na světě.

Přestože spotřeba piva na hlavu je tam zatím relativně nízká, zhruba 20 litrů, je do roku 2010 očekáván nárůst konzumace piva až o 30 procent. To vzhledem k počtu obyvatel představuje objem nejméně 60 miliónů hektolitrů. (Právo)


Budějovický Budvar dosáhl v letošním roce výrazného nárůstu prodeje na stagnujícím a náročném rakouském trhu. Za prvních deset měsíců roku 2006 bylo dosaženo meziročního zvýšení o 13%. Na zvýšeném prodeji mají hlavní podíl změny v systému distribuce nastartované v roce 2005 a proto bude od ledna 2007 tento model rozšířen na celé Rakousko.

Budějovický Budvar, n.p. zaznamenal v průběhu prvních deseti měsíců letošního roku výrazné zvýšení prodeje piva v Rakousku. Meziroční nárůst v období leden až říjen činí 13%. To je vynikající výsledek vzhledem k tomu, že rakouský pivní trh je velmi náročný a v současné době stagnuje. Ležák Budweiser Budvar je nejprodávanějším importovaným prémiovým ležákem v Rakousku a tuto pozici chce udržet i v příštích letech. Úspěšné letošní výsledky mají základ ve změnách systému distribuce, které nastaly v roce 2005. Díky majetkovému propojení dosavadního klíčového importéra – firmy Kolarik & Buben GmbH - s pivovarem Ottakringer Brauerei je nyní možné k prodeji využívat rozsáhlou distribuční síť rakouského pivovaru.

„Tato forma spolupráce zatím fungovala pouze ve východní části Rakouska. Vzhledem k velmi dobrým výsledkům ale rozšíříme v roce 2007 nový model na celé Rakousko. Firma Kolarik & Buben tam nahradí našeho dosavadního importéra,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Očekáváme, že naše prodeje v Rakousku se budou díky naplánované optimalizaci distribuční sítě i v příštích letech zvyšovat, do roku 2010 chceme naše prodeje navýšit o 18% v porovnání s rokem 2006,“ dodává Samec. Rakousko patří mezi 5 nejdůležitějších exportních trhů Budějovického Budvaru. V roce 2005 tam Budějovický Budvar prodal 39 000 hl světlého prémiového ležáku.

Firma Kolarik & Buben patří mezi tradiční dovozce Budvaru do Rakouska – spolupráce trvá již od roku 1926. Rodině Kolarik patří vyhlášená vídeňská restaurace Schweizerhaus ve vídeňském Prátru, která je známá a oblíbená právě díky dokonale ošetřenému a načepovanému Budvaru. Schweizerhaus je zároveň vůbec největší restaurací na světě, která točí Budweiser Budvar. V letošním roce tam hosté vypili téměř 6 000 hl světlého ležáku. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Budějovický Budvar dostal dnes oficiální informaci o tom, že jeho ochranná známka „Budweiser Budvar“ byla platně registrována na území Portugalska. Proces registrace ochranné známky byl zahájen již v roce 1999. Nyní byla známka s konečnou platností zaregistrována.

“Po sedmi letech jsme dosáhli dalšího konečného vítězství, které nám poskytuje známkoprávní jistotu a umožňuje nám bez rizika investovat do rozvoje našich obchodních aktivit na portugalském trhu,” říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Registrace ochranné známky je obecně faktorem, který podporuje rozvoj obchodu a umožňuje bez rizik využívat potenciál konkrétního trhu. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Značka „Budweiser Budvar“ byla letos jako jediná česká značka zařazena do prestižního britského seznamu „CoolBrands“. Světlý ležák z produkce pivovaru Budějovický Budvar má v Británii velmi dobré renomé, zejména mezi mladou generací. Důkazem mohou být i letošní předběžné výsledky prodeje, které vykazují významný meziroční nárůst o 12%. Letos se výrazně posiluje pozice Budvaru zejména mezi točenými pivy, kde zvýšení dosáhlo 15%. Točený Budvar si tak můžete objednat již v 1200 britských restauracích. Dosažené výsledky jsou o to cennější, že britský trh s pivem podle průzkumů letos poklesne až o 3%. V segmentu importovaných prémiových ležáků patří ležáku Budweiser Budvar 5. místo mezi 10 nejprodávanějšími značkami v Británii.

Světlý ležák Budweiser Budvar patří ve Velké Británii mezi moderní a módní značky. Jako jediný český výrobek byl letos zařazen do prestižního seznamu „CoolBrands“, který sestavila organizace nezávislých odborníků Superbrands. Jedním z kritérií pro zařazení do seznamu byl i nezávislý průzkum mezi spotřebiteli. V aktuálním přehledu figuruje pouze 94 světových značek ze všech oborů. Budweiser Budvar má v Británii vynikající renomé a jeho popularita zejména mezi mladými lidmi se stále zvyšuje. Svědčí o tom mimo jiné i letošní nárůsty prodeje. Za prvních deset měsíců roku 2006 vzrostl export Budějovického Budvaru do Spojeného království meziročně o 12%. Britský trh s pivem přitom dlouhodobě stagnuje a letos podle průzkumů zřejmě poklesne asi o 3%. Pivu Budweiser Budvar patří 5. místo mezi deseti nejprodávanějšími importovanými prémiovými ležáky v Británii.

„Jsme hrdí na to, že naše pivo je jediným zástupcem České republiky v seznamu „Coolbrands“. Aktuálně tedy patříme mezi značky, které jsou v Británii nejvíce „IN“. Dobré jméno se zvláště ve Spojeném království nedá vybudovat přes noc,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. „Rostoucí popularita se odráží i v našich letošních prodejních výsledcích. Zejména nás těší nárůst v sudovém pivu, kde došlo ke zvýšení dokonce o 15%. Dnes si můžete točený Budweiser Budvar objednat již v 1200 britských hospodách. Zaměřujeme se hlavně na kvalitní podniky pro mladší generaci, jejichž počet chceme dále zvyšovat,“ dodává Petr Samec. Průměrná cena točeného Budvaru v Londýně se pohybuje mezi 3-3,5 GBP (123,8-144,4 Kč) za pintu (0,562 l). Spojené království je pro Budějovický Budvar druhým nejdůležitějším exportním trhem, na který směřuje téměř 20% z celkového vývozu pivovaru (asi 100 000 hl ročně). Budvar vyváží do Spojeného království především světlý ležák. Na celkových prodejích se z 30% podílí sudové pivo. V roce 2005 začal Budějovický Budvar v Británii prodávat i tmavý ležák v sudech a od ledna 2006 i v lahvích.

Britský trh patří mezi nejnáročnější na světě a místní konzumenti dávají přednost zejména vysoké kvalitě, kterou dokáží nejen poznat, ale i ocenit. Přednost přitom dávají pivu vyrobenému přímo v Británii. U importovaných piv, která tvoří 15% celkové spotřeby piva v Británii, preferují zákazníci především vysokou kvalitu, jedinečnou chuť a také originální původ. Samozřejmostí je vynikající image a pověst značky. O to dbá od roku 2001 dceřiná společnost Budweiser Budvar UK Limited, která má 16 britských zaměstnanců a sídlí v Londýně.

Do seznamu „CoolBrands“ byl Budwesier Budvar zařazen již podruhé. Poprvé to bylo v roce 2004. Více informací o „CoolBrands“ najdete na www.superbrands.com/uk. (Web Budvar)


Tolar pil nejdražší pivo v Moskvě

[neděle, 12. listopad 2006]

Vrchní sládek Budějovického Budvaru vzpomíná na své začátky v pivovaru a říká, že Češi umějí pít pivo

Nejraději pije pivo, které je dobře upravené a vychlazené. Nejlépe si odpočine na zahradě. Už více než čtyřicet let pracuje v pivovaru Budějovický Budvar. V pozici hlavního sládka pivovaru v devadesátých letech spolurozhodoval o modernizaci podniku.

„Byla to doba, která přinesla velké pracovní vypětí, ale když vidíte, že to, co děláte, má úspěch, je to obrovská motivace, která vás žene do další práce,“ říká Josef Tolar.

* Kde a s kým pivo nejraději pijete?

Pivo není nápoj k tomu, aby ho člověk konzumoval sám. Nejlépe se pije s lidmi, se kterými je člověku dobře. Já nejsem množstevním konzumentem piva. Je to i tím, že v práci pořád něco ochutnávám. Plné sklenice se napiji v létě po sportu nebo v zimě na lyžích.

* Proč jste se vlastně rozhodl pracovat v pivovarnictví?

Vždycky mě bavila chemie, proto jsem si vybral studium potravinářské chemie na vysoké škole chemicko technologické. Protože moji rodiče bydleli u Budějovic, myslel jsem na to, že bych se sem rád vrátil. Z podniků, které tady byly, jsem si vybral Budvar, který byl tehdy zařazen do skupiny Jihočeské pivovary.

* V pivovaru jste prošel několika profesemi. Pomáhají vám tyto zkušenosti při řízení lidí?

Když jsem nastoupil, fungovala zásada, že každý nováček musel projít celou řadou pracovních skupin. Teď jsem v pivovaru jediný, kdo ví, jak se pracovalo s dřevenými sudy. Vyzkoušel jsem si, jak se vymývají. Tenkrát si k tomu řemeslníci svítili svíčkou. Dnes už je to pasé, ale když máte někomu něco nařizovat, je dobré vědět, jak se to dělá.

* Jak vypadá běžný den sládka budějovického pivovaru?

Dříve byl sládek předákem skupiny, pracoval s ostatními. Dnes přibyly manažerské funkce, zastupování pivovaru navenek, jednání s dodavateli.

* V čem spočívá řemeslná část vaší práce?

Je to inspekce po celém pivovaru. Hlásí se, co je nového, jaké pivo půjde na sudování. Ochutnává se, zda je pivo v pořádku.

* Zdá se, že vše, na co jste sáhl, se vám dařilo. Nechtěl jste někdy z pivovarnictví odejít?

V roce 1968 to za mě udělali jiní. Tehdy jsem byl chvíli ze školy, účastnil jsem se studentského hnutí. Při kádrování mi to spočítali, z vedoucího laboratoře jsem se stal technikem. Uvažoval jsem, že si najdu práci jinde, ale všude mi řekli, že o takového člověka nemají zájem.

* Jaké období kariéry bylo nejlepší?

Nejmilejší bylo pro mne období mezi roky 1990 a 2000, kdy jsme museli naráz vše předělávat, zvyšovat produkci pivovaru a rozhodovat o nové technologii. Bylo to období velkého nasazení a velkých úspěchů.

* Najdete si chvíli na odpočinek, jak trávíte volný čas?

Máme tu klub vysokohorských turistů. Když jsme někde řekli, že jsme klub vysokohorských turistů z Budvaru, tak se nám smáli, že chodíme jen od hospody k hospodě, ale my jsme třeba vylezli na Gerlachovský štít. Teď už se to změnilo, zdědil jsem po rodičích včelín a obrovskou zahradu. To jsou takové dědkovské zábavy, na které si zvykám.

* Máte rád zimní sporty?

Na lyže jsem jezdil na Šumavu. Tenkrát se ještě jezdilo okolo hraničního přechodu Dvořiště. Vždycky jsme mezi sebou vtipkovali, jestli jet rovně, nebo doprava. Rovně byla hraniční závora z tankového kanonu. Pokaždé jsme odbočili na Šumavu.

* V posledních letech jsou v módě piva s ovocnou příchutí. Chutnají vám?

Pil jsem ho už za minulého režimu na zahraniční výstavě. S kolegou jsme k němu přistupovali s despektem. Pivo má být pivo, kdepak třešňové nebo citronové. Pak jsem se napil a musel jsem s překvapením říci, že je to pivní nápoj a že ta ovocná složka je velmi zajímavá.

* Mají takové produkty šanci uplatnit se na českém pivovarském trhu?

Český konzument je silně tradiční, málokdo aktivně hledá nové chutě. Klientela je u těchto produktů omezená, ale může to být zajímavé oživení například pro ženy.

* Vždy, když se Češi vracejí z dovolené v cizině, vyprávějí si mezi sebou, jak drahé tam měli pivo. Kde jste si dal nejdražší české pivo.

Bylo to naše budvarské pivo. Před deseti lety mi v moskevském klubu řekli, že sklenice stojí čtyři a půl dolaru, což je nesmyslná cena i na Spojené státy. Podle sklenic na stolech to ale Rusům nevadilo.

* Umí Češi pít pivo?

Určitě umí. Nechci to soudit, ale například v Brazílii je největším lákadlem pivo vychlazené na jeden stupeň Celsia. To už se nedá poznat, jakou má to pivo chuť. Chuťově nejvýhodnější je náš způsob, kdy má pivo teplotu mezi šesti a osmi stupni.

* České pivovary skupují zahraniční firmy. Může se stát, že výroba tradičního českého piva zanikne?

Každý zahraniční vlastník přináší své postupy pro výrobu, které se dříve nepoužívaly. Tím se chuťový profil piva mění. Zatím ale pořád platí, že skupina českého piva je, i když s některými odchylkami, vymezená. (MF Dnes)


Včera vydal Budějovický měšťanský pivovar a.s. (dále jen BMP) tiskové prohlášení o tom, že jejich ochranná známka „Budweiser Bürgerbräu“ byla registrována v Polsku. Zveřejněné prohlášení BMP je zavádějící a zkreslené. Budějovický Budvar, n.p. proto považuje za nutné uvést informace na správnou míru.

Zveřejněné prohlášení BMP je zavádějící a zkreslené. Budějovický Budvar, n.p. proto považuje za nutné uvést informace na pravou míru. V žádném případě se nejedná o konečné a definitivní rozhodnutí polského patentového úřadu, protože tam funguje jiný systém než například u nás. Polský úřad pouze formálně zveřejnil registraci. Proti zmíněné registraci podal Budějovický Budvar již 7. listopadu 2006 své námitky s řadou argumentů. V minulých dnech tedy začalo standardní námitkové řízení před patentovým úřadem (nikoliv před soudem), které potrvá asi 6-9 měsíců. Teprve po ukončení tohoto námitkového řízení vydá patentový úřad rozhodnutí, kterým buď potvrdí platnost registrace, nebo ji zamítne. Rozhodnutí patentového úřadu bude možné napadnout žalobou u správního soudu. BMP často argumentuje tím, že má historická práva k užívání pojmu „Budweiser“. BMP ale není univerzálním právním nástupcem původního německého pivovaru, jak tvrdí, a z tohoto důvodu mu žádná „historická práva“ nenáleží. „Není to subjektivní názor nebo pocit Budějovického Budvaru. Letos v červnu to v rozsudku k jiné kauze výslovně potvrdil i Vrchní soud v Praze,“ říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru.

V Polsku platí při registraci ochranných známek jiný systém než například u nás. Polský patentový úřad po provedení formálního průzkumu a s přihlédnutím k případným připomínkám třetích stran přihlášku ochranné známky formálně zaregistruje a registraci zveřejní. „Registrace ochranné známky, o níž hovoří BMP, je pouze formálním aktem, o jehož platnosti bude polský patentový úřad teprve rozhodovat v rámci řízení o námitkách ze strany Budějovického Budvaru. Nejde o konečné rozhodnutí, jak tvrdí BMP. Polský patentový úřad tedy v žádném případě dosud pravomocně nepotvrdil jakákoliv práva BMP k označení „Budweiser Bürgerbräu“,“ doplňuje Petr Samec. Po zveřejnění registrace standardně nastává fáze, kdy subjekty, jejichž práva mohou být registrací poškozena, mohou proti registraci podat námitky. Budějovický Budvar, který má v Polsku mimo jiné výhradní práva k ochranné známce BUDWEISER, tak učinil již 7.11. 2006 a námitky podal. Nyní tedy běží standardní námitkové řízení, které bude trvat 6-9 měsíců. Budějovický Budvar má v Polsku platně registrované ochranné známky „Budweiser“, „Budweiser Budvar“ a „Budweiser Budbräu“. Těchto ochranných známek se poslední rozhodnutí polského patentového úřadu nijak nedotýká.

BMP rozpoutal proti Budějovickému Budvaru v minulosti řadu soudních sporů, především v souvislosti se spekulativní snahou získat pro sebe ochranné známky s prvkem „Budweiser“. Své údajné nároky přitom BMP opírá o tvrzení, že k používání pojmu „Budweiser“ má historická práva a považuje se za univerzálního právního nástupce původního německého měšťanského pivovaru, založeného v roce 1795. Tato historická práva však neexistují. BMP vznikl až v roce 1992. Letos v červnu Vrchní soud v Praze v rozsudku k jiné kauze výslovně uvedl, že způsob vzniku BMP „vylučuje pojmově univerzální právní nástupnictví po jakékoliv právnické osobě“, tedy včetně bývalého německého pivovaru. (Web Budvar)


Jen málokterý z menších producentů piva se může pochlubit takovou sbírkou ocenění, jakou získal v posledních letech benešovský Pivovar Ferdinand. Spanilá jízda začíná v roce 1996, kdy Tmavý ležák Ferdinand 11% získává bronzový Táborský palcát a pokračuje v roce 1999 získáním Zlaté pivní pečetě opět v Táboře. Stejná značka, stejné pivo pokračuje ve vítězném tažení v roce 2005 na celostátní soutěži Pivo České republiky, kde získává první místo a tím i zlatou medaili. Aby toho nebylo málo - v roce 2006 pokračuje Tmavý ležák 11% Ferdinand ve vítězném tažení, a to prvním místem a Zlatou pivní pečetí na Slavnostech piva v Táboře. Desetistupňové výčepní pivo světlé získává od Sdružení přátel piva ocenění v roce 2001 a v roce 2002 získává ocenění od stejného sdružení speciál Sedm kulí. Špatně se nevede ani dvanáctistupňovému Světlému ležáku Ferdinand, který v roce 2004 získal v Táboře Stříbrnou pivní pečeť a pokračoval ve stejném roce vítězstvím na trutnovském Pivtestu, ve kterém si o rok později zopakoval úspěch třetím místem. V roce 2006 získal Světlý ležák Premium Ferdinand třetí místo, neboli bronzovou Pivní pečeť, opět u příležitosti táborských Pivních slavností a stejný ležák pokračuje v úspěších v roce 2006 na Žatecké dočesné, kde získává druhé místo, neboli stříbrnou medaili. Výborné umístění zde dosahuje i světlé desetistupňové pivo Ferdinand, které získává první místo a tím i zlatou medaili. V Žatci soutěžilo úctyhodných 35 pivovarů a kvalitu piva hodnotilo 25 profesionálních degustátorů a také laická veřejnost. Otom, že tato soutěž získává rok od roku na významu, svědčí nejen počet přihlášených soutěžících, ale i garant soutěže, kterým je Chmelařský institut Žatec, tedy společnost zaručující kvalitu. O to víc mohou být Benešovští na své pivo hrdí. "Značka Ferdinand do našeho regionu neodmyslitelně patří," říká Milan Bílek, který je od roku 2001 sládkem pivovaru. Od roku 1897, který je spjat s nesmazatelnou značkou Ferdinanda d ď Este, je Milan Bílek šestnáctým sládkem. "Stejně jako dříve i dnes platí, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá," poukazuje na nutnou symbiózu mezi pivovarem a personálem, který pivo zákazníkovi podává. U malých pivovarů to platí dvojnásobně, aby měly šanci získat nové konzumenty. "Dodržovat zásady kvality piva, to je předpoklad pro spokojenost zákazníka," dodává Milan Bílek. Postupnými kroky Pivovar Ferdinand zvyšuje svůj podíl na "domácím", regionálním poli. "Chceme se ještě více prezentovat v gastronomii i maloobchodě. Půjdeme cestou vlastních hospod, kde budeme moci prezentovat své výrobky a kde naše pivo bude možné kvalitně ošetřit," přibližuje plány společnosti Milan Bílek. A co může spotřebitel od piva s etiketou Františka Ferdinanda d ď Este očekávat? "Ferdinand je klasický typ piva vyráběný klasickou českou technologií hlavního kvašení v otevřených kádích a dozrávání piva v ležáckých sklepích," vysvětluje sládek a dodává, že od roku 1897 se tato technologie v zásadě nijak nezměnila. "Je náročná na lidský potenciál a energetické zdroje, nicméně přináší skutečnou kvalitu. Naše pivo, které má na etiketě sousloví skutečné pivo, je klasika, která přetrvává po celá staletí. Přenáší se z generace na generaci benešovských sládků," říká Milan Bílek. Dodejme, že v benešovském pivovaru se pivo vyrábí 60 až 70 dní, zatímco v tzv. intenzifikačním procesu velkých pivovarů trvá výroba pouhých 14 dní, ovšem s použitím jiných postupů. S pivem značky Ferdinand se vedle Benešovska můžeme setkat především v Praze, například ve známé stylové restauraci Ferdinanda, na východě Čech třeba v Hradci Králové, dále v jižních nebo západních Čechách a samozřejmě také ve středočeském regionu. Nastartováno má pivovar i na solidní exportní úspěchy, a to nejen v Evropě, ale i v Zámoří. "Značka Ferdinand a Old Bohemia Beer, "staré české pivo", jsou naše registrované značky a v zahraničí při prezentacích mají velmi dobrý ohlas," komentuje exportní vyhlídky Milan Bílek. Pivovar Ferdinand zaměstnává cca 85 lidí z Benešova a okolí a je pevně zakotven jako důležitá součást regionu Benešovska. Hrdost a sounáležitost k regionu by proto Benešovským měla velet, že "Ferdinand je moje pivo". (Benešovský deník)


Klášterské pivo je v našem regionu velice oblíbené. Právě na regionální trh klade vedení pivovaru velký důraz. Na jedné straně tu je snaha proniknout do celé republiky, ale i na zahraniční trhy - třeba do Skandinávie, Německa i Číny. Na straně druhé si ale vedení pivovaru velice váží zákazníka z regionu. I proto tu je další soutěž, kterou Pivovar Klášter připravil spolu s Boleslavským deníkem. A tradičně ji připravuje každým rokem. Dlouhohodobá čtenářská soutěž Pivo na rok se tak uskuteční i letos. Již od příštího týdne budou mít čtenáři možnost si ověřit své znalosti z pivovarnictví. A ceny, které v pivovaru s Deníku připravují, jsou určitě velice zajímavé Od 10. listopadu 2006 každý pátek až do 12. ledna 2007 bude na stránkách Boleslavského deníku otištěn soutěžní kupon, na kterém mimo soutěžní otázky bude pro milovníky klášterského piva připraven i vtipný slogan. Soutěžící musí vždy zaškrtnout správnou odpověď a soutěžní kupon doručit do redakce Boleslavského deníku. Z každého kola bude vylosováno vždy deset výherců, kteří obdrží pozvánku pro dvě osoby na slavnostní vyhodnocení (včetně pohoštění). Na slavnostním večeru se uskuteční i slosování o tři hlavní ceny: pivo na rok (365 lahví klášterského piva), pivo na půl roku a pivo na čtvrt roku. Pro všechny zúčastněné zde bude dále připravena celá řada zábavných soutěží a bohatá tombola. Jména výherců jednotlivých kol budou průběžně zveřejňována na stránkách Boleslavského deníku a pozvánky rozešle Pivovar Klášter až po ukončení celé soutěže, tzn. v polovině ledna 2007. Šance na výhru jsou opravdu velké. Může se totiž stát, že budete vylosování i vícekrát. Obdržíte tedy i více pozvánek a můžete s sebou na slavnostní večer vzít i své rodinné příslušníky či přátelé. Nezapomeňte si tedy příští pátek koupit Boleslavský deník! (Boleslavský deník)


Už na přelomu 13. a 14. století se v premonstrátském klášteře v Praze na Strahově vařilo pivo. Pivovar tam sice na začátku minulého století zanikl, ale téměř sto let poté se jej podařilo znovu obnovit. A už po pěti letech provozu se minulý týden dostalo té nejdůležitější osobě v pivovaru titulu sládek roku.

„Je to veliký závazek, musím se teď snažit dělat co nejlépe svoje řemeslo, protože lidé budou zvědaví na pivo od sládka roku,“ usmívá se hrdě Martin Matuška, jehož jméno zmíněným titulem ověnčilo Sdružení přátel piva. Hrdě předvádí pivovarskou technologii od varny až po ležácké tanky a se zápalem vypráví o polotmavém a černém pivu sv. Norbert, které vaří. „Žádné filtrování, pasterizace, ani konzervace. Je to čistý přírodní produkt, opravdový tekutý chléb,“ vysvětluje sládek.

Pivovar je v klášteře v dlouhodobém pronájmu a sídlí na jiném místě než ten historický. „Objekty jsou hezky zrekonstruované a i vztahy mezi komunitou a pivovarem jsou skvělé. Jsou tu velmi vstřícní, rádi nás vidí a my sem rádi zajdeme, zvlášť s návštěvami,“ říká bratr Gilbert, který si pochvaluje mok z dílny místního sládka: „Pořád říkám, že se černé pivo mělo jmenovat po mém patronovi, svatém Gilbertovi,“ podotýká s šibalským úsměvem. Největším znalcem piva v komunitě strahovských premonstrátů je prý bratr Václav. „On o pivo doslova pečuje. Když ho máme, stará se, aby bylo správně vychlazené, a při větších oslavách, když pozveme hosty, opatříme sud a on dělá hlavního výčepního,“ říká bratr Gilbert.

U piva se na Strahově schází státníci, jejich manželky, ale s návštěvou sem prý z nedalekého arcibiskupství čas od času přijde i pan kardinál. „Pije-li se pivo v přiměřené míře, tak lidi spojuje. I dva cizinci, když sedí vedle sebe, si o něm povídají. U láhve vodky se takové řeči nevedou,“ připomíná sládek roku známý fakt, že pěnivý nápoj lidi spojuje.

Jak jsme zjistili, žehná se nejen víno na Moravě, ale i pivo na Strahově. „Místní duchovní správce P. Hugo Zikmund OPraem. požehná speciální vánoční várku devatenáctistupňového piva při slavnosti 5. prosince. Vystoupí tu i místní chrámový sbor s pivní adaptací Rybovy vánoční mše,“ chlubí se Martin Matuška a spěchá zpět k práci. „Dej Bůh štěstí, říkáme my pivovarníci,“ loučí se ve spěchu, aby včas navařil další várku piva pro své zákazníky. (Katolický týdeník)


Ústecká nápojářská skupina Drinks Union, která sdružuje čtyři pivovary a likérku KB Likér, za tři čtvrtletí meziročně zvýšila zisk téměř o polovinu na více než 67 milionů korun. Ve stejném období loni hospodařila firma se ziskem 47 milionů korun. Tržby společnosti za prvních devět měsíců roku proti stejnému období loni o procento na téměř 906 milionů korun.

„Růst zisku souvisí především s úsporami v oblasti nákladů,“ řekl finanční ředitel společnosti Miroslav Bretšnajdr. Za růstem tržeb stojí téměř sedmnáctiprocentní zvýšení prodejů lihovin, dodal.

Celkový výstav piva v pivovarech Zlatopramen, Velké Březno, Louny a Kutná Hora za prvních devět měsíců přesáhl 682 tisíc hektolitrů, což je přibližně o dvě procenta méně než v roce 2005. „Důvodem mírného poklesu v prodeji piva byla nejen letošní podstatně delší zima a tím i menší zájem zákazníků konzumovat pivo v chladném počasí, ale také nedostatečné výrobní kapacity, které naopak neumožnily plně uspokojit poptávku v extrémních vedrech v červnu a červenci,“ řekl obchodní ředitel Drinks Union Denis Roháč.

Prodej lihovin vzrostl v prvním pololetí téměř o 17 procent na téměř 40 tisíc hektolitrů. „Růst jde, stejně jako v předchozím období, napříč celým výrobkovým portfoliem, ale nejvýznamnějším tahounem je vlajková loď Stará myslivecká, která se po redesignu etikety v loňském roce trvale usídlila mezi deseti nejprodávanějšími lihovinami u nás,“ řekl ředitel divize KB Likér Pavel Kadlec. Dodal, že stále větší podíl tvoří také nízkoalkoholické lihoviny, mezi které patří například značka Squash.

Společnost Drinks Union je podle loňských údajů čtvrtým největším domácím výrobcem piva a největším českým exportérem piva do Německa. Značka Zlatopramen je nejprodávanějším jedenáctistupňovým pivem. Divize KB Likér je třetí největší likérkou v zemi. (Tisková zpráva Drinks Union)


Šedesát šest piv se letos utkalo o prvenství v prestižní degustační soutěži České pivo 2006, která byla vyhlášena v předvečer svátku svatého Václava v Praze. " Čeští sládci a pivovarníci rozhodli, že skupina tří moravských pivovarů Holba, Zubr a Litovel vaří nejlepší česká piva," konstatovala mluvčí přerovského Pivovaru Zubr Hana Matulová. Ze šesti udělovaných medailí si moravské pivovary přivezly hned čtyři trofeje - jednu zlatou medaili, jednu stříbrnou a dvě bronzové. Soutěž každoročně vyhlašuje Český svaz pivovarů a sladoven ve spolupráci s výzkumným ústavem pivovarnickým a sladařským. (Přerovský deník)


Situácia v banskobystrickom Pivovare Urpín je aj napriek tri roky trvajúcemu konkurzu stabilizovaná. Orientuje sa už iba na hlavnú činnosť - produkciu piva.

Pivovar Urpín BB, s. r. o., v konkurze, za ostatné tri roky prešiel výraznými zmenami. Hlavným cieľom jeho manažmentu je zachovanie výroby piva v jednom z posledných slovenských pivovarov. Aj keď na Slovensku od zavedenia vysokých spotrebných daní na pivo sa jeho spotreba dlhodobo dramaticky znižuje, darí sa stabilizovať produkciu piva v Banskej Bystrici.

Urpín prešiel ekonomickou reštrukturalizáciou a momentálne je jeho hospodársky výsledok vyrovnaný. Pri počte 80 zamestnancov vyrába ročne 75 000 hektolitrov piva a nealkoholických nápojov. Dokonca došlo k miernemu nárastu podielu v predaji na slovenskom trhu.

S novou značkou Urpiner dosiahol v tomto roku významný úspech na celoslovenskej odbornej degustácii pív Pivná korunka 2006. Získal striebornú medailu za 12-stupňový ležiak svetlý a bronzovú za 11-stupňový ležiak tmavý. Svedčí to o vysokej kvalite a vynikajúcej tradičnej chuti, ktorá presviedča i čoraz väčší počet zákazníkov.

Pôvodná značka piva Urpín sa už v Banskej Bystrici nevyrába. Proti jej zneužívaniu konkurenčným pivovarom sa vedie súdny spor, aby sa predišlo zavádzaniu spotrebiteľa. V budúcnosti sa očakáva ukončenie konkurzu a pokračovanie v rozvoji firmy. (Aktuality)


Autori tohto návrhu z generálneho riaditeľstva pre zdravie a ochranu spotrebiteľa Európskej komisie (DG SANCO) v Bruseli podľa Slovenského združenia výrobcov piva a sladu (SZVPS) chcú zaviesť reštriktívnu politiku v oblasti predaja týchto nápojov bez ohľadu na národné alebo miestne zvyklosti a súčasný stav. Uvádza sa to v stanovisku k opatreniu DG SANCO, ktoré po diskusii prijali členovia SZVPS v Bratislave.

Prezident združenia Štefan Karšay na adresu návrhu EÚ uviedol:"mýlia si konzumáciu alkoholu vo všeobecnosti s nadmerným užívaním alkoholických nápojov. Obrovská väčšina spotrebiteľov piva a iných alkoholických nápojov sú zodpovední dospelí ľudia, ktorí si počínajú striedmo."

Spoločnosti zastrešené SZVPS ďalej upozorňujú, že "mnohé z opatrení, ktoré návrh obsahuje, najmä v oblasti ochrany mladistvých, reklamy či prevencie, zákonodarstvo SR pozná a úspešne aplikuje. Pivovarnícke spoločnosti na Slovensku dobrovoľne a nad rámec zákona sami upozorňujú na nebezpečenstvo neprimeranej spotreby alkoholických nápojov a odporúčajú ich umiernenú konzumáciu".

V správe DG SANCO k projektu spoločnej alkoholovej stratégie EÚ, v prípade, že bude správa schválená, "môže obsahovať iniciatívy, ktoré budú viesť ku zmenám v reguláciách predaja nápojových produktov a celého odvetvia," domnieva sa SZVPS. Regulácia podľa ich stanoviska môže mať negatívny vplyv na trh a obchod s alkoholickými nápojmi, čo môže mať za následok rast čierneho obchodu, pašovania, kriminality, rast čiernych páleníc, prechod pitia od piva a vína na tvrdý alkohol. S reguláciou sa tiež spájajú ďalšie negatívne praktiky ako zvyšovanie právomoci úradníkom a kontrolórom. Postih by zrejme pocítili maloobchody a reštauračné pohostinské služby. (O peniazoch)


Bažant sa vyrába aj v Rusku

[neděle, 22. říjen 2006]

Export piva zo Slovenska sa za prvých deväť mesiacov tohto roka medziročne znížil približne na 31-tisíc hektolitrov. Predstavuje to pokles približne o dve tretiny.

Za celý minulý rok sa zo Slovenska pritom vyviezlo 118 109 hektolitrov. Export sa znížil aj vďaka licenčnej výrobe niektorých slovenských pív v zahraničí.

Zo slovenských značiek sa v cudzine vyrába plechovkové pivo Šariš a Zlatý Bažant. Pivo Topvar sa kedysi vyrábalo v Rumunsku.

„Rastúci export a dopyt po značke Zlatý Bažant na zahraničných trhoch viedol k spusteniu licenčnej výroby v Maďarsku, Česku a v Rusku,“ potvrdil hovorca spoločnosti Heineken Roman Krajniak. Licenčne vyrobené pivo v zahraničí sa však k nám nedováža.

Pivo Šariš sa vyrába v Maďarsku z iného dôvodu. „Je to preto, že na Slovensku nemáme stáčacie linky,“ povedala hovorkyňa pivovaru Šariš Drahomíra Mandíková.

Licenčná výroba sa uskutočňuje aj v slovenských pivovaroch a neustále rastie. V roku 2005 to bolo takmer 483-tisíc hektolitrov. Na Slovensku vyrába pivá Veľkopopovický Kozel a Gambrinus firma SAB Miller. Spoločnosť Heineken zas pivo Starobrno. „Kozel a Gambrinus sa u nás vyrába, lebo české výrobné kapacity nestačia a slovenské nie sú vyťažené,“ povedala Mandíková.

Značka, ktorú vyrába Heineken licenčne na Slovensku, sa neexportuje.

Množstvo licencovaných pív spoločnosti SAB Miller je na Slovensku stabilizované. Podľa Mandíkovej je celosvetový trend, že klesá predaj piva a netýka sa to len Slovenska.

Ďalším dôvodom, prečo firmy vyrábajú pivo v licencii, sú aj nižšie náklady na prepravu.

„Objem predaja zahraničných značiek na slovenskom trhu, či už vyrábaných licenčne na Slovensku, alebo dovážaných zo zahraničia, je pre našu firmu dôležitý. Tradičné slovenské značky však výrazne dominujú,“ povedal Krajniak z Heinekenu.

Licenčné výrobky sú rovnakej kvality ako originálne. „Typický chmeľ sa dováža. Voda ako dôležitý prvok sa upravuje, aby ph bolo rovnaké,“ povedala Mandíková.

Krajniak jej oponuje: „Dôležitosť vody v procese výroby piva sa niekedy preceňuje. Podstatne väčší význam má kvalita jačmeňa. Samotná chuť piva závisí od dodržania receptúry. Chuť a charakter piva sa nemení tým, že sa vyrába v inej lokalite.“

Dôkazom je značka Heineken, ktorá sa dlhodobo vyrába na rôznych miestach celého sveta, pričom kvalita, chuť a charakter piva sú rovnaké. (SME)


Prvých deväť mesiacov roku 2006 naznačilo, že podobne ako v minulom roku sa piva na Slovensku nevyrobí viac ako 4 mil. hektolitrov (hl). "Z hľadiska produkcie piva patria posledné roky medzi najslabšie v histórii slovenského pivovarníctva," informoval agentúru SITA výkonný riaditeľ zväzu výrobcov piva a sladu Roman Šusták. "Lepšia situácia je vo výrobe sladu, kde sa podarilo nahradiť výpadok na domácom trhu dôsledkom poklesu produkcie piva tým, že Slovensko zvýšilo export sladu," dodal. Konštatoval ďalej, že export sladu sa naopak dostal v posledných rokoch na svoje historické maximá.

Za tri kvartály tohto roka vyrobili pivovarníci necelé 3 mil. hl piva, kým v minulom roku bola produkcia o 5,9 % vyššia. Export piva, ktorý sa v dôsledku licenčnej výroby niektorých slovenských značiek v zahraničí medziročne znížil približne o dve tretiny, predstavoval 31 tis. hl. Výroba sladu na Slovensku však oproti vlaňajšku stúpla o 18 tis. ton. Jeho vývoz tak za sledované obdobie oproti minulému roku vzrástol o 5,8 %.

Pivovary za predaj piva a sladu v roku 2005 utŕžili celkom 8,9 mld. Sk, z čoho 21-percentný podiel predstavuje export. Na tržbách sa export podľa Šustáka podieľal najmä vývozom sladu. Slovenský pivovarnícky a sladovnícky priemysel v roku 2005 zamestnával 2 411 ľudí, pričom priemerné mesačné mzdy v tomto odvetví predstavovali 23 586 Sk. (Orange portal)


«« « Strana 758 z 810 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň