Reklama na PI Reklama na PI Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Parním vlakem do pivovaru

[pondělí, 13. srpen 2007]

Pochutnat si na kvasnicovém pivu, užít si koncert nebo šermířské představení a večer shlédnout velký ohňostroj. To vše mohou návštěvníci Chodové Plané, kde se v sobotu konají pivní slavnosti pivovaru Chodovar. Děti si také jistě vychutnají jízdu historickým parním vláčkem, který pojede z Plzně, Karlových Varů i ze Sokolova.

„Slavnosti začínají v 10 hodin netradičními prohlídkami pivovaru, kde lidé uvidí hrané scénky ze života pivovarské chasy. Od 13 hodin budou hrát Plzeňští heligonkáři a o hodinu později budou slavnosti oficiálně otevřeny,“ říká majitel pivovaru Chodovar Jiří Plevka.

Celé slavnosti budou jako vystřižené z filmu Postřižiny. Na návštěvníky Chodovaru, kteří v sobotu dorazí v kostýmu jako z počátku dvacátého století, čeká příjemné překvapení. Hned u vstupu obdrží od paní sládkové malý dárek

„Určitě bych všem návštěvníkům doporučil také zhlédnout neobvyklou kadeřnickou šou, která je inspirovaná slavnou scénou z filmu Postřižiny. V sobotu budou všichni svědky stříhání vlasů paní sládkové, a to v přímém přenosu. Své kadeřnické umění předvede český vlasový mág, vizážista a stylista Michal Zapoměl, kterého zná ve světě kadeřníků snad každý,“ dodává Jiří Plevka.

Bohatý bude i hudební program. Zahraje Chodovarka, Karel Gott Cover Band nebo Petr Kalandra Memory Band. Známé melodie připomenou skupiny Turbo revival a Lucie revival. Hvězdou večera bude známá kapela Blue Effect pod vedením Radima Hladíka, která rozezní pivovar od 22 hodin.

Na pivních slavnostech se zabaví i děti. „Před desátou hodinou večerní vystoupí skupina historického šermu Rytíři z Tachova. Pro publikum si připravili strhující ohňovou šou,“ láká návštěvníky do Chodové Plané majitel pivovaru.

Po velkém ohlasu z minulého ročníku je i o víkendu vypraven do Chodové tradiční parní vlak Chodovar Expres. Jeho jízdní řád a další informace jsou na www.chodovar.cz. (MF Dnes)


Žena jako inspirace pro pivní etikety

[pondělí, 13. srpen 2007]

Pivovarské muzeum v Plzni představí zajímavý výběr ze sbírky pivních etiket, které zakoupilo z pozůstalosti MUDr. Antonína Hajšmana. Nadšený sběratel dokázal shromáždit více než 20 tisíc etiket z celého světa a z různých časových období. Zhruba 400 z nich, které ženu zobrazují nebo se ženskou postavou inspirují, je od pátku 24. srpna do konce listopadu 2007 k vidění na výstavě v prostorách původního právovárečného domu v historickém centru Plzně.

„Motiv ženy se na etiketě vyskytoval proto, aby muže inspiroval ke koupi piva s přitažlivým obalem. Jindy, zejména u tmavých a speciálních druhů piv, podtrhl vhodnost piva i jako nápoje pro ženy,“ říká Jiří Hána, historik Pivovarského muzea a kurátor výstavy. Etikety jsou nejrůznějších tvarů a provedení, s ilustracemi v podobě grafických symbolů, kreseb, ale i fotografií.

• Největší zastoupení mají v expozici etikety z českých a německých pivovarů

• Nejstarší z vystavených etiket je z 20. až 30. let minulého století a jde o etiketu budějovického akciového pivovaru

• Etiketa dnes zaniklého pivovaru Michalovce na východním Slovensku zdobila speciální pivo, které se v dobách masové rekreace prodávalo na Zemplínské šíravě

• Nejexotičtější etikety pocházejí z Mexika, Indie, Tahiti nebo z Tirany v Albánii.

Výstava potrvá od pátku 24.8. až do konce listopadu. Bude součástí standardního návštěvnického okruhu v Pivovarském muzeu, nebo ji bude možno navštívit samostatně, denně od 10 do 18 hodin - za vstupné 20 Kč.

O sběrateli Antonínu Hajšmanovi

MUDr. Antonín Hajšman (1927 – 2000) sbíral pivní etikety, tácky, odznaky a další předměty spojené s pivem. Zajímal se o historii piva i o jeho současnost. Rád navštěvoval burzy, kde se setkával s přáteli a získával přírůstky do své rozsáhlé sbírky. Sbírku pivních etiket Dr. Hajšmana čítající přes 20 tisíc etiket z celého světa zakoupilo z jeho pozůstalosti na podzim roku 2005 Pivovarské muzeum v Plzni. Tím vlastně uchránilo výsledek jeho celoživotního koníčku před zánikem a rozptýlením. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Deset tanků vkročilo v srpnu letošního roku do Plzně. Kovoví obři směřovali do pivovaru, kde posílili tankový svazek existující již od června loňského roku. Jsou to tanky cylindro-kónické, určené ke kvašení piva.

Stavební část rozsáhlého projektu za téměř 120 milionů korun je téměř u konce, dnes pokračují práce na montáží technologického zařízení. Předpokládaná kolaudace a uvedení do provozu celého komplexu je na přelomu září-října 2007.

Stavba navázala na předchozí etapu projektu z let 2005-2006. Tanky byly usazeny do připravené betonové „ementálové“ konstrukce v blízkosti historické varny Pilsner Urquell v areálu plzeňského pivovaru.

Každý tank má objem 2 400 hektolitrů, hmotnost prázdného tanku je 25 tun, výška je téměř 16 metrů a vnitřní průměr 6,5 metrů.

Díky této „invazi“ bude plzeňský pivovar schopen vyrábět až 140 000 hektolitrů piva týdne, což představuje roční výrobní kapacitu přes 6 milionů hektolitrů.

Na instalaci těchto 10 cylindro-kónických tanků naváže další rozvoj varny Pilsner Urquell (dva nové měděné kotle) a zprovoznění šesti nových ležáckých tanků, které se očekává na jaře roku 2008.

Hlavním cílem této investice je zvýšení výrobní kapacity pivovaru v návaznosti na očekávaný růst poptávky po prémiovém pivu Pilsner Urquell na zahraničních trzích. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Prazdroj chce do UNESCO

[pondělí, 13. srpen 2007]

Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO by se rád prosadil Plzeňský Prazdroj. Má ambiciózní plán. Na prestižní listinu nejcennějších památek zapsat vstupní bránu do pivovaru a část historických sklepů.

„Je to sice zřejmě otázka desetiletí, ale nyní už podnikáme první kroky. Jsme teprve na samém začátku cesty,“ přiznává Markéta Formanová, manažerka turistických služeb Prazdroje. Ani jeden z navrhovaných pivovarských objektů dosud není ani oficiálně uznanou památkou v rámci našich národních předpisů. To by se však mělo změnit už do konce letošního roku.

„Dostat nějakou památku na seznam UNESCO je velice složitý proces. Předně musí být objekt oficiálně zařazen mezi kulturní památky a až poté se může ucházet o zapsání na seznam UNESCO,“ vysvětluje Pavel Domanický z Národního památkového ústavu v Plzni.

Záměr pivovaru vítá. „Se zástupci Prazdroje jsme už předběžně jednali a vysvětlili jim postup při podávání návrhu na prohlášení objektů kulturní památkou. Chráněné měly být podle mého názoru už dávno. Prazdroj si konečně uvědomil, že jde o prestižní záležitost,“ míní Domanický.

Z hlediska péče o tyto historické objekty pivovaru se pro Plzeňský Prazdroj nic nezmění, i když se mu je podaří prosadit mezi kulturní památky. „Už nyní jsme se o ně starali tak, jako by byly oficiálně prohlášenými památkami. Všechny opravy jsme konzultovali s památkáři, abychom nepoškodili jejich architektonickou a uměleckou kvalitu,“ prohlašuje Formanová.

Po zoologické zahradě patří pivovar společně s Pivovarským muzeem k nejvyhledávanějším turistickým cílům Plzně. „Ročně nás navštíví 160 tisíc turistů. Z toho je sedmdesát procent zahraničních návštěvníků. Historické objekty si proto rozhodně zaslouží stát se oficiálními památkami. Určitě jim to dodá ještě většího lesku,“ dodává Formanová.

Myšlenka Prazdroje má i podporu města. „Unikátní je, že o prohlášení kulturní památkou stojí samotný vlastník. Za exkluzivní považuji zejména pivovarské sklepy, které dodnes slouží svému účelu a jsou významnou technickou památkou. Šanci dostat se na seznam UNESCO snad mají, ale povést by se to mohlo nejdřív tak za deset let. Pro město Plzeň by to byla velká čest. Rozhodně je to však běh na dlouhou trať a teď stojíme teprve na jejím startu,“ říká náměstkyně primátora Marcela Krejsová. Česká republika má zatím na seznamu památek UNESCO dvanáct zápisů. Historická jádra Prahy, Telče, Českého Krumlova, Kutné Hory, Olomouce, chrámy ve Ždáru nad Sázavou a Třebíči, zámky v Kroměříži a Litomyšli, vesnici Holašovice a brněnský sloup Nejsvětější Trojice i tamní vilu Tugendhat.

***

Pivovarské klenoty - Zapíše si je UNESCO?

Vstupní brána - proslulý symbol pivovaru se objevuje na každé etiketě piva. Pochází z roku 1892 podle návrhu stavitele E. Klotze. Historické sklepy - síť téměř devíti kilometrů chodeb ručně tesaných pískovcovém podloží v hloubce 12 až 21 metrů. S jejich výkopem se začalo roku 1840. (MF Dnes)


Koně s rozvozem piva skončí

[pondělí, 13. srpen 2007]

Po 17 letech v Plzni zřejmě přestanou rozvážet pivo koně. Včera 15. srpna na to upozornil závozník pivovarského povozu Jan Gula. Uvedl, že pivovar chystá pro majitelku koní a povozu Janu Míčovou smlouvu, podle níž by povoz sloužil už jen jako reklamní předmět. Do 12 restaurací, kam teď koně s pivem zajíždí, by nově jezdily pouze automobily.

Podle mluvčího Plzeňského Prazdroje Alexeje Bechtina chce pivovar investovat do vývoje nového vozu s reklamou. „Chceme jej pak nabídnout za určitých podmínek paní Míčové k pronájmu. Připravovanou smlouvu považujeme za obousměrně výhodnou,“ uvedl Bechtin. To Gula zpochybňuje. Říká, že při představách, které pivovar zatím přednesl, bude muset žena na kozlíku nejspíše skončit.

Míčová se k podobě smlouvy a vůbec obchodním vztahům k pivovaru nechce vyjadřovat. Říká ale, že navrhovaný vůz není vhodný pro jízdu po silnici, protože z něj není vidět a objíždění města s prázdným povozem jako alegorickým vozem jí i tak přijde bezcenné.

„Zástupci pivovaru sice říkají, že si to otec dříve sám přál. Mně to ale před smrtí nikdy neřekl. Říkal, že jednou dvakrát v týdnu by město mohl objet jen tak, ale skončit s rozvozem úplně? To nikdy nechtěl,“ tvrdí žena, která prý už možné změny obrečela. „Kobylky jsou na pivovaru závislé. Neumím si představit, co bych s nimi udělala, kdybych musela skončit,“ dodává.

Bechtin dále poukazuje na to, že používat koně jako dopravní prostředek je v houstnoucí dopravě stále nebezpečnější. Míčová ale reaguje, že jízda s prázdným nebo naplněným vozem se od sebe neliší. „Navíc mám nově jezdit odpoledne, kdy je hustota dopravy největší,“ dodává žena.

Její otec Jan Šůs rozvážel pivo koňmo od roku 1990. Míčová zdědila řemeslo před rokem. Foto zde ... (Plzeňský deník)


Prohlídková trasa plzeňského pivovaru se rozšířila o další zajímavé zastavení, expozici věnovanou ledu a chlazení při výrobě piva. Informační panel je umístěn v původním prostoru takzvané lednice v pivovarských sklepech. Atmosféru „ledování“ přiblíží návštěvníkům pivovaru i veřejnosti také atraktivní tipovací soutěž Kdy roztaje ledový kvádr?

Informační zastávka věnovaná ledu a chlazení vhodně doplnila a tematicky uzavřela část prohlídkové trasy, která vede podzemními chodbami pivovarských sklepů. Podle Markéty Formanové, manažerky cestovního ruchu Plzeňského Prazdroje, přispělo její vybudování také ke zpříjemnění prohlídky pro turisty. „Využitím prostoru bývalé lednice jsme trasu tzv. zokruhovali, takže se dnes skupiny při návštěvě sklepů nepotkávají. Mimochodem, při vysoké frekvenci návštěv a velikosti skupin to může být někdy vážný problém. Prohlídka tedy dnes zahrnuje všechno, co bychom chtěli návštěvníkům v tomto unikátním prostoru předvést. Samozřejmě ochutnávku nefiltrovaného a nepsaterizovaného piva z dubových sudů vyrobeného původní technologií kvašení a zrání. Dále pak ukázky práce bednářů, dopravu piva ze sklepů nahoru a dnes už i nesmírně zajímavé ledování a chlazení“, doplňuje Markéta Formanová.

Ledování je zajímavé také tím, že bylo funkční poměrně nedávno, v 80. letech minulého století. Část sklepů se tehdy používala pro výrobu piva, když Plzeňský Prazdroj ještě nezavedl kvašení a dokvašování piva v cylindro-kónických tancích. Podle pamětníků skutečně vydržel led v prostorách sklepů po celý rok. Jedním z nich je i sládek Václav Berka, který právě ve sklepech začínal svou kariéru v plzeňském pivovaru. „Ledové kvádry z Boleveckých rybníků, kde pivovar měl vybudovana zařízení na těžbu a dopravu ledu, často sloužily jako svérázné Ztráty a nálezy. Kromě nejrůznějšího odpadů, kterého postupně přibývalo, jsme v nich občas nacházeli třeba brusle“, přidává zajímavý postřeh Václav Berka.

Pro návštěvníky pivovaru i pro širokou veřejnost připravil Plzeňský Prazdroj tipovací soutěž, která s problematikou ledu a chlazení ve sklepech přímo souvisí. Koncem srpna bude dopraven do prostoru bývalé lednice ve sklepech ledový kvádr, podobný tomu, jaké se používaly v minulosti při ledování. Atraktivní cenu od výrobce piva obdrží ten, kdo nejpřesněji odhadne okamžik, kdy ledový kvádr zcela roztaje. Propozice soutěže budou vyhlášeny v médiích a na internetové stránce www.prazdroj.cz: ledový kvádr se nyní vyrábí v plzeňských mrazírnách. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Pilsner Fest mění tradiční podobu

[pondělí, 13. srpen 2007]

Tradiční plzeňský Pilsner Fest mění podobu. Nepotrvá jen tři dny od pátku do neděle, ale začne už ve středu. Zároveň se přesune i za brány Plzeňského Prazdroje. Místo jediné vyrostou tři hudební scény. Po festivalu Na Ulici největší akce v Plzni s návštěvnostní až 60.000 lidí má ambice oslovit nejen konzumenty piva, ale stát se multikulturním svátkem určeným komukoliv. V rámci doprovodného programu zazní například v katedrále varhanní koncert, v Pivovarském muzeu autorská čtení známých spisovatelů. Řekl to Marek Hlavica, manažer firemní komunikace Plzeňského Prazdroje, jenž festival organizuje.

Scény, na nichž se v pátek a během víkendu od 5. do 7. října představí legendy, jako Žlutý pes, Blue Effect, Monkey Business, skupina Michala Pavlíčka, Olympic a další, vyrostou v pivovaru, na fotbalovém stadionu FC Viktoria Plzeň a na náměstí Republiky. Kromě toho už ve středu 3. října bude festival slavnostně zahájen soutěží v koulení sudů a "Šťastnou hodinkou" v deseti plzeňských hospodách, které nejlépe udržují pivní kulturu. V každé z nich zahrají kapely a vyčepuje se jeden sud zdarma.

"Brány pivovaru se otevřou v pátek odpoledne a vypukne zde tradiční hudební program na scéně Pilsner Urguell. Pivovar ale nabídne i zvláštní prohlídky," dodal Hlavica. Cestou z pivovaru k Pivovarskému muzeu, jež také počítá s rozšířeným programem prohlídek, si budou moci lidé odskočit do adrenalinového nafukovacího městečka nebo soutěžit v netradičních disciplínách. Chybět nebude vzkazovník nebo pivní labyrint, při němž mohou ochutnat i další značky, jako Kozel, Radegast nebo pivní koktejly. "Zlatým hřebem, který možná skončí v knize rekordů, by mohl být koncert skupiny bubeníků Jumping Drumps. Ti mají mimořádnou schopnost navázat kontakt s publikem. Vzniknout by tak mohl velký bubenický happening," dodal Hlavica.

V ulicích se také vůbec poprvé objeví takzvané pivomaty neboli prodejní automaty na pivo. Z nových občanských průkazů umějí přečíst kód a osobě starší 18 let nápoj vydají. K dispozici návštěvníkům budou hlídky nabízející testery na zjištění alkoholu. Organizátoři také chtějí přitvrdit v kontrole nezletilých. Prodejci v případě pochybností pošlou zákazníka na jedno ze tří stanovišť, kde po předložení průkazu dostane nepřenosnou identifikační pásku dokládající jeho zletilost.

Předzvěstí akce by měla být unikátní výstava nejlepších celosvětových fotografií soutěže Lucie Award, která se do ČR dostane vůbec poprvé.

Pilsner Fest je oslavou piva a města, v jehož pivovaru byla první várka uvařena před 165 lety. Partnerem se stalo také město Plzeň. Podle Kristiny Štěpánové z magistrátu počítá radnice také s finanční podporou. Uvolnit by mohla až jeden milion korun. Konkrétní sumu musí schválit zastupitelé. "Pivo je vedle historických a kulturních památek hlavním lákadlem Plzně. Najdeme ho i v logu města, proto festem chceme oslovit nejen pivní znalce, ale i všechny Plzeňany a turisty," dodala náměstkyně primátora Marcela Krejsová. Cílem je, aby do Plzně lidé nesměřovali jen na jeden den, ale zůstali tu déle.(Region Plzeň)


Po sedmačtyřiceti letech se v sobotu na Slavnostech dřeva mohly Volary pochlubit vlastním pivem i když ne z proslulého volarského pivovaru.

„Volary měly právo vařit pivo už v 16. století, pak ho ale nadlouho musely odebírat ze sousedních panství. Zásadní změna nastala až po roce 1871, kdy Volary povýšily na město a následovalo náročné zřízení a výstavba pivovaru. První veřejné čepování volarského piva se pak konalo v červnu 1879,“ přiblížil pivovarskou historii Volar radní a spisovatel Roman Kozák. Ve Volarech se pivo vařilo i přes obě světové války a poslední mok byl s měděných várnic stočen na přelomu let 1960/61, kdy byl pivovar zrušen.

„S nápadem připravit várku speciálního volarského piva přišel radní Jan Zámečník a oslovili jsme pak malý privátní pivovar ve zvíkovském Podhradí. Ten pro nás připravil speciální a jedinou várku právě pro tuto příležitost,“

Výjimečná situace si vyžádala výjimečné hosty a tak degustační komisi, která měla schválit prodej piva tvořili mimo dvou sládkových, v dobových hrabalovských kostýmech a starostky Martiny Pospíšilové i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a poslanec a prachatický starosta Jan Bauer.

„Volarský ležák s unikátní dřevitou příchutí byl ohodnocen jako velice chutný a tak šlo všech 500 atypických lahví s porcelánovým uzávěrem o obsahu 650 mililitrů hned do prodeje,“ prozradil výsledek degustace Roman Kozák.

Bohužel ani to však nedokáže z trosek vzkřísit slavný volarský pivovar, kterému se pro jeho polohu i význam říkalo volarské Hradčany a pivo pro zdejší hospody se bude muset i nadále dovážet. Foto zde ... (Prachatický deník)


Hejtman se bojí o Budvar

[neděle, 12. srpen 2007]

Jihočeský hejtman Jan Zahradník, který je členem ODS, údajně příliš nerozumí tomu, proč by se měl prodávat národní podnik Budějovický Budvar.

I když ani případný prodej Budvaru by zřejmě pro kraj či město České Budějovice neznamenal žádnou tragédii, hejtman se obává, aby už samotné přípravy privatizace nesnížily hodnotu prosperujícího podniku.

Ministerstvo zemědělství připravuje přeměnu Budvaru na akciovou společnost, což je první předpoklad pro jeho možný prodej.

„Z pohledu regionálního politika se na možnou privatizaci Budvaru dívám s nepochopením,“ řekl včera Zahradník LN. Už samotná přeměna na akciovku by podle něj mohla teoreticky ohrozit pozici Budvaru v jeho známkoprávních sporech se zahraničním konkurentem Anheuserem Buschem.

Problém možné privatizace Budvaru znovu rozvířil poslanec ODS Vlastimil Tlustý, který v den í k u Blesk obvinil poradce premiéra Topolánka Marka Dalíka z toho, že vyjednával o prodeji budějovického pivovaru právě se společností Anheuser Busch. Ta se s Budvarem soudí v mnoha zemích světa o značku Budweiser.

„Byl v dlouhodobém kontaktu s největším zájemcem,“ řekl k údajné Dalíkově úloze při privatizaci Budvaru Tlustý. Dalík, který je v USA na tenisovém turnaji, však už dříve Tlustého tvrzení odmítl.

Anheuser Busch se každopádně pokusil přesvědčit vládu o tom, aby mu Budvar prodala, už krátce po sametové revoluci. Američané si v novinách zadali celostránkové reklamy, které shrnovaly údajné výhody tohoto prodeje pro celé Česko. Anheuser Busch zároveň začal v Česku sponzorovat kulturní a sportovní akce. (Lidové noviny)


Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) se domnívá, že stát by měl v budoucnu prodat Budějovický Budvar. "Z dlouhodobého hlediska mám za to, že občané si nezřizují stát, aby provozoval pivovary nebo další subjekty," řekl dnešnímu Právu. Předseda lidovců a vicepremiér Jiří Čunek však v neděli řekl, že s privatizací Budvaru nesouhlasí.

Čunek podle svých slov dává přednost dlouhodobému přílivu peněz před jednorázovým příjmem z prodeje. Kalousek s ním částečně souhlasí. "Citlivá je zejména otázka ochranné známky a z tohoto důvodu je argumentace pana místopředsedy vlády Čunka racionální," řekl Kalousek.

Ministerstvo zemědělství nyní připravuje transformaci posledního tuzemského národního podniku na akciovou společnost. Ta by měla být podle odhadů hotova zhruba do jednoho roku. Hlavním problémem při převodu Budvaru na akciovou společnost je zajištění právní kontinuity následnické firmy. Pokud by byla porušena, mohlo by to ohrozit zájmy Budvaru ve sporech s americkou skupinou Anheuser-Busch o ochranné známky.

"Při transformaci bude ministerstvo zemědělství spolupracovat s nejlepšími právními a auditorskými firmami, aby byla úspěšná a nebyla ohrožena značka Budvar," potvrdil Právu ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). (Patria Online)


Pivovar Budějovický Budvar, n.p. připravil pro letošní prázdniny netradiční promo akci pro svou novou značku Pardál, která je na jihočeském trhu v prodeji od 1. března 2007. Jak ukazují dosavadní zkušenosti, tato akce je velmi úspěšná a splňuje očekávání, která do ní pivovar vkládal. Stejně jako na reklamní kampani, i na realizaci road show „PARDÁLéto“ se podílejí pivaři, kteří na podzim 2006 pivo Pardál pomáhali vyladit.

Promo akce pod názvem „PARDÁLéto“ probíhá o prázdninových víkendech ve vybraných turisticky atraktivních lokalitách jižních Čech. „Nečekali jsme, až spotřebitel přijde za námi do obchodu, kde bychom mu mohli naše pivo představit. Šli jsme za ním tam, kde se o prázdninách cítí příjemně a kde si užívá pohodu a zábavu. To je přesně to, co k Pardálovi patří,“ komentuje výběr míst Pavlína Jandová, brand manažerka značky Pardál. Do dnešního dne se akce uskutečnily u rybníka Dvořiště, v okolí Třeboně, v oblasti České Kanady (hrad Landštejn), na Kleti a Dívčím Kameni, na šumavské Kvildě a v jejím okolí, na Lipně, u zámku Červená Lhota, pod zříceninou hradu Choustník a v Novohradských horách. V plánu je ještě Rožmberk nad Vltavou a závěrečný díl se uskuteční přímo v centru Českých Budějovic.

Promo akce se vždy v dané lokalitě koná na třech místech. Skládá se z hlavního stánku, kde je k dispozici čepované pivo a dvou „Pardálových samoobsluh“ s lahvovým pivem. V okolí hlavního stánku se po celou dobu pohybuje jeden z členů promo teamu s unikátním čepovacím zařízením a dává ochutnat Pardála kolemjdoucím. Samoobsluhy jsou vždy umístěny na neočekávaném místě v přírodě. Návštěvníci zde najdou lednici plnou vychlazeného piva a také směrovky, kde mají zaplatit a kam vrátit prázdnou láhev. Kromě možnosti nákupu a ochutnávek piva nabízejí Pardálovy promo stánky i příležitost vyhrát zajímavý dárek s logem PARDÁLéta v dovednostních nebo zábavných soutěžích. „Lidé bývají velmi mile překvapeni. Mohou si dát dobře vychlazené pivo na místě, kde by to nečekali. Navíc se mohou pobavit a ještě něco vyhrát při netradičních soutěžích, které u stánků pořádáme. Velkou pozornost vzbuzuje především náš speciální batoh s mobilním výčepem“ přidává své zkušenosti Petr Samec, tiskový mluvčí Budějovického Budvaru.

I do realizace PARDÁLéta jsou aktivně zapojeni pijáci, kteří loni na podzim pomáhali Pardála vyladit. Návštěvníky seznamují s historií Pardála, jak se testoval a jak vznikal. „Pardálovi spolutvůrci dodávají akci naprostou autenticitu. Jejich vyprávění není naučené, je opravdu od srdce, včetně jazyka a způsobu vyjadřování. Koneckonců, spolutvůrci Pardála jsou na svoje dílo patřičně hrdí, což se při rozhovoru s nimi samozřejmě projevuje,“ potvrzuje funkčnost tohoto modelu Pavlína Jandová.

U každého stánku je k dispozici návštěvní kniha, do které může každý zapsat své dojmy a vzkaz Pardálovi. Zápisy nejsou jen od lidí z jižních Čech, ale i od návštěvníků z celé České republiky nebo zahraničí. „I to bylo účelem akce – nejen představit Pardála Jihočechům, ale seznámit s ním i přespolní. Již nyní se totiž připravujeme na zahájení celostátní distribuce,“ odhaluje jeden z cílů akce Petr Samec.

Návrh na realizaci této promo akce pochází od komunikační agentury Kaspen, samotné realizace se ujala českobudějovická reklamní agentura Amena. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Budějovický ležák bude v Srbsku distribuován jako jeden z produktů v nabídce Carlsberg Srbija. "První zmínky o vývozu našeho piva na území Srbska pocházejí z roku 1933. Naše značka je tam velmi dobře známá. Věříme, že spolupráce s Carlsberg Srbija znamená pro naše pivo historickou obchodní příležitost," řekl obchodní ředitel Budějovického Budvaru Robert Chrt. V roce 2007 by měl prodej Budvaru v Srbsku dosáhnout 400 hektolitrů s výhledem na desetinásobný nárůst v roce 2010.

Spolupráce Budvaru a dánského pivovaru byla zahájena začátkem roku. Zatímco Budvar se stal výhradním dovozcem Carlsbergu v České republice, Carlsberg distribuuje budějovické pivo ve Skandinávii a Chorvatsku. (IHNed)


Budějovice se bojí europiva

[neděle, 12. srpen 2007]

Bude se v Budějovicích vařit „europivo“? I tahle otázka trápí řadu budějovických hospodských štamgastů v souvislosti s plánovanou privatizací Budějovického Budvaru. Zatímco se totiž současná vláda chystá přeměnit stávající národní podnik na akciovou společnost, což je první předpoklad k možnému prodeji pivovaru, mnoho obyvatel Budějovic má z plánované privatizace obavy.

„Štamgasti se o tom hodně baví a s prodejem Budvaru většinou nesouhlasí. Mají strach, že se tady bude vařit místo kvalitního ležáku europivo,“ říká Jan Dobiáš, majitel známé českobudějovické pivnice Zlatá hvězda.

Tak jako má Budvar v Budějovicích své skalní příznivce i odpůrce, rozděluje místní pivaře i názor na to, co může nový vlastník - zřejmě velká zahraniční pivovarnická skupina - s pivovarem udělat.

„Opravdoví pivaři se domnívají, že se pak kvůli vyšším ziskům začne pivo vařit jako jinde z říční vody místo, aby se jako dnes používala kvalitní voda z vlastních hlubinných studní. A zkracovat se bude i doba zrání,“ myslí si Dobiáš. Místo klasického budvarského ležáku pak může vzniknout známé uniformní „europivo“, které bude po vzoru jiných světových značek dohánět nedostatky v kvalitě masivní reklamou.

Možná privatizace Budějovického Budvaru však v Českých Budějovicích vyvolává obavy především kvůli známému sporu mezi Budvarem a největším světovým výrobcem piva Anheuser Bush o ochrannou známku Budweiser. Už dlouho se totiž spekuluje o tom, že ať už koupí Budvar kdokoliv, stejně skončí v rukou amerického gigantu. Apro něj může být z hlediska známkoprávních sporů údajně výhodnější pivovar prostě uzavřít, případně výrobu dále nerozvíjet.

„Vláda by proto měla jasně stanovit, co od prodeje vlastně očekává. Jestli to má být jen maximální finanční zisk, pak může skutečně hrozit i jiný scénář než rozvoj pivovaru,“ tvrdí náměstek budějovického primátora pro ekonomiku Rudolf Vodička.

Stát by si měl s ohledem na význam Budějovického Budvaru pro celý region i město stanovit při prodeji podmínku, že nový vlastník nesmí pivovar uzavřít, ale naopak dlouhodobě rozvíjet. „Každá taková podmínka ale samozřejmě znamená při prodeji nižší cenu,“ přiznává Vodička.

Podle ředitele Budějovického Budvaru Jiřího Bočka jsou však zatím všechny otázky, spojené s možnou privatizací podniku, předčasné. Ani plánovaná přeměna pivovaru na akciovou společnost ještě neznamená jeho okamžitý prodej. „Z hlediska našeho obchodování se přeměnou na akciovku prakticky nic nezmění,“ tvrdí ředitel pivovaru.

Úvahy o privatizaci zajímají především obchodní partnery a dlouholeté distributory budějovického piva v zahraničí. „Ti se samozřejmě o celou dnešní situaci kolem pivovaru hodně zajímají,“ dodává Boček. (Lidovky)

Navštivte Restaurace České Budějovice a najděte si restaurace kde se netočí europiva..


Roste prodej piva, došly obaly

[neděle, 12. srpen 2007]

Budějovický Budvar letos nakoupí přepravky a sudy za více než padesát milionů korun. Důvodem je rostoucí prodej piva, kvůli němuž podniku přestaly staré obaly stačit.

„Nakoupíme čtvrt milionů kusů přepravek a více než třináct tisíc sudů, které nezbytně potřebujeme pro uspokojování poptávky,“ řekl obchodní ředitel podniku Robert Chrt.

Za první pololetí letošního roku pivovar prodal v Česku i v zahraničí o jedenáct procent piva více než loni. Zájem o lahvové pivo vzrostl dokonce o pětinu.

V České republice stoupá hlavně poptávka po desetistupňovém pivu Pardál, které se zatím prodává jen na jihu Čech. Kvůli nedostatku přepravek pro tuto značku podnik dokonce musel krátit objednávky a v reklamní kampani vyzýval zákazníky k rychlejšímu vracení obalů do obchodů.

„Spoty běžely v červenci. Situace se už začala zlepšovat, stále vše ale není úplně vyřešeno,“ nastínil tiskový mluvčí Budvaru Petr Samec.

První nové přepravky pivovar začal využívat v březnu. Dodávka od jejich výrobců bude pokračovat až do září. Celkem Budvar za bedny zaplatí asi 26 milionů korun. Sudy budou o dva miliony dražší.

Ročně desítky milionů korun

Budvar každoročně investuje do rozvoje a modernizace podniku desítky milionů korun. V únoru dokončil inovaci lahvových linek za šedesát milionů korun. Dalších osm milionů stálo pořízení speciálních zásobníků pro rozvoz nepasterizovaného piva. Vyplatila se i loňská investice do bezpečnostního kamerového systému. Technologie před několika dny pomohla zabránit krádeži jedenácti pivních sudů. „Muže, kteří si sudy stěhovali k plotu, uviděla na kamerách ochranka. Na místo hned vyrazil psovod, bohužel ale stihli utéct. Záznam jsme předali policii,“ popsal Samec.

Zloději chtěli zřejmě sudy naložit do nedaleko přistavené dodávky a poté vrátit v obchodě. Za jeden by dostali zálohu šest set korun. Podniku by ale vznikla více než čtyřnásobná škoda. „Je to první událost, kterou kamery zachytily. Ukázalo se, že systém dobře funguje,“ uvedl Samec. Po překažené krádeži Budvar kontroly areálu ještě zpřísnil. Zároveň plánuje nenechavce odradit řadou dalších bezpečnostních opatření. (MF Dnes)


Bezpečnostní kamerový systém v kombinaci s rychlým zákrokem pracovníků ostrahy jsou účinnými nástroji pro ochranu majetku pivovaru Budějovický Budvar, n.p. V minulém týdnu se díky nim podařilo zabránit krádeži sudů v hodnotě 27 500,- Kč. Pivovar systém ochrany průběžně vylepšuje. Prostřednictvím kamerového systému byl dne 26.7. ve 2:35 hodin v noci zjištěn pohyb dvou podezřelých osob v prostoru výstavu sudového piva. Služba v dispečinku ostrahy pivovaru na místo ihned vyslala psovoda.

„Jeho efektivním zásahem se podařilo zabránit krádeži 11 sudů KEG. Pivovaru by krádeží vznikla škoda ve výši 27 500,- Kč, ale pachatelé by prodejem sudů získali jen 6 600,- Kč,“ říká Ing. Milena Vacková z referátu organizace řízení a vnitropodnikové kontroly Budějovického Budvaru. Pachatelé nebyli dopadeni a záležitost byla předána policii České republiky. Při vyšetřování by měl pomoci i záznam z bezpečnostní kamery, na kterém jsou oba pachatelé zachyceni přímo při činu. „Záležitost byla dobrým testem našeho bezpečnostního systému. V návaznosti na tuto událost jsme zavedli režim zvýšených bezpečnostní opatření na straně ostrahy a připravujeme i některá technická opatření, která zkomplikují zlodějům práci,“ dodává Vacková.

Kamerový systém v pivovaru Budějovický Budvar byl nainstalován loni na podzim a jeho činnost se stále vylepšuje. Obraz z bezpečnostních kamer nepřetržitě sledují pracovníci ostrahy, kteří mají stanoviště přímo ve střežených objektech. Proto mohou být jejich zásahy velmi rychlé a účinné. Systém nepřetržitě sleduje prostory v areálu pivovaru, v areálu obchodního střediska na Kněžskodvorské ulici a také vybrané prostory a parkoviště hotelu Malý pivovar v centru města. (Tisková zpráva Budějovického Budvaru)


Velkopopovický pivovar ze skupiny Plzeňského Prazdroje dokončuje projekt, který sníží energetickou spotřebu provozu a zlepší ochranu životního prostředí. Instalací ekonomizéru na kotel ušetří ročně 5 % zemního plynu. Pivovar ve Velkých Popovicích se zlepšování svých ekologických parametrů věnuje soustavně – například ve spotřebě energie na výrobu jednoho hektolitru piva už dosahuje skvělého čísla, pouhých 33,15 kWh. Pro srovnání, u německých pivovarů je to průměrně 38,05 kWh.

Ve Velkopopovickém pivovaru se v současnosti zavádí hned několik opatření zaměřených na snížení spotřeby energie. Jedním z nich bude montáž ekonomizéru na kotel pro výrobu páry, která bude dokončena v září 2007 a vyžádá si investici 1,65 milionu Kč. Ekonomizér je v podstatě tepelný výměník, který využívá odpadního tepla, jež by normálně odešlo komínem, pivovar ho ale využije na předehřátí vody do kotle.

„Tím ušetříme ročně tolik zemního plynu, kolik by spotřeboval běžný rodinný domek za zhruba 100 let,“ říká manažer pivovaru Velké Popovice Pavel Šemík.

Pivovarnictví patří k energeticky nejnáročnějším potravinářským provozům. V typickém českém pivovaru nejvíce energie vyžaduje vlastní proces výroby - například varna spotřebuje 46 % celkové spotřeby tepla a 18 % spotřeby elektřiny, stáčírna 19 % tepla a 21 % elektřiny. Dalším z projektů ve velkopopovickém pivovaru je proto plánovaná modernizace tepelných rozvodů, která by měla přinést další úspory tepla.

Společně s péčí o vodní zdroje, čištěním průmyslových vod, minimalizací emisí CO2 a recyklací jsou úspory energie v Plzeňském Prazdroji nedílnou součástí projektů společenské odpovědnosti a strategie udržitelného rozvoje. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Využití marketingové podpory i dalších možností, které nabízí globální pivovarnická skupina SABMiller, pomáhá značce Velkopopovický Kozel vybudovat skutečně celoevropský status. Dnes je Velkopopovický Kozel čtvrtou největší značkou v portfoliu SABMiller v Evropě. Během posledních pěti let se celkový prodej značky zvýšil o 25 procent. Tyto údaje uvádí právě vydaná výroční zpráva SABMiller za finanční rok 2007 (končící 31.3.2007).

Velkopopovický Kozel se nyní prodává v 25 zemích, především v Evropě, ale i v zámoří. Celkový prodej (doma i v zahraničí) ve finančním roce 2007 vzrostl o 17 % a dosáhl 2,5 milionu hektolitrů*. Největších objemů prodeje dosahuje značka v zemích, kde se pivo vyrábí v licenci, v pivovarech patřících SABMiller – na Slovensku, v Rusku a v Maďarsku. Meziroční nárůst této výroby tvořil 23 %*, přičemž jen na ruském trhu překročila značka Velkopopovický Kozel magickou hranici 1 milionu hektolitrů prodaných za rok.

„Případ Velkopopovického Kozla ukazuje schopnost skupiny SABMiller pracovat se značkou, která má kořeny v jedné zemi, vede si dobře a má potenciál překročit hranice a posílit portfolio značek v jiných zemích,” zdůrazňuje nejnovější výroční zpráva SABMiller.

K růstu prodeje přispívá reklama, která vzniká v jednotlivých zemích a respektuje tradice národních trhů. Značce pomáhají také rozmanité aktivity na podporu prodeje (soutěže, publikace, speciální internetové stránky, sponzoring). Největším trhem, kde se Velkopopovický Kozel vyrábí v licenci, je Rusko, největší exportní destinací je Finsko.

V Rusku je Velkopopovický Kozel nejrozšířenější značkou českého piva. Ve své reklame využívá právě motivu české pivní kultury, tradice a kvality. Nejnovější reklamní kampaň, která zahrnuje také televizní spoty, ukazuje rodiště piva Velkopopovický Kozel – městečko Velké Popovice, pivovar i tradiční způsob výroby piva.

Distributor značky ve Finsku soustřeďuje své marketingové aktivity hlavně na supermarkety. Mimochodem, Finsko je jedinou zemí na světě, kde se tmavý Velkopopovický Kozel prodává v plechovkách: největší úspěch má speciální balení čtyř plechovek. V pohostinství se komunikace značky zaměřila na spojení s českou kuchyní, když podpořila vydání české pivní kuchařky – ve spolupráci s velkým řetězcem barů a restaurací.

***

Velkopopovicky Kozel v zahraničí – fakta a zajímavosti:

• Dostupný ve 25 zemích po celém světě. Jen ve střední a východní Evropě se prodává v 13 zemích.

• Nejvzdálenějšími exportními destinacemi jsou Austrálie, Kanada a Honduras

• Největším exportním trhem je Finsko: ve finančním roce 2007* činil prodej 28 000 hektolitrů; ve Finsku je Velkopopovický Kozel největší importovanou značkou piva a tmavá varianta je nejpopulárnější (tvoří více než 50 % prodeje)

• Rusko je trhem s největším ročním objemem prodeje – více než 1 milion hektolitrů.

(Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)


Místo, kde se vaří „Kozel“

[sobota, 11. srpen 2007]

Velké Popovice jsou vstupem do přírodního parku Velkopopovicko, který se rozkládá na ploše 22 kilometrů čtverečních jižně od obce. Typické jsou dubové lesy a remízky s žulovými balvany, kamenitá a členitá krajina s rybníky. Do krajiny jsou zasazeny vesnice podhorského typu, které často tvoří jen osady se sotva dvaceti domky. Jedná se o jednu z nejpůvodnějších a nejopuštěnějších krajin jihovýchodního okraje Prahy.

Po výletu přijde vhod pivo. Historická část zdejšího pivovaru, který vznikl v roce 1874, byla vyhlášena národní kulturní památkou. Pro návštěvníky pořádá pivovar exkurze: můžete sledovat sládky přímo při výrobě piva Velkopopovický Kozel, ochutnat pivo na původní varně z roku 1928 nebo se seznámit se živým talismanem pivovaru – černým kozlem.

Exkurze pro skupiny je možné zajistit v pracovních dnech od 10 do 17 hodin. Víkendové exkurze se provádějí jen pro skupiny větší než 10 osob. Jednotlivci mají možnost se připojit k větším skupinám. Vše je však třeba domluvit s dostatečným předstihem. (Lidovky)


Pivovar Nymburk, který je známý především výrobou vyhlášeného Postřižinského piva, prodal za první pololetí roku 2007 celkem 95 tisíc hektolitrů piva, což představuje 6% nárůst oproti loňskému roku. Velkou měrou se na těchto výsledcích podílel i export do zahraničí, který činil téměř čtvrtinu z celkového prodeje a vzrostl o 5 %.

„Na růst prodeje má pozitivní vliv vedle příznivého počasí rovněž rozšíření dodávek do obchodních řetězců. Na druhou stranu kvalita surovin z minulé sklizně nebyla příliš vysoká a jejich zpracovávání bylo technologicky velmi náročné,“ uvádí ředitel Pivovaru Nymburk Pavel Benák a dodává: „Postřižinské pivo je stále oblíbenější a je patrné, že regionální pivovary mají v České republice své pevné místo. Navíc se nám daří i ve vývozu do Německa, Francie a Švédska.“

Připomeňme, že v červnu letošního roku získal Francinův ležák 12% z produkce nymburského pivovaru titul Pivo České republiky 2007 v kategorii světlý ležák prémium. Pivovar navíc v letošním roce pokračuje v expanzi na zahraniční trhy. Ve spolupráci s dlouholetým francouzským partnerem připravuje v těchto dnech první dodávky piva s upravenou recepturou do Karibiku. Od května dodává speciální pivo nazvané Nitro Lager Beer na izraelský trh a usiluje o získání certifikátu pro jeho distribuci i do košér obchodů, a to nejen v Izraeli, ale i v USA. (Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk)


Návštěva rabína v pivovaru

[sobota, 11. srpen 2007]

Od května 2007 dodáváme na izraelský trh speciální pivo nazvané Nitro Lager Beer. Dalším krokem výroby pro Izrael je často dodávání nejen do obyčejných obchodů, ale také do košer obchodů, a to nejen v Izraeli, ale i v USA. V těchto prodejnách jsou pouze potraviny odpovídající všem pravidlům židovské víry a zároveň víry muslimské. Pro označení našeho piva názvem „košer" je nutno nejprve získat košer certifikát potvrzující splnění všech stanovených podmínek.

Začátkem července začala naše jednání s rabinátem v Praze. Vzájemná výměna potřebných dokumentů a certifikátů na jednotlivé suroviny vyvrcholila dne 26.7.2007 návštěvou rabína Menachema Kalchaima z Izraele, který spolupracuje s Židovskou obcí v Praze právě v otázkách košer potravin. Rabína jsme provedli celým provozem pivovaru, zodpověděli jeho dotazy a nyní čekáme na jeho vyjádření. Věříme, že bude kladné, jelikož rabínovi i jeho společníkovi naše pivo velmi chutnalo. (Web Postřižinské pivo)


«« « Strana 758 z 839 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň