Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Budú mať plastové poháre na pivo

[úterý, 25. srpen 2009]

Plány britskej vlády obmedziť násilnosti pod vplyvom alkoholu plošným zavedením plastových pivových pohárov v puboch nebudú populárne, varovali dnes majitelia reštaurácií. Britské ministerstvo vnútra zadalo objednávku na nový dizajn plastových pohárov na pivo.

Cieľom návrhu je zabrániť využívaniu sklených pohárov ako zbraní. Podľa oficiálnych štatistík sa každý rok iba v Anglicku a Walese stane 5500 ľudí terčom útoku skleným pohárom či fľašou. Združenie britského piva a pubov uviedlo, že si neželá povinné zavedenie plastových pohárov na pivo.

"Konzument má z pintového (0,568 litra) pohára lepší pocit, má dobrú váhu a nápoj pohár krásne vyfarbí. Preto chodia ľudia na pivo, aby si to užili," argumentuje. Minister vnútra Alan Campbell sa nechal počuť, že nový dizajn pivových pohárov by mohol významne znížiť počet zranených pijanov.

Zdroj: Pluska.sk | Autor: TASR


U příležitosti oslav 135 let pivovaru uspořádá Holba největší narozeninovou párty. První víkend v září se otevřou brány pivovaru pro veřejnost a začne Velká pivovarská slavnost, která připomene historii pivovaru a vše co souvisí s tradici výroby hanušovického piva.

Plakát

Počítáme, že pivovarské narozeniny přijde oslavit až 10 tisíc lidí a proto přípravy probíhají už nyní. Jde o naši největší společenskou akci, navíc s významným charitativním podtextem,“ vyjadřuje Vladimír Zíka, výkonný ředitel Holby. Na pátek pivovarníci připravili exkurze do výroby a posezení na nádvoří s hudební kulisou v podání Honzy Nedvěda. Holba se stále vyrábí tradičním způsobem podle původních receptur, proto je prohlídka provozu obzvláště zajímavá. Zajímavá je nejen varna s původními měděnými káděmi z 30. let minulého století, ale i otevřená spilka s káděmi plnými piva a ležácké sklepy. Další den oslav zahájí královský průvod, naražení sudu a přípitek slavnostním speciálem Holba Šerák na nádvoří pivovaru. Připravuje se i ceremonie udělení várečného práva městu v přítomnosti krále i jeho družiny. Celá slavnost bude ve znamení dobrého piva, hudby a her. Holba poteče ze 40 výčepních zařízení a nebudou chybět ani Zubr a Litovel. Během dne vystoupí kapely Bladex, Confession, Nightwish revival, Karát - Kabát revival a v kontrastu žánrů taky Bludověnka, cimbálová muzika Korečnica a další kapely.Večerním tahákem se stane vystoupení známých No Name a celou akci zakončí slavnostní ohňostroj.

Pivovarská slavnost je typickým příkladem, jak lze zábavu vhodně spojit s dobročinností. Část výtěžku ze vstupného totiž pivovar daruje na pomoc postiženým dětem v regionu.

O Pivovarské slavnosti budou informovat plakáty v Šumperku a okolí a vstupenky budou v prodeji přímo na místě nebo v informačních centrech v předprodeji.

Zdroj: Holba.cz


Holbu Šerák poznám bezpečně,“ říká půvabná černovláska Monika Kobzová z Písařova, která v soutěži Miss zlatého moku zastupuje Holbu Šerák.

Foto

Jednou ze soutěžních disciplín je totiž degustace piva při které má dívka poznat značku, za kterou kandiduje. Moniku učil degustovat sládek pivovaru Luděk Reichl a díky němu ví, jak se pivo vaří i jak má správně chutnat.

Nejvíce mě v pivovaru zaujaly obrovské kádě na spilce, kde pivo kvasí. Je to jako z filmu Postřižiny. Měla jsem možnost poznat poctivou výrobu i to, jak má chutnat a naučila se piva srovnávat. Nejsem žádný odborník, ale i já už rozdíl mezi pivy poznám. Teď dobře vím, co je to správný říz i co ho ovlivňuje, proč má být pěna hustá,“ vysvětlila Monika Kobzová.

Na finále soutěže Miss Zlatého moku se Monika bude připravovat v luxusním rekreačním centru IFA Schönek v Německu. Původně mělo být soustředění na Mallorce, kvůli krachu cestovní kanceláře Tomi Tour museli pořadatelé hledat jiné místo.

Do Německa dívky odejely v pondělí 24. srpna, čeká je nácvik choreografie promenády v plavkám a volné disciplíny. Monika Kobzová volnou disciplínu dlouho zvažovala a nyní to vypadá, že dá přednost malování před tancem.

Tančím ráda, ale myslím si, že se pro tanec rozhodne většina dívek. Proto jsem si zvolila něco originálnějšího. Budu malovat, ale co konkrétně a jak, to zatím neprozradím,“ komentuje přípravy Monika Kobzová.

Do soutěže Miss zlatého moku ČR se letos přihlásilo celkem 220 uchazeček z celé republiky. Ve finále soutěže nakonec bude bojovat 10 dívek zastupujících známé pivní značky jako jsou např. Krušovice, Regent, Zlatopramen a další.

Pivovar Holba se soutěže zúčastní poprvé a jako tvář značky si zvolil dívku z kraje ryzího piva z hor, studentku propagační grafiky z šumperské průmyslovky.

Fotogalerii a video naleznete zde...

Zdroj: Orlický deník.cz | Autor: Hana Kubová


Také patříte k milovníkům českého piva? Určitě by si každý z nás chtěl vyzkoušet něco exkluzivního a jedinečného, co se piva týká. A právě v Pivovarském dvoře Zvíkov se zrodila historicky první várka naprosto unikátního tmavého piva. Nese originální jméno Královská Zlatá Labuť a má 26º.

Foto

Výrobci se snažili vytvořit takové pivo, které by mohli zákazníci užívat jako například Portské. A to se jim také podařilo, stejnou jiskřivost, jakou spatříte jen u opravdu kvalitních červených vín, uvidíte při pohledu na pohár Královské Zlaté Labuti. Barva piva je tmavě hnědá až mahagonová s odlesky zlaté. Může vás napadnout, že chuť tohoto piva pro jeho vysokou stupňovitost musí být sladká, a však výrobci dosáhli toho, že je pouze lehounce sladká, jinak je lahodně nahořklá a díky perlivosti lehce štiplavá.

Foto

Při pití Královské Zlaté Labuti se však musíte držet určitého postupu, nelze ji pít jako klasické pivo, pro ten nejlepší zážitek s chuti, musí být ledově vychlazená, aby se kvasnice ustálily při dnu lahve a poté ho musíme opatrně a velmi pomalu nalévat do sklenek, které jsme dali na několik minut do mrazu. Složení tohoto piva je jedinečné, proto je ohraničené sérií 150 půllitrových lahví s jedinečným designem a může tedy uspokojit každý rok jen 150 zákazníků. Cena jedné luxusní dřevěné soupravy s lahví a dvěma skleničkami je 1000 Kč.

Zdroj: MaxiLuxus.cz


Málokterý sládek u nás se může pochlubit tím, že vařil pivo v Japonsku a na Barbadosu. Štěpánu Křížovi, který je již rok a půl sládkem v dalšickém pivovaru, se to podařilo už ve dvaadvaceti letech.

Foto

Povolání sládka je opravdu ojedinělé, jak jste k němu dostal?

Odpověď by byla na dlouhé povídání. Když to zestručním, tak nejprve člověk musí vystudovat nějakou teorii ve škole, která ho musí zajímat. Potom to chce nějaký ten rok praxe, a pokud to jde – tak ve více pivovarech. A nakonec, když se k tomu všemu přidá štěstí a ctižádost, tak to člověk dotáhne na sládka. No a takhle to bylo i se mnou.

Jak dlouho už tuto práci děláte?

V pivovarech se pohybuji od roku 1991, kdy jsem nastoupil do učení. Sládka jsem, částečně díky náhodě a štěstí, začal dělat již v roce 1998.

To zní přímo napínavě. Jaké bylo to vaše štěstí?

U mě se sešlo víc věcí najednou. Na průmyslovku přišla nabídka na místo sládka v Japonsku, a protože jsem byl známý svým zájmem o obor a tehdejší zaměstnání mě příliš neuspokojovalo, dlouho jsem se nerozmýšlel a této příležitosti jsem využil. Za čtrnáct dní už jsem seděl v letadle do Tokia.

To byla opravdu velká příležitost.

Byl to úplně nový pivovar, ve kterém se nikdy předtím pivo nevyrábělo. První měsíc tam se mnou byl zaučovací sládek od výrobce zařízení. Shodou okolností to byl také Čech. Vše ostatní už potom bylo na mně. Troufám si tvrdit, že je málo lidí, kteří dělali ve 22 letech sládka v japonském pivovaru.

Jak dlouhou dobu jste tam strávil?

Nakonec jsem tam vydržel šest let.

Jak se liší japonské pivo od našeho? Má nějaká svoje specifika?

V Japonsku má české pivo velice dobrý zvuk, proto si také vyžádali sládka z Čech. Mým hlavním úkolem bylo vyrábět takové pivo, aby se blížilo co nejvíc našemu. Pochopitelně to nešlo hned, musel jsme se přizpůsobit japonské chuti, což znamenalo vařit pivo méně hořké. Po nějaké době, když se vytvořil okruh stálých zákazníků, jsem pomalinku začal hořkost zvyšovat a postupně jsem Japonce zvykal. Na hořkost českých piv jsem se ale stejně nikdy nedostal.

Jsou Japonci v konzumaci piva také tak náruživí jako Češi?

V Japonsku se pije pivo hodně, ale Japonci, na rozdíl od nás Čechů, nejsou tak konzervativní. To znamená, že kromě spodně kvašeného ležáku českého typu, Japonec rád ochutná i jiné druhy piv, které by český pivař nepil. Ovšem pro českého sládka to byla výborná šance, protože jsem si mohl vyzkoušet vyrábět i piva, o kterých většina mých kolegů pouze čte v učebnicích a odborné literatuře. Co se ale týká množství, tak japonský pivař vypije mnohem méně piva. Asi byste těžko hledali japonského chlápka, který večer co večer utrhne deset kousků, ale netvrdím, že nejsou.

Jak dobře umíte japonsky?

Vzhledem k tomu, že jsem byl v odlehlé části Japonska, kde se domluvíte pouze japonsky, angličtina v Japonsku totiž končí branou mezinárodního letiště, musel jsem se naučit komunikovat japonsky. Po těch šesti letech jsem se docela slušně domluvil, ale nikdy jsem se nenaučil číst a psát. To vyžaduje pilné studium a mě přece jen víc baví pivo než jazyky.

Chtěl jste být sládkem odmalička? Jaké byly vaše začátky a jakou školu jste musel vystudovat?

Lhal bych, kdybych řekl, že jsem chtěl být sládkem odmala. Vlastně mne to ani nikdy nenapadlo. Vždy jsem byl spíš nadšenec do techniky. Naše zahrada vypadala jako autodílna. Když jsem se ale začal rozhodovat co dál, řídil jsem se tatínkovou radou. Ta zněla, že pivo se bude pít pořád. A pak to bylo jasné, nastoupil jsem do učení v Pražských pivovarech v oboru biochemik pro výrobu piva a sladu. Tak se to skutečně jmenovalo, ale šlo o tradiční obor sladovník – pivovarník. Můžu zodpovědně prohlásit, že mne obor nadchl od prvního okamžiku, což se projevovalo také ve studijních výsledcích. Prostě mi to šlo skoro samo.

Pokračoval jste ve studiu dál?

Ano, po vyučení jsem studoval při práci Střední průmyslovou školu potravinářských technologií, obor kvasné technologie. S odstupem času jsem zjistil, že bylo velice výhodné se nejprve vyučit a střední školu dělat při zaměstnání, protože jsem po celou dobu studia byl také v kontaktu s praxí. To by na denním studiu nebylo možné.

Platí pro toto povolání, že s přibývajícími zkušenostmi sládka se lepší také kvalita piva?

Kvalita piva je ovlivňována mnoha faktory. Začíná to kvalitou zařízení, přes výběr surovin, až po poctivost pracovníků při dodržování technologických postupů. Pravdou ale je, že zkušený sládek dokáže vše lépe sladit a dokáže si lépe poradit s nepravidelnostmi, které se dříve nebo později objeví.

Co je na této práci podle vás nejdůležitější?

Pro mě osobně je důležité, aby práce měla nějaký cíl, aby někam směřovala. Pořád je co zlepšovat a není nic horšího, než když člověk přešlapuje na jednom místě a nic neřeší. Pochopitelně, že k tomu musí být vytvořeny podmínky. Mnohokrát jsem se setkal s tím, že i zcela jednoduché nápady a návrhy sládka jsou ze strany majitelů pivovarů nevyslyšeny.

A co myslíte, že je ve vašem oboru nejnáročnější?

Celá výroba piva je týmová práce, pokud se nejedná o vyloženě malý pivovar, kde vše zvládá jeden člověk. Pro sládka je pak velice důležité sestavit tým spolupracovníků tak, aby se na ně mohl spolehnout na sto procent. Po zkušenostech z posledních let je podle mě výběr spolupracovníků tím nejnáročnějším. Rozhodně nečeká před branou pivovaru deset uchazečů o práci a sehnat vzdělaného, zodpovědného, pracovníka je velice těžké. Bez poctivých lidí nelze dosáhnout úspěchu.

V tom máte jistě pravdu. Pokud tedy všechno klape a je v pořádku, můžete prozradit, jak vypadá váš běžný pracovní den?

Pracovní náplň se liší podle množství piva, které je třeba vyrobit. Jsou týdny, kdy stihnu akorát naplánovat výrobu a pak už jsem pořád jen na varně, nebo ve sklepích a vařím a vařím a vařím. Pokud je práce méně, vrhnu se do papírování, kterého nejsem ušetřen a doháním, co jsem nestihl v perných dnech. Ať už je práce více, či méně, musím vše kontrolovat. A samozřejmě nechybí ochutnávka. Bez degustace se sládek neobejde. A abych se nenudil, vymýšlím způsoby, jak vařit piva více, ve stejné nebo lepší kvalitě.

Co se vám na této práci nejvíce líbí?

Tím, že jsme pivovar poměrně malý, mám možnost se podílet opravdu na celé výrobě vlastníma rukama a výrobu tak skutečně ovlivňuji. To je výhoda, kterou sládci z velkých pivovarů nemají. Když potom vidíte a slyšíte, jak lidem naše pivo chutná, je to balzám na duši. Kvůli takovým chvílím potom člověk zapomene na hodiny a hodiny strávené v práci.

Neodpustím si trochu záludnou otázku na závěr. Jaké pivo máte nejraději?

Vůbec nepiji piva z velkých pivovarů. Všechna jsou stejná, nezajímavá. Ať už jsem kdekoliv, vždy si dám pivo z regionálních pivovarů a pivovárků a hledám v nich něco nového, a nikdy mne nezklamou. Pokud se ale ptáte, které pivo piji nejčastěji, tak pochopitelně že svoje.

Zdroj: Třebíčský deník.cz | Autor: Pavla Krčálová | Foto: Michaela Hasíková


Netradiční cesta západočeskými lázněmi čeká na zájemce v sobotu 22. srpna. Vlak z Karlových Varů do Mariánských Lázní a nakonec do hlavního cíle: Chodové Plané, kde s konají tradiční Slavnosti piva Chodovar 2009. České dráhy vypravují zvláštní vlak s názvem Chodovar Expres.

Zvláštní vlak vyjíždí z Karlových Varů horního nádraží v 10.00 hodin a přes stanice Karlovy Vary dolní nádraží, Bečov nad Teplou a Teplou zamíří do Mariánských Lázní. „Vzhledem k výluce na trati Mariánské Lázně – Cheb zajistíme přepravu z nádraží v Mariánských Lázních do areálu pivovaru v Chodové Plané náhradní autobusovou přepravou - dvěma historickými a případně i jedním moderním autobusem,“ uvedl Vladimír Omelka, ředitel Krajského centra osobní dopravy v Karlových Varech.

Jízdenky do Chodovar Expresu jsou k dostání v předprodeji a u pokladen ČD na horním i dolním nádraží v Karlových Varech, dále v Sokolově a v Ostrově. Majitel jízdenky zakoupené v předprodeji, která současně platí i jako místenka, dostane ve vlaku jedno pivo zdarma jako pozornost rodinného pivovaru Chodovar. Jízdenku je možné zakoupit i v den odjezdu přímo ve vlaku, pak už ale není zaručen vychlazený nápoj. Zpáteční jízdné činí 100 Kč a jízdenka platí zároveň i jako vstupenka na slavnosti do areálu pivovaru.

Na účastníky slavností čekají v době od 10:00 do 13:00 hodin netradiční prohlídky pivovaru se hranými scénkami ze života sladovníků a odemčené pivovarské sklepy s připravenou ochutnávkou kvasnicového piva z ležáckých sudů. Hlavní program začíná ve 13:00 hodin v pivovarské zahradě. Zahrají Plzeňští heligonkáři, Chodovarka, Orion, od 21:00 hodin vystoupí rocková legenda Turbo. Součástí programu je také krátké divadelní představení v podání četnické stanice Habersbirk.

Jízdní řád Chodovar Expresu 22. srpna 2009

Vlak Autobus Autobus Vlak

Karlovy Vary (horní nádraží) 10:00

Karlovy Vary (dolní nádraží) 10:07 23:12

Bečov nad Teplou 10:45 22:30

Teplá 11:15 21:57

Mariánské Lázně 11:45 21:20

11:50 21:15

Chodová Planá, parkoviště u pivovaru 12:00 21:00

Na zpáteční cestě navazují v Karlových Varech na dolním nádraží na vlak Chodovar Expres pravidelné osobní vlaky do Nejdku a do Ostrova, Klášterce nad Ohří a Chomutova. Návštěvníci slavností můžou k dopravě do a z Chodové Plané využít i mimořádně zastavující autobusy náhradní dopravy ČD. Tyto autobusy zastaví i na autobusové zastávce „Chodová Planá, aut. St.“ na návsi, a to:

· z Chebu směr Planá, Stříbro a Plzeň v 16:45, 18:45 a 20:45 hod.

· z Plzně směr Mariánské Lázně, Lázně Kynžvart a Cheb v 17:05, 19:05, 21:05 a 23:10 hod.

Z Plzně vyjíždí v 9:30 hodin na Slavnosti piva Chodovar BUS Express.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Letošní ročník série kulturních akcí pod názvem Léto s Rychtářem zakončí tradiční Den otevřených dveří hlineckého pivovaru v sobotu 29.srpna. Tyto výroční slavnosti se konají jednou za dva roky, letos oslaví pivovar 96 let od svého založení.

Program dne otevřených dveří se odehraje v areálu pivovaru včetně přilehlého amfiteátru, ve kterém se konají v rámci Léta s Rychtářem pravidelné samostatné koncerty populárních skupin. Na výčepech budou samozřejmě všechna piva Rychtář a právě pro tuto příležitost uvařený polotmavý Speciál 13%.

Kromě mnoha hudebních vystoupení jsou připraveny exkurze pivovarem, které návštěvníkům umožní nahlédnout do tajemství výroby jejich oblíbeného piva. Na nádvoří pivovaru vyroste Šermířské městečko, u kterého se odehraje několik historických soubojů, bitev a také ohňová show. Večer pak osvítí pivovar tradiční ohňostroj.

Úvodní hudební program na nádvoří obstará především dechová hudba v podání domácí Hlinečanky a souboru Mistříňanka. Zpestřením programu bude italský folklórní soubor Gruppo folkloristiko verbicaro a k tanci zahraje legendární Artur. Závěrem večera pak provede tradiční country partička Trampoty.

Vystoupení hudebních skupin v amfiteátru zahájí po druhé hodině rockoví Debill Heads, na ně naváží mladí punkeři Rybičky 48 a návštěvníky odpoledne roztancuje plzeňské SKA v podání Tlekače. Podvečerní program nabídne neobvyklé hvězdné vystoupení. S kompletní skupinou dorazí přední česká zpěvačka Marie Rottrová, aby zahrála nesmrtelné písně jako Řeka Lásky nebo Řekni, kde ty kytky jsou.

Večer pak vyvrcholí koncertem skupiny Mig 21 v čele s vynikajícím frontmanem a oblíbeným hercem Jirkou Macháčkem. Migové jsou známí především svojí struhují a vtipnou pódiovou show. Po následujícím ohňostroji bude podium patřit rockové legendě Hudba Praha. Večerním Hlinskem tak budou znít popové písně Snadné je Žít, Malotraktorem a další, na které navážou rockové Časy zlý nebo Máma táta. O závěr celého Dne otevřených dveří se postará vynikající beatlesovský revival The Spiders.

Vstup na Den otevřených dveří pivovaru Rychtář v Hlinsku 29. srpna je samozřejmě zdarma. Akce začíná po 12:00 na nádvoří pivovaru a bohatý kulturní program je naplánovaný až do 24:00. Kromě výčepních míst se všemi pivy značky Rychtář bude i mnoho stánků s občerstvením a pochutinami všeho druhu. Také bude možnost zakoupení propagačních předmětů a suvenýrů.

Sedmý ročník Léta s Rychtářem, který nabídl koncerty skupin jako Tři Sestry, Horkýže Slíže nebo Harlej s Alkeholem, Dnem otevřených dveří pivovaru končí. Ročník 2010 je již v přípravě a jistě nabídne neméně zvučná jména. Aktuálně můžeme prozradit, že se příští rok do amfiteátru vrátí skupina Divokej Bill, a také se můžete těšit na premiérové vystoupení skupiny Kryštof.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Rychtář

Den otevřených dveří pivovaru Rychtář

Po osmi letech se vedení Pivovaru Vyškov rozhodlo nejen pro změnu designu etiket svých piv, ale některé značky pivního moku budou plněny i do nových lahví, které nesou označení „České pivo“. Od klasických tzv. NRW lahví se odlišují zejména svým moderním designem. V současné době se již pivo stáčí do nových lahví s novými etiketami. Prvním pivem, které opouští pivovar v novém kabátě, je 11° pivo Džbán.

Foto

Při návrhu nových etiket pro nás bylo důležité především vizuálně zdůraznit názvy jednotlivých značek piva. Na stávajících etiketách je totiž nejvýraznějším prvkem samotný název Vyškovské pivo

a nápis informující o konkrétní značce našeho piva zaniká. Nové etikety jsou také dostatečně reprezentativní, aby obstály i při exportu. Moderní, svěží, ale i mírně luxusní design nových etiket

má zákazníkovi naznačit, že se setkává s kvalitním pivem s poctivými základy,“ uvedl ředitel pivovaru David Kaprál.

Vyškovský pivovar tak představí dvě hlavní řady s novým designem – zlatou prémiovou a stříbrnou tradiční. Zlatá řada je tvořena světlým prémiovým ležákem Březňák, světlým speciálním ležákem Generál a tmavým ležákem Havran. Poslednímu jmenovanému pivu bylo loni v listopadu uděleno na festivalu European Beer Star prestižní ocenění „Zlatá hvězda“. Stříbrná řada je pak tvořena klasickou světlou Desítkou, světlým ležákem Džbán a výčepním světlým pivem Atlet. Do této řady spadá i, zejména u ženské části spotřebitelů oblíbený, Řezák.

Foto

Nové etikety jsou zpracovány tak, aby měly jednotnou vizuální podobu a ulehčily tak spotřebitelům orientaci v jednotlivých druzích piva. Z řady návrhů byl nakonec vybrán minimalistický design, využívající k znázornění objektu pouze několika stylizovaných křivek. Spodní pole obsahuje logotyp pivovaru Vyškov. Na pravém spodním okraji je u odpovídajících značek umístěno označení Chráněného evropského označení „České pivo“, kterou je Vyškovský pivovar oprávněn používat od letošního roku. Identifikace jednotlivých piv je dále usnadněna odpovídajícím ilustračním obrázkem.

Vedení vyškovského pivovaru je přesvědčeno, že díky novým etiketám dostalo jejich pivo jednotný, vizuálně atraktivní vzhled, který sehraje důležitou úlohu při dalším postupném posilování image značky. A hlavně, že takto bude při pohledu na láhve Vyškovského piva zákazníkovi okamžitě jasné, že má před sebou láhev plnou kvalitního a poctivě vařeného piva.

Změna designu etiket s sebou přináší i jemné úpravy v receptuře nejprodávanějšího piva Džbán, které mají zvýraznit charakter jeho chuti. Při těchto úpravách reagoval pivovar na připomínky svých zákazníků. Další novinkou je použití Chráněného zeměpisného označení „České pivo“ pro většinu sortimentu. Označení „České pivo“ garantuje tradiční český způsob přípravy piva za použití pečlivě vybraných a přesně specifikovaných českých a moravských surovin. Výsledkem je typické kvalitní pivo, které je známé po celém světě.

Zdroj: Ve Vyškově.cz | Autorka: Dana Ambrosová


Obří živé géčko se objevilo včera odpoledne pod plzeňskou pivovarskou věží. Vytvořila jej tam více než stovka pracovníků pivovaru Gambrinus.

Foto

Bylo to dobré. Jen trochu těsno. Hlavně když jsme ve formaci dělali vlnu,“ říká se smíchem Ivan Tichý. Byl součástí jednoho ze šestnácti týmů, které po vytvoření obrazce vyrazili po plzeňských hospodách. Jejich úkolem bylo debatovat s pivaři u zlatavého moku, připravit pro ně hry a kvízy a rozdat jim dárky.

Mám z toho trochu obavy, ale myslím, že by snad neměl nastat žádný problém. Řekl bych, že budou lidi spíše rádi. Navíc jsme vyfasovali samé čtyřky, tak to bude pohoda,“ směje se Tichý.

Akce se uskutečnila v rámci oslav 140 let od vzniku pivovaru Gambrinus. Společnost ji navíc pojala jako teambuildingovou akci pro zaměstnance finančního a IT oddělení. Podobné projekty mají za úkol stmelit kolektiv.

Každý z týmů měl obejít čtyři hospody. Zapojili jsme do toho ty, které mají v Plzni asi největší výtoč. A nejen ty v centru, ale i v okrajových částech západočeské metropole,“ uvedl Martin Šourek z Gambrinusu. Zakončení pak bylo na nádvoří Plzeňského Prazdroje, kde se v rámci festivalu Léto s Prazdrojem uskutečnil koncert kapely Bluesberry.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl


Potomci posledního majitele královédvorského pivovaru Františka Klazara ocenili snahu navázat na tradici

Zajímavé setkání nabídla malá slavnost, která doprovodila uvaření tisícího hektolitru královédvorského piva Tambor.

Setkaly se tu vlastně minulost a současnost dvorského piva. Na pozvání majitele Tambora, Nasika Kiriakovského , přijeli z Prahy manželé Růžičkovi, přímí potomci posledního majitele bývalého pivovaru, Františka Klazara. „Jsem velice rád, že mám možnost představit náš moderní provoz zástupcům rodiny, která začala historii pivovarnictví ve městě psát,“ vysvětlil Kiriakovský.

Setkání se zúčastnil také místostarosta Vasil Biben, tajemník městského úřadu Kudrnáč a zástupci Deníku. Sládek Martin Vrba vysvětlil, že ve skutečnosti se vaří 1017 litr královédvorského piva, což je čtyřicátá várka. Potom všichni přítomní ochutnali sladinu, teplý pivní nápoj bez alkoholu, ale plný výživných látek. „V současné době připravujeme další historickou událost. Po desítkách let se královédvorské pivo opět zúčastní mezinárodní degustační soutěže v Žatci. Povezeme stovku vzorků všech našich pěti vyráběných piv,“ doplnil Kiriakovský. Tambor počítá i s účastí na dalších soutěžích.

Manželé Růžičkovi ocenili, že se současný majitel pivovaru snaží navázat na tradici, která skončila v roce 1948 zestátněním Klazarova pivovaru. Ten v současné době už slouží jiným účelům. „V oboru sice nikdo z nás nepůsobí, ale vzpomínky na královédvorský pivovar jsou stále v nás,“ uvedli manželé Růžičkovi. Před několika lety uspořádalo městské muzeum výstavu o Klazarově pivovaru, kterého se zúčastnil i Gaston Klazar, syn posledního majitele. Ten po znárodnění pracoval ve výzkumném ústavu pivovarském a sladařském. Od roku 1958 se stal vedoucím pracovníkem Pokusného a vývojového střediska v Praze. Patří mezi autory Dia piva a nealkoholického Pita.

Nasik Kiriakovský provedl manžele Růžičkovi celým pivovarem a vysvětlil jim funkce jednotlivých provozů. Hovořili také o další spolupráci, která by mohla ještě víc propojit minulost a součastnost královédvorského piva.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek


Produkce českého piva klesla klesla v prvním pololetí o 6,81 procenta, to je zhruba o jedno procento více, než se očekávalo. Vyplývá to z údajů Rodinného pivovaru Bernard. Útlum se ovšem netýká právě malých pivovarů, kterým prodeje naopak mírně rostou: Bernardu produkce nepasterizovaného piva vzrostla o pět procent a nealko piva o 15,3 procenta.

Celkově se přitom objem stáčeného nealkoholického piva zvýšil pouze o 1,3 procenta. „Bernard byl v krizi deset let a nyní již profitujeme z našich zkušeností,“ uvedl s nadsázkou na středečním setkání s novináři Zdeněk Mikulášek, tiskový mluvčí firmy.

Stoupající prodej humpoleckého piva se odrazil i na finančních ukazatelích malého pivovaru. Tržby Bernardu za prodej piva v prvním pololetí meziročně vzrostly o zhruba osm procent na 168 milionů korun, zatímco obrat se zvýšil z 164 milionů na 178 milionů korun. Pivovar proinvestoval sedmnáct a půl milionu hlavně do výrobních a skladovacích kapacit. Další investice by měly směřovat do vodních vrtů, protože pivovar musí v současné době částečně využívat technologickou městskou vodu.

Pro porovnání - nadnárodní skupině SABMiller, jejímž členem je i tuzemská jednička Plzeňský Prazdroj, ve druhém čtvrtletí klesl v Evropě odbyt piva zhruba o sedm procent (přesná čísla Prazdroje nejsou k dispozici, analytici však očekávají pokračování sestupného trendu z minulého roku, který byl tři procenta).

Výroba piva klesá pouze velkým nadnárodním společnostem, takzvaným europivovarům,“ uvedl Mikulášek. Podle některých odborníků to je způsobeno tím, že menší pivovary snáze inovují svou produktovou řadu a na změny na trhu reagují hbitěji (například Bernard do obchodů začal dodávat nový švestkový nealkoholický nápoj, jehož prodej si pivovar pochvaluje). Většina takových pivovarů se označuje za prémiovou značku, což jim může rovněž pomoci k většímu odbytu.

Mnozí analytici přitom předpovídali, že celková spotřeba alkoholu bude za doby hospodářské krize naopak růst. „Ukazuje se ale, že to tak není,“ řekl v rozhovoru pro deník E15 marketingový šéf Bernardu Tomáš Lipták. Na snížené spotřebě piva se kromě krize podepsal i menší počet turistů, kteří zavítali do Česka, a poměrně studené a proměnlivé počasí během prvního půlroku.

Rodinný pivovar Bernard patří k malým hráčům na trhu, když na něm zaobírá asi jedno procento.

Zdroj: E15.cz | Autor: Patrik Šilhavý


Český trh je konzervativní až zkostnatělý. V rozhovoru pro deník E15 to uvedl Tomáš Lipták, vedoucí marketingu Rodinného pivovaru Bernard. Jak dále řekl, pivovary i přesto musejí inovovat, aby překonaly dobu celosvětového útlumu.

E15: Někteří odborníci předpovídali, že lidé budou v krizi více pít alkohol. Projevuje se to v praxi?

Vzhledem k aktuálním číslům pivovarnického odvětví za poslední půlrok se ukazuje, že to tak není. Původně jsme si ale mysleli to samé. Lidé mají více času – třeba i kvůli tomu, že přišli o zaměstnání. Pozitivní vliv na spotřebu to ale nemá.

E15: Českým hospodám prý ubývají štamgasti, máte takové signály?

Ano, to je pravda. Sledujeme, že tradiční chození do hospod je v Česku na ústupu. Zatímco v roce 2006 lahvové pivo v prodeji zaobíralo osmnáct procent, teď to je 38 procent.

E15: Dají se na českém pivovarnickém trhu vypíchnout nějaké další trendy, třeba nové příchutě, které slaví úspěch v zahraničí?

Tuzemský trh je velice konzervativní až zkostnatělý. V minulosti jsme zkoušeli testovat třeba ovocná piva, lidem ale nechutnala.

E15: Podnikli jste nějaké kroky k lepšímu překonání hospodářské krize?

Krizi u nás zatím příliš nepozorujeme. Samozřejmě se snažíme racionalizovat náklady a inovovat. Třeba my jsme na trh před několika měsíci uvedli nový nealkoholický švestkový nápoj, který se u spotřebitelů setkal s velkou oblibou, aniž bychom ho marketingově podporovali.

Zdroj: E15.cz | Autor: Patrik Šilhavý


Velkopopovický Kozel, najpredávanejšie české pivo za hranicami Českej republiky, prechádza od júna kompletnou vizuálnou premenou. Pripravené je inovované logo, nové obaly, nová internetová stránka, nový televízny reklamný spot. Jediné, čo sa nemení, je jedinečná chuť českej dediny v pive Velkopopovický Kozel, ktoré sa podľa tradičného receptu pripravuje už 135 rokov.

Od júna môžu milovníci piva v slovenských obchodoch a gastronomických prevádzkach nájsť pivo Velkopopovický Kozel v úplne novom šate. Grafický dizajn Velkopopovického Kozla podstúpil zásadnejšiu úpravu svojej vizuálnej stránky, pričom hlavnú úlohu v ňom zohráva maskot pivovaru – „kozel“, čiže cap, ktorý získal jasnejšiu a modernejšiu podobu. Kým na predchádzajúcom logu bol Kozel zobrazený viac-menej symbolicky, na novom logu je už jasne definovaný. Ponúka krígeľ piva a symbolizuje tak tradičné hodnoty českej dediny – pohostinnosť, srdečnosť a priateľskosť.

Nové grafické prvky Velkopopovického Kozla sa stali súčasťou celého brandingu značky. Zmien sa tak dočkali nielen spotrebiteľské balenia piva, ale aj všetky reklamné či predajné materiály. Prevládajú v nich mäkšie, zemité farebné tóny, jemnejšie prechody medzi jednotlivými farbami a motív či štruktúra dreva. Lepšie korešpondujú s hlavným posolstvom Velkopopovického Kozla – prinášať medzi ľudí pozitívne hodnoty českej dediny.

Prečo Chuť českej dediny? Kozel je hrdý na svoj český pôvod. České pivo je vo svete symbolom kvality, pivovarníckeho majstrovstva a na Slovensku to vďaka nášmu historickému spojeniu platí o to viac. Velkopopovický Kozel je stelesnením tejto kvality a vďaka tomu sa stal najpredávanejším českým pivom za hranicami Českej republiky. Varí sa podľa nezmeneného receptu už od roku 1874 a jeho vyváženú chuť nezmenili ani ťažké vojnové roky, ani moderné technológie. Ľahko sa pije a s každým dúškom približuje humor, teplo a atmosféru dedinky, z ktorej pochádza.

Velké Popovice, ktoré Kozlovi dali meno, sa nachádzajú v stredných Čechách, neďaleko od Prahy. Dedinka je na dnešnú dobu možno trochu svojská, pretože ľudia tu ešte stále poznajú susedov po mene a veria, že v živote sa treba vedieť podeliť o dobré veci. Riadia sa pravidlom, ktoré hovorí: „Pri našom stole je vždy miesto pre jedného navyše“ – vrátane Kozla. O dedinského capa sa pritom starajú s rovnakou láskou a starostlivosťou, ako o svoje pivo. Veria, že hodnoty ako priateľstvo, tímová práca, spoločný oddych a dobrý pocit sú v živote dôležité.

Velkopopovický Kozel verí, že aj keď žijeme v meste, v hĺbke svojej duše túžime niekam patriť. Moderná doba ako keby nám hovorila, že nemôžeme na ulici pozdraviť alebo usmiať sa na neznámeho, že sa životom musíme rútiť, zbierajúc večne rastúci zoznam „nevyhnutností“. Existuje však mnoho ľudí, ktorí sa nechcú stať osamelými v dave individualít, ľudí, ktorí hľadajú príjemné pocity z toho, že sú súčasťou nejakej komunity. Kozel ich chce spájať a vytvárať priateľstvá aj medzi tými, ktorí sa doteraz nepoznali. Kúsok dediny totiž existuje v každom z nás a občas potrebujeme byť jej súčasťou, oslobodiť sa a byť tam, kde môžeme byť sami sebou.

Z tejto myšlienky vychádzali aj autori novej televíznej reklamy Velkopopovického Kozla. Televízny spot sa nenatáčal v štúdiách, ale priamo vo Velkých Popoviciach, dokáže preto preniesť autentickú atmosféru českej dediny priamo do slovenských obývačiek. Príbeh už známeho imidžového spotu je postavený na veľkej dedinskej slávnosti, kde si ľudia z obce Velké Popovice vlastnými prostriedkami skladajú dlhý stôl, pri ktorom neskôr zdieľajú dobre vychladeného Kozla. Stôl je tu symbolom pohostinnosti a priateľstva všetkých dobrých ľudí, čoho dôkazom je aj príchod oneskorenca, ktorému ochotne uvoľnia miesto. Cap pod stolom je len dôkazom toho, že Kozel je neodmysliteľnou súčasťou života tejto českej dediny. Okolo stola môžeme spozorovať množstvo jedinečných postáv, s ktorými sa v priebehu budúcich kampaní Velkopopovického Kozla ešte spotrebitelia budú stretávať.

Velkopopovický Kozel prináša Pivný Veľkofest. Velkopopovický Kozel toto leto vyráža do ulíc a domácností s nezvyčajným nadšením. Spotrebitelia sa s ním nebudú stretávať len v televízii, rádiu a na 250 bilbordoch a 25 bigbordoch po celom Slovensku. Nájdu ho najmä tam, kde ho majú radi. Pivný Veľkofest sa začína v obchodných reťazcoch aj nezávislých predajniach, kde spotrebitelia nájdu výhodné multibalenia Kozla s jednou fľašou zadarmo. V niektorých z nich budú môcť za nákup 20 fliaš alebo plechoviek získať aj štýlový pivný Veľkodžbán.

Do Pivného Veľkofestu sa zapojilo aj 100 gastronomických prevádzok na celom Slovensku, ktoré získali nové imidžové materiály v novom štýle Kozla a bude v nich prebiehať spotrebiteľská súťaž. Za každé zakúpené veľké pivo zákazník získa samolepku Kozla, ktorú si bude môcť nalepiť do „Štamgast karty“. Tabuľa v jeho obľúbenom podniku mu potom ukáže, koľko Kozlov potrebuje na získanie okamžitej ceny, pričom na výber bude mať pivo zdarma, opasok, nožík, sadu hier a ďalšie výhry podľa počtu zakúpených pív. Aj keď už nejakú výhru získa, bude môcť s novou „Štamgast kartou“ zbierať body na ďalšiu.

Pivný Veľkofest vyvrcholí v auguste na námestiach slovenských miest. V Košiciach, Nových Zámkoch, Liptovskom Mikuláši, Banskej Bystrici a Bratislave sa počas piatich víkendov stretnú milovníci piva a štamgasti lokálnych podnikov. Dva dni si budú môcť vychutnávať chuť českej dediny pri dobrej hudbe populárnych skupín, medzi ktorými sa objavia napríklad Hudba z Marsu, Puding pani Elvisovej alebo Hex. Návštevníci zároveň budú môcť súťažiť a pomôcť svojmu podniku k získaniu možnosti usporiadať jedinečnú pivnú párty so živou kapelou a Kozlom zadarmo.

Kozel sa bude viac ukazovať aj na internete. Užívatelia tu už od júla budú nachádzať stále viac. Okrem informácií o pive Velkopopovický Kozel si na internetovej stránke www.velkopopovickykozel.sk budú môcť nájsť aj detaily k Pivnému Veľkofestu, budú si môcť lokalizovať podniky, ktoré sa do Veľkofestu zapojili, prečítať si detaily o súťažiach a neskôr na nej nájdu aj ďalšie prekvapenia.

Velkopopovický Kozel teda dostal „nové šaty“, aj naďalej však ostáva rovnako kvalitným vidieckym pivom, ktoré sa varí podľa tradičnej českej receptúry už 135 rokov. Už z tohto obdobia pochádzajú zmienky o jeho výnimočnosti. Jeho ľahkú a vyváženú chuť, rovnako príjemnú ako je atmosféra českej dediny, oceňujú priatelia Kozla po celom svete. A práve pre tých, ktorí sa chcú podeliť o jej hodnoty, je určená každá kvapka, ktorá plní pohár, fľašu alebo plechovku Velkopopovického Kozla.

Akciová spoločnosť Pivovary Topvar je členom jednej z najväčších pivovarníckych spoločností na svete SABMiller. Do portfólia spoločnosti patria slovenské značky Šariš, Topvar, Smädný mních a české značky Velkopopovický Kozel, Pilsner Urquell, Gambrinus a Radegast Birell. Pivovary Topvar, a.s., zamestnávajú viac ako 900 pracovníkov.

Zdroj: Media Info Servis.sk | Autorka: Drahomíra Mandíková, Pivovary Topvar, a.s.


Sklizeň chmele zahájili zemědělci v tršické produkční oblasti, která leží na území Olomoucka, Přerovska a Prostějovska. Úroda bude přitom zřejmě na většině míst slabší než loni, a to hlavně kvůli vrtošivému počasí. Výnosy sníží i fakt, že na některých místech vichřice pokosily chmelnice. „Vizuálně vypadají rostliny vcelku dobře, odhad sklizně však není snadný. Vidím to zatím tak na deset metráků z hektaru, což by byl sice nadprůměr, ale v některých letech jsme sklidili i podstatně více,“ řekl Právu například ředitel Zemědělského družstva v Kokorách na Přerovsku Vladimír Lichnovský.

I Kokorským spadly letos při vichřicích některé chmelnice. Zasaženo větrem jich bylo přibližně třináct hektarů. „Způsobilo nám to ztrátu ve výši zhruba deseti miliónů korun. Menší škody nám počasí způsobilo i na dalších plodinách – máku a řepce,“ poznamenal předseda.

Loni Kokorští prodávali tunu chmele za 140 až 180 tisíc korun. „Za kolik se nám jej podaří prodat letos, budeme vědět kolem 10. září, kdy by měla sklizeň skončit,“ uvedl Lichnovský. Rozhodující přitom bude kvalita chmele, hlavně pak obsah látek, které mohou za jeho hořkost.

Všechny zemědělské podniky, které pěstují v tršické oblasti chmel, využívají služeb brigádníků. „My jich zaměstnáme zhruba sto, zejména z Moravy, ale i ze Slovenska,“ dodal Lichnovský. Kokorské chmelnice se rozkládají na ploše zhruba 146 hektarů. V tršické oblasti je zhruba 720 hektarů chmelnic.

Asi 75 procent plochy pokrývá žatecký poloraný červeňák, zbylá část patří hybridním odrůdám. Chmel z tršické oblasti využívá mj. i přerovský pivovar Zubr. „Chmel je pro pivo základním kamenem – dává mu příjemné aroma, pro Zubra tak typické, i správnou hořkost. Při vaření používáme chmel lisovaný hned po sklizni do tzv. granulí, tak je zajištěno uchování jeho vlastností,“ řekla Právu mluvčí pivovaru Hana Matulová.

Zdroj: Právo.cz | Autorka: Vlasta Hradilová


Rodinný pivovar Bernard zvýšil výstav svého nepasterizovaného piva v prvním pololetí letošního roku meziročně o pět procent na 95 455 hektolitrů, meziročně utržil o 8,4 procenta více. Pivovar o tom informoval ve čtvrtek.

O úspěšné první pololetí se podle pivovaru mimo jiné zasloužily i dva historické rekordy měsíčních výstavů piva. První rekord padl už v dubnu, a to 20 602,5 hektolitrů, podruhé se rekord podařilo vytvořit v červenci, kdy pivovar uvařil 22 907,3 hektolitrů piva.

Nárůst výstavu piva pro český trh je především zásluhou nárůstu prodeje lahvového piva, konkrétně nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou světlé a jantarové,“ zhodnotil výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. „Velice úspěšně se prosazuje i sladový nápoj Bernard s čistou hlavou s chutí švestky, jehož se od začátku roku prodalo již přes 2 150 hektolitrů,“ dodal.

Foto

Nealkoholický Bernard čistou hlavou Švestka je k dostání teprve od jara letošního roku a trh jej přijal podle pivovaru velmi vstřícně. „Od února bedlivě sledujeme vývoj prodeje na všech distribučních kanálech a zájem o Švestku se stále zvyšuje. Švestka se stala alternativou k nealkoholickým nápojům. Rády ji pijí i ženy, které někdy pivo nevyhledávají kvůli jeho hořkosti,“ vysvětlil Stanislav Bernard.

Obor pivovarnictví v ČR celkově poklesl za první pololetí letošního roku o 6,8 procenta, pokles je i v prodeji lahvového piva o 4,2 procenta. Nealkoholické pivo zaznamenalo v oboru nárůst 1,3 procenta, Bernard s čistou hlavou 15,3 procenta (počítáno bez sladového nápoje s chutí švestky).

Tržby za prodej piva Bernard vzrostly za první pololetí letošního roku na 168 milionů Kč, jde o meziroční nárůst 8,4 procenta.

Investice v prvním pololetí letošního roku směřovaly do rozšíření kvasné kapacity, dále do pořízení hlavní stanice tlakového vzduchu a modernizace řídící jednotky na varně pivovaru. Další investice směřují především do oblasti úspor a to do výměníku Brýdových par, který šetří energii tím, že využívá odpadní teplo vznikající při vaření piva. Celková částka investic za první půlrok činila asi 17,5 miliony korun.

Rodinný pivovar Bernard z Humpolce uvařil v roce 2008 celkem 188 tisíc hektolitrů piva. Celkový obrat pivovaru, který vloni zaměstnával 120 lidí, meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu korun.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Libor Popela


V Pivovare Šariš vo Veľkom Šariši sa prvú septembrovú sobotu, 5. 9. 2009, od 11.00 – 20.00 hod. uskutoční Deň značky Šariš plný zábavy, hudby, priateľských stretnutí a príjemnej atmosféry všetkých „Srdcom Východniarov“.

„Tohtoročný Deň značky Šariš bude naozaj výnimočný. Aj tento rok sme pripravili bohatý sprievodný program s množstvom atrakcií a vystúpeniami známych slovenských umelcov. Návštevníci si budú môcť vypočuť interprétov ako Katka Knechtová, Marián Čekovský, skupiny Komajota, Chiki-liki tu-a alebo Smola a hrušky. Verím, že touto akciou potešíme všetkých, ktorí majú radi kvalitné pivo, výbornú zábavu a nadviažeme na predchádzajúce úspešné ročníky,“ hovorí Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.Marián Čekovský nebude návštevníkov len zabávať, vo dvojici so známou moderátorkou Rádia_FM Katikou ich bude celým dňom aj sprevádzať. Na Deň značky Šariš pripravia šarišskí pivovarnícki majstri aj skutočné pivné prekvapenie, ktoré bude až do poslednej chvíle zahalené rúškom tajomstva. Srdcom Východniari si budú môcť tento rok opäť vychutnať v rámci sobotňajšej akcie aj tankový Šariš - najčerstvejšie pivo, ktoré neprešlo stáčacou linkou ani skladovaním v expedičných areáloch. „Tankový Šariš je čisté nepasterizované pivo, ktoré má podľa pivných „fajnšmekrov“ tú správnu farbu, chuť aj vôňu, keďže pri používaní tankov neprichádza pivo do kontaktu so vzduchom,“ hovorí Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. V rámci Dňa značky Šariš bude pripravených aj množstvo súťažných a nesúťažných aktivít, pri ktorých sa hostia nielen zabavia, ale si budú môcť napríklad zmerať svoju šikovnosť, či silu s priateľmi alebo ostatnými účastníkmi. Ďalšou nezvyčajnou atrakciou, ktorú na Deň značky Šariš organizátori pripravili, budú ukotvené lety balónom. Návštevníci si vďaka nim budú môcť vychutnať pohľad na toto výnimočné podujatie z výšky. V neposlednom rade bude pre všetkých milovníkov piva pripravená špeciálna prehliadka Pivovaru Šariš s odborným výkladom o výrobnom procese tohto kvalitného piva. Vstup na akciu je voľný. Kyvadlová doprava bude zabezpečená zdarma a autobus bude premávať od zastávky Veľký Šariš po Železničnú stanicu a späť.

Zdroj: Informuje.com


Ve druhém červencovém týdnu letošního roku vypsal Pivovar Černá Hora s regionálními týdeníky soutěž "Hledejte název pro nové pšeničné pivo". V druhém srpnovém týdnu pivovar vyhodnotil výsledky anktety a vybral jako nejpříhodnější název piva - VELEN. Do ankety bylo zasláno více než 500 návrhů. Vítězný název zaslali tři pisatelé.

Úspěšnými návrháři byli tito: Jana Plchová z Boskovic, Jiří Bednář z Osové Bitýšky a Petr Malach z Boskovic. Všem náleží odměna ve formě nápojů a předplatné týdeníku Zrcadlo

Proč Pivovar Černá Hora zvolil jméno Velen a co ho k tomu vedlo?

Důvodů je několik, ale jeden z hlavních je to, že jméno Velen je spojeno s užíváním znaku sedmizubého hřebene.

V logu Pivovaru Černá Hora a v erbu městyse Černá Hora je vyobrazen sedmizubý hřeben, stejně tak jako v erbu města Boskovice. Tento sedmizubý hřeben je převzat z erbu rodu pánů z Bozkovic, prvních pánů černohorského panství. Ti vsadili hřeben do svého erbu pravděpodobně na základě pověsti o udělení znaku báječnému předku pánů z Boskovic, ptáčníku Velenovi, s nímž se také váže vznik jména města Boskovice.

V legendě se píše toto

V horách na boskovicku zabloudivší kníže brněnský byl od ptáčníka Velena pohoštěn, poskutnuta mu lázeň a od Velena vlas mu dřevěným sedmizubým hřebenem pročesán. Do lázně vloženy věníky (kytice) z libě vonících lesních bylin a znavený kníže si odpočinul na připraveném polštáři. Za odměnu daroval kníže Velenovi veškerou krajinu, kterou ze své, na kopci se nalézající krajiny přehlédnouti mohl. Na místě, kde stávala Velenova chata postaven hrad, při jehož stavbě Velen sám byl nápomocen, a když spadnuvším kamenem byl zraněn na bosé noze, zvolal, že nebude „bosko-více“ choditi.

Jaké by mělo být nové pšeničné pivo?

Zopakujme si pár charakteristik tohoto nápoje:

Za pšeničné pivo je považováno takové, při jehož výrobě je nejméně jedna třetina z celkového extraktu dodána pomocí pšenice či pšeničného sladu.

Barva: Pšeničné pivo je charakteristické světlou až slámovou barvou, vysokou nasyceností a bohatou pěnou. Pšeničné pivo se také prodává převážně nefiltrované.

Vůně: V pšeničném pivě jsou cítit kvasnice, mírná kyselost a mnoho rozličných ovocných vůní.

Chuť: Chuťová stránka pšeničných piv bývá dle regionu původu značně rozdílná a kolísá od nakyslé až po trpkou, nasládnou a ovocnou chuť. Vždy se však konzumentovi dostává zajímavé harmonie chuti, jež je dána právě obsahem pšenice a druhem použitých kvasnic a typu kvašení.

Historie pšeničného piva

Pšeničná piva mají v našich krajích dlouhou historii a dá se říci, že jistou dobu bylo pšeničné pivo stejně obvyklé jako pivo vařené čistě z ječného sladu. Určitou dobu se dokonce vařila piva čistě pšeničná a čistě ječná. Piva vzniklá ze směsi sladů se začala vařit až později a předpokládá se, že to byl důsledek "smíšeného" výsevu na polích. Piva pšeničná byla i v Čechách v 15. - 17. století dokonce převažující. Pravděpodobně proto, že pro pšeničná piva se převážně používalo svrchní kvašení, jež probíhá při vyšších teplotách, které vládnou po větší část roku. Důvodem jejich ústupu byla pravděpodobně vyšší cena pšenice.

Konzumace

Pšeničné pivo se velmi často podává ve vysokých štíhlých sklenicích, které jsou někdy i na stopce. Vypadají jako šampusové sklenice ve větším provedení. Doporučená teplota podávání piva je 6 - 8 °C.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz


Ve dnech 7.-8.8.2009 se v uskutečnil již 14. ročník slavností piva v rekreačním středisku Kamínka u Roštína, okr. Kroměříž. Tentokrát slavnosti byly pod záštitou generálního partnera Pivovar Pernštejn a R. Jelínek. Návštěvníky, kterých se zde tento letní víkend sešlo okolo 4 500, zaujal nejen skvělý hudební program ale i možnost ochutnat chmelový mok od mnoha pivovarů u nás. Zejména tmavý speciál Porter 19° z Pardubického pivovaru zaujal nejednoho příznivce piva vč. známého rockera a bezesporu i znalce piva „Ozáka“(v podání Martina Dejdara), který zde také účinkoval.

Foto

Jelikož Pivovar Pernštejn dokázal návštěvníky zaujmout nejen tímto tmavým speciálem, velké oblibě se těšil i Pernštejn světlý ležák 11°, dá se předpokládat že v tomto regionu již nebude tato značka neznámá. Ve spolupráci s f. R. Jelínek lze očekávat rozšíření působnosti v této oblasti.

Foto

Náš pivovar se i nadále chce prezentovat na těchto kulturních akcích spojených především se značkou dobrého pardubického piva. Takto se nechal slyšet ředitel společnosti Pivovaru Pernštejn a.s. Ing. Jan Kvasnička.

Zdroj: Pernštejn.cz


Pivovary lákají k návštěvě

[středa, 19. srpen 2009]

Vařilo se tam pivo za středověku a vaří se i dnes. Historický dům číslo 5 na štramberském náměstí, v němž se nachází Městský pivovar Štramberk. Když se kdysi tamní sklepení vyklízelo narazili tam dokonce na středověké zlomky keramických pivních pohárů.

Dnes je tam jeden z nejstarších pivovárků na severní Moravě a čepují se tam dva druhy piva vyráběné podle staré receptury výhradně z českých a moravských surovin. Příležitostně tu načepují i pivo švestkové.

Pivovary navazují na tradice předků Na dávné tradice dbají například také v jednom z nejmenších minipivovarů - Biovar v Ostravě. Podle staré receptury z 16. století tu totiž vyrábějí desítku Kunětický hejkal. „Recepturu jsme samozřejmě přizpůsobili dnešním možnostem,“ říká místní sládek Jiří Štverka. Jak dodává, Kunětický hejkal se dlouhá léta nevařil, avšak recept se zachoval a před dvěma lety se pivo znovu začalo točit.

Všechny čtyři druhy piva z Biovaru dostanete jen v Klubu Hobit v Ostravě na Přívozské ulici. „Kromě toho vaříme pivo taky pro restaurace Garage,“ dodává sládek.

V dlouholeté tradici vaření piva na Hukvaldech pokračuje od roku 2003 minipivovar Hukvaldy v tamní části Dolní Sklenov. Výroba piva tu navazuje na tradici bývalého hukvaldského pivovaru, který vznikl v roce 1597. Řada místních si ještě dnes pamatuje na třináctistupňové pivo Ondráš. To se tu vařilo až do roku 1972. Současní majitelé pivovaru chtěli název piva převzít, ale značku už měly zaragistrované pražské pivovary.

Přesto o štamgasty nemají na Hukvaldech nouzi. Když začínali, velký zájem lidí je prý překvapil. Od loňského roku tu mají nového sládka Petra Neumanna, který minulý měsíc uvařil lidem na Cyrila a Metoděje speciální Medové pivo.

Pivo speciálně pro ženy A kam se ještě vydat za malými pivovary? Například do zámeckého pivovaru v Ostravě-Zábřehu. Letos v květnu tam začali vyrábět speciální "Ženské" pšeničné pivo. To je zatím posledním - dvanáctým speciálem a zároveň prvním nového sládka Tomáše Huba. Ten se při jeho výrobě zaměřil na jemnější chuťové buňky žen a vytvořil zcela novou recepturu. Na Bruntálsku v jediném pivovaru můžete ochutnat kvasnicové pivo, Světlý ležák Excelent a Polotmavý speciál Excelent v hostinském pivovaru v Rýmařově. Zřejmě do nejmladšího pivovaru v kraji by se zájemci mohli vydat do vesničky Karpentná, která je součástí Třince. Loni tam začali vyrábět Třinecké kvasnicové pivo.

Některé pivovary nabízejí i možnost exkurze, například ten štramberský, kde rádi seznámí s tradiční výrobou piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Iva Jalůvková


Na začátku prázdnin v Pivovaru Chotěboř skončil na pozici ředitele Josef Tomek a na jeho místo nastoupil nový manažer Richard Moravec. Josef Tomek řídil pivovar po dobu výstavby. Cílem Richarda Moravce je rozhýbat obchod. Veřejnost se s ním mohla seznámit 15. srpna v Chotěboři na Pivovarských slavnostech, které spolu se sládkem pivovaru zahajoval.

Foto

Nový ředitel Pivovaru Chotěboř Richard Moravec se narodil v roce 1967 ve Žďáru nad Sázavou na Vysočině. Vystudoval VUT Brno, obor elektroenergetika se zaměřením na jadernou energetiku. Od roku 1992 žije v Pardubicích.

Působil ve firmě Jede, která zajišťuje občerstvení horkými nápoji ve firmách, dnes známá pod názvem Nápojová ambulance. Pracoval zde šest let na pozici obchodního zástupce a poté sedm let coby manažer obchodních týmů.

Novou pracovní příležitost v Chotěboři jsem přijal moc rád z několika důvodů. Hlavně proto, že mě láká práce pro úplně nový a velice moderní pivovar, zajímají mě nové technologie, které v pivovaru jsou, taky mám stejně jako většina Čechů rád pivo a v neposlední řadě svou roli sehrál i fakt, že pivovar je v mém rodném kraji,“ uvedl Moravec po svém nástupu.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř


«« « Strana 618 z 810 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň