Novinky a aktuální dění
Co se píše o pivovarech a pivu
Prorazit s novou značkou v Česku? Těžko
[úterý, 15. červenec 2008]
Na český trh s pivem nebude mít obří fúze žádný vliv, říká v rozhovoru pro LN Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.
* LN V poslední době se často mluví o tom, že velké pivovarské koncerny se snaží šetřit na nákladech, čímž ničí chuť tradičních piv a vznikají takzvaná europiva. Nebude InBev kvůli této poslední akvizici ještě více tlačit na snižování nákladů? A nehrozí tudíž případné zhoršení kvality jeho výrobků prodávaných v současnosti na českém trhu?
Nic takového se nestane minimálně v řádu několika let. Největší riziko pro pivovarnické skupiny je, že když přijdou na nějaký nový trh, snaží se nabídnout a propagovat své značky. Hlavně v České republice s tímto systémem zatím žádný zahraniční pivovar neuspěl. A ještě dlouho neuspěje.
* LN Jaký může mít dopad fúze belgického gigantu InBev s americkým Anheuser-Buschem na český trh s pivem?
Dopad to nebude mít vůbec žádný. Jen si vezměte, co se stalo v roce 2004, kdy InBev vznikl fúzí belgického pivovaru Interbrew a brazilského AmBev: vlastně se nestalo nic, přestože už v Česku InBev působil.
* LN Přinese sem tohle sloučení nějaké nové značky piva, které zatím v Česku nejsou?
To si nemyslím. InBev už tady několik let propaguje své vlajkové pivo Stella Artois nebo Hoegaarden, ale zatím žádnou velkou díru na český pivní trh neudělal. Američané navíc ve svém portfoliu žádné pivní speciality nemají, takže těžko mohou české konzumenty něčím zaujmout.
* LN Nemůže posílení skupiny InBev ohrozit existenci menších pivovarů?
To je myslím značně nepravděpodobné. Český pivovarský trh už je víceméně konsolidovaný. Lidé už mají své oblíbené značky piva. Naopak malé pivovary mohou spíše do budoucna posilovat a překvapit tak své velké konkurenty.
Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm
[Ostatní pivní dění] 12:50 [permalink] [comments: 2]
V pivovarském areálu by měl vzniknout hotel
[úterý, 15. červenec 2008]
Rozšířit služby pro zákazníky chtějí v nymburském pivovaru. Do roku 2010 by v areálu měl vzniknout hotel pro šedesát lidí s restaurací a se třemi konferenčními sály.
„Na projektu pracujeme, ještě ale nemáme stavební povolení. Nejsme tak daleko, abychom zítra začali,“ uvedl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Dodal, že museli žádat o změnu územního plánu.
Pokud se správě pivovaru podaří získat stavební povolení ještě letos, chtějí v zimě začít stavět. Objekt má vyrůst u pivovarské vrátnice. „Dnes je tady nevyhovující bytový trakt, starý více než 110 let. Už je potřeba s ním něco udělat. Pravděpodobně se zboří, dělají se ještě různé průzkumy, které mají říct, v jakém stavu budova je,“ řekl Benák.
Podle přípravné studie bude celý komplex stát minimálně 35 milionů korun. Důvodem, proč se ke stavbě správa pivovaru rozhodla, je, že pro návštěvníky nemají vhodné prostory. „Do pivovaru chodí každý týden několik set lidí. Táhnou je sem Postřižiny, Hrabal, pivo samo o sobě. Nemáme možnost jim nabídnout vhodné prostory, kde by výrobky ochutnali,“ vysvětlil Benák.
V současnosti může pivovar využívat jen jeden sál pro 50 lidí, který je navíc určený k závodnímu stravování. Navíc záměrem firmy je, aby se rozšířily možnosti pro návštěvy pivovaru. Lidé by přijeli do pivovaru, přespali v hotelu a vybrali si nějaký program s ochutnávkou piva.
„Chceme, aby se tu také pravidelně konaly exkurze, nejen organizované. Dnes to je tak, že pokud si lidé sami nezavolají a nedomluví si termín, nemohou se do pivovaru podívat,“ podotkl ředitel.
Zdroj: MF Dnes.cz
[Postřižinský pivovar Nymburk] 12:12 [permalink] [reaguj]
Plzeňský Prazdroj dodává slad a kvasnice osmi minipivovarům
[úterý, 15. červenec 2008]
Plzeňský Prazdroj dodává slad a kvasnice pro výrobu piva osmi minipivovarům. Zájem o slad je vysoký a pokud bude trend pokračovat, dodáme jim ho letos třikrát více, řekl mluvčí Jiří Mareček.
"Slad odebírá pět minipivovarů. Vyrábíme ho speciálně pro vaření jejich značek," dodal. Loni nakoupily minipivovary 36,5 tuny, letos zatím 26,5 tuny. Prazdroj, který ročně vyrobí přes 80.000 tun sladu, zásobuje některé restaurační pivovary více než pět let, například Modrou Hvězda v Dobřanech na Plzeňsku. Dva roky odebírá suroviny plzeňský pivovar U Lochoty, necelý rok stříbrský výrobce U rybiček z Tachovska.
Minipivovary nekupují slad jako zrno, ale už šrotovaný, který putuje rovnou do varen a sládci minipivovarů mají ulehčenou práci o mletí. Modrá hvězda si loni odvezla z Plzně 25 tun sladu.
"Pro kvasnice si jezdí sládci z okolních minipivovarů kvůli vysoké kvalitě a čistotě," řekl Mareček. Kvasnicové kultury se převážejí ve sterilních nádobách. Malé pivovary odebírají kmen W, používaný k výrobě ležáků. Pomocí nich je možné uvařit světlá i tmavá piva. "K výrobě Pilsner Urquellu se používá speciální kvasničný kmen H, který si střežíme a k výrobě žádných jiných piv se nepoužívá ani neposkytuje," řekl Mareček. V plzeňském pivovaru je podle něj kvasničné hospodářství na světové úrovni co se týče mikrobiologie i kvality.
Ve velkých pivovarech je možné kvasnicovou kulturu využít až k osmi várkám, v minipivovarech méněkrát. Malí výrobci si nemohou dovolit nechat kvasinky regenerovat a odpočívat až 42 hodin pod vodou při teplotě dva stupně Celsia, což zachovává jejich vitalitu a světlou barvu.
Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš
[Prazdroj Plzeň] 12:09 [permalink] [reaguj]
Svět čeká pivní bouře, v Česku je klid
[úterý, 15. červenec 2008]
"Byla by to ostuda, kdyby se pivovar Anheuser-Busch dostal do rukou cizinců," - prohlásil nedávno kandidát na amerického prezidenta Barak Obama. Jenže byznysmany ani rétorika možná budoucího nejmocnějšího muže planety nezviklala. Belgický InBev včera oznámil, že kupuje Anheusera za 52 miliard dolarů. Vzniká tak největší pivovarská společnost na světě.
Doma jsou karty rozdané...
I pro tuzemské obdivovatele rodinného stříbra je už pozdě na pivním trhu "honit bycha". Klíčové firmy jsou už vesměs v zahraničních rukou. Politické půtky se svádí jen o čtyřku domácího trhu, národní podnik Budějovický Budvar. Současná vláda však už dělá první kroky k jeho privatizaci.
Ať již Budvar skončí v jakýchkoliv rukou, hlavní pozice v českém pivovarnictví už jsou jasné. Lídra trhu, Plzeňský Prazdroj, drží britský SABMiller. InBev ovládá Pivovary Staropramen. Na třetí příčku, před Budvar, se nedávno prodral ambiciózní nizozemský Heineken. Po Starobrnu a Krušovicích získal i Drinks Union.
Pokud v Česku ještě dojde k významným vlastnickým přesunům, pak už jen jako dopad dění na mezinárodní scéně. Když se velcí hráči dohodnou, tak jako v případě InBevu a Anheuseru.
...svět ale čekají další fúze
"Další velké světové fúze se dají čekat - když padla už i taková americká ikona, jako právě Anheuser," předpokládá ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.
Čerstvá dohoda obou gigantů přitom probíhala překvapivě krátce. InBev nabídl před měsícem akcionářům Anheuseru 65 dolarů za cenný papír - a setkal se s rozhořčeným odporem. Načež zvýšil nabídku na 70 dolarů - a byla ruka v rukávě. "Transakce spojuje dvě skvělé firmy. Máme velkou radost," pochválil si po oznámení dohody šéf InBevu Carlos Brito, který má řídit i novou společnost Anheuser-Busch InBev. Dokončení fúze se čeká ještě letos.
Zatímco akcionáři se z transakcí radují, pivní fajnšmekři většinou žehrají: Noví vlastníci podle nich tradiční chuť moku kazí. "Samozřejmě se to stává. Ale nezáleží na národnosti majitelů. Při prvním doušku poznáte, kdo honí jen zisk, a ne kvalitu," říká Stanislav Bernard, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard.
Statistiky však svědčí o tom, že tuzemcům chutná pivo stále. Zatímco Němci ve spotřebě zaostávají, Češi jsou stále na světové špici s konzumací 159 litrů na hlavu.
Zdroj a obrázek: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík
[Ostatní pivní dění] 12:05 [permalink] [reaguj]
Obří pivní fúzi pocítí i Budvar
[úterý, 15. červenec 2008]
Belgický InBev, majitel Pivovarů Staropramen, přece jen koupí americkou společnost Anheuser Busch. Dá za ni 52 miliard dolarů (asi 766 miliard korun). Pod názvem Anheuser-Busch Inbev tak vznikne největší výrobce piva na světě.
Rekordní fúze v pivovarské historii přitom může mít těžký dopad na výnos z chystané privatizace českého národního podniku Budějovický Budvar. Může totiž výrazně snížit hodnotu jeho značky. Ta se spekulativně odhaduje až na třicet miliard korun.
Klesne zájem o Budvar?
"Kvůli fúzi světových gigantů nepochybně hodnota Budvaru razantně klesne," potvrzují HN jednoznačně čeští experti i šéfové pivovarů. Nechtějí však zveřejnit jméno, aby "Budvaru neuškodili".
Proč může Budvar na spojení světových firem tratit?
Hodnota jeho známky je dána hlavně tím, že vede známkoprávní spory v desítkách zemí právě s Anheuserem. Přesněji řečeno, blokuje americké velkofirmě přístup na řadu trhů. Jenže spojením Anheuseru s InBevem ztrácí tato blokáda váhu. Na trzích, kam se kvůli českému Budvaru nemohl Anheuser dostat, totiž už dávno působí InBev. "Spojený Anheuser-InBev zkrátka už nemusí chtít Budvar za každou cenu," míní experti.
Boček značku hájí
Ministr zemědělství Petr Gandalovič i šéf Budvaru Jiří Boček pozici českého pivovaru hájí. Advokátní kancelář Kříž a Bělina už za 12,5 milionu korun připravuje první fázi privatizace pivovaru - převod na akciovou společnost. Podklady má odevzdat do měsíce.
"Hodnota Budvaru přece není jen v jeho sporech, ale i ve výrobě dobrého piva, které se vyváží. Navíc Anheuser nemusí být jediným zájemcem o privatizaci," tvrdí Gandalovič. Nicméně v minulosti nikdo jiný než Anheuser o Budvar veřejně zájem neprojevil.
Boček ze zprávy o megafúzi radost neměl.
"Na naše ochranné známky ale toto spojení vliv mít nebude. I nový subjekt bude muset respektovat rozhodnutí soudů v náš prospěch," zdůraznil Boček.
Pokryjí celý svět
Budoucí "pivní bumbrlíček" Anheuser-Busch InBev má ovšem veliké ambice, v nichž Česko není těžištěm.
Součtem produkce může o téměř 150 milionů hektolitrů předstihnut světovou dvojku, britského vlastníka Plzeňského Prazdroje, firmu SABMiller (ten ročně vyrobí kolem 230 milionů hektolitrů piva).
Podíl nové skupiny na celosvětovém trhu bude kolem jedné pětiny. Přitom však nemusí mít problém s antimonopolními úřady v jednotlivých zemích, protože Anheuser i InBev mají trh téměř dokonale rozdělen.
Anheuser totiž vládne na klíčových trzích v USA a Číně. InBev má zase velmi silné pozice v Evropě nebo Brazílii.
"Spojení těch dvou firem má obrovskou logiku, většinou si vůbec nekonkurují," potvrzuje Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Na nasycený domácí trh podle něj fúze dopad mít nebude.
Zdroj a obrázek: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík
[Budějovický Budvar] 11:58 [permalink] [reaguj]
Mistrovství v točení prémiového ležáku Stella Artois bude letos obohaceno o špičkovou gastronomii
[pondělí, 14. červenec 2008]
Začíná 6. ročník Mistrovství České republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois - letos s podtitulem Festival belgických speciálů a gurmánských lahůdek.
Mistrovství České republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů Hoegaarden White a Leffe Bruin se znovu rozbíhá. Letos bude obohaceno o nový rozměr – dojde totiž k propojení jednotlivých druhů piva s gurmánskými lahůdkami připravenými pod taktovkou šéfkuchaře karlovarského Grandhotelu Pupp Jana Pípala!
Tradice celorepublikových mistrovství trvá již šest let, letos poprvé bude ale akce doplněna o sekci gurmánství. V čem to bude spočívat? Ke každému z belgických speciálů Stella Artois, Hoegaarden White a Leffe Bruin budou představeny na míru šité gurmánské lahůdky, které připraví Kuchař roku 2003/04, Jan Pípal.
Předcházet tomu bude prezentace pivního someliérství od obchodního sládka Pivovarů Staropramen, Libora Vávry. „Stella Artois, Hoegaarden White a Leffe Bruin jsou typově odlišná piva a poznávání jejich nuancí je opravdový chuťový zážitek,“ říká Vávra.
„Hledání správných kombinací piva a jídla má svá pravidla. Díky tomu, že Stella Artois je výrazné a lehce pitelné pivo, lze doporučit ideálně například kuřecí a krůtí rolády, pikantní těstoviny či světlá masa,“ podotýká Jan Pípal.
Zcela jiný druh pokrmů se hodí ke stále oblíbenějšímu kvasnicovému pivu se sladko-kyselou chutí - Hoegaardenu, který se vyznačuje jemnou hořkostí koriandru a vůní pomerančové kůry. „V tomto případě bych dal přednost sýrové paštice, filetům ze pstruha, pečeným rajčatům či ostrému mořskému rizotu,“ doplňuje Pípal, který během své kariéry organizoval festivaly české kuchyně v luxusních belgických, španělských a thajských hotelech.
K výjimečnému Leffe Bruin s výraznou karamelovou příchutí po praženém sladu si Jan Pípal představuje specifické gurmánské variace: „Vzhledem k dlouhému zážitku z doznívání chuti a vůně piva Leffe Bruin bych doporučil toto pivo jako doplněk k aromatickým sýrům různých chutí či ke zvěřinovým steakům. Výborné je také například ke králičí paštice.“
Slavnostní finálové klání o Mistra České republiky v točení prémiových ležáků proběhne 18. srpna v Praze. Soutěžit bude 28 profesionálních barmanů a číšníků vybraných z téměř sta prémiových podniků v České a Slovenské republice.
Odborná porota se soustředí především na správné zvládnutí servírovacího rituálu výše uvedených značek. „Při prezentaci jednotlivých barmanů klademe mimo jiné důraz na správný sklon sklenice při čepování, výšku pěny, její správné seříznutí, ale i kvalitu a rychlost provedení jednotlivých kroků servírovacího rituálu,“ říká Martin Jahoda, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.
„Mistr v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois bude, jako již tradičně, nominován za Českou republiku na celosvětové finále Stella Artois Draught Master 2008, které se uskuteční v říjnu v belgickém Leuvenu,“ poznamenává Jahoda.
Historie mistrovství STELLA ARTOIS WORLD DRAUGHT MASTER
Mistrovství světa v servírování belgických piv pořádá společnost InBev již od roku 1997. V této soutěži měří své dovednosti v čepování a servírování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů číšníci a barmani z celého světa. V soutěži je kladen velký důraz na všechny kroky servírovacího rituálu, jako je například mytí sklenice, správný postup čepování piva, výšku pěny (ne vyšší než dva prsty) a závěrečné opláchnutí sklenice. Každý krok bedlivě sleduje a hodnotí odborná porota.
Vloni zvítězila v Mistrovství České republiky Tereza Berlová z restaurace U Podkovy v Bystřici u Benešova. Letos se Česká republika zapojuje do Mistrovství již šestým rokem, v Belgii proběhne již po jedenácté.
Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen
Pivní slavnosti: 16 tisíc lidí
[pondělí, 14. červenec 2008]
Tradiční Slavnosti svijanského piva ani letos nezmokly. Pokazili je jen zloději, kteří ukradli dvě auta.
Dvěma zázraky se může po víkendu pyšnit starosta Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl - obloha bez deště a úklid po šestnácti tisících návštěvnících Slavností svijanského piva během čtyř hodin.
„Ač se to zdá neuvěřitelné, jsme asi jediným místem v kraji, kde v sobotu spadlo sotva pár kapek,“ konstatoval včera odpoledne Kratochvíl. „Neuvěřitelné je i to, že se nám celý areál povedlo vyčistit za necelé čtyři hodiny, což je náš dosavadní rekord.“
Tradiční Slavnosti svijanského piva totiž ani letos nezmokly, a to i přes to, že celým krajem kličkoval hustý déšť s bouřkami už od pátku. Dorazily na něj davy z celého kraje i ze středních a východních Čech a pořadatelé po nich stačili uklidit během nedělního dopoledne.
Návštěvníky přivítal nově upravený areál
Návštěvníky letos přivítal nově upravený a rozšířený areál. Vlastní akce připomínala mix mezi lidovou veselicí, rockovým festivalem a Matějskou poutí, alespoň podle toho, co se odehrávalo v každé ze tří částí areálu. Pivo teklo ze 140 píp a návštěvníci zdolali kolem 650 padesátilitrových sudů.
„Ještě nemáme přesnou statistiku, ale je to o něco málo víc než vloni. Jsme velmi spokojení,“ libuje si ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.
Spokojení byli i návštěvníci. „Jsem tu podruhé, jezdím sem za pivem a atmosférou,“ konstatoval například dvacetiletý Martin Hrnčál z Jablonce nad Nisou, oděný do trička s nápisem Svijany, jako ostatně velká část účastníků akce. „Počasí je skvělé, ale máme i rezervní oblečení, kdyby začalo pršet.“
Speciální „pivní“ autobus od turnovského nádraží využil například třicetiletý Tomáš Molek z Jičína. ten se přizdobil kovbojským kloboukem a zelenými vlasy, zakoupenými v jednom z desítek místních stánků. „Jsem tu poprvé a nalákal mě sem kamarád. Je tu pohoda, takže možná zůstanem i na noc, ještě nevím,“ vysvětlil.
Průběh slavností pokazili zloději. Ti přímo z parkoviště v obci ukradli dvě auta. „Šlo o Škodu Octavie a starší BMW, majitelů z Jičína a Mladé Boleslavi,“ poznamenala Lenka Trpišovská z libereckého policejního ředitelství. „Jedno auto bylo vykradené a jedno poškozené.“
Zdejší řidiči neunikli policejním kontrolám. „Rozdali jsme na místě i třináct pokut za špatné parkování a nepřiměřenou jízdu a objevili tři řidiče, kteří pili alkohol,“ popsala Trpišovská. Jeden muž z Hodkovicka skončil za agresivní chování vůči policistům na stanici. „Půjde ale jen o přestupek,“ doplnila.
Obec s necelými čtyřmi stovkami obyvatel má za sebou víkend, kdy se co do počtu lidí zvětšila zhruba čtyřicetkrát.
„Příští dvacátý ročník začneme připravovat spolu s pivovarem ve Svijanech už za týden,“ dodal starosta.
Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Milada Prokopová
Pravý pivár musí vedieť: Pivná stupnica
[pondělí, 14. červenec 2008]
Pivo, pivko, pivečko alebo tiež tekutý chlieb, je nápoj, ktorý patrí medzi najstaršie a najrozšírenejšie na svete. Prvá zmienka o pive sa našla v Mezopotámii na území dnešných Sumerov, ktorá pochádza z doby tritisíc rokov pred Kristom. Najstarší recept na varenie piva z jačmeňa, pšenice a prosa sa našiel v starom Egypte asi 2510 rokov pred Kristom a odvtedy sa tento nápoj rozšíril do celého sveta a stal sa najznámejším medzi nápojmi.
Na celom svete sa vyrába veľké množstvo rôznych druhov pív. Pivár povie, že pozná len dva druhy piva - dobré a zlé. Podľa farby však máme pivo svetlé a tmavé, podľa chuti sladké a horké, podľa stáčania rozoznávame sudové, fľaškové, plechovkové a teraz už aj populárne 1,5 litrové v PET fľašiach.
Okrem alkoholického piva máme i nealkoholické tzv. pito, čapované a ležiak. Pivá rozdeľujeme ešte aj podľa stupňov, kde najznámejšie sú „desiatka“ a „dvanástka“. Pivná stupnica, ktorá sa začala používať je však oproti pivu veľmi mladá.
Je to len niečo viac ako 150 rokov, kedy profesor na pražskej polytechnike Karel Napoleon Balling ako prvý prišiel so systémom merania hustoty piva. Čísla uvádzané v stupňoch, nehovoria koľko má desiatka, či dvanástka obsahu alkoholu, ale koľko sušiny sa zo sladu pridá do roztoku, ktorý sa varí s chmeľom a potom sa necháva zakvasiť.
Stupňovitosť je základnou hodnotou, ktorá charakterizuje druh piva. Pivo je horký nápoj a horkosť piva je u desiatky nižšia ako u dvanástky. Podľa stupňovitosti sa u nás vyrába 4%, 7%, 8%, 10% svetlé i tmavé pivo čapované, 11% svetlý ležiak, 12% svetlý aj tmavý ležiak. Máme aj 13%, 14%, 16% a dokonca 20% pivá, ktoré patria medzi špeciálne. So stupňami samozrejme rastie aj obsah alkoholu. Pri „desiatkach“ to je asi 3% alkoholu, ale u „dvanástok“ to je 3,5% do 5,1 % a o viacstupňových ani nehovoriac.
Ballingova pivná stupnica sa ujala nielen v bývalom Československu, ale aj vo svete. U nás a v Čechách však už od roku 1994 nie je povinnosťou výrobcov uvádzať koľko má pivo stupňov. Na etikete nájdeme len obsah alkoholu, spotrebiteľovi to však nič nehovorí, keď si dovtedy všímal len to, či je pivo „desiatka“, „jedenástka“ alebo „dvanástka“. Povinnosťou pre výrobcov zostalo jedine to, že pivo ležiak musí byť „jedenástka“.
Niektoré pivovary to doslova zneužívajú a stáva sa aj to, že desiatka nemusí dosahovať svojich 10%, ale má podstatne menej. U menej známych pív by ste dokonca darmo hľadali chuť sladu, pretože ho tam pivovary vôbec nedávajú. Rozšírila sa aj moderná metóda, ktorá sa označuje ako HBG, a vtedy pivo vzniká riedením pivného roztoku vodou. To už snáď nie je ani pivo. Pivár však vie, ktoré pivo je dobré a v ktorej krčme dostane toho správneho „čapáka“.
Pivný štamgast vie, že keď pivo silno pení, bolo nesprávne chladené, neodborne skladované alebo sú znečistené či príliš zohýbané rúrky. Naša norma hovorí, že pivo by malo mať po narazení aspoň trojcentimetrovú penu, ktorá by nemala úplne zmiznúť počas piatich minút. Správna pena neslúži ako ozdoba, ale chráni pivo pred kontaktom so vzduchom, ktorý spôsobuje rýchlu stratu chuti.
Dobrý krčmár však pozná pravidlá pri skladovaní a potom aj čapovaní dobrého piva. Vie, že pohár musí byť čistý, z bezfarebného skla, s hladkými okrajmi a rovnými plochami. Vtedy sa dá takémuto pivu povedať tekutý chlieb alebo zlato v pohári. Pivár sa potom bude vždy vracať do svojej obľúbenej krčmy a k svojmu krčmárovi, ktorý vie, ako sa s pivom narába.
Tento zlatý nápoj tu bol už pred päťtisíc rokmi (keď počítame 3000 pred Kristom a 2000 rokov po Kristovi) pred nami, a určite tu bude ešte ďalších päťtisíc rokov po nás, pretože aj vtedy si budú chcieť ľudia uhasiť smäd dobre načapovaným pivom, pivkom pivečkom. „Desiatku“ alebo „dvanástku“? Na zdravie!
Zdroj: Magazín.sk
[Ostatní pivní dění] 08:35 [permalink] [reaguj]
InBev kupuje rivala Anheuser-Busch, vytvoří největší pivovar světa
[pondělí, 14. červenec 2008]
Belgická pivovarnická skupina InBev, která působí rovněž v České republice, se dohodla na převzetí amerického konkurenta Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů (766 miliard korun).
Firma to uvedla na svých internetových stránkách. Spojením podniků vznikne největší výrobce piva na světě.
Nově vzniklá skupina se bude jmenovat Anheuser-Busch InBev. Akcionáři společnosti Anheuser-Busch obdrží za každou akcii 70 dolarů v hotovosti. Původně InBev nabízel pouze 65 dolarů za akcii a vedení Anheuser-Busch se proti tomuto návrhu stavělo s tím, že je příliš nízký.
InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Mezi jeho hlavní značky patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. Loni InBev připravila o pozici největšího světového výrobce piva skupina SABMiller, vlastník Plzeňského Prazdroje.
Anheuser-Busch se světoznámou značkou Budweiser je největší americký producent piva s téměř padesátiprocentním podílem na trhu v USA. Firma vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser a Bud.
Zdroj: Novinky.cz | Foto: Joerg Sarbach
Netradiční způsob zviditelnění firmy: pojmenujte po ní vlak
[pondělí, 14. červenec 2008]
Poměrně specifický způsob reklamního zviditelnění nabízejí již dlouhou dobu České dráhy. Po svojí firmě či prémiovém produktu můžete dát za pěti až šestimístnou sumu pojmenovat vlak. V posledních letech jezdily republikou vlaky pojmenované především po pivovarech, zájem o tento způsob propagace podle mluvčího drah Ondřeje Kubaly ale klesá.
Například na dálkových linkách vlaky nesoucí názvy firem, výrobků nebo politických stran cestující letos vůbec nenajdou. Reklamně pojmenované jsou pouze některé spěšné a osobní vlaky.
V minulých letech jezdily po českých kolejích nejčastěji vlaky nazvané po pivovarech. Expresy Budvar, Chodovar nebo Primátor doplňovala předvolební Klidná síla, což byl vlak propagující křesťanské demokraty. Podle Kubaly však ministerstvo dopravy dotyčné expresy zrušilo a s vlaky zmizela i jména.
Z oboru výroby piva zbyl na českých kolejích pouze motorový rychlík Žatecký chmel, který jezdí z Prahy přes Žatec do Chomutova. Za jméno platí město Žatec, které chce tímto způsobem podpořit cestovní ruch v regionu. Pozadu nezůstávají ani blízké Louny, kam z Prahy jezdí spěšný vlak Luna. Luna je historický název města.
Koupit název vlaku si může kdokoliv. Podle Kubaly se cena různí především podle vzdálenosti, záleží však i na dalších okolnostech. "Pokud jde o název zeměpisný, jako město nebo kopec, je cena pětimístným číslem, čistě komerční názvy firem a produktů pak šestimístným číslem," naznačil Kubala.
Zdroj: Novinky.cz - Kráceno
[Ostatní pivní dění] 08:17 [permalink] [reaguj]
Ochutnal 1900 druhů piva z celého světa
[sobota, 12. červenec 2008]
Neobvyklý koníček má milovník pěnivého moku Vlastimil Novotný (38) alias Moris z Jihlavy. Vyučený kalič kovů ochutnal už 1900 různých piv ze všech kontinentů a už skoro dvacet let si vede podrobné záznamy do svého degustovníčku.
Dům pivního krále je stylový. Zvenku obrostlý chmelem, uvnitř jsou ve vitrínách vyrovnané lahve a půllitry, kam oko dohlédne. "Ani nevím, kolik jich přesně je, ale jsou jich tu stovky a zbytek je na půdě. Výhoda je, že manželce to nevadí. Řekla, že je hlavní, když mě to baví," pochvaluje si pivní znalec.
Svému koníčku se věnuje od učňovských let. "Začalo to sbíráním pivních tácků a pak objížděním pivovarů," vzpomíná na začátky Moris. Při objíždění pivovarů se seznámil s řadou jeho pracovníků a začal piva sbírat. "Za komunistů nebylo jednoduché dostat se k cizím pivům. Boom nastal po revoluci, kdy mi kamarádi začali piva vozit z cest," říká sběratel.
V jeho sbírce nechybí piva třeba z Palestiny nebo Izraele, kterých si cení asi nejvíc. Naposledy do sbírky přibylo na 40 druhů piva z Norska a Švédska. "Koníček je to finančně náročný, ale zážitek stojí za to," ukazuje pyšně na velkou lednici, kde má připraveno k degustaci přes 100 vychlazených druhů piv z celého světa.
A které pivo je podle něj nejlepší na světě? "Určitě pořád to české. Dávám přednost kvasnicovým ležákům z malých pivovarů. Z tmavých je to například pivo, co vaří můj kamarád ve strahovském klášteře. Naopak asi nejhorší, co jsem pil, bylo pivo Barbaroja z Argentiny," prozrazuje Moris, který před 12 lety s kamarády založil Svaz pivních turistů.
Ten vyráží na pravidelné expedice, za 14 dní se chystá ochutnávat piva do minipivovarů v západních Čechách. "Doufám, že do konce roku překonám hranici 2000 ochutnaných piv," dodává pivař, jehož snem je navštívit "pivní ráje" v Irsku a Belgii a vařit doma vlastní pivo.
Ze znalcova degustovníčku
- Nejlepší pivo na světě je český ležák
- Vynikající jsou zejména kvasnicová piva z malých pivovarů (např. Hukvaldy, Chyše u Plzně)
- Dobré jsou belgické speciály (trapistická klášterní)
- Chutné jsou také bavorské ležáky
- Naopak nejhorší pivo světa je asi Barbaroja z Argentiny
Zdroj: Šíp deník.cz | Autor: Jaroslav Šnajdr
[Ostatní pivní dění] 10:58 [permalink] [comments: 6]
Obliba nealkoholického piva v ČR stále roste
[pátek, 11. červenec 2008]
Nealkoholické pivo je v České republice stále populárnější. Jak potvrdil výzkum zadaný společností Plzeňský Prazdroj, v současnosti je spotřeba nealko piva zhruba 5x větší oproti roku 2000 a ochutnalo ho již více než 30 % Čechů starších 18 let. Vedle motoristů a cyklistů si ho stále častěji dávají také lidé v práci, v restauraci, doma nebo na zahradě. Na špici popularity se drží Radegast Birell od Plzeňského Prazdroje - 2 ze 3 nealkoholických piv prodaných v ČR nesou právě tuto značku.
Rozsáhlý průzkum potvrdil, že nealko pivo si vydobylo silnou pozici. Z průzkumu vyplývá, že z těch, kteří pijí nealkoholické pivo, si ho celých 83 % dává minimálně jednou týdně. Nejoblíbenějším obdobím je samozřejmě léto, kdy nealko pivo nejlépe osvěží. Dvě třetiny konzumentů nealkoholického piva jsou přesvědčeny, že je osvěží daleko lépe než limonády nebo slazené nápoje.
Skvělé osvěžení a zároveň žádná omezení způsobená konzumací alkoholu - to jsou hlavní přednosti, které konzumenti na nealkoholickém pivu oceňují. Odborníci zase zdůrazňují, že nealkoholické pivo obsahuje stejné prospěšné látky, jako pivo alkoholické. "Složením je nealkoholické pivo vlastně iontový nápoj, který je vhodný pro sportovce, řidiče a cyklisty a výrazně snižuje riziko úrazů. Vitamíny skupiny B, které jsou v něm obsažené, zase pomáhají tělu získávat energii a jsou důležité pro nervový systém," říká nutriční terapeutka Karolína Hlavatá.
Ze značek nealkoholických piv si nejoblíbenější pozici drží Radegast Birell, který je zároveň nejznámější českou značkou nealko piva. Celých 94 % konzumentů ho opakovaně vyzkoušelo. Stále větší oblibě se těší také čepovaná forma nealkoholického piva, která obzvláště v létě perfektně osvěží. Čepované nealkoholické pivo už ochutnalo přes 50 % konzumentů a většina z nich se k němu opakovaně vrací. Nejrozšířenější značkou čepovaného piva je opět Radegast Birell, který v současnosti nabízí několik set provozoven.
Tipy pro správný pitný režim v letním období (DOC, 320 kB, soubor s otevře do nového okna)
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
InBev má blízko k převzetí Anheuser-Busch
[pátek, 11. červenec 2008]
Spojení dvou gigantů z oblasti pivovarnictví je na spadnutí. Belgický InBev, který vlastní například Pivovary Staropramen, se podle listu New York Times přiblížil k převzetí amerického konkurenta Anheuser-Busch. Spojením by vznikl největší výrobce piva na světě.
Podle jednoho ze zdrojů listu je InBev ochoten zvýšit nabídku z původně navrhovaných 65 dolarů za akcii. Belgičané původně za Anheuser-Busch nabízeli přes 46 miliard dolarů. (více než 685 miliard korun)
Vedení Anheuser-Busch nabídku na převzetí nejdříve odmítlo, údajně kvůli nízké nabídce. Nyní se situace změnila. Lidé obeznámení s průběhem jednání uvedli, že se o prodeji aktivně jedná.
Zda ke spojení skutečně dojde, ale zatím není jisté. Podle některých zdrojů listu by se jednání ještě mohla zhroutit.
InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev a mezi jeho hlavní značky piva patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. V Česku vlastní Belgičané značky Staropramen, Ostravar a Braník. Patří jim asi patnáctiprocentní podíl tuzemského trhu s pivem.
Společnosti Anheuser-Busch je největší americký producent piva. Vyrábí například značku Budweiser a patří jí téměř polovina trhu v USA. Firma vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser a Bud.
Zdroj: iDnes.cz
Na Slavnostech piva zítra zahrají Kryštof a Anna K
[pátek, 11. červenec 2008]
Milovníci piva, pozor! Devatenáctý ročník Slavností svijanského piva hostí zítra od 13 hodin koupaliště ve Svijanském Újezdu.
Všechny druhy svijanského alkoholického i nealko nápoje potečou celkem ze sto čtyřiceti píp. Aby se návštěvníci nenudili, vystoupí řada hudebníků: na koupaliště dorazí například kapela Kryštof, zpěvačka Anna K, skupiny Krucipüsk, Alkehol a Walda Gang, Plzeňská dechovka Oty Hellera, Dixieland band, Non stop a další. Nebudou chybět ani soutěže a atrakce.
Kdo nechce jet autem, aby se mohl napít, může využít kyvadlové dopravy. Autobusy pojedou každou hodinu od železničního nádraží v Turnově až do půlnoci. Vstupné na festival činí sto korun. Slavnosti svijanského piva jsou hojně navštěvovanou akcí. Jen vloni se vytočilo ze sto dvaceti píp šest set devadesát padesátilitrových sudů piva a navíc ještě dvanáct sudů nealkoholického piva pro řidiče. Největší zájem je zpravidla o desetistupňové a jedenáctistupňové pivo, takzvaných dvanáctek a třináctek se vypije méně.
***
* Pivní festival Pivo poteče ze 140 píp Zahrají: Kryštof, Anna K, Krucipüsk, Alkehol a Walda Gang, Dixieland band, Non stop Koupaliště Svijanský Újezd sobota 12. července, 13.00 Vstupné: 100 korun
Zdroj: MF Dnes.cz
[Svijany] 09:20 [permalink] [comments: 2]
Investor přestaví ve Vysokém Mýtě zchátralý pivovar
[čtvrtek, 10. červenec 2008]
Do čtyř let by mělo ve Vysokém Mýtě vzniknout 180 nových bytů. Soukromý investor přestaví zchátralý měšťanský pivovar, kolem něhož vznikne další bytová zástavba. Novináře o tom dnes informovali zástupci společnosti Nový pivovar, která developerský projekt připravuje.
"Chceme zachovat původní stavbu i s jejími industriálními detaily, jako je například pivovarská věž nebo kamenné schodiště. Nově postaveného anonymního prostoru je v republice už dostatek," řekl architekt Josef Panna.
Měšťanský pivovar pochází z konce 19. století. Jeho výrobní etapa, tehdy už jako lihovar, skončila v roce 1951. Do roku 1989 bývalý pivovar sloužil jako sklady zemědělské společnosti, která nakonec skončila v konkurzu.
"Město se poté snažilo objekt vydražit, ale neuspělo. Od té doby chátrá. Teď by konečně měl pivovar dostat smysluplné využití," řekl místostarosta František Jiraský.
Celá lokalita, což je kolem deseti hektarů, by v budoucnu měla sloužit k bydlení. Měly by v ní stát další bytové i rodinné domy, dodal Jiraský.
Investor chce bydlení kolem pivovaru stavět ve čtyřech etapách. Cena celého komplexu se nyní odhaduje na 350 milionů korun. Plánují se také veřejné prostory se službami - obchody, kavárny, klidové zóny s dětskými koutky a vodními prvky a předzahrádky. Auta mají parkovat v podzemí a další automobily mají stát kolem bytové zástavby a do centra vůbec nezajíždět. Komplex by měl nabídnout luxusní byty, takzvané lofty v objektu bývalého pivovaru, ale také bydlení běžně cenově dostupné.
"Odhadujeme, že ceny za metr čtvereční se budou pohybovat kolem 28.000 až 30.000 korun, což je zhruba o deset až 15 procent méně než v Pardubicích," řekla za investora Jana Chaloupková.
Zdroj: Lépe bydlet.cz
[Ostatní pivní dění] 13:47 [permalink] [reaguj]
Požiar Steinu neurýchli demoláciu budovy
[čtvrtek, 10. červenec 2008]
Požiar budovy Stein na Blumentálskej ulici v Bratislave neurýchli demoláciu budovy, pre agentúru SITA to potvrdila mediálna zástupkyňa zo spoločnosti Orco Prague, a.s. Lucia Řeřichová. "Nie je pravda, že požiarom sa urýchli demolácia budovy. Požiar proces demolácie objektu nijako neurýchli ani nespomalí," vyhlásila. Spoločnosť plánuje budovu kompletne zbúrať a na jej mieste vybudovať multifunkčný komplex, kde by mohol byť aj hotel. Búracie povolenie však podľa Řeřichovej spoločnosť ešte nemá.
Ako doplnila, požiar nespôsobil vlastníkovi budovy žiadne materiálne škody, keďže je budova určená na demoláciu a nie je nijako komerčne využívaná. Požiar pivovaru Stein hasičom nahlásili v stredu približne o 8:30, uhasiť sa ho podarilo po 15:40. Keďže horela izolácia obvodovej steny budovy, hasenie bolo pre hasičov prácne a fyzicky náročné, pretože museli konštrukcie rozoberať a zalievať ich. Príčinou lokálneho požiaru bolo podľa zástupcov spoločnosti K+B Slovakia, s.r.o., ktorá robí v budove demontáž, vznietenie izolácie z lisovanej lepenky pri rozoberaní potrubia. Na mieste zasahovalo 41 , sedem cisternových automobilových striekačiek, sanitka, jeden rebrík a vozidlo protiplynovej služby, ktoré menilo zásobníky dýchacích prístrojov. Pre požiar boli viaceré trolejbusové aj autobusové spoje odklonené, Legionárska ulica bola úplne neprejazdná.
Zdroj a foto: Noviny všetko.com
[Stein Bratislava] 13:44 [permalink] [reaguj]
Eggenberg nesmí vařit pivo, zásoby se tenčí
[čtvrtek, 10. červenec 2008]
V nezáviděníhodné situaci je českokrumlovský pivovar Eggenberg. Podnik, na nějž byl v květnu kvůli dluhům vyhlášen konkurz, potřebuje vydělávat. Podle zákona ale nemůže vařit pivo. To je obzvláště v letní sezoně citelná ztráta.
„Zákon o spotřební dani totiž říká, že její plátce nesmí být v konkurzu. Vyrábět pivo tedy nemůžeme. Zatím prodáváme zásoby ze skladů,“ vysvětlil insolvenční správce pivovaru Štěpán Bláha.
Dodal, že v těchto dnech jedná s několika zájemci, kteří by varnu mohli provozovat. Tím by podniku pomohli znovu vytvořit zásoby, které se nyní nebezpečně tenčí.
Stáčet a prodávat pivo Eggenberg dál může. „Věřím, že se vše vyřeší do týdne. Zatím se nedá říci, že by někde naše značka chyběla,“ dodal Bláha.
V krumlovském pivovaru nyní pracuje okolo třiceti lidí. Šest techniků nedávno propustil. Ostatní zaměstnanci čekají, co bude dál.
Do současných problémů se Eggenberg dostal po prohraném soudním sporu. Před dvěma lety mu firma Orin dodala chmelové produkty. Podle pivovaru ale byly poškozené, proto je vrátil a nezaplatil. Orin pak pohledávku převedl na firmu Factoring České spořitelny a ta se obrátila na soud. Dluh se postupně vyšplhal na téměř deset milionů korun.
Eggenberg v posledním známém roce 2006 uvařil necelých 33 tisíc hektolitrů piva, loni to už bylo pouze 23 tisíc hektolitrů. To ho řadilo mezi nejmenší průmyslové pivovary.
Zdroj: MF Dnes.cz
[Český Krumlov] 09:35 [permalink] [comments: 5]
Pivní král pod palbou
[čtvrtek, 10. červenec 2008]
První pokus o převzetí americké pivovarnické ikony Anheuser-Busch její šéf odrazil. Vyhráno ale nemá.
Ctižádostiví a rvaví manažeři pivovarnické skupiny InBev, která mimo jiné vlastní i český Staropramen, se rozhodli, že se stanou jedničkou na světovém trhu. Aby toho dosáhli, rozhodli se koupit amerického výrobce piva Budweiser, skoro stopadesátiletou firmu Anheuser-Busch, v jejímž řízení se od roku 1869 ve městě St. Louis střídají potomci rodiny Buschů.
Obklíčená pevnost
Donutili tak nynějšího šéfa, čtyřiačtyřicetiletého Augusta Busche IV., aby si prožil pocit velitele obklíčené pevnosti. Přitom je v čele podniku teprve osmnáct měsíců. Na rozdíl od svého otce Augusta Busche III. není považován za tvrdého a neoblomného bojovníka a vyjednávače. Ani za ostříleného stratéga.
Přesto se mu podařilo za pouhé dva týdny prozatím odrazit rafinovanou taktiku skupiny InBev, jíž šéfuje zkušený vrcholný manažer, cílevědomý, vytrvalý i vychytralý Brazilec, osmačtyřicetiletý Carlos Brito.
Brito samozřejmě nešetřil sliby, že pivo Budweiser se stane "vlajkovým pivem" spojených podniků a že zachová i všech dvanáct pivovarů Anheuser-Busch a větší část členů správní rady a managementu. Hlavně však zahájil soustředěnou dělovou přípravu tím, že akcionářům Anheuser-Busche nabídl za akcii 65 dolarů. Tyto cenné papíry totiž na americké burze již pátým rokem stagnují, takže by si jejich majitelé konečně mohli "namastit kapsu".
Amerika na prodej
Prvním taktickým krokem Augusta Busche IV. k odražení útoku bylo zvýšení hodnoty podniku tak, aby managementu InBev nestačila částka 46,3 miliardy dolarů, kterou nabídl. Obrátil se proto na mexickou pivovarnickou firmu Grupo Modelo, v níž Anheuser-Busch už léta vlastní 50,2 procenta, a to s nabídkou, že by odkoupil další část. To by ovšem znamenalo zatížit se dluhem mezi deseti až patnácti miliardami dolarů.
Jenže s touto operací pohořel. Vždyť Modelo je rodinná firma, kterou vlastní klan Fernándezů, a ten stejně jako Buschové nechce být hrobařem. Šéf Grupo Modelo vystoupil dokonce ze správní rady Anheuser-Busche, údajně kvůli možnému "konfliktu zájmů". Naštěstí pro Augusta Busche, kterému se v podniku říká Čtvrtý, jeho soupeř Carlos Brito při svém útoku podcenil emocionální "patriotické" i politické reakce ve Spojených státech. Pokud Čtvrtý něco dokonale umí, tak je to marketing. Neváhal ani chvilku a rozpoutal obrannou kampaň.
V médiích se začalo psát, že Anheuser-Busch je stejný "americký originál jako baseball či jablkový koláč". "Zastavte cizáckou invazi", "Akcionáři, nedávejte přednost dolaru před pracovními místy Američanů," ozývalo se. Brazilský management InBev je totiž proslulý svým tvrdým úsilím neustále snižovat náklady, tedy také propouštět. I seriózní televizní stanice CNN dávala zprávám o nabídce InBev sugestivní nadtitulek "Amerika na prodej".
Matt Blunt, guvernér státu Missouri, kde má Anheuser-Busch své tradiční sídlo, okamžitě přispěchal Augustu Buschovi na pomoc. Podal stížnost antimonopolnímu regulátorovi, Federální obchodní komisi, protože akvizicí "by se vytvořil monopol dvou velkých pivovarnických skupin, což by mělo destabilizující důsledky pro dlouhodobé ekonomické zájmy města St. Louis a státu Missouri".
Rada neselhala
Augustu Buschovi se také podařilo udržet na své straně správní radu, a ta nakonec jednomyslně rozhodla, že nabídku InBev odmítá, protože nabízená částka je "podhodnocená". InBev poté vyzval akcionáře, aby správní radu vyměnili a dosadili místo ní lidi vstřícné belgickým plánům.
A jak chce Čtvrtý pacifikovat další akcionáře, nažhavené na vyšší dividendy? Po vyhrané první bitvě s InBev řekl agentuře Reuters, že vlastně už od loňského února má Anheuser-Busch (veřejnosti dosud takřka utajený) plán Modrý oceán, zaměřený na snížení nákladů ve výši jedné miliardy do roku 2010. A nabídka InBev jej prý donutila tento plán restrukturalizace urychlit, takže se samozřejmě zvedne také kurz podnikových akcií, možná i nad 65 dolarů za kus.
Jak dodal, k restrukturalizaci se rozhodl, když světová jednička SABMiller (majitelka plzeňského Prazdroje) v říjnu 2006 fúzovala s americkou pivovarnickou skupinou Molson.
Tohle tedy byla jeho jediná reakce na závažnou změnu poměru sil v americkém pivovarnickém průmyslu. Nejeden analytik přitom už od začátku století poukazoval na to, že globální konsolidace tohoto odvětví se nevyhne ani společnosti Anheuser-Busch.
Může za to tvrdá láska
August Busch IV. výborně rozumí výrobě piva a je vynikající v marketingu a reklamě. Na rozdíl od svého otce však není stratég.
Měl si totiž uvědomit, že chce-li v podmínkách globalizace uspět, musí podnik expandovat. A to nejen ve Spojených státech, na něž se Anheuser-Busch chybně soustřeďuje a kde má takřka padesátiprocentní podíl na trhu, ale i odvážnými akvizicemi či fúzemi v zahraničí. Jinak ve válkách s obry, jako jsou SABMiller či nověji InBev, neobstojí. Úspěchy měl Anheuser-Busch jen v Číně. Pak také v Británii, kde už to ale bylo o něco slabší. V pokračující neúprosné globální bitvě pivovarnických obrů je to ale více než málo.
Tento šéfův handicap zavinil zřejmě jeho otec. Když bylo Augustovi pět let, rozvedl se s jeho matkou. I když umožnil svému synovi dobré vzdělání včetně studia na Mezinárodním pivovarském institutu v Berlíně, nikdy ho (na rozdíl od svého syna Petera z druhého manželství) nevzal do své blízkosti a nepředával mu své skvělé manažerské znalosti, zkušenosti a "fígle".
"Otec byl na mě tvrdý, možná ten vztah můžeme nazvat tvrdou láskou," řekl August IV. před šesti roky. V rodinném pivovaru pracoval opravdu od píky, nejprve po vysoké škole jako učeň, pak předák oddělení dopravy a distribuce a dál a dál jako šéf marketingu a v dalších manažerských pozicích.
Otec měl ovšem se svým synem v mladých letech spíše starosti. Ještě za vysokoškolských studií byl znám svým bujným nočním životem. Jak Čtvrtý později uvedl, častá návštěva barů mu pomohla zavádět vhodné produkty pro skupinu mužů od 21 do 30 let a důvěrně rozumět mentalitě této cílové skupiny.
Jednou však noční život skončil tragicky. V roce 1983 při havárii jeho corvetty zahynula Augustova spolujezdkyně, mladá barmanka. On odjel domů a nechal ji ležet na silnici. Rodina najala nejlepší advokáty, kteří ho z této aféry "vysekali". Přesto však následovaly i další konflikty s policií a roční podmínka. Mezitím se ale usadil a loni se i oženil.
Ani jeho otec si jistě neuvědomoval - když se August v prosinci 2006 stal šéfem rodinné firmy -, že bude čelit takové zkoušce ohněm, jakou musel letos v červnu projít. Ujal se totiž řízení v době, kdy jeho mnohem agresivnější rivalové, třeba InBev, rychle rostou a operují globálně.
Dynastické zvyklosti
Proč však musí v čele Anheuser-Busche nutně stát zrovna Busch, když rodina vlastní necelá čtyři procenta akcií? Vždyť třeba jen investor Warren Buffett má pět procent!
Je to prostě tradice a August byl v dynastii na řadě, i když si jistě i otec uvědomoval, že jeho prvorozený syn není tím nejschopnějším šéfem Pivního krále, jak je někdy Anheuser-Busch nazýván. Jde o jednu z posledních amerických dynastií, jejíž firma rostla spolu se Spojenými státy. Budovala továrny a města, zaměstnala za 150 let podnikání miliony lidí a podílela na tom, že se USA staly dominující silou světové ekonomiky.
August IV. jistě nechce být hrobařem samostatné existence rodinného podniku, rodinného vlastně jen podle jména a tradice.
Jenže vyhrál pouze první bitvu s InBev. A obratný Carlos Brito se zcela určitě nevzdá, když - jak napsal jeden analytik - "už měl kost téměř v ústech".
August Busch IV.
- Od roku 1880 šestý Busch v čele pivovarnické skupiny Anheuser-Busch se narodil v roce 1964, jeho otcem je August Busch III.
- Vystudoval Saint Louis University (MBA) a Mezinárodní pivovarnický institut v Berlíně.
- V polovině 80. let nastoupil do rodinného podniku jako učeň, od roku 1989 se zabýval marketingem a proslavil se vynalézavou a vtipnou reklamou.
- Člen vrcholného managementu od roku 1996, mimo jiné jako viceprezident pro marketing a velkoobchod.
- Od září 2006 člen správní rady, od prosince 2006 prezident a výkonný ředitel.
Anheuser-Busch
- V roce 1860 koupil výrobce mýdla Eberhard Anheuser pivovar v St. Louis. Od roku 1869 se partnerem stal jeho zeť Adolphus Busch, šéf firmy od roku 1880.
- Největší pivovarnická firma v USA s podílem 48,5 procenta na tamním trhu.
- Provozuje dvanáct pivovarů v USA, čtrnáct v Číně a jeden v Británii. Vyváží pivo do 80 zemí světa, dováží pivo ze zahraničí do USA.
- Vlastní řadu podniků, například na výrobu plechovek, produkci zemědělských plodin a jiné.
- Podíl v pivovarnických firmách má mimo jiné v Mexiku a Číně.
- Zaměstnává přes 30 000 lidí.
- Provozuje zábavní parky v USA.
Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Prchal
[Ostatní pivní dění] 09:28 [permalink] [reaguj]
Je dnes těžší pít pivo na ex?
[čtvrtek, 10. červenec 2008]
Jen se dívej, malej,“ zabručel na mě bodře mohutný pořízek, který náhodou seděl naproti mně v restauračním zařízení. „Tak pijou chlapi.“ Vzal svůj čerstvě donesený půllitr piva, který v jeho obrovské dlani vypadal jako nebohá miniatura, a pěna nepěna ho naráz do sebe celý převrátil. Prázdné sklo položil, hromovým hlasem požádal o další rundu a spokojeně pozoroval, jak na něj vyjeveně hledím.
„Tak pije správný chlap,“ procedil mezi zuby a zapálil si obrovský doutník.
Vzpomínám si, že mi bylo šest let, když mě moravský lesák, hora masa, svalů a vousů, v restauraci U včeliček zasvětil do mužské disciplíny, jak pít pivo na ex. Od té doby mám pořád před očima, jak to nebohé pivo zmizelo v několika vteřinách v jeho útrobách. I když jsem se v čase posunul o dekádu a pár let, stále je mým archetypálním polykačem pořízek, ke kterému jsme si tenkrát s rodiči přisedli. Jako dospělý muž jsem zjistil, že mu nesáhám ani po kotníky. A co víc, ani nikdo jiný z mých známých se mu zdaleka nevyrovná. Většina našeho „pití jako chlap“ končí ve fázi, kdy se do sebe půllitr snažíme obrátit, ale výsledek je ten, že se pivem zalykáme.
A tak mě napadlo šalamounské vysvětlení, proč se dnes už piva nedají na ex vypít. Je v nich totiž plno bublinek! Proč to páni v pivovarech takhle vymysleli, nechápu, a tak jsem se raději zeptal Libora Vávry, sládka z pivovaru Staropramen, který mi na to odpověděl: „Ponechme stranou otázku, zda se má, či nemá pít pivo na ex. Jako sládek jsem přesvědčen, že ne, že pivař si má pivo náležitě vychutnat,“ nelíbila se panu sládkovi už sama podstata mé otázky. (Možná že právě proto nám znemožnili piva vypít po chlapsku!)
„V pivu sice v době hliníkových sudů bylo opravdu méně bublinek - tedy oxidu uhličitého, takže zejména už trošku zvětralé pivo bylo snadněji pitelné na čas, ale ne na chuť,“ říká pan Vávra, ale hned dodá: „Ono vlastně při rychlosti vypití jednoho půllitru se ty bublinky ani nestačí projevit. To už by těch piv muselo být více.“
Co je tedy hlavním problémem pití piva na ex? Podle sládka Vávry je to hlavně psychologická bariéra, kterou piják řeší. Klade si totiž otázky typu: Je to vůbec půllitr piva? Zvládnu to? Neudělám si ostudu? Přitom se stačí jen uklidnit a hlavně se nezakuckat.
Zdroj: Lidovky.cz
[Ostatní pivní dění] 09:25 [permalink] [comments: 2]
Pivo už za sedm korun není, přesto se pije veseleji
[středa, 9. červenec 2008]
Že v roce 1993 točili v hospodách desítku za sedm korun, nemusí nutně znamenat, že by se pilo levněji. Přepočteno přes kupní sílu šlo totiž o dnešních 27 korun a za takové peníze si už Češi dopřávají spíše dvanáctistupňové pivo lepších značek.
Komu tehdy nevyhovovalo točené pivo, mohl si dát z ledničky plzeňské lahvové za 16 korun. V dnešních poměrech by to bylo 63 korun. Tedy cena běžná spíše v podnicích, kam našinec příliš často nezabloudí.
A jedenáct korun za "panáka" tuzemáku, kterému se tehdy ještě mohlo říkat rum? To je dnešních 42 korun. Kdo nemá rád rum samotný a dokoupil si colu, připlatil si za dvoudecku desetikorunu. Tedy zhruba stejně jako stál samotný panák. A dávat dnešních 80 korun za tuzemák s colou? Za to je lepší pití.
Kdo má raději víno, koupil si před patnácti lety dva decilitry za statisticky vypočítaných 19 korun. Víno, které z krabic číšníci rozlévali častěji než dnes, tak opět přeneseno k aktuálním platům stálo přes 70 korun.
No a po těch všech pivech, rumech a vínech byl čas něco pojíst. Smažený sýr, chlouba to české hospodské kuchyně, vyšel na 25 korun, což tehdy představovalo téměř hodinovou mzdu. Podle ČSÚ se dnes za stejné jídlo platí průměrně 51 korun. Na to stačí průměrnému Čechovi pracovat 23 minut.
Zdroj: iHNed.cz
[Ostatní pivní dění] 21:03 [permalink] [reaguj]
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085 1086 1087 1088 1089