Vítězem letošního ročníku Mistrovství České a Slovenské republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois se stal David Vaněk z Potrefené husy Beerpoint České Budějovice, který získal v této prestižní soutěži z celkového počtu 270 bodů rovných 250! Na druhém místě se umístila Barbora Hebrová z Bar Restaurant Sherwood ze Stříbra a třetí příčku obsadila Vladislava Bláhová z Shaffy´s garáž z Karlových Varů. David Vaněk tak díky vítězství bude v říjnu reprezentovat Českou republiku na celosvětovém finále Stella Artois World Draught Master 2008 v Leuvenu v Belgii.

Letošní Mistrovství se konalo v prostředí Trojského zámku v Praze 7 a celkem se ho zúčastnilo 25 soutěžících. „Ze všech soutěžících jsme vybrali sedm nejlepších finalistů, kteří předvedli své schopnosti v servírování belgických speciálů, kterými jsou Stella Artois, Leffe Bruin a Hoegaarden White,“ říká Martin Jahoda, brand manažer značky Stella Artois.

Titul českého a slovenského mistra v točení a servírování Stella Artois získal David Vaněk z Potrefené husy Beerpoint v Českých Budějovicích, kde pracuje již dva roky. Tento sedmadvacetiletý sympatický pohodář je barmanem již od svých 19 let a svou práci považuje zároveň i za koníček. Proto není divu, že největším oceněním je pro něj spokojený zákazník. „I v tom největším fofru, kdy je v restauraci opravdu hlava na hlavě, se snažím dodržovat všech 9 kroků rituálu a každému natočit takovou Stellu, jako bych točil právě tu soutěžní,“ řekl David Vaněk.

Letos poprvé došlo k propojení soutěže o nejlepšího barmana České a Slovenské republiky s festivalem belgických speciálů a vybraných gurmánských lahůdek. „Pro každou z těchto pivních značek jsme připravili na míru šité gurmánské kombinace, které zdůrazňovaly chuťové odlišnosti těchto speciálů,“ dodává Jan Pípal, šéfkuchař Grandhotelu Pupp v Karlových Varech, který na akci předvedl své kulinářské umění.

„Jakýkoliv rituál spojený s pitím piva je pro mě synonymem kamarádství, kdy se lidé sejdou a posedí u piva, a konkrétně u Stelly Artois a celé série belgických speciálů je pro mě rituál točení a servírování synonymem otevření se a zpestření,“ uvedl Jan Hřebejk, předseda poroty 6. ročníku Mistrovství České a Slovenské republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Šéf Anheuseru a potomek zakladatelů pivovarnického giganta August A. Busch IV si po spojení s InBevem přijde na miliony.

Muž, který bude členem představenstva nově vzniklé společnosti Busch InBev, dostane 10,4 milionů dolarů.

Měsíční plat se bude pohybovat kolem 120 tisíc dolarů a dalších 13,3 milionů získá v rámci nejrůznějších benefitů.

Rekordní nabídka přesvědčila

InBev, který v Česku vlastní pivovary Staropramen, zaplatí za americkou společnost celkem 52 miliard dolarů. To je 70 dolarů na akcii a podle agentury Reuters 27 procent nad rekordní cenou z října 2002.

Jde o největší fúzi v pivovarnictví a historicky třetí největší převzetí americké společnosti zahraničním kupcem.

Světovou jedničku na trhu s pivem povede dosavadní šéf InBevu Carlos Brito. "Obě firmy dostanou přesně to, co chtěly," komentoval transakci Tom Pirko, šéf konzultační firmy Bevmark.

Fúzí ušetří miliardy

Spojením Anheuser ve světe prodá více Budweiseru a InBev naopak ovládne polovinu amerického trhu, a také znovu dobude pozici světové jedničky, na níž ho loni předstihl SABMiller.

Díky fúzi pivovary ušetří ročně 1,5 miliardy dolarů na nákladech, od roku 2010 by měly zvýšit ziskovost.

Kdo se spojuje

InBev

* značky: Stella Artois, Beck's, Hoegaarden, Staropramen a téměř 200 dalších

* tržby: 14,4 mld. EUR

* výstav: 271 milionů hl.

* zaměstnanci: 89 tisíc

Anheuser-Busch

* značky: Budweiser, Bud Light, Michelob; podíly: Corona, Tsingtao

* tržby: 16,7 mld. USD

* výstav: 189 milionů hl.

* zaměstnanci: 31 tisíc

Zdroj: Aktuálně.cz

Britské pivovary se potýkají s nižší spotřebou piva. Podle britské pivovarnické organizace British Beer & Pub Association, prodej v Británii klesl ve druhém čtvrtletí meziročně o 4,5 procenta na 9,2 milionu hektolitrů. Podle analytiků může za pokles nižší návštěvnost britských pubů, na které se podepsal letošní zákaz kouření v restauracích, slabá ekonomika, ale také chladný začátek léta.

Některé pivovary se proto rozhodly tomuto vývoji čelit a zaměřily se na doposud opomíjenou skupinu - ženy.

Britský pivovar Coors, patřící kanadsko-americké pivovarnické skupině Molson Coors Brewing, dokonce letos vytvořil tým, který dostal za úkol vyvinout značky piva, kterým by ženy přišly na chuť. Jednou z nich je pivo s názvem Blue Moon, uvedené nedávno na britský trh. V místních pubech se podává navíc s plátkem pomeranče, aby zvýraznil ovocnou chuť tohoto piva. V některých hospodách ještě dávají na pomeranč i hnědý cukr, uvedl list Wall Street Journal.

Podle šéfa Marka Huntera ze společnosti Coors, plánuje tato pivovarnická skupina v příštích dvou letech představit další nové značky piva pro ženy. Pozadu není ani britská firma Diageo, světová jednička v produkci lihovin, která vyrábí proslulý irský Guinness. Společnost loni představila pivo pod názvem Guinness Red, které je sladší a nemá tak silné aroma jako klasický Guinness. Jak uvedl Frank Donlon, manažer hospody v centru Londýna, jen málo žen zatím ochutnalo Guinness Red. Zákaznice totiž nevědí, že chutná jinak než tradiční Guinness.

"Pomohla by reklama v televizi, která by vysvětlila rozdíl mezi těmito značkami," uvedl Donlon. Guinness Red byl zatím propagován v rádiu či na billboardech.

Reklamní kampaň pro svou značku Peroni Nastro Azzurro chystá letos v říjnu také britský pivovarnický koncern SABMiller. Oslovit chce jak muže, tak ženy.

Největšími konkurenty nových značek piva je víno a vodka, které se v posledních letech staly oblíbenými nápoji žen. Mnohé průzkumy navíc ukazují, že mnoho žen nepije pivo, protože jim nevoní.

Podle britské společnosti na průzkum trhu Taylor Nelson Sofres jen 13 procent britských žen kupuje pivo pravidelně. Ve Spojených státech je to 25 procent.

Někteří analytici pochybují, že se pivovarnickým skupinám podaří zvýšit prodej piva, když ho bude pít více žen. "Ženy nevypijí tolik piva co muži. A přitom množství je v tomto případě rozhodujícím faktorem," prohlásil analytik Graham Page ze společnosti Taylor Nelson Sofres.

Zdroj: MaM iHNed.cz | Autor: Sylvie Schwinke

Ve dnech 2. až 6. sprna se konal v Honolulu na Havaji světový pivovarský kongres „World Brewing Congress 2008“. Spolu se zástupci z více než 35 zemí se ho zúčastnili i čeští výzkumní pracovníci, kteří úspěšně prezentovali výsledky výzkumné činnosti Budějovického Budvaru, n.p. zaměřené na kvalitu piva.

Budějovický Budvar, n.p. jako jeden z významných tuzemských pivovarů se velmi aktivně zajímá o vývoj a zvyšování kvality piva. Z tohoto důvodu mj. provádí řadu vědeckých výzkumů, jejichž některé výsledky byly nedávno úspěšně prezentovány na světovém pivovarském kongresu „World Brewing Congress 2008“ (WBC). Čeští odborníci byli, společně s odborníky z více než 35 zemí, pozváni organizátory kongresu, aby se podělili o své poznatky a zkušenosti. WBC se koná pravidelně každé čtyři roky a zaměřuje se na aktuální témata z oblasti pivovarnictví. Letošní ročník byl pořádán ve dnech 2. až 6. srpna v havajském Honolulu.

Tématem vystoupení výzkumných pracovníků z Budějovického Budvaru, n.p. na kongresu WBC 2008 byly odborné prezentace (postery) týkající se stárnutí piva, tvorby i rozpadu pivní pěny a jejich modelování, využití infračervené spektroskopie při kontrole pivovarských surovin a sledování průběhu hlavního kvašení piva. „Ve své práci jsme se zaměřili na tato témata, která jsou v současném pivovarství aktuální, neboť se týkají základních vlastností piva, podle nichž posuzuje jeho kvalitu spotřebitel. O tom, že jsme vybrali zajímavá témata nepochybně svědčí nejen zájem odborné veřejnosti, ale i to, že všechna naše nabízená sdělení byla přijata,“ říká Doc. Ing. Jan Šavel, CSc., vedoucí výzkumného oddělení Budějovického Budvaru, n.p. Některé z těchto příspěvků budou publikovány např. v americkém odborném magazínu Technical Quarterly & The MBAA Communicator.

Budějovický Budvar, n.p. se aktivně podílí na výzkumné a vývojové činnosti, podporuje i vědecké publikace a jeho odborníci se účastní mezinárodních vědeckých kongresů. Hlavním cílem výzkumu Budějovického Budvaru n.p. je zlepšování vlastností piva, tedy vliv jakostních znaků piva na spotřebitele a vliv jakostních znaků surovin na požadované parametry piva. „Vědecký pokrok jako nástroj hlubšího poznání detailní technologie podporujeme, ale výroba jako taková se u nás stále řídí stejnými tradičními zásadami a principy, které jsou založeny na výběru co nejkvalitnějších surovin při uplatnění nejmodernějších způsobů řízení výroby,“ doplňuje Ing. Josef Tolar, sládek pivovaru. Pivo z Budějovického Budvaru si mezi spotřebiteli na celém světě získalo oblibu právě díky tradiční výrobě z hlávkového žateckého chmele, vybraného moravského sladu a vysoce kvalitní měkké vody čerpané z vlastních, více než 300 m hlubokých artéských studní.

Kongres WBC je pořádán již od roku 1984. Mezi hlavní řečníky letošního WBC patřili Daniel W. Bena z „PepsiCo“ International s přednáškou na téma trvale udržitelný rozvoj a pivovarnictví, dále Scott Mortensen ze společnosti „International Flavors and Fragrances“ s vystoupením na téma předvídání spotřebitelských chuťových preferencí v dynamickém tržním prostředí a konečně Lester Jones z „Beer Institute“ s tématem ekonomické vyhlídky na globální trh a jejich dopad na pivovarnictví. Kongres WBC 2008 organizovaly asociace „Master Brewers Association of the Americas“ a „American Society of Brewing Chemists“ ve spolupráci s „Brewery Convention of Japan“, „European Brewery Convention“ a „Institute of Brewing & Distilling". Více informací o WBC 2008 naleznete na www.worldbrewingcongress.org.

Zdroj: Tisková zpráva Budějovického Budvaru

Kamila Vostrá přijela oslavit své kulaté narozeniny do velkobřezenského pivovaru. Drobná černovláska z Postoloprt bude hájit barvy Březňáku v soutěži Miss zlatého moku.

Kamila Vostrá oslaví dvacetiny v sobotu, ale první dárek už dostala – navštívila pivovar ve Velkém Březně, který bude 5. září reprezentovat v soutěži o nejhezčí dívku piva a chmele. Studentka hotelové školy v Žatci si se zájmem vyslechla příběh pana Cibicha, muže, který je již 102 let tváří Březňáku. Zavítala také do vyhlášené restaurace Tivoli, ve které si pan Cibich vychutnával své oblíbené pivo až do posledního dne života. Tak, jak si vymínil výměnou za propůjčení své tváře pivovaru.

Kamila Vostrá, která je vášnivou rybářkou a příležitostnou servírkou, se seznámila také s ředitelem pivovaru Pavlem Rottenbornem, který ji provedl jednotlivými úseky výroby. Zpestřením její návštěvy ve Velkém Březně byla v závěru prohlídka místního romantického zámku.

O titul Miss zlatého moku 2008 bude deset finalistek soutěže bojovat 5. září na galavečeru v Městském divadle v Žatci. Prestižní akce, ve které dívky měří své dovednosti například v ručním česání chmele nebo čepování piva, je již tradiční součástí žatecké Dočesné. Soutěže se letos účastní všechny čtyři pivovary společnosti Drinks Union a další pivovary z České republiky, Slovenska, Belgie a Slovinska. Pořadatelem je pražská agentura Gejzír, záštitu nad Miss zlatého moku převzal hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc.

Zdroj: Tisková zpráva Drinks Union

Chmelnic na Litoměřicku v posledních letech výrazně ubylo. Jen za poslední rok zmizelo okolo třiceti pěti hektarů.

Největší úbytek chmelnic na Litoměřicku registrují členové Svazu pěstitelů chmele ČR v okolí úštěcké oblasti, kde se za poslední rok snížila plocha chmele o třicet pět hektarů.

Vysazují nové, ale je to málo

„Důvod je jasný. Chmelnice stárnou a zemědělci nemají finanční prostředky na jejich obnovu. I přes zvýšenou výsadbu v posledních letech se nedaří pokrýt jejich úbytek,“ říká Zdeněk Rosa ze Svazu pěstitelů chmele ČR.

Od roku 2000 klesla plocha chmele v ČR o 750 hektarů, pokles plochy odrůdy Žatecký poloraný červeňák však dosáhl za stejné období již 1165 hektarů. V Žatecké a Úštěcké chmelařské oblasti jsou plochy této odrůdy na historickém minimu. V letošním by podle Zdeňka Rosy mělo být v rámci celé republiky vysázeno přibližně 250 hektarů chmelnic, což má jejich úbytek zpomalit.

Začala sklizeň, úroda je slušná

V těchto dnech vyrazili pěstitelé do chmelnic, aby na česačky odvezli letošní úrodu chmele. Podle prvních zpráv by úroda měla být slušná. „Řekl bych že výnosy jsou průměrné. V loňském roce to bylo rozhodně horší,“ uvedl Jiří Špringl, pěstitel a obchodník s chmelem z Polep.

Chmelnice na Litoměřicku letos nezasáhly ve větším měřítku žádné negativní povětrnostní vlivy, tak jako tomu bylo v roce 2006 a 2007, kdy byla úroda chmele poškozena krupobitím a dlouhotrvajícími suchy. „V letošním roce by měla být úroda lepší,“ věří Zdeněk Rosa. Většina úrody chmele z Litoměřicka končí v tuzemských pivovarech. Do zahraničí podle pěstitelů putuje jen malá část. Poptávka po kvalitním českém chmelu mírně převyšuje nabídku.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Michal Závada

Pivo je produkt, jehož spotřeba se rozšiřuje i v oblastech dříve zasvěcených převážně vínu. Má velmi kreativní reklamu a patří mezi marketingově nejčastěji využívané produkty ve spojení s velkými sportovními a kulturními akcemi. Pít pivo je dnes „in“ a komunikační agentury, které nemají ve svém portfoliu pivovar, jako kdyby nebyly...

V Česku se pivo během uplynulých 18 let dostalo z náleven IV. a III. cenové skupiny i do vybraných restaurací. Tento vývoj jako by reflektovala i jeho komunikace. Kampaně totiž cílí jednak na „chlapy“, kteří v reklamních spotech v partičce popíjejí svůj nápoj a provádějí přitom nejrůznější více či méně infantilní zábavy, jednak na vzdělance, kterým konzumaci tohoto „iontového“ nápoje schvalují národní ikony jako Palacký, Smetana nebo cestovatel Holub.

Nejlepší zásah má televize

„Pivo je emocionální produkt a Starobrno potřebuje televizi k vyprávění svého příběhu. Tím jsou dány mantinely,“ říká ředitel marketingu v pivovaru Starobrno Jiří Imrýšek. Tento postoj potvrzují i další marketéři piv, jako je Plzeňský Prazdroj se svými sofistikovanými kampaněmi využívajícími slavné postavy naší minulosti (slogan „Smetana mé vlasti“ ovšem poprvé použil v souvislosti s Prazdrojem počátkem 90. let režisér Ivan Zachariáš a řeč byla o smetanové pěně na pivu ve skleněném džbánu, které nese domů malý kluk, a ne o slavném skladateli...) a na druhém pólu Budvar se svou dvojicí Bob a Dejv. Všechny tři značky jsou komunikovány pomocí silných příběhů. Pak jsou tu značky sázející na emoce a hrdost na tradici, především Krušovice. Jejich kampaně byly v uplynulých letech dost stereotypní svým připomínáním tradice. „Již na dvoře Rudolfa II. ...“ nepřinášelo nic nového. Agentura McCann Erickson nyní „obrací“, ale velmi opatrně: sází pro změnu na kvalitu českých surovin... a to tu rozhodně není poprvé.

S televizí do celé republiky

V agentuře Noesis si tedy museli dost lámat hlavu, jaký koncept vybrat pro zaváděcí kampaň ústeckého piva Březňák pro podporu trhu v celé ČR. V Ústí se rozhodli dostat do povědomí národa po Zlatopramenu své další pivo Březňák... a rozhodli se pro změnu pro retro. „Průzkumy nám ukázaly, že Březňák má se svým skutečným příběhem Victora Cibicha, který je na etiketě tohoto piva přes 100 let, a v něm obsaženými emocemi velký potenciál prosadit se celorepublikově,“ říká marketingový ředitel Drinks Union Josef Danihelík. „Cibich je vlastně samotným nositelem hodnoty značky. Toho jsme chtěli v kampani využít. Lidi přitahuje příběh a my jim přinášíme příběh skutečný, nikoli smyšlený,“ doplňuje ředitel agentury Noesis Radovan Dostálek. „Pod touto značkou, vedle ležáku, vaříme také piva pro znalce, ať již jde o sváteční jantarový ležák, nebo 14° speciál,“ doplňuje Danihelík.

Spot točil režisér Cieslar

Režie TV spotu se ujal po jisté reklamní odmlce renomovaný filmový a TV režisér Milan Cieslar. Podařilo se mu vytvořit dokonalou retroatmosféru ve stylu „Hříšných lidí města pražského“, a vnesl tak do světa reklamy jistou serióznost a dokonalé zobrazení tradice. Spot se točil na autentických místech ve Velkém Březně - na zámku a přímo v pivovaru. TV kampaň běžela v červenci v nasazení 1100 GRP.

A jak se o pivu točí ve světě

Inu, tam je komunikace největších značek někde jinde. Proto točí rád pivní spoty i světově uznávaný režisér Ivan Zachariáš a škoda, že dva z nich prezentované po celém světě neuvádí Stella Artois i v tuzemsku. V Cannes oceněný spot „Doktor“ je postaven na příběhu zasazeném do doby morové epidemie, kdy doktor unavený plahočením se za nemocnými přijde na pivo do místní krčmy, hospodský mu ale nechce nalít: „Jste nakažený...“ Svůj půllitr mu tedy podá farář a produktová scéna, ve které do doktora pivo jen zasyčí, patří do učebnic... „Rozhodl jsem se natočit spot ve stylu Vojny a míru. Té době odpovídaly kostýmy a reálie i sépiové barevné ladění ve stylu starých pohlednic,“ vzpomíná Zachariáš, „spot jsem natočil jako filmový příběh. Ty v televizi mezi reklamami často neběží, ale když se tak stalo, jako v tomto případě, všichni o tom věděli.“ I v západní Evropě se ale točí spoty z „chlaparku“ a slavný švédský režisér reklam a hraných filmů Roy Andersson se k tomu vyjádřil při letošní návštěvě Febiofestu: „Teď jsem zrovna jednu takovou odmítl Carlsbergu. Tyto spoty nesnáším. Copak pivo nepijí i ženy?“ Jeho reklamní spoty i scény v hraných filmech se často odehrávají v seversky ponurých krčmách, kde se zadumaní hosté (muži i ženy!) proberou jen při zvonění ohlašujícím poslední rundu...

Pivo patří k zábavě a sportu...

Fotbaloví a hokejoví fandové si prosadili, že se na stadionech dál točí desítka („Fotbal bez toho, dát si párek a pivo, není fotbal!“) a největší pivovary z toho marketingově těží. Gambrinus liga už je ve fotbale zažitá, Staropramen si ozkoušel ligu hokejovou. S olympijským hnutím se spojil nejprve Radegast, poté, co ho spolkl Prazdroj, došlo ke spojení dvou prémiových značek: Prazdroj a olympijské hry zastoupené Českým olympijským výborem. A plzeňští tohoto spojení náležitě marketingově využívají: v českém olympijském domě v Pekingu teče plzeňské pivo, první dva čeští zlatí medailisté obdrželi „pivo na jeden rok“ a zprávy o tomto dění v daleké Číně plní stránky médií v Česku.

...i k létu

Budvar o prázdninách pořádá promoakci „PARDÁLéto“ v sedmnácti turistických lokalitách po celé ČR. Přímo v přírodě mohou turisté narazit na příjemné občerstvení v podobě stánků s vychlazeným čepovaným nebo láhvovým pivem Pardál. Vodáci se s „PARDÁLétem“ setkávají u řeky či rybníka, výletníci na hradech, zámcích nebo rozhlednách a cyklisté přímo na cyklotrasách. Mezi lokality „PARDÁLéta“ patří Babiččino údolí, Lipno nebo Máchovo jezero. V každé lokalitě jsou umístěny 3 prodejní stánky a v jejich okolí se pohybuje promotér se speciálním mobilním výčepním zařízením v podobě pivního batohu a nabízí zdarma ochutnávku Pardála. Lze se tam setkat s pivaři, kteří se na podzim roku 2006 podíleli na vyladění chuti piva Pardál. „Tito pivaři odvedli při vzniku Pardála skvělou práci, ale podíleli se i na všech reklamních kampaních. Jejich zážitky z testování piva v rámci vzniku Pardála jsou jedinečné a velmi zábavné,“ dodává Alena Mazancová, brand manažerka značky.

Netradiční marketing i prodej

Spoluvlastník a ředitel Měšťanského pivovaru v Poličce Karel Witz podpořil prodej svého piva zavedením nepřetržitého prodeje piva ve vrátnici pivovaru. Místní se mu tenkrát smáli, ale dnes tímto způsobem prodá patnáct procent produkce. Jeho lokální pivo vede v prodeji v obchodních řetězcích i na benzinových pumpách v širokém okolí.

Zdroj: Strategie.cz | Autor: Aleš Hudský

Jižní Morava je krajem vína, severní zase slivovice. Oba nápoje ale začíná úspěšně vytlačovat pivo. Vzhledem k moravskému patriotismu jsou to piva místní: na jihu Starobrno, na severu Radegast.

Obě původně regionální piva se ale díky nápaditému marketingu prosazují i v Čechách: Radegastu se to podařilo již na konci minulého století, Starobrno si díky spotům v brněnském „hantecu“ vytvořilo velké povědomí o značce ve století tomto. A to o sobě dávají marketingově vědět i další moravské pivovary: Holba z Hanušovic, přišel, viděl, Litovel..., přerovský Zubr a další.

Cesta z Valašska do světa

V pivovaru Radegast v Nošovicích u Frýdku-Místku se vaří pivo od roku 1970. Je nejmladším a nejmodernějším pivovarem v České republice. Jako jeden z prvních po roce 1990 investoval velké prostředky do marketingu a především díky sponzoringu olympijského týmu, fotbalové ligy a rockové muziky zvýšil spontánní známost značky z asi 5 % v roce 1991 na zhruba 60 % v roce 1996. Za tu dobu rovněž více než zdvojnásobil své prodeje a stal se druhou nejprodávanější značkou v ČR. Po spojení Radegastu se společností Plzeňský Prazdroj v roce 1999 byla vypracována strategie portfolia společnosti, v níž dostal Radegast v oblasti mainstreamových značek „na starost“ především regiony, v nichž je tradičně silný, tedy oblast Moravy. Jak říká brand manažer této značky ve společnosti Plzeňský Prazdroj Pavel Kmínek: „Společnost nadále investuje do podpory této značky, ať již v oblasti nadlinkové komunikace nebo promotion. S odstupem času lze hodnotit portfoliovou strategii jako úspěšnou, Radegast drží pozici druhého nejprodávanějšího piva v ČR a nejprodávanějšího na Moravě a Gambrinus vyrostl dvojnásobně na absolutně nejprodávanější české pivo s podílem 25 % na trhu.“

Birell z Radegastu nejenom pro řidiče

Radegast Birell je nejoblíbenějším českým nealkoholickým pivem s podílem přibližně 70 % trhu a jeho další růst sleduje růst celé kategorie. Radegast Birell prezentuje Plzeňský Prazdroj v ATL a formou PR jako skutečně zdravý přírodní nápoj, který je lepší formou uhašení žízně, než jsou kalorické slazené nápoje. Birell sponzoruje také rekreační cyklistiku, pomáhá budovat cyklostezky a je prezentován tam, kde je po vydatné aktivitě dobré zdravým a chutným způsobem doplnit tělesné tekutiny. Jeho výhodou oproti ostatním je jeho chuť, která je typická pro české pivo.

Průzkumy potvrzují pozici obou piv na Moravě

Průzkumy veřejného mínění potvrzují dominantní postavení obou moravských piv ve svých regionech. Tři ze čtyř obyvatel Ostravy říkají, že pivní značka, která nejvíce symbolizuje moravskoslezský region, je Radegast. (zdroj TNS Aisa) Každý pátý dotázaný si myslí, že Radegast velmi dobře reprezentuje ČR v zahraničí. Z průzkumu Portfolio Tracker 2007 vyplývá, že co do chuti je na jižní Moravě nejpreferovanější značkou Starobrno. Tato značka navíc získala nejlepší hodnocení v kategoriích důvěryhodnost a hrdost na region. V rámci celé ČR se 67 % respondentů domnívá, že tato značka nejlépe reprezentuje moravský životní styl.

Starobrno sází na patriotismus...

...a také na TV reklamu. Jak říká marketingový ředitel Jiří Imrýšek: „Pivo je emocionální produkt a Starobrno potřebuje televizi k vyprávění svého příběhu. Tím jsou dány mantinely. Klíčovým produktem je Starobrno Medium, a to se také objevuje v komunikaci. Meziroční nárůsty prodeje tohoto produktu jsou v řádu dvouciferných čísel. Značka zvýšila v roce 2007 své tržby o 11 % a v první polovině roku 2008 o dalších 13 %. Navíc ztělesňuje něco, co by se dalo nazvat moravským životním stylem, je pivem Moravanů, na které jsme právem hrdi.“

Tradiční značka se zahraničním know-how

Jak se daří pronikat do hospod za hranicemi jižní Moravy? Odpovídá Imrýšek: „Naše obchodní síť pokrývá celou ČR. Působíme pod hlavičkou Heinekenu a díky tomu máme přístup i do regionů dalších domácích pivovarů společnosti (Krušovice, Union Drinks). Jen v Praze a okolí má značka Starobrno již přibližně 200 restaurací.“ Pronikají ale nejen do Čech, např. ve Vídni a okolí je Starobrno na čepu přibližně v 500 restauracích. A do jaké míry používá Starobrno ve svém marketingu postupů Heinekenu? Imrýšek říká: „Po 13 letech v marketingu piva dojdete k určitým osvědčeným postupům. Z matrice hodnot značek a jejich potenciálních aspirací se musíte umět rozhodnout a vybrat pro danou komunikaci to, co je v ten moment nejdůležitější z pohledu budování hodnoty zákazníka a přínosu nového potenciálu značce. Je to tedy proces od něčeho naprosto jednoduchého a triviálního, přes hory čísel a matic až k bodu, ve kterém dojdete opět k něčemu jednoduchému, čemu zákazník porozumí. A přesně to mu naservírujete. Ale přiznám se bez mučení, ano, už od roku 2003 používáme systém budování strategie portfolia a jednotlivých značek, který je sdílen z centrály společnosti Heineken.“

Zdroj: Strategie.cz | Autor: Aleš Hudský

Hudební festival Staropramen SmíchOff Summer už pomalu začíná klepat na dveře a spolu s ním i bohatý doprovodný program! Letos budeš mít poprvé možnost poslouchat hudební kapely zcela unikátním způsobem – z ptačí perspektivy! A k tomu všemu se ti poštěstí ještě naprosto okouzlující výhled na pražský Smíchov!

Na festivalu SmíchOff Summer vystoupí desítka hudebních kapel, mimo jiné například Tatabojs, Kryštof, Vypsaná fixa, Sunshine či Skyline. „Kromě hudebního vyžití jsme pro návštěvníky připravili také bohatý doprovodný program plný zážitků. Hlavní atrakcí sobotního festivalu bude Staropramen Sky bar,“ říká Daniel Musialek, Brand manažer značky Staropramen. „V České republice jsme vůbec poprvé představili tento bar v oblacích na Pražském mezinárodním maratonu letos v květnu a zájem o točené pivo v padesátimetrové výšce bez pevné půdy pod nohama předčil všechna naše očekávání. Proto jsme se rozhodli umožnit takovýto adrenalinový zážitek také návštěvníkům festivalu,“ dodává Musialek.

Pokud si bude chtít partička návštěvníků uspořádat soukromou party uprostřed rozjetého festivalu, není nic jednoduššího, než si zakoupit svůj vlastní CoolKeg v CoolKeg Private Zone. „V této zóně dostanou fanoušci svůj vyhrazený prostor a vlastní CoolKeg, ze kterého si budou moci čepovat skvěle vychlazené pivo dle libosti,“ popisuje výhody CoolKeg Private Zony Musialek.

V letošním roce uvedly Pivovary Staropramen na trh ledově vychlazené pivo Staropramen Chill. „Pro Staropramen Chill chystáme na akci speciální místo ve stanu United Music Lounge, který se bude věnovat taneční hudbě. Věříme, že návštěvníky Staropramen Chill příjemně osvěží,“ láká na festival Musialek.

Vstupenky na festival Staropramen SmíchOff Summer si budou moci zájemci zakoupit výhodně v předprodeji za 200 Kč, na festivalu bude cena vstupenky o padesát korun vyšší. Vstupenky budou k dispozici začátkem srpna v obvyklých předprodejních sítích Ticketpro, Ticketstream a Ticketportal.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Největší promo akce značky Krušovice pod názvem „Vítáme vítěze“ probíhala ve dnech 1. května až 31. července 2008. Motto této promo akce znělo: „Každý multipack vyhrává“.

Princip akce byl jednoduchý: Každý, kdo si v uvedeném období koupil multipack s deseti lahvemi krušovického piva Mušketýr, našel v multipacku poukázku na pět točených piv značky Krušovice. Každou z poukázek na pět točených piv pak mohl uplatnit ve vybraných krušovických hospodách, které byly zřetelně označeny logem promo akce a sloganem „Vítáme vítěze“.

„Akce se setkala s velkým zájmem - a to nejen u konzumentů, ale i u provozovatelů restaurací. Všem, kteří se do této akce zapojili, děkujeme. Věříme, že výherci byli spokojeni nejen s kvalitou piva, ale že si také u krušovického piva vychutnali příjemné chvíle strávené se svými přáteli,“ konstatovala Hana Fenclová, Brand Manager Královského pivovaru Krušovice a.s.

Zdroj: Krušovice.cz

Vznést se balónem nad pivovarský komín nebo si vyzkoušet zahrát na novém hřišti v areálu pivovaru metanou, to budou dvě možnosti z programu, který rodinný pivovar Chodovar připravil na sobotu 23. srpna.

V tento den se konají Slavnosti piva, které letos mají podtitul Za paní sládkovou na pivovarský komín balónem. „Součástí letošního programu bude několik hraných humorných scének, které jsme připravili ve spolupráci s tachovskými Komedyjanty,“ informoval nás vrchní sládek pivovaru Jiří Plevka. Slavnosti začnou v sobotu 23. srpna v 10 hodin.

Až do 14 hodin bude možné se zúčastnit netradičních prohlídek pivovaru, navštívit pivovarské sklepy, případně vystoupat v balónu nad pivovarský komín či zkusit si letní metanou. „To je naše novinka, pod terasou Slaré Sladovny jsme vybudovali dětskou zahradu a hřiště na metanou, což je sport podobný curlingu, ovšem nemusí se hrát na ledě a hráči se trefují co nejblíže k pohyblivému terči,“ vysvětlil Plevka. Ve 13 hodin začne program v pivovarské zahradě, který bude jako v loňském roce moderovat Radek Nakládal.

Účinkovat budou Plzeňští heligonkáři, Chodovarka, Argema, František Ringo Čech a skupina Desperados. Kromě již zmíněných scének je připravena soutěž v pití tupláku Pivní rytíř Chodovaru 2008. Své umění rovněž předvede stylista a vlasový mág Michal Zapoměl. Program vyvrcholí kolem třiadvacáté hodiny slavnostním ohňostrojem. „Na slavnosti piva bude možné přijet také zvláštním vlakem, Chodovar Expresem, který pojede z Plzně a Sokolova. Letos mohou cestující do vlaku nasednout také přímo v Tachově, protože kvůli výluce pojede vlak přes Tachov,“ uvedl Jiří Plevka s tím, že jízdní řády zvláštních vlaků jsou vyvěšeny na internetových stránkách pivovaru.

Vlak bude vyjíždět v 8.30 hodin z Plzně a pojede na Staňkov, Poběžovice a Bělou nad Radbuzou. Na Tachovsku bude zastavovat v Třemešném (odjezd v 10.30 hodin), ve Stráži (odjezd v 10.44 hodin), v Boru (10.54), ve Starém Sedlišti (11.05), v Tachově (11.36) a v Plané (11.55). Do Chodové Plané by měl přijet přesně v poledne. Zpět z Chodové Plané bude vyjíždět ve 20.35 hodin.

Zdroj: Tachovský deník.cz | Autor: Jiří Kohout

Bude to investice za více než 35 milionů korun, na svět přijde pět originálních značek, polovina produkce půjde na export. V Chotěboři na Havlíčkobrodsku ale nevyroste průmyslová továrna. Na zelené louce tu postaví zbrusu nový pivovar. První od začátku sedmdesátých let minulého století, kdy byl jako novostavba postaven v Nošovicích pivovar Radegast.

Zdánlivě bláznivý nápad. V situaci, kdy některé domácí průmyslové pivovary stěží přežívají a přibývají spíše jen malé restaurační pivovary, má ale podnikatel a spoluvlastník stavebně montážní firmy Ross Holding Roman Strych jasno: "Stavba pivovaru je dobrý byznys."

Pro nový průmyslový pivovar má už zajištěný odbyt poloviny produkce - v Anglii. Ale i zkušeného sládka, strategii tradiční české výroby i podporu chotěbořské radnice.

Pivovar má mít kapacitu až 25 tisíc hektolitrů piva ročně, začne ale asi s 15 tisíci. Takové parametry má například pivovar Herold v Březnici. Stavba by měla začít v listopadu a první várka má na trh přijít v létě 2009.

Zdroj: iHNed.cz

Starosta Náchoda Oldřich Čtvrtečka čelí výtkám některých zastupitelů kvůli způsobu chystaného prodeje městského pivovaru. Někteří zastupitelé mu vyčítají, že o celém záměru prodeje neměli dostatek informací, jiní prohlašují, že byli postaveni před hotovou věc.

„Město nikdy nevyhlásilo výběrové řízení na odprodej pivovaru. Obdrželo v první fázi jen nabídku od společnosti LIF. Ta zřejmě reagovala na výroční zprávu pivovaru, která upozorňovala na rizika, kterým bude pivovar čelit v letošním roce,“ říká starosta, podle nějž si každý zastupitel může na radnici opatřit všechny informace, které potřebuje. „Každý podnět k odprodeji musí radnice projednat. Je jedno, jestli se jedná o prodej pozemku, či nabídku firmy. Až zastupitelé rozhodnou, zda se prodá nebo neprodá,“ dodal Čtvrtečka.

Nikdo nám nic neřekl, tvrdí někteří zastupitelé Zastupitel a předseda kontrolního výboru zastupitelstva Miroslav Brát však Čtvrtečkovi vytýká, že zastupitelům až do června, kdy byl návrh prodeje pivovaru společnosti LIF stažen z programu jednání zastupitelů, nikdo neřekl, že o pivovar má zájem i někdo jiný. Tehdy především pivovar Holba, který za pivovar nabídl i více peněz.

Brát připomíná, že důvodem stažení prodeje pivovaru z programu zastupitelstva bylo právě doporučení kontrolního výboru zastupitelstva proto, že zastupitelé nemají dostatek informací o připravovaném prodeji a že jsou další nesrovnalosti.

Čtvrtečka sdělil, že v současnosti o koupi pivovaru usiluje několik zájemců. Společnost LIF nabídla 145 milionů korun s podmínkou, že radnice odkoupí od pivovaru přístavbu hotelu Beránek. Společnost Holba nabídla 150 milionů a stejnou podmínku týkající se Beránku. Vedle těchto dvou firem obdrželo město ještě nabídky od Steinu Bratislava, který nabízí 145 milionů, a od firmy K Brewery. Ta nabízí stomilionů korun. Čtvrtečkovi se nelíbí, že někteří zastupitelé napadají kvůli prodeji pivovaru celé vedení města. „To má plnou důvěru. V roce 1998 byl pivovar nabízen za patnáct milionů a byl určen k likvidaci. Byl to především dnešní ředitel Hlavatý, který dokázal vyvést pivovar z krize a udělat z něho úspěšný podnik,“ říká Čtvrtečka a dodává: „Je ironií, že právě ti, kteří tehdy prosazovali prodej pivovaru, mluví dnes o krizi vedení a o rodinném stříbře.“

Podle náchodského starosty jsou pivovary LIF a Holba sdruženi s velkým finančním a výrobním potenciálem. „Mají velké možnosti prosadit naši značku Primátor prostřednictvím masivní reklamy. Náklady v oblasti reklamy přiznávaly ve výši 50 až 60 milionů. O tom se dnes náchodskému pivovaru může jen zdát,“ říká starosta Čtvrtečka.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Petr Broulík

První dubnovou neděli roku 2001 učinila skupina archeologů v trávníku na žateckém náměstí Svobody zcela unikátní objev. V hloubce téměř půldruhého metru pod úrovní terénu odkryla hrob muže středních let, který držel v ruce hliněný pivní pohár a vedle něj ležela hliněná destička se sedmi vrypy.

Senzace kolem světového nálezu pivního muže z pozdního neolitu a vůbec nejstaršího dochovaného pivního účtu trvala jen do první tiskové konference, kde členové nově vzniklého sdružení Chrám chmele a piva Žatec novinářům oznámili, že jde o mystifikaci. „Spousta novinářů nám tehdy ani nechtěla věřit, že to je apríl,“ vzpomíná člen sdružení Jiří Vaněček.

Ačkoli byl objev nejstaršího pivaře světa (později získal jméno Lojza Lupulín) pouhou recesí, nastartoval projekt, který si určitě zaslouží pozornost všech návštěvníků i stálých obyvatel Žatce. Sdružení Chrám chmele a piva totiž svými akcemi už sedm let obohacuje kulturní a společenský život města. Formou recese se navíc snaží propagovat český chmel a pivo, žateckou chmelařskou oblast a její přírodní a historické hodnoty.

Sdružení otevřelo v Husitské baště muzeum pradávného národa Homolupulů, ke kterému patřil i Lojza Lupulín, jehož zrekonstruovaný hrob je součástí expozice. Návštěvníci se zde mohou seznámit s geniálními vynálezy bájného pivomilného kmene, například s jejich víceúčelovým sudem na studené i teplé pivo. Vystaven je zde také zrůdný pivní parazit pijavice prastará nebo obraz Pabla Pivassa, pravěkého předchůdce známého kubistického malíře. Vítán je zde každý, kdo má smysl pro humor.

Chrám chmele a piva se však zabývá i projekty, které hranici recesitických akcí dalece přesahují. Začal pracovat na znovuoživení Pražského předměstí v Žatci. Zanedbané ulice mezi opuštěnými sušárnami a sklady chmele blízko centra města se mají podle plánů změnit v přitažlivé turistické centrum.

Objeví se tu malý pivovar s restaurací nebo informační centrum pro turisty. „Hlavně tam bude stát čtyřicetimetrová věž - Pivní maják. Vyroste v místě dnešní plechové boudy. Přestavěna bude i budova naproti Chmelařskému muzeu,“ popisuje chystané změny, které vyjdou na dvě stě dvacet milionů korun, starosta Žatce Erich KnobMystifikace lauch.

Zdroj: MF Dnes.cz

Novogotický zámek v Chyších poblíž Žlutic nabízí stále víc důvodů, proč se tam vypravit, ať už autem nebo na kole. Kromě výjimečných událostí, jakou byl sobotní koncert Backwords v podzámčí, je tu vidět, jak je možné zachránit památku, které hrozilo zřícení. Návštěvník se může projít rozlehlým upraveným parkem, dozvědět se víc o Karlu Čapkovi, který na zámku pobýval, ochutnat místní pivo a prohlédnout si pivovar.

A pokud se u pokladny objeví štíhlý chlapík v triku a džínách, jak něco domlouvá - a pak odchází telefonujíc směrem k pivovaru, uvidí příchozí nejspíš zámeckého pána, Vladimíra Lažanského. Potomek rodu Lažanských, kterým zámek kdysi patřil, před dvanácti lety areál s manželkou koupil a spolu se synem z něj postupně vytváří zajímavé centrum. „Zámek v Chyších je fenomén,“ shrnuje vystudovaný strojní inženýr Lažanský.

* Jak dlouho žijete přímo na zámku?

Na Chyších žijeme zhruba dva a půl roku, od doby zprovoznění pivovaru, kdy zaměstnáváme 14 pracovníků.

* Jaké to je, být tam doma?

Pohled z venčí může být impozantní. Zámek je krásná romantická budova obklopená parkem. Na zámku je ale všechno velké. V zimě je tam velká zima, velký průvan. Kvůli vysokým stropům je problém vytopit místnosti. Zejména na podzim a v zimě je v bytě nebo rodinném domku bydlení pohodlnější, zámek je v tomhle ohledu drsnější. Má ale i samozřejmě své klady, zámek je fenomén.

* Život zámeckých pánů přece jen bývá spojen s velkým komfortem.

Komfort by zařídit šel. Ale když se snažíte zámek zachránit a opravit, tak si vybudujete nutné zázemí a upřednostňujete spíš to, co vzniká pro veřejnost. Kdybych vzal zlomek z prostředků, které jsme vložili do expozic, mohl bych mít velmi luxusní bydlení. My bydlíme ve východním křídle, které bylo vždy pro lepší služebnictvo. Nejkrásnější komnaty představujeme veřejnosti.

* Jaký je o prohlídky zájem?

V roce 2006 navštívilo zámek 14 000 hostů, v roce 2007 už to bylo 18,5 tisíce a letos očekáváme přes dvacet tisíc návštěvníků, z 90 procent tuzemských.

* Většímu zájmu turistů by mohla nahrát i poloha zámku, ležícího nedaleko hlavní silnice mezi Karlovými Vary a Prahou. Najdou se další podobné argumenty?

Poloha Chyší je strašně zajímavá. Jsme v Karlovarském kraji, na hranice Ústeckého kraje to máme dva kilometry, do Plzeňského kraje deset kilometrů a když dojedu do Žihle, tak jsem v bývalém okrese Rakovník a tedy ve Středočeském kraji.

Jsme v krásné přírodě Manětínska, Rabštejnska, Žihelska, obklopeni hustými lesy, řekou Střelou. Bohužel, zatím tu není dostatek možností k ubytování. Příští rok by měl jeden penzion vzniknout přímo v Chyších, my bychom v budoucnu ubytování také rádi nabídli.

* Co nového se chystáte návštěvníkům ukázat?

Soustředíme se především na první patro zámku. Na začátku příští sezony bychom chtěli zpřístupnit jeho převážnou část, kde chceme díky mecenášům představit lovecké trofeje z jižní Afriky. Sbírka čítá na dvě stě exponátů, jsou to exotické věci jako antilopy a různé šelmy. Kromě toho také budeme dál spolupracovat s Národním památkovým ústavem v Praze, který nám zapůjčí původní Chyšské fondy - nábytek a obrazy, které jsou uloženy na zámku Krásný Dvůr. Původní věci se tak vrátí na původní místo.

* Na zámku už hrála skupina Čechomor, teď v sobotu přišlo na Backwards přes 1200 lidí. Počítáte do budoucna s dalšími podobnými akcemi?

Zámek potřebuje oživit. Pořádáme tu komorní koncerty, chystáme akci na závěr sezony, na konci roku pak nabídneme adventní koncerty. Během roku chceme nabízet i dvě tři velké akce pod zámkem, jako byl například koncert Backwards. Velké možnosti nabízí do budoucna budova pivovaru. V sále v prvním patře, kam může přijít přes dvě stě lidí, by měl po úpravách vzniknout klub pro koncerty menších skupin. Mohl by se tam konat třeba folkový festival. Mým snem je vždy počátkem května nechat vylepit v okolí plakáty, kde bude program aspoň s deseti produkcemi.

* Expozice na zámku připomíná pobyt Karla Čapka, který strávil na zámku v roce 1917 pět měsíců, když privátně učil tehdy 13letého gymnazistu Prokopa IV. Lažanského. Jak se mu v Chyších líbilo?

Vadily mu tu dvě věci. Jednak 13letý Lažanský, který ho zatěžoval nad rámec pracovní smlouvy, ale hlavně mu vadil hraběcí život a ceremoniál. On byl tehdy mladý, moderní, vzdělaný člověk, demokrat a s tím prostředím se nesžil. Za svůj pobyt tady se proto trochu styděl. Ve svém díle se sem vrací jedním dílečkem, a tím je povídka Na zámku z knihy Trapné povídky. Ale díky práci Marii Šulcové víme, že Čapka inspiroval zahradník, zámecký park, skleníky s kaktusy a orchidejemi. Získal tu lásku k zahradnictví a obrovské znalosti z tohoto oboru.

* Jednou ze zajímavostí spojených se zámkem jsou také zkazky o Lobkovickém pokladu. Hledal jste ho?

Příběh spojený s pokladem se tady opravdu odehrál, na podzim roku 1593. Ladislav z Lobkovic musel tehdy utéci před císařem Rudolfem II. ze země. Jeho žena nechala na čas ukrýt jeho majetek na náš zámek, kde sídlila její švagrová, Grizelda Švamberková z Lobkovic. Sklep, ve kterém byl majetek uschován, posloužil po mnoha letech jako skrýš posledního majitele, Prokopa Lažanského, který opouštěl zámek v roce 1946. Sklep jsme našli, ale byl nejspíš už po druhé světové válce vykradený. Tak ho alespoň ukazujeme.

* Hostům ukazujete také pivovar. Jak jste s ním spokojen?

Náš pivovárek má výstav 1500 hektolitrů, to je 150 várek za rok. Co uvaříme, to prodáme jak se říká - kolem komína. Nesnažíme se expandovat. Naše pivo Prokop se ale prodává také v jedné pivnici v Karlových Varech. Pivovar je v provozu přes dva roky a už se nám podařilo získat pět prestižních ocenění, například Jarní cenu českých sládků. Máme mimořádně schopného pana sládka. Vaříme pouze z přírodních surovin, staročeskou metodou.

* Že budete mít zájem o historii a zámek, to by se u potomka šlechtického rodu dalo čekat. Jak jste ale vůbec dostal k výrobě piva?

Když máte technické - strojní vzdělání, tak máte k pivu blíž než k zámku. Původní pivovar je industriální památkou. Nové technologické vybavení je pak vyloženě strojařská záležitost: potrubí, čerpadla, kohouty, nerez...

* Kdy zpřístupníte unikátní sklepení?

Pivovarské sklepy se stanou součástí exkurze od příští sezony. Ještě je potřeba doopravit izolace proti vodě, zavést elektroinstalaci a vyčistit je. Jsou mimořádně rozsáhlé, ale byly systematicky zasypávány odpadem z okolí. Jsou dvoupatrové, navazují na nejstarší sklepy vylámané ve skále. Pro představu, v podzemí je asi dvanáct tisíc kubických metrů obestavěného prostoru.

* Co všechno ze sklepů lidé uvidí?

Prohlídka bude začínat na kraji parku vedle zámecké věže, návštěvníci projdou celé spodní patro a vrchním patrem až k propojovacím chodbám, které kdysi vedly na hrad.

* V jakém příbuzenském vztahu jste s posledním majitelem zámku, Prokopem IV. Lažanským?

Můj dědeček, o dva roky starší než Prokop Lažanský, byl jeho vzdáleným bratrancem.

* Odkud pocházíte?

Z Děčína, kde mám dodnes trvalé bydliště. Rodina má ale kořeny v západních Čechách, zejména v Bukové, odkud pochází. V patnáctém století koupili ves Lažany na Horažďovicku. Odtud vzniklo také příjmení Lažanští z Bukové.

* Vzhledem k vašemu původu je asi skoro povinností mít o celém rodu velký přehled.

Historie je mým největším koníčkem už od základní školy. Na zámku jsem si mohl své sny zhmotnit, na historii si doslova sáhnout. A chyšský zámek je z hlediska délky stavební historie jeden z nejvýznamnějších objektů v západních Čechách. Ta začíná od vladyckého sídla v dvanáctém století přes gotiku a všechny slohy až po novogotiku v devatenáctém století.

* Jenže dvacáté století ovšem bylo pro zámek spíše smutným stoletím, po stavební stránce zvlášť pak jeho druhá polovina.

Náš původní hrad a později třikrát přestavěný zámek přežil husitské bouře, třicetiletou válku, první a druhou světovou válku. Jediné co málem nepřežil, bylo 41 let budovatelského období. Už se nacházel ve stavu stavebně technické havárie. V jednom křídle byly zřícené stropy a některé krovy byly napadeny tak, že hrozila jejich destrukce.

* Zámek, který jste před dvanácti lety s manželkou koupili, byl vašemu předkovi zkonfiskován na základě Benešových dekretů. Jak k tomu došlo?

Poslední majitel zámku Prokop, řečený IV. Lažanský, si vzal v roce 1933 německou šlechtičnu Ingeborg von Königsmark. Ta byla sestřenicí manželky německého ministra zahraničí Joachima von Ribentropa. Zámek Krásný Dvůr byl s příchodem Heydricha zkonfiskován a sloužil jako letní rezidence Ribentropa. Sestřenice se pak navštěvovaly, což po válce velmi vadilo. Prokop měl z obavy o majetek přijmout za války německé občanství, takže byl po válce na základě Benešových dekretů jeho majetek zkonfiskován. Byl to ale člověk mimořádně oblíbený, mnoho Čechů zachránil před koncentrákem.

* Žijí ještě kromě vaší rodiny nějací potomci Lažanských?

Lažanští se po roce 1804 rozdělili do tří větví, manětínské, chyšské a takzvané rakouské. Rakouská větev, ze které pocházím, je jediná, jejíž potomci nevymřeli. Dodnes v Rakousku žijí dva Lažanští, se kterými jsem v kontaktu. A přede dvěma měsíci u nás byly dvě dcery Prokopa Lažanského, které bydlí ve Velké Británii.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Josef Šofra

Plzeňský Prazdroj dokončil rozšíření stávajícího skladu u nové stáčírny v pivovaru Plzeň. Investice za 215 mil. Kč téměř zdvojnásobila kapacitu skladu na více než 16 800 palet hotových výrobků. Zefektivnění dopravy a nakládek zároveň přinese roční úspory 2,4 mil. Kč.

„Reorganizací skladů hotových výrobků v přímé souvislosti s tímto rozšířením jsme získali možnost skladovat navíc dalších 25 000 hl stočeného piva pod střechou,“ říká Pavel Šemík, manažer závodu Plzeňského Prazdroje.

Rozšířený sklad nyní pokrývá plochu 13 400 m2 a má kapacitu 16 827 palet. Nová budova dosahuje výšky 9,8 metru a umožňuje skladování palet naložených pivem ve třech vrstvách nad sebou. Zboží z plného skladu by naplnilo 510 kamionů, které by vytvořily řadu dlouhou více než devět kilometrů. Samotné palety rozprostřené jedna vedle druhé by pokryly plochu o velikosti 7 fotbalových hřišť.

Rychlejší expedice a úspory nákladů

Nový centrální sklad přináší efektivnější systém dopravy a nakládek. Dosud v plzeňském pivovaru fungovalo šest skladů a meziskladů a pět nakládacích míst, rozmístěných po celém areálu pivovaru. „Snížením interních převozů mezi jednotlivými sklady přibližně o 40 % ušetří Prazdroj ročně na pohonných hmotách 2,4 milionu korun,“ doplňuje Pavel Šemík.

Sklad nabízí osm nakládacích míst, takže v závodě nevzniká dopravní chaos ani v době letních špiček, kdy se v pivovaru vystřídá týdně přibližně 700 velkých kamionů a stejný počet malých nákladních aut.

Pivo se ve skladu „neohřeje“ déle než čtyři dny. Výjimku tvoří jen balení určená na export, která jsou vzhledem ke speciálním rozměrům nakládána do přepravních kontejnerů ručně. Například trasa do zámoří je precizně načasovaná včetně dopravy do Hamburku, odkud míří pivo na lodi do zámoří. Proto je exportní pivo ve skladu zpravidla sedm dní.

Součástí skladovacích prostor jsou i zpevněné plochy určené pro uskladnění prázdných sudů a beden o celkové kapacitě více než 17 tisíc palet.

Rozšiřující informace o investicích do rozvoje pivovaru a značek

Hlavní cílem investic do výrobní kapacity pivovaru v Plzni a chuťové stability je posílení exportu Pilsner Urquell a uspokojení rostoucí poptávky ve světě. Vloni vyvezl Prazdroj 846 tisíc hl piva, s 675 tisíci hl se na tom podílel Pilsner Urquell. Meziročně vzrostl export o 7,7 % a Prazdroj zaznamenal rekord ve své 165leté historii.

K rozšiřování výrobní kapacity pivovaru Plzeňský Prazdroj investuje do různých fází výroby (varna Pilsner Urquell, kvašení, dokvašování, filtrace, stáčení, skladování atd.). Kapacita výroby plzeňského pivovaru vzroste z původních 5 060 000 hl ročně na cca 6 160 000 hl za rok. Této kapacity pivovar dosáhl v červnu 2008 po dokončení instalace ležáckých tanků.

Ve fiskálním roce F08 (duben 2007 – březen 2008) Prazdroj investoval do dalšího rozvoje 2,77 mld. Kč, což je druhá nejvyšší částka od vstupu SABMiller do PPAS. Z toho více než 1/3 použil Prazdroj na rozšíření výroby pivovarů a další třetina směřovala na dokončení modernizace obalů.

Od svého vstupu do Plzeňského Prazdroje již SABMiller investoval do rozvoje společnosti a jejích značek více než 14 mld. Kč.

Zdroj: Region Plzeň.cz

Kolem prodeje pivovaru se bohužel objevují nepříjemné tahanice mezi zastupiteli a ty jsou často ke škodě celé věci. Například pře o tom, že zastupitelé nevěděli včas o zájmu pivovaru Holba, který nabízí více než původní zájemce LIF. Nabídka pivovaru Holba ale přišla v první fázi pouze jako dopis, nebyla podrobněji konkretizovaná. To se stalo až později, ale ani při nedávném rozšířeném jednání rady města o nabídkách na koupi pivovaru, kde už se sešlo více nabídek, nebyla nabídka pivovaru tak podrobná jako od společnosti LIF. Ta předložila podrobnou nabídku, dokonce včetně návrhu smluv. To ale neznamená, že by měl mít některý zájemce menší šance. Nakonec zastupitelstvo bude na podzim posuzovat všechny vážné nabídky. A bude muset rozhodnout. Netroufám si vůbec odhadnout, jak to nakonec dopadne. Buď se pivovar prodá, nebo ne. Nechci říci, že mi je jedno, jak to dopadne, ale já osobně jsem připraven na obě varianty. I na tu, že pokud zastupitelé s prodejem pivovaru nebudou souhlasit, nebude už město v tomto volebním období o prodeji pivovaru jednat.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Josef Hlavatý, generální ředitel náchodského pivovaru

Nejmenší chmelnička světa přímo na náměstí vedle historické radnice symbolizuje význam chmele pro Žatec. „Zelené zlato“ se na Žatecku pěstuje tisíc let a prokazatelně déle než sedm století, jak dokazují středověké listiny, se ve městě vaří pivo.

Kdo má pivo rád, nesmí si nechat ujít návštěvu Žateckého pivovaru. Tam se při prohlídce dozví a na vlastní oči uvidí, jak se pivo vaří. „Máme dvě prohlídkové trasy. Kdo si připlatí, toho vezmeme i do sklepů a natočíme pivo přímo z tanků,“ slibuje průvodce pivovarem.

Návštěvník se však musí připravit na teplotní šoky. I v parném létě jsou totiž v pivovarských sklepeních pouhé dva stupně Celsia. Zato ve varně u čtyř naleštěných měděných kádí je pochopitelně horko jako v předpeklí.

Žatecký pivovar, který patří k menším výrobcům piva v Česku, se pyšní tradičním postupem. „To znamená, že vaříme z klasických surovin, jen z vody, sladu a chmele. A potom pivo zraje v otevřených spilkách několik dní a dlouhodobě dozrává v tancích,“ vysvětluje obchodní ředitel pivovaru Radek Vincík.

Pivo se z varny přes usazovací káď a spilku dostává až do sklepů samospádem. Pivovar totiž stojí ve svahu, kde před tisícovkou let stával přemyslovský hrad. Až na konci 18. století si žatečtí měšťané na jeho místě postavili nový pivovar. Kromě pivovaru stojí rozhodně za návštěvu také Chmelařské muzeum. V bývalém skladu a sušárně chmele vybudovali žatečtí chmelaři největší muzeum svého druhu na světě.

Unikátní lis a pražce „Jsou tu unikátní věci, jako třeba balotový lis z roku 1890. Nebo železniční pražce, kterými se dříve chmelnice kotvily,“ zve na návštěvu manažer Chmelařského muzea Vladimír Valeš.

Novinkou od letošní sezony je možnost degustace tří druhů piva. Pokud návštěvníci splní malý test v ochutnávání, dostanou glejt, že jsou mistrem chuti.

Procházka Žatcem je vůbec plná odkazů na chmelařskou a pivovarnickou tradici. Muzeum stojí na náměstí, kde mají všechny budovy chmelařský původ. Proto také město usiluje o zařazení mezi technické památky UNESCO.

Na Kruhovém náměstí zase leží obrovský sud a sto metrů od něj stojí renesanční sladovna, která čeká na opravu.

Chmel nechybí ani v Regionálním muzeu K. A. Polánka, které si jinak zakládá na vlastních archeologických nálezech. Jednou z expozic je Kabinet chmelových známek, tedy ukázka žetonů, jež dostávali česáči v dobách, kdy se ještě chmel česal ručně.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Tomáš Kassal

Na berounském okrese fungovalo v minulosti kolem dvaceti minipivovarů. Dnes pivo vyrábí pouze Berounský medvěd

Moderní pivovarnictví v Berouně počalo rokem 1871, tradice vaření piva je však spojena již se založením města. Na Berounsku bylo registrováno kolem dvaceti minipivovarů, dnes je jediným fungujícím Rodinný pivovar Berounský medvěd, který za svůj provoz vděčí Václavu Mayerovi, majiteli pivovaru.

Jak se zrodil nápad vybudovat v Berouně pivovar a jaký máte k pivovarnictví vztah?

I když jsem původně z úplně jiného oboru, pivovarnictví mě vždycky lákalo a kolem roku 1991 jsem se o to začal více zajímat. Se svým kamarádem, který je dnes sládkem, jsme na začátku dokonce sami zkoušeli vařit pivo v hrnci… Na ty doby mám velice hezké vzpomínky. V podstatě jsem byl vždycky pivovarským fandou.

Vyrábíte jedenácti a třináctistupňové nefiltrované pivo. Jaký je rozdíl oproti filtrovaným pivům?

Produkujeme jen nefiltrované pivo, které se od ostatních značek liší chutí i složením. Když se napijete nefiltrovaného piva, působí takovou příjemnou sytou chutí. Když naši prapředci říkávali, že je pivo tekutý chléb, bylo na tom leccos pravdy.

Častá otázka žen: Prý se po pivu tloustne. Je to mýtus nebo pravda?

Sám na sobě jsem si vyzkoušel, jak to doopravdy je. Pivo totiž obsahuje velké množství vitamínu B, který je sice velice prospěšný našemu organismu, ale jeho vedlejším účinkem je, že dostanete chuť k jídlu. Netloustnete tedy po pivu, ale po tom, co si k tomuto nápoji přikusujete. Samozřejmě pivo určitou energetickou hodnotu má, ale abyste ztloustli, museli byste pivo pít ve velkém množství.

Jaké máte plány s pivovarem do budoucna? Máme očekávat nějaké novinky?

Víte, já jsem takovým jakoby patriotem. Tak jako jsem v Berouně jsem obnovil značku Berounského medvěda, mám nyní myšlenky o obnovení tradice vaření piva v suchomastském pivovaru, kde momentálně funguje jen sladovna. Rád bych v budoucnu pojmenoval jedno pivo po panu Marešovi, bývalém majiteli pivovaru v Suchomastech.

Budete se i nadále věnovat výrobě pouze piva? Nepřemýšlíte i o něčem jiném?

Je pravda, že mám teď takový nápad založení likérky, kde bychom vyráběli vlastní likéry. Už máme vyzkoušených přibližně pět druhů nových likérů a myslím, že by to za pokus jistě stálo.

Video zde...

Zdroj: Berounský deník.cz | Autor: Dagmar Kratochvílová

Pivovarská restaurace, pivnice a také minipivovar, kde by návštěvníci mohli sledovat ukázky výroby piva, by měly začít v roce 2009 vznikat v areálu znojemského pivovaru Hostan. Počítá s tím revitalizační plán majitelů.

Svoji tvář by měl změnit i znojemský hrad. Má zde vzniknout zázemí pro pořádání konferencí a různých setkání ve Znojmě. V objektu pivovaru by měl vzniknout i prostor pro ubytování.

"Počítá se i s umístěním expozice o pivovarské historii. Dobová architektura budovy a celý kolorit stavby jsou k tomu ideální," řekla mluvčí společnosti Starobrno Kateřina Eliášová.

Změna by se ale měla týkat jen části areálu. "Nejedná se o přebudování stávajícího pivovaru, ale o rekonstrukci a nové zprovoznění jeho horní třetiny, kde dříve byla stáčírna lahví," upřesnila Eliášová.

Spolupráce města s majiteli pivovaru

Výroba sudového piva by tak měla ve Znojmě zůstat zachována. V loňském roce pivovar vyprodukoval zhruba sto devadesát tisíc hektolitrů. Podle Eliášové je o něj velký zájem, stejně jako o limonádu, která se ve Znojmě vyrábí. V posledních letech ale produkce piva klesala.

Majitelé pivovaru spolupracují i se znojemskou radnicí. Ta již hledá nové využití pro areál přilehlého hradu. Město zvažuje možnost otevřít památku především kongresové turistice.

Mimo hlavní sezonu by tak pro tyto účely mohl být využit i sál předků a císařský sál. Pro konference a sympozia by mohl sloužit i současný ateliér a deset dalších místností v prvním patře hradu.

Podle znojemského místostarosty Mariana Keremidského město spolu s majitelem pivovaru chtějí vytvořit obecně prospěšnou společnost.

Město hodlá s majitelem pivovaru vytvořit obecně prospěšnou společnost. "Bude tak pro nás jednodušší čerpat dotace například z fondů Evropské unie," řekl. Kdy by k přípravě hradu na jeho novou funkci mělo dojít, ale zatím nechce předjímat. V nejbližších letech památka potřebuje zhruba sedmi set tisícovou investici na zajištění akutních oprav. "Dalších až dvanáct milionů bude potřeba na výměnu dožívajících konstrukcí a střešního pláště," dodal Keremidský.

Kongresy a různá firemní setkání jsou podle odborníků jednou z možností, jak do města přilákat turisty i mimo hlavní sezonu. Znojmu zatím chybí kvalitní reprezentační prostory a ubytování. V pivovaru by mělo být zhruba deset až dvacet pokojů. Město se podle Keremidského bude snažit majitele přesvědčit, aby kapacitu lůžek zvětšil.

Zdroj: Znojemský deník