Novinky a aktuální dění
Co se píše o pivovarech a pivu
Dovoz piva se ztrojnásobil
[středa, 16. březen 2011]
Zvýšení spotřební daně zvedlo ceny piva. Řetězce začaly vozit levné pivo z ciziny. Ze zemí, kde pivo „moc neumějí“.
Zní to docela paradoxně, ale budeme se s tím muset smířit. Do České republiky, světové pivovarské velmoci, se dováží pivo ze zemí, které by se od ní mohly učit. Z Polska, Rumunska nebo Maďarska, tedy z oblastí, které se donedávna ve statistikách dovozů vůbec nevyskytovaly.
Čím to?
Příčiny vidí pivovarníci ve zvýšení spotřební daně na začátku loňského roku, které zvedlo ceny piva. Aby hypermarkety mohly zákazníkům i dále nabízet alespoň jednu značku piva za stejně nízkou cenu jako dosud, musely se poohlédnout i jinde než v Česku. „Řetězce tlačí pivovary do levných piv a ty už jim to mnohdy odmítají. Takže to zkoušejí v zahraničí,“ říká Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Především v zemích, které pivo „moc neumějí“, jak ukázal i tento test MF DNES.
Dříve se vozila jen piva, která české pivovary nevaří
Zahraniční piva se do Česka dovážela i v minulosti, ale většinou jen taková, která doplňovala nabídku tuzemských pivovarů. Piva z tradičních pivních zemí, jako je Belgie, Velká Británie, Německo či Rakousko, se svým charakterem liší od české produkce, takže jsou pro pivaře zajímavým obohacením. Jsou také výrazně dražší. A navíc se vozila v množství, které představuje roční produkci jednoho středně velkého tuzemského pivovaru.
Situace se však loni výrazně změnila. „Donedávna se k nám dováželo tak 200 až 300 tisíc hektolitrů piva, loni už to byl téměř milion,“ říká Jan Veselý. Výmluvně to ukazuje statistika Českého svazu pivovarů a sladoven (viz tabulka Dovoz piva...).
Pivo se nakupuje už i v Rumunsku
V roce 2008 se do Česka dovezlo celkem 321 000 hektolitrů piva, loni už to bylo třikrát víc - celkem 999 tisíc hektolitrů.
Dovoz z Polska se za poslední dva roky zvýšil více než třikrát. Nově na seznamu dovozních zemí přibylo Rumunsko.
„Léta jsme byli zvyklí pít jen piva z ,pivovarských‘ zemí, které mají kvalitní produkci. Ale v posledních letech masově narostl dovoz ze zemí, kde by si pravověrný pivař pravděpodobně pivo nekoupil,“ komentuje situaci Jan Veselý ze svazu pivovarů.
Odkud je? Z Evropy
Problém je, že u některých piv se zemi původu nedozvíme. Například na pivech, která nabízejí obchody Lidl, ještě před časem bylo uvedeno „vyrobeno v Polsku“ nebo jen „made in EU“, na těch, která jsme testovali, už je podepsán jen Lidl Česká republika. Kdo vyrábí piva Deep, Argus a Pivo, odmítl řetězec prozradit. „Domluvili jsme se, že v tuto chvíli nebudeme výrobce sdělovat. Mohu jen říct, že je to český výrobce. Nejsou to piva z Polska,“ odpověděla tisková mluvčí Lidlu Sandra Kipeťová na přímou otázku MF DNES.
Všechny ostatní řetězce výrobce svých značek (Ambrosius je značka Kauflandu, značku Bertold prodává Albert, ARO nabízí Makro, v Tesku je Grešlák) uvádějí.
Se značením cizích piv je ještě jeden zádrhel. Česká pivní legislativa není harmonizovaná s evropskými předpisy, takže se u nich můžete setkat s úplně jinými údaji než u českých. Třeba u rumunského piva S-Budget jsme nenašli údaj, zda jde o pivo lehké nebo výčepní, který je u tuzemských piv povinný.
„Požadavky na označování musí splňovat výrobky původem z ČR a také výrobky z třetích zemí. Nemůžeme toto označení vyžadovat u výrobků pocházejících z Evropské unie,“ uvádí Petra Hoferková ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Pivaři se mění
Produkce piva v České republice klesá. Přesná čísla budou zveřejněna v příštím týdnu, ale odhady ukazují na osmiprocentní propad výroby oproti loňskému roku.
Zajímavé jsou i změny v zastoupení druhů piva. Pivovary stále vyrábějí nejvíce výčepního piva (59 procent, ležáků 35 procent), ale zájem se paradoxně - vzhledem k ekonomické krizi a zvýšeným cenám piva - přesunuje k silnějším pivům. Výstav ležáků stoupl oproti předchozímu roku zhruba o tři procenta, zatímco u výčepních o tři procenta klesl. „Poklesla i výroba lehkého piva, právě zásluhou toho, že obchodní řetězce začaly dovážet levná piva ze zahraničí,“ říká Jan Veselý.
Dovoz piva do České republiky
země 2008 2009 2010
Polsko 160 134 521
Rumunsko 0 0 0,5
Maďarsko 18 25 161
Slovensko 2 107 183
Německo 57 27 68
Belgie 15 9 15
Rakousko 42 21 34
V. Británie 0,6 0,2 0,7
Dovoz celkem 321 339 999
Poznámka: v tisících hektolitrů
Zdroj: Český svaz pivovarů
999 tisíc hektolitrů piva se loni dovezlo ze zahraničí. V roce 2008 to bylo třikrát méně - 321 tisíc hektolitrů.
Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková
[Ostatní pivní dění] 12:32 [permalink] [comments: 1]
Pijte pivo čerstvé! Ale jak poznám, že je čerstvé?
[středa, 16. březen 2011]
Pivo je na rozdíl od vína určeno k rychlému vypití. Čím delší doba uplyne od výroby, tím horší má chuť. Pivo, které sjelo z výrobní linky před týdnem, není chuťově stejné jako to, které si otevřete po půl roce. V pivu jsou látky, které podléhají oxidaci. I v zavřené lahvi.
Proto odborníci říkají: Pivo pijte co nejčerstvější. „Pivo je nápoj živý, který stejně jako lidé stárne, a oxidační či starou vůni lze přirovnat k vráskám, jež se dříve či později objeví. Proto nejlepší pivo je čerstvé pivo.“ dozvěděla jsem se ze stránek jednoho pivovaru. Dobrá, budu si kupovat jen pivo čerstvé.
Jak se ale dozvím, kdy je ještě čerstvé, když na něm nenajdu datum výroby? Na každé lahvi stojí datum, dokdy ho mám vypít, ale ne kdy bylo vyrobeno. Před týdnem? Před měsícem? Před půl rokem? To vědí jen v pivovaru. Já netuším, jestli vyrábějí pivo, které má záruku tři měsíce, nebo rok.
Pravda, ani u jogurtů nenajdu datum výroby (pokud ho tam výrobce nedá dobrovolně), ale tam mám přece jen jasněji, jogurt leží po celou dobu v chladicím pultu. Zatímco u piva nevím, jestli se basy náhodou nevyhřívaly na nějakém dvorku, kam přes den praží slunce a v noci je pod nulou.
Pivo by mělo ležet v chladu a ve tmě, protože světlo mu škodí. Proč tedy není na lahvi napsáno „Skladujte při teplotě do 10 °C“, jako je to právě u zmíněných jogurtů?
Obchodníci by museli skladovací teploty respektovat, takhle nemusí nic. Nikdo je nebude pokutovat, i když nechají pivo na slunci, protože žádný předpis jim to nezakazuje. Bohužel dnešní předpisy jsou takové. Pomáhají víc výrobcům a obchodníkům než spotřebitelům.
Alespoň jedna dobrá zpráva: Zjistila jsem, že u některých piv se dá datum výroby vyčíst z čísla šarže. Například u piv, která vyrábí Plzeňský Prazdroj. Když na lahvi najdete „LA2021“, znamená to, že pivo bylo stočeno 21. ledna. Datum výroby je totiž „zakódováno“ v posledním trojčíslí. Ukazuje pořadové číslo dne od počátku roku. Když tam najdete LA2365, z linky sjelo 31. prosince.
Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková
[Ostatní pivní dění] 12:26 [permalink] [reaguj]
Propadák z Rumunska i z Česka
[středa, 16. březen 2011]
Otestovali jsme piva do sedmi korun. Výsledek? Velké rozdíly v chuti i kvalitě. Můžete si koupit velmi dobré pivo i mok, který nemá s pivem nic společného.
Jaká jsou piva, která si můžete v hypermarketu koupit levněji než limonádu - za pět až sedm korun? Velmi dobrá i naprosto nepitelná.
Ukázal to test 18 piv, která hodnotilo 18 odborníků. Čtyřicetibodový rozdíl na stobodové stupnici mluví za všechno. S takovým výsledkem dopadla degustace, kterou uspořádala MF DNES v Ústavu kvasné chemie a bioinženýrství Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT), kde piva také podrobili analýzám.
Do sedmikorunového limitu se nám vešla jak piva lehká, tak výčepní, tedy od sedmičky po desítku. Vítězem testu se stal Březňák z Velkého Března. Z lehkých piv nejlépe dopadlo ARO z pivovaru Zubr.
Ze všech testovaných se výrazně vymykala dvě rumunská piva v PET lahvích z Intersparu.
„S pivem nemá téměř nic společného“, tak označila porota S-Budget. „Nevyvážené až nepitelné,“ řekla o pivu Servus, které je označeno jako Original Pils, tedy výrazem, který je na celém světě synonymem pro ležáky plzeňského typu.
Kromě dvou zahraničních piv špatně dopadl i Olivětínský novic pivovaru Broumov. Měl nižší obsah alkoholu, než uvádí na etiketě, a propadl i při degustaci. „Tohle pivo dodáváme do Teska a ještě jsme neměli ani jednu reklamaci,“ reagoval majitel pivovaru Jaroslav Nosek.
Piva stárnou rychleji, než se stačí prodat
Pro někoho může být překvapením, že pivo může být staré ještě dřív, než dospěje do konce doby trvanlivosti určené výrobcem. Piva, která se víc blížila ke konci této doby, dopadla v chuti vesměs špatně. Hodnotitelé jim vyčítali oxidační vůni i chuť. „Při stáčení zůstane vždycky v hrdlu lahve nějaký kyslík, a pokud je dlouhou dobu v kontaktu s pivem, které navíc není skladováno za ideálních podmínek, tak oxidovat může. V pivu jsou oxidačně labilní látky,“ vysvětluje Karel Melzoch z VŠCHT, jak je možné, že může zoxidovat pivo v zavřené lahvi.
Co to je lehké pivo?
Nízkostupňová piva mají určitě své místo na trhu. První důvod je „zdravotní“ - lehké pivo nezatěžuje zbytečně organismus cukry a alkoholem. Druhý je čistě ekonomický - snaha nabídnout zákazníkovi co nejlevnější pivo. Je jasné, že za tak nízkou cenu nemůže pivovar dělat zázraky. Musí šetřit na surovinách i technologii. „Především na surovinách. Ta piva jsou surogovaná, tedy vyrobená s použitím náhražek sladu,“ říká Karel Melzoch.
Ušetřit se dá také na chmelu. „K výrobě piva nepotřebujete chmel, stačí jen chmelový extrakt. Tím se však snižuje obsah hořkých látek,“ vysvětluje ředitel společnosti K Brewery Trade Jiří Faměra. „To se dá zase vyrovnat chmelovými preparáty, které jsou upravené tak, aby zvyšovaly vjem hořkosti.“ Může to být například známý tetrahop, tedy chemicky upravený chmelový extrakt, který zároveň vylepšuje i pěnu.
Rumunská piva jsou úplně jiná
Co ukázaly analýzy? Především velký rozdíl mezi českými a zahraničními pivy. Obě rumunská piva jsou velmi hluboko prokvašená, mají velmi nízký zbytkový extrakt a velmi nízký obsah polyfenolů. Přeloženo do laické řeči to znamená, že mají nižší plnost, jsou tedy chuťově prázdná, mají slabou hořkost, ale vyšší obsah alkoholu.
Snad jediným pozitivem je fakt, že nepodléhají tak rychle stárnutí. Jsou totiž prokvašena tolik, že v nich nezbylo nic, co by mohlo způsobit změnu chuti.
Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Hana Večerková
[Ostatní pivní dění] 12:22 [permalink] [reaguj]
Druhé mistrovství světa pivních sommeliérů
[středa, 16. březen 2011]
Hodnocení charakteristických vlastností piva a jejich zvláštností na slovo vzatými odborníky, kteří budou zároveň sami hodnoceni.
Již po druhé pořádá Doemens Academy mistrovství pivních sommeliérů. Zájem o tento podnik byl nevídaný a již od počátku roku je zcela obsazený.
Víkendová akce proběhne od 8. do 10. dubna 2011 a účastní se jí na 50 pivních sommeliérů, kteří svoje vzdělání absolvovali na půdě akademie Doemens nebo jsou členy svazu pivních sommeliérů. V Rakousku, v obci Anif u Salzburgu, bude porotou, po celodenním soutěžení, vybráno celkem šest finalistů. Vybraní účastníci budou nakonec ve veřejném finále bojovat o hlavní výhru a hodnotné ceny věnované sponzory za účasti hostů a médií.
Porota bude složena z představitelů akademie Doemens, svazu diplomovaných pivních sommeliérů, časopisu Brauwelt, několika pivovarů, svazu rakouských pivovarníků a zástupců časopisu Feinschmecker. Hlavním sponzorem bude pivovarská skupina Garth-Haas, vedle ní i společnost Sahm, sladovna Weyermann, Frerien Bauer a samozřejmě i německý, bavorský, švýcarský a rakouský pivovarský svaz.
Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová
[Ostatní pivní dění] 07:51 [permalink] [reaguj]
Budvar zprovoznil ve stáčírně novou linku
[úterý, 15. březen 2011]
Budějovický Budvar uvedl do provozu modernizovanou linku na stáčení skleněných lahví. Investice za 140 milionů má zvýšit výkon linky přinést finanční úspory. Umožní rovněž dodávat na trh zcela nové formáty hromadného balení lahví.
Linku dodaly společnosti KHS, SSI Schäfer a Mead WV. Zprovozněna byla po dvoutýdenní montáži a 14 dnech zkoušek. Skládá z kartonážního stroje, stroje na skupinové balení lahví, robota pro paletizaci hotových výrobků, ovíjecího stroje a systému pro automatickou dopravu do skladu.
„Nová technologie zvýší výkon stáčecí linky, uspoří obalový materiál asi za 500 tisíc korun ročně a sníží i potřebu pracovních sil, neboť zařízení prakticky nevyžaduje lidskou obsluhu,“ sdělil vedoucí oddělení techniky a energetiky Budvaru Dalibor Čáp.
Protože lahvové linky pivovaru není možné vyřadit z provozu na dobu delší než 14 dní, probíhá již od roku 2005 postupná výměna strojů po etapách.
Zdroj: Euro.cz | Autor: Tobiáš Tvrdík
[Budějovický Budvar] 14:04 [permalink] [comments: 2]
Bernard vloží 65 milionů korun do nových tanků a sladových sil
[úterý, 15. březen 2011]
Humpolecký pivovar Bernard hodlá do budoucna omezit negativní vlivy trhu s obilím, jehož cena loni a letos kvůli špatné úrodě výrazně stoupla. Hodlá proto investovat jedenáct až dvanáct milionů korun do nových sladových sil s cílem zvýšit skladovou kapacitu obilí, z něhož pivovar ve své sladovně v Rajhradě u Brna slad vyrábí.
„Investovat budeme tak, abychom měli větší skladovou kapacitu a mohli lépe reagovat na vývoj cen obilí na trhu i na to, jaká budu sklizeň,“ řekl deníku E15 spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. Možnost uskladnit více obilí je výhodná i proto, že za uskladnění u jiných subjektů se platí nájem.
Dalších zhruba 55 milionů korun chce pivovar investovat do nových přetlačných tanků, neboť ty původní pocházejí ještě z doby před dvaceti lety, kdy byl pivovar státním podnikem. Současně s tím hodlá Bernard posílit chlazení pivovaru, vybudovat novou sanitační stanici a přemístit filtraci. „Budeme investovat postupně podle toho, jak se budou vyvíjet naše prodeje a trh,“ dodal Bernard.
Další investice spočívá v rozšíření vodních zdrojů. Pivovar vyvrtal dva vrty s nadprůměrným množstvím vody a nyní jedná s městem o tom, že by ji mohl Humpolci dodávat za oboustranně výhodných podmínek.
Kampaň pivovaru odsuzuje policejní razii v České televizi Páteční razii Vojenské policie v České televizi odsuzuje pokračování reklamní kampaně pivovaru Bernard zaštítěné sloganem „Svět se zbláznil“. Zobrazuje po zuby ozbrojené maskované černě oděné vojáky, za nimiž ve studiu stojí reportérka s přelepenými ústy. Přes tři sta billboardů bude rozmístěno tento týden. V únoru se mimo jiné pivovar na plakátech opřel do lékařů vynucujících si vyšší platy.
Zdroj: Zprávy E15.cz | Autor: Dušan Kütner
[Bernard Humpolec] 14:04 [permalink] [reaguj]
Komunikační partneři Plzeňského Prazdroje se řídí pravidly odpovědné komunikace
[úterý, 15. březen 2011]
Plzeňský Prazdroj se jako zodpovědný výrobce piva řídí přísnými etickými pravidly pro komerční komunikaci, která jdou nad rámec platných zákonů. O pravidlech, která pivovar uplatňuje v marketingové komunikaci, také informuje v pravidelných školeních své dodavatele. V prvních měsících tohoto roku Plzeňský Prazdroj proškolil 33 specialistů z 20 dodavatelských firem.
Školení odpovědné komunikace se týká všech dodavatelů marketingových služeb, reklamních a PR agentur, firem tvořících kreativní návrhy, konečné vizuály, TV reklamy, webové stránky apod.
„Plzeňský Prazdroj se řídí striktními etickými pravidly při komerční komunikaci. Ta jdou často nad rámec platné legislativy, která upravuje marketing na alkohol. Pivo je českým národním nápojem, který je vyroben z nejlepších českých surovin a je čistě přírodní. Obsahuje ale alkohol, takže se na nás vztahuje řada zákonů, které říkají, co může naše reklama obsahovat. My jdeme ale ještě dál a jako odpovědný výrobce jsme si stanovili vlastní seberegulační kodex,“ objasňuje Drahomíra Mandíková, ředitelka firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje.
Reklama na piva Plzeňského Prazdroje v žádném případě není zaměřena na osoby mladší 18 let. Proto ani žádná osoba vystupující v reklamě jako konzument piva nesmí být nezletilá. Firemní seberegulace ale stanoví, že herci v reklamách musí mít nejméně 25 let a nesmí ani působit mladistvým dojmem. Plzeňský Prazdroj zveřejňuje reklamu na pivo pouze v médiích, programech nebo během událostí, u nichž je známo, že minimálně 70 % cílové skupiny tvoří dospělí. Všechny reklamní výstupy Plzeňského Prazdroje jsou navíc před konečným zveřejněním schvalovány jeho etickou komisí.
„Cílem je, aby se veškeré komunikační a marketingové aktivity už od začátku připravovaly v souladu s našimi pravidly odpovědné komunikace. Vysvětlujeme našim dodavatelům nejen samotná pravidla, ale také důvody, proč se jimi řídí Plzeňský Prazdroj a proč je při práci pro nás musí respektovat i naši komunikační partneři,“ zdůraznila Drahomíra Mandíková.
"Pivo je součástí české kultury, hodně se ho u nás vypije a hodně se propaguje. Zřejmě i proto čeští pivovarníci pokročili v odpovědné komunikaci natolik, že některé principy jejich etického kodexu přešly i do kodexu reklamy. A je dobře, že Plzeňský Prazdroj jako lídr českého pivního trhu je hybnou silou i v oblasti odpovědné komerční komunikace. Každý segment, k jehož sdělením jsou regulátoři nebo veřejnost citlivější, by měl sám od sebe usilovat o maximální reklamní etiku, aby jako celek nebyl poškozován případnými stížnostmi na jednotlivé subjekty. Odpovědná komunikace v Plzeňském Prazdroji včetně vzdělávání dodavatelů proto má smysl a může být účinným příkladem pro ostatní," sdělil Ladislav Šťastný, výkonný ředitel Rady pro reklamu.
Školení zodpovědné komunikace pro komunikační agentury probíhá jednou za čtvrt roku pro nováčky, poté navazuje e-learnigový průběžný vzdělávací kurz. Protože Prazdroj má v portfoliu osm pivních značek, vzdělává stejným způsobem také řadu zaměstnanců. Obdobná interní i externí školení zodpovědné komunikace se provádějí napříč celou pivovarskou společností SABMiller, jejíž je Plzeňský Prazdroj součástí.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
[SABMiller] 13:10 [permalink] [comments: 3]
Aktuální trendy výčepní techniky spojené s kvalitou sudového piva
[úterý, 15. březen 2011]
Kvalita točeného piva v gastronomii bude i v budoucnosti ústředním tématem. K vytvoření širokého povědomí o kvalitě je nezbytné sjednotit společný postup všech zúčastněných v této iniciativě. Nástroje pro prosazení moderního, hygienicky dokonalého čepování sudového piva jsou shrnuty v řadě opatření, která se musí plnit.
Vedle výčepní techniky a hygieny zařízení je důležitý i transfer know-how, který má v tomto případě největší význam. Pivovary by měly dobře komunikovat s výrobci zařízení a servisními partnery, vzájemně si poskytovat rady. Pivovary sdělují požadavky a předávají informace o tom, jak si představují kvalitu svých výrobků. V konečném důsledku je třeba přesně stanovit, co je nutné udělat pro její zachování.
I nadále platí, že je nezbytné prohlubovat znalosti o točeném pivu u všech osob, které mají na starosti jeho prodej. Přitom zde neopominutelnou roli hraje každý hostinský. Jeho povědomí o kvalitě rozhoduje, jestli bude točené pivo žádané. Mnoho úspěšných gastronomických provozů již předem ukazuje, jak může vypadat realizace tohoto úsilí. Důležitá je zejména snaha stále inspirovat své hosty a nadchnout je kvalitou svého čerstvého točeného piva.
Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová
[Ostatní pivní dění] 07:55 [permalink] [reaguj]
Svatý Patrik: pivní lahůdka inspirovaná Irskem
[pondělí, 14. březen 2011]
Také již netrpělivě vyhlížíte konec zimy? Rozlučte se s ní letos netradičně v irském stylu – oslavte svátek svatého Patrika stejnojmenným pivním speciálem, který pro vás v limitovaném množství připravili sládci z protivínského pivovaru.
Svatý Patrik je patronem Irska, obdobně jako je patronkou naší země svatá Anežka Česká. V angloamerických zemích jeho svátek připadá na 17. března, tedy na český svátek všech Vlastimilů.
Den svatého Patrika (Saint Patrick’s Day) je nejvýznamnější irský svátek. V minulosti měly oslavy tohoto světce ryze náboženský charakter, dnes jej lidé po celém světě slaví především hudbou, tancem a popíjením tmavého piva.
Právě proto připravila pivovarnická skupina K Brewery pro tento den tmavý pivní speciál s příznačným názvem Svatý Patrik, který byl vyroben v pivovaru v Protivíně. „V Irsku má tradici především stout - svrchně kvašené, mnohdy silné černé pivo, jehož historie sahá až do 18. století. Abychom všem pivním fajnšmekrům atmosféru bujarých oslav co nejvíce přiblížili, připravili jsme pro ně 14% černé pivo,“ uvádí Michal Voldřich, sládek protivínského pivovaru.
Připijte si tedy i vy se svými kamarády a blízkými Svatým Patrikem, svátečním černým speciálem o stupňovitosti 14,2 % a s obsahem alkoholu 5,3 %, které vás potěší sametovou, krémově hnědou pěnou a výraznou hořkostí, připomínající tradiční irská piva. Ochutnat jej budete moci 18. – 20. března ve čtyřech stovkách hospod a restaurací, mimo jiné také v těch zapojených do programu „Cesta pivních znalců“.
Svatý Patrik je po Velikonočním Krasličáku, Svatováclavském pšeničném speciálu a Čertovském speciálu již čtvrtým speciálním pivem pro sváteční příležitosti, který pivovarnická skupina K Brewery v posledním roce připravila. V přípravě svátečních piv společnost hodlá pokračovat i v budoucnu.
Zdroj: Tisková zpráva K Brewery
[K Brewery Group] 19:48 [permalink] [comments: 9]
Pivovarník Bernard reaguje billboardovou kampaní na ozbrojený zásah v České televizi
[pondělí, 14. březen 2011]
S heslem Jen tsunami se nedá zastavit startuje novou billboardovou kampaň majitel pivovaru Bernard Stanislav Bernard.
„Výlepem stovek dalších aktuálních „bernardovských“ billboardů po celé republice zareaguje v příštím týdnu Rodinný pivovar Bernard svou svéráznou formou na dvojí bezprecedentní zásah Vojenské policie v České televizi. Na billboardu dělají v televizním studiu společnost sličné zprávařce s přelepenými ústy kukláči v černých overalech s hrozivými zbraněmi v rukou,“ popisuje vizuál nové kampaně tisková zpráva pivovaru.
Bernard přitom akcí sleduje více, než jen reklamu na své podnikatelské aktivity, když uvádí: „Společenská odpovědnost firem není jen o charitě. Ohradit se proti diktátu moci je povinností všech lidí, nejen zodpovědných podnikatelů.“ „Volba ‚zbraní‘ je na každém z nás, ‚oni‘ si taky servítky neberou. Teď to byla veřejnoprávní televize, ale co když příště vlna úřední zvůle dopadne na někoho, kdo se nemůže jen tak nahlas obrátit na veřejnost, na vládu a prezidenta,“ ptá se dále Bernard.
Pivovar již před nedávnem uvedl kampaň, kterou odsuzuje postup lékařských odborářů a LOK. „Zároveň tleskám těm odvážným ředitelům nemocnic, kteří přijmou všechny výpovědi a provoz nemocnic dokážou přesto zajistit,“ vysvětlil tehdy. Za jeden z nejmarkantnějších příkladů úřední zvůle z poslední doby Bernarda považuje postup Městského soudu v Praze, který nedávno prostřednictvím své vyšší soudní úřednice odmítl zaregistrovat nově zakládaný Nadační fond proti korupci s tím, že boj proti ní nepovažuje za veřejně prospěšnou činnost. „A to vše v době, kdy korupci skloňuje vláda a všechny politické strany ve všech pádech a většina lidí v republice již téměř rezignovala,“ upozorňuje Stanislav Bernard.
S poukazem na ničivé následky přírodní katastrofy v Japonsku Bernard říká: „Tsunami bohužel nezastavíš, ale lidské zvůli, ať už se zbraní nebo s tužkou ruce, je třeba se postavit. Lidi braňte se!“
Zdroj: Česká média.cz
[Bernard Humpolec] 13:41 [permalink] [reaguj]
Značka Krušovice v exportu meziročně vzrostla o 6%
[pondělí, 14. březen 2011]
Krušovice se v loňském roce staly nejúspěšnější exportní značkou ze všech pivních značek společnosti Heineken Česká republika. Vývoz krušovického piva meziročně vzrostl o více než 6%. Tradičně se značce Krušovice dařilo především na ruském trhu, ale k posílení značky došlo i v dalších zemích, mimo jiné na Slovensku.
„Velký vliv na posilování značky Krušovice na exportních trzích měla především změna exportního brandingu na jaře loňského roku, díky kterému došlo k silnému zviditelnění značky, jejž navíc podtrhla i silná komunikace a akce pro spotřebitele,“ konstatuje Kateřina Zemanová, Export Area Sales Manager pro značku Krušovice a další exportní značky z portfolia skupiny Heineken. Největší exportní odbytiště pro krušovické pivo stále představuje ruský trh, který zaujímá aktuálně 40% podíl z celkového objemu exportu této značky s meziročním nárůstem o téměř 6%.
Krušovice jsou však preferované v širokém měřítku - celkem se značka vyváží do 3 desítek zemí po celém světě.
Dalšími nejdůležitějšími trhy, kam se Krušovice vyvážejí, jsou již zmíněné Slovensko s 20% podílem, Německo s 15% podílem či Švédsko s podílem 6%. Právě ve skandinávských zemích se očekává v roce 2011 další rozšíření exportních aktivit značky.
„Největší meziroční růst jsme zaznamenali na Ukrajině, kde došlo k nárůstu o více než 30%,“ shrnuje úspěchy značky Krušovice na zahraničních trzích Kateřina Zemanová.
Typickou ukázkou úspěšných akcí, kterými si značka Krušovice udržuje vysoké renomé v zahraničí, je tradiční Královský Festival Krušovice Mušketýr, který se letos v únoru uskutečnil v Rusku už posedmé. Po dobu 18 dní se ve vybraných ruských restauracích čepoval unikátní krušovický Mušketýr. Letos se takto prodalo téměř 2000 hektolitrů v 850 restauracích v Moskvě a dalších městech po celém Rusku. Festival již tradičně zahrnuje i soutěž, jejíž hlavní výhrou je zájezd pro dvě osoby do České republiky, zahrnující především návštěvu Královského pivovaru Krušovice a putování za skvělým krušovickým pivem spolu s objevováním české historie.
Krušovický pivovar je také oblíbeným turistickým cílem. Vloni jej navštívilo téměř třicet tisíc turistů ze zahraničí i z České republiky. „Skladba našich návštěvníků koresponduje s tím, kam pivovar svůj produkt vyváží,“ konstatuje Josef Helebrant, který má v Krušovicích návštěvnické programy na starosti. Průvodce exkurzí hostům přiblíží historii pivovaru a ukáže jim kromě výrobních prostor mimo jiné i yysvěcenou kapli přímo uvnitř pivovarského areálu. „Mezi hlavní lákadla prohlídky patří ochutnávky krušovického portfolia přímo v pivovaru. Turistům se líbí, že si mohou sednout a dát si pivo přímo v našem degustačním sále,“ říká Josef Helebrant.
Zdroj: Tisková zpráva Heinekenu Česká republika
Brněnská pivotéka láká fajnšmekry. Nabízí 180 druhů piv
[pondělí, 14. březen 2011]
V pivotéce U Modrého lva poblíž Mendlova náměstí v Brně se na osmi metrech čtverečních rozkládají regály se 180 druhy piv. Obchůdek nabízí hlavně méně známá piva z regionálních pivovarů, která nejsou k sehnání v supermarketu.
"Specializujeme se na regionální značky. Kdo u nás hledá Gambrinus, neuspěje," popsal majitel pivotéky Jiří Wiesner. V nabídce jsou vedle lahví z českých a moravských pivovarů i pivní moky z Německa, Belgie a Slovenska. "Dováží se, jsou dražší," vysvětlil Wiesner. Zahraniční piva se prodávají od padesáti korun výše.
Levnější a oblíbenější jsou lahve s etiketami v češtině. "Dobře jdou na odbyt hořká, nepasterizovaná piva, jako je například Poutník," popsal Wiesner.
Při shánění piv se zapotí i samotný majitel. V Česku neexistuje centrální sklad, kde by byly všechny značky pohromadě. "Obtelefonováváme a objíždíme velkosklady. Přesto se ještě najdou i domácí piva, která nám v nabídce chybí," říká Wiesner.
Některé malé pivovary totiž stáčejí piva do PET lahví či je sudují. "Ale pivo v plastu má krátkou záruku a velké sudy by se sem nevešly," vyjmenoval Wiesner.
Pokud by ale zákazník opravdu stál o nějakou značku, dokáže mu majitel vyjít vstříc. "Fungujeme i na objednávku," vysvětlil.
Nejčastěji u Wiesnera potkáte muže s proškrtaným seznamem. "Zkoušejí a hodnotí piva," popsal majitel obchůdku, za jehož kliku ale často prý zaberou i ženy. "Chodí sem ale hlavně pro dárky pro muže," usmál se Wiesner.
Zároveň ale upozornil, že některá piva mohou z regálu časem zmizet: "Buď se kupují málo, nebo se už objevila v supermarketu." Právě odlišit se od nabídky supermarketů je hlavním cílem pivotéky.
Oblíbené pivo nemohl sehnat, tak si založil pivotéku
Jiří Wiesner pivotéku v Křížové ulici založil loni v říjnu. Nejradši má totiž chotěbořské pivo, které ale v Brně k mání není. A tak se rozhodl, že pro sebe a své kamarády založí obchůdek s pivními specialitami. Jenže do obchůdku začalo najednou chodit hodně lidí.
A tak si Wiesner, který pracuje na hlavní úvazek v počítačové firmě, bezděky našel "vedlejšák" v pivotéce. Podnikat začal Wiesner v místě, kde dříve stála nejstarší hospoda v Brně - U Modrého lva. Stejně se jmenuje i pivotéka, kde je na osmi metrech čtverečních vyskládáno 180 druhů piva.
Zdroj: Brno iDnes.cz | Autor: Marek Homolka | Foto: Ondřej Surý
[Ostatní pivní dění] 12:13 [permalink] [reaguj]
Každý korbel se musí pokřtít
[neděle, 13. březen 2011]
Sbírat lze všechno. Třeba korbely. Jan Maurer jich má 212.
Skleněné či keramické, ale všechny s víčky stojí vedle sebe seřazené v několika řadách na policích jednoho krumlovského bytu barevné půllitry jako jeden muž. Ovšem nenašli byste mezi nimi dva stejné, každý je originál.
Více než dvě stovky korbelů doposud shromáždil Jan Maurer z Českého Krumlova, který tyto masivní nádoby na pivo sbírá. Kromě nich má i několik tupláků, tedy litrových ozdobných nádob na pěnivý chmelový mok.
Jak se to seběhlo, že jste začal sbírat korbely?
První jsem dostal před 23 roky, kdy mi bylo 26 let. A sice na Vánoce u tchyně a tchána. Dodnes dobře vím, který korbel byl ten první, co jsem tehdy dostal. V sekretáři stojí mezi vystavenými nejlepšími kousky. Je to tento skleněný s cínovým víčkem a stále je to můj nejoblíbenější korbel.
Jak jste ty další korbely sháněl?
Začal jsem si je kupovat sám v Rakousku nebo Německu. Tenkrát tam vycházely dost draze, jeden stál kolem 40 marek, čili zhruba osm stovek za jeden kousek. Pak jsem je kupoval i v Česku, když jsem jezdíval se ženou na dovolenou. To jsme korbely kupovali, kde se dalo. Takže třeba také v Itálii, Polsku, Maďarsku a dalších zemích okolo. Hodně jich mám z Bavorska, mraky jich mám z Krumlova. Spoustu z nich mi sehnala manželka. Korbel z největší dálky, co mám, je z Kanárských ostrovů. A když jsem před nedávnem pracoval v Anglii, přivezl jsem si samozřejmě korbel i odtud.
Takže v rozšiřování sbírky stále pokračujete?
Pokračuji, ale teď už to není tak intenzivní, jako před deseti lety, kdy jsme hodně cestovali. Tehdy byla největší potíž sehnat korbel v italských Benátkách. Itálie je země vína – a sežeň tam pivní korbel. Až když jsme šli přes náměstí sv. Marka, spatřili jsme na nábřeží nějaký trh. Měli tam všechno možné od skleniček až po bůhvíco, ale korbel nikde. Už jsme byli na odchodu, když v tom jsem si všiml, že jeden prodejce má korbel položený pod pultem. Byl to obchodník, tak mi ho prodal. Myslím, že bych ho vyhandloval třeba i v Indii, ale tam mě to netáhne.
Jaký druh korbelů, kromě toho vůbec prvního, máte nejraději?
Nejvíc se mi líbí ty s cínovým víčkem. Korbely mám rozmanité. Skleněné, keramické, s plastickým povrchem, malované,jeden skleněný broušený. Jsou s výjevy z pivovarů – jak pivovarské koně rozvážejí pivní sudy, nebo jak v pivovaře zaměstnanci skládají dřevěné sudy. S obrázky měst, kde je velká tradice vaření piva, jako jsou Mnichov nebo Studgart či s pijatikou ve sklepích s pivními sudy. S obrázky zvířat, s loveckou tématikou, ale i s mnichy, protože mniši většinou v klášterech pivo vařili.
Bohatě zdobená jsou jejich víčka, často zakončená chmelovou šiškou. Tento korbel má víčko dokonce v kombinaci cínu a porcelánu. Na korbelu je výjev, jak do hnízda vysoko v horách přínášejí orli uloveného zajíce, korbel je zdobený dubovými větvičkami s žaludy. Nebo tento skleněný korbel znázorňuje čtyři roční období. Na tomto si je zase možno přečíst pivní otčenáš v němčině, mám i český. Zde na skleněném s vybroušenými tetřevy je i ryska, přesně označující půllitrovou míru.
Také své korbely používáte, nebo je máte jenom pro parádu?
Každý korbel se, jak se říká, musí pokřtít. Takže každý z nich měl v sobě jedno pivo, nalité z láhve. Jakmile byl korbel pokřtěný, umyl jsem ho a vystavil mezi ostatní.
A jak se z korbelu pije? Není to nešikovné, nepřekáží při pití jeho víčko?
Nepřekáží. Je to na zvyku. Víčko se musí palcem podržet a pak se z korbele krásně pije.
Co musí korbel mít, aby to byl korbel jak se patří?
Musí mít ouško a víčko. Jak nemá víčko, není to korbel, ale půllitr. Víčko má zřejmě proto, aby v něm pivo zůstalo déle kvalitní, nevyčáchlo a nevyčpělo.
Už se vám také podařilo nějaký korbel své sbírky rozbít?
To se mi stalo. Jednu polici jsem po pověšení dostatečně nazabezpečil a nevšiml si, že se s policí něco děje. Ale až po dlouhé době, snad až po roce od pověšení, se ta kratší polička na stěně v kuchyni sesunula. On korbel dost váží a když jich na polici stojí několik, tak už vydají. Police spadla a z deseti korbelů byla hromada střepů. Seděl jsem zrovna vedle u stolu. To byl rachot. Všechno to byly samozřejmě originály. Co se dalo dělat, ale příliš těžkou hlavu jsem si z toho nedělal, člověk to musí brát, že je to jenom věc.
Fotogalerii naleznete zde...
Zdroj: Českokrumlovský deník.cz |Autorka: Zuzana Kyselová
[Ostatní pivní dění] 12:53 [permalink] [reaguj]
Naučíme lidi pít lahvová piva
[sobota, 12. březen 2011]
Spolumajitel pivotéky ve Vondrákově ulici v brněnské Bystrci Radek Hroch říká: Naučíme lidi pít lahvová piva
Nejen mezi ctiteli vína jsou labužníci, kteří si za kvalitu rádi připlatí. Vybrané chutě oblíbeného alkoholického nápoje dokáží stejně ocenit i milovníci piv. V brněnské Bystrci ve Vondrákově ulici se nadšenci rozhodli splnit si sen a otevřeli vlastní pivotéku. „Jezdívali jsme piva ochutnávat do zahraničí. A podobný zážitek jsme se rozhodli zprostředkovat i ostatním,“ uvedl spolumajitel obchodu Pivo & Beer Radek Hroch.
Proč jste otevřeli pivotéku? Nabídka piva je podle vás nedostatečná?
Ano, tak jsme to vnímali. Vinoték je nepřeberné množství, u piva je to ale naopak. Situace se však mění. Když jsme jezdívali za pivem do zahraničí, byla mezi cenami u nás a v cizině velká propast. Nyní je to u čepovaného piva srovnatelné. V zahraničí je přitom jiná kultura, lidé jsou víc zvyklí na lahvová piva. Je otázka, zda si na to zvyknou i čeští pivaři. Musím podotknout, že jsme na dobré cestě je to naučit.
Jaký je zájem zákazníků?
Je slušný. Je ale znát, že je to nová oblast a zatím nevíme, jaký má potenciál.
Kolik nabízíte druhů piv?
Teď momentálně máme kolem 270 druhů. Jsme velcí nadšenci do pšeničného piva. Čtyřicet druhů je tedy tohoto typu.
Která země je nejčastěji zastoupena?
Máme přes sto českých piv, přes šedesát belgických a přes padesát německých.
Odkud máte nejexotičtější piva?
Těžko říct co je exotické. Máme tři piva z Thajska, ale také piva z krajin jako Orknejské ostrovy. Nabízíme i pálivé mexické pivo s chilli papričkou.
Lze porovnat kvalitu našeho a zahraničního piva?
Čeští pivaři určitě nebudou vyhledávat takzvané europivo. Ale v zahraničí jsou i piva jiného typu, například pšeničné v Německu pokrývá polovinu spotřeby všech piv. U nás jej přitom umí dělat málokdo.
Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Jeřábek
[Ostatní pivní dění] 20:39 [permalink] [comments: 1]
Zdražení pivovarníci odmítají
[sobota, 12. březen 2011]
Ačkoliv většina obchodníků a výrobců v současnosti žije v obavách, jak se plánované zvýšení daně z přidané hodnoty promítne na cenách, pivovarníky plán české vlády nestraší. Zdražovat nebudou. Cena piva se podle nich nezmění.
„Daň z piva je už nyní na nejvyšší úrovni. Zdražovat nemusíme ani kvůli dražším surovinám. Nejsme totiž plátci DPH,“ přišel s dobrou zprávou pro milovníky piva ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle něj v nejbližší době nebudou pivovary zdražovat ani z jiných důvodů. „Jsem hluboce přesvědčený, že žádné zásadní zdražování nás nečeká,“ řekl Veselý.
O nízkou cenu se přitom zasloužili právě čeští a moravští pivaři. „Levnější jsme proto, že nám spotřebitelé věří a nakupují naše piva. Máme dvakrát vyšší odbyt, než je průměr v Evropské unii. Náklady na výrobu piva se tak rozmělní a můžeme zachovat nižší cenu,“ vysvětlil ředitel Veselý.
Levnějšímu pivu napomáhá i doznívající hospodářská krize. „Výroba klesá a pivovary nechtějí zákazníky odrazovat zdražováním. Naopak se snaží nezvyšovat cenu i přes rostoucí náklady na benzín či naftu,“ uvedl ředitel svazu. Dokud lidé nepřestanou pít pivo, nehrozí ani dorovnání jeho ceny na částky obvyklé v zahraničí. „Vedle velké spotřeby zaručuje nižší ceny piva i systém vratných láhví. V zahraničí obvyklé jednorázové totiž musí spotřebitel zaplatit. A například s Německem, kde je pivo stejně oblíbené jako u nás, už navíc máme ceny podobné,“ podotkl Veselý.
Lidé jsou s nezvyšováním cen piva spokojení. „Zdražovalo se už dost. Před deseti lety jsem točené kupoval za patnáct korun, dnes je to skoro jednou tolik. Pořád se dá v hospodě prosedět celý večer, ale pokud bude stát půllitr stovku, lidé z hospod zmizí,“ myslí si třeba Radek Procházka.
Zdroj: Deník.cz
[Ostatní pivní dění] 20:36 [permalink] [reaguj]
O piva z tanků je zájem. Lákají i ta garážová
[sobota, 12. březen 2011]
Konec zimy s sebou přináší patnácté výročí technické novinky, kterou oceňují především milovníci piva. Právě před patnácti lety se totiž v brněnském Restaurantu na Piavě začal pěnivý mok točit z takzvaných tanků.
Novinka se na jihu Moravy uchytila a počet pivnic s tanky stále roste. „Před šestnácti lety bylo pivo z tanků absolutní novinka. Ovšem zdálo se mi, že právě tudy vede cesta. Tanky totiž umožňují čepovat nepasterované pivo. Je sice filtrované, ale zachovává si původní kvalitu,“ zdůvodnil svoje rozhodnutí spolumajitel restaurace Vladimír Bartoš.
Dražší provoz
Nelituje jej ani přesto, že čepování plzeňského z tanků je náročnější než z klasických pivních sudů. „Nepasterované pivo má záruku jen jednadvacet dní a vyžaduje chlazený a pravidelně sanovaný sklep. Vzhledem k tomu, že cena tankového piva je stejná a péče o něj dražší, prakticky jej dotujeme. Ale kvalita piva je diametrálně odlišná, proto svého rozhodnutí nelitujeme,“ usmíval se Bartoš.
Čepování starobrněnského piva z tanků si zase pochvaloval majitel brněnského sportbaru Arena Jaromír Chmelař. Ten využívá počítačem řízený čepovací systém. „Personál nemusí manipulovat se sudy, tanky šetří místo a nemáme ztráty běžné při narážení sudů. Řízení počítačem navíc umožňuje nastavit teplotu piva,“ řekl Chmelař.
Podle mluvčí pivovaru Starobrno Ludmily Čechové počet restaurací s tankovým pivem na jižní Moravě strmě stoupá. „Sice je stále víc restaurací, kde se čepuje ze sudů, ale meziroční nárůst nových tankových systémů je kolem sta procent. Do budoucna v zavádění tanků do dalších restaurací hodláme pokračovat,“ uvedla Čechová.
Čepování piva z tanku je novinkou, která se zatím mimo Brněnska ujala jen na Hodonínsku. I tam se ale prosazuje zatím jen pomaleji. Pokud si tam lidé chtějí dát speciální pivo, zavítají spíše do některého z minipivovarů, které tam zažívají boom. Například tamní minipivovar Kunc čepuje Šviháka ve své vlastní restauraci od roku 1994 a vaří i takové speciality jako višňové, zázvorové, citrónové či malinové pivo.
Vloni začala s vařením vlastního piva také restaurace Na Mlýně v Ratíškovicích na Hodonínsku. Majitel pivovaru Jiří Fanta měl nadšení, pro vaření piva mu však chybělo vzdělání. „Abych do vaření trochu pronikl, absolvoval jsem kurz. Viděl jsem, že pivo lze skutečně dělat doma,“ říká Fanta.
Od roku 2007 už funguje i třetí pivovar na Hodonínsku. Minipivovar v Bzenci. Majitel Radomil Paták vaří Kněžihorské pivo doma v garáži a dodává je pouze známým a na speciální akce. Ostatní malé pivovary za konkurenci nepovažuje. „Pro lidi se stává domácí pivo přirozenějším a to je dobře,“ myslí si Paták.
Zaslíbeným okresem pro minipivovary je vedle Hodonínska také Brněnsko. Přímo krajské město nabízí dva minipivovary, další dva pak jsou v Senticích a v Oslavanech. Ve zbytku kraje však chybí. „Čepuje se tu především Černá Hora, ta postupně začíná do hospod dodávat i různé speciály. Ale na piva z jiných pivovarů a zvláště těch menších se tu dá narazit jen zřídka,“ přemítal Radim Buřík z Blanska.
Natoč si sám
Vedle tankových piv a minipivovarů jsou pro Jihomoravany stále atraktivnější také takzvané pivní samoobsluhy. Tedy pivnice, kde si každý zákazník točí piva sám. Vedle Brna fungují dvě například ve Znojmě. Jednou z nich je hospoda U Šneka. „Nabízíme přes třicet druhů piv, z toho pět točených. Všechna pocházejí ze středních a malých pivovarů. Na dvou stolech máme nainstalované samoobslužné výčepní zařízení,“ řekl majitel pivnice Petr Vachek.
Zdroj: Deník.cz | Autor: Petr Jeřábek
[Jihomoravský kraj] 20:13 [permalink] [reaguj]
Week of Life. Jsme pivní králové, libuje si sládek
[sobota, 12. březen 2011]
Poprvé vstoupil do pivovaru v pěti letech. "Bylo tam krásně chladno, otec totiž pracoval na spilce," vzpomíná Václav Berka. S plzeňským pivovarem je ale spojen celý jeho život. Dnes v něm pracuje jako hlavní sládek a pivovar je častým tématem fotek, které publikuje v rámci projektu Week of Life.
Stavovská hrdost z něj čiší na první pohled. A též úcta k pivovaru, o jehož nápoj se stará. "U nás se vařily dějiny," líčí. "Když sládek Josef Groll uvařil v roce 1842 první várku Pilsner Urquell, změnil pivní svět. Skvělý ležák se snažili napodobovat další a další a nakonec vznikla celá kategorie piv plzeňského typu, která dnes tvoří 70 procent všech piv na světě."
Až z toho mrazí
Plzeňské pivo je pro něj archivním dokumentem. "Je svědectvím o dovednosti našich předků, které tu s námi dodnes žije," zdůrazňuje a nezastírá, že je pyšný na historickou kontinuitu plzeňského moku.
"Před více než sto lety zkoumala základní parametry plzeňského piva jedna švýcarská laboratoř. Když její zjištění porovnáte s měřením současného Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského, zjistíte, že naše pivo má prakticky stejné hodnoty. To je jasný důkaz, že pijeme stejné pivo jako naši předkové. Není to nádhera?"
"Když si totiž občas pročítám knihu z roku 1897, v níž jsou analýzy piva a surovin pro výrobu plzeňského piva pečlivě zapsané krásným rukopisem, trochu mne mrazí v zádech," přiznává. A nezastírá, že svou účast na projektu Week of Life bere i jako možnost, jak pro další generace zdokumentovat život ve "svém" pivovaru.
Nejde mi o patnáct minut slávy
Nejde mu o exhibicionismus, nepatří mezi ty, co nechávají prostřednictvím sociálních sítí a webových kamer ostatní nakukovat do svého soukromí. "Možná si tak užívají svých patnáct minut slávy. Přiznám se, že jsem v tomhle ohledu trochu konzervativní. Podle mne lidé odkrývají svoje soukromí tak trochu z nedostatku jiné komunikace," říká.
Do Week of Life naskočil, protože tenhle projekt, v němž je každý jeho účastník originálním umělcem, pokorně dokumentuje všední život. "Zpočátku jsem byl nadšený, ale ukázalo se, že to nebude tak jednoduché, jak jsem si představoval – že jako udělám pár fotek a bude hotovo. Bál jsem se, zda jako amatér a laik budu schopen nafotit něco, co by vůbec mohlo být pro jiné lidi zajímavé. A vůbec nejtěžší bylo vybrat ty správné fotografie, které by co nejvěrněji popsaly, co jsem v průběhu celého týdne zažil."
Jsme pivní ráj
Kromě sládkovské stavovské hrdosti z něj sálá i hrdost na českou pivní tradici. "Česko je bezpochyby pivní ráj a my jsme pivní králové," říká Václav Berka. "Při práci navštěvuji spousty hospod po celé republice. A všude si můžu se štamgasty o pivu krásně popovídat. A nejen o něm, protože u piva se mluví o politice, o ženských, o fotbale a dalších tématech, na která má každý jasný názor stejně jako na pivo."
"Pivo u nás není jen nápoj, je součástí naší kultury," vzdává Václav Berka hold zlatavému nápoji.
A ví, jak pití piva posunout ještě o kus dál. "Máme velký prostor v oblasti gastronomie, servírování piva a jeho kombinací s jídlem. Tady se ještě máme hodně co učit od kolegů vinařů."
WEEK OF LIFE
V rámci projektu Week of Life, jehož duchovním otcem je dvorní fotograf Xman.cz Adolf Zika, zaznamenávají amatérští fotografové svůj všední život. Snímky desítek jeho účastníků sdělují poselství, že žádný život není všední.
Základním stavebním kamenem celé myšlenky je časový úsek jednoho týdne v životě jedince, žijícího kdekoli na naší planetě. "Týden, který čítá sedm dní, z nichž každý má pro nás jiný význam, jiný barevný nádech, jinou vůni, jiný smysl a jinou intenzitu energie," píše se v prezentaci projektu.
Každý z jeho účastníků se stává originálním spoluautorem celého dokumentárního cyklu, gigantické fotoknihovny lidstva ve 21. století, do níž vám Xman.cz jako partner projektu dává nahlédnout.
Fotogalerii naleznete zde...
Zdroj: Xman.cz | Autor: Martin Frozen
[SABMiller] 19:48 [permalink] [comments: 6]
Koupim pouzity restauracni minipivovar (500 L)
[sobota, 12. březen 2011]
Koupim pouzity restauracni minipivovar s rocnim vystavem 50 000 litru za rok. Nabidky prosim na: ricmonderma@tie.cl.
[Pivní inzerce] 16:39 [permalink] [comments: 1]
Pivovar si převezmou až v dubnu
[pátek, 11. březen 2011]
Už začátkem března měl mít vyškovský pivovar definitivně nového majitele. Dlouhodobě prodělečnou firmu si totiž přednedávnem od státu pronajala společnost Czech Beverage Industry Company. Kvůli složité situaci při přebírání firmy však bude mít pivovar nového majitele oficiálně zřejmě až od dubna.
To však má být jediná změna plánu. „Poněkud se protáhl proces přebírání pivovaru kvůli registracím na státních úřadech a podobným záležitostem. Teď jsme před podpisem a čekáme, až se všechno vyřeší,“ uvedl člen představenstva společnosti Czech Beverage Industry Company Miloš Hrabák, který má být díky své znalosti pivovarnictví výkonným ředitelem pivovaru.
Oficiální převzetí teď společnost plánuje na prvního dubna. „Je vždycky lepší plánovat to na začátek měsíce, jak kvůli zaměstnancům, tak kvůli dalším technickým věcem,“ vysvětlil Hrabák.
Také současný zaměstnanec pivovaru a odborář Martin Obruča počítá, že nové zaměstnavatele oficiálně přivítají v pivovaru první dubnový den. „Přiznám se, že vzhledem ke složitému papírování kolem celé situace jsem převod pivovaru už prvního března neviděl příliš reálně. Duben už oproti tomu zní jako velmi pravděpodobná možnost,“ podotkl Obruča.
Dodal, že je rád, že noví majitelé mají v plánu zachovat výrobu. „Jsme malý výrobce, snažíme se dělat poctivé české pivo, tak doufám, že se to bude dařit i dál,“ řekl Obruča.
Hrabák to má podle svých slov každopádně v úmyslu. „Nejprve budeme muset udělat důkladnou analýzu. Pivo samotné i výrobu znám. Předběžně můžu říct, že technologie pivovaru je v podstatě v pořádku. Musíme spíš posílit obchod, marketing a vše, co souvisí s touto oblastí,“ zdůraznil Hrabák.
Problémy vyškovského pivovaru, který vlastní stát, začaly před několika lety klesáním tržeb. Postupně se pivovar propadal stále víc a víc do ztráty, až se v roce 2009 dostal do třicetimilionového mínusu. Loni proto stát rozhodl, že výrobu ukončí a všechny zaměstnance propustí. Nakonec místo propouštění začal stát hledat nového nájemce, kterého našel začátkem února.
Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Markéta Forró
[Pivovar Vyškov] 16:20 [permalink] [comments: 4]
Plzeňský biskup požehnal velikonoční várce Pilsner Urquell
[pátek, 11. březen 2011]
Sládci Plzeňského Prazdroje dnes uvařili zvlášť slavnostní várku ležáku Pilsner Urquell, které požehnal plzeňský biskup František Radkovský. Pivem z této velikonoční várky se osvěží mj. poutníci v římské církevní restauraci Giovanni Paolo II. a představitelé Vatikánu.
„Věřím, že dnešní žehnání přinese plzeňskému pivu přinejmenším stejný zdar, jakého se mu dostalo již po historicky prvním požehnání odvážného počinu plzeňských právovárečných měšťanů 5. října 1842,“ sdělil plzeňský biskup František Radkovský.
Pro katolickou církev jsou Velikonoce bezesporu nejdůležitějším svátkem v roce. Velikonoční várka Pilsner Urquell má také křesťanskou symboliku v tom, že bude zrát takřka celou postní dobu, která trvá 40 dní před Velikonocemi a začala Popeleční středou. Nejen křesťané vědí, že důležité záležitosti a události si vyžadují náležitou a dlouhodobou přípravu.
„Považujeme za velkou čest, že pan biskup Radkovský požehnal naší velikonoční várce ležáku Pilsner Urquell. Požehnané pivo chceme poslat v dubnu do Říma, kde bude v době Velikonoc k dispozici poutníkům v církevní restauraci Giovanni Paolo II. Požehnaný Pilsner Urquell bychom také rádi předali přímo vatikánským církevním hodnostářům jako velikonoční dárek Plzeňského Prazdroje,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje. Vzorky požehnaných surovin z velikonoční várky budou uchovány v Pivovarském muzeu v Plzni.
Aby měl Pilsner Urquell do Velikonoc dostatečný čas dozrát, musel se vařit s více než pětinedělním předstihem při dodržení tradiční receptury a tedy i technologické lhůty, kterou plzeňští sládci dodržují už od doby prvního sládka Josefa Grolla. První várku plzeňského ležáku, mimochodem také požehnanou, uvařil Josef Groll 5. října 1842 a pivo se poprvé čepovalo o pět a půl týdne později na svatomartinských slavnostech 11. listopadu.
Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje
[Prazdroj Plzeň] 14:36 [permalink] [comments: 25]
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085