Klasicky vařená piva Zubr, Holba a Litovel opět bodovala v degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX- Pivo 2010, kde získala celkem 5 ocenění. Holbu Šerák i Holbu Premium odborníci ocenili certifikátem kvality, které převzali výkonný ředitel Vladimír Zíka a sládek Luděk Reichl na Slavnostním večeru pivovarníků v Brně.

Holba se vyrábí klasickou technologií, pro kterou je typická nejen dlouhá doba zrání v ležáckých sklepích, ale také vaření na předem danou stupňovitost. V praxi to jednoduše znamená, že ředění hotového piva je tak předem vyloučeno. Klasický postup výroby dává pivu čas vzít si to nejlepší ze sladu i chmele a získat vyváženou plnou chuť a výborný říz.

„Udělené medaile potvrzují, že jsme kvalitu nevyměnili za zisk. Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba významnou konkurenční výhodou,“ vyjádřil Luděk Štěpán, obchodní ředitel pivovarnické skupiny sdružující pivovary Zubr, Holba a Litovel.

Zdroj: Holba.cz

Nizozemský Heineken ohlásil pětiprocentní propad výroby v Česku. Trojka tuzemského trhu sází na PET obaly a nové druhy piv z Krušovic

Tak špatný rok české pivovary už dlouho nezažily. Český svaz pivovarů a sladoven sice ještě nezveřejnil celkové údaje o loňském českém trhu, ale výsledky největších hráčů nasvědčují propadu kolem pěti až šesti procent. Nelichotivou bilanci na tuzemském trhu nyní potvrdila i nizozemská skupina Heineken, která je v Česku třetím největším producentem piva. Heinekenem u nás ovládané pivovary uvařily loni 2,6 miliónu hektolitrů piv značek, jako je Starobrno, Krušovice, Zlatopramen či Březňák, což je o 5,2 procenta méně než v předchozím roce.

Export klesl podle obchodního ředitele Heinekenu v ČR Jiřího Daňka z 859 tisíc hektolitrů v roce 2008 o 4,9 procenta, a společnost se tak těsně přiblížila k největšímu českému vývozci piv, Plzeňskému Prazdroji. Heinekenu se podařilo zmírnit pokles alespoň u vyvážených piv, export všech českých pivovarů totiž loni propadl odhadem o deset procent.

"Rok skončil za naším očekáváním," komentuje výsledky Daněk. Heineken je ovšem oproti svým konkurentům v jiné situaci. Prodává u nás velké objemy značek, jako je třeba firemní "vlajková loď" Heineken, která se u nás nevaří, ale dováží. Celkové prodeje tak dost převyšují vlastní produkci u nás ovládaných pivovarů. O kolik přesně, ale společnost tají. Obchodní ředitel pouze uvedl, že prodej skupiny Heineken klesl v Česku o jedno procento a tržní podíl v prodeji vzrostl Heinekenu na 12,4 procenta.

Heineken působí na českém trhu od roku 2003, kdy koupil pivovar Starobrno. O čtyři roky později ovládl pivovar Krušovice a předloni skupinu Drinks Union s pivovary ve Velkém a Krásném Březně na Ústecku a dále v Kutné Hoře a Lounech. Rázem se tak přiblížil svým podílem na českém trhu druhé největší skupině - Staropramenu.

Útok na Staropramen počká

V Heinekenu tvrdí, že cílem je získat v jednotlivých zemích přinejhorším druhou pozici. Jak předběhnout Staropramen, ale zatím Daněk jen naznačuje. "Není nutné toho dosáhnout jen akvizicí nějakého jiného pivovaru," uvedl před časem.

Staropramen dosud nezveřejnil své loňské objemové výsledky, ale není pravděpodobné, že by jeho produkce klesla výrazněji než u Heinekenu. V roce 2008 uvařily pivovary Staropramenu (v Praze a Ostravar v Ostravě) celkem 3,26 milionu hektolitrů.

"Ekonomická situace v zemi vyhnala konzumenty z hospod a částečně i supermarketů, kde se prodávaly lacinější značky víc než ty prémiové," říká k propadu trhu výkonný ředitel Českého svazu pivovarů Jan Veselý. To potvrzuje i největší hráč - Plzeňský Prazdroj s téměř polovičním podílem na trhu. Jeho celková produkce v Česku klesla na 8,34 milionu hektolitrů, domácí prodej propadl o 4,4 procenta. Z předních pivovarů už zveřejnil výsledky i Budvar, kterému domácí prodej klesl o stejný podíl 4,4 procenta.

Heineken se snaží čelit pokračujícímu úbytku zákazníků inovací v krušovickém pivovaru, kde plánuje vařit nové druhy piv a ve spolupráci s někdejším sládkem a ředitelem Krušovic Václavem Kloubem i vylepšení těch stávajících. Chystá i rozšíření prodeje piva v PET lahvích.

Nečekaně velký zájem o ně nastartoval už loni. Dosud se ale pivo uvařené Česku stáčelo do PET lahví v pivovaru Zlatý bažant ve slovenském Hurbanovu a vozilo zpět k nám. Heineken proto loni v prosinci začal budovat vlastní stáčecí PET linku v Brně. Investice za víc než sto milionů umožní vlastní stáčení do PET lahví už během dubna.

Budoucnost a PET lahev

Heineken - na rozdíl třeba od Prazdroje - neplní do PET obalu zrovna nejlacinější značky. Podle Daňka si i tak čeští pijáci na tenhle kdysi zatracovaný pivní obal - dnes v kvalitnějším materiálu - rychle zvykají. "Když se podívám na cenovou strukturu prodávaného piva v PET, tak naše značky Zlatopramen a Starobrno jsou nejdražší. A přesto máme v oboru prodeje piva v PET lahvích tržní podíl 77 procent," říká.

Heineken, který je třetím největším uskupením nejen v České republice, ale i na světě (za AB Inbev a SABMiller), má velký podíl i na koncentraci pivovarnické výroby u nás. K nelibosti vyznavačů regionálních značek loni zrušil pivovary v Kutné Hoře, ve Znojmě a Lounech a produkci jejich značek přesunul do větších závodů ve Velkém Březně a Brně. V Heinekenu tvrdí, že nejde o cílenou likvidaci, ale o opatření, které si vyžádal technických stav a nevhodné umístění v historickém centru Znojma.

Trend likvidace menších pivovarů a posilování výroby ve velkých pivovarech zažívá Česko v podstatě už od padesátých let a vrcholí příchodem velkých nadnárodních skupin. Za posledních šedesát let klesl počet průmyslových pivovarů ze 176 na nynějších 48. Za stejnou dobu ale vzrostla produkce piva v Česku z devíti milionů hektolitrů na víc než dvojnásobek.

Česko a Heineken

2,6 mil. hektolitrů uvařily loni pivovary, které v Česku ovládá nizozemská skupina Heineken. Je to o 5,2 procenta méně než v předchozím roce.

4 pivovary u nás dnes vaří pivo pro Heineken - v Krušovicích, Brně, Velkém a Krásném Březně. Loni Heineken uzavřel pivovary v Kutné Hoře, Lounech a Znojmu.

230 tisíc hektolitrů piva prodal loni v Česku Heineken v PET lahvích. Rok předtím se na celém trhu prodalo v PET lahvích pouze 10 tisíc hektolitrů piva.

Zdroj: Gastrotrend.cz

Ve filmu jezdí auta, telefonuje se z mobilů, nosí značkové oblečení... Product placement je dnes v českých filmech běžný, ale i tady platí, že všeho moc škodí.

Daniela Kolářová otevře láhev piva a položí ji na stůl před Zdeňka Svěráka přesně tak, aby kamera zabrala logo Velkopopovického Kozla. Svěrák ji vezme, nalije si pivo do sklenice a láhev postaví zpět na stůl. Opět logem na kameru. Profesionálně zahraný product placement ve Vratných lahvích vypadá velmi přirozeně a jen málokterému ze stovek tisíc diváků filmu dojde, že scéna je součástí dobře zaplacené filmové reklamy.

Ve filmu se vyskytují basy s logem zmíněného pivovaru celkem přesně půl hodiny. Tři minuty je pak ve filmu jasně viditelná značka na lahvích a v záběrech hlavní postava pivo s gustem popíjí.

Zdá se to jednoduché. Ve filmu ze současnosti jezdí auta, telefonuje se z mobilů, nosí značkové oblečení... Proč nedat při výběru produktů pro film přednost těm výrobcům či firmám, které si to zaplatí? To je jednoduchá filozofie product placementu, placeného umísťování produktů a značek do filmu. Ale i tady platí, že všeho moc škodí.

Někdy si tohoto typu reklamy divák ani nevšimne, jindy mu z okaté propagace běhá mráz po zádech. Faktem ale je, že bez financí získaných za product placement by nemohla vzniknout většina českých filmů. Třeba desetinu rozpočtu divácky nejúspěšnějšího českého filmu poslední doby Vratné lahve tvořily právě peníze za product placement.

Zástupci pivovaru původně na producenta Vratných lahví dokonce tlačili, aby za své peníze dostali ještě něco navíc. Jan Svěrák později vzpomínal, jak za ním chodili třeba s nápady, aby hlavní postava, bývalý učitel Tkaloun, pronášela při pití piva na kameru proslovy ve stylu: Ten Kozel ale dneska šmakuje. Jan Svěrák jim však nakonec vždycky dokázal vysvětlit, že by tím celý film zničili, což by jim žádný užitek nepřineslo.

Jiná díla české kinematografie však takové štěstí neměla. Stačí se podívat třeba na poslední díl populární série režiséra Dušana Kleina Jak básníci neztrácejí naději. Tam David Matásek coby Kendy vytáhne z ledničky pivo značky Starobrno, ukáže logo na kameru a zřetelným, avšak nepřirozeným hlasem praví: Á, pozdrav z Moravy. Nato pivo s blaženým výrazem vypije.

"Jemnost je slovo, které by se s product placementem mělo zásadně spojovat," vysvětluje filmový producent Pavel Melounek, který tento typ marketingu používá a jenž stojí třeba za Snowboarďáky nebo Anglickými jahodami.

"Umístění výrobku, loga nebo hovor o výrobku či značce by neměly z filmu vyčuhovat jako vlk mezi ovcemi," říká.

Střepy, kondom, marihuana

Firmy, které product placement využívají častěji, si své účinkování ve filmech nemohou vynachválit. Občas se však stane, že se producenti s manažery rozejdou ve zlém. Například z premiéry propadáku sezony s názvem Poslední plavky s hrůzou utekli tři marketingoví manažeři značek, které se za peníze ve filmu ocitly.

Výrobce kondomů Durex se s produkcí Snowboarďáků rozkmotřil poté, co zjistil, že bude mít sice krabičku svých kondomů hezky v detailním záběru na kameru, ale místo prezervativu z ní hlavní záporná postava vytáhne marihuanu.

Překvapeni byli i manažeři značky Tullamore Dew, když až při promítání filmu zjistili, že láhev jejich whisky v Perníkové věži účinkuje jako sebevražedný nástroj – hlavní hrdina ji rozbije o umyvadlo, podřeže si s ní žíly a jeho krev kape... na detail loga Tullamore Dew.

Zdroj: Kultura iHNed.cz | Autor: Leoš Kyša

Luděk Kraus (34), dosavadní manažer firemních vztahů a komunikace Plzeňského Prazdroje, přechází na pozici manažera rozvoje zahraničního obchodu pro oblast severní Evropy, ve které bude především pečovat o prodej čtyř mezinárodních pivních značek skupiny SABMiller v čele s pivem Pilsner Urquell.

„Narodil jsem se v Plzni a pro náš ležák mi bije srdce. Je pro mě výzva, jít se bít za Pilsner Urquell do Skandinávie, kde máme navíc úspěchy také s Gambrinusem a Velkopopovickým Kozlem. Celkem se na severu Evropy vypije více než 700 tisíc hl našeho piva a já se v budoucnosti zasadím o upevňování vynikajícího jména našich piv v této oblasti,“ říká Luděk Kraus.

Ve své dosavadní pozici manažera firemních vztahů a externí a interní komunikace Plzeňského Prazdroje Luděk Kraus výrazně posunul kupředu zejména oblast firemní odpovědnosti. Jde např. o spuštění webových stránek napivosrozumem.cz a znásobení užívání služby Promile.INFO. Mezi jeho odpovědnosti patřilo také zastupování společnosti SABMiller Europe v oblasti evropských záležitostí v celoevropském sdružení pivovarníků Brewers of Europe.

Luděk Kraus absolvoval podnikohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické v Praze. Je absolventem Exchange MBA programu University of California, Los Angeles (UCLA). Po ukončení studia v roce 1999 pracoval dva roky pro Evropskou komisi a EU Affairs konzultační firmy v Bruselu a Londýně. Mezi jeho specializace patřila oblast regulace reklamy a e-commerce. Po návratu do ČR v roce 2001 pracoval jako výkonný ředitel Asociace PR agentur. V Plzeňském Prazdroji působí od roku 2003.

Je svobodný, hovoří česky, anglicky, částečně francouzsky a rusky. Ve volném čase se věnuje sportovnímu létání. Mezi největší letecké zážitky patří pravidelné poletování po Evropě, třeba až za polární kruh, a kurz letecké akrobacie. K jeho zálibám patří také rybaření, plzeňské pivo, lední hokej a pohoda.

Nástupce na pozici manažera firemních vztahů a komunikace bude včas oznámen.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru připravilo nabídku pro předjarní dny. Ke vstupence do multimediální expozice Příběh budějovického piva získává každý návštěvník možnost zúčastnit se prohlídky výrobních prostor.

Až do 20. března se mohou návštěvníci multimediální expozice Příběh budějovického piva zdarma zúčastnit prohlídky pivovaru, a pokud jsou starší osmnácti let, mohou ochutnat nepasterovaný a nefiltrovaný prémiový ležák Budweiser Budvar přímo v ležáckém sklepě. Akce je platí každou sobotu od 9 do 17 hodin až do 20. března.

Pokud návštěvník přijde na druhou prohlídku s alespoň čtyřmi přáteli, automaticky obdrží pětilitrový soudek světlého ležáku Budweiser Budvar.

"Tuto nabídku jsme připravili speciálně pro nadcházející předjarní dny, ve kterých ještě počasí nemusí být vhodné k procházkám v přírodě. Věříme, že lidé se u nás poučí nejen o výrobě originálního ležáku, ale i příjemně stráví čas," uvedl mluvčí pivovaru Petr Samec. V loňském roce navštívilo pivovar téměř 40 000 turistů. Budějovický Budvar se tak řadí mezi nejatraktivnější turistické cíle v Jihočeském kraji.

Multimediální expozice Příběh budějovického piva zábavnou formou představuje historii vaření piva v Českých Budějovicích. Návštěvníci mají možnost prostřednictvím nejmodernějších technologií nahlédnout do tajemství výroby ležáku Budweiser Budvar, který se vyrábí z nejkvalitnějších domácích surovin, moravského sladu, žateckého hlávkového chmele a prvotřídních pivovarských kvasnic. Nápaditou formou virtuálního výletu se prezentuje i využití vlastní vody čerpané z artéských studní z hloubky více než 300 metrů. Expozice byla otevřena u příležitosti 110. výročí založení pivovaru v roce 2005.

Návštěvnické centrum Budějovického Budvaru zajišťuje komplexní nabídku turistických služeb. Kromě prohlídek výrobních prostor pivovaru a multimediální expozice sem patří i ochutnávka nepasterovaného a nefiltrovaného piva přímo v ležáckém sklepě a nabídka gastronomických služeb v pivnici Budvar přímo v areálu pivovaru nebo v restauraci Masné krámy. Kromě češtiny si zákazníci mohou objednat výklad i v dalších šesti světových jazycích.

Zdroj: Jižní Čechy Regiony24.cz | Mediafax

Litovel Free získalo třetí místo na soutěži Pivex 2010 v Brně a navazuje tak na své předchozí úspěchy.

Nealkoholické pivo Litovel Free získalo 1. března na 18. galavečeru pivovarníků a sladovníků PIVEX 2010 třetí místo v degustační soutěži v kategorii nealkoholických piv.

„Kvalita piva z centra Hané má hluboké a pevné kořeny. Je postavena na nejkvalitnějších surovinách z naší tradiční zemědělské oblasti, dále pak na dodržování klasického technologického postupu výroby a v nemalé míře na kvalitním kolektivu dlouholetých pracovníků,“ říká Miroslav Koutek, ředitel litovelského pivovaru.

V případě nealkoholického piva z Litovle se nejedná o ojedinělý úspěch. Nealkoholické pivo Litovel Free sbírá každoročně ocenění na nejvýznamnějších anonymních degustačních soutěžích. Za posledních deset let bylo uděleno nealkoholickému pivu Litovel Free celkem 10 ocenění.

Ocenění pro nealkoholické pivo Litovel Free za posledních deset let:

 Třetí místo Česká pivní pečeť 2001 v kategorii nealkoholické pivo – Královské pivo Litovel Free

 První místo Česká pivní pečeť 2003 v Táboře v kategorii nealkoholických světlých piv – Pí-Free Litovel

 Zlatý titul PIVO ČESKÉ REPUBLIKY 2004 z Českých Budějovic v kategorii nealkoholických piv

 Zlatý titul PIVO ČESKÉ REPUBLIKY 2006 z Českých Budějovic v kategorii nealkoholických piv

 Zlatá ČESKÁ PIVNÍ PEČEŤ 2007 z Tábora v kategorii nealkoholických piv – Litovel Free.

 Stříbrná ČESKÁ PIVNÍ PEČEŤ 2008 z Tábora v kategorii nealkoholických piv – Litovel Free

 Druhé místo PIVEX 2008 za nealkoholické pivo Litovel Free

 Bronzová medaile ČESKÉ PIVO 2008 z Prahy v kategorii nealkoholických piv za Litovel Free

 Zlatá ČESKÁ PIVNÍ PEČEŤ 2009 z Tábora v kategorii nealkoholických piv – Litovel Free

 Třetí místo PIVEX 2010 za nealkoholické pivo Litovel Free

Tato ojedinělá sbírka ocenění z anonymních degustačních soutěží dokládá, že se dobré pivo v Litovli vaří dlouhodobě. „Litovel Free vaříme více než 10 let, a získali jsme tak velké zkušenosti. Toto pivo má svůj charakter, je krásně plné, a lahodné v hořkosti. Proto je velmi oblíbené. Všechna získaná ocenění jsou pro nás zavazující, abychom udrželi vysokou kvalitu litovelského piva i nadále. Navíc těžko může někdo zpochybnit, že litovelské fríčko, které dodáváme i v sudech do řady hospod, patří mezi nejlepší nealkoholická piva v zemi,“ dodal Koutek.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Litovel

Letošní plesová sezóna se pomalu blíží ke svému konci a lze říci, že byla pro náchodský pivovar úspěšná. Rok 2010 s sebou přinesl kromě tradičního Reprezentačního plesu města Náchod a PRIMÁTORU a.s. také ples nový, pořádaný znovu po letech pouze pivovarem – Pivovarský ples. Ten se konal 6. února v prostorách náchodské sokolovny a příchozí si mohli vybrat hned ze čtyř druhů točených piv. Nechyběla ani bohatá tombola složená především z pivních cen a vystoupení kouzelníka Tommyho. V ten samý den nejmladší pivo v sortimentu pivovaru – Primátor Ležák 11% zvítězilo v Táboře a získalo zlatou pivní pečeť. Bylo tedy o důvod víc, proč slavit.

Poslední únorovou sobotu proběhl již zmiňovaný Reprezentační ples města a pivovaru. Pro plesové nadšence byl připraven zajímavý kulturní program i pestrá tombola. Nechybělo ani oceňování významných osobností města v oblasti sportu a kultury za uplynulý rok.

O Pivovaru PRIMÁTOR a.s

Pivovar PRIMÁTOR a.s. byl založen roku 1872 jako měšťanský pivovar s ročním výstavem 10 912 hl, který se postupně s rozvojem pivovaru zvýšil až na dnešních 130 196 hl. Za více než 135 let se stal součástí města Náchoda. V současné době se prezentuje pivovar jako „Specialista na speciály“ a ve své nabídce má 13 druhů piv, od klasického sortimentu přes vícestupňová speciální piva až po netradiční druhy, jako jsou anglický „Pale Ale“ irský „Stout“ nebo pšenično-kvasnicový Weizenbier. Novinkou v sortimentu pivovaru je Primátor Ležák11%, který se během několika měsíců stal velmi oblíbený mezi zákazníky.

Do roku 2009 byl pivovar vlastněn městem Náchod. Od března 2009 je pivovar členem konsorcia pod vedením společnosti LIF a.s.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Primátor Náchod

Birell je nejlepším nealkoholickým pivem v České Republice, tak zněl rozsudek degustátorů Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze a pivovarů v České republice.

Včera byly na Galavečeru pivovarníků a sadovníků v brněnském hotelu Voroněž vyhlášeny výsledky již 18. ročníku degustační soutěže Zlatý pohár PIVEX. V kategorii nealkoholických piv si zlato odnáší populární Birell, který se na stupně vítězů postavil i loni, kdy získal druhé místo.

„Birell patří v České republice na špici nealkoholických piv, proto jsme rádi, že nejen samotní konzumenti, ale i odborníci znovu potvrdili jedinečnou chuť a kvalitu Birellu," okomentoval titul Vladimír Vaněk, brand manager značky Birell.

Birell je dlouhodobě nejoblíbenějším nealkoholickým pivem – 2 ze 3 prodaných nealkoholických piv nesou logo právě této značky. Jeho jedinečnost spočívá v unikátních, speciálně vyšlechtěných kvasinkách, které téměř nevytváří alkohol a tak se na rozdíl od většiny konkurenčních značek může při výrobě použit stejný výrobní proces jako u klasických piv. Díky tomu si Birell uchovává nejlepší chuť piva v České republice. Zásluhou zejména této značky byli v roce 2008 Češi s 5,03 litru na osobu druzí na světě ve spotřebě nealkoholických piv.

Do soutěže Zlatý pohár PIVEX 2010 se přihlásilo celkem 19 pivovarů s 43 značkami piv, do kategorie nealkoholických piv bylo zařazeno šest značek. Ze všech soutěžících dosáhl Birell nejlepších celkových výsledků v chuti, plnost, vůni, řízu, hořkosti i laboratorních rozborech a senzorických hodnoceních VÚPS Praha.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Starosta východočeského Náchoda Oldřich Čtvrtečka zažívá těžké časy. Policie ho obvinila ze dvou trestných činů kvůli prodeji pivovaru.

Obvinění z porušování povinnosti při správě cizího majetku a zneužití pravomoci veřejného činitele TV Nova potvrdil sám starosta. Ten se ještě ve středu ráno sešel s právníkem, aby se poradili jak dál.

Čtvrtečku zaráží, že policie kvůli podivnému prodeji pivovaru obvinila právě jenom jeho. Starosta z ODS si myslí, že trestní stíhání má spojitost s předvolební kampaní.

O co v kauze jde? Náchodští politici v čele se Čtvrtečkou rozhodli, že prodají pivovar liberecké společnosti LIF. Ta nabízela 150 milionů korun a dalších 80 milionů na pokrytí dluhů pivovaru. Verdikt se nelíbil opozici, která kritizovala, že v tendru neuspěl pivovar Holba, který nabízel o 35 milionů vyšší částku. Jenže s tím nesouhlasí starosta, jenž tvrdí, že fakticky přišla Holba s návrhem, který byl pro město nevýhodný.

Důkazy k údajně zmanipulovanému prodeji náchodského pivovaru zajišťovali policisté z Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality nejen na náchodské radnici, ale také v sídle vlastníka pivovaru v liberecké společnosti LIF. "Stahovali informace z počítačů a zajišťovali dokumenty,“ řekl předseda představenstva LIF Miroslav Kučera.

Zdroj: TN.cz

Pšeničný světlý ležák Velen, který vaří v Pivovaru Černá Hora, zvítězil v prestižní soutěži Zlatá Salima 2010 v kategorii alkoholických nápojů.

Ocenění z rukou ministra zemědělství v úterý převzal sládek černohorského pivovaru Vlastimil Zedek. Soutěžní produkty hodnotila ve dvou kolech komise složená z odborníků. Soutěž se konala jako součást sedmadvacátého mezinárodního potravinářského veletrhu Salima.

Pivo Velen pivovar uvedl na trh loni na podzim. „V tomto svrchně kvašeném pšeničným nefiltrovaném ležáku lze objevit řadu rozličných ovocných chutí a vůní, pivo voní po kvasnicích a má bohatou pěnu,“ přiblížil pivo Hubert Adámek z pivovaru.

Před šesti lety Zlatou Salimu získala černohorská limonáda Koala, předloni na soutěži bodovalo nealkoholické pivo Forman.

Na potravinářském veletrhu letos uspěla i limonáda Grena z Černé Hory. „Tato přírodní limonáda získala ocenění v kategorii Go Trends! v projektu Trendy 2010. Grena byla experty vyhlášena za výjimečný produkt pro aktivní život a výrobek moderního a zdravého stravování. Je to první velké ocenění limonády na významných mezinárodních akcích,“ doplnil Adámek.

Zdroj: Blanenský deník.cz | Autorka: Leona Paroulková

Pivovar Ostravar investuje na jaře více než devět milionů korun do nových zařízení.

Půjde o investice, které pivovaru pomohou uspořit náklady a budou také šetrné k životnímu prostředí. „V pivovaru bude nainstalován nový vzduchový kompresor, nová čistící a sanitační stanice a modernizováno chladicí zařízení,“ řekl vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas.

Minulý týden byl v pivovaru instalován vzduchový kompresor nové generace americké firmy Atlas Copco. Kompresor pivovaru umožní využívat odpadní teplo vznikající při kompresi vzduchu k ohřevu pitné vody a výrobě teplé užitkové vody.

„Využití odpadního tepla je elegantní způsob, jak maximálně využijeme energii potřebnou k výrobě stlačeného vzduchu. Tímto krokem snížíme náklady a zároveň výrazným způsobem šetříme životní prostředí,“ uvedl vrchní sládek ostravského pivovaru.

Do konce března Ostravar dále hodlá zmodernizovat pivovarské chladicí zařízení a vybudovat novou čistící a sanitační stanici ve varně. Nová stanice spotřebuje méně energie, vody a čistících látek.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

V soutěži kreativních reklam bodovaly reklamy, které mají vtip. Nejúspěšnější reklamní agenturou je Kaspen / Jung von Matt.

Když necháte chlapy, aby si vytvořili své pivo, musí to dopadnout dobře. Agentura Kaspen / Jung von Matt si za tento nápad a kampaň na pivo Pardál odnesla i cenu za nejlepší reklamu loňského roku – Louskáček Grand Prix. Nejkreativnější reklamy každoročně vyhlašuje Art Directors Club (ADC), a také v době, kdy firmy natáčejí reklamy s polovičními rozpočty než loni, bylo z čeho vybírat.

Jako již tradičně i letos bodovaly hlavně nápad a vtip. Agentura Euro RSCG v kampani pro pražský magistrát předvedla, jak by vypadaly výlohy obchodů nebýt sametové revoluce, za což získala zlato v kategorii Média.

Provázkoví panáčci Kofolásci zase vybojovali stříbro za nejlepší venkovní reklamu. Oblibu této reklamy dokládají i fanouškovské stránky panáčků na sociální síti Facebook či internetem kolující videa parodující známé filmy, v nichž právě Kofolásci hrají hlavní roli.

Přestože už inzerenti nedělají takové množství reklam, na které byli dříve zvyklí, a místo deseti natočí jen tři až čtyři, na kvalitě soutěže se to podle pořadatelů nepodepsalo. Také počet prací, jež se o Louskáčka ucházely, byl pouze o 5 procent nižší než loni. V porovnání s obdobím před dvěmi lety, kdy o Louskáčka 2007 bojovalo 640 reklam, je však současné číslo 353 poměrně nízké.

"Agentury šetřily, a proto i pečlivěji vybíraly, co přihlásí. Úroveň prací tak byla velmi vysoká," říká Eda Kauba, ředitel ADC. Zlatými oceněními však poměrně přísná mezinárodní porota šetřila. Ve dvanácti kategoriích udělila pouze šest zlatých Louskáčků. "Už jenom do užšího výběru se dostaly kampaně, které byly medailové," dodává Kauba.

Úspěšnou reklamu přitom nemusí mít vždy pouze velký kolos s miliardovými rozpočty. Důkazem toho je kategorie tiskové reklamy, v níž s přehledem zvítězila kampaň pro Ambiente známého restauratéra Tomáše Karpíška. Jeho "Triumf české kuchyně" ukázal například to, jak český knedlík porazí zahraniční speciality nebo jak český vepř vyhraje nad mořskými langustami.

Reklama na již zmiňované pivo Pardál obdržela kromě nejsledovanější kategorie, televizní reklamy, rovněž ocenění za kampaň roku a její zadavatel, společnost Budějovický Budvar se stal "klientem roku", tedy firmou, se kterou je pro reklamní agenturu radost spolupracovat.

"U kampaně pro pivo Pardál jsme dokonce stáli na samém počátku – nápadu přivést chlapy, aby si vytvořili své pivo," řekl Slavo Marušinec, výkonný ředitel Kaspenu.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz

Pivovar Svijany uzavřel výběrové řízení, jehož předmětem bylo vybrat agenturu, která bude zajišťovat PR aktivity a nový web značky. Zvítězila v něm agentura 1. pozitivní. V první fázi komunikace se kromě klasických médií značka objeví i na komunitních webových portálech a sociálních sítích.

Zdroj: M&M iHNed.cz | Autorka: Hana Nováková

Z netradičního místa sledovalo pátý zápas prvoligového play off devět fanoušků HC Olomouc. Svůj tým podporovali z hospody Radegast, která vznikla těsně u ledové plochy v rohu zimního stadionu. Hospoda bude stát také na všech dalších domácích zápasech Mory v play off a místo v ní lze vyhrát v soutěži probíhající u všech stánků na zimním stadionu.

„Radegast je pravé pivo pro pravé chlapy, a proto podporuje hokej v rámci konceptu Radegast fandí moravskému hokej. Jsem přesvědčen, že v hospodě přímo u mantinelu sedí olomoučtí fanoušci jako první v Česku a možná i na světě,“ řekl manažer značky Radegast Pavel Kmínek.

V hospodě Radegast u ledové plochy nechybí nic, co zdobí každou dobrou hospodu. Hosté si pochutnávají na správně vychlazeném pivu, pečeném koleně a tataráku. Pivo servíruje příjemná hostinská. Místo hokeje v televizi či na plátně ale sledují hosté hru živě přes plexisklo.

„Naším dlouhodobým cílem je přilákat na zimní stadion více fanoušků, aby atmosféra byla co nejlepší. Hospoda, kterou připravil Radegast přímo u ledové plochy je nápad, který určitě přitáhne pozornost,“ uvedla manažerka HC Olomouc Helena Spurná.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

Pivní tácky, otvíráky, samolepky, popelníky, a hlavně hodně přes tisíc unikátních pivních sklenic. Ojedinělou sbírku vlastní doma Marián Jamrich z Tábora. Zakládal ji už před 23 lety.

„Když jsem se dostal na vysokou školu, tak mě můj známý zasvětil do sbírání pivních etiket. S těmi jsem tehdy začínal,“ vzpomíná 41letý sběratel.

Nakonec však voják z povolání upřednostnil pivní sklenice. Z 72 českých existujících i zaniklých pivovarů jich má 1 300. Každá má svůj nezaměnitelný emblém. Další tři stovky sklenic pocházejí z ciziny, především ze Slovenska.

Když se po vystudování školy přestěhoval do Tábora, zhruba dvě stovky sklenic se bez problémů vešlo do obývacího pokoje. Pak ale začaly přibývat a prostor byl náhle malý.

Třetinky, čtyřky, půllitry i tupláky různých barev a tvarů teď zdobí dřevěné police v upravených sklepních prostorách rodinného domku. „Manželka si mě vzala už s těmi sklenicemi, ale mít celý prosklený byt nechtěla. Musel jsem proto přestavět sklep, kde teď mám svou expozici pohromadě,“ říká Jamrich. Za jeden z nejcennějších kousků považuje prvorepublikový smaltový pohár z poděbradského pivovaru. „Je to jediný exemplář svého druhu, který mám ve své sbírce,“ pochvaluje si dobrý kup.

Dlouhých šest let sháněl další jedinečný kousek z hlučínského pivovaru Bivoj. Pivní pohár viděl poprvé v Praze na burze. Než ho však stačil koupit, skončil v rukou jiného sběratele. Sklenici se znakem pivovaru nakonec přeci jen sehnal. Od konce loňského roku zaujímá čestné místo na jedné z 25 dřevěných polic.

Přitom sběratelství je poměrně finančně náročné. Zatímco běžné sklenice lze v pivovarech koupit za pár desítek korun, na burzách je cena mnohem vyšší - od jednoho až do pěti tisíc korun.

Jamrich, který svou sbírku ukazuje převážně svým známým, má ještě jeden sen. Rozšířit ji o třetinkovou sklenici už dávno zaniklého táborského pivovaru s reliéfem Kotnova. „Už jsem ji držel v ruce, ale ještě se mi ji nepodařilo koupit,“ přiznal. Věří, že i ona se nakonec stane unikátem v jeho rozsáhlé sbírce.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Jiří Bydžovský

Odborní degustátoři ho v prestižní soutěži Zlatý pohár PIVEX pasovali na absolutního vítěze a díky nejlepšímu hodnocení mu patří titul PIVO roku 2010. Nealkoholické pivo Litovel Free si ze soutěže odváží bronzovou medaili. Ocenění za znamenitou chuť a vysokou kvalitu dále získala piva Holba Premium, Holba Šerák a Zubr Gold, kterým byly uděleny certifikáty kvality.

Klasicky vařená piva Zubr, Holba a Litovel opět bodovala v degustační soutěži Zlatý pohár PIVEX- Pivo 2010, kde získala celkem 5 ocenění. Znamenitým úspěchem je umístění světlého výčepního piva ZUBR Classic, který se stal nejen vítězem příslušné kategorie, ale také absolutním vítězem celé soutěže. Zubr tak navazuje na řadu úspěchů z předchozích let a jeho umístění opět potvrzuje pozici šampióna mezi českými pivy.

Proč je přerovský Zubr nejlépe hodnoceným pivem u nás i v zahraničí vyjadřuje ředitel pivovaru Pavel Svoboda jednoduše slovy: „Mysli globálně, jednej lokálně,“ a poukazuje na to, že se globální stává bohužel i chuť piva. Zubr si však svoji výjimečnost úspěšně zachovává. „Vsadili jsme na fenomén chuti a vysoké kvality. Taky na konzumenta, který ji dokáže rozlišit a ocenit,“ dodává manažer pivovaru, kde se už 138 let vaří pivo klasickou technologií dle tradičních receptur.

Stejně se vyrábí i Holba a Litovel a pověstnou kvalitu jim přináší nejen dlouhá doba zrání v ležáckých sklepích, která ve srovnání s europivy představuje až dvojnásobek, ale také vaření na předem danou stupňovitost. V praxi to jednoduše znamená, že ředění hotového piva je tak předem vyloučeno. Klasický postup výroby dává pivu čas vzít si to nejlepší ze sladu i chmele a získat vyváženou plnou chuť a výborný říz.

Udělené medaile potvrzují, že kvalitu nevyměnili za zisk. „Vstup zahraničních pivovarských skupin na náš trh přinesl levnější zrychlenou výrobu piva, která s sebou nese snížení kvality a bohužel také unifikovanou chuť piva. Dnes je klasická výroba významnou konkurenční výhodou,“ říká Luděk Štěpán, obchodní ředitel přerovské pivovarnické skupiny sdružující pivovary Zubr, Holba a Litovel.

18. ročník soutěže ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2010 probíhal ve čtyřech kategoriích světlá výčepní piva, světlé ležáky, nealkoholická piva a tmavé ležáky, v nichž se utkalo celkem 43 pivních značek. Odborná porota složená ze sládků a pivovarských odborníků z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského po anonymním dvoukolovém zhodnocení kvality a chuti udělila medaile těm nejlepším.

Ve dvoukolové soutěži degustátoři anonymně hodnotili především chuť piva, jeho plnost, vůni, říz, hořkost i jeho pitelnost.

Dvojí hodnocení zaručuje maximální objektivitu a má potvrdit vyrovnanost značky, aby nemohlo dojít k náhodnému zkreslení. Odborným garantem soutěže je Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský v Praze, kde jako součást hodnocení probíhá laboratorní rozbor všech vzorků. To všechno činí z Pivexu vysoce objektivní, nezávislou degustační soutěž a dává prestiž získaným oceněním.

Zdroj: Tisková zpráva PMS Přerov

Aj v roku 2009 úspešne pokračovali aktívne exkurzie v pivovare STEIGER vo Vyhniach. Jeho priestory si vlani prezrelo viac ako 1200 návštevníkov. Okrem domácich slovenských návštevníkov najväčší záujem pozrieť si tradičnú výrobu piva na najmodernejších výrobných zariadeniach využili predovšetkým záujemcovia z Česka, Nemecka, Švajčiarska, ale i Maďarska a Talianska. Informoval o tom manažér marketingu pivovaru STEIGER Emil Mihálik.

,,Pivovar STEIGER vo Vyhniach je už tradične zaujímavým cieľom skupinovej turistiky, vlani nás navštívilo aj niekoľko veľkých skupín zahŕňajúcich od 40 až do 76 návštevníkov. Zo slovenských firiem sme tu mali zamestnancov z takých veľkých a známych spoločností ako napríklad Slovenská správa ciest, SPP, Atómové elektrárne Jaslovské Bohunice, SHELL Slovensko, či Cukrovary Sereď. Z predchádzajúcich rokov najvýraznejší dojem zanechala v roku 2008 legendárna roková skupina OLYMPIC, ktorej niektorí členovia sú pivári. Po degustácii si pochvaľovali chuť vyhnianského piva a zvlášť ich zaujalo rezanie tmavého STEIGRA, čo si vraj v Česku veľmi neužijú“, konštatoval E.Mihálik.

Poukázal na to, že milovníci piva si nenechajú ujsť príležitosť vidieť tajomstvá varenia piva v najstaršom slovenskom pivovare, ktorý založili mnísi ešte v roku 1473. Návštevníci si môžu počas celého roka za symbolický poplatok pozrieť celý pivovar, degustovať rôzne pivá a na záver dostanú aj darček. V sprievode lektorov a pri ich zasvätenom výklade, počas cca hodinovej prehliadky na vlastné oči vidia najmodernejšie zariadenia, zaručujúce kvalitu a hygienu. A zároveň si vlastnými chuťovými bunkami overia, že klasicky uvarené a dobre uležané pivo chutí vynikajúco.

,,Značná časť hostí po prehliadke a koštovke piva vyjadruje prekvapenie nad tým, že v STEIGRI sa varí pivo klasicky a nepretržite už 536 rokov. Tešia nás obzvlášť reakcie hostí, ktorí konštatujú, že naše pivo nepoznali, ale teraz si ho určite všimnú aj kúpia, lebo vedia čo pijú. Nevšedným zážitkom je pre nich ochutnávanie ,,živého“ kvasinkového piva priamo z ležiackeho tanku. Na rozdiel od bežne dostupného je plné výživných, zdraviu prospešných látok, aké sa inak pre predlženie životnosti odstraňujú filtráciou. Krásne prostredie Štiavnických hôr, Vyhniansky akvapark ,,Vodný raj“, turistické možnosti regiónu, blízkosť Banskej Štiavnice a v neposlednom rade aj Pivovar STEIGER sú čoraz častejším cieľom skupinovej turistiky, s potenciálom rastu v budúcnosti“, uzavrel E.Mihálik.

Práve malé pivovary, s ich neopakovateľnou atmosférou, akým je aj STEIGER, sú najatraktívnejšie pre oko i chuťové poháriky návštevníkov. STEIGER patrí k posledným pivovarom, ktoré ešte varia pivo klasickým spôsobom - s oddeleným verením stupňovitostí a výnimočným tradičným dvojstupňovým ležaním. Pivá značky STEIGER sú prírodnými produktmi, uvarenými z čistej pramenitej vody Štiavnických hôr, kvalitného moravského pivovarníckeho sladu a najlepšieho chmeľu zo žateckej oblasti.

Zdroj: Tisková zpráva pivovaru Steiger Vyhne

Havlíčkobrodský pivovar je výjimkou mezi zaměstnavateli nejen na Vysočině, během loňského roku totiž zvýšil počet pracovníků o deset, a tak zaměstnává opět více než stovku lidí.

„Začali jsme znovu sami zajišťovat činnosti, které jsme dřív svěřili jiné firmě,“ vysvětluje ředitel Jiří Hušek.

V brodském pivovaru znovu otevřeli vlastní sladovnu, vybudovali dopravu a také ostrahu nahradili vlastními lidmi. „Situace na trhu práce je příležitostí zaměstnat lidi, jejichž kvalifikace a přístup k práci umožní dělat činnosti lépe, než nám dříve poskytovala cizí firma,“ vysvětluje. Navýšení počtu zaměstnanců umožnily ekonomické výsledky pivovaru. Zatímco pivovarnictví v republice klesá a pokles spotřeby piva se pohybuje kolem deseti procent, havlíčkobrodský pivovar vyrobil v roce 2009 více než v roce 2008.

„Považuji za obrovský úspěch, že jsme v gastronomii překročili růst o šest procent, přičemž právě v této oblasti je v tuzemsku pokles spotřeby nejvyšší. Hostinští se snaží řešit pokles návštěvnosti a zařazení našeho piva do nabídky hospod často přilákalo další hosty,“ dodal Jiří Hušek. Aby v brodském pivovaru dosáhli takového růstu, znamenalo to v roce 2009 získat více než 150 nových hospod. Vedle tradičního regionu Havlíčkobrodska se podařilo získat nová odbytiště v oblastech Kutnohorska a Královéhradecka. Vydařený rok pivovar prožil i přes třicetiprocentní pokles exportu. Celkový stav se zvýšil o procento, stejně jako tržby. Ty loni činily 110 milionů korun.

Letošní rok se brodskému pivovaru zatím jeví jen v tom nejlepším světle. „Podařilo se získat několik významných kontraktů na export piva, jehož objem druhým rokem klesá. Ke konci roku 2009 byly odvezeny první kamiony do Finska a Ruska. Reálným plánem je zdvojnásobení objemu exportních prodejů a pětiprocentní růst prodeje v tuzemsku,“ představil budoucnost ředitel pivovaru.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Martin Vokáč

Další speciální pivo by mělo vzniknout ve Strakonicích. Po vzoru označení jako byl například Klostermann bude mít své vlastní pravděpodobně i Otavská plavba. Jmenovaný projekt, který sdružuje města Sušice, Horažďovice, Strakonice a Písek ležící na této řece, vznikl před zhruba osmi lety kvůli společnému postupu při propagaci regionu Pootaví, společné podpoře turistiky jak vodácké, tak pěší či cyklistické podél řeky. „Nyní strakoničtí radní schvalovali použití znaku na etiketách tohoto pivního speciálu,“ uvedl místostarosta Pavel Pavel. Podle jeho slov přesný název zatím určený není. Měl by však mít nějakou návaznost právě na řeku Otavu.

Zdroj: Jindřichohradecký deník.cz

K Trúbě, uším a dalším turistickým atraktivitám přibylo na konci loňského roku Štramberku na Novojičínsku další lákadlo pro návštěvníky. Po 155 letech se ve městečku znovu otevřely lázně. Zatímco v těch původních, klimatických, které ukončily činnost před 60 lety, se pacienti léčili ovčí syrovátkou, bylinnou lázní či sázením baněk, hlavní náplní právě otevřených Lašských kúpelí je místní pivo.

„Jde o navázání na tradici, která tady byla,“ poukazuje Jan Socha, bývalý štramberský starosta, který zastupuje provozovatele lázní společnost Šmíra – Print. Její majitel Pavel Šmíra upozornil na to, že když dům číslo 7 na štramberském náměstí kupoval, netušil, co z něj udělá.

„Tyto prostory jsou bývalé sklady, byly, jak se říká, mrtvé, zasypané zbytečnými věcmi,“ popisuje Šmíra a dodává, že nejprve vybudoval solnou jeskyni, na kterou Lašské pivní kúpele navazují.

Podle Šmíry by nemělo smysl budovat pivní lázně bez toho, že by neměl vlastní pivovar. „Značka Štramberský trubač se ale dobře uchytila, a abychom ji ještě pozvedli a zvýšili její prestiž, rozhodli jsme se udělat právě pivní lázně,“ zdůvodňuje vznik „kúpelí“. Ty jsou schopny za jeden den pojmout až čtyřicet klientů.

„Jedna procedura trvá dvacet minut. Člověk se ponoří do lázně obsahující minerální vody, vitamíny, produkty potřebné při výrobě a zrání piva a soli z Mrtvého moře,“ objasňuje složení pivní lázně Veronika Pracná, provozní Lašských pivních kúpelí.

S plavkami, nebo na Adama?

Lázeň v masivních dubovomodřínových kádích, jejichž dřevo pochází z valašských lesů, má teplotu 37 až 40 stupňů Celsia. A při ní si mohou klienti dopřávat kvasnicové pivo, které se vaří jen kousek odtud.

Dilema, zda do pivní lázně mají jít lidé v plavkách, nebo nazí, vyřešila Pracná radou lékařů. „Doporučují jít bez plavek. Ale pokud si někdo plavky vezme, nevadí to,“ usmívá se.

Aby byl účinek ozdravných procesů dokonalý, je kúra doplněna unikátní aromaterapií založenou na bázi uvolňujících se chmelových silic, jejichž receptura byla vytvořena speciálně pro Lašské pivní kúpele. Aromaterapie vychází z dlouhodobě známých blahodárných účinků chmele na lidské zdraví, které doprovázejí zejména antibakteriální a zklidňující procesy.

Ve Štramberku používají navíc i éterické oleje, extrahované z nejkvalitnější odrůdy žateckého poloraného červeňáku, nekorunovaného krále mezi chmelovými odrůdami. Samotná lázeň má příznivé účinky na lidské tělo především díky celé škále vitamínů B obsažených v pivu a dále lupulinu, hořčinám a pryskyřicím, jež chmelové šištice obsahují.

Po pivní lázni si každý návštěvník odpočine v relaxační místnosti s výhledem na jedno z nejmalebnějších míst Štramberku.

Zdroj: Novinky.cz | Autor a foto: Pavel Karban