Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivní.info

Rodinný pivovar Bernard zvýšil výstav svého nepasterizovaného piva v prvním pololetí letošního roku meziročně o pět procent na 95 455 hektolitrů, meziročně utržil o 8,4 procenta více. Pivovar o tom informoval ve čtvrtek.

O úspěšné první pololetí se podle pivovaru mimo jiné zasloužily i dva historické rekordy měsíčních výstavů piva. První rekord padl už v dubnu, a to 20 602,5 hektolitrů, podruhé se rekord podařilo vytvořit v červenci, kdy pivovar uvařil 22 907,3 hektolitrů piva.

Nárůst výstavu piva pro český trh je především zásluhou nárůstu prodeje lahvového piva, konkrétně nealkoholického piva Bernard s čistou hlavou světlé a jantarové,“ zhodnotil výsledek spolumajitel pivovaru Stanislav Bernard. „Velice úspěšně se prosazuje i sladový nápoj Bernard s čistou hlavou s chutí švestky, jehož se od začátku roku prodalo již přes 2 150 hektolitrů,“ dodal.

Foto

Nealkoholický Bernard čistou hlavou Švestka je k dostání teprve od jara letošního roku a trh jej přijal podle pivovaru velmi vstřícně. „Od února bedlivě sledujeme vývoj prodeje na všech distribučních kanálech a zájem o Švestku se stále zvyšuje. Švestka se stala alternativou k nealkoholickým nápojům. Rády ji pijí i ženy, které někdy pivo nevyhledávají kvůli jeho hořkosti,“ vysvětlil Stanislav Bernard.

Obor pivovarnictví v ČR celkově poklesl za první pololetí letošního roku o 6,8 procenta, pokles je i v prodeji lahvového piva o 4,2 procenta. Nealkoholické pivo zaznamenalo v oboru nárůst 1,3 procenta, Bernard s čistou hlavou 15,3 procenta (počítáno bez sladového nápoje s chutí švestky).

Tržby za prodej piva Bernard vzrostly za první pololetí letošního roku na 168 milionů Kč, jde o meziroční nárůst 8,4 procenta.

Investice v prvním pololetí letošního roku směřovaly do rozšíření kvasné kapacity, dále do pořízení hlavní stanice tlakového vzduchu a modernizace řídící jednotky na varně pivovaru. Další investice směřují především do oblasti úspor a to do výměníku Brýdových par, který šetří energii tím, že využívá odpadní teplo vznikající při vaření piva. Celková částka investic za první půlrok činila asi 17,5 miliony korun.

Rodinný pivovar Bernard z Humpolce uvařil v roce 2008 celkem 188 tisíc hektolitrů piva. Celkový obrat pivovaru, který vloni zaměstnával 120 lidí, meziročně stoupl o čtvrtinu na 350,6 milionu korun.

Zdroj: Mediafax.cz | Autor: Libor Popela


V Pivovare Šariš vo Veľkom Šariši sa prvú septembrovú sobotu, 5. 9. 2009, od 11.00 – 20.00 hod. uskutoční Deň značky Šariš plný zábavy, hudby, priateľských stretnutí a príjemnej atmosféry všetkých „Srdcom Východniarov“.

„Tohtoročný Deň značky Šariš bude naozaj výnimočný. Aj tento rok sme pripravili bohatý sprievodný program s množstvom atrakcií a vystúpeniami známych slovenských umelcov. Návštevníci si budú môcť vypočuť interprétov ako Katka Knechtová, Marián Čekovský, skupiny Komajota, Chiki-liki tu-a alebo Smola a hrušky. Verím, že touto akciou potešíme všetkých, ktorí majú radi kvalitné pivo, výbornú zábavu a nadviažeme na predchádzajúce úspešné ročníky,“ hovorí Drahomíra Mandíková, manažérka pre vzťahy s verejnosťou spoločnosti Pivovary Topvar, a.s.Marián Čekovský nebude návštevníkov len zabávať, vo dvojici so známou moderátorkou Rádia_FM Katikou ich bude celým dňom aj sprevádzať. Na Deň značky Šariš pripravia šarišskí pivovarnícki majstri aj skutočné pivné prekvapenie, ktoré bude až do poslednej chvíle zahalené rúškom tajomstva. Srdcom Východniari si budú môcť tento rok opäť vychutnať v rámci sobotňajšej akcie aj tankový Šariš - najčerstvejšie pivo, ktoré neprešlo stáčacou linkou ani skladovaním v expedičných areáloch. „Tankový Šariš je čisté nepasterizované pivo, ktoré má podľa pivných „fajnšmekrov“ tú správnu farbu, chuť aj vôňu, keďže pri používaní tankov neprichádza pivo do kontaktu so vzduchom,“ hovorí Ivan Seleštiansky, brand manažér značky Šariš spoločnosti Pivovary Topvar, a.s. V rámci Dňa značky Šariš bude pripravených aj množstvo súťažných a nesúťažných aktivít, pri ktorých sa hostia nielen zabavia, ale si budú môcť napríklad zmerať svoju šikovnosť, či silu s priateľmi alebo ostatnými účastníkmi. Ďalšou nezvyčajnou atrakciou, ktorú na Deň značky Šariš organizátori pripravili, budú ukotvené lety balónom. Návštevníci si vďaka nim budú môcť vychutnať pohľad na toto výnimočné podujatie z výšky. V neposlednom rade bude pre všetkých milovníkov piva pripravená špeciálna prehliadka Pivovaru Šariš s odborným výkladom o výrobnom procese tohto kvalitného piva. Vstup na akciu je voľný. Kyvadlová doprava bude zabezpečená zdarma a autobus bude premávať od zastávky Veľký Šariš po Železničnú stanicu a späť.

Zdroj: Informuje.com


Ve druhém červencovém týdnu letošního roku vypsal Pivovar Černá Hora s regionálními týdeníky soutěž "Hledejte název pro nové pšeničné pivo". V druhém srpnovém týdnu pivovar vyhodnotil výsledky anktety a vybral jako nejpříhodnější název piva - VELEN. Do ankety bylo zasláno více než 500 návrhů. Vítězný název zaslali tři pisatelé.

Úspěšnými návrháři byli tito: Jana Plchová z Boskovic, Jiří Bednář z Osové Bitýšky a Petr Malach z Boskovic. Všem náleží odměna ve formě nápojů a předplatné týdeníku Zrcadlo

Proč Pivovar Černá Hora zvolil jméno Velen a co ho k tomu vedlo?

Důvodů je několik, ale jeden z hlavních je to, že jméno Velen je spojeno s užíváním znaku sedmizubého hřebene.

V logu Pivovaru Černá Hora a v erbu městyse Černá Hora je vyobrazen sedmizubý hřeben, stejně tak jako v erbu města Boskovice. Tento sedmizubý hřeben je převzat z erbu rodu pánů z Bozkovic, prvních pánů černohorského panství. Ti vsadili hřeben do svého erbu pravděpodobně na základě pověsti o udělení znaku báječnému předku pánů z Boskovic, ptáčníku Velenovi, s nímž se také váže vznik jména města Boskovice.

V legendě se píše toto

V horách na boskovicku zabloudivší kníže brněnský byl od ptáčníka Velena pohoštěn, poskutnuta mu lázeň a od Velena vlas mu dřevěným sedmizubým hřebenem pročesán. Do lázně vloženy věníky (kytice) z libě vonících lesních bylin a znavený kníže si odpočinul na připraveném polštáři. Za odměnu daroval kníže Velenovi veškerou krajinu, kterou ze své, na kopci se nalézající krajiny přehlédnouti mohl. Na místě, kde stávala Velenova chata postaven hrad, při jehož stavbě Velen sám byl nápomocen, a když spadnuvším kamenem byl zraněn na bosé noze, zvolal, že nebude „bosko-více“ choditi.

Jaké by mělo být nové pšeničné pivo?

Zopakujme si pár charakteristik tohoto nápoje:

Za pšeničné pivo je považováno takové, při jehož výrobě je nejméně jedna třetina z celkového extraktu dodána pomocí pšenice či pšeničného sladu.

Barva: Pšeničné pivo je charakteristické světlou až slámovou barvou, vysokou nasyceností a bohatou pěnou. Pšeničné pivo se také prodává převážně nefiltrované.

Vůně: V pšeničném pivě jsou cítit kvasnice, mírná kyselost a mnoho rozličných ovocných vůní.

Chuť: Chuťová stránka pšeničných piv bývá dle regionu původu značně rozdílná a kolísá od nakyslé až po trpkou, nasládnou a ovocnou chuť. Vždy se však konzumentovi dostává zajímavé harmonie chuti, jež je dána právě obsahem pšenice a druhem použitých kvasnic a typu kvašení.

Historie pšeničného piva

Pšeničná piva mají v našich krajích dlouhou historii a dá se říci, že jistou dobu bylo pšeničné pivo stejně obvyklé jako pivo vařené čistě z ječného sladu. Určitou dobu se dokonce vařila piva čistě pšeničná a čistě ječná. Piva vzniklá ze směsi sladů se začala vařit až později a předpokládá se, že to byl důsledek "smíšeného" výsevu na polích. Piva pšeničná byla i v Čechách v 15. - 17. století dokonce převažující. Pravděpodobně proto, že pro pšeničná piva se převážně používalo svrchní kvašení, jež probíhá při vyšších teplotách, které vládnou po větší část roku. Důvodem jejich ústupu byla pravděpodobně vyšší cena pšenice.

Konzumace

Pšeničné pivo se velmi často podává ve vysokých štíhlých sklenicích, které jsou někdy i na stopce. Vypadají jako šampusové sklenice ve větším provedení. Doporučená teplota podávání piva je 6 - 8 °C.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz


Ve dnech 7.-8.8.2009 se v uskutečnil již 14. ročník slavností piva v rekreačním středisku Kamínka u Roštína, okr. Kroměříž. Tentokrát slavnosti byly pod záštitou generálního partnera Pivovar Pernštejn a R. Jelínek. Návštěvníky, kterých se zde tento letní víkend sešlo okolo 4 500, zaujal nejen skvělý hudební program ale i možnost ochutnat chmelový mok od mnoha pivovarů u nás. Zejména tmavý speciál Porter 19° z Pardubického pivovaru zaujal nejednoho příznivce piva vč. známého rockera a bezesporu i znalce piva „Ozáka“(v podání Martina Dejdara), který zde také účinkoval.

Foto

Jelikož Pivovar Pernštejn dokázal návštěvníky zaujmout nejen tímto tmavým speciálem, velké oblibě se těšil i Pernštejn světlý ležák 11°, dá se předpokládat že v tomto regionu již nebude tato značka neznámá. Ve spolupráci s f. R. Jelínek lze očekávat rozšíření působnosti v této oblasti.

Foto

Náš pivovar se i nadále chce prezentovat na těchto kulturních akcích spojených především se značkou dobrého pardubického piva. Takto se nechal slyšet ředitel společnosti Pivovaru Pernštejn a.s. Ing. Jan Kvasnička.

Zdroj: Pernštejn.cz


Pivovary lákají k návštěvě

[středa, 19. srpen 2009]

Vařilo se tam pivo za středověku a vaří se i dnes. Historický dům číslo 5 na štramberském náměstí, v němž se nachází Městský pivovar Štramberk. Když se kdysi tamní sklepení vyklízelo narazili tam dokonce na středověké zlomky keramických pivních pohárů.

Dnes je tam jeden z nejstarších pivovárků na severní Moravě a čepují se tam dva druhy piva vyráběné podle staré receptury výhradně z českých a moravských surovin. Příležitostně tu načepují i pivo švestkové.

Pivovary navazují na tradice předků Na dávné tradice dbají například také v jednom z nejmenších minipivovarů - Biovar v Ostravě. Podle staré receptury z 16. století tu totiž vyrábějí desítku Kunětický hejkal. „Recepturu jsme samozřejmě přizpůsobili dnešním možnostem,“ říká místní sládek Jiří Štverka. Jak dodává, Kunětický hejkal se dlouhá léta nevařil, avšak recept se zachoval a před dvěma lety se pivo znovu začalo točit.

Všechny čtyři druhy piva z Biovaru dostanete jen v Klubu Hobit v Ostravě na Přívozské ulici. „Kromě toho vaříme pivo taky pro restaurace Garage,“ dodává sládek.

V dlouholeté tradici vaření piva na Hukvaldech pokračuje od roku 2003 minipivovar Hukvaldy v tamní části Dolní Sklenov. Výroba piva tu navazuje na tradici bývalého hukvaldského pivovaru, který vznikl v roce 1597. Řada místních si ještě dnes pamatuje na třináctistupňové pivo Ondráš. To se tu vařilo až do roku 1972. Současní majitelé pivovaru chtěli název piva převzít, ale značku už měly zaragistrované pražské pivovary.

Přesto o štamgasty nemají na Hukvaldech nouzi. Když začínali, velký zájem lidí je prý překvapil. Od loňského roku tu mají nového sládka Petra Neumanna, který minulý měsíc uvařil lidem na Cyrila a Metoděje speciální Medové pivo.

Pivo speciálně pro ženy A kam se ještě vydat za malými pivovary? Například do zámeckého pivovaru v Ostravě-Zábřehu. Letos v květnu tam začali vyrábět speciální "Ženské" pšeničné pivo. To je zatím posledním - dvanáctým speciálem a zároveň prvním nového sládka Tomáše Huba. Ten se při jeho výrobě zaměřil na jemnější chuťové buňky žen a vytvořil zcela novou recepturu. Na Bruntálsku v jediném pivovaru můžete ochutnat kvasnicové pivo, Světlý ležák Excelent a Polotmavý speciál Excelent v hostinském pivovaru v Rýmařově. Zřejmě do nejmladšího pivovaru v kraji by se zájemci mohli vydat do vesničky Karpentná, která je součástí Třince. Loni tam začali vyrábět Třinecké kvasnicové pivo.

Některé pivovary nabízejí i možnost exkurze, například ten štramberský, kde rádi seznámí s tradiční výrobou piva.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Iva Jalůvková


Na začátku prázdnin v Pivovaru Chotěboř skončil na pozici ředitele Josef Tomek a na jeho místo nastoupil nový manažer Richard Moravec. Josef Tomek řídil pivovar po dobu výstavby. Cílem Richarda Moravce je rozhýbat obchod. Veřejnost se s ním mohla seznámit 15. srpna v Chotěboři na Pivovarských slavnostech, které spolu se sládkem pivovaru zahajoval.

Foto

Nový ředitel Pivovaru Chotěboř Richard Moravec se narodil v roce 1967 ve Žďáru nad Sázavou na Vysočině. Vystudoval VUT Brno, obor elektroenergetika se zaměřením na jadernou energetiku. Od roku 1992 žije v Pardubicích.

Působil ve firmě Jede, která zajišťuje občerstvení horkými nápoji ve firmách, dnes známá pod názvem Nápojová ambulance. Pracoval zde šest let na pozici obchodního zástupce a poté sedm let coby manažer obchodních týmů.

Novou pracovní příležitost v Chotěboři jsem přijal moc rád z několika důvodů. Hlavně proto, že mě láká práce pro úplně nový a velice moderní pivovar, zajímají mě nové technologie, které v pivovaru jsou, taky mám stejně jako většina Čechů rád pivo a v neposlední řadě svou roli sehrál i fakt, že pivovar je v mém rodném kraji,“ uvedl Moravec po svém nástupu.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř


Trubač, Qásek, Valašský vojvoda, Kunětický hejkal, Ryzák, Netopýr, Čmelák, Pikard, Slezan, Excelent... Z bohaté nabídky piv malých pivovarů v Moravskoslezském kraji si stačí jen vybrat.

Nepasterizovanému pivu z malých výroben holduje čím dál více pivařů, a tak není divu, že malých pivovárků v posledních letech stále přibývá.

Ochutnat všechny druhy z jednotlivých pivovarů by ale dalo poměrně velkou práci. V kraji totiž funguje jedenáct minipivovarů. Nejvíc jich se jich přitom nachází na Frýdecko-Místecku.

Zavítat tu lze například na Valašského vojvodu či Kozlovického fojta do obce Kozlovice. O jejich výrobu se tu stará sládek Marek Pietoň, který ještě nedávno vařil pivo i pro zřejmě nejmenší pivovárek v Letohrádku ve Frýdlantu nad Ostravicí. Ten ale nyní v provozu není. „Do budoucna by se ale možná mohl obnovit pro ukázkové vaření,“ říká Pietoň s tím, že do penzionu Letohrádek ve Frýdlantu teď dovážejí pivo z kozlovického pivovaru.

Pivo ale vaří sládci těchto minipivovarů v noci. „Jsou to totiž malé pivovary a ve Štramberku je varna umístěna přímo u výčepu, takže přes den bychom se tam s personálem nevešli,“ vysvětluje Pietoň. Po zavírací době tak pivovar patří sládkům, kteří se pouštějí do výroby piva. „Doba přípravy trvá asi osm až deset hodin,“ říká Pietoň. Letos už prý mají za sebou přibližně 100 hektolitrů uvařeného piva.

V kozlovickém pivovárku, který je podstatně větší než ten štramberský, vznikají taky speciální piva.

Tím nejnovějším, které mohli v sobotu a neděli ochutnat návštěvníci štramberských pivních slavností, bylo vanilkové pivo. „Vždycky se snažím vyrobit nějaký speciálek pro různá roční období,“ říká sládek Marek Pietoň.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz


15. srpna byl ve městě Qing dao zahájen 19. mezinárodní pivní festival. Podle informací organizační strany se k účasti na letošním mezinárodním pivním festivalu přihlásilo 102 značek piv ze 17 známých pivovarů z 11 států. Počet zastoupených zemí a zúčastněných značek a pivovarů byl nejvyšší v historii. Mezinárodního pivního festivalu ve městě Qing dao se poprvé zúčastnilo také české pivo Budvar a dalších 13 pivních značek.

Zdroj: Czech CRI.tn


Opustený pivovar Stein sa rozpadáva

[středa, 19. srpen 2009]

Obyvatelia z okolia bývalého pivovaru Stein upozorňujú, že budovu rozoberajú zlodeji. Obávajú sa zosuvu plechov. Investor tvrdí, že priestory stráži.

Opustený areál niekdajšieho bratislavského pivovaru Stein na Blumentálskej ulici je útočiskom nielen bezdomovcov, ale aj zlodejov. Medený plech z kupoly pivovaru postupne mizne.

Foto

Obyvatelia z okolia sa obávajú jeho zosuvu na chodník a zaparkované autá. Stavebný materiál z budovy odletuje najmä počas búrok a silného vetra. Podľa hovorcu mestskej polície Petra Plevu za súkromný majetok zodpovedá jeho majiteľ.

Celý objekt je strážený bezpečnostnou agentúrou a je poistený,“ povedala Petra Zdeňková, hovorkyňa českej a slovenskej pobočky spoločnosti Orco Property Group.

Bývalý pivovar navštevujú zlodeji najmä v noci. Bezdomovcov vidno aj cez deň. Na spánok využívajú lavičky neďalekého parčík na Kmeťovom námestí či opustené ihrisko.

O projekte mlčia

Investor Orco Property Group chce rozpadávajúci sa areál premeniť na polyfunkčný objekt s bytmi, kanceláriami a obchodnými priestormi. V minulosti tu avizoval aj výstavbu hotela a mrakodrapu s 33 nadzemnými podlažiami.

Dnes sa investor k projektu bližšie vyjadrovať nechcel. „Stále podlieha žiadosti o zmenu územného plánu, ktorý by mohol byť vydaný v druhom štvrťroku 2010,“ hovorí Zdeňková. „Vzhľadom na to by bolo predčasné hovoriť o akýchkoľvek konkrétnych plánoch.

Predaj nepopreli

V júni spoločnosť Orco Property Group predala jeden zo svojich rozostavaných projektov, luxusný komplex City Gate medzi ulicami Gorkého a Laurinskou. Na otázku, či má hospodárska kríza vplyv aj na projekt Steinu, Zdeňková neodpovedala.

Odpredaj bývalého pivovaru či obchodného domu Dunaj na Námestí SNP, ktorého je takisto vlastníkom, by vraj investor pripustil len v prípade, keď dostane výhodnú ponuku.

Orco sa v žiadnom prípade nechce svojich projektov zbavovať za každú cenu, čiže pod cenu,“ dodala Zdeňková.

Tri požiare za tri mesiace

Okrem zlodejov ohrozovali Stein minulé leto aj požiare. V areáli počas demontáže, ktorú robila firma K+B Slovakia, horelo počas troch mesiacov až trikrát. Ich príčinou bola podľa Zdeňkovej pravdepodobne súhra niekoľkých faktorov.

Najväčší, takmer osemhodinový požiar likvidovalo vtedy 40 hasičov. Oheň si vyžiadal aj dočasné uzavretie Legionárskej ulice. V blízkosti opusteného areálu sú obytné domy i nový evanjelický kostol.

Zdroj: Bratislava Sme.sk | Autorka: Lucia Tkáčiková


Hotel pro šedesát lidí s restaurací a třemi konferenčními sály měl do příštího roku vzniknout v areálu nymburského pivovaru. Chybí však stavební povolení, plány se proto posouvají.

Pokud není stavební povolení, nedá se dělat nic, ani požádat o grant, ani vypsat výběrové řízení. Projektovou dokumentaci máme hotovou a zaplacenou, je to na stavebním úřadě a čekáme,“ podotkl ředitel pivovaru Pavel Benák. Podle něj je problém v územním plánu, pivovar je totiž v průmyslové zóně.

Stovky návštěvníků týdně „Před dvěma lety jsme požádali, aby prostor před budoucím hotelem a parkoviště vyňali z průmyslové zóny a dali do zóny služeb nebo veřejné zóny. Ještě se tak nestalo,“ řekl Benák.

Doufá, že ještě letos se stavebního povolení dočkají. Jsou připraveni hned začít stavět. Výstavba má trvat zhruba rok a půl až dva.

Hotel v pivovaru by byl využitý. „Chodí sem každý týden několik set lidí. Táhnou je sem Postřižiny, Hrabal, pivo samo o sobě. Nemáme možnost jim nabídnout vhodné prostory, kde by výrobky ochutnali,“ vysvětlil Benák.

V současnosti může pivovar využívat jen jeden sál pro 50 lidí, který je určený k závodnímu stravování. Navíc firma plánuje rozšířit možnosti pro návštěvníky pivovaru. Lidé by přijeli, přespali by a vybrali si nějaký program s ochutnávkou piva.

Objekt má stát asi 50 milionů korun, firma chce požádat o dotaci. Hotel bude stát u pivovarské vrátnice na místě bytového traktu starého více než 110 let.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Eva Kučerová


Pivo poteče proudem

[úterý, 18. srpen 2009]

Již dvacátému šestému ročníku tradičních pivních slavností bude patřit nadcházející sobota v rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané.

Pro návštěvníky je připraven bohatý celodenní program, kde nebudou chybět netradiční prohlídky pivovaru oživené hranými scénkami ze života sladovníků ani odemčené pivovarské sklepy s připravenou ochutnávkou kvasnicového piva z ležáckých sudů skalního sklepa.

K této příležitosti jsme pro návštěvníky dokonce uvařili speciální kvasnicový ležák,“ láká obchodní ředitel pivovaru Jiří Plevka. „V našem Beerrariu pak bude k ochutnání netradiční ovocné pivo, které zajisté zachutná především přítomným dámám,“ doplňuje.

Hlavní dějiště bohatého kulturního programu, kterým provede moderátorská dvojice Adéla Gondíková a Radek Nakládal, pak bude v pivovarské zahradě. Návštěvníci se mohu těšit na vystoupení kapel Chodovarka či Turbo, na divadelní představení Četnická stanice Habersbirk či na tradiční soutěž o titul Pivní rytíř Chodovaru.

V deset hodin večer pak nebe nad pivovarem rozzáří slavnostní ohňostroj, po němž bude následovat taneční zábava slibující české i zahraniční hudební hity až do rána. V pivovaru mysleli také na dopravu. „Řidiči mohou nechat auto doma, k dopravě k nám mohou využít speciálně vypravený pivní motorový vlak z Karlových Varů či historický autobus jedoucí z Plzně,“ vysvětluje Plevka. Podrobný jízdní řád Chodovar Expressů je k dispozici www.chodovar.cz.

***

* Program: 10.00 – 13.00 hodin Netradiční prohlídky pivovaru s hranými scénkami 13.00 hodin Adéla Gondíková + Radek Nakládal, zahrají Plzeňští Heligonkáři 14.30 hodin Slavnostní zahájení letošního ročníku tradičních slavností piva a čestná salva v podání četnictva Habersbirk 15.00 hodin Chodovarka 16.00 hodin Soutěž Pivní rytíř Chodovaru 2009 17.00 hodin Erion - taneční hudba 18.15 hodin Četnická stanice Habersbirk, krátké divadelní představení 18.30 hodin Vyhlášení soutěže Pivní rytíř 2009 19.00 hodin Chodovarka 20.30 hodin Tombola - losování cen 21.00 hodin Turbo – rocková legenda 22.00 hodin Slavnostní ohňostroj 22.15 hodin Rullete Music, taneční hudba, české i světové hity budou znít až do rána

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Kateřina Tauchenová


Chacharek, Řízek, Klaďas, Lašský Vulkán, Březňák, Trubač a další. To je jen malý výčet pivních specialit, které o víkendu představili sládkové regionálních minipivovarů na pátém ročníku Pivních slavností ve Štramberku. Událost si nenechaly ujít tisíce lidí, kteří si mohli pochutnat na medovém, mátovém nebo třeba švestkovém pivě.

Pivní slavnosti poskytly příležitost devíti regionálním minipivovarům ukázat, svá nejlepší zlatavá díla. „Pivovarů se zúčastňuje rok od roku více a návštěvnost je také pokaždé větší. V dnešní době je poměrně hodně pivovarů, kteří podnikají v malém a jsou známy především v tom svém městečku nebo obci, jinak se o nich moc neví. Chtěli jsme proto veřejnost seznámit s těmito pivovary,“ sdělila Simona Grznárová z pořadatelské firmy Relax v podhůří Beskyd. Na štramberském náměstí se tak představily pivovary z Kozlovic, Příbora, Vojkovic, Ostravy nebo Kopřivnice. Jen v sobotu se podle informací Relaxu v podhůří Beskyd mělo vypít na dvanáct tisíc litrů zlatého moku. Specialitou Městského pivovaru Štramberk na těchto slavnostech bylo vanilkové pivo. „Dočkalo se poměrně příznivého ohlasu. Lidé si to samozřejmě dávali spíše na ochutnání, není to konzumní pivo, takže spíše ze zvědavosti,“ dodala Grznárová.

Nečekanou komplikaci vyvolala právě obrovská účast milovníků piva. Některé pivovary zřejmě lehce podcenily žízeň návštěvníků, a tak v neděli už neměli co rozlévat. „Návštěvnost byla tak veliká, možná i rekordní vůbec jakékoli akce, která kdy byla na štramberku. Všechny pivovary měly problém se zásobami. V neděli zřejmě nebude přímo devět pivovarů, bude jich méně, některým totiž došly zásoby piva,“ svěřila Grznárová.

Kromě piva byl k jídlu servírován také pivní guláš, připravovaný na rekordní pánvi. Jedním z největších lákadel festivalu pak bylo vystoupení legendární skupiny Turbo. K poslechu zahrál v sobotu Městský dechový orchestr Kopřivnice a Stanley´s Dixie Street Band. V neděli pak rozeznělo náměstí uskupení .. X .. Band, Šuba Duba Band anebo revivalová skupina Princess – Queen Revival Band. Pro děti byl připraven pivní šašek a pro dospělé různé pivní soutěže.

Video a fotogalerie zde...

Zdroj: Novojičínský deník.cz | Autorka: Věra Růčková


Chcela byť lekárkou, a dnes má dobrý recept proti smädu. Alena Adamcová, manažérka produkcie piva spoločnosti Heineken Slovensko. Vyštudovaná biochemička pracuje s pivom už dvanásť rokov, stále pod jednou značkou. Začala ako technologička v nitrianskom pivovare a dnes riadi produkciu v Hurbanove. "Myslím si, že ako manažérka som iba to, čo som v skutočnosti. Nesnažím sa hrať na nič iné. Pivo spája ľudí a utužuje priateľstvá. Vo výrobe slovo "nedá sa alebo nemožné“ a preto som rada, že som súčasťou takéhoto tímu.

Foto

Rozhodla náhoda

Alenina cesta k pivu bola skôr náhoda než úmysel. Rodáčka z Nitry vyrastala v rodine stavebných inžinierov - medzi rysovacou doskou a projektmi rôznych stavieb. "Napriek tomu som snívala o tom, že budem lekárkou. Videla som svoju budúcnosť v medicíne. Chcela som ísť do Afriky a pomáhať vytvárať nemocnice ako Albert Schweitzer, alebo operovať mozog. To bol môj sen.

Sklamaná z toho, že sa na medicínu nedostala, zamierila na Chemickotechnologickú fakultu STU v Bratislave. Pôvodne tam plánovala zostať rok, a opäť to vyskúšať na medicíne. K tomu už nedošlo. Alena sa stala inžinierkou biochémie a biotechnológie. "Veľmi sa mi tam zapáčilo. Pretože biochémia, biotechnológia a mikrobiológia zahŕňajú aj prípravu sekundárnych metabolitov, čo je základ farmaceutického priemyslu, je tam výroba vína, piva, kyseliny mliečnej a octovej. Kvázi celý potravinársky priemysel na tom stojí,“ hovorí a s úsmevom dodáva: "Dnes som vlastne tej náhode aj celkom vďačná, pretože v medicíne by som sa asi nenašla.

Tam, kde sa varí pivo

Po škole chcela Alena zostať vo svojom odbore a jednou z možností bolo pivovarníctvo.

V Nitre začínala ako technologička. Súčasťou jej práce bola modernizácia zariadení a zavádzanie kvalitatívnych štandardov. "Boli to pionierske časy, keď sa všetko modernizovalo a Heineken zavádzal do výroby v Nitre svoje kvalitatívne štandardy. Bolo to obdobie obrovského nadšenia, kedy sa dalo naučiť takmer všetko. Ako sa robia projekty, ako sa stavajú potrubia, tanky....

To, čo sa ako technologička naučila v Nitre, neskôr zavádzala v Rimavskej Sobote. "Ako technologička musíte podoťahovať všetky veci, naladiť ich, zaviesť ich do života. Výsledkom musí byť pivo vysokej kvality. Neskôr sa podieľa aj na vytváraní samotnej idey, ako nové zariadenie bude vyzerať, aký bude mať výkon, kadiaľ sa bude viesť potrubie. Čiže pri spúšťaní projektov som začínala, neskôr som sa s nimi posúvala k vytváraniu idey, až k riadeniu samotného projektu.

Medzi manažérmi

Do manažérskych kruhov sa Alena zaradila pozíciou manažérky kvality. Zodpovednosť si však začala naplno uvedomovať až keď sa stala manažérkou centrálneho technologického servisu, ktorý zabezpečoval koordináciu kvality medzi všetkými pivovarmi spoločnosti. "Nastúpila som tam mesiac pred svojimi 27 narodeninami. Vtedy to bol taký veľký nádych, či to zvládnem. Bazén, do ktorého vás hodia a musíte sa naučiť plávať. Aj zo strany firmy to bola veľká odvaha a miera dôvery dať tam takého mladého človeka.“ Navyše oddelenie sa v tom čase len vytváralo. Začala sama a postupne si mala vybudovať tím. Zažila tu aj svoju prvú zaťažkávajúcu manažérsku skúšku - dať niekomu padáka. "Bol to človek, ktorý mal na starosti obalové materiály ako kartóny, etikety a urobil niekoľko chýb. Bol to prvý človek, ktorému som takúto informáciu musela podať.

Od kvality k výrobe

Dohliadaním na to, aby pivo malo správnu kvalitu, strávila Alena sedem rokov. Keď sa chcela pohnúť ďalej, musela zmeniť oddelenie. "Presunula som sa na výrobu do Hurbanova. Prvý raz som bola zodpovedná za jednu časť produkcie.“ Ako manažérka výroby dostala na starosť proces od varenia mladiny až k príprave filtrovaného piva pre stačiarne. Musela zvládnuť potrebný objem, v potrebnom čase a v potrebnej kvalite. "Najskôr som sa zaoberala kvalitou a technológiou a teraz som si musela priniesť svoje skúsenosti so sebou a byť zodpovedná za hektolitre a výkon ľudí.

Ďalším pivným krokom bol pre Alenu slad. Jej zákazníkmi sa stali pivovary, ktorým ako manažérka výroby sladu dodávala jednu zo základných surovín na výrobu piva - svetlý slad. "Nie som poľnohospodár, a preto bolo pre mňa zaujímavé učiť sa, ako kvalita jačmeňa ovplyvňuje kvalitu sladu. A celkovo riadiť úplne iný proces, ktorý je omnoho pomalší ako výroba piva. V stačiarni sa linka točí rýchlosťou 42-tisíc fliaš za hodinu, a pri výrobe sladu len klíčenie jačmeňa trvá šesť dní.

Neznamená to však, že do práce mohla chodiť len na ten šiesty deň. Mala na povel strategickú sladovňu, druhú najväčšiu v Európe, a z pohľadu spoločnosti Heineken strategickú v tomto regióne. Stačilo by zanedbať postup a pivovar by nemal z čoho vyrábať.

Žena sládok

Na vrchol výroby piva, do pozície sládka, sa Alena postavila minulý rok v lete. V Hurbanove zodpovedá za výrobu a stáčanie piva s kapacitou takmer dva milióny hektolitrov. Priamo tak kontroluje a ovplyvňuje to, čo dostávame na stôl.

"Moja profesionálna dráha je spojená len s jednou spoločnosťou, a tou je Heineken Slovensko. Je to možno aj kvôli tomu, že tak ako rástla a vyvíjala sa samotná spoločnosť, tak som sa nejakým spôsobom rozvíjala a dospievala aj ja ako manažérka. Moja kariéra nebola len o tom, ukáž čo vieš. Mala som šancu učiť sa v rámci pracovných pozícií, ale aj tréningov a stáží, či už doma alebo v zahraničí.“ Ďalším pivným krokom môže byť pre Alenu riadenie zahraničného tímu. Zatiaľ je to jej nesplnená vízia, o ktorej dúfa, že sa jej v budúcnosti splní.

Rovnako už má aj plán "na staré kolená“. "Bolo by fajn mať vlastnú krčmu, kde by som si vyrábala vlastné pivá. Zákazníci by si tam mohli pozrieť, ako sa to robí.“ Skúsenosti na to má - vie, ako sa zlatý mok vyrába a vie aj ako chutí. Súčasťou jej práce boli hneď od nástupu a aj dodnes sú, ochutnávky piva. Koľko druhov však otestovala? (Smiech) "Tak to skutočne neviem. Keď som bola na školení v Británii a išli sme na prieskum trhu, tam som ochutnala viaceré miestne špeciálne, ale koľko som ich ochutnala celkom, to naozaj neviem.

Dotazník

Ako zvyčajne začínate pracovný deň?

Rannou kávou a cestou autom do práce. Počas nej si zvyknem spievať, rozmýšľam, aký bude môj deň a čo je potrebné urobiť.

Koľko času strávite priemerne v práci?

Podľa potreby.

Čo vás postaví na nohy?

Priatelia, dobrá hudba, tanec.

Ako sa udržiavate v kondícii?

Rada lyžujem, korčuľujem, chodím na spinning. Celkom nedávno som objavila čaro bedmintonu.

Čo vám zdvihne adrenalín?

Ľudská hlúposť.

Pri čom si najlepšie oddýchnete?

Oddychujem pri stretnutí s rodinou a priateľmi alebo dobrej knihe.

Ako si predstavujete ideálnu dovolenku?

Dovolenka pre mňa znamená cestovanie. Najlepšie tak trochu na vlastnú päsť s bedekerom v ruke.

Čo nemáte rada na sebe a na druhých?

Na sebe nemám rada netrpezlivosť. Na druhých škatuľkovanie na základe prvého dojmu, závisť a lenivosť.

Na čom jazdíte a na čom by ste chceli jazdiť?

Najradšej na lyžiach. (smiech) V prípade áut by ma potešila Honda Civic Sport.

Kto je Alena Adamcová

Rodáčka z Nitry vyštudovala biochémiu a biotechnológiu na Chemickej technologickej fakulte STU. Pre spoločnosť Heineken Slovensko pracuje už 12 rokov. Začala ako technologička v pivovare v Nitre, kde mala na starosti modernizáciu výroby. Na stranu výroby prešla v roku 2005, keď sa stala manažérkou výroby piva v Hurbanove. Dnes má na starosti kompletnú produkciu piva v hurbanovskom pivovare.

Zdroj: HN Online.sk | Autor: Vladimír Vanko


Deset tisíc cenově zvýhodněných vstupenek dali do předprodeje organizátoři letošního ročníku slavností pivovaru Ostravar. Ty se uskuteční už příští sobotu 29. srpna.

Foto

Lístek na akci plnou výborné muziky a ještě lepšího piva, na které vystoupí třeba kapely Divokej Bill či Horkýže Slíže, stojí v předprodeji sto dvacet korun. V ceně vstupenky je navíc pro všechny, kterým bylo více než osmnáct let, zahrnuto jedno pivo na slavnostech zdarma,“ sdělil manažer značky Ostravar Michal Útlý s tím, že v den konání akce přijde vstupné na sto šedesát korun.

Předprodej vstupenek probíhá na dvou místech, a to v Pivní pohotovosti nacházející se v sousedství ostravského pivovaru na Hornopolní ulici v centru Ostravy nebo v recepci Radia Čas v Ostravě-Porubě.

Novinkou je také to, že naše vstupenky budou návštěvníkům užitečné i po skončení akce. Pokud si majitel vstupenky zakoupí v první polovině září v obchodní síti Hruška alespoň tři piva Ostravar Bazal, může si použitou vstupenku ze Slavností vyměnit za půllitrovou plechovku piva Ostravar Originál,“ dodal Útlý.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz | Autor: Martin Pleva


Plechovka je sezónním obalem a její prodeje vzrůstají v období letních i zimních dovolených. Tento trend potvrzují i letošní čísla. Kromě obvyklého sezónního nárůstu prodejů je zde ovšem i výrazný meziroční nárůst. V porovnání července tohoto roku a roku předcházejícího se objemy piva prodaného v plechu zvýšily o 28 %. Nárůst táhly zejména prodeje plechovek piva Gambrinus, které jsou za červenec meziročně vyšší o 34 %, ale také Velkopopovického Kozla, tam číslo nárůstu dosáhlo 48 %. Vyplývá to ze statistik Plzeňského Prazdroje za měsíc červenec.

Letos dává mnoho Čechů přednost tuzemské dovolené před leteckými zájezdy. A pokud jede rodina na dovolenou autem, v kufru většinou nechybí plechovka českého piva. Proto jsme zaznamenali v červenci příznivé nárůsty prodejů plechovek zejména u značek Gambrinus a Velkopopovický Kozel,“ říká Petr Skopalík z Plzeňského Prazdroje.

Foto

Celkově představují plechovkové prodeje přibližně 3 % celého pivního trhu. Pokud lidé nejednou na dovolenou, dávají přednost pivu čepovanému, eventuelně balenému v tradičních skleněných vratných obalech.

Největší zájem je o půllitrové balení, kterého se prodá bezmála 75 %, na třetinky zbývá 25 %. Čísla potvrzují plechovky jako typicky dovolenkový obal, po kterém sahají spotřebitelé třeba při cestě autem na dovolenou. Plech je zároveň vnímán jako obal pro prémiová piva.

Podle průzkumu agentury Simply5 vnímá jednoznačně nejvíce Čechů jako tradiční obal pro kvalitní česká piva vratnou skleněnou láhev. Z hlediska vnímání kvality se umístily druhé právě plechovky. Naopak plastové PET lahve vidí spotřebitelé jako obal pro levná piva nižší kvality.

Pivo v plechu má podle spotřebitelů několik zásadních výhod. Snadno se díky minimu obalového materiálu a jeho dobré vodivosti chladí, takže rychleji lze dosáhnout požadované teploty. Obal sám o sobě je lehký, takže usnadňuje transport a oproti PET lahvím poskytuje pouze takový objem, na který je pivař zvyklý, dá se vypít najednou a pivo nezvětrává. Navíc se lépe hodí k prémiovějším značkám.

Raritou českého trhu je embosovaná plechovka piva Pilsner Urquell, která obsahuje 3D reliéf s logem.

Ačkoliv celkové objemy plechovkového piva představují přibližně pouze 3 % celého pivního trhu (6 % v segmentu balených piv), v létě se jejich podíl oproti běžnému měsíci v roce zdvojnásobí.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Pivaři se musejí připravit na novinku: ačkoli má pivo na plastové PET lahvi etiketu českého pivovaru, úplně české není.

Značky Klasik a Primus, které prodává v plastu Plzeňský Prazdroj, a značka Starobrno od skupiny Heineken se vaří i stáčejí v zahraničí. LN to potvrdili zástupci obou zmíněných pivovarů.

Kdo si tedy chce v obchodě koupit ryze české pivo, ať sáhne raději do regálu po klasické skleněné lahvi. „Piva Klasik a Primus v PET lahvích stáčíme v Maďarsku, kde je také vaříme,“ říká mluvčí Prazdroje Jiří Mareček.

Pivo těchto dvou značek se vyrábí v pivovaru Dreher v Budapešti. „Převážení těchto levných značek z Čech by bylo neekonomické,“ upozorňuje mluvčí Mareček na skutečnost, že Prazdroj nemá v Česku stáčecí linku na plastové lahve.

Podobně je to s dvojicí Starobrno a Zlatopramen, které prodává v plastových „maxilahvích“ společnost Heineken.

Zlatopramen se v Ústí nad Labem vyrábí. Dováží se pak na Slovensko do Hurbanova, kde Heineken stáčí pivo do plastu. „Starobrno se vyrábí přímo na Slovensku. Ale náš vrchní sládek ve Starobrnu Tomáš Pluháček garantuje, že jsou použité stejné ingredience, recept i postup. Licenční Starobrno se tak neliší od toho brněnského,“ ujišťuje mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová. Firma si prodeje piva v plastu pochvaluje. „Po třech měsících, kdy jsme maxilahev uvedli na trh, jsme dosáhli šesti milionů prodaných lahví,“ uvedla Eliášová. Větší počet z nich tvoří Zlatopramen, který se distribuuje v plastu po celém Česku, Starobrno v tomto obalu je dostupné pouze na Moravě.

Piva v licenci se vyrábějí po světě běžně,“ řekl LN ředitel Svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý. Podle něj je běžné i to, když se pivo v tuzemsku vyrábí a v zahraničí stáčí.

Licenčně se například vyrábí pro místní trh Prazdroj v Polsku a Rusku, Kozel v Maďarsku a Gambrinus na Slovensku. Budvar pak neměl léta stáčírnu na plechovky, tak vozil pivo do Rakouska, kde ho plechovkoval pro místní i český trh,“ dodal Veselý. To, aby se „české pivo“ v zahraničí i vařilo, je ale letošní novinka. Pivovarské skupiny běžně jednotlivé značky „sestěhovávají“ do jednoho pivovaru. Takto například dopadl Braník, který se vaří ve smíchovském Staropramenu nebo Hostan, jenž ze zrušeného znojemského pivovaru přesunul Heineken do Starobrna. Běžné jsou pak licence – belgická Stella Artois určená pro český trh se licenčně vaří přímo ve smíchovském pivovaru Staropramen. Pivovary se nicméně dušují, že „zahraniční české pivo“ z Maďarska či ze Slovenska je stejné jako tuzemské. „Klasik je Klasik, vaříme stejnou technologií, stejnými postupy a při zachování stejného receptu jako v Česku,“ řekl mluvčí Prazdroje Jiří Mareček. Podle Jana Kočky, majitele minipivovaru ve Varnsdorfu a provozovatele serveru Svět piva, zahraniční výroba u levných piv tolik nevadí. „Při dnešních technologických postupech se dá udělat pivo tak, že cílová klientela levných piv to nepozná,“ řekl LN Kočka. Podle něj pivo může utrpět spíše dlouhým převážením a špatným skladováním u supermarketů. PET lidi chápou jako levné pivo.

S pivem prodávaným v PET lahvích ve velkém začal Heineken se značkami Zlatopramen a Starobrno v květnu. Před čtrnácti dny se k nim pak připojil Plzeňský Prazdroj. Podle průzkumu agentury Simply5, který mapuje vnímanou kvalitu piva v jednotlivých baleních, jsou PET obaly chápané jako příležitostný obal pro laciné pivo.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Malý


Jedinečnou příležitost ochutnat nové pivo Chotěboř spojenou s kulturním odpolednem je připraveno na dnešek na náměstí T. G. Masaryka v Chotěboři.

Přichystala ji společnost ROSS Holding, která pivovar v Chotěboři postavila. Pivovarské odpoledne má podtitul Chotěbořáci sobě! V programu totiž budou vystupovat právě Chotěbořští pro Chotěbořáky.

Vítáni jsou ale i milovníci piva z celé Vysočiny a také na děti se v programu pamatuje. Vstup je zdarma. Odpoledne, které začíná ve 14 hodin, bude moderovat Petr Palovčík, a začíná se vystoupením mažoretek. Pak následuje hudební vystoupení čtyřicetihlavého Dechového orchestru ZUŠ Chotěboř. Hrát bude skladby různých žánrů od světových muzikálů přes jazz po klasickou dechovku.

V průběhu odpoledne budou na náměstí probíhat také soutěže pro děti a výtvarné dílny. V 15.10 hodin ovládnou na čtvrt hodiny náměstí ochotníci ze SCHODu, kteří ve třech výstupech předvedou tematické etudy z pivní historie. Druhý a třetí krátký výstup ochotníků je plánován na 16.40 a 18.10 hodin.

Žánrově pestré odpoledne ovšem přinese kromě dechového orchestru také mladou bluesrockovou dívčí kapelu Czech Frogs, další lahůdku slibuje i vystoupení od 17 hodin se skupinou DETTO. Od 18.30 hodin vystoupí na náměstí rocková formace z Nové Vsi u Chotěboře nazvaná Rock Back, kterou v 19.45 hodin vystřídá Zatrestband s kapelníkem Petrem Píšou.

A o efektní zakončení celého dne se postará Leo Válek z Ledče nad Sázavou, který připraví ohňostroj.

Zdroj: Havlíčkobrodský deník.cz


Na Kladensku byl chmel běžně pěstovaný například na severu Slánska nebo u Zlonic.

Foto

Pivovarnictví na území České republiky má dlouholetou tradici. První zmínky o výrobě piva pocházejí už z roku 1088 a nacházejí se v nadační listině kostela na Vyšehradě. Přes všechny tyto skutečnosti produkce piva kolísá. Svého zatím nepřekonaného vrcholu dosáhla v roce 1992, kdy se z sedmdesáti pivovarů vyexpedovalo rekordních téměř 19 a půl milionu hektolitrů chmelového moku.

Stejně zajímavá jako celá historie piva je i minulost česání chmelu a jeho dalšího zpracovávání. Dříve se zelené zlato česalo ručně, každý česač měl svou řadu rostlin, kterou obratně čistil. Musel otrhat šištičky bez listů a hlavně se stopkami. Množství natrhaných šištiček se měřilo na čtvrťáky neboli věrtele. Od známých Starců na chmelu doba pokročila a úlohu česačů převzala technika. Dnešní česání mají na starosti česačky, které obsluhují většinou najatí brigádníci.

Na Kladensku byl chmel běžně pěstovaný například na severu Slánska a u Zlonic. V současné době je na území celého Kladenska pouze asi 100 hektarů zemědělské půdy osázených chmelem. Jedním ze tří pěstitelů je Karel Bratschetl z Bílichova, který vlastní 44 hektarů chmelnic právě ve známé tradiční lokalitě u Zlonic, ve Šlapanicích, jenž odhaduje, že letošní sklizeň zeleného zlata bude dobrá.

Začínáme česat ve čtvrtek 20. srpna. Podle mého odhadu, budeme do čtrnácti dní s prací hotovi. Na sklizni se bude podílet celkem pětapadesát lidí a šest traktorů. Letos vydatně pršelo a to je pro chmel dobře, takže sklizeň bude podle mého názoru dobrá. Na Zlonicku máme občas se srážkami problémy, jelikož jich je málo,“ vysvětluje pěstitel, který si ještě pamatuje dobu, kdy bylo na jen na Zlonicku 126 hektarů půdy osázených chmelem.

Výměra se postupně zmenšovala, až jsem skončil na té současné. Očesaný chmel putuje do pásové sušárny, kde se šišky usuší na deset procent vlhkosti. Pěstuji odrůdu žateckého poloraného červeňáku a v loni jsem vysázel na zkoušku pět hektarů hrubší odrůdy premianta,“ popisuje Karel Bratschetl.

Největší hrozbou pro český pivní průmysl jsou podle pěstitele, který nejraději pije plzeň, velké monopoly, jež malé pivovary skupují. Na své 48hektarové výměře začne sklízet také družstvo Agros Vraný, kde má chmel na starosti Roman Javořík.

My začínáme česat v pátek 21. srpna. Myslím si, že letošní sklizeň bude dobrá. Minimálně na úrovni loňské úrody. Česat budeme tak čtrnáct až patnáct dní,“ informoval pěstitel chmele Roman Javořík.

Zdroj: Kladenský deník.cz | Autor: Daniela Řečínská


Vítej, pocestný. Tady ti bude dobře. Nacpeš si panděro?“ ujímá se mě hospodský. Dal jsem si jen specialitu z pivovaru – kvasnicové nefiltrované pivo. Za to jsem si při odchodu vysloužil od krčmáře radu: „Musíš víc loupit, pacholku. Kdo má plný měšec, naplní si i teřich!

Středověká krčma v Dětenicích je zařízena v pivovarských sklepích opravdu autenticky. Tomu se snaží přihrávat i chování personálu. Má dobové oblečení, všem příchozím tyká a chová se k nim s mírnou obhroublostí.

Teď už o tom většina návštěvníků cosi tuší, o zdejší krčmě už mnozí slyšeli. Zpočátku se stávalo, že dámy zarývaly nehty do stolu a některé se i zvedly a odešly, když je krčmář oslovil. Museli jsme najít tu správnou míru, abychom se nikoho nedotkli,“ komentuje dění v krčmě kastelánka dětenického zámku Iva Fialová. Hospoda se plní už krátce po otevření. Plní ale nenaplní. Sedm set míst je uvnitř a dalších 150 venku.

Foto

Do daleka se roznesly pověsti o dětenické krčmě, leč ta je pouze doplňkem toho, co se už rozbíhá a co by mělo zanedlouho ve zdejším resortu převažovat – zábavné programy pro malé i velké.

Pro děti se pořádají pravidelné pohádkové neděle v zámeckém parku. Princezny, vodníci čarodějnice v chaloupce na kuří noze, mágové a čerti.

Pro každého, kdo absolvuje soutěže odvahy a zručnosti, má na závěr Sněhurka diplom. Před dvěma týdny se tu odehrála Bitva o Dětěnice. Batalion sv. Martina s těžkooděnci, kanonýry a s dalšími středověkými bojovníky předvedl celodenní podívanou, doplněnou o jarmark a další atrakce.

Foto

Dvaadvacátého srpna bude Hon na čarodějnice, kde středověká inkvizice předvede celý svůj repertoár. Inkviziční procesy, mučení, upalování. Kromě toho se v parku bude věštit, k dostání budou čarodějnické potřeby.

Následovat bude Festival středověké hudby, Konec pohanského léta, aneb Strašidelné Dětěnice.

Všechno to vyvrcholí zvláštními programy – zase pro malé i velké – na Silvestra. V krčmě, v pivovaru i na zámku.

Překrásný je i zámek

I když se v dětenickém resortu zrovna žádná zvláštní podívaná nekoná, je tam toho k vidění dost.

Překrásný je samotný zámek. Muselo to stát hodně peněz a hlavně úsilí, než současní majitelé, rodina Ondráčkova, udělali z někdejšího pasťáku znovu barokní skvost. Nešlo jen o stavební úpravy, aby se z tělocvičny nebo ze školních záchodů opět staly reprezentační prostory. Noví majitelé především vyhledali a vrátili do zámku nemalou část původního mobiliáře a zcela unikátní kusy z tamních sbírek.

Můžete si také prohlédnout středověký pivovar, kde se vaří a hýčká „pivo lásky“ dle receptu rytíře Artura z počátku 14. stol. V krčmě jsou večerní představení ukazující „šokující středověk“. Jsou tak autentická, že někteří hosté horečně shledávají v paměti zapomenuté modlitbičky, aby unikli „hrůzám“, které nad nimi visí.

Foto

Napřesrok budou k vidění stáje a drezúra holštýnských koní a už v zimě by měl být v provozu hotel se spaním na slámě a se strašidelným hřbitovem pod okny.

Nevíte o někom, kdo by nám tu dělal výra?“ zeptal se mě s úsměvem ředitel dětenického resortu Petr Jindrák, když mi ukazoval, jak bude zanedlouho nový objekt vypadat. Maltézská stopa a loupeživý rytíř Artur

Dějiny dětenického zámku sahají do 11. stol. Tehdy to byla tvrz. Kromě loupeživého rytíře Artura, který pil pivo lásky a prznil panny z okolních vsí, patřilo sídlo samým významným osobnostem.

Beatrice Zilvarová z Pilníkova prý byla nejkrásnější českou šlechtičnou. Jiří Křinecký z Ronova unikl po Bílé hoře popravě na pražském Staroměstském náměstí útěkem do Saska. Po něm držel zámek Albrecht z Valdštejna a po řadě dalších majitelů připadly Dětenice řádu maltézských rytířů.

Zejména velkopřevor Othenius Lichnovský se zasloužil o zvelebení zámku. Nejen jeho přestavbou (ze dvou předsazených balkónů, porticů, byl jeden zbořen, neboť do pasťáku by neprojelo auto s uhlím), ale i obohacením sbírek. Unikáty, které v Česku jinde nenajdete, jsou např. kanóny svatojánských rytířů ze 16. století, vylovené u řeckého ostrova Rhodos. Jejich navrácení do sbírek zámku, který je na seznamu kulturních památek, je rovněž zásluhou dnešních majitelů.

Zámek není jen muzeem. Můžete tam oslavit svatbu, uspořádat vědecké symposium nebo firemní brainstorming (večírek).

Zdroj: Novinky.cz | Autor: Bohuslav Borovička, Právo


Krize? Pivo se pije čím dál víc

[sobota, 15. srpen 2009]

Krize se pivovarů v kraji nedotkla, vyrábějí více než loni.

Za posledních sedm měsíců jsme vyrobili o devatenáct procent piva více než minulý rok. Přitom červenec byl pro nás měsíc s historicky největším výstavem,“ uvedl ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Pivovar v červenci uvařil 41,2 tisíc hektolitrů. Havlík odhaduje, že za celý rok to bude 360 tisíc hektolitrů. „Loni jsme vyprodukovali tři sta osmnáct tisíc hektolitrů,“ dodal Havlík. Pivovar za sedm měsíců vyrobil téměř 214 tisíc hektolitrů. Ve stejném období loni to bylo 180 tisíc hektolitrů. Ředitel Svijan přičítá úspěch tomu, že se pivovaru daří rozšiřovat distribuci piva i do jiných regionů, kde získává další zákazníky. Svijanské pivo znají už lidé na Moravě, ve středních i jižních Čechách, ale třeba i na Plzeňsku. Pivovar nepasterizuje pivo, sudy ani lahve. To také ředitel přičítá jeho zvyšující se oblibě.

Lidé se zajímají o levnější piva

Kvůli větší produkci musel letos pivovar rozšířit své prostory. V únoru nechal vybudovat nový sklep s kvasnými káděmi a ležáckými tanky. „Ve Svijanech přibylo dvanáct ležáckých tanků. Každý má kapacitu 630 hektolitrů,“ uvedl Ondřej Paclt, mluvčí společnosti Syner. Po přestavbě pivovar rozšířil svoji výrobní kapacitu na 400 tisíc hektolitrů.

Také libereckému pivovaru Hols Vratislavice stoupl letos prodej. Také tam v červenci pokořili rekord. Vyrobili 16,5 tisíc hektolitrů. „Byl to výjimečný měsíc. Výstav byl mnohem větší než za celý půlrok, když jsme v roce 2000 začínali,“ přiblížil ředitel vratislavického pivovaru Petr Hostaš.

Podle něj se krize projevuje v tom, že lidé mají větší zájem o levnější nízkostupňová piva. Přesto ani méně obvyklá piva nezavrhují. Pivovar například vůbec poprvé expedoval polotmavé pivo v sudech. „Překvapilo mě, že mají lidé zájem o zajímavé chuti i v restauracích,“ doplnil Hostaš.

Vyšší produkci hlásí také Pivovar Rohozec. „Ve srovnání s loňskem o deset procent větší. Kdyby nebyla krize, vyrobili bychom ještě víc,“ uvedl ředitel pivovaru František Jungmann. Předpokládá, že pivovar za rok vyrobí 60 tisíc hektolitrů. Loni to bylo o 7 tisíc hektolitrů méně.

Zatímco podle statistik v zemi roste poptávka po lahvových pivech, ve Svijanech tento trend zatím nepozorují. Ze 62 procent expedují pivo v sudech, ve 37 procentech v lahvích a zbytek připadá na plechovky a soudky. Podle ředitele pivovaru Hols se krize projevuje zejména ve skutečnosti, že si restaurace stěžují na menší zájem o točená piva. „Myslím si také, že stagnace sudového piva je daná tím, že ty klasické hospody už nejsou tak časté,“míní ředitel Hostaš. „Lidé možná více šetří, ale potřeba si o problémech popovídat u piva stále trvá,“ doplnil ředitel Svijan.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Adam Pluhař


«« « Strana 893 z 1085 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI