Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pošumavské pivovary

[sobota, 23. červenec 2011]

Počátkem července vyšlo druhé vydání encyklopedické publikace Pošumavské pivovary autora Mgr. Tomáše Cihláře, která zachycuje detailní historii 50 pivovarů a pivovárků, které na Klatovsku a Sušicku vařily ještě po zrušení propinačního zákona v roce 1869. První vydání v roce 2003 bylo téměř okamžitě rozebráno. Druhé vydání má upravenou textovou část, obměněnou fotodokumentaci a rozšířenou barevnou obrazovou přílohu. Součástí je samozřejmě i aktualizovaný katalog starých pivních lahví s litými nápisy. Skutečnou lahůdkou je především 36 detailních barevných fotografií těch nejvzácnějších pivních lahví nasnímaných originální technikou. Kniha je určena nejen zájemcům o historii pivovarnictví či sběratelům různých pivovarských předmětů, ale i široké laické čtenářské veřejnosti. Cena publikace je 399,- Kč (+ poštovné a balné). Kniha bude zaslána v bezpečné bublinkové obálce.

Objednávky na těchto kontaktech: Samot44@seznam.cz, 606 494 996

Zdroj: Anonce knihy | Mgr. Tomáš Cihlář autor a vydavatel publikace

Pošumavské pivovary

[pi] 13:20 [permalink] [reaguj]


Poté co výrobu Vyškovského piva převzala společnost CBIC (CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY a.s.) se již více a to kladně začíná mluvit o kvalitě vyškovských piv. Jedním z cílů bylo skutečně úzkostlivě dbát na kvalitu.

Pravidelní vyznavači vyškovského piva to ví, ale je ještě stále velká skupina lidí, kteří dlouho místní pivo nepili. Aby i oni měli možnost zkusit, jak si na kvalitu hledí nový provozovatel, uskutečnily se oslavy 100 let od postavení pivovarských sklepů přímo na náměstí. Oslava se konala 13.7.2011 ve spolupráci s Městským kulturním střediskem za doprovodu místní kapely Lament.

Pod heslem „Slavte s námi“ byly ceny piv více jak symbolické. Vyškovská desítka za 10,- Kč, oblíbený Džbán za 11,- Kč a Vyškovský Březňák logicky za 12,- Kč. Nabídku doplnilo povedené a chuťově vyvážené nealkoholické pivo Alkostop a točená limonáda, taktéž z produkce pivovaru.

Při té příležitosti byl mezi návštěvníky, kterých se odhadem sešlo okolo 300 uskutečněn průzkum. Z něj vyplynulo, že současná chuť vyškovského piva je výborná, což označilo 98% dotázaných! Jediné výhrady se týkaly dlouhé fronty na pivo a to, že pivo bylo teplejší než by bylo vhodné. Organizátor Roman Holoubek z nové společnosti se tímto dotyčným omlouvá a slibuje, že se příště polepšíme.

Až nevídaně pozitivní výsledek průzkumu nás utvrzuje, že jsme se v kvalitě piva vydali správným směrem a dává nám naději, že místním není jedno, co se stane s pivovarem a že se začíná projevovat hrdost na staronové Vyškovské pivo. A tak doufáme, že jedinou zásadní výtku uslyší i provozovatelé restaurací. Tou výtkou je malá dostupnost Vyškovského piva ve Vyškově a okolí.

Navazujeme na to nejlepší z tradice vyškovského pivovarnictví … okoštujte, CZECH BEVERAGE INDUSTRY COMPANY, a.s.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Vyškov | Autor: Roman Holoubek


Pivní stezkou po Krkonoších

[čtvrtek, 21. červenec 2011]

Zajímavým cykloturistickým tipem může být takzvaná Pivní stezka se startem i cílem v turistickém centru západních Krkonoš.

Začátek je na Novém Světě, u hotelu Motejlek. Odtud vede přes Anenské údolí kolem sedačkové lanovky na Čertovu horu, přes řeku Mumlavu a po zelené k rozcestí na Ručičkách. Pokračuje se na Dvoračky, sjezdem do Sedla pod Dvoračkami a na Rezek.

Odtud Pivní trasa pokračuje stále po zelené. Za Hejlovem na rozcestí dojde ke změně, po fialové vlevo až na hlavní silnici u řeky Jizery. Dále opět vlevo a za Hradskem - leží vpravo za řekou - se dejte vpravo přes starý most. Po úzké silnici krátce vystoupáte a napojíte se na žlutou, která účastníky zavede ke zřícenině hradu Nístějka, postaveného ve 13., nejpozději ve 14. století.

Po prohlídce pokračujte dále po žluté. Kamenitá cesta není v dobrém stavu a kola možná z části povedete. Prudké stoupání však vzápětí vystřídá lepší cesta a výše můžete odbočit vpravo k Dykově skále - je značeno. Cestou pak, již mírným stoupáním, pokračujte až do Vysokého nad Jizerou.

Tady je možné zastavit se v místním Vlastivědném muzeu se zajímavými expozicemi, věnovanými místnímu divadlu, zdejšímu rodákovi Vincencu Kramářovi i lyžařství na Vysocku. Přes náměstí pak vede trasa přímo, kolem lyžařského areálu v Šachtách až do Pasek nad Jizerou. Zde lze navštívit Památník zapadlých vlastenců, který je věnovaný písmákovi a houslaři Věnceslavu Metelkovi. Zpět do výchozího bodu se jede po modré, takzvanou Planýrkou, až k rozcestí na Mýtě. Do centra Harrachova je pak jen kousek.

Délka trasy je 45 kilometrů s převýšením 865 metrů. Z mnoha míst poskytuje krásné výhledy do okolní krajiny, po cestě je i dostatek příležitostí k občerstvení. Podrobný popis naleznete na www. harrachov.cz

Zdroj: Krkonošký deník | Autor: Aleš Vaníček

http://krkonossky.denik.cz/zpravy_region/pivni-stezkou-po-krkonosich20110721.html


Perun: nové pivo z Uherského Brodu

[čtvrtek, 21. červenec 2011]

Uherskobrodský pivovar Janáček přichází s letošní druhou novinkou – poctivou desítkou PERUN, která jistě potěší všechny milovníky tradičně vyráběných piv. Počínaje dneškem mohou toto nové pivo ochutnat konzumenti ve dvou stovkách hospod a restaurací ve Zlínském kraji.

Výčepní pivo PERUN vaří uherskobrodští sládci na výslednou stupňovitost 10,2 %, obsah alkoholu činí 4,3 % obj. Zatím se stáčí pouze do sudů a stejně jako ostatní sudová piva z tohoto pivovaru neprochází pasterizací.

Při výrobě piva PERUN používáme metodu tzv. studeného chmelení. To znamená, že kromě standardního trojitého chmelení na varně přidáváme ještě speciální čtvrtou a pátou dávku hlávkového chmele odrůdy Žatecký poloraný červeňák v pozdější fázi výroby za studena. Pivo tím získává výraznější, přesto stále lahodnou hořkost a jemné chmelové aroma,“ uvádí Lukančo Trifončovski, sládek Pivovaru Janáček. Dodává, že PERUN se vyrábí tradiční technologií, kdy pivo kvasí na otevřené spilce a dozrává v ležáckých tancích, za použití moravského sladu a českého chmele. Pivovar Janáček nepoužívá cylindrokonické tanky (jednofázové kvašení), ani technologii HGB (ředění piva vodou na výslednou stupňovitost).

Název piva je odvozen od nejmocnějšího boha ve staroslovanské historii, kdy byl PERUN označován za boha bouře a deště, hojnosti a úrody.

Pro Pivovar Janáček je PERUN již druhou letošní novinkou ve vyráběném sortimentu, na jaře uvedl na trh tmavý ležák PATRIOT. Velkému úspěchu se těší také vídeňský ležák KOUNIC, který pivovar vaří od podzimu 2009 a který si od dubna tohoto roku mohou spotřebitelé zakoupit také v lahvích.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery Trade


Chinaski vařili pivo pro Pilsner Fest

[čtvrtek, 21. červenec 2011]

Po loňských Třech sestrách se do plzeňského pivovaru vydala kapela Chinaski, aby asistovala sládkům při vaření várek piv Pilsner Urquell a Gambrinus pro letošní Pilsner Fest a dohlédla na kvalitu piva, které budou její členové pít spolu s návštěvníky při svém vystoupení na festivalu. Roli sládků přímo na varně přijali také dva plzeňští rodáci: herec Pavel Nový a moderní pětibojař, olympionik Michal Michalík, kterého doprovodil jeho reprezentační kolega David Svoboda. Přítomna byla i náměstkyně primátora města Plzně Eva Herinková.

Foto

Na konci srpna se spolu s branami Prazdroje otevřou festivalovým návštěvníkům i výčepní kohouty jak s klasickými, tak s nefiltrovanými variantami piv Pilsner Urquell a Gambrinus, o které je pokaždé velký zájem. Vloni přijelo na Pilsner Fest rekordních 50.000 návštěvníků, kteří tu vypili přes 150.000 piv, proto se plzeňští sládci na festival pečlivě připravují.

Členové skupiny Chinaski společně se dvěma plzeňskými rodáky hercem Pavlem Novým a olympionikem Michalem Michalíkem i náměstkyní primátora města Plzně Evou Herinkovou nejprve navštívili varnu Pilsner Urquell. Zejména Pavel Nový s moderními pětibojaři Michalem Michalíkem a Davidem Svobodou zde pečlivě zkoumali barvu i čirost mladého piva a ochutnali várku piva určenou pro konzumaci na Pilsner Festu. Poté se všichni přesunuli na varnu Gambrinus, kde zkontrolovali várku piva Gambrinus. Nakonec členové skupiny zazvonili symbolicky na zvon, kterým se oznamovalo v minulosti ukončení varního procesu piva

Celá naše kapela patří mezi fanoušky Prazdroje a během koncertů prakticky nic jiného nepijeme. Proto jsme velice rádi přijali pozvání do plzeňského pivovaru, zvlášť abychom splnili tak zodpovědnou roli. Stejně jako dobrá muzika je totiž při koncertě důležité, aby posluchačům chutnalo. Těšíme se, že se na Pilsner Festu společně dobře pobavíme. Na Pilsner Festu zahrajeme průřez naší tvorbou a fanoušci se mohou těšit na naše největší pecky,“ vzkázala fanouškům hudby a piva skupina Chinaski.

Pivo se vařilo právě dnes kvůli tradici, která se udržuje už od doby prvního sládka pivovaru Josefa Grolla. První várku uvařil 5. října 1842 a poprvé se čepovalo podle záznamů z kronik o pět a půl týdne později na svatomartinském výročním trhu. „Stále používáme stejné suroviny a dodržujeme tradiční postup při vaření, kvašení a dokvašování piva. Proto jsme vařili pivo právě dnes, aby bylo na Pilsner Fest řádně uzrálé a mělo všechny vlastnosti, kvůli kterým ho pivaři milují,“ řekl Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Na Pilsner Fest se těší i herec Pavel Nový. „Zpestřením festivalu bude letos i Běh pro Paraple v Plzni, což je taková moje srdeční záležitost, u které nechci chybět. Závodníci by po doběhu měli mít možnost napít se dobrého piva, proto jsem přijal pozvání do pivovaru, abych dohlédl na vaření várky, a udělal jsem to opravdu poctivě!,“ řekl s úsměvem Pavel Nový.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1001%22%3EChinaski


Vratislavické pivo: A přece se točí!

[středa, 20. červenec 2011]

Pýcha severočeského pivovarnictví vzniklá za jediný rok na zelené louce zažila sice krušné chvilky, ale dnes opět vaří.

Foto

Pivo, to kdysi nebyl jen chladivý zlatý mok na zahnání večerní žízně. Byla to známka prestiže. Města s várečným právem, tedy dekretem lenního pána, který dovoloval měšťanům vařit pivo, měla v tomto oprávnění kromě značných finančních zisků samozřejmě i jakýsi městský „národní poklad“. A Liberec nebyl žádnou výjimkou.

Od Gallase až po znovuzrození

Liberecký obecní pivovar si právováreční Liberečané postavili roku 1599 přibližně tam, kde dnes stojí obchodní centrum Forum. Liberec dostal právo vařit pivo spolu s městským znakem od císaře Rudolfa II. roku 1560. Várečné právo potvrdil i Kryštof z Redernu roku 1612.

Už o deset let později jej ovšem zrušil Albrecht z Valdštejna a nechal postavit pivovar vlastní, panský. Stával tam, kde je dnes palác Adria v Rumunské ulici. K němu samozřejmě musela patřit pivnice. Kromě třetinek i půllitrů libereckého piva zde měli specialitu – dvojitý tuplák. Nádoba s obsahem dvou litrů vážila něco přes tři kilogramy a byla vyhrazena pro fyzicky zdatné pijany.

Koncem 19. století byl takzvaný Pivovar hraběte Clam–Gallase zbořen a za své vzala i pivnice. Na vině bylo údajně zastaralé technické vybavení.

Ale nepřipadalo v úvahu, že by se zde pivo přestalo vařit úplně – a v tu chvíli vstoupily do hry Vratislavice. Právě zde měl vyrůst pivovar zcela nový, vystavěný na zelené louce a vybavený tím nejlepším a nejmodernějším vybavením, co si jen sládek může přát. Hlavním důvodem, proč zvolit právě Vratislavice, byla zdejší mimořádně čistá a kvalitní voda.

Již roku 1872 se ve společenské příloze libereckého plátku Reichenberger Zeitung objevily nabídky na prodej prvních akcií zatím neexistujícího pivovaru.

Za Společností libereckého pivovaru a sladovny ve Vratislavicích, která měla stavbu na starost, stáli tak vlivní a zámožní lidé, jako byl textilní magnát baron Johann von Liebieg, majitel frýdlantského panství Eduard hrabě Clam–Gallas, vratislavický továrník Ignaz Ginzkey nebo předseda Obchodní a živnostenské komory v Liberci Franz Siegmund. Za jeden jediný den se prodalo neuvěřitelných 3000 akcií pivovaru.

Stavba se rozběhla na jaře 1873, a to přímo zběsilým tempem. Do hal, které ještě ani nebyly dostavěné, se již instalovalo moderní pivovarské zařízení. Na podzim přijíždí do Vratislavic bývalý ředitel měšťanského pivovaru v Plzni Hájek, aby se ujal vedení nového podniku, a 22. ledna 1874 byla novostavba slavnostně uvedena do provozu.

Foto

Díky věhlasnému plzeňskému sládkovi a modernímu vybavení se vratislavické pivo těšilo nebývalému zájmu, který daleko přesáhl hranice Čech a vratislavické pivo se dostalo třeba až pod mlsné nosy Vídeňanů. A pivovar vzkvétal. Vyhnul se mu osud, který potkal po roce 1948 mnoho malých pivovarů na severu Čech i jinde, to jest zánik nebo sloučení do větších pivovarnických molochů, a výroba vytrvale stoupala.

Po revoluci proudil z vratislavického pivovaru Vratislav, než byla výroba roku 1998 zastavena. O renesanci pivovaru se postarala až roku 2000 společnost Pivovary HOLS, která zde všemu navzdory dosud vyrábí a čepuje známého Konráda. Nezbývá než spolu s ním prohlásit: A přece se točí... a snad bude točit i nadále.

Zdroj: Liberecký deník | Autor: Matyáš Taller

http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/vratislavicke-pivo-a-prece-se-toci20110720.html


V sobotu se Pražané mohou příjemně osvěžit na prvním ročníku festivalu pivních speciálů Beerketa 2011. Program začíná od 11 hodin na baseballovém stadionu v Praze na Markétě.

Svou účast přislíbilo deset českých i zahraničních pivovarů. Mezi nimi také nejstarší pivovar na světě Weihenstephan z Německa, kousek od Mnichova. Na čepu budou mimo jiných piva z pivovarů Matuška (Broumy), Richter Brewery (Praha), Klášterní pivovar Strahov (Praha), Brew Dog (Skotsko), Pivovar Kocour (Vardnsdorf), Šumavský minipivovar (Vimperk), Zámecký pivovar Chyše, Jihoměstský pivovar (Praha), Tramway (Praha).

Kromě degustace piva mohou zájemci vyzkoušet také baseballové dovednosti pod dohledem extraligových hráčů Kotlářky. Vstupné je 150 Kč. Za tuzemské pivo 0,4 litrů zaplatí návštěvníci 40 Kč, za zahraniční pak 80 Kč.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Lucie Poštolková

http://www.novinky.cz/cestovani/239545-v-sobotu-se-v-praze-kona-festival-pivnich-specialu.html?ref=boxE


Památkáři krotí radnici za pivovar

[středa, 20. červenec 2011]

Nesouhlasíme s výstavbou parkovacího domu v areálu bývalého pivovaru ve Znojmě. Takový vzkaz poslali krajští památkáři představitelům Znojma.

Kromě garáží se památkářům nelíbí ani plány na lanovku, množství střešních vikýřů či využití lokality pro bydlení. Písemné vyjádření zaslali představitelům Znojma.

Pokud by město chtělo pokračovat v koncepčním rozvoji bývalého pivovaru, mělo by splnit několik základních podmínek. Musí dořešit úpravy prostor okolo rotundy, zpracovat standardní stavebně historický průzkum pro objekty prohlášené za kulturní památky, zvláště na bývalou sladovnu,“ sdělil náměstek ředitele brněnského pracoviště Národního památkového ústavu Zdeněk Vácha.

Zásadní výhrady pak památkáři mají k zamýšlenému parkovacímu domu či využití budov pro občanské bydlení. „Novostavbu parkovacího domu při ulici Přemyslovců, která je v ploše bývalé klášterní zahrady, považujeme za nepřijatelnou. Stejně tak byty v areálu,“ doplnil Vácha.

Památkáři se pozastavují i nad úmyslem města vybudovat lanovku z pivovaru na Hradiště. „Považujeme ji za problematickou, a to zejména na protilehlé straně. Jde o stavební záměr, který zvláště stanicí na Hradišti přesahuje zadání územní studie,“ vysvětlil v dopise městu Vácha.

Místostarosta Pavel Balík zatím dopis od památkářů neviděl. „Nemám v ruce příslušný dokument. Zatím jsme to neprojednávali ani v radě ani na poradě vedení. Šlo jen o první návrh využití pivovaru. Po připomínkách památkářů, které budeme vyhodnocovat, se jejich požadavkům můžeme přizpůsobit. Určitě s pokusíme najít rozumné řešení, které by vyhovovalo i památkářům,“ naznačil Balík.

S povzdechem nad skutečností, že o záměru města nebyl vůbec informován, okomentoval připomínky památkářů opoziční zastupitel a historik Jiří Kacetl.

Souhlasím s památkáři v tom, že do znojemského pivovaru klasická obytná funkce nepatří. Přece jen se jedná o areál starého královského hradu se všemi svými specifiky, proto si nedokážu představit, že by zde občané města řádně bydleli. Je jistě možné uvažovat o funkci malého hotýlku s restaurací, ale to pořád není celoroční bydlení s nároky na parkování,“ řekl Kacetl.

Historik souhlasí i s vizí památkářů na oživení bývalé františkánské zahrady. „Nadzemní objekty parkování si zde nedokážu představit. Nesouhlasím však s tvrzením, že parkování v areálu je téměř nemožné. Nevím, zda architekt prošetřoval možnost využít pro omezený počet aut rozsáhlých betonových sklepů pod pivovarem, které budou jen těžko hledat vhodnější využití,“ podotkl Kacetl.

Myšlenka lanovky je podle něj pozitivní pro rozvoj cestovního ruchu. „Muselo by se postupovat velmi opatrně při zachování krajinné siluety Hradiště. Myslím si , že tato věc je kvůli finanční náročnosti zatím hudbou vzdálenější budoucnosti,“ dodal.

Zdroj: Znojemský deník | Autor: Dalibor Krutiš

http://znojemsky.denik.cz/zpravy_region/pamatkari-kroti-radnici-za-pivovar20110719.html


V súlade s novou legislatívou sa alkoholické nápoje, vrátane piva, budú môcť predávať len v špecializovaných, úradne povolených obchodoch.

MOSKVA. Ruský prezident Dmitrij Medvedev podpísal zákon, ktorý zaraďuje pivo medzi alkoholické nápoje, čo umožní obmedzenie jeho predaja. S odvolaním sa na Kremeľ to oznámila agentúra RIA Novosti.

V súlade s novou legislatívou sa alkoholické nápoje, vrátane piva, budú môcť predávať len v špecializovaných, úradne povolených obchodoch.

Pivo bolo v Rusku doteraz klasifikované ako potravina. Zákon vstupuje do platnosti od 1. januára 2013.

Rusko má jednu z najvyšších úrovní konzumácie alkoholu na svete.

Podľa štatistík ruského ministerstva zdravotníctva až okolo 40 Rusov pravidelne požíva nadmerné dávky liehovín. Ochorenia súvisiace s pitím sú v Rusku jednou z najčastejších príčin úmrtí.

Vlani v auguste šéf Kremľa podpísal zákon, ktorý zakázal predaj nápojov s vyše 15-percentným obsahom alkoholu v nočných hodinách.

Zdroj: SME.sk | TASR

http://www.sme.sk/c/5984978/medvedev-podpisal-zakon-oznacujuci-pivo-za-alkohol.html


Technologie pro malé pivovary

[úterý, 19. červenec 2011]

Naše společnost vám nabízí minipivovary s různými kapacitami. Záleží jen na vás, kolik piva chcete ročně vyrobit.

Naše společnost vám nabízí minipivovary s různými kapacitami. Záleží jen na vás, kolik piva chcete ročně vyrobit. Toto zařízení vám umožní vyrobit několik druhů piva, a to jak pivo světlé, tmavé, tak i pšeničné. Metoda vaření záleží na vaší volbě. Mikropivovary jsou kompatibilní ke všem používaným metodám.

Řešíte provoz pivovarského zařízení? Pak vás bude zajisté zajímat, i jaký otop je možno zvolit. My vám nabízíme tři varianty a to otop parní, olejový a otop přímým ohněm.

S montáží a uvedením pivovaru do provozu si nemusíte dělat vůbec žádné starosti, o vše se postarají naši technici. Společně s vámi vyberou vhodné umístění jednotlivých nádob a vše následně nainstalují a uvedou do provozu.

Nakonec už jen zbývá popřát, aby mělo pivo správný říz a pěna byla pěkně hustá!

Zdroj: Tiskovky.info | Destila

http://www.tiskovky.info/tiskove-zpravy/technologie-pro-male-pivovary


Rekordní návštěvnost by mohl letos zaznamenat pivovar Radegast. Například v červnu zaznamenal nejvyšší měsíční návštěvnost ve své více než čtyřicetileté historii. Návštěvnické centrum a exkurze pivovarem přilákala 1690 zájemců. Rekordní bylo úterý 7. června, kdy pivovar vidělo 154 lidí. Ve srovnání s červnem 2010 vzrostl zájem o pivovar o 20 %. Slibně se vyvíjí i červencová čísla. Od začátku letošního roku již prošlo branami pivovaru přes 5 tisíc zájemců o vaření piva. Radegast patří s roční návštěvností přes 9 tisíc lidí k významným turistickým cílům regionu. Cestu si do něj najde přibližně stejné množství turistů jako do dolu Michal v Ostravě.

Hlavní skupinu návštěvníků pivovaru tvoří Češi. Zvýšený zájem v letošním roce zaznamenali v pivovaru také ze sousedního Polska, odkud přijíždí nejvíce zahraničních turistů. „Pivovar má pevné místo mezi atraktivními turistickými cíli v našem regionu. Lidé oceňují, že se dostanou až ke sládkům a vidí jejich práci opravdu z blízka. Dýchne na ně i kus hrdosti na pivo, které patří k životu lidí na Moravě,“ přiblížil návštěvu Radegastu jeho manažer Ivo Kaňák.

V letošním roce by v Radegastu rádi oslavili návštěvnický rekord a přivítali 10 tis. návštěvníka. „Pomoci by nám mělo zatraktivnění prohlídkové trasy s novým Návštěvnickým centrem, které jsme otevřeli vloni v září. V něm návštěvníci nakupují předměty související s Radegastem. Dobře se prodávají například trička nebo pivní sklo, těší nás ale i zájem o pivo, pro které si jezdí i místní,“ říká Martina Sikorová, vedoucí návštěvnického centra. „Kdo zavítá do obchodu poprvé, určitě uvítá možnost prohlédnout si zdarma expozici. Pokud ale návštěvník nejde přímo do pivovaru, samozřejmě se do celkového čísla návštěvnosti nepočítá,“ upozorňuje Martina Sikorova.

Návštěvnické centrum je v letní sezoně otevřeno denně od 8 do 18 hod., kromě svátků.

Počet turistů, kteří zavítali do Moravskoslezského kraje, se v prvním čtvrtletí roku 2011 meziročně zvýšil o 9 %. V regionu navíc strávili delší čas než v loňském roce. Ve srovnání s ostatními kraji v ČR si drží Moravskoslezský kraj 6. místo.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1000%22%3EO


Staropramen přichází na trh s originálním českým nefiltrovaným pivem. Staropramen Nefiltrovaný připravoval tým vrchního sládka pivovaru Zdeňka Luxe osm měsíců tak, aby jeho konzumentům poskytl i ve všedních dnech nevšední chuťový zážitek. Pivo má pro tento druh typický zákal a velmi osobitou neuhlazenou chuť, podpořenou příjemnou chlebovinkou díky podílu pšeničného sladu. Harmonii vůně i chuti podpořili smíchovští pivovarníci velmi malým množstvím koriandru. Dostupný bude v půllitrových skleněných lahvích a v hospodách i v točené variantě.

Nefiltrovaná a kvasnicová piva nyní získávají opět na popularitě. Když jsme se rozhodovali, jakým způsobem letos obohatit naše portfolio o zajímavou novinku, zalíbila se nám myšlenka vyzkoušet právě tuto dnes stále populárnější podobu piva bez filtrace,“ uvedl Zdeněk Lux, vrchní sládek pivovaru Staropramen. „Do přípravy nového piva jsme dali veškerý náš um a zkušenosti a doufáme, že českým pivařům zachutná,“ dodává sládek.

Příprava nového piva Staropramen Nefiltrovaný začala v listopadu loňského roku a trvala celkem osm měsíců. Vzhledem k tomu, že jde o novou a doposud nepoužívanou recepturu, bylo potřeba věnovat všem detailům jeho vývoje maximální pozornost. V průběhu přípravy nového piva tak například došlo ke změně dodavatele pšenice, pivovarníci ze Staropramenu také zkoušeli a několikrát měnili podobu zákalu. Na finální chuti nového piva se nakonec podílel tým osmi zkušených degustátorů. Ten pod vedením vrchního sládka vyzkoušel několik chuťových vzorků, než zvolil ten finální. S ním se budou moci spotřebitelé v následujících týdnech poprvé setkat v hospodách, restauracích a obchodech po celé republice.

Nejtěžším úkolem bylo nalézt správnou vyváženost chuti a typického zákalu, který nefiltrovaná pšeničná piva po staletí provází. V jedné z posledních fází jsme také zkusili přidat pro podtržení harmonické a neuhlazené chuti v dnešní době už nepříliš používanou přísadu - koriandr, což se u degustátorů setkalo s velmi pozitivním ohlasem. Koriandr tam proto již zůstal a my teď můžeme českým spotřebitelům nabídnout nefiltrovaný pšeničný ležák navazující na tradici těchto piv u nás,“ dodal Lux.

Distribuce Staropramen Nefiltrovaného začíná tento týden a spotřebitelé by se s ním měli postupně setkávat od konce července a v průběhu srpna jak v maloobchodních sítí, tak i restauracích a hospodách. Uvedení novinky na trh podpoří také reklamní kampaň, kterou doplní ochutnávková tour ve vybraných městech, během které budou mít spotřebitelé příležitost si nové pivo vychutnat a dozvědět se o něm více informací. Bližší a aktuální údaje o připravovaných aktivitách bude možno nalézt na stránkách www.staropramen.cz nebo Facebook profilu značky Staropramen.

Charakteristika Staropramenu Nefiltrovaného

Originální receptura smíchovského týmu pivovarníků pod vedením vrchního sládka Zdeňka Luxe zahrnuje použití 34% pšeničného sladu, speciálně vybraných chmelů a špetku koriandru. Staropramen Nefiltrovaný má 5,0 % alkoholu a servírovat by se měl při 8-10˚C, kdy je dosaženo ideální vyváženosti všech jeho chuťových složek. Pivo má pro tento druh typický zákal.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen | AC&C Public Relations


Startovní listina The Open byla letos opět bez českého zástupce, přesto byla Česká republika na nejslavnějším a nejprestižnějším golfovém turnaji světa důstojně reprezentována: partnerem a oficiálním pivem turnaje je již potřetí ležák Pilsner Urquell. Hráči i návštěvníci turnaje vypili 74.175 pint (1 pinta = 0,5683 litru) a 200 školených výčepních v areálu Royal St George’s mělo od 10. do 17. července plné ruce práce.

The Open Championship patří mezi 10 nejvýznamnějších sportovních událostí roku. Ročně na něj zavítá zhruba 200 tisíc návštěvníků a přes 500 milionů jej sleduje na televizních obrazovkách. Spojení s golfem přitom patří k nejvýznamnějším marketingovým aktivitám značky Pilsner Urquell. „Partnerem The Open, nejprestižnějšího golfového turnaje světa, jsme již třetím rokem a smlouvu jsme uzavřeli do roku 2013. Je pro nás ctí, že se spojily dvě legendy. The Open, který loni oslavil 150 let trvání, a piva Pilsner Urquell, které dělá radost svým příznivcům již téměř 170 let,“ dodává Dalibor Vainer, marketingový manažer Plzeňského Prazdroje.

S ohledem na očekávanou vysokou návštěvnost a příznivé počasí se zástupci značky na britském trhu pečlivě připravili. Expert Plzeňského Prazdroje osobně od loňského prosince vyškolil 200 výčepních ve správném čepování i znalosti tradice a zrodu plzeňského ležáku. Sudy s pivem vyjely z pivovaru jen pár dní před turnajem a byly uloženy v centrálním chlazeném skladu, odkud se podle aktuální potřeby rozvážely do čtyř veřejných barů a řady VIP občerstvoven po celém areálu v Royal St George’s v Sandwichi v hrabství Kent.

Celkově se značce Pilsner Urquell ve Velké Británii daří, za rok 2010 zde stouply prodeje o 37 %. Británie se tak stala pátým nejvýznamnějším exportním trhem plzeňského ležáku.

Přímo na místě spojení legendárního turnaje a legendárního piva propagoval plzeňský ležák Bernard Gallacher, čestný ambasador Pilsner Urquell a britská golfová legenda. Bernard Gallacher zvítězil 13x na hlavních golfových turnajích v Evropě a 8x v mimoevropských zemích, několikrát se objevil na soutěžích World Cup a Ryder Cup.

Letošním ročníkem vstoupil The Open Championship do čtvrté padesátky své historie, poprvé se hrál v roce 1860 na hřišti v St Andrews. Pilsner Urquell si jako partner turnaje mohl zapůjčit a přivézt do ČR pohár Claret Jug, prestižní cenu udílenou vítězům The Open. Díky tomu si jej v květnu mohli čeští příznivci golfu prohlédnout v Golf Resortech Karlštejn, Dýšina a Beroun a také v Návštěvnickém centru Plzeňského Prazdroje. Cena poháru je prakticky nevyčíslitelná a po České republice se pohyboval výhradně v doprovodu strážců.

Pilsner Urquell je partnerem golfu od roku 2001. V Česku se spojuje především s Pilsner Urquell Czech PGA Tour a nejvýznamnějšími golfovými hřišti. Pro rok 2011 je opět domluvena spolupráce s Casa Serena Open, podnikem hraným na Roztěži v rámci seniorské European PGA. Značka Pilsner Urquell je rovněž partnerem dalších mezinárodně významných golfových událostí ať už v Evropě, nebo Jihoafrické republice.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/998%22%3ENa


V sobotu 25. června 2011 se v areálu letního kina Heulos v Jihlavě uskutečnil první ročník festivalu minipivovarů s názvem Jihlavské pivní pábení. Organizátorem a iniciátorem myšlenky bylo občanské sdružení Jihlavský cech právovárečníků a vinárníků. Festival se stal součástí kulturního pásma HAVÍŘENÍ 2011, které bylo podpořeno ze strany statutárního města Jihlava a společně s Havířským průvodem a Koncertem bez hranic přineslo nabitý kulturní program na celý víkend.

Slavnostního zahájení Jihlavského pivního pábení se ujal čestný host a kmotr festivalu - významný podnikatel a znalec českého piva - Tomio Okamura. Ve svém projevu mimo jiné hovořil o tom, že zvuk českého piva v celosvětovém měřítku upadá a to je velká škoda. Proto oceňuje nárůst počtu menších pivovarů a kvalitních piv v posledních letech. Okamura míní, že je třeba maximálně podporovat menší pivovary: „Propagace českého piva je roztříštěná na jednotlivé zájmové skupiny, nedaří se táhnout za jeden provaz. Výsledkem je to, že značka českého piva ve světě slábne…“.

Tomio Okamura zmínil, že nejen v podnikání, ale také v degustování piva rád experimentuje. Na Jihlavském pivním pábení ochutnal 12° pšeničný speciál z Radničního pivovaru. Kromě jiného si pro festivalové publikum sepsal několik vtipných postřehů s pivní tématikou a závěrečným pivovarským pozdravem „Dej Bůh štěstí“ otevřel odpoledne k radostnému degustování českého národního nápoje.

Festivalu se nakonec zúčastnilo 11 stánků a na čepu byla necelá padesátka druhů piv. Zastoupeny byly klasické ležáky světlé a polotmavé a samozřejmě nechyběly oblíbené speciály. Kromě vyhledávané pšenice nebo piva anglického původu IPA (Indian Pale Ale) se hojně popíjela piva ovocná. V nabídce bylo hned několik příchutí od mandarinkové přes pomerančovou či višňovou až po malinovou. Degustovaly se i takové raritky, jako Puškvorcový letní speciál nebo Pšeničný ležák s limetkou.

Festivalu se zúčastnily minipivovary: Jelínkova vila hotel - pivovar - Velké Meziříčí; Domácí pivovárek Velký Rybník; Pivovarský Dvůr Chýně; Hotel a pivovar Belveder - Železná Ruda; Minipivovar Černý orel – Kroměříž; Pivovar Kozlíček - Horní Dubenky; Pivovar Padochov; Minipivovar Pacov; Svaz pivních turistů Jihlava; K Brewery; Jihlavský radniční právovárečný pivovar

Výhercem soutěže o nejlepší pivo Jihlavského pivního pábení v kategorii světlý ležák se stal pro místní dobře známý Pivovar Kozlíček - Horní Dubenky s pivem Javořický ležák světlý. V kategorii speciál a ostatní piva se na prvním místě umístil Rodinný minipivovar Pacov s pivem Ochucené pivo mandarinkové.

Na závěr došlo také ke slosování anketních lístků a výherci si odnesli zajímavé pivní ceny: půllitr s logem Jihlavského pivního pábení, festivalové tričko s nápisem „In vino veritas, in pivo taky“ a nejhodnotnější cenou byl 10l soudek piva z Radničního pivovaru Jihlava.

I přes úvodní dešťovou přeháňku se nakonec festivalu minipivovarů a Koncertu bez hranic zúčastnil hojný počet lidí a množství degustovaných piv se pohyboval na hranici 7.000 piv.

Skvělé atmosféře přispěly svým koncertem kapely Honzíkova cesta z Jihlavy a Hromosvod v čele s Ondřejem Fenclem. Celou akcí nás provázel zkušený bavič a moderátor Radek Tulis, který do svého projevu zapojil i samotné sládky z pivovarů, aby přestavili svůj um a řemeslo.

V druhé části už probíhal festival minipivovarů souběžně s Koncertem bez hranic, jehož organizátorem byla tradičně AlternativaPro. Za doprovodu vynikajících kapel Luboš Pospíšil a 5P, Dan Bárta & Dara Rolins & Illustratosphere nebo temperamentní La Troba Kung-Fú a dalších se festival příjemně nesl až do pozdních nočních hodin.

Zdroj: Tisková zpráva Jihlavského cechu právovárečníků a vinárníků


Svijanské pivo prostě táhne

[pondělí, 18. červenec 2011]

Sto šedesát pivních píp na jednom místě. Sen pivaře? Kdepak. To Svijanské slavnosti vzdaly hold národnímu nápoji. Letos už po dvaadvacáté. A s účastí 16 tisíc lidí.

Foto

Je sobotní dopoledne. Krátce před dvanáctou. Už za hodinu vypuknou ve Svijanském Újezdě tradiční pivní slavnosti. Přijíždím k areálu s úmyslem prohlédnout si poslední přípravy dřív, než to vypukne. Pozdě. Svijanské slavnosti začaly. Bez velkých oficialit a beze mě.

Parkoviště se pomalu plní. Na jedno mě hned navigují příjemní chlapíci. S přehledem korigují dopravu i o pár hodin později, kdy příjezdové cesty začínají houstnout. „Vejdou se sem všichni, už to známe,“ smějí se a vtipkují, přestože je na rozpáleném parkovišti čeká celodenní služba a hlavně noční exodus poté, co úderem druhé starosta ukončí letošní ročník. U branky mě míjí třicátník s visačkou pivního výcvikového tábora. „Jen vstal, požil a hned ožil,“ prozradí tajné heslo pivního bratrstva. Pohoda je všudypřítomná. Už chápu, co sem lidi tolik táhne.

Z okolí sem zamířili auty, na kolech i pěšky. Z Liberce a Turnova vypravili dokonce autobusy a směrem od Tanvaldu celý pivní vlak. Jenže zvuk a hlavně chuť Svijan jsou známy i za hranicemi. Hned u prvního stánku stojí tři mladí cizinci. V ruce kelímek, v očích blaženost. Hlava jim jde kolem z nabídky jednotlivých stánků, a to ještě nevědí o letošním hitu – pivní zmrzlině.

Nejvíc asi půjde Svijanský máz,“ pozoruje od pípy naše rozpaky Radka Třmínková, jedna z mnoha šikovných brigádníků. „Ale hodně se pije i pšeničné pivo Weizen bier, to je loňská novinka. Někteří jdou rovnou po svém oblíbeném, jiní poctivě zkoušejí jedno po druhém,“ směje se. Mě odhadne na Kněžnu. Černé, karamelově sladké pivo. Namísto toho se ubírám ke stánku, kde čepují nealko. Mám pocit, že dotazy, kde že ho točí, vzbuzuji lehké opovržení .

Pivo pro vozky

Žádné kšefty?“ ptám se, když dorazím ke stánku se svijanským Vozkou. „Ale kdepak, řidičů je tu hodně,“ směje se Jiří Doležal a už ho točí.

S kelímkem a pocitem, že jsem promarnila předchozích 21 ročníků, se vydávám do zadní části areálu. Odpoledne to tam rozbalí Svijanka a také dixielandové kapely z Liberce. V bazénu se místo lahváčů chladí naháči. S trochou nezastíraných obav je pozoruje posádka záchranky.

Přiznám se, že ten bazén tu moc ráda nevidím, No, zatím je to pohoda, uvidíme co s večerem, snad nedojde na facky,“ netají se lékařka posádky Lucie Langová. Na Svijanských slavnostech má stejně jako já premiéru. Na její slova naštěstí nedošlo. Během dne sice měly se sestrou Jitkou Bryksovou plné ruce práce, ale šlo spíš o naraženiny, odřeniny, lehce zmožené alkoholem. Ani bazén, který vzbuzoval odpoledne její obavy, se nestal hrozbou. „Pořád tam hlídal někdo z organizátorů, měli to tu skvěle zajištěné,“ zhodnotila lékařka na druhý den.

Byl jsem tu s kamarády před pěti lety, letos jsem přijel sám, trochu z nostalgie,“ prozrazuje mi u jednoho ze stánků Josef Truhlář. Je z Tanvaldu a sám se tu rozhodně necítil. Mezi tolika pohodáři to snad ani nešlo. „Byl jsem už zvědavý, pořád o tom jen čtu. Navíc, kde dneska uslyšíte na živo Petra Spáleného nebo Dalibora Jandu?“ přidává se další návštěvník. Oslovuji starší pár s batůžky. Vypadají spíš jak turisté než pivaři. „Ale my jsme turisté,“ směje se dvojice z Mladé Boleslavi. Na slavnosti je zlákala nedávná exkurze pivovaru. A také Kvasničák.

Brazilci říkají, že lidé k životu potřebují málo... Zdraví, jídlo a trochu radosti. Ve Svijanech jí bylo svrchovaně. A nejen mezi pijáky dobrého piva.

Zdroj: Liberecký deník | Autorka: Jana Švecová | Foto: Jan Škvára

http://liberecky.denik.cz/zpravy_region/svijanske-pivo-proste-tahne20110717.html


Stejně jako každoročně, tak i letos se v Nýdku na náměstí sešli vyznavači zlatavého moku. Konal se zde 12. ročník festivalu Bierfest 2011. O úvodní rozjezd se postarala kapela Bystřičanka společně s moderátorem Romanem Pastorkem.

Návštěvníci měli možnost si vybrat z několika druhů piv a ochutnávali místní lahůdky. K domácím koláčům a plackám se škvarkama nechyběl ani šedesátikilový čuník, rožnící se nad ohněm. „Nakládali jsme jej dva dny. Přiložili jsme k němu žampiony, uzené a další specialitky,“ informoval místní gorol a hasič Milan Raszka.

Pracovně si festival užívala také osmnáctiletá Petra Roiková z Třince. „Já mám letos premiéru, zažiji Bierfest poprvé. Jen z doslechu vím, že jak se k nám večer nahrnou všichni lidé, bude to obrovský frmol. Pivo a půlky potečou proudem,“ usmívala se servírka z restaurace Veranda pod Čantoryjí.

Počasí nám vyšlo a teď se jen ukáže, zda jsme přípravu zvládli nebo podcenili. Každý začátek je těžký a s touto akcí dohromady to bude pro nás takový křest,“ prozradila s odhodláním nová majitelka podniku Ivona Mitrengová.

Náměstí se s přibývajícím časem plnilo, lidé se bavili. Z obce Dobrá se přijel podívat také Tomáš Vojtovič s manželkou. „Jsme tady po třetí. Líbí se nám tady to prostředí, ochutnávka piv a případně hudba, když je dobrá. Všiml jsem si však, že oproti minulých ročníků je výběr piva poněkud chudší,“ řekl s jistým zklamáním.

Komu to však nikterak nevadilo, byl pan Stanislaw, který zde zavítal z Polska. „Přivedl mě sem můj český kolega. Mám rád dechovku, piva je zde pro každého, moc se mi zde líbí,“ uvedl zahraniční návštěvník.

Na pódiu se postupně střídaly kapely Ferband, S.T.K. a Europe revival Czech. Jen avízovaný Vítězslav Vávra na své vystoupení nedorazil.

Televizní a rádiový moderátor Roman Pastorek, který je znám také díky dětskému pořadu Bludiště prozradil, že se mu zde zamlouvá především úžasná atmosféřa. „K moderování na tomto pivním festivalu mě dostal kamarád Jirka, se kterým spolupracuji i na jiných akcích. Říkal mi – přijeď do Nýdku, je tu bezvadná věc. Jsem tady již potřetí a doufám, že ne naposled,“ usmál se Pastorek.

S nápadem uskutečnit takovou akci přišel Milan Suzska společně s kamarády. „Kdysi jsem měl hospodu U Kohouta, a další dva kamarádi Myslivnu a U Zlatého Bažanta. Dali jsme hlavy dohromady a první ročník jsme uspořádali přímo mezi těmi hospodami. Jednalo se o takovou spontánní akci a myslím, že asi nejpěknější,“ zhodnotil pořadatel.

Dnes je Bierfest obří záležitostí, kterou pořádá obec a na které se běžně baví tisíce lidí. Na letošním ročníku bylo prodáno 1400 vstupenek, vypilo se 70 sudů piva a tančilo se do tří hodin do rána.

Festival se obešel bez jakéhokoliv průšvih. Jediný, kdo s námi vypekl, byl Vítězslav Vávra, který nepřijel. Jeho manažer nám jen telefonicky sdělil, že údajně leží v nemocnici po operaci kolene. I tak to byla skvělá akce, prostě bomba! Ještě sklidíme pár plotů a půjdeme konečně do postele,“ sdělil Deníku v neděli ráno Milan Suzska.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Frýdeckomístecký a třinecký deník | Autorka: Ladislava Vavrošová

http://fm.denik.cz/zpravy_region/20110717nydek.html


Kruhové tácky pod orosený půllitr či sklenici piva sice ve sbírce Vladimíra Linharta převažují, ale sběratel, člen pražského Klubu sběratelů pivních suvenýrů a Klubu si pochvaluje, že nová doba přináší i do této oblasti propagace nové tvary a materiály.

Už koncem 19. století, kdy pivní tácky v Německu vznikly, se na nich začaly objevovat názvy a obrázky pivovarů. Dokonce prý zpočátku neměly chránit ubrus před stékající pěnou, ale obsah půllitru před dotěrným hmyzem.

Je to tak,“ potvrzuje sběratel, který vlastní přes 40 tisíc pivních tácků. „Zatímco movitější lidé pili pivo ze sklenic opatřených stříbrnými nebo cínovými poklopy, běžní konzumenti ze džbánků, zvaných Krϋgel, tedy ,bez deklu´. Často je pili v přírodě, a proto nádobu zakrývali tehdy běžně používanými plstěnými podložkami. Ostatně v Bavorsku si pivní tácky dodnes podržely název Bierfilz − plst na pivo,“ vysvětluje sběratel. „První opravdický tácek standardizovaného průměru 107 milimetrů stvořil z dřevěné plsti drážďanský výrobce papíru Robert Sputh roku 1880.

Foto

Vladimír Linhart se své zálibě v pivních suvenýrech věnuje bezmála půl století a za tu dobu nasbíral takové množství vědomostí, že by vydaly na knihu. Svůj první pivní tácek však získal ještě o deset let dříve na Slapech v hotelu Nová Rabyně. Když ve svých dvaceti letech zcela propadl sběratelské vášni, měl jich už asi šedesát.

Pivní tácky sbírá bez omezení: tuzemské i zahraniční, historické i současné, pivovarské i ostatní, mezi něž patří tácky restaurací a hotelů, různých organizací a firem, sportovních jednot, nákupních středisek a další.

Oblíbená oblast: pivovary mezi Kladnem a Berounem

Nejvíc si cení tácků z první republiky, pak těch z exotických zemí bez pivovarských tradic, a to zvláště z Jižní Ameriky.

Má rád tácky pivovarské, jejichž námět je vázán k určitému pivovaru, zejména k těm v oblasti mezi Kladnem a Berounem, v níž leží jeho chatička. Právě tam jsme se sešli. Přivezl s sebou oblíbené kousky a sestavy ze své sbírky a také zhruba třicet tácků, které koupil dopoledne na sběratelské burze v dejvické menze ČVUT.

Foto

Na burze se dnes totiž tácky a další pivní suvenýry většinou nemění, ale nakupují. A jsou bohužel lidé, kteří se snaží na tomto obchodu jen bohatnout. Nesbírají, ale seženou v pivovarech nebo přímo v tiskárnách celkem zajímavé předměty a nabízejí je za několikanásobnou cenu.

Já jsem ochoten, když se mi tácek nebo kalendářík opravdu líbí, zaplatit i více korun, než je běžný standard. Všechno ale má také svoji mez. Žádný sběratel nikdy nemůže mít všechno, mým motivem je spíš radost z dobrého úlovku,“ vysvětluje pan Vladimír.

Je už několik let v penzi, ale při tom dál pokračuje ve své původní profesi − zpracovává rozpočty staveb. Bez tohoto výdělku by si prý své hobby nemohl dovolit.

Od tácků k hospůdce

Navíc nesbírá jen tácky, ale také pěkné pivní kalendáříky (má jich na dva tisíce), které rovněž vznikají kvůli propagačním účelům, malé i větší pivní plechovky a další sběratelské předměty. Ty má uskladněné ve svém malém muzeu nedaleko chaty.

Pro přátele tam provozuje i pivní hospůdku, ve které pochopitelně nechybí pípa a menší posezení pro případ nepříznivého počasí. Když vysvitne slunko, je k dispozici dlouhý stůl před muzeem. Právě tam jsem měla možnost obdivovat ukázky sbírky pana Linharta a také exponáty jeho ženy Aničky.

Sběratelství v rodině

Když manžel příliš často mizel za svými koníčky, našla také Anička Linhartová zalíbení ve sběratelství. Nejdřív umělecké a zeměpisné pohlednice, ale teď ji víc zajímají svaté obrázky. V jejích albech jsou v průhledných chlopních uspořádány podle motivu, materiálu, stáří i dalších kritérií. Obě její sbírky dosáhly úctyhodného počtu 10 000 kusů.

A protože jablko často nepadne daleko od stromu, syn Vláďa se může pochlubit sbírkou pivních sklenic.

Rodinnému koníčku podlehla i maminka pana Linharta. Zvolila malé nálepky, jimiž je opatřeno zejména dovážené ovoce. Nemá velký byt, a tak jistě odhadnete, proč sbírá právě tento artikl.

Foto

Přepočet radosti

Jsou sběratelé, kteří se snaží nashromáždit co nejvíce předmětů. To není můj případ. I když mě těší, že v krabicích, označených podle zemí původu, abecedně podle měst a pivovarů v nich i v dalších odděleních přibývají nové kruhové, oválné, čtvercové, obdélníkové, kartonové, korkové, dřevěné, plastové nebo i plechové tácky, pro mě je nejdůležitější radost ze sbírání,“ přiznává Vladimír Linhart.

Baví mě třeba zjišťovat, že:

lze-li na jeden metr čtvereční vyskládat stovku pivních tácků, moje celá sbírka by zakryla 400 metrů čtverečních.

Kdybych tácky skládal na sebe, vytvořil bych 122 metrů vysoký komín, protože do jednoho metru se jich při síle 3 milimetry vejde 330.

Je hezké představovat si tu mou sbírku i takhle…"

Zdroj: iReceptář.cz | Autorka a foto: Marie Rubešová

http://www.ireceptar.cz/na-navsteve-u-vas/radosti-sberatele-pivnich-tacku-a-pivovarskych-suvenyru/#utm_source=rss&utm_medium=feed


V Rosicích se předvádějí pivovary

[neděle, 17. červenec 2011]

Milovníkům zlatavého moku patří v sobotu areál Starého pivovaru v Rosicích na Brněnsku. Svoje produkty tam nabízí sedm pivovarů z celé České republiky.

Máme tu všechny slíbené pivovary kromě Pivovaru Tambor, který musel odřeknout. Má tolik objednávek, že sotva pokrývá pravidelné odběratele,“ sdělil Lukáš Volánek z pořádajícího rosického kulturního centra.

Návštěvníci akce nejsou konzervativní a mají zájem i o nezvyklé speciály. „Naše mandarínkové pivo se prodává velmi dobře. Stejný úspěch předpokládáme i u borůvkového,“ uvedl Luboš Němec z pivovaru Pacov.

Podobnou zkušenost měl i Vladimír Juchelka z kroměřížského pivovaru Černý orel. „Lidé vyhledávají speciály jako je náš višňový Lambic,“ potvrdil Juchelka.

Zdroj: Brněnský deník

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/obrazem-v-rosicich-se-predvadeji-pivovary20110717.html


Sto tisíc lidí již vidělo v tomto roce pivovary Prazdroj a Gambrinus, Pivovarské muzeum a Plzeňské historické podzemí. Znamená to, že jubilejní návštěvník dorazil do Plzeňského Prazdroje zase o něco dříve, o celých 21 dní než vloni. Byl jím dnes v 10.30 hodin pan Lukáš Horák, který zavítal do pivovaru v rámci prázdninového výletu do Plzně, kam přijel poprvé.

Pan Horák pochází z Českých Budějovic a pracuje jako grafik. "Jsem v plzeňském pivovaru poprvé. Jsem velmi zvědavý na informace o výrobě mého oblíbeného piva, proto jsem do pivovaru přijel. Pocit jubilejního návštěvníka je i velice příjemný a už se těším na prohlídku. Možná se sem vrátím i na srpnový Pilsner Fest,“ vyslovil se pan Horák v Návštěvnickém centru Prazdroje, kde přebíral od zástupců pivovaru dárek. Nejvíce ho potěšily dva pětilitrové soudky piva Pilsner Urquell a Gambrinus, dále získal poukázky na prohlídky ostatních turistických cílů Plzeňského Prazdroje a reklamní předměty z dárkové prodejny.

Prohlídkové trasy, které Plzeňský Prazdroj provozuje, patří k nejnavštěvovanějším místům města i regionu. "Narůstající počty návštěvníků nejsou náhodné, pozvat lidi do pivovaru je tvrdá a systematická práce. Prazdroj i Gambrinus mají skvělé jméno a zejména pivo Pilsner Urquell je nejen v pivovarském světě pojmem. Snažíme se naše pivovary otevírat veřejnosti, vymýšlíme nové nabídky, zlepšujeme servis návštěvníkům a aktivně podporujeme, aby Češi i turisté ze zahraničí věděli o možnosti navštívit naše prohlídkové trasy. Úspěšné výsledky zatím slibují, že by mohl letos padnout rekord i v celkové návštěvnosti, jež loni čítala 226 tisíc lidí,“ říká Jindřiška Eliášková, manažerka oddělení cestovního ruchu a péče o historické dědictví Plzeňského Prazdroje.

"Nejvýznamnější novinkou, která příznivě ovlivnila počet návštěvníků, je prohlídková trasa pivovarem Gambrinus. Ta byla pro veřejnost otevřena v rámci loňského Pilsner Festu a rychle se dostává do povědomí veřejnosti,“ dodává Jindřiška Eliášková.

Tradičně nejčetnějšími návštěvníky jsou čeští turisté, kterých přijelo více než 45 tisíc, což představuje oproti loňskému roku téměř třináctiprocentní nárůst. Ze zahraničí stále častěji přijíždějí němečtí příznivci piva, jimž co do počtu dýchají na záda již několikátý rok za sebou Tchajwanci a Číňané. Těch přijelo v prvním pololetí téměř 10 tisíc, to je 84 % nárůst. Turisté z Asie patří jednoznačně k nejvíce rostoucí skupině návštěvníků. Stabilně se mezi nejvíce zastoupenými cestovateli do plzeňského pivovaru objevují Rusové a Francouzi, jichž přijelo přibližně o 30 % více než vloni.

"Jak skupiny, tak individuální návštěvníci k nám zavítají i díky dobré spolupráci s městem Plzní a Plzeňským krajem, ale také s organizacemi, jako jsou CzechTourism nebo Národní památkový ústav, a s cestovními kancelářemi. Naši partneři v cestovním ruchu vědí, že se na nás mohou spolehnout a že návštěvníkům nabídneme skvělý zážitek. A to se netýká jen milovníků piva, protože pivovar je rovněž centrem zájmu příznivců industriální architektury, moderních pivovarských technologií anebo také tradičních řemesel,“ dodává Jindřiška Eliášková.

Plzeňský Prazdroj se stále více otevírá společenským a kulturním událostem. V reprezentačních prostorách pivovaru se konají firemní či soukromá setkání, veřejnost láká i řada akcí a speciálních prohlídek. Například příznivci značky Gambrinus ocenili květnový Den otevřených dveří v pivovaru Gambrinus. Oblíbená je také Prvomájová vyjížďka motorek, kdy se sejdou na nádvoří stovky motorkářů.

Vyhlášenou tradiční událostí je právě probíhající cyklus letních open-air koncertů Léto v Prazdroji, který vyvrcholí oslavou plzeňských piv Pilsner Festem ve dnech 26. a 27. srpna. Ten nabídne kromě hudebního programu i speciální prohlídky pivovarů. V říjnu proběhne Oslava uvaření první várky piva Pilsner Urquell a řada aktivit se připravuje na rok 2012, kdy Plzeňský Prazdroj oslaví své 170. narozeniny.

Zdroj: Plzeň.cz

http://zpravodajstvi.plzen.cz/clanky/Pivovar-privital-stotisiciho-navstevnika-11499


Soutěžíme s recepty z dovolené a cest

[pátek, 15. červenec 2011]

Vaříte rádi a o dovolené zvlášť? Pošlete nám svůj „dovolenkový“ recept. Podělíme se o něj s našimi čtenáři na www.jihlavske-listy.cz.

Na konci prázdnin pro nás pět nejoriginálnějších receptů vybere šéfkuchař jihlavské Radniční restaurace a pivovaru, které uvaří a podnik je bude nabízet ve speciální denní nabídce.

Autoři pěti vybraných receptů získají možnost prohlédnout si jihlavský Radniční pivovar a ochutnat v něm i pivo. Navíc získají drobné ceny v podobě např. pivní etikety, pivního tácku, láhve piva, sklenice s logem Radničního pivovaru…

O vítězi celé soutěže pak rozhodnou hlasující na webu JL a na facebooku Radniční restaurace. Na uvedených portálech budou umístěny vybrané recepty včetně rozpisu, postupu a fotografie.

Výherce odměníme poukazem na konzumaci v hodnotě 500 korun do Radniční restaurace či pivnice a dárkovým balením piva z Radničního pivovaru.

Potřebné informace

Recepty lze zasílat od 1. 7. do 31. 8. e-mailem na soutez@jihlavske-listy.cz, či poštou na adresu Jihlavské listy, Fritzova 34, Jihlava.

Své recepty nám můžete poslat prostřednictvím formuláře: www.jihlavske-listy.cz

Pozor, je nutno zaslat rozpis, postup a fotografii!

Od 1. 8. začneme postupně recepty uveřejňovat na webu JL v sekci Pro ženy.

Čím více receptů vložíte, tím budete mít větší šanci získat od nás finanční odměnu. Pro účast v soutěži je ale nutné bydliště v kraji Vysočina.

Partnerem akce je Radniční restaurace a pivovar Jihlava

Zdroj: Jihlavské listy | Autor: Ladislava Brabencová

http://www.jihlavske-listy.cz/clanek8858-soutezime-s-recepty-z-dovolene-a-cest.html


«« « Strana 518 z 821 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň