Blížící se 169. výročí uvaření první várky ležáku Pilsner Urquell oslaví Plzeňský Prazdroj bohatým několikadenním programem. O víkendu čekají návštěvníky speciální prohlídky pivovaru Plzeňský Prazdroj, jedinečné projížďky pivovarem na formanském povoze a výstava v Pivovarském muzeu za účasti mistrů bednářů. V úterý 4. 10. se jako úplná novinka v katedrále sv. Bartoloměje odehraje varhanní koncert, který navazuje na dávný zvyk právovárečných měšťanů.

"Již tradičně si připomínáme památný den českého pivovarnictví, kdy Josef Groll 5. října 1842 uvařil v Měšťanském pivovaru jedinečný spodně kvašený ležák. Pilsner Urquell se stal brzy jedním z typických českých symbolů a dal své jméno téměř dvěma třetinám piv celého světa. Letos oslavíme již 169. výročí piva Pilsner Urquell a Plzeňský Prazdroj připravil k této příležitosti bohatý kulturní program,“ sdělil Tomáš Raboch, manažer služeb cestovního ruchu z Plzeňského Prazdroje.

Po celý víkend 1. a 2. října budou v pivovaru Plzeňský Prazdroj probíhat netradiční prohlídky, které oživí vystoupení herců v dobových kostýmech. Scénky připomenou návštěvníkům ranou historii tehdejšího Měšťanského pivovaru. Setkají se s Františkem Spalkem, významnou osobností, jež se výrazně zasadila o rozvoj pivovaru, a o další zpestření se postará ukázka dobových tanců z druhé poloviny 19. století. Tradiční součástí prohlídek bude ochutnávka nefiltrovaného a nepasterovaného ležáku Pilsner Urquell pro zletilé návštěvníky, který se čepuje z dubových sudů v ležáckých sklepích.

V neděli 2. října budou mít návštěvníci poslední možnost v tomto roce využít speciální nabídku projížďky na formanském povoze. Ta zavede návštěvníky i do částí pivovarů Prazdroje a Gambrinus, které nejsou zahrnuty v běžných prohlídkových trasách. Kromě fungujících moderních provozů uvidí i další památky, které tvoří unikátní industriální dědictví pivovaru. Součástí této prohlídky bude samozřejmě také ochutnávka piva Pilsner Urquell v historických ležáckých sklepích pro starší 18 let.

Doporučujeme rezervace na telefonním čísle 377 062 888.

Pivovarské muzeum po oba víkendové dny ve speciální oživené expozici představí historii i současnost bednářského řemesla. Návštěvníci si budou moci popovídat s mistry bednáři a řemeslo si sami vyzkoušet. Také se dozvědí, co znamenají slangové výrazy, jako je dědek, amerikán, kukna nebo kymovat. Ukázku řemesla doplní ochutnávka speciálního piva uvařeného dle původní receptury ze 16. století i hrané scénky z pivovarské historie. Pivovarské muzeum tak nabídne jedinečnou příležitost setkat se s mistrovstvím cechu bednářského, v Evropě již takřka nevídaným.

Doporučuje rezervaci na telefonním čísle 724 618 357.

Program v obou destinacích probíhá od 10 do 18 hodin.

Úplnou novinkou bude varhanní koncert v katedrále sv. Bartoloměje 4. října v 19 hodin. Program s volným vstupným zahrnuje hudební klasiku J. S. Bacha, G. F. Händela, J. Brahmse, P. Franceschiniho, H. Purcella, M. Pšeničky a P. J. Vejvanovského v podání Miroslava Pšeničky, jenž bude hrát na varhany, a Jiřího a Zdeňka Šedivých, kteří zahrají na trubku. Plzeňský Prazdroj koncertem navazuje na tradici právovárečných měšťanů, kteří se sešli v předvečer uvaření první várky piva Pilsner Urquell, to znamená 4. 10. 1842, a tuto tradici po léta zachovávali.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje

http://www.prazdroj.cz/cz/pro-media/aktualne/1031

Pro pivovar Staropramen je to letos již čtvrté významné vítězství a ocenění kvality piv z jeho produkce

Vybrat v Česku nejlepší pivo není díky velké konkurenci malých, středních a velkých pivovarů vůbec jednoduché. Pokud dají čeští pivaři na názor pivovarských odborníků, jistotou kvality se pro ně stává Staropramen. Při jeho letošní třetí účasti na prestižní degustační soutěži totiž počtvrté zvítězil. Zlatou medaili České pivo 2011 získal tentokrát v nejprodávanější kategorii piv u nás – v kategorii světlých výčepních piv. Po čtvrtečním večeru si tak vrchní sládek pivovaru Zdeněk Lux může ke dvěma Zlatým pivním pečetím z Tábora a Zlatému poháru PIVEX z Brna přidat do galerie cen za rok 2011 také Zlatou medaili z Prahy. Soutěž České pivo pořádá Český svaz pivovarů a sladoven. Do letošního jedenáctého ročníku bylo přihlášeno 69 piv v pěti kategoriích.

Vítězství Staropramenu Světlého není jediným úspěchem pivovaru v soutěži. Kvalitu piv ze smíchovského pivovaru potvrdila i loňská novinka Staropramen 11°, která obsadila ve své kategorii druhé místo. Jde přitom svým významem o velmi důležitý segment trhu, protože u nás ze všech typů piv roste obliba jedenáctek nejdynamičtěji. Pro Staropramen 11° je to třetí letošní významné ocenění v řadě: vyhrála v Táboře na Zlaté pivní pečeti, v rámci Zlatého poháru PIVEX získala ocenění za dlouhodobě vyrovnanou kvalitu a nyní je v soutěži České pivo druhá.

„Jsem velmi hrdý na naše piva stejně jako na tým našich pivovarníků, který je vaří. Zúčastnit se tří prestižních odborných degustačních soutěží v jednom roce a z každé si odvážet nejvyšší ocenění je pro nás snový úspěch a uznání kvalit naší práce,“ říká vrchní sládek pivovaru Staropramen Zdeněk Lux. „Ocenění v soutěži České pivo má přitom pro nás specifický význam. Je to soutěž dvoukolová, hodnotiteli v ní jsou jen lidé znalí degustací, pivovarští experti. Účastní se jí malé, střední i velké pivovary. Uspět v ní je tedy vždy velmi těžké a prestižní. A nám se to letos podařilo hned dvakrát,“ dodává Lux.

Náročnost soutěže potvrzuje fakt, že je otevřena jen odborné veřejnosti, tedy sládkům a pivovarským expertům. Mezi ně patří vědci, pedagogové ze středních a vysokých škol nebo obecně jiní pivovarští specialisté. Jejich hodnocení anonymních vzorků přitom není jediné, které rozhoduje. Piva jsou také posuzována analyticky v laboratořích.

Vzorky piv do soutěže jednotlivé pivovary neposílají. Jsou odebírány přímo v pivovarech zástupcem odborného garanta soutěže. „Soutěží mezi sebou piva odebrána z přepravek určených již k distribuci do maloobchodní sítě. Komise tak degustuje stejná piva, která si mohou dát lidé k obědu či večeři. Vítězná piva jsou pak pro spotřebitele nejlepším vodítkem, po kterém pivu šáhnout, chtějí-li to nejlepší,“ říká Zdeněk Lux.

Pro Staropramen Světlý je charakteristická příjemná osvěžující pivní chuť, výrazný říz a jemná hořkost. Loňská novinka Staropramen 11° má díky použité výrobní technologii a složení surovin včetně tří druhů sladů (český, bavorský a karamelový) charakteristickou plnou chuť a výraznější barvu.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Velkou sbírku starých půllitrů, lahví na stáčené pivo a spoustu dalších zajímavostí si mohou prohlédnout návštěvníci unikátního muzea pivovarnictví v Broumově. Majitelé pivovaru navíc chtějí v zimě expozici rozšířit o další velkou místnost.

Exponáty do sbírek muzea putují postupně. Letos přibylo například i několik přístrojů, které hostinští využívali k plnění lahví piva v hospodách.

"Mnozí pivaři možná ani netuší, že stáčení piva do lahví bylo ještě na začátku minulého století především věcí hostinských. Pivovary začaly stáčet pivo až poté, co zjistily, že to dobře nese," říká ředitelka broumovského pivovaru Andrea Nosková.

V muzeu jsou i sudy, v nichž pivo ve sklepích zrálo či trakaře, na nichž se sudy vozily. Mezi přístroji zaujme ten, který přesně určoval obsah sudu sloupcem vody - takzvaný cejchovací přístroj na dřevěné sudy. Nebo soustava želez, jimiž pivovarští bednáři vypalovali na dřevěné sudy přesný obsah piva.

Nová expozice bude plná reklamních tabulí na pivo

K vidění je i historická lednička, do níž se sypal led. Ledovací nástroje zase připomínají doby, kdy pivovarníci těžili led ze zamrzlých rybníků a pak ho po celý rok skladovali v chladných sklepeních.

Řada historických fotografií dokumentuje práci v pivovaru před více než sto lety. Návštěvníci mohou také nahlédnout do kanceláře sládka, který místo počítače používal brk s inkoustem a takzvaný výstavní deník, kam zapisoval vyrobené pivo.

Základem další expozice bude sbírka plechových reklamních tabulí, především na sto třicet tabulí z období do roku 1930. Doplní ji řada novějších, dokumentujících vývoj pivovarnictví do konce minulého století.

Novou expozici by mělo doplnit také náčiní, které bednáři a truhláři používali k výrobě a údržbě pivovarských sudů. Majitelé pivovaru manželé Noskovi zvažují také, že by část nové expozice tvořila i historická hospoda. Pro tu ale zatím chybí to hlavní - historický výčepní pult, který by ale pocházel z Broumovska.

Olivětínské čokoládové prodávají i hypermarkety

"Řadu exponátů měl můj muž už dávno, některé ale získává až v poslední době na různých aukcích, burzách či prostřednictvím inzerátů. Snažíme se ale, aby exponáty měly vazbu na broumovské pivovarnictví," říká Nosková.

Olivětínský pivovar má totiž dlouhou historii a do roku 1945 patřil broumovským benediktinům. Možná i proto už čtyřikrát přivezl návštěvníky do muzea osobně i převor Prokop Siostrzonek. "Přivezl sem své známé a přátele a jednou dokonce celý autobus návštěvníků," sděluje ředitelka a dodává, že právě převor jejich muzeum vloni otevíral.

Velkou část návštěvníků olivětínského pivovaru tvoří Poláci, ale i Holanďané, Němci či Rakušané. V provázení návštěvníků se střídají ředitelka s manželem a dalšími dvěma zaměstnanci. "V létě už jsme ale museli v některých dnech zavést začátky prohlídek, abychom měli vůbec nějaký čas na řízení pivovaru a výrobu piva," říká Nosková.

Muzeum mimo jiné může zvýšit i tržby pivovaru, neboť přímo v jeho areálu mnozí návštěvníci posedí a v pivovarské prodejně si koupí jeden ze speciálů, které broumovský pivovar vaří. Od medového, třešňového po pivo s javorovým sirupem a různé "kvasničáky". Se svým čokoládovým pivem se pivovar dokonce prosadil do největších hypermarketů v republice.

"Zvažujeme, že kromě posezení uděláme v pivovaru i malé dětské hřiště a stále přemýšlím o tom, zda by nešel do muzea nějak začlenit i krásný pivovarský rybník, který nad pivovarem máme," říká majitel pivovaru Jaroslav Nosek.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Petr Broulík | Foto: Ondřej Littera

http://hradec.idnes.cz/broumov-laka-do-muzea-piva-vystavuje-stare-pullitry-i-reklamni-cedule-1ew-/hradec-zpravy.aspx?c=A110929_1659159_hradec-zpravy_klu

Chorvatský Daruvar je městem s českou menšinou, což je dost známá věc. Před časem jsme si v Zápisníku povídali o tom, že daruvarští Češi jsou zdatnými vinaři. Co by to však bylo za Čechy, kdyby neměli rádi pivo. V Daruvaru vaří vlastní značku, která se jmenuje Staročeško pivo. Pivovar zažil dobré i horší časy, až se ocitl na pokraji zániku. Nový majitel se teď zašlou slávu daruvarského piva snaží obnovit na základě původních receptů a inovací.

Daruvarský pivovar tvoří jednu z dominant města. Upravený a architektonicky cenný areál najdete mezi náměstím a lázeňským parkem. Náš průvodce Krešo Marić je sice Chorvat, ale jako většina zdejších lidí umí docela dobře česky.

„Jde o nejstarší průmyslový pivovar v Chorvatsku. Byl založen v roce 1840 a je tedy o dva roky starší než plzeňský pivovar. Založil ho gróf Janković, ale prvními sládky tady byli Češi,“ vypráví mi.

Malé a střední pivovary to v Chorvatsku nemají jednoduché. Drtí je nadnárodní kolosy. „Spotřební daň za pivo je tu asi dvakrát větší než v Čechách a je jedno, jestli jde o malý, nebo velký pivovar. Nezůstávají nám proto peníze na marketing a v Chorvatsku platí, že když nejste v televizi, nejste nikde,“ stýská si Krešo Marić.

V současné době v zemi fungují tři velké pivovary a čtyři malé. V Chorvatsku se však nevypije tolik piva jako v Čechách – asi 85 litrů na osobu za rok. A ještě jedním se Chorvaté liší od Čechů. V restauraci dávají zásadně přednost lahvovému pivu.

„Nevím, proč tomu tak je. Myslím si, že pro obsluhu v restauraci je zkrátka jednodušší otevřít láhev než natočit pivo,“ říká k tomu můj průvodce. „Chorvaté nevědí, co je dobré pivo,“ vysvětluje Krešo Marić, jak je možné, že dávají přednost pivu v PET lahvích.

Žádné podobně kategorické tvrzení ovšem neplatí absolutně. V Daruvaru žije Mato Pejić, který pivu rozumí jako málokdo – napsal o něm knihu a založil specializované internetové stránky. „Pivo miluji a také o něm dost vím. Proto vznikla tato webová stránka, kam píšu texty nebo je překládám z češtiny,“ popisuje.

Na jeho stránkách najdete novinky, reportáže, pivní abecedu nebo oddíl o domácím vaření piva. Nechybí ani diskusní fórum nebo doporučení, co k pivu zakousnout. O tlačence nebo utopencích byste však na chorvatském pivním webu hledali zmínku jen marně.

„K nejlepším pivům v Chorvatsku patří asi Staročeško. Ovšem naše země se nemůže pochlubit tím, že má hodně kvalitních piv. Většinou pocházejí z velkých pivovarů a jak říkají Češi, i tady platí, že co menší pivovar, to lepší pivo a naopak,“ poznamenává Mato Pejić.

Než si však dopřejeme Staročeško, vraťme se do daruvarského pivovaru, kde nás čeká návštěva dalších zajímavých provozů, ve kterých pracují místní Češi. Do laboratoře se vydáváme opět s panem Krešem Marićem a rozhlasovou kolegyní Zdenkou Turkovou, která z Daruvaru pochází.

„V Chorvatsku se pivo nevaří jen ze sladu, ale přidává se do něj i kukuřice. Chmel kupujeme tady nebo ve Slovinsku, český je pro nás příliš drahý,“ vysvětluje můj průvodce. „Všechna naše piva jsou pasterizovaná, ale když víme, že se pivo spotřebuje rychle, zkoušíme vyrábět i nefiltrované pivo, aby lidé mohli okusit také chuť pravého, živého piva.“

Češi trávící dovolenou na chorvatském pobřeží Jadranu mohou na Staročeško narazit ve velkých obchodních řetězcích. Daruvarský pivovar ročně vyprodukuje 50 tisíc hektolitrů piva, přestože jeho kapacita je až šestkrát vyšší. „Je těžké vyprodukovat tak málo piva v tak velkém pivovaru,“ povzdechne si Krešo Marić.

Konkurenční boj na malém chorvatském trhu je nemilosrdný. Pivo z daruvarského pivovaru ve většině chorvatských restauracích nenajdete. Jedinými stálými odběrateli piva ze zdejšího pivovaru jsou rekreační lodě. Velké pivovary totiž mohou zaplatit restauracím, aby kupovaly pivo pouze od nich.

„Místní lidé nechápou, že když kupují pivo vyrobené v Záhřebu nebo Karlovci, putují jejich peníze tam a nezůstávají tady,“ krčí rameny Krešo Marić s tím, že on sám pije pouze Staročeško.

Areál pivovaru má asi 1400 čtverečních metrů a leží prakticky v samém centru Daruvaru, přímo v lázeňské zóně u parku, což je poměrně velká rarita. Právě kvůli blízkosti termálních lázní však pivovar nemůže čerpat vodu z vlastního vrtu.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Martin Dorazín

http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/zzz/_zprava/chorvate-si-na-dobre-pivo-nepotrpi-jsou-vsak-i-vyjimky--955110

Práce na sloučení pivovarů v Krásném a Velkém Březně už započaly.

Jako první skupina Heineken, jež oba pivovary vlastní, přemísťuje stáčecí linku na sudy, takzvané kegy. To potvrdil Milan Schramm, manažer nákupu a provozu pivovarů. „Ve Velkém Březně už začaly první stavební úpravy,“ uvedl.

Linka má kapacitu 220 sudů, což je 110 hektolitrů, za hodinu. To bude stát zhruba 9,8 milionu korun letos a dalších 1,9 milionu příští rok. Schramm dále uvedl, že chtějí, aby velkobřezenský pivovar byl rozvíjen v rámci projektu heritage, tedy v důrazu na tradice. „Samozřejmě se nebudeme vracet ke koním, ale využijeme nejmodernější technologie,“ dodal Schramm s tím, že linku obsluhuje pouze jeden člověk.

Vrchní sládek pivovaru, Petr Hauskrecht dále upřesnil, že chtějí dále udržet technologii otevřené fermentace. „Od roku 1933 tu existuje varna, v níž ale zvýšíme počet várek instalací další varné nádoby, což se nám podaří díky přemístění filtrační technologie do nových prostor.“

Podle sládka Hauskrechta například ještě na rekonstrukci čeká i chlazení a úprava vody a také tanky čeká navýšení kapacity. Součástí areálu zůstane třeba i reprezentativní hospůdka. „Zde bude i ukázka vzorové péče o pivo ve výčepu,“ popsal sládek Hauskrecht.

Obchodní ředitel pivovaru Petr Daněk doplnil, že rozšířený pivovar se také dočká sloučení administrativních budov. „Bude tu zázemí pro obchodníky, budeme moci řešit potíže denně a bez zbytečných porad. Bude to také příležitost pro obchodníky, jak se podělit o nádheru vaření piva,“ dodal.

O osudu areálu v Krásném Březně prozatím není jasno.

Zdroj: Ústecký deník.cz | Autor: Janni Vorlíček

http://ustecky.denik.cz/zpravy_region/20110929-wv-pivovar-brezno-slouceni.html

28. září se roztočí pípy se Svatováclavským pivem – speciálem neobvyklé síly. Pivo typu Doppelbock, kterým lidé uctívají svátek patrona české země svatého Václava, se bude ve vybraných restauračních zařízeních v celé České republice prodávat do vyčerpání zásob. Svatováclavský speciál pochází z pivovaru Velké Březno – a stejně jako u všech ostatních velkobřezenských piv štamgasti i v tomto případě ocení jeho mimořádnou kvalitu, za kterou vděčí použití vybraných surovin a tradiční technologie.

Svatováclavské pivo - Doppelbock - uvařil spolu se svými spolupracovníky „specialista na speciály“, vrchní sládek pivovaru ve Velkém Březně Petr Hauskrecht. „Je to nejsilnější pivo z portfolia Heinekenu Česká republika. Jedenadvacítka. Před lety už se u nás prodávala, my jsme tuto tradici po dlouhých letech obnovili vloni. Svatováclavské všem chutnalo, proto jsme pivo uvařili i letos – zase v omezené sérii. Je to speciální pivo, které bude žít jedinečností slavnostní chvíle. Ve Velkém Březně jsme na ně náležitě hrdí a věříme, že je konzumenti přivítají i letos,“ konstatuje Petr Hauskrecht.

9,5 % síly a 100 dní ležení

Svatováclavský speciál je spodně kvašené pivo s výraznou, ale jemnou hořkostí dosaženou použitím českých aromatických a hořkých odrůd chmelu. Jeho obsah alkoholu činí 9,5 %. V ležáckých sklepech zrálo více než 100 dní. Díky zbytkovému neprokvašenému extraktu je toto sytě zlato-hnědé pivo charakteristické velmi vysokou plností a nasládlým dozníváním s alkoholovými tóny. Hodí se pro velmi speciální příležitosti.

Doppelbock na podzim

Označení Doppelbock odkazuje k tradici výroby silných podzimních piv s výraznou chutí. Jedná se o ležák německého původu, který údajně začali vařit mniši v Mnichově. Původně prý měl o trochu nižší obsah alkoholu a sladší chuť. V případě Doppelbocku tak doslova platilo rčení, že „pivo je tekutý chléb“. Mniši se totiž tímto pivem živili v období půstu, kdy měli zakázanou pevnou stravu.

650 hektolitrů pro 1500 hospod

Petr Hauskrecht připravil celkem 650 hektolitrů Svatováclavského piva, což je o 180 hektolitrů více než loni. Uvedené množství speciálu se rovným dílem po 325 hektolitrech rozdělí mezi Čechy a Moravu. Celkem se bude prodávat v 1500 restauračních zařízeních v celé České republice.

Majitelé a provozovatelé je označí plakáty, nálepkami na dveřích, stojánky na stolech a plaketami na pípách, takže štamgasti bezpečně najdou místo, kam na Svatováclavské pivo zajít. Seznam všech restauračních zařízení v celé České republice, kde se bude sváteční pivo čepovat, dále všichni zájemci najdou na webových stránkách Svatováclavského speciálu.

Zdroj: Brnovinky | Heineken ČR

http://www.brnovinky.cz/gurman-brno/svatovaclavske-pivo-prinasi-silu

Milion půllitrů Vyškovského piva už od jara proteklo pípami a sklenicemi v hospodách i domácnostech na Vyškovsku.

Oslavy vypitého miliontého půllitru potěší Vyškovany už ve středu na prvním ročníku kulinářské slavnosti v okresním městě.

Oslavy začínají v jednu hodinu odpoledne. „Až do pěti hodin odpoledne bude na Masarykově náměstí připravený bohatý program. Nachystané bude občerstvení, vyškovské pivo za příznivé ceny a koncert dechových skupin Podboranka a Skoroňáci,“ uvedla mluvčí vyškovské radnice Dana Bednářová.

Oslavy jsou sice uprostřed týdne, ale ve státní svátek, takže lidé nemusejí do práce. „Datum, kdy se slaví svátek svatého Václava, jsme zvolili záměrně. Svatý Václav je totiž také patronem pivovarníků,“ vysvětlil marketingový ředitel vyškovského pivovaru Roman Holoubek.

První kulinářská slavnost ve Vyškově zahrnuje jak oslavy 870. výročí první zmínky o městě, tak oslavy miliontého půllitru Vyškovského piva vypitého v regionu. „Počítáme to za období, kdy jsme oficiálně převzali pivovar, tedy od 1. dubna. Miliontý půllitr jsme prodali začátkem září, teď už jich je samozřejmě prodaných víc, což nás opravdu těší,“ podotkl Holoubek.

Do počtu vypitých piv počítá vedení pivovaru jen ta, která vypili lidé na Vyškovsku. „Cokoli, co se vypilo v Brně nebo ve směru na Brno nebo v jakýchkoli jiných lokalitách, kam pivo exportujeme, do výsledku nezapočítáváme,“ vysvětlil ředitel.

Z podzimních kulinářských slavností by chtělo vedení pivovaru ve spolupráci s městem vytvořit tradici. „Žádná podobná akce tu v tomto období nebývala, a to bychom chtěli změnit. Už několik předchozích akcí v letošním roce, na kterých jsme spolupracovali s městem, se nám vydařilo, a tak doufáme, že jsme se vydali správným směrem,“ řekl Holoubek.

Jednou z letošních akcí byly například oslavy sto let pivovarských sklepů, které slavily mezi Vyškovany velký úspěch. Mezi další patřil například první ročník hudebního festivalu v areálu pivovaru Beerfest Vyškov. „Byl to dobrý nápad, uspořádat takovýto festival. Určitě tu něco podobného chybělo,“ pochválila akci například návštěvnice Hana Mikulášková.

Zdroj: Vyškovský deník | Autorka: Markéta Forró

http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/regionem-uz-protekl-milion-piv20110927.html

Pivovar Janáček z Uherského Brodu může Primu vařit dál - ovšem musí změnit etiketu. K Brewery zároveň získala od Prazdroje na Primu ochrannou známku. Případ je ukázkou vyhroceného konkurenčního boje velkých pivovarů s menšími.

Spor o to, zda zelená etiketa, písmo a název piva Prima z moravského Pivovaru Janáček parazituje na dříve zavedené značce Primus od lídra trhu Prazdroje končí. Krátce před očekávaným vynesením verdiktu soudu se oba soupeři dohodli na smíru.

Prazdroj zažaloval K Brewery už loni v lednu, domáhal se předběžného opatření k zastavení prodeje piva Prima, které prý designem, etiketou a názvem napodobuje Primus. Teď Prazdroj žalobu ohledně údajně nekalé soutěže stáhl a skupina K Brewery, do které Pivovar Janáček z Uherského Brodu patří, může Primu vařit dál – ovšem musí změnit etiketu. K Brewery zároveň získala od Prazdroje na Primu ochrannou známku.

Zástupci obou pivovarnických skupin manažer K Brewery Otakar Binder a mluvčí Prazdroje Jiří Mareček odmítli kauzu podrobnějši komentovat. Odkázali na společné prohlášení, ve kterém se říká:

„K Brewery Trade a Pivovar Janáček se v rámci této dohody zavázaly ke změně barevnosti designu etiket piva Janáček Prima. Nová etiketa je navržena tak, aby vizuálně, nepřipomínala jiné značky piv z portfolia Plzeňského Prazdroje. Značka Prima bude registrovanou ochrannou známkou Pivovaru Janáček, který tuto značku vyrábí již od roku 1998. S uzavřením této dohody není spojeno žádné finanční plnění.“

Zelená etiketa a podobné písmo

Prazdroj tvrdil, že zelená etiketa a písmo Prima kopíruje jeho značku Primus. Údajné porušení práva k ochranné známce Primus a nekalou soutěž mělo zastavit předběžné opatření, se kterým ale Prazdroj neuspěl loni u Městského soudu v Praze ani v odvolání u Vrchního soudu.

Soudci požadavku, aby Janáček a K Brewery okamžitě zastavily prodej značky Prima, nevyhověli. Slova Prima a Primus jsou podle výroku obou soudních instancí dostatečně odlišná, nehrozí ani záměna etiket, a tak nebyl důvod předběžné opatření vydávat.

Případ se tak dostal k řádnému justičnímu projednávání. Prazdroj si k dřívější registraci značky Primus koupil v průběhu soudního sporu i ochrannou známku Prima, kterou v K Brewery neměli registrovanou, ale chystali se její zapsání na Prazdroj právně zpochybnit.

Piva značky Prima vařil uherskobrodský pivovar jen zanedbatelné množství, podle některých informací sotva čtyři tisíce hektolitrů ročně. Pro srovnání – Celá skupina K Brewery (pátý největší producent piva u nás) loni uvařila na 900 tisíc hektolitrů a Prazdroj jako lídr trhu v Česku necelých osm miliónů hektolitrů.

Binder sám přiznal, že prodeje značky Prima nedosahují očekávané úrovně, značka jako taková do roka zmizí z trhu a už nyní ji nahrazuje desítka Perun.

Případ je tak spíš ukázkou vyhroceného konkurenčního boje, kdy se velkým pivovarům včele s Prazdrojem výrazně propadají prodeje a na druhé straně některým středním a regionálním – včetně skupiny K Brewery - naopak výrazně rostou.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-53026870-spor-pivovaru-prazdroj-a-k-brewery-o-znacku-prima-konci-vyhrali-oba

První Beerfest v Dobřanech. Už samotný název napovídá, že na sobotní akci na dobřanském náměstí šlo především o pivo.

Tmavá, světlá, ochucená kvasnicová nebo piva s větším množstvím alkoholu přivezly na ochutnání pivovary z celé republiky a stánek tu měla i domácí dobřanská značka.

S kelímkem v ruce jsme na lavičce zastihli Zdeňka Majera z Dobřan. „Vyzkoušel jsem už několik značek, ale dávám si jen třetinky. Nedávno jsem byl na pivních slavnostech v Radobyčicích, a tak jsem přišel i sem,” přiznal návštěvník Beerfestu.

Kromě ochutnávek si pivaři měřili síly v různých soutěžích. Standa z Dobřan se zúčastnil hned několika z nich. V první disciplíně vypil na čas tuplák piva. „Čas jsem měl 9,14 vteřin. Jenom o jednu desetinu vteřiny mě předběhl někdo jiný,” řekl zklamaně Standa. Dlouho se nenechal přemlouvat a přihlásil se do dalšího klání - držení naplněných tupláků s nataženýma rukama. Zvedání prázdného sudu nad hlavu už ho ale nezlákalo.

Návštěvnost festivalu si pochvalují i zaměstnanci místního městského kulturního střediska, kteří akci spolupořádali. „Přesto, že Beerfest měl v Dobřanech premiéru, přišlo na něj množství lidí. Počasí nám přálo a během koncertů skupin Benefit, V3ska a Gulash rock bylo náměstí plné. Určitě budeme s Beerfestem počítat i v příštím roce,” řekla Jaroslava Marková z kulturního střediska.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autorka: Valentýna Bílá

http://plzensky.denik.cz/zpravy_region/chlapi-zvedali-sudy-nad-hlavu20110926.html

Spor mezi pivovarem Janáček zastoupeným skupinou K Brewery a pivovarnickou skupinou Plzeňský Prazdroj má nečekané rozuzlení. Právně-pivní bitva o podobnost značek Prima a Primus skončila ještě před začátkem středečního soudu. Pivovary nakonec problém vyřešily smírem. Kdo však ustoupil a čí značka může zmizet z trhu, to pivovary nechtějí komentovat. „Mohu jen potvrdit, že obě strany uzavřely dohodu o smíru,“ vysvětluje Barbora Burešová, mluvčí pivovarnické skupiny K Brewery.

​Podle vyjádření Městského soudu v Praze, který kauzu řešil, více ustoupil Janáček. „Žaloba byla podána na ochranu před porušováním práv k ochranným známkám a kvůli nekalé soutěži. Městský soud v Praze schválil oběma stranami doručený smír, jehož obsahem je, že žalovaný pivovar Janáček a skupina K Brewery se zavazují zdržet se výroby, propagace, uvádění na trh, skladování, nabízení k prodeji a prodeje piva označeným slovním prvkem Prima ve třech žalovaných vyobrazeních,“ prozradila Martina Lhotáková, mluvčí Městského soudu v Praze.

Prazdroj podal žalobu na Janáčka a také na skupinu K Brewery 20. ledna 2010. Žalující strana žádala nařízení předběžného opatření, které by uložilo pivovaru Janáček zdržet se veškerého nakládání a prodeje lahví s etiketou Prima.

„Prazdroj také navrhoval, aby žalovaný na vlastní náklady nechal otisknout znění rozsudku v celostátních médiích,“ doplnila Lhotáková. Soud však návrhu na předběžné opatření nevyhověl. Podle vyjádření soudu to tedy vypadá, že to má brodská desítka Prima "spočítané". Nejspíš i proto Janáček dodádá na trh novou desítkou Perun. „U všech našich značek, Primu nevyjímaje, kontinuálně vyhodnocujeme prodeje a oblibu u spotřebitelů a reagujeme buď podporou konkrétních značek, jejich útlumem, či zaváděním nových výrobků. Na nové pivo Perun máme velmi pozitivní ohlasy, a to jak od hospodských, tak od konzumentů. Proto v tuto chvíli uvažujeme o jeho stáčení do lahví a distribuci do běžné maloobchodní sítě,“ přiblížila budoucnost Perunu mluvčí Burešová.

​„Respektujeme konkurenty, ale není přípustné, aby kdokoli poškozoval zavedenou značku Primus užíváním označení, které je podle našeho názoru slovně i graficky zaměnitelně podobné,“ připomněl důvody rok a půl dlouhého sporu Jiří Mareček, mluvčí Prazdroje.

​Desítka Prima se v Brodě vařila od roku 1998, Prazdroj si jí však všiml až v roce 2010. Plzeňští naopak svůj Primus vaří od roku 1993 a zaregistrovali jej o rok později.

Zdroj: idobryden.cz | Autor: Lukáš Fabián

http://www.idobryden.cz/zpravy/janacek-ustoupil-soud-s-prazdrojem-nebude--prima-se-stahne-z-trhu/3ac2d068-3632-102f-b4ac-00e0814daf34/

Uplynulú sobotu 24. septembra sa všetci milovníci dobrého piva opäť zišli v areáli najväčšieho pivovaru na Slovensku. Počas druhého ročníka podujatia Deň otvorených dverí - Hurbanovo 2011 si pravú festivalovú atmosféru a ešte bohatší sprievodný program užilo približne 8 tisíc návštevníkov. Tí počas celého slnečného dňa vypili takmer 6000 litrov piva. V priebehu desiatich hodín absolvovalo novú prehliadkovú trasu po pivovare až 2500 záujemcov, ktorým tajomstvo varenia piva poodhalili tí najpovolanejší – zamestnanci pivovaru.

„Počet milovníkov dobrého piva, ktorí v sobotu navštívili náš pivovar v Hurbanove, sa oproti minulému roku zdvojnásobil. Ešte viac sa však tešíme, že atmosféra druhého ročníka podujatia bola skutočne fantastická,“ hovorí Hana Šimková, manažérka korporátnych vzťahov Heineken Slovensko. Návštevníci v pivovare mali možnosť ochutnať pivá značiek Heineken, Zlatý Bažant, Corgoň aj Kelt, pričom spolu sa v pivovare vypilo až takmer šesťtisíc litrov piva. To znamená až 12 tisíc veľkých pív! Z tohto objemu predstavovalo tankové pivo Zlatý Bažant 1500 litrov a obľúbený Bažant Radler viac ako tisícku.

Možnosť nechať sa vyškoliť v správnej starostlivosti o pivo a v umení čapovať priamo na podujatí obchodným sládkom spoločnosti Heineken Slovensko Karolom Francem využilo viac ako 150 záujemcov. Dokonalý zážitok pre pivných gurmánov dotvorila kulinárska show majstra kuchára na tému pivo a gastronómia. Dobroty, ktoré pripravil, ochutnalo až 300 ľudí.

Svoje miesto na podujatiach spoločnosti Heineken Slovensko má už tradične podpora rozumnej konzumácie alkoholu. V IQ stane si vyskúšalo špeciálne okuliare simulujúce hladinu alkoholu v krvi na úrovni 1.3 promile až 600 návštevníkov. Otestovali si s nimi zvládnutie jednoduchých úkonov - napríklad schopnosť prejsť po rovnej čiare či vložiť kľúč do zámky. Možnosť zistiť skutočnú úroveň hladiny alkoholu v krvi dychovou skúškou u IQ hliadky využilo približne 400 zabávajúcich sa ľudí.

Sprievodný hudobný program pod taktovkou moderátora Gregora Mareša otvoril DJ a vystúpenie skupiny Starmania so speváčkou Kristínou. Na pódiu sa predstavila aj stálica slovenskej hudobnej scény Peter Nagy so skupinou Indigo, ktorý svojim vystúpením rozospieval celý areál pivovaru. Na záver programu zahrala to najlepšie zo svojej tvorby formácia Polemic a roztancovala všetkých návštevníkov.

Pravú festivalovú náladu doplnili pódiové súťaže s cenami, do ktorých sa zapojilo až 150 nadšencov. Najväčší úspech mala súťaž o najsilnejšieho muža pivovaru a súťaž tímov v nafukovacom futbale.

Na svoje si prišli aj deti, pre ktoré bola pripravená detská aréna. V spoločnosti sympatického klauna sa v nej hralo počas celého dňa takmer 1 200 detí. Až sto z nich si na pódiu zasúťažilo o rôzne ceny.

Skvelú atmosféru počas druhého ročníka dňa otvorených dverí v pivovare Hurbanovo sprevádzali počas celého dňa smiech a dobrá nálada. To potvrdzuje aj fakt, že poslední návštevníci odchádzali až po polnoci.

Pivovar Hurbanovo a Heineken Slovensko ďakuje všetkým milovníkom zlatého moku za návštevu a už teraz sa teší na ďalší ročník tohto príjemného podujatia.

Zdroj: 24 hodín

http://www.24hod.sk/pivovar-v-hurbanove-privital-pocas-dod-8000-milovnikov-piva-cl174297.html

Letos v březnu uvedl pivovar Budějovický Budvar jako jeden z prvních v České republice na trh pivo v nevratných sudech systému KeyKeg o objemu 20 a 30 litrů. Sudy jsou určeny výhradně pro export, a to zejména do vzdálených destinací mimo Evropu. Prodej piva v tomto druhu balení se úspěšně rozvíjí. „Do konce letošního roku jsme chtěli prodat 1200 hektolitrů piva v nevratných sudech. Zájem našich partnerů v Rusku i v několika dalších zemích nás ale příjemně překvapil a díky tomu jsme letošní plán prodeje splnili již v srpnu,“ říká obchodní manažer Budvaru pro Rusko Jiří Pekhart.

Do 31. srpna bylo z pivovaru exportováno celkem 1318 hektolitrů piva do Ruska, Ukrajiny, Austrálie, Gruzie a Číny. „Vzhledem k vývoji poptávky je reálné, že pouze samotné Rusko odebere letos kolem 1200 hektolitrů piva v nevratných sudech. Letošní plán prodeje v sudech KeyKeg bychom tak mohli překročit až o 60 procent,“ dodává Pekhart. V současné době pokračují jednání o zavedení nevratných sudů v několika dalších zemích.

Sudy systému KeyKeg představují zásadní technologickou novinku v oblasti balení a distribuce čepovaného piva. Při jejich použití odpadá z logistického řetězce finančně, časově a administrativně náročný zpětný transport prázdného sudu z výčepního místa zpět do pivovaru.

KeyKeg má také výrazně nižší hmotnost než nerezový sud: zatímco prázdný obal KeyKeg o objemu 20 litrů váží jeden kilogram, prázdný nerezový sud o stejném objemu má hmotnost devět kilogramů. Sudy KeyKeg šetří i životní prostředí: díky nižší hmotnosti snižují spotřebu pohonných hmot na přepravu plných i prázdných obalů a navíc jsou vyrobeny z plně recyklovatelných materiálů.

Zdroj: Euro.cz | Autor: Miroslav Tryner

http://www.euro.cz/id/byfv4i8ztz/detail.jsp?id=103128

Již zítra si budou moci milovníci piva připít Svatováclavským pšeničným speciálem, který právě na počest patrona země České i všech pivovarníků připravili sládci v Černé Hoře na Blanensku. Podle ohlasů návštěvníků černohorské Pivní pouti, kde měl speciál premiéru, je letošní várka mimořádně povedená.

„Na sobotní Pivní pouti mohli návštěvníci ochutnat všechna naše piva, Svatováclavské ale bylo jedno z nejprodávanějších. Vypilo se ho 2.340 půllitrů. Věřím, že si na něm pochutnají i ostatní pivaři,“ uvedl Vlastimil Zedek, sládek Pivovaru Černá Hora, který tento speciál se svými spolupracovníky připravil.

Svatováclavský speciál je svrchně kvašené 13% pivo, při jehož výrobě se používá minimálně jedna polovina sladu připraveného z pšenice. Je charakteristický osvěžující kořeněnou a ovocnou chutí, světlou až slámovou barvou s neprůhledným zákalem, který způsobuje živá kultura rozptýlených pivovarských kvasinek, a příjemnou kvasnicovou vůní. Má bohatou pěnu a silný říz.

Čepovat jej bude od 27. září 2011 do vyčerpání zásob více než 500 hospod a restaurací v Čechách i na Moravě, a to včetně těch zapojených do programu Cesta pivních znalců, jejichž seznam je zveřejněn na www.cestapivnichznalcu.cz.

Zdroj: Tisková zpráva K Brewery

V pražském Divadle Archa slavnostně pokřtili nosič s filmovou hudbou k filmu Alois Nebel debutujícího Tomáše Luňáka. Večírku se zúčastnili také Václav Neckář a Marie Rottrová, jejichž hlasy ze soundtracku znějí a kteří se stali kmotry slavnostního křtu. Šampaňské nahradily "lahváče" s jesenickým pivem Šerák, které je oblíbeným nápojem postav příběhu. Zítra má film slavnostní premiéru v Praze na Hlavním nádraží a kinech poběží od 29. září 2011.

Příběh natočený v Jeseníkách začíná na podzim roku 1989 na železniční stanici Bílý Potok, kde slouží jako výpravčí Alois Nebel (Miroslav Krobot). Nebel je tichý samotář, kterého čas od času přepadne podivná mlha. Nejčastěji se mu v ní zjevuje Dorothe (Tereza Voříšková), oběť násilného odsunu Němců po 2. světové válce. Šedivé dny na nádraží v Bílém Potoce na sklonku socialismu líně plynou, výhybkář Wachek (Leoš Noha) společně se svým otcem (Alois Švehlík) kšeftují s důstojníky sovětské armády. Poklidnou atmosféru naruší jednoho dne Němý (Karel Roden), který překročí hranice se sekyrou v ruce, aby pomstil svoji matku. Halucinace nakonec Nebela přivedou do blázince a přijde o místo výpravčího. Vydá se do Prahy hledat jinou práci u dráhy a na Hlavním nádraží najde svou životní lásku, toaletářku Květu. Nebel se rozhodne vrátit zpátky do hor, aby se znovu setkal s Němým a souboj s temnými stíny minulosti dovedl do konce.

Film vznikl za podpory pivovaru Holba, který se stal jeho hlavním partnerem.

Zdroj: Tisková zpráva Holby Hanušovice

Rozjížděl jako technolog a sládek provozy pivovarů v Rusku, Ázerbájdžánu, Litvě i ve Vietnamu, nyní působí v letovském pivovaru.

O tom, co ovlivňuje kvalitu piva, jaká je současná pivní kultura a jak je důležité rozšiřovat poznání i mimo svůj obor, je tento rozhovor s panem sládkem Josefem Korbelem. Probíhal v letovském pivovaru MMX.

V případě moderní technologie, jakou disponuje pivovar v Letech, uvaří sládek pivo konstantní kvality sám. Co předchází samotnému vaření piva?

Podle zadání majitele, jaké pivo mám uvařit, ručně míchám několik druhů sladu v určitém poměru a nechám je sešrotovat. Jsou různé typy sladu – kromě diferenciace obilí je slad i karamelizovaný, pražený a další. To ovlivňuje chuť i barvu piva. Také se odvažují a míchají různé druhy chmele, které se liší obsahem hořkých látek. Podle potřeby lze nakoupit i variantně aromatizované chmele. My vaříme převážně z českého sladu a žateckého chmele. Výsledek samozřejmě ovlivňuje i způsob zpracování sladu a jeho vaření ve varně. Piva se liší i dle typu přidávaných kvasnic, kdy probíhá svrchní nebo spodní kvašení. Důležitá je i kvalita vody…

Zkrátka jsou základní technologie vaření piva, od nichž se odvíjejí různé varianty. Podle těchto variant lze pojmenovat i výsledné pivo.

Velmi dlouho jste působil v Plzeňském Prazdroji, to byla asi ta nejlepší škola, že?

Po studiích jsem nastoupil rovnou do Prazdroje. Prošel jsem celou výrobou, znal jsem provoz, lidi, měl jsem dobrý plat, byl jsem spokojený a v práci jistý. Bylo mi 44 let. Ale přišla jiná doba a zase jsem se musel učit. V Prazdroji vznikla nová technologická skupina, do níž jsem byl zařazen. V té době jsem neměl řidičák a kromě znalostí ruštiny jsem neuměl jiný jazyk, možná trochu německy. O počítači v té době ani nemluvě. Jistý jsem si mohl být svými znalostmi v oboru. Do půl roku jsem ale měl řidičský průkaz, navštěvoval jsem kurzy angličtiny a jezdil po různých provozech plzeňských pivovarů v Česku. Učil jsem se znát jejich technologie a provoz jako takový. Byl jsem vyslán do Litvy i na Ural jako technolog.

V Plzni jste také vedl výzkumný minipivovar.

Následně v Plzni otevřeli výzkumný minipivovar, kde jsem měl možnost zkoušet vařit různá piva. Každá výzkumná várka měla svůj zápis z vlastního vaření, degustace, kde se hodnotilo několik desítek charakteristik piva, jako například pěna, říz, vůně, hořkost, sladkost, plnost a tak dále, zapisovaly se výsledky z laboratoře. To byla pro mne škola k nezaplacení. V Prazdroji jsem skončil v době, kdy firmu koupila jistá nadnárodní společnost a tento minipivovar měl svoji činnost ukončit. A to z toho důvodu, že svůj výzkumný minipivovar provozovala v Jihoafrické republice. Na to jsem nečekal a odešel ještě předtím, než se tak skutečně stalo. Do roka byl však plzeňský minipivovar otevřený znovu.

Já jsem ale začal spolupracovat s firmami v zahraničí, kde se zaváděly pivovary od našich výrobců.

V pivovaru MMX se pivo vaří v plně automatizovaném systému Kaspar Schulz. Setkal jste se s takovou automatikou, než jste přišel sem?

O tomto systému jsem už slyšel, ale před příchodem do Letů jsem se se zařízením v takové automatice nesetkal. Zkrátka jsem se zase něco nového naučil.

Vrátil byste se ještě do provozu, kde se pivo vaří klasicky?

Možná tehdy, pokud bych si pořídil vlastní pivovar, jinak ne.

Je podle vás nějaká hranice, jak silné pivo vařit?

Víte, ono nejde o hranici. Já uvařím pivo silné i slabé, tedy co se týká původní stupňovitosti a množství alkoholu, podle přání. Jde spíše o to, kdo jsou ti, kteří ho budou pít. Jestliže jdu do restaurace na pivo a dostanu 18°, které mi i může chutnat, kolik jich asi vypiju? V Čechách jsme zvyklí jít na pivo a vypít tři, čtyři i více půllitrů. U nás jsou oblíbená piva s nižším podílem alkoholu. Na rozdíl od západních zemí, jako je např. Belgie, kde mají rádi 12° či 14° pivo, v němž je alkoholu samozřejmě víc. Tam objemy prodeje 10° piva nehrají takovou úlohu. V podstatě i jejich pivní kultura je jiná. Těžko tam narazíte na u nás běžné půllitrové sklenice, natož tupláky. Pivní sklenice jsou menší, od 0,2l přes 0,3l po pintu. Liší se tvarem a nesou loga pivovarů.

A další důležitá věc je také cena, kterou je zákazník ochoten za pivo zaplatit.

Dříve byla v obchodech i restauracích k dostání 10° a 12° piva, pak se přidala i 11°. Dnes je výběr daleko širší, od nealkoholických piv po silné 18°.

Pamatuji se, že v Prazdroji se vařilo 8° pivo, které se dodávalo do Škodovky, a také 9°, jež šlo na export do Švédska. Tato výroba možná tehdy netradičního piva mohla být realizována právě na základě relativně vysokého odbytu. Podobně to platí i dnes. Pivovary mohou vyrobit jakékoli pivo na přání, ale pokud se ho uvaří určité množství, musí být jistota, že bude i prodáno.

Obchodní stránka věci mě jako sládka nemusí zajímat. Já dostanu úkol, jaké pivo mám uvařit. To je moje náplň práce.

Předpokládám, že stejně jako vinní sommeliéři a degustátoři jsou i pivní degustátoři.

Jistě, není to sice tak běžné, ale jsou a mají na to státní zkoušku.

Pak byste jako sommeliér mohl doporučit, jaké jídlo ve vaší pivovarské restauraci se hodí k právě nabízenému pivu. V jídelníčku by se tak objevilo: Dnes k pšeničnému 12° pan sládek doporučuje…

To bych samozřejmě mohl, ale musel bych to sám vyzkoušet. Mezi vínem a pivem je trochu rozdíl. Existuje daleko více možností a druhů vína podávaného v restauraci než množství variant piva nabízeného ve stejném podniku. Je málo restaurací, kde by měli dvacet píp, z nichž by teklo dvacet druhů piva. Možná je mají v lahvích, ale to nebude případ malých pivovarů, které do lahví stáčet nemusí a chtějí prodávat hlavně své pivo.

Děkuji za rozhovor!

Zdroj: iDobnet.cz

http://idobnet.cz/news/josef-korbel-sladek-noveho-pivovaru

Bavorský pivovar Schneider Weisse, který je znám celou řadou svých speciálních světlých svrchně kvašených piv, uvede v říjnu 2011 v omezené edici na trh nový druh světlého svrchně kvašeného piva. Nová pivní kreace, která je dílem spolupráce ředitele a sládka uvedeného pivovaru se jmenuje TAPX „Nelson Sauvin“. Název dostal podle stejnojmenné odrůdy chmele původem z Nového Zélandu, která konečnému výrobku propůjčuje ovocně révové aroma.

Kromě toho se pro jeho přípravu používá jedinečný postup vaření s odlišným druhem kvasnic, přičemž kvašení probíhá tradičním způsobem v lahvích.

Pivo, které bylo stáčeno do sudů, nyní bude poprvé prodáváno v lahvích o objemu 0,75 l. Nová mimořádná várka byla vytvořena speciálně k pětadvacetinám jednoho holandského zákazníka, je však určena i na vývoz do dalších zemí. V Německu bude toto nové pivo také prodáváno ve středu bavorské metropole v mnichovské pivnici Weisses Bräuhaus.

Zdroj: Agronavigátor | Autorka: Iva Hvízdalová

http://www.agronavigator.cz/default.asp?ch=13&typ=1&val=114014&ids=173

Pivo značky Staropramen se v poslední době stále častěji a významněji prosazuje na zahraničních trzích. Dnes je k dostání ve více než 30 zemích světa a celkové objemy Staropramenu prodaného v zahraničí rostou. Nově chce Staropramen spotřebitele zaujmout také moderním návštěvnickým centrem pivovaru.

Staropramen je vlajkovou lodí přední středoevropské pivovarské skupiny StarBev, která vedle společnosti Pivovary Staropramen vlastní také pivovary v Maďarsku, Bulharsku, Rumunsku, Chorvatsku, Srbsku a Černé Hoře.

Obchodní aktivity má také na Slovensku a v Bosně a Hercegovině. Podpora zahraniční expanze značky Staropramen patří mezi nejdůležitější dlouhodobé cíle skupiny StarBev.

Expanzi podpoří také nové návštěvnické centrum v pivovaru

Jednu z významných forem podpory Staropramenu u nás i v zahraničí představuje nově také návštěvnické centrum, do jehož rekonstrukce StarBev investoval více než 30 milionů korun.

Modernizované centrum, které se nachází v prostorách pivovaru na pražském Smíchově, totiž patří mezi oblíbenou zastávku nejen českých, ale také zahraničních turistů, kteří přijíždějí na návštěvu Prahy. Vedle historických památek v centru metropole je pro ně návštěva pivovaru umístěného v docházkové vzdálenosti od středu města vítaným zpestřením.

Nový koncept návštěvnického centra vytvořený ve spolupráci se společností PROJEKTMEDIA s. r. o. (www.projektmedia.cz) klade důraz na silný audio-vizuální zážitek a interaktivitu s návštěvníky. Virtuálním průvodcem v celém návštěvnickém centru je legendární sládek Josef Paspa, který přispěl k výraznému rozvoji pivovaru ve 30. letech 20. století.

Prohlídka s následnou degustací

Samotná prohlídka centra začíná na stylizovaném náměstí, které je obklopeno štíty budov připomínajících historické pražské měšťanské domy, a kde nechybí ani původní lavičky.

Na začátku exkurze mají návštěvníci možnost dozvědět se vše podstatné o historii a současnosti Staropramenu pomocí moderní techniky, jakou jsou například dotykové displeje či speciální miniaturní projekce.

Dále prohlídka pokračuje do kanceláře sládka, kde příchozí přivítá ‚virtuální‘ Josef Paspa. Tento legendární sládek provází návštěvníky také v historické varně, kde se objevuje při unikátní audio-vizuální show na 16 obřích obrazovkách a krok za krokem provádí návštěvníky procesem, při kterém vzniká Staropramen. Kromě vaření piva je část expozice věnována i stáčení piva. Návštěvníci zde mohou vidět zmenšenou stáčecí linku s lahvemi v různých fázích tohoto procesu.

Nezbytnou součástí prohlídky je závěrečná ochutnávka piva, která se odehrává v unikátním pivním baru. Design tohoto baru odkazuje na bohatou historii českých hospod a volbou interiérových doplňků se hlásí k této tradici. Jednotlivé motivy v interiéru také zdůrazňují pražský původ Staropramenu, který má na zahraničních trzích velký význam.

V rámci degustace mohou příchozí ochutnat Staropramen Ležák, Černý nebo Granát a v případě zájmu mohou v pivním baru setrvat a pokračovat v degustování. Po ochutnávce mají návštěvníci možnost nákupu historických suvenýrů a jiných dárkových předmětů.

Prohlídky je možné absolvovat ve čtyřech jazycích (čeština, angličtina, němčina a ruština) pro jednotlivce i organizované skupiny. Cena vstupného činí 199 Kč včetně závěrečné ochutnávky různých druhů piv.

Více detailů se dozvíte na www.staropramen.cz.

Podle ohlasů prvních návštěvníků se zdá, že zážitek z tohoto návštěvnického centra je na světové úrovni a tento prostor má šanci zařadit se do programů většiny českých i zahraničních návštěvníků Prahy vedle klasických historických dominant.

Zdroj: iDnes.cz | Komerční sdělení

http://sdeleni.idnes.cz/staropramen-si-muzete-dat-jiz-ve-vice-nez-30-zemich-f7x-/zpr_sdeleni.aspx?c=A110919_115845_zpr_sdeleni_ahr

Pivovar Ostravar, který v polovině srpna ohlásil vstup do segmentu PET balení, začíná v pondělí 26. září s distribucí své podzimní novinky – světlého výčepního piva Ostravar Original ve dvoulitrových lahvích. „Na pultech obchodů by se měl největší lahvový Ostravar všech dob začít postupně objevovat ve druhé polovině týdne,“ říká vrchní sládek pivovaru Ostravar Richard Kornas.

Pro Ostravar je nasazení dvoulitrového balení piva historickým momentem. „Se stáčením do lahví jsme začali v polovině minulého století. Doposud jsme naše piva stáčeli do objemově menších obalů. V posledních letech jsme standardně nabízeli spotřebitelům láhve a plechovky o objemu 0,5 litru. Dvoulitrové balení je tak pro nás doslova velkou novinkou,“ vysvětluje vrchní sládek ostravského pivovaru Richard Kornas.

Ostravar použije pro své dvoulitrové balení PET láhev určenou speciálně pro pivo. „Pro PET balení jsme se rozhodli kvůli rostoucímu zájmu spotřebitelů o tento druh balení, který je důsledkem měnícího se životního stylu lidí. Spotřebitelé stále více preferují vyšší komfort při nakupování, převážení a skladování piva,“ říká Kornas. „PET lahve jim tento komfort nabízejí. Jsou nejen lehké, ale také nerozbitné a uzavíratelné. Právě pro tyto benefity jim spotřebitelé dávají stále častěji přednost.“

Ostravar Original v PET lahvi začal tento týden ze stáčecí linky sjíždět také ve dvanáctilitrovém multibalení. „Bude tvořen šesti dvoulitrovými lahvemi a bude zafóliován tak, aby si jej spotřebitelé mohli pohodlně odnést domů“ říká o druhé z podzimních novinek ostravského pivovaru vrchní sládek pivovaru Richard Kornas. Výrazný potisk multibalení s dominující červenou barvou typickou pro Ostravar se společně se speciálním vystavením na prodejnách mají postarat o to, aby spotřebitelé toto nové balení nepřehlédli a šáhli po něm. Design etiket i multibalení je prací agentury Unity design.

Segment PET lahví, do kterého nyní vstupuje i Ostravar, je v současné době na českém pivním trhu výjimečný, protože významně vyrostl v posledních dvou letech, tedy v době poklesu celkové spotřeby piva u nás, a zároveň je momentálně nejrychleji rostoucím typem balení v obchodech.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen

Už půl roku pracují zaměstnanci vyškovského pivovaru pod novým vedením. A stejně dlouhou dobu už v pivovaru nefungují odbory, které podle informací Vyškovského deníku Rovnosti zanikly převodem pivovaru z firmy Jihomoravské pivovary na společnost Czech Beverage Industry Company. O znovuzaložení odborů se neuvažuje.

Podle odboráře Martina Obruči zanikly odbory samovolně přechodem pod jinou firmu. „Fungovaly normálně u Jihomoravských pivovarů, teď už ovšem nejsou funkční ani u této společnosti, ani u firmy, která nově pivovar převzala. Momentálně nás zůstalo asi sedm členů, ostatní zaměstnanci v odborech nejsou,“ řekl Obruča.

Znovuzakládat odbory je teď podle něj zbytečné. „Vzhledem k tomu, že se firma teprve rozjíždí, máme nastavenou jasnou linii. Dokud nebude pivovar znovu ziskový, tak stejně odbory nic nevymůžou. Chápeme situaci, v jaké se pivovar ocitl a v jaké je teď nové vedení, a protože se k zaměstnancům chovají slušně, není důvod situaci nějak měnit,“ vysvětlil Obruča.

Jak to bude s odbory vypadat v budoucnu, zatím nedokáže odhadnout. „Může se stát, že je znovu založíme, ale také je možné, že potřeba nebudou, to záleží na situaci. V nejbližší době to každopádně není v plánu,“ podotkl Obruča.

Totéž potvrdil i výkonný ředitel pivovaru Miloš Hrabák. „Zatím za mnou s požadavkem na založení odborů nikdo nepřišel, takže předpokládám, že zaměstnanci došli k názoru, že teď není potřeba odbory znovuzakládat. A jestli se něco chystá, o tom žádné zprávy nemám,“ řekl Hrabák.

Zároveň ředitel připomněl, že pivovar se po několika měsících dostal alespoň na nulu. „Propad jsme zastavili a věříme, že se nám podaří časem dosáhnout toho, že bude pivovar znovu ziskový, jako býval dřív. Snažíme se o to i díky různým akcím v areálu pivovaru, jako byl například Beerfest Vyškov,“ řekl Hrabák.

Vyškovský pivovar funguje pod vedením firmy Czech Beverage Industry Company od letošního jara. Ještě loni byl v takových existenčních problémech, že stát, který ho vlastní, uvažoval o jeho definitivním zrušení. Po několika výběrových řízeních nakonec ministerstvo zemědělství pivovar pronajalo novému nájemci.

Přesto ještě není situace v pivovaru úplně stabilní. Nedávno například policie zahájila trestní stíhání dvou členů někdejšího vedení pivovaru kvůli údajným neprůhledným zakázkám. Jedním z nich je i starosta Jiří Piňos.

Zdroj: Vyškovský deník | Autorka: Markéta Forró | Kráceno

http://vyskovsky.denik.cz/zpravy_region/pivovarske-odbory-zanikly-nejsou-potreba-20110921.html

Budějovický i americký Budweiser se mohou v Británii prodávat současně. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku. Společnost Anheuser-Busch se domáhala zákazu používání této značky českým pivovarem na území Spojeného království, ale neuspěla.

Americký nápojový koncern Anheuser-Busch sice v roce 1979 podal přihlášku k registraci známky Budweiser na Britských ostrovech o 10 let dříve než budějovický pivovar, ale patentový úřad Spojeného království zapsal známky obě.

Britské právo takový postup umožňuje. Až v roce 2005 začala koexistence obou známek americké továrně vadit a žádala neplatnost té české.

Evropský soud ale rozhodl, že vzpomenout si po 30 letech užívání názvu, že někdo jiný prodává pivo stejného jména, je poněkud pozdě.

Americký výrobce i českobudějovický pivovar tak mohou pokračovat v užívání ochranné známky Budweiser ve Spojeném království. Oba výrobky si totiž nekonkurují.

Soud také dospěl k názoru, že britští spotřebitelé jsou schopní zřetelně odlišit pivo českobudějoviského Budvaru od tekutin společnosti Anheuser-Busch.

Významný verdikt pro Budvar

Podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého jde ve v letitém sporu o používání značky Budweiser o významný verdikt. Británie je pro Budvar druhým nejvýznamnějším vývozním odbytištěm.

„V Británii je už několik desetiletí povolená koexistence obou značek. Byl tady pokus Američanů situaci zvrátit a ten se nepovedl. V tom smyslu je to velice důležité,“ uvedl Veselý.

Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny více než sto let. Většina sporů je z nedávných let, kdy Budvar zvýšil export. „V naprosté většině sporů Budvar vyhrává, takže vezmeme-li skóre, je to tak dva jedna až tři jedna pro Budvar,“ připomněl Veselý.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Pavel Novák, Milan Kopp a Martin Hromádka

http://www.rozhlas.cz/zpravy/domaciekonomika/_zprava/951713