Od příštího května bude na trhu nové pivo z produkce Pivovaru Černá Hora. Nebude ovšem obsahovat žádný alkohol.

Pivovar chce do hledání jeho názvu zapojit veřejnost. „Protože v pivu nebude vůbec žádný alkohol, chtěli bychom ho dostat na východní trhy, kde je pití alkoholu zakázáno,“ uvedl prokurista pivovaru Jiří Fusek. (Brněnský deník)

Polotmavý dvanáctistupňový ležák rozšířil letos v létě nabídku dalešického pivovaru. Kromě něj se tam vaří jedenáctistupňový světlý ležák a tmavý a světlý třináctistupňový speciál. Všechna piva se expedují jako kvasnicová, jedenáctistupňové světlé i jako filtrované. Žádné další rozšiřování vaření piva už neplánujeme. I když by to za určitých okolností možné bylo, informoval spolumajitel pivovaru Marek Tichý. Pivovar může za současné kapacity navýšit výrobu na pět tisíc hektolitrů piva ročně. To je ale strop, konstatoval Tichý. Jeho manželka Jitka Tichá poznamenala, že prorazit na trh s novým specifickým pivem není vůbec jednoduché. Lidé jsou zvyklí na průmyslově vyráběná piva. My nabízíme něco jiného, zdůraznila. Pivo v Dalešicích se vaří podle starého pivovarského zákona. Várka trvá devět hodin. Rozdíl oproti takzvaným europivům je například v kvašení. V Dalešicích jsou v klenutých sklepeních vybudované otevřené spilky. Ty už z velkých pivovarů z úsporných důvodů vymizely. Za týden ve spilkách pivo prokvasí a pak se přemístí do ležáckých sklepů. Tam zraje dalších pět týdnů, v běžných pivovarech se expeduje do týdne. V Dalešicích se také pivo neumrtvuje prudkým zahřátím. To všechno přispívá k tomu, že naše pivo se opravdu od běžných značek liší a je kvalitnější, dodala Tichá. (Třebíčský deník)

Rozsáhlými změnami prochází areál dalešického pivovaru. Staví se tam pokoje pro ubytování turistů a kulturní sál. Na současnou přestavbu jsme se dlouho připravovali, přiznal spolumajitel pivovaru Marek Tichý a zdůraznil, že by nebyla možná bez téměř padesátiprocentní dotace.

Pomohl film

Dalešický pivovar proslavil kultovní film Jiřího Menzela Postřižiny. Jeho popularitu využívají i současní majitelé. Bez natáčení Postřižin by byl pivovar bezcenný, přiznala Jitka Tichá, která pro pivovar připravuje kulturní programy. Přínos pivovaru pro Dalešice si uvědomuje i vedení obce. Pozemky pod pivovarem jsme novým majitelům prodali za symbolickou cenu, informoval starosta Jaroslav Zadražil. Výstavba zahájená v letošním roce si dala za hlavní cíl vylepšit možnosti ubytování. Chceme vybudovat pokoje pro náročnější návštěvníky i pro ty méně movité, naznačil Tichý. Část lůžek bude využitelná pouze v sezoně. Máme v plánu některé pokoje vybavit nábytkem v duchu Postřižin. Uvidíme, jestli se nám to podaří, nastínila Tichá.

Kultura jde dál

Těsně před dokončením je společenský sál. Navazovat bude na současnou restauraci. Doufáme, že se nám podaří zejména firmám nabídnout důstojné prostředí pro pořádání jejich akcí, naznačil Tichý hlavní využití sálu. Krb dokonce umožní přímo v místnosti opékání selat. Výstavba sálu a ubytování volá po navýšení parkovacích míst. Současný stav, kdy auta stojí před vchodovou bránou, se ukázal jako nevyhovující. Parkoviště vybudujeme v prostoru pod pivovarem, konstatoval Tichý. Rozšíří přestavba areálu nabídku kulturních akcí? Kulturní léto bude navazovat na minulé ročníky, informovala Tichá. Společně s manželem se shodli, že pivovar se zaměří na menší počet rozsáhlejších akcí. Na příští rok samozřejmě připravujeme oblíbené řezbářské sympózium, podotkla Tichá. V závěrečné fázi je příprava týdenního festivalu filmů Jiřího Menzela. Chybět by neměla akce Jazz v pivovaru. Kulturní akce nemusíme pořádat sami. Už se hlásí agentury, které o ně mají zájem, přiznal Tichý. Majitelé též plánují rozšíření muzea staré pivovarské techniky.

Lidé jsou hrdí

Co na změny říkají obyvatelé Dalešic? Většinou jsou na pivovar hrdí, vyjádřila se Tichá. Majitele objektu těší, že po dokončení nabídnou pracovní příležitosti i tamním lidem. Zatím jsme to učinili pouze v omezené míře. Věříme, že i to změní pohled některých lidí na naše záměry, shodli se spolumajitelé. Oba vědí, že ani po dokončení současné přestavby nebude vše hotové. Nevadí. Když se objekt přestavuje postupně, alespoň tam návštěvníci pokaždé najdou něco nového, dodal s nadsázkou jeden ze spolumajitelů Marek Tichý. (Třebíčský deník)

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod získal cenu českých sládků za tmavé pivo Rebel. „Letošního třináctého ročníku soutěže se zúčastnilo pětatřicet pivovarů s padesáti čtyřmi značkami piva,“ uvedl Richard Crha, šéfredaktor časopisu Pivní kurýr, který soutěž každoročně pořádá. (MF Dnes)

S originální kampaní na svůj nový produkt vyjel tento týden Rodinný pivovar Bernard. Nealkoholické pivo Bernard Free totiž propaguje osobně přímo zakladatel, spolumajitel a ředitel pivovaru Stanislav Bernard. Slogan „S čistou hlavou“ přitom ilustruje ostříháním dohola - podle tvůrců kampaně jde však pouze o počítačovou montáž, ve skutečnosti se Bernard vyholit nenechal.

Reklamu vytvořila agentura Euro RSCG Prague, která pro značku Bernard pracuje už několik let. Podle ředitelky komunikace Euro RSCG Andrey Faflíkové poběží kampaň během prosince v podobě plakátů do restauračních zařízení, která jsou smluvními partnery Bernardu, celkem jde asi o 1700 hospod.

Nealkoholické pivo letos zaznamenalo na českém trhu obecně velký nárůst, který marketingoví odborníci většinou spojují se zpřísněním zákona o silniční dopravě v červenci letošního roku. Produkce nealko piv dosáhla do října 248 tisíc hektolitrů, což je proti loňsku o třetinu víc. (Lidovky.cz)

V době před listopadem 1989 jsem vzhlížel k západní Evropě jako k oblasti demokracie, svobodného trhu, rychlého vývoje a pružných změn. Z horizontu našeho zatuchlého, a především nesvobodného socialismu to tak skutečně mohlo vypadat. My v RVHP (pro nepamětníky - Rada vzájemné hospodářské pomoci) jsme si nejprve kladli smělé cíle prohnilé kapitalisty dohnat a vzápětí předehnat. Co na tom, že v posledních letech před revolucí již šlo pouze a pouze o to, jak neztratit stopu...

„Osvícené“ návrhy

Dnes pod finským předsednictvím přichází „osvícený“ návrh zvýšení spotřební daně z piva, a světe, div se, zástupci většiny členských států Unie s ním souhlasí (ačkoliv bylo od začátku zřejmé, že stačí, aby jediný členský stát použil své právo veta a celá tato pochybná bublina praskne).

Zřejmě jsou přesvědčeni spolu s tisíci skvěle placených bruselských byrokratů, že musí pečovat o naše zdraví. Totiž abychom tolik nepopíjeli, a tomu že nejvíc pomůže, bude-li pivo dražší. Pominu otázku, nakolik je pivo nápoj alkoholický, či spíše výživný, když většina lékařů je již dnes přesvědčena, že jeho mírná a pravidelná konzumace zdraví prospívá.

Pominu také otázku zdražení piva pro zákazníky, když veškerý výnos z této akce by pouze posílil pozice byrokratických přerozdělovačů (jaká to podoba s dnešní českou levicí!).

Za mnohem závažnější považuji fakt, čím se bruselští „experti“ dnes zabývají. V době, kdy i my u nás máme vlastní zkušenosti s tím, jak se původní myšlenky zakladatelů Evropské unie - vytvoření společného ekonomického prostoru s volným pohybem pracovních sil, zboží a peněz, kamsi vytratily. Nahradily je však jiné výhody, kdy jíme banány té jediné správné velikosti, místo rumu pijeme nespisovný tuzemák a tak dále. Ještě že nám alespoň ty tvarůžky zůstaly! Unie ztrácí schopnost konkurence, již léta stagnuje, volný pohyb pracovních sil je v nedohlednu, největší země si udělují výjimky z pravidel, která předtím samy vymyslely (schodek rozpočtů do tří procent HDP ) a vyspělý svět se jí postupně vzdaluje. Není divu, když je vše pokřiveno dotacemi, regulacemi, kvótami na výrobu cukru, mléka či rozlohy vinic, díky nimž se budou zavírat fungující podniky. Toto zřejmě Brusel nepálí stejně, jako se nikdo nepozastavuje nad očividnou nerovností, kterou si vyboxovaly vlivné jižní země, že totiž spotřební daň u vína je nulová. Další příklad toho, na jakých principech dnešní EU funguje.

Přebujelé sociální prostředí, kdy sociální dávky přidělované z velmi vysokých daní v některých případech již několikáté generaci obyvatel, berou ekonomice dech a na jejich adresáty působí podobně jako drogy. Demotivují, ničí kontakt s reálným životem, a nakonec i veškerou radost z překonávání překážek a dosaženého úspěchu. Nic tak nedemotivuje jako pravidelný přísun nevydělaných peněz. Lidé, kteří o budoucnosti EU rozhodují, zcela zjevně ztratili schopnost nadhledu a v mnoha ohledech se ženou do podobné pasti, ve které jsme se nacházeli před listopadem 1989 my. Snad jim chybějí naše tristní zkušenosti s reálným socialismem.

Veto pomůže i Bruselu

Jsem opravdu rád, že po čase Česká republika dokázala jasně vyjádřit vlastní názor a použila svého práva veta. Na to bohužel nejsme příliš zvyklí. Doufám, že tento krok pomůže i bruselským úředníkům.

Mohl by jim trochu napovědět, aby se konečně začali zabývat skutečně důležitými věcmi, které rozhodují o výkonnosti Unie. Jinak bychom se mohli i my dočkat časů, kdy nikoliv bývalá Rada vzájemné hospodářské pomoci, ale Evropská unie bude mít hlavní starost, „jak neztratit stopu“... (MF dnes)

V roce 1991 se stal Stanislav Bernard spolumajitelem stejnojmenného rodinného pivovaru v Humpolci. I když absolvoval Vysokou školu dopravy a spojů ve slovenské Žilině, nic mu nebránilo, aby se po revoluci začal věnovat pivovarnictví. Stal se spoluzakladatelem Českého svazu malých nezávislých pivovarů a v letech 1993 až 1999 stál v jeho čele. V roce 2000 získal nejen titul Brand manager ČR, ale byl zvolen i pivovarskou osobností století, díky prosazení diferenciované spotřební daně pro malé nezávislé pivovary.

HN: Proč jste si vybral právě tento obor?

Po roce 1989 jsem chtěl zkusit vlastní podnikání. Že jsem si vybral právě pivovarnictví, je jistým způsobem náhoda. Na začátku devadesátých let jsem se seznámil Josefem Vávrou, který v té době působil v Ostravaru. Právě přes něho jsem se dozvěděl o připravované privatizaci humpoleckého pivovaru. Společně se nám podařilo pivovar vydražit za šestinásobek jeho účetní hodnoty, přestože byl v té době už takzvaně "po smrti". Proto jsme pivovar po získání museli celý rekonstruovat.

HN: Co vás profesně v minulých týdnech nejvíce naštvalo?

Způsob, jakým se stále uplácejí restaurace. Teď celou situaci už poněkolikáté šetří Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v Brně. Skutečně mě zajímá, jaké zaujme stanovisko k vývoji dominantní firmy na tuzemském trhu.

HN: Co byste ve svém oboru nejraději změnil, kdybyste mohl?

Zasadil bych se o transparentní podnikatelské prostředí, aby o úspěchu rozhodovala především kvalita, značka, služby, pověst firmy a teprve až potom peníze

HN: Jakého omylu jste se při vedení podniku dopustil v poslední době?

Nemluvil bych o omylu nebo o chybě. Dělám řadu rozhodnutí, některá jsou lepší, některá potřebují podle dalšího vývoje a zpětné analýzy určité korekce.

HN: Jaký je váš podnikatelský sen?

Nemám podnikatelské sny, pohybuji se v reálném čase a cílech. Na počátku jsme se rozhodli, že budeme vařit pivo, které bude štikou na trhu, nepasterizované, kvalitní a odlišné od průměru, které nám budou zákazníci chválit a konkurence závidět. (iHNed)

Již tento týden se dočkají příznivci zlatavého moku speciální vánoční várky piva Arnošt. Jedná se o druhou várku tohoto typu piva. První byla uvařena v červnu tohoto roku, a to ku příležitosti oslav 135 let od založení pardubického pivovaru.

„V červnu měl Arnošt u milovníků piva velký úspěch a tak jsme se rozhodli pro uvaření další várky“, uvádí vedoucí obchodního oddělení Miloš Flégr. „Jedná se o 13-ti stupňový ležák, u něhož je oproti běžným pivům výrazná změna jak ve vzhledu – bude se jednat o nefiltrované „panenské“ pivo, tak i v ostatních senzorických vlastnostech tj. hořkosti, vůni a plnosti. Protože pivo není filtrované, je tak zdrojem většího obsahu vitamínu B“, dodává sládek Pivovaru Pernštejn, Martin Gruntorád. Pivní speciály získávají u konzumentů piva stále větší oblibu. A tak pardubický pivovar hlásí velký nárůst prodejů i u dalšího speciálu z pernštejnské stáje, devatenáctistupňového piva Porter. Toho se v letošním roce vyrobilo téměř dvakrát více než v roce loňském a vzhledem k tomu, že byl Porter vždy pevně spojován s Vánoci, očekává se největší nárůst prodejů právě v předvánočním období. (Chrudimka.cz)

Některé malé pivovary mají problémy, jiné si našly místo na trhu a daří se jim. Například Pivovar Bernard, Pivovar Černá Hora, Pivovar Náchod a řada dalších. Hlavním důvodem potíží je, že nemají na investice do nových technologií. "Bohužel nevím, z jakého důvodu přežívá v myslích lidí v této republice, že pivo z malého pivovaru by mělo být levnější. To je naprostý nesmysl. Když vezmu technologie nebo suroviny, vždycky je ten malý pivovar nakoupí dráž než velký," řekl Josef Hlavatý, generální ředitel Pivovaru Náchod a člen prezidia Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

Řešením pro malé výrobce zlatavého moku by však zřejmě nebylo ani výrazné zdražení piva. "Určitě by to zvládly velké pivovary daleko lépe než my. Samozřejmě by se snížila spotřeba," konstatoval Hlavatý. Podle něho jde o "výchovu" pivařů. "Jde o to, aby si uvědomili, že jedna značka, která dneska tvoří dominantní část trhu, není to jediné, co je třeba pít," dodal.

Cestou, jak se může malý pivovar velmi slušně zavést, jsou například speciální piva. Má to ale pár háčků. Jejich výroba je nákladnější než vařit klasické pivo a tuzemský trh speciálních pěnivých moků je zatím velmi omezený. Z celkové spotřeby piva připadá na speciály jen zhruba jedno procento. Co je tedy výhoda takové produkce? "Když vaříte speciál, dáte ho na trh a nemáte tam konkurenci, žádné srovnání, tak si můžete říct o jiné peníze. Pokud máme ziskové marže, tak právě na speciálech," uvedl Hlavatý.

Přestože spotřeba speciálních piv je stále velmi nízká, postupně se zvyšuje. Dá se předpokládat, že s rostoucí kupní silou budou lidé více vyhledávat kulinářské zážitky a "objevovat" i něco jiného, než co je běžně v hospodách k mání. Nebezpečí, že by hromadně zběhli od piva k vínu, podle Hlavatého nehrozí. Pěnivý mok je totiž stále velmi populární mezi mladými konzumenty. "My se ženou třeba pijeme víno, ale náš syn se drží piva. Je levné a je to tradiční nápoj," uvádí vlastní zkušenost. (Středočeské Deníky Bohemia)

Zhruba o desetinu na 227.000 hektolitrů vzrostla letos produkce soukromého Pivovaru Svijany na Liberecku. Loni podnik dodal na trh 205.000 hektolitrů. Většinu produkce přitom prodá v Libereckém kraji, asi pětinu v dalších částech České republiky. Na rozdíl od konkurenčních Pivovarů Hols a Rohozec do zahraničí nevyváží, řekl ředitel pivovaru František Horák.

Svijanský pivovar prošel loni transformací - původní společnost s ručením omezeným se změnila na společnost akciovou. Cílem změny bylo zvýšit důvěryhodnost firmy a umožnit jí snadnější získávání investičních prostředků na další rozvoj. Už loni pivovar do modernizace a rozšíření investoval kolem 70 milionů korun a zvýšil své výrobní kapacity na 240.000 hektolitrů piva.

Letos podle Horáka investoval podnik zhruba deset milionů korun do modernizace a rozšíření kapacity čistírny odpadních vod. Další větší investice plánuje na příští rok, kdy chce vyrobit zhruba 235.000 hektolitrů piva. Kapacita ležáckých sklepů tomu ale už téměř nestačí, proto by se měla zvýšit na zhruba 260.000 hektolitrů. "Varna je přitom schopna uvařit ročně až 300.000 hektolitrů piva," dodal ředitel.

Svijanský pivovar je největším pivovarem v Libereckém kraji a jeho tradice je také nejstarší. Výroba piva ve Svijanech začala v roce 1564. Výstav pivovaru s 80 zaměstnanci rok od roku roste stejně jako jeho tržby. V loňském roce uskutečnil podnik zakázky za 333 milionů korun. Podniku se daří prosadit i přes poměrně silnou konkurenci velkých pivovarů a také dvou dalších regionálních výrobců Pivovaru Hols Vratislavice a Pivovaru Rohozec, který ale v roce 2004 koupil právě Pivovar Svijany. (iGenus)

Rohozecký pivovar má za sebou úspěšný rok. Pivo z Českého ráje se vrací na před lety vyklizené pozice.

"Ještě není účetně uzavřen celý rok, ale už nyní lze říci, že oproti roku 2005 jsme produkci zvýšili o deset procent," řekl František Jungmann, ředitel pivovaru.

Podle Františka Jungmanna pivovaru pomohlo i druhé místo v prestižní soutěži Pivo roku. Oceněno bylo jedenáctistupňové pivo z produkce Rohozce. (Turnovský a semilský deník)

Plánují zvýšení výroby a export na východ. Rekordního výstavu dosáhly v letošním roce pivovary v Libereckém kraji. Pomohlo zejména teplé letní počasí a žízeň milovníků zlatavého moku.

Vratislavický pivovar Hols chce proto začít vyvážet své pivo do více evropských zemí. V současné době pivovar zásobuje trh nejen v tuzemsku, ale také v Německu, Portugalsku, Francii, Španělsku nebo v Itálii. "Chtěli bychom expandovat i do východních států, například na Ukrajinu," sdělil ředitel pivovaru Hols Petr Hostaš.

Svijanský pivovar, který je největším a zároveň nejstarším v kraji, uvařil letos o deset procent více piva než vloni. V tomto roce dodal podnik na trh 227 000 hektolitrů piva. Příští rok chce vyrobit zhruba o osm tisíc hektolitrů více. Plánuje proto rozšíření sklepů a spilky.

Pivovar Svijany prodává své pivo pouze na českém trhu, převážnou většinu v Libereckém kraji. Přibližně 20 procent výroby jde do dalších částí České republiky. "Vyvážíme do Prahy a západních Čech. Brzy se na naše pivo však mohou těšit i Jihočeši, kteří o něj projevili zájem," uvedl ředitel Pivovaru Svijany František Horák.

Rekordní dvanáctiprocentní nárůst výroby zlatavého moku zaznamenal i Pivovar Rohozec. "Letos jsme vyprodukovali více jak třicet

dva tisíc hektolitrů, což je v novodobé historii našeho pivovaru nejvyšší číslo," řekl ředitel pivovaru František Jungmann.

Pivovar začal s exportem do Německa, Polska a Švédska. "Prodej chceme rozšiřovat, ale podobně jako Svijany se soustředíme především na domácí trh," dodal František Jungmann.

Pivovary přebíraly mnohá ocenění

Pivovary v Libereckém kraji se mohou pochlubit i několika oceněními, která v letošním roce získaly.

Velký úspěch oslavil Pivovar Svijany, když se stal Pivovarem roku 2006.

Svoji produkci totiž zvýšil za posledních osm let více než čtyřnásobně. Dvě významná ocenění letos převzal i vratislavický pivovar Hols.

Dvanáctistupňový světlý ležák Konrad získal zlatou Evropskou pivní hvězdu. Stříbrnou Evropskou pivní hvězdu si z pivovarských slavností v Norimberku odnesl tmavý jedenáctistup ňový ležák Konrad. (Jablonecký deník)

Pivo se nemusí vařit pouze v pivovarech. Jsou lidé, kteří jej dokážou vyrobit například v panelákovém bytě. „Musím se vždycky domluvit s manželkou, aby mi uvolnila kuchyň a hlavně místo v ledničce, aby mělo pivo kde zrát, když nemám ležácké sklepy,“ popisoval svůj způsob vaření piva Jan Orlt, jeden z domácích vařičů piva tzv. homebrewer, který vaří pivo podle 200 let starého receptu své babičky.

Právě domácí vařiči piva z celých Čech se v neděli sešli v pivovaru ve Velkém Březně, který patří do skupiny Drinks Union. „Jde vůbec o první podobnou sešlost a vůbec poprvé na půdě pivovaru. Celkem jsme negustovali devět vzorků, z toho šest přímo od domácích vařičů piva,“ popisoval akci Zdeněk Šťastný z pořádajícího Sdružení přátel piva.

Všechny vzorky pečlivě zkoumal především Ondřej Koucký, technolog společnosti Drinks Union. Právě on byl tím, kdo vařiče chválil, ale i doporučoval, co na pivech ještě vylepšit. „Některá z piv vařených doma byla velice slušná. Ono dobrat se dobré chuti piva totiž není úplně triviální věcí,“ řekl. Podle něj skupina Drinks Union podobné aktivity ráda podpoří. „My v našich pivovarech také vaříme stále stejným klasickým způsobem. Tito lidé, kteří si vaření piva vyzkouší na vlastní kůži, pak právě klasický způsob vaření dokáží ocenit,“ dodal technolog Drinks Union. (Tisková zpráva Drinks Union)

Pivo Březňák i samotný pivovar Velké Březno opět bodovali v pivní soutěži. Tentokrát si odvezli cenné kovy z Humpolce, kde se odehrálo předání výročních cen Sdružení přátel piva. „ Náš 14-stupňový speciál Březňák získal stříbrnou medaili a světlé výčepní pivo skončilo ve své kategorii třetí. Samotný pivovar se pak v soutěži Pivovar roku umístil na třetím místě,“ řekl mluvčí společnosti Drinks Union Josef Vejlupek.

Pivo Březňák je jedním z nejvíce oceňovaných piv skupiny Drinks Union. „Vítězství v takovéto prestižní soutěži si nesmírně ceníme. Potvrzuje to, že pivo Březňák vaříme skutečně poctivě, z těch nejlepších ingrediencí,“ řekl ředitel pivovaru Jaroslav Rottenborn. Podle něj nejde o náhodný úspěch, což dokládá právě to, že si Březňák v posledních deseti letech přivezl z různých soutěží po celé zemi téměř 100 ocenění.

Pro Rottenborna je ale důležitější než ocenění především to, aby lidem, kteří jej pijí, chutnalo. A zájem o Březňáka neustále roste. „Přestože významnou část produkce tohoto piva směřuje na náročný trh v Německu, zaznamenáváme stále větší spotřebu také na domácím trhu,“ uvedl ředitel třetího nejlepšího pivovaru v zemi .

Již patnáctého hlasování se letos zúčastnilo 804 členů sdružení a svůj hlas dostalo 143 různých piv napříč kategoriemi. (Tisková zpráva Drinks Union)

Slavili úspěch moku z Loun v Jedové chýši. Právě před sto lety se lounské pivo prosadilo ve vyhlášené pražské hospodě Jedová chýše, kde se začalo čepovat. Toto významné výročí si včera v lounském hotelu Union připomenuli sládkové ze severočeských pivovarů skupiny Drinks Union.

Sněmu sládků se zúčastnilo i vedení společnosti, která vlastní pivovar v Lounech, a tamní starosta Jan Kerner. "I já jsem tam kdysi jako brigádník pracoval," zmínil v krátkém proslovu. Jak uvedl, v Lounech je přes 80 pohostinství, restaurací a barů. "A lidé se díky jejich úrovni nemusí bát do kterékoliv jít," dodal J. Kerner.

Část sněmu byla také věnována historii. A to jak města a pivovaru samotného, tak právě legendární hospody Jedová chýše, která se v původním stavu ale už nedochovala. Je obecně známo, že se tam scházela pražská galerka. Její atmosféru dvěma vstupy přiblížila kapela Čupr baby z Prahy.

Pivovar v Lounech patří k největším v rámci nápojové skupiny Drinks Union. "Převažuje tam hlavně export do zahraničí. Nejvýraznějším odběratelem je Německo. Vyváží se ale také do mnoha jiných zemí," sdělil Daniel Váša, výrobně technický ředitel.

Technologie, jakou se pivo a slad samotný vyrábí, se mění s dobou. Výjimkou nejsou počítače a další "novinky". "Důležité je, aby pivo z nového zařízení mělo stejnou chuť jako to, které se vyrábělo postaru," zdůraznil Sládek Stanislav Šťastný. To se týká i nových sklizní chmele a tak dále, což je zase práce degustátorů. "Pokud poznají, co je z nové várky chmele a co ze starší, je to špatně," dodává.

Další zajímavost prozradil Daniel Urban, ředitel a vrchní sládek lounského pivovaru. Podle něj mají unikátní systém tvorby sladu - klíčení ječmene v otáčecích bubnech. "To je ojedinělé v rámci Evropy a i jinde po světě je to k vidění málo," řekl. Rozdíl je v tom, že klíčící zrna se ve válcích otáčejí, lépe k nim může proudit vzduch a výsledek je tak mnohem lepší. "Klasicky se slad vymáčí a zrna leží na betonových podlahách, kde se musí ručně nebo lopatami obracet," vysvětlil. Kromě malých úprav fungují tyto bubny už od roku 1928. (Žatecký a Lounský deník)

Městečku Chyše na Karlovarsku přibyla nová atrakce. Kromě interiérů zámku, karmelitánského kláštera a barokního kostela Povýšení svatého Kříže můžeme navštívit i zdejší pivovar, který je čím dál tím více v oblibě.

Podívejme se na něj ne z pohledu pivního fajnšmekra, ale z pohledu historického. Vždyť se jedná i o zajímavou památku. Na základě provedeného stavebně historického průzkumu je stavba doložena v letech 1839 - 1841. Tehdy se jednalo o stavbu nové budovy, která však byla propojena se starou dvoupatrovou soustavou sklepů po starším pivovaře. Ten je v písemných pramenech doložen již v roce 1587 v kupní smlouvě pro Grizeldu Švamberkovou z Lobkovic, novou majitelku zdejšího panství. Nová pivovarská budova byla provozována nepřetržitě až do roku 1932. Posléze byla využívána jako sýpka a po druhé světové válce k výkupu obilí. K částečnému znehodnocení došlo v roce 1972, kdy byla do objektu vestavěna kotelna na uhlí. Obnova a oprava pivovaru započala v roce 2004. 1. května 2006 proběhlo slavnostní svěcení pivovarských varen a o měsíc později k otevření pivovaru. Po 74 letech se začalo v Chyších opět vařit pivo. Nově vařené pivo dostalo jméno Prokop po prvním majiteli chyšského panství z rodu Lažanských. V budově však není jen pivovar. Zdejší pivo můžeme ochutnat přímo u zdroje v restauraci či pivnici. (Plzeňský deník)

Plzeňský Prazdroj reaguje na zvýšený zájem veřejnosti o prohlídkové trasy pivovaru, které od 20. listopadu vedou přes nově otevřenou stáčírnu. Od zítřka do konce ledna proto zavádí speciální program "Znám svou plzeň", což je zlevněná souhrnná vstupenka k prohlídce Pivovarského muzea a pivovaru. V něm Prazdroj přidává nové časy prohlídek.

"Cílem je zpřístupnit obě místa lidem z regionu v době, kdy se tam nepohybuje tolik zahraničních turistů," uvedla manažerka turistiky Plzeňského Prazdroje Jindřiška Eliášková, podle níž stojí souhrnná vstupenka 50 korun. Toto číslo má symbolizovat počet zemí, kam se vyváží pivo světoznámý ležák Pilsner Urquell, takzvaná "plzeň". V ceně je i jeho ochutnávka ve sklepích, pivní známka, certifikát o návštěvě stáčírny a dárek. "Vložená padesátikoruna se návštěvníkům v plné výši vrátí. Samotná prohlídka bude vlastně zdarma," nadnesl mluvčí pivovaru Vladimír Jurina.

Pivovarské muzeum je otevřeno denně od 10 do 18 hodin. Prohlídky pivovaru začínají ve 12.30, 14 a nově i v 16 a 17 hodin. (Plzeňský deník)

Podnik v areálu Prazdroje si zakládá na kvalitním čepování, hutná pěna tu kreslí kroužky na sklenici

Největší pivnice v Čechách je otevřena již čtrnáctým rokem na nádvoří Plzeňského Prazdroje. Restaurace Na Spilce nabízí tradiční českou kuchyni, plzeňské pivo a doplněk zážitku z návštěvy pivovaru. Hosté se tu mohou také připojit na internet pomocí bezdrátové sítě nebo zhlédnout tematický film o pivovarnictví. Restauraci otevřel pivovar v roce 1992, v rámci oslav 150. výročí svého založení. Umístil ji do bývalého kvasného sklepa, tak zvané spilky. Donedávna restauraci také provozoval. „Od léta 2005 provozuje Spilku soukromý nájemce,“ vysvětluje mluvčí Plzeňského Prazdroje Vladimír Jurina. „Vyplynulo to ze strategie naší společnosti, která se chce soustředit na výrobu, distribuci a prodej piva. Restaurace má jiný způsob řízení, a tak jsme ji přenechali odborníkům,“ dodává Jurina.

Současný nájemce Richard Marek se zavázal zachovat úroveň stylového prostředí i služeb a také orientaci na turisty. Ti tvoří dvě třetiny návštěvníků, vedle Němců hodně přijíždějí rovněž Asiaté.

Prostor restaurace se dělí na dvě části, z nichž větší pojme 330 a menší 220 hostů. V létě ještě přibývají místa na zahrádce. „Denně k nám přijde v průměru 550 lidí,“ uvádí vedoucí Kateřina Beranová. Během dne tak vlastně na každou židli usedne host.

Stylové prostředí a blízkost pivovaru přivádí do restaurace Na Spilce také významné osobnosti. Z poslední doby lze připomenout slovenského prezidenta Ivana Gašparoviče.

Plzeňský Prazdroj tu stojí 27 korun. Čepuje se nepasterovaný z velkokapacitních tanků. „Toto uskladnění zachová původní množství oxidu uhličitého z výroby a díky tomu, že pivo neprojde pasterizací, je jeho chuť téměř shodná s pivem vařeným původní technologií,“ říká Richard Marek.

Pivo se v podniku čepuje na hladinku, čímž vzniká hutná mokrá pěna, která při pití kreslí kroužky po obvodu sklenice. Právě to je známkou dobře načepovaného a ošetřeného piva.

Spilka si na kvalitním čepování zakládá. Důkazem jsou také dobré výsledky jejích výčepních na mezinárodních soutěžích. Nejoblíbenější českou specialitou Na Spilce jsou pečené vepřové špalky na pivě s červeným zelím a chlupatými knedlíky. (MF Dnes)

Výroba a prodej Měšťanského pivovaru Strakonice letos překročí hranici 75 tisíc hektolitrů. V porovnání s pivovarnickými giganty to sice není nijak závratné číslo, pro podnik na soutoku Otavy a Volyňky je to ovšem klíčový údaj. Pivovar, druhý rok vlastněný městem, totiž letos poprvé po čtrnácti letech trvalého poklesu prodeje zaznamenal jeho růst.

„Ke konci října dosáhl prodej 64 493 hektolitrů piva, což je v porovnání s předchozím rokem o zhruba 4,5 procenta více. Navýšení o přibližně 200 hektolitrů dosáhneme i za listopad, takže plán ve výši 75 tisíc hektolitrů letos určitě překročíme. Bude to první nárůst prodeje od roku 1992, kdy začal jeho trvalý pokles,“ řekl ve středu Právu ředitel Měšťanského pivovaru Karel Seknička.

Pivovar, jehož historie se začala psát už v roce 1649, byl posledním závodem zbytkového státního podniku Pivovary České Budějovice. Jeho privatizaci dlouho protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří ale restituční nárok na podnik nezískali.

Prvního ledna loňského roku se jeho majitelem stalo město, když jej odkoupilo od Fondu národního majetku za 69,2 miliónu korun. Město i nové vedení si daly za cíl stabilizaci hospodaření. Ozdravná kúra se obešla bez propouštění a společnost nyní zaměstnává 72 pracovníků.

Loňský rok, první pod křídly města, ukončil pivovar hospodaření s čistým ziskem přibližně 3,4 miliónu korun. Novému vedení městské akciové společnosti se současně podařilo významně přibrzdit propad výroby, s nímž se podnik v minulosti dlouhodobě potýkal.

Pivovar loni investoval zhruba pět miliónů do technologického vybavení, letos více než 11,2 miliónu korun. Pořídil například novou myčku lahví za devět miliónů korun, nové dopravníky lahví za 1,1 miliónu korun a za zhruba milión korun rozšířil svůj vozový park o dva přívěsné výčepní vozíky.

Měšťanskému pivovaru se také daří rozšiřovat svá odbytiště. Pivo dodává především do desítek restaurací na jihozápadě Čech a také na Brněnsku. Nyní zástupci strakonického pivovaru jednají o exportu do Británie a začínají se prosazovat také v Rakousku. Hlavním cílem firmy ale zůstává oživení regionálních odbytišť. „Pro příští rok počítáme s dalším navýšením prodeje na úroveň 76,5 tisíce hektolitrů a plánujeme investice za přibližně pět miliónů korun,“ doplnil Seknička. (Právo)

Tmavý ležák Budweiser Budvar získal od Sdružení přátel piva titul „Tmavé pivo roku“. Tmavý ležák byl uveden na trh teprve v roce 2004 a od té doby jeho obliba stále roste. Během krátké doby získal již třetí významné ocenění. Tmavý ležák Budweiser Budvar se vyznačuje jemně hořkou chutí bez dominance sladkosti, výrazně tmavou barvou a velmi hustou pěnou. Dnes se vyváží také do Německa, Velké Británie, Finska, Ruska a do několika dalších zemí. Prodejní výsledky prvních deseti měsíců letošního roku předčily očekávání – bylo dosaženo meziročního nárůstu prodeje o 50%. Již počátkem listopadu tak byl splněn plán prodeje pro celý rok 2006. V roce 2005 prodal Budějovický Budvar 12 757 hl tmavého ležáku.

České Budějovice, 30. listopadu 2006 – Tmavý ležák Budweiser Budvar získal od Sdružení přátel piva titul „Tmavé pivo roku“. Je to v krátké době již třetí ocenění, které tmavý ležák získal. V únoru 2005 bylo toto pivo na londýnském festivalu „The London Drinkers’ Beer and Cider Festival“ vyhlášeno nejlepším importovaným pivem a v červnu 2006 získalo v Praze stříbrnou medaili ve světové soutěži kvality „Monde Selection“. Sdružení přátel piva (dále jen SPP) letos udílelo tituly již po patnácté. Piva byla hodnocena kombinací oblíbenosti a kvality - tedy hlasováním členů a odbornou degustací. Hlasování se letos zúčastnilo 804 členů SPP. Hodnoceno bylo celkem 143 druhů piv všech kategorií.

“Tmavý ležák jsme uvedli na trh až v roce 2004. Za krátkou dobu získal již tři ocenění, z nichž nejvýše hodnotíme právě titul udělený Sdružením přátel piva. Jeho členové jsou skuteční znalci piva, nikoliv teoretici,” říká Petr Samec, PR manažer Budějovického Budvaru. Prodej tmavého ležáku Budweiser Budvar letos předčil očekávání. V období leden až říjen 2006 se výstav meziročně zvýšil o 50% a již počátkem listopadu byl splněn letošní plán prodeje. „V prodeji nám letos jednoznačně pomohlo zavedení tmavého piva v láhvích. Velmi výrazně nám vzrostl i export,“ dodává Samec. Tmavý ležák se nyní vyváží do Německa, Velké Británie, Ruska, Slovenska, Finska a dalších zemí. V roce 2005 vyrobil Budějovický Budvar 12 757 hl tmavého ležáku. V České republice se loni vypilo 276 690 hl tmavého piva.

Tmavý ležák Budweiser Budvar je vyroben stejným postupem jako originální světlý ležák. Vedle chmele a vody se však k jeho výrobě používá více druhů sladu. Kromě světlého českého sladu jsou to další tři druhy speciálních ječných sladů: mnichovský, karamelový a pražený. Tmavý ležák Budweiser Budvar má výraznou tmavou barvu a jemně hořkou karamelovou chuť bez dominance sladkosti. Vyznačuje se velmi hustou pěnou a delikátní vůní po praženém sladu a chmelu. (Web Budvar)