Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Pivní.info

Co nového v pivováru

[čtvrtek, 17. červenec 2008]

Shrnutí roku 2007 a začátku 2008

Ač se možná může na první pohled zdát, že se v posledních měsících v pivovaře nic neděje, tak pravý opak je pravdou. Mimo tradiční kulturní akce v pivováru (Vykulení, posvícení, jazzový koncert River Stream Blues, Mercedes Bend, Aga Pepe, Bílá Nemoc, Ticho de Pre Cupé Band, samozřejmě zábavy s Nominativem, Našimi Furianty a dalšími) jsme se podíleli na mnoha akcích na zámku, ve škole a v sokolovně. Dále u nás probíhala různá divadelní představení (Vítr z hor, Koza z Kozojed atd.), akce pro nejmenší ve spolupráci s o.s. Kolečko (Masopust a Dýňová slavnost), bednářské vystoupení, přednáška o nádražních restauracích a další. Co je ale zřejmě nejvýraznější událostí minulého roku. A to si myslím, že nejenom z našeho pohledu. Je podstatná záchranná akce na objektu bývalé správy hospodářského statku č.p. 15. V tomto úsilí chceme pokračovat i v letošním roce záchranou narušeného štítu.

V letošním roce bychom rádi konečně otevřeli naši vymazlenou restauraci dennímu provozu. Ano letos to opravdu myslíme vážně. A v plné parádě. Kdo viděl při nějaké akci nový výčep, tak tuší jakým směrem se ubíráme.Dále bychom chtěli připravit pivovár ku zkušebním várkám. To také slibujeme nějaký ten čas, ale vzhledem k situaci na pivní scéně jsme se rozhodli zprovoznit původní velký pivovar se všemi historickými technologiemi. Ano, přesně tak jak se vařilo kostelecké od nepaměti. Tím chceme obohatit město o další atrakci a posunout jej na žebříčku popularity. Zcela jistě jsme jediní s tímto záměrem v naší republice. Tyto myšlenky vychází z našeho hlubokého přesvědčení a praktického studia pivovarské historie. Tím jsem narazil na podstatu "zdlouhavého" postupu prací v pivováru. Prioritní vizí našeho pivovarského muzea je zmapování pivovarů Čech, Moravy a Slezska. A to především fyzicky! To s sebou přináší ale nesmírné nároky na čas a potažmo finance. Poslední dobou se v ohromné míře industriální objekty bourají a my nestíháme jezdit fotit a zachraňovat zbytky technologií. V roce 2007 jsme prozkoumali a zdokumentovali více jak 160 pivovarů, z nichž už mnohé byly nahrazeny obchodními středisky či moderními "ležatými paneláky". Podařilo se nám zachránit nespočet pivovarských technologií (hvozdový kotel Noback&Fritze, stáčecí aparát na čtyři sudy systém Windisch, stabilní motory, pivovarské vozy značky Czepel a S5T a mnoho dalších). To vše na vrub prací v pivováru. To je na delší povídání. Z dalších našich plánů bych rád vyzdvihl pokračování záchrany mlatu v pivováru, opravu pivovarských komínů a v neposlední řadě pivovarskou vlečku. Neděláme si srandu. Kostelec opravdu bude mít své koleje a nádraží. Nechte se překvapit.

A kdo nám hází klacky pod nohy či co se nám ve městě nelíbí. Nebudu opakovat oblíbené fráze. V našem případě to jsou především hledači barevných kovů a jiných pokladů a ti, kdo si myslí, že všude kolem pivovaru je smetiště. No a také např. Pivovary Bohemia a.s. (v konkurzu), po kterých nám zůstaly pěkné závazky. Náš právní systém je místy děravý...

Zdroj: Pivovar Kostelec.cz


Fúze může být první v řadě

[čtvrtek, 17. červenec 2008]

Pivnímu ,,sňatku z rozumu" předcházela celá řada emotivních reakcí, a to nejen od správní rady AnheuserBusch. Ta na rozdíl od obvyklých amerických komerčních zvyklostí nechtěla podpořit svoje akcionáře v záměru výhodně zpeněžit akcie, které již několik let stagnovaly, a souhlasit s připravovanou fúzí.

Výsledná cena a garance dosazení členů Anheuseru do představenstva ukončily několik právních sporů, které předcházely finálnímu rozhodnutí o fúzi. Rovněž město St. Louis, které je dlouhodobě spjato s rodinou Buschů, veřejně podporovalo názory řady Američanů, kteří považují Anheuser-Busch za národní klenot.

Vlastenecký smutek

Politování nad prodejem do zahraničí vyjádřil i prezidentský kandidát Barack Obama, a vyzval tak americké subjekty ke koupi. V této souvislosti se snadno oživí vzpomínky na podobné emotivní reakce české veřejnosti včetně politiků při prodeji Plzeňského Prazdroje jihoafrickému pivovarnickému koncernu SAB. Díky existenci legislativy svobodného trhu nevznikl žádný zákon zabraňující akcionářům Anheuser-Busch firmu prodat, a tak vznikl jedinečný gigantický kolos spojením dvou nekonfliktních subjektů - lokálně orientované firmy Anheuser-Busch a dravého globálního hráče InBev.

Nová pivovarská skupina Anheuser-Busch InBev si výrazně upevní postavení na dvou hlavních trzích. Na americkém se svými 350 a na čínském s 250 miliony hektolitrů vyrobeného piva. Na těchto trzích se dá očekávat zvýšení konkurenčních bojů s dalšími globálními hráči o budoucí postavení.

Na českém vysoce konkurenčním pivním trhu ale nelze čekat, že by tato akvizice významně ovlivnila poměr sil. V současné době se pouze Budějovický Budvar, poslední český státní pivovar, soudí s Anheuser-Busch ve 40 soudních sporech a více než v 70 správních patentových případech.

Na rozdíl od počtu právních sporů, který ještě poroste, zájem následnické organizace o koupi Budějovického Budvaru bude zřejmě spíše klesat. Pro takovouto obří skupinu nemá hodnota exportu Budějovického Budvaru ve výši 586 tisíc hektolitrů takový význam. Rovněž prodej 666 tisíc hektolitrů na českém trhu nevytváří potřebu zvýšeného zájmu o koupi této značky a pivovaru.

Spíše lze očekávat, že tímto krokem se zvyšují šance na koupi Budvaru dalšími globálními hráči, kteří by soudní spory s nástupnickou skupinou AnheuserBusch InBev dokázali řešit mezinárodními nekonfliktními kompenzacemi.

Sliby jen na chvíli

Skupina nově vzniklá spojením InBev a Anheuser-Busch dosáhne významných nákupních výhod, zejména v oblastech zemědělských surovin a jiných komodit, kde za poslední období došlo k výraznému cenovému nárůstu. Snížení nákladů do roku 2010 o 1,5 miliardy dolarů ročně vytvoří tlak na hlavní konkurenty, především SABMiller. To by ve svém důsledku mohlo vést k dokončení dalších uvažovaných fúzí a vyústit v další globální koncentraci trhu.

Tyto nové skutečnosti donutí Anheuser-Busch InBev k dalším úsporným krokům, a tak současné ujišťování o zachování všech pivovarů i počtů zaměstnanců nebude mít zřejmě dlouhého trvání.

Zdroj: E15.cz | Autor: Štěpán Pírko


S převzetím americké pivovarnické skupiny Anheuser-Bush vyrábějící pivo Budweiser zdědí belgická společnost InBev více než sto soudních pří ve 30 zemích světa s českým pivovarem Budějovický Budvar. Ten značku Budweiser nebo Bud registruje ve více než 60 státech. Někteří analytici očekávají, že ve snaze vyhnout se vysokým soudním nákladům by InBev mohl státem vlastněný Budvar koupit.

Foto

Jestliže se tak InBev nerozhodne, může bez potíží zvýšit prodej Budweiseru na nových trzích, jako jsou Čína, Indie nebo Latinská Amerika, kde je právní postavení Budvaru slabší. Nový gigant Anheuser-Busch InBev ale nebude moci svoji hlavní značku globálně propagovat. Místo toho by musel uvádět na trh směsici značek Budweiser, Bud, Anheuser-Busch nebo dokonce AB-B. Takový přístup by pravděpodobně "zlatokopy z InBevu" nepotěšil.

Kdyby Anheuser-Busch InBev svého českého dvojníka koupil, mohl by velmi dobře zavedenou značku Budweiser zachovat pro své americké pivo a propagovat Budvar jako český export pod značkou Czechvar. Pod ní se Budvar prodává v USA už nyní za pomoci distribuce poskytované Anheuserem. Tato symbióza je výsledkem dohody, že Budvar se na americkém trhu vzdá předpony Bud výměnou za to, že se bude jeho pivo prodávat jako prvotřídní import v největší americké distribuční síti, kterou Anheuser-Busch provozuje.

Foto

Oba pivovary bojují o značku Budweiser a její různé obměny přes století. Většina sporů ale spadá do nedávných let, kdy Budvar zvýšil export. Práva na značku Budweiser a Bud má Budvar ve 28 evropských a 37 dalších zemích, zatímco Anheuser prodává své pivo pod značkou Budweiser v 16 zemích a pod značkou Bud v 15.

Koupě Budvaru by mohla přijít na dvě miliardy dolarů (asi 30 miliard

korun). Český ministr průmyslu a obchodu Martin Říman tuto sumu předběžně zmínil jako hodnotu ochranné známky Budweiser. Česká vláda chystá prodej Budějovického Budvaru ještě před tím, než jí v roce 2010 vyprší funkční období. O prodeji by mohla jednat ještě letos.

InBev oznámil převzetí amerického konkurenta tento týden. Cena transakce dosahuje 52 miliard dolarů, tedy asi 766 miliard korun.

Zdroj a foto: ČT24.cz


Žízniví cyklisté jsou při překonávaní vrchu Bukovice na pokraji svých sil, dobrá nálada však přetrvává. Do posledních kilometrů vloží vše, protože cíl, ve kterém je čeká zasloužené osvěžení, je blízko. Cyklistická stezka Petra Bezruče po Moravskoslezském kraji totiž končí v pivovarnickém městečku Černá Hora.

Vlastníků pivovaru v Černé Hoře se od 13. století vystřídalo několik. Dnes je majitelem akciová společnost Pivovar Černá Hora, kde přesnou polovinu vlastní Jiří Fusek. "Za čas svého působení v pivovaru se mi nestalo, že bych udělal neuvážený krok, když se rozhodovalo o jeho dalším rozvoji," vyznává se Fusek. Pivovar Černá Hora je nejen regionálním výrobcem 10 druhů piv, 10 druhů limonád a čtyř druhů pivních pálenek, ale je i oblíbenou turistickou destinací. Lákadlem je nejen zlatavý mok, ale i zábavní centrum vystavěné u pivovaru.

Nejlepší reklama

Aby přiblížili pivovar lidem, rozhodli se vytvořit prostor pro návštěvníky, které provedou procesem výroby piva. Po dotacích od Evropské unie pivovar investoval 25 milionů do výstavby Centra Sladovna a Pivovarského penzionu s kapacitou 28 lůžek. V Centru Sladovna se kromě pivovarské restaurace nachází také malá varna, kde si můžete uvařit pivo podle chuti. Je tu ale i bowlingová herna.

Se sázkou na turistiku chce jít pivovar ještě dál. Chystá další stavební projekt s investicí 105 milionů korun. Hotel s 94 lůžky, pivní lázně a wellness centrum s bazénem mají být dokončeny v roce 2010.

Zmrtvýchvstání pivovaru

Stavební inženýr Jiří Fusek (64) se svým obchodním partnerem zareagovali na tendr, který v roce 1996 vyhlásilo české ministerstvo zemědělství. Pivovar v Černé Hoře čekal na toho, kdo za něj nabídne nejvyšší cenu.

"Tehdy jsem si řekl, v tomto jsem ještě nepodnikal," vysvětluje Fusek. Že se mu v oboru zalíbilo, dokazuje i to, že je dnes předsedou Českého svazu malých nezávislých pivovarů.

"Po technické stránce byl pivovar v hrůzném stavu. Byla tady technologie z roku 1924. Vzali jsem si obrovský úvěr na 130 milionů korun a pustili se do práce." Majitelé pak pokračovali s výrobou pěti druhů piv, které později obohatili o dalších pět. Dva roky po založení společnosti rozšířili sortiment o výrobu limonád. "Navázali jsme na silnou moravskou tradici točených limonád," líčí Hubert Adámek, tiskový mluvčí pivovaru, který dnes zaměstnává 130 lidí.

Výrobní kapacita černohorského pivovaru je 160 tisíc hektolitrů piva a 40 tisíc hektolitrů limonád ročně. "Dnes jsme mezi pivovary největší sodovkárna v republice," dodává Adámek.

Za svoji největší pýchu považují nealkoholické pivo, které vyrábí pomocí speciální technologie vakuového odsávání. Na rozdíl od konkurenčních výrobků neobsahuje ani stopu po alkoholu.

"Protože jsme chtěli udělat opravdové nealkoholické pivo, vytvořili jsme novou technologii, která při nízkých teplotách odsává alkohol z piva," nadšeně vysvětluje Fusek.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Bibiána Duhárová


Výroba piva Kaiser také v Srbsku

[středa, 16. červenec 2008]

Jeden z nejmodernějších pivovarů v Srbsku a na Balkánu - Brauerei MB v Novém Sadu, který je technologicky vybaven vyrábět jakékoliv druhy piva, zahájil výrobu piva Kaiser, uvedl v prohlášení tento pivovar.

Aby pivo Kaiser vyrobené v pivovaru MB dosahovalo stejné kvality a chuti jako ve světě, byla provedena několikaměsíční testování a skladování a výroba mohla být zahájena teprve po verifikaci výsledků Zonské laboratoře pro Centrální a Východní Evropu v rakouském Linzi.

Generální ředitel provozu společnosti Heineken v Srbsku Francoa Gzavie Maotiz uvedl, že je hrdý na to, že Heineken investuje v Novém Sadu a že se snaží, aby zůstal spolehlivým partnerem společnosti, jejíž jsou součástí.

U příležitosti zahájení nové značky navštívil pivovar MB i starosta Nového Sadu Igor Pavličić, který uvedl, že je velmi potěšen, že světově známá společnost Heineken, má důvěru investovat v Srbsku a je naděje, že to ovlivní i další velké investory k zahájení svého podnikání v Srbsku.

Zdroj: New Balkan.com


Budějovický Budvar pokračuje i v letošním roce v obchodním růstu, za první pololetí prodal celkem 639 190 hektolitrů, což je meziročně o 4,7 procenta více. V loňském roce byla hranice výstavu 500 tisíc hektolitrů překonána počátkem června, letos tomu bylo již v květnu. "Z výsledků dosažených v prvním pololetí letošního roku máme radost. Nejen že potvrzují růstový trend našeho pivovaru, který trvá již několik let, ale zároveň jsou pro nás i důkazem oblíbenosti našich značek v tuzemsku i zahraničí," uvedl Robert Chrt, obchodní ředitel Budějovického Budvaru.

V porovnání s prvním pololetím roku 2007 se za stejné období roku 2008 prodalo o šest procent více lahvového piva (361 tisíc hektolitrů) a o čtyři procenta více sudového piva (241 tisíc hektolitrů). Ostatní prodeje tvoří tankové pivo v cisternách, plechovky a party soudky. "Většinu našich prodejů v prvním pololetí, přibližně 54 procent, jsme realizovali díky naší vlajkové lodi – světlému ležáku Budweiser Budvar. Zhruba 41 procent prodejů tvořilo výčepní pivo značek Budějovický Budvar a Pardál, zbytek tmavý ležák, nealkoholické pivo a speciální pivo Bud Super Strong," dodal Chrt.

Velmi významného meziročního nárůstu prodeje dosáhl Budějovický Budvar především v tuzemsku, a to o 8,3 procenta. "Vysoce konkurenční pivní trh České republiky letos ještě vyostřují rostoucí ceny základních surovin, energií i pohonných hmot a zvyšující se tlak obchodních řetězců, proto je pro nás tento nárůst důkazem vysoké kvality a oblíbenosti našich značek a samozřejmě i spokojenosti našich zákazníků a spotřebitelů," vysvětlil Chrt.

Export Budějovického Budvaru vzrostl oproti prvnímu pololetí roku 2007 o 0,6 procenta. "I když se tento nárůst zdá jako mírný, my jsme s ním spokojeni. Je to způsobeno tím, že v prvním pololetí roku 2007 jsme zaznamenali extrémní nárůst exportu o 11,29 procenta, tudíž letos srovnáváme s historicky rekordními loňskými čísly. Jejich překonání je pro nás pozitivní zprávou. Jediné co nás v souvislosti s exportem trápí, je příliš silný kurz koruny, jejíž posilování nás letos na tržbách z exportních prodejů připravilo již o více než 73 milionů korun," vysvětlil Chrt.

Zvýšený výstav a prodej se projevuje i na provozu pivovaru. Již od května pivovar funguje v téměř nepřetržitém provozu. V květnu a červnu bylo na lahvových linkách realizováno 40 nočních směn a šest mimořádných víkendových, na sudových linkách 15 nočních směn a čtyři mimořádné víkendové. Varna pracuje prakticky bez přerušení již od března. Jelikož Budějovický Budvar striktně dodržuje tradiční výrobu piva, která představuje 90denní dobu zrání ležáku, bylo třeba v předstihu počítat s nárůstem odbytu v letních měsících a připravit zásobu piva na toto období, což umožňuje velká kapacita ležáckého sklepa.

Zdroj: WEBReporter.cz | Autor: Barbora Bělinová


Belgické pivovary InBev by mohli získať okolo 4,6 miliardy USD (87,92 miliardy Sk) predajom zábavných parkov a baliarenskej divízie americkej firmy Anheuser-Busch, čím by si čiastočne dopomohli k splateniu dlhu, ktorý si vzali na zafinancovanie akvizície americkej firmy.

Podľa analytika Sachina Shaha z ICAP Securities v New Jersey by Belgičania mohli dostať za zábavné parky 2,9 miliardy USD a za baliarenskú divíziu 1,7 miliardy USD.

"InBev má záujem o rozšírenie pivovarníckeho biznisu, a nie biznisu na rodinnú zábavu," zhodnotil pravdepodobné zámery Belgičanov Shah.

Belgická spoločnosť, výrobca pivných značiek Stella Artois či Leffe, získala súhlas výrobcu piva Budweiser cez víkend a za americkú spoločnosť zaplatí 52 miliárd USD. To znamená 70 USD/akcia, čo je navýšenie pôvodnej ponuky o 5 USD/akcia.

Dohoda bude najväčšou v pivovarníckom priemysle a zároveň treťou najväčšou akvizíciou americkej spoločnosti zahraničnou firmou. InBev sa vďaka nej stane svetovou jednotkou už nielen z pohľadu tržieb, ale aj objemu predaja. V tejto kategórii doteraz vládol na trhu juhoafrický gigant SABMiller.

Kombinovaná spoločnosť by mala dosiahnuť čisté tržby 36,4 miliardy USD a produkovať približne štvrtinu piva vo svete.

Anheuser-Busch, ktorý vlastní zábavné parky Busch Gardens a Seaworld, otvoril prvý park v Tampe na Floride v roku 1959. Pivovarnícka spoločnosť v súčasnosti spravuje 10 parkov po celých USA a pripravuje expanziu do Dubaja, kde plánuje otvoriť ďalšie štyri. Táto divízia zarobila firme v minulom roku 1,3 miliardy USD, čo predstavovalo 7-% podiel z celkových príjmov.

Zdroj: SME.sk


Prorazit s novou značkou v Česku? Těžko

[úterý, 15. červenec 2008]

Na český trh s pivem nebude mít obří fúze žádný vliv, říká v rozhovoru pro LN Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

* LN V poslední době se často mluví o tom, že velké pivovarské koncerny se snaží šetřit na nákladech, čímž ničí chuť tradičních piv a vznikají takzvaná europiva. Nebude InBev kvůli této poslední akvizici ještě více tlačit na snižování nákladů? A nehrozí tudíž případné zhoršení kvality jeho výrobků prodávaných v současnosti na českém trhu?

Nic takového se nestane minimálně v řádu několika let. Největší riziko pro pivovarnické skupiny je, že když přijdou na nějaký nový trh, snaží se nabídnout a propagovat své značky. Hlavně v České republice s tímto systémem zatím žádný zahraniční pivovar neuspěl. A ještě dlouho neuspěje.

* LN Jaký může mít dopad fúze belgického gigantu InBev s americkým Anheuser-Buschem na český trh s pivem?

Dopad to nebude mít vůbec žádný. Jen si vezměte, co se stalo v roce 2004, kdy InBev vznikl fúzí belgického pivovaru Interbrew a brazilského AmBev: vlastně se nestalo nic, přestože už v Česku InBev působil.

* LN Přinese sem tohle sloučení nějaké nové značky piva, které zatím v Česku nejsou?

To si nemyslím. InBev už tady několik let propaguje své vlajkové pivo Stella Artois nebo Hoegaarden, ale zatím žádnou velkou díru na český pivní trh neudělal. Američané navíc ve svém portfoliu žádné pivní speciality nemají, takže těžko mohou české konzumenty něčím zaujmout.

* LN Nemůže posílení skupiny InBev ohrozit existenci menších pivovarů?

To je myslím značně nepravděpodobné. Český pivovarský trh už je víceméně konsolidovaný. Lidé už mají své oblíbené značky piva. Naopak malé pivovary mohou spíše do budoucna posilovat a překvapit tak své velké konkurenty.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm


Rozšířit služby pro zákazníky chtějí v nymburském pivovaru. Do roku 2010 by v areálu měl vzniknout hotel pro šedesát lidí s restaurací a se třemi konferenčními sály.

„Na projektu pracujeme, ještě ale nemáme stavební povolení. Nejsme tak daleko, abychom zítra začali,“ uvedl ředitel nymburského pivovaru Pavel Benák. Dodal, že museli žádat o změnu územního plánu.

Pokud se správě pivovaru podaří získat stavební povolení ještě letos, chtějí v zimě začít stavět. Objekt má vyrůst u pivovarské vrátnice. „Dnes je tady nevyhovující bytový trakt, starý více než 110 let. Už je potřeba s ním něco udělat. Pravděpodobně se zboří, dělají se ještě různé průzkumy, které mají říct, v jakém stavu budova je,“ řekl Benák.

Podle přípravné studie bude celý komplex stát minimálně 35 milionů korun. Důvodem, proč se ke stavbě správa pivovaru rozhodla, je, že pro návštěvníky nemají vhodné prostory. „Do pivovaru chodí každý týden několik set lidí. Táhnou je sem Postřižiny, Hrabal, pivo samo o sobě. Nemáme možnost jim nabídnout vhodné prostory, kde by výrobky ochutnali,“ vysvětlil Benák.

V současnosti může pivovar využívat jen jeden sál pro 50 lidí, který je navíc určený k závodnímu stravování. Navíc záměrem firmy je, aby se rozšířily možnosti pro návštěvy pivovaru. Lidé by přijeli do pivovaru, přespali v hotelu a vybrali si nějaký program s ochutnávkou piva.

„Chceme, aby se tu také pravidelně konaly exkurze, nejen organizované. Dnes to je tak, že pokud si lidé sami nezavolají a nedomluví si termín, nemohou se do pivovaru podívat,“ podotkl ředitel.

Zdroj: MF Dnes.cz


Plzeňský Prazdroj dodává slad a kvasnice pro výrobu piva osmi minipivovarům. Zájem o slad je vysoký a pokud bude trend pokračovat, dodáme jim ho letos třikrát více, řekl mluvčí Jiří Mareček.

"Slad odebírá pět minipivovarů. Vyrábíme ho speciálně pro vaření jejich značek," dodal. Loni nakoupily minipivovary 36,5 tuny, letos zatím 26,5 tuny. Prazdroj, který ročně vyrobí přes 80.000 tun sladu, zásobuje některé restaurační pivovary více než pět let, například Modrou Hvězda v Dobřanech na Plzeňsku. Dva roky odebírá suroviny plzeňský pivovar U Lochoty, necelý rok stříbrský výrobce U rybiček z Tachovska.

Minipivovary nekupují slad jako zrno, ale už šrotovaný, který putuje rovnou do varen a sládci minipivovarů mají ulehčenou práci o mletí. Modrá hvězda si loni odvezla z Plzně 25 tun sladu.

"Pro kvasnice si jezdí sládci z okolních minipivovarů kvůli vysoké kvalitě a čistotě," řekl Mareček. Kvasnicové kultury se převážejí ve sterilních nádobách. Malé pivovary odebírají kmen W, používaný k výrobě ležáků. Pomocí nich je možné uvařit světlá i tmavá piva. "K výrobě Pilsner Urquellu se používá speciální kvasničný kmen H, který si střežíme a k výrobě žádných jiných piv se nepoužívá ani neposkytuje," řekl Mareček. V plzeňském pivovaru je podle něj kvasničné hospodářství na světové úrovni co se týče mikrobiologie i kvality.

Ve velkých pivovarech je možné kvasnicovou kulturu využít až k osmi várkám, v minipivovarech méněkrát. Malí výrobci si nemohou dovolit nechat kvasinky regenerovat a odpočívat až 42 hodin pod vodou při teplotě dva stupně Celsia, což zachovává jejich vitalitu a světlou barvu.

Zdroj: Plzeň.cz | Autor: Václav Prokš


"Byla by to ostuda, kdyby se pivovar Anheuser-Busch dostal do rukou cizinců," - prohlásil nedávno kandidát na amerického prezidenta Barak Obama. Jenže byznysmany ani rétorika možná budoucího nejmocnějšího muže planety nezviklala. Belgický InBev včera oznámil, že kupuje Anheusera za 52 miliard dolarů. Vzniká tak největší pivovarská společnost na světě.

Doma jsou karty rozdané...

I pro tuzemské obdivovatele rodinného stříbra je už pozdě na pivním trhu "honit bycha". Klíčové firmy jsou už vesměs v zahraničních rukou. Politické půtky se svádí jen o čtyřku domácího trhu, národní podnik Budějovický Budvar. Současná vláda však už dělá první kroky k jeho privatizaci.

Ať již Budvar skončí v jakýchkoliv rukou, hlavní pozice v českém pivovarnictví už jsou jasné. Lídra trhu, Plzeňský Prazdroj, drží britský SABMiller. InBev ovládá Pivovary Staropramen. Na třetí příčku, před Budvar, se nedávno prodral ambiciózní nizozemský Heineken. Po Starobrnu a Krušovicích získal i Drinks Union.

Pokud v Česku ještě dojde k významným vlastnickým přesunům, pak už jen jako dopad dění na mezinárodní scéně. Když se velcí hráči dohodnou, tak jako v případě InBevu a Anheuseru.

...svět ale čekají další fúze

"Další velké světové fúze se dají čekat - když padla už i taková americká ikona, jako právě Anheuser," předpokládá ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Čerstvá dohoda obou gigantů přitom probíhala překvapivě krátce. InBev nabídl před měsícem akcionářům Anheuseru 65 dolarů za cenný papír - a setkal se s rozhořčeným odporem. Načež zvýšil nabídku na 70 dolarů - a byla ruka v rukávě. "Transakce spojuje dvě skvělé firmy. Máme velkou radost," pochválil si po oznámení dohody šéf InBevu Carlos Brito, který má řídit i novou společnost Anheuser-Busch InBev. Dokončení fúze se čeká ještě letos.

Zatímco akcionáři se z transakcí radují, pivní fajnšmekři většinou žehrají: Noví vlastníci podle nich tradiční chuť moku kazí. "Samozřejmě se to stává. Ale nezáleží na národnosti majitelů. Při prvním doušku poznáte, kdo honí jen zisk, a ne kvalitu," říká Stanislav Bernard, spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard.

Statistiky však svědčí o tom, že tuzemcům chutná pivo stále. Zatímco Němci ve spotřebě zaostávají, Češi jsou stále na světové špici s konzumací 159 litrů na hlavu.

Obr

Zdroj a obrázek: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík


Obří pivní fúzi pocítí i Budvar

[úterý, 15. červenec 2008]

Belgický InBev, majitel Pivovarů Staropramen, přece jen koupí americkou společnost Anheuser Busch. Dá za ni 52 miliard dolarů (asi 766 miliard korun). Pod názvem Anheuser-Busch Inbev tak vznikne největší výrobce piva na světě.

Rekordní fúze v pivovarské historii přitom může mít těžký dopad na výnos z chystané privatizace českého národního podniku Budějovický Budvar. Může totiž výrazně snížit hodnotu jeho značky. Ta se spekulativně odhaduje až na třicet miliard korun.

Klesne zájem o Budvar?

"Kvůli fúzi světových gigantů nepochybně hodnota Budvaru razantně klesne," potvrzují HN jednoznačně čeští experti i šéfové pivovarů. Nechtějí však zveřejnit jméno, aby "Budvaru neuškodili".

Proč může Budvar na spojení světových firem tratit?

Hodnota jeho známky je dána hlavně tím, že vede známkoprávní spory v desítkách zemí právě s Anheuserem. Přesněji řečeno, blokuje americké velkofirmě přístup na řadu trhů. Jenže spojením Anheuseru s InBevem ztrácí tato blokáda váhu. Na trzích, kam se kvůli českému Budvaru nemohl Anheuser dostat, totiž už dávno působí InBev. "Spojený Anheuser-InBev zkrátka už nemusí chtít Budvar za každou cenu," míní experti.

Boček značku hájí

Ministr zemědělství Petr Gandalovič i šéf Budvaru Jiří Boček pozici českého pivovaru hájí. Advokátní kancelář Kříž a Bělina už za 12,5 milionu korun připravuje první fázi privatizace pivovaru - převod na akciovou společnost. Podklady má odevzdat do měsíce.

"Hodnota Budvaru přece není jen v jeho sporech, ale i ve výrobě dobrého piva, které se vyváží. Navíc Anheuser nemusí být jediným zájemcem o privatizaci," tvrdí Gandalovič. Nicméně v minulosti nikdo jiný než Anheuser o Budvar veřejně zájem neprojevil.

Boček ze zprávy o megafúzi radost neměl.

"Na naše ochranné známky ale toto spojení vliv mít nebude. I nový subjekt bude muset respektovat rozhodnutí soudů v náš prospěch," zdůraznil Boček.

Pokryjí celý svět

Budoucí "pivní bumbrlíček" Anheuser-Busch InBev má ovšem veliké ambice, v nichž Česko není těžištěm.

Součtem produkce může o téměř 150 milionů hektolitrů předstihnut světovou dvojku, britského vlastníka Plzeňského Prazdroje, firmu SABMiller (ten ročně vyrobí kolem 230 milionů hektolitrů piva).

Podíl nové skupiny na celosvětovém trhu bude kolem jedné pětiny. Přitom však nemusí mít problém s antimonopolními úřady v jednotlivých zemích, protože Anheuser i InBev mají trh téměř dokonale rozdělen.

Anheuser totiž vládne na klíčových trzích v USA a Číně. InBev má zase velmi silné pozice v Evropě nebo Brazílii.

"Spojení těch dvou firem má obrovskou logiku, většinou si vůbec nekonkurují," potvrzuje Jan Veselý, ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven. Na nasycený domácí trh podle něj fúze dopad mít nebude.

Obr

Zdroj a obrázek: iHNed.cz | Autor: Martin Mařík


Začíná 6. ročník Mistrovství České republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois - letos s podtitulem Festival belgických speciálů a gurmánských lahůdek.

Mistrovství České republiky v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů Hoegaarden White a Leffe Bruin se znovu rozbíhá. Letos bude obohaceno o nový rozměr – dojde totiž k propojení jednotlivých druhů piva s gurmánskými lahůdkami připravenými pod taktovkou šéfkuchaře karlovarského Grandhotelu Pupp Jana Pípala!

Tradice celorepublikových mistrovství trvá již šest let, letos poprvé bude ale akce doplněna o sekci gurmánství. V čem to bude spočívat? Ke každému z belgických speciálů Stella Artois, Hoegaarden White a Leffe Bruin budou představeny na míru šité gurmánské lahůdky, které připraví Kuchař roku 2003/04, Jan Pípal.

Předcházet tomu bude prezentace pivního someliérství od obchodního sládka Pivovarů Staropramen, Libora Vávry. „Stella Artois, Hoegaarden White a Leffe Bruin jsou typově odlišná piva a poznávání jejich nuancí je opravdový chuťový zážitek,“ říká Vávra.

„Hledání správných kombinací piva a jídla má svá pravidla. Díky tomu, že Stella Artois je výrazné a lehce pitelné pivo, lze doporučit ideálně například kuřecí a krůtí rolády, pikantní těstoviny či světlá masa,“ podotýká Jan Pípal.

Zcela jiný druh pokrmů se hodí ke stále oblíbenějšímu kvasnicovému pivu se sladko-kyselou chutí - Hoegaardenu, který se vyznačuje jemnou hořkostí koriandru a vůní pomerančové kůry. „V tomto případě bych dal přednost sýrové paštice, filetům ze pstruha, pečeným rajčatům či ostrému mořskému rizotu,“ doplňuje Pípal, který během své kariéry organizoval festivaly české kuchyně v luxusních belgických, španělských a thajských hotelech.

K výjimečnému Leffe Bruin s výraznou karamelovou příchutí po praženém sladu si Jan Pípal představuje specifické gurmánské variace: „Vzhledem k dlouhému zážitku z doznívání chuti a vůně piva Leffe Bruin bych doporučil toto pivo jako doplněk k aromatickým sýrům různých chutí či ke zvěřinovým steakům. Výborné je také například ke králičí paštice.“

Slavnostní finálové klání o Mistra České republiky v točení prémiových ležáků proběhne 18. srpna v Praze. Soutěžit bude 28 profesionálních barmanů a číšníků vybraných z téměř sta prémiových podniků v České a Slovenské republice.

Odborná porota se soustředí především na správné zvládnutí servírovacího rituálu výše uvedených značek. „Při prezentaci jednotlivých barmanů klademe mimo jiné důraz na správný sklon sklenice při čepování, výšku pěny, její správné seříznutí, ale i kvalitu a rychlost provedení jednotlivých kroků servírovacího rituálu,“ říká Martin Jahoda, manažer prémiových značek společnosti Pivovary Staropramen.

„Mistr v točení a servírování prémiového ležáku Stella Artois bude, jako již tradičně, nominován za Českou republiku na celosvětové finále Stella Artois Draught Master 2008, které se uskuteční v říjnu v belgickém Leuvenu,“ poznamenává Jahoda.

Historie mistrovství STELLA ARTOIS WORLD DRAUGHT MASTER

Mistrovství světa v servírování belgických piv pořádá společnost InBev již od roku 1997. V této soutěži měří své dovednosti v čepování a servírování prémiového ležáku Stella Artois a belgických speciálů číšníci a barmani z celého světa. V soutěži je kladen velký důraz na všechny kroky servírovacího rituálu, jako je například mytí sklenice, správný postup čepování piva, výšku pěny (ne vyšší než dva prsty) a závěrečné opláchnutí sklenice. Každý krok bedlivě sleduje a hodnotí odborná porota.

Vloni zvítězila v Mistrovství České republiky Tereza Berlová z restaurace U Podkovy v Bystřici u Benešova. Letos se Česká republika zapojuje do Mistrovství již šestým rokem, v Belgii proběhne již po jedenácté.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovarů Staropramen


Pivní slavnosti: 16 tisíc lidí

[pondělí, 14. červenec 2008]

Tradiční Slavnosti svijanského piva ani letos nezmokly. Pokazili je jen zloději, kteří ukradli dvě auta.

Dvěma zázraky se může po víkendu pyšnit starosta Svijanského Újezdu Blahoslav Kratochvíl - obloha bez deště a úklid po šestnácti tisících návštěvnících Slavností svijanského piva během čtyř hodin.

„Ač se to zdá neuvěřitelné, jsme asi jediným místem v kraji, kde v sobotu spadlo sotva pár kapek,“ konstatoval včera odpoledne Kratochvíl. „Neuvěřitelné je i to, že se nám celý areál povedlo vyčistit za necelé čtyři hodiny, což je náš dosavadní rekord.“

Tradiční Slavnosti svijanského piva totiž ani letos nezmokly, a to i přes to, že celým krajem kličkoval hustý déšť s bouřkami už od pátku. Dorazily na něj davy z celého kraje i ze středních a východních Čech a pořadatelé po nich stačili uklidit během nedělního dopoledne.

Návštěvníky přivítal nově upravený areál

Návštěvníky letos přivítal nově upravený a rozšířený areál. Vlastní akce připomínala mix mezi lidovou veselicí, rockovým festivalem a Matějskou poutí, alespoň podle toho, co se odehrávalo v každé ze tří částí areálu. Pivo teklo ze 140 píp a návštěvníci zdolali kolem 650 padesátilitrových sudů.

„Ještě nemáme přesnou statistiku, ale je to o něco málo víc než vloni. Jsme velmi spokojení,“ libuje si ředitel Pivovaru Svijany Roman Havlík.

Spokojení byli i návštěvníci. „Jsem tu podruhé, jezdím sem za pivem a atmosférou,“ konstatoval například dvacetiletý Martin Hrnčál z Jablonce nad Nisou, oděný do trička s nápisem Svijany, jako ostatně velká část účastníků akce. „Počasí je skvělé, ale máme i rezervní oblečení, kdyby začalo pršet.“

Speciální „pivní“ autobus od turnovského nádraží využil například třicetiletý Tomáš Molek z Jičína. ten se přizdobil kovbojským kloboukem a zelenými vlasy, zakoupenými v jednom z desítek místních stánků. „Jsem tu poprvé a nalákal mě sem kamarád. Je tu pohoda, takže možná zůstanem i na noc, ještě nevím,“ vysvětlil.

Průběh slavností pokazili zloději. Ti přímo z parkoviště v obci ukradli dvě auta. „Šlo o Škodu Octavie a starší BMW, majitelů z Jičína a Mladé Boleslavi,“ poznamenala Lenka Trpišovská z libereckého policejního ředitelství. „Jedno auto bylo vykradené a jedno poškozené.“

Zdejší řidiči neunikli policejním kontrolám. „Rozdali jsme na místě i třináct pokut za špatné parkování a nepřiměřenou jízdu a objevili tři řidiče, kteří pili alkohol,“ popsala Trpišovská. Jeden muž z Hodkovicka skončil za agresivní chování vůči policistům na stanici. „Půjde ale jen o přestupek,“ doplnila.

Obec s necelými čtyřmi stovkami obyvatel má za sebou víkend, kdy se co do počtu lidí zvětšila zhruba čtyřicetkrát.

„Příští dvacátý ročník začneme připravovat spolu s pivovarem ve Svijanech už za týden,“ dodal starosta.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Milada Prokopová

[Svijany] 08:39 [permalink] [reaguj]


Pravý pivár musí vedieť: Pivná stupnica

[pondělí, 14. červenec 2008]

Pivo, pivko, pivečko alebo tiež tekutý chlieb, je nápoj, ktorý patrí medzi najstaršie a najrozšírenejšie na svete. Prvá zmienka o pive sa našla v Mezopotámii na území dnešných Sumerov, ktorá pochádza z doby tritisíc rokov pred Kristom. Najstarší recept na varenie piva z jačmeňa, pšenice a prosa sa našiel v starom Egypte asi 2510 rokov pred Kristom a odvtedy sa tento nápoj rozšíril do celého sveta a stal sa najznámejším medzi nápojmi.

Na celom svete sa vyrába veľké množstvo rôznych druhov pív. Pivár povie, že pozná len dva druhy piva - dobré a zlé. Podľa farby však máme pivo svetlé a tmavé, podľa chuti sladké a horké, podľa stáčania rozoznávame sudové, fľaškové, plechovkové a teraz už aj populárne 1,5 litrové v PET fľašiach.

Okrem alkoholického piva máme i nealkoholické tzv. pito, čapované a ležiak. Pivá rozdeľujeme ešte aj podľa stupňov, kde najznámejšie sú „desiatka“ a „dvanástka“. Pivná stupnica, ktorá sa začala používať je však oproti pivu veľmi mladá.

Je to len niečo viac ako 150 rokov, kedy profesor na pražskej polytechnike Karel Napoleon Balling ako prvý prišiel so systémom merania hustoty piva. Čísla uvádzané v stupňoch, nehovoria koľko má desiatka, či dvanástka obsahu alkoholu, ale koľko sušiny sa zo sladu pridá do roztoku, ktorý sa varí s chmeľom a potom sa necháva zakvasiť.

Stupňovitosť je základnou hodnotou, ktorá charakterizuje druh piva. Pivo je horký nápoj a horkosť piva je u desiatky nižšia ako u dvanástky. Podľa stupňovitosti sa u nás vyrába 4%, 7%, 8%, 10% svetlé i tmavé pivo čapované, 11% svetlý ležiak, 12% svetlý aj tmavý ležiak. Máme aj 13%, 14%, 16% a dokonca 20% pivá, ktoré patria medzi špeciálne. So stupňami samozrejme rastie aj obsah alkoholu. Pri „desiatkach“ to je asi 3% alkoholu, ale u „dvanástok“ to je 3,5% do 5,1 % a o viacstupňových ani nehovoriac.

Ballingova pivná stupnica sa ujala nielen v bývalom Československu, ale aj vo svete. U nás a v Čechách však už od roku 1994 nie je povinnosťou výrobcov uvádzať koľko má pivo stupňov. Na etikete nájdeme len obsah alkoholu, spotrebiteľovi to však nič nehovorí, keď si dovtedy všímal len to, či je pivo „desiatka“, „jedenástka“ alebo „dvanástka“. Povinnosťou pre výrobcov zostalo jedine to, že pivo ležiak musí byť „jedenástka“.

Niektoré pivovary to doslova zneužívajú a stáva sa aj to, že desiatka nemusí dosahovať svojich 10%, ale má podstatne menej. U menej známych pív by ste dokonca darmo hľadali chuť sladu, pretože ho tam pivovary vôbec nedávajú. Rozšírila sa aj moderná metóda, ktorá sa označuje ako HBG, a vtedy pivo vzniká riedením pivného roztoku vodou. To už snáď nie je ani pivo. Pivár však vie, ktoré pivo je dobré a v ktorej krčme dostane toho správneho „čapáka“.

Pivný štamgast vie, že keď pivo silno pení, bolo nesprávne chladené, neodborne skladované alebo sú znečistené či príliš zohýbané rúrky. Naša norma hovorí, že pivo by malo mať po narazení aspoň trojcentimetrovú penu, ktorá by nemala úplne zmiznúť počas piatich minút. Správna pena neslúži ako ozdoba, ale chráni pivo pred kontaktom so vzduchom, ktorý spôsobuje rýchlu stratu chuti.

Dobrý krčmár však pozná pravidlá pri skladovaní a potom aj čapovaní dobrého piva. Vie, že pohár musí byť čistý, z bezfarebného skla, s hladkými okrajmi a rovnými plochami. Vtedy sa dá takémuto pivu povedať tekutý chlieb alebo zlato v pohári. Pivár sa potom bude vždy vracať do svojej obľúbenej krčmy a k svojmu krčmárovi, ktorý vie, ako sa s pivom narába.

Tento zlatý nápoj tu bol už pred päťtisíc rokmi (keď počítame 3000 pred Kristom a 2000 rokov po Kristovi) pred nami, a určite tu bude ešte ďalších päťtisíc rokov po nás, pretože aj vtedy si budú chcieť ľudia uhasiť smäd dobre načapovaným pivom, pivkom pivečkom. „Desiatku“ alebo „dvanástku“? Na zdravie!

Zdroj: Magazín.sk


Belgická pivovarnická skupina InBev, která působí rovněž v České republice, se dohodla na převzetí amerického konkurenta Anheuser-Busch za 52 miliard dolarů (766 miliard korun).

Firma to uvedla na svých internetových stránkách. Spojením podniků vznikne největší výrobce piva na světě.

Nově vzniklá skupina se bude jmenovat Anheuser-Busch InBev. Akcionáři společnosti Anheuser-Busch obdrží za každou akcii 70 dolarů v hotovosti. Původně InBev nabízel pouze 65 dolarů za akcii a vedení Anheuser-Busch se proti tomuto návrhu stavělo s tím, že je příliš nízký.

Foto

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Mezi jeho hlavní značky patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. Na českém trhu s pivem má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi patnáctiprocentní podíl. Loni InBev připravila o pozici největšího světového výrobce piva skupina SABMiller, vlastník Plzeňského Prazdroje.

Anheuser-Busch se světoznámou značkou Budweiser je největší americký producent piva s téměř padesátiprocentním podílem na trhu v USA. Firma vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser a Bud.

Zdroj: Novinky.cz | Foto: Joerg Sarbach


Poměrně specifický způsob reklamního zviditelnění nabízejí již dlouhou dobu České dráhy. Po svojí firmě či prémiovém produktu můžete dát za pěti až šestimístnou sumu pojmenovat vlak. V posledních letech jezdily republikou vlaky pojmenované především po pivovarech, zájem o tento způsob propagace podle mluvčího drah Ondřeje Kubaly ale klesá.

Například na dálkových linkách vlaky nesoucí názvy firem, výrobků nebo politických stran cestující letos vůbec nenajdou. Reklamně pojmenované jsou pouze některé spěšné a osobní vlaky.

V minulých letech jezdily po českých kolejích nejčastěji vlaky nazvané po pivovarech. Expresy Budvar, Chodovar nebo Primátor doplňovala předvolební Klidná síla, což byl vlak propagující křesťanské demokraty. Podle Kubaly však ministerstvo dopravy dotyčné expresy zrušilo a s vlaky zmizela i jména.

Z oboru výroby piva zbyl na českých kolejích pouze motorový rychlík Žatecký chmel, který jezdí z Prahy přes Žatec do Chomutova. Za jméno platí město Žatec, které chce tímto způsobem podpořit cestovní ruch v regionu. Pozadu nezůstávají ani blízké Louny, kam z Prahy jezdí spěšný vlak Luna. Luna je historický název města.

Koupit název vlaku si může kdokoliv. Podle Kubaly se cena různí především podle vzdálenosti, záleží však i na dalších okolnostech. "Pokud jde o název zeměpisný, jako město nebo kopec, je cena pětimístným číslem, čistě komerční názvy firem a produktů pak šestimístným číslem," naznačil Kubala.

Zdroj: Novinky.cz - Kráceno


Ochutnal 1900 druhů piva z celého světa

[sobota, 12. červenec 2008]

Neobvyklý koníček má milovník pěnivého moku Vlastimil Novotný (38) alias Moris z Jihlavy. Vyučený kalič kovů ochutnal už 1900 různých piv ze všech kontinentů a už skoro dvacet let si vede podrobné záznamy do svého degustovníčku.

Foto

Dům pivního krále je stylový. Zvenku obrostlý chmelem, uvnitř jsou ve vitrínách vyrovnané lahve a půllitry, kam oko dohlédne. "Ani nevím, kolik jich přesně je, ale jsou jich tu stovky a zbytek je na půdě. Výhoda je, že manželce to nevadí. Řekla, že je hlavní, když mě to baví," pochvaluje si pivní znalec.

Svému koníčku se věnuje od učňovských let. "Začalo to sbíráním pivních tácků a pak objížděním pivovarů," vzpomíná na začátky Moris. Při objíždění pivovarů se seznámil s řadou jeho pracovníků a začal piva sbírat. "Za komunistů nebylo jednoduché dostat se k cizím pivům. Boom nastal po revoluci, kdy mi kamarádi začali piva vozit z cest," říká sběratel.

V jeho sbírce nechybí piva třeba z Palestiny nebo Izraele, kterých si cení asi nejvíc. Naposledy do sbírky přibylo na 40 druhů piva z Norska a Švédska. "Koníček je to finančně náročný, ale zážitek stojí za to," ukazuje pyšně na velkou lednici, kde má připraveno k degustaci přes 100 vychlazených druhů piv z celého světa.

A které pivo je podle něj nejlepší na světě? "Určitě pořád to české. Dávám přednost kvasnicovým ležákům z malých pivovarů. Z tmavých je to například pivo, co vaří můj kamarád ve strahovském klášteře. Naopak asi nejhorší, co jsem pil, bylo pivo Barbaroja z Argentiny," prozrazuje Moris, který před 12 lety s kamarády založil Svaz pivních turistů.

Ten vyráží na pravidelné expedice, za 14 dní se chystá ochutnávat piva do minipivovarů v západních Čechách. "Doufám, že do konce roku překonám hranici 2000 ochutnaných piv," dodává pivař, jehož snem je navštívit "pivní ráje" v Irsku a Belgii a vařit doma vlastní pivo.

Foto

Ze znalcova degustovníčku

- Nejlepší pivo na světě je český ležák

- Vynikající jsou zejména kvasnicová piva z malých pivovarů (např. Hukvaldy, Chyše u Plzně)

- Dobré jsou belgické speciály (trapistická klášterní)

- Chutné jsou také bavorské ležáky

- Naopak nejhorší pivo světa je asi Barbaroja z Argentiny

Zdroj: Šíp deník.cz | Autor: Jaroslav Šnajdr


Nealkoholické pivo je v České republice stále populárnější. Jak potvrdil výzkum zadaný společností Plzeňský Prazdroj, v současnosti je spotřeba nealko piva zhruba 5x větší oproti roku 2000 a ochutnalo ho již více než 30 % Čechů starších 18 let. Vedle motoristů a cyklistů si ho stále častěji dávají také lidé v práci, v restauraci, doma nebo na zahradě. Na špici popularity se drží Radegast Birell od Plzeňského Prazdroje - 2 ze 3 nealkoholických piv prodaných v ČR nesou právě tuto značku.

Graf

Rozsáhlý průzkum potvrdil, že nealko pivo si vydobylo silnou pozici. Z průzkumu vyplývá, že z těch, kteří pijí nealkoholické pivo, si ho celých 83 % dává minimálně jednou týdně. Nejoblíbenějším obdobím je samozřejmě léto, kdy nealko pivo nejlépe osvěží. Dvě třetiny konzumentů nealkoholického piva jsou přesvědčeny, že je osvěží daleko lépe než limonády nebo slazené nápoje.

Skvělé osvěžení a zároveň žádná omezení způsobená konzumací alkoholu - to jsou hlavní přednosti, které konzumenti na nealkoholickém pivu oceňují. Odborníci zase zdůrazňují, že nealkoholické pivo obsahuje stejné prospěšné látky, jako pivo alkoholické. "Složením je nealkoholické pivo vlastně iontový nápoj, který je vhodný pro sportovce, řidiče a cyklisty a výrazně snižuje riziko úrazů. Vitamíny skupiny B, které jsou v něm obsažené, zase pomáhají tělu získávat energii a jsou důležité pro nervový systém," říká nutriční terapeutka Karolína Hlavatá.

Ze značek nealkoholických piv si nejoblíbenější pozici drží Radegast Birell, který je zároveň nejznámější českou značkou nealko piva. Celých 94 % konzumentů ho opakovaně vyzkoušelo. Stále větší oblibě se těší také čepovaná forma nealkoholického piva, která obzvláště v létě perfektně osvěží. Čepované nealkoholické pivo už ochutnalo přes 50 % konzumentů a většina z nich se k němu opakovaně vrací. Nejrozšířenější značkou čepovaného piva je opět Radegast Birell, který v současnosti nabízí několik set provozoven.

Tipy pro správný pitný režim v letním období (DOC, 320 kB, soubor s otevře do nového okna)

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Spojení dvou gigantů z oblasti pivovarnictví je na spadnutí. Belgický InBev, který vlastní například Pivovary Staropramen, se podle listu New York Times přiblížil k převzetí amerického konkurenta Anheuser-Busch. Spojením by vznikl největší výrobce piva na světě.

Podle jednoho ze zdrojů listu je InBev ochoten zvýšit nabídku z původně navrhovaných 65 dolarů za akcii. Belgičané původně za Anheuser-Busch nabízeli přes 46 miliard dolarů. (více než 685 miliard korun)

Vedení Anheuser-Busch nabídku na převzetí nejdříve odmítlo, údajně kvůli nízké nabídce. Nyní se situace změnila. Lidé obeznámení s průběhem jednání uvedli, že se o prodeji aktivně jedná.

Zda ke spojení skutečně dojde, ale zatím není jisté. Podle některých zdrojů listu by se jednání ještě mohla zhroutit.

InBev vznikl v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev a mezi jeho hlavní značky piva patří Stella Artois, Beck, Bass nebo brazilská Brahma. V Česku vlastní Belgičané značky Staropramen, Ostravar a Braník. Patří jim asi patnáctiprocentní podíl tuzemského trhu s pivem.

Společnosti Anheuser-Busch je největší americký producent piva. Vyrábí například značku Budweiser a patří jí téměř polovina trhu v USA. Firma vede po celém světě řadu právních sporů s českobudějovickým Budvarem o značky Budweiser a Bud.

Zdroj: iDnes.cz


«« « Strana 957 z 1085 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816 817 818 819 820 821 822 823 824 825 826 827 828 829 830 831 832 833 834 835 836 837 838 839 840 841 842 843 844 845 846 847 848 849 850 851 852 853 854 855 856 857 858 859 860 861 862 863 864 865 866 867 868 869 870 871 872 873 874 875 876 877 878 879 880 881 882 883 884 885 886 887 888 889 890 891 892 893 894 895 896 897 898 899 900 901 902 903 904 905 906 907 908 909 910 911 912 913 914 915 916 917 918 919 920 921 922 923 924 925 926 927 928 929 930 931 932 933 934 935 936 937 938 939 940 941 942 943 944 945 946 947 948 949 950 951 952 953 954 955 956 957 958 959 960 961 962 963 964 965 966 967 968 969 970 971 972 973 974 975 976 977 978 979 980 981 982 983 984 985 986 987 988 989 990 991 992 993 994 995 996 997 998 999 1000 1001 1002 1003 1004 1005 1006 1007 1008 1009 1010 1011 1012 1013 1014 1015 1016 1017 1018 1019 1020 1021 1022 1023 1024 1025 1026 1027 1028 1029 1030 1031 1032 1033 1034 1035 1036 1037 1038 1039 1040 1041 1042 1043 1044 1045 1046 1047 1048 1049 1050 1051 1052 1053 1054 1055 1056 1057 1058 1059 1060 1061 1062 1063 1064 1065 1066 1067 1068 1069 1070 1071 1072 1073 1074 1075 1076 1077 1078 1079 1080 1081 1082 1083 1084 1085

PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI