Stabilní pozici mezi desítkou největších výrobců piva v ČR si loni udržel hanušovický pivovar Holba. Prodal více než 433 tisíc hektolitrů piva. K navýšení odbytu došlo na domácím trhu, kde se prodalo 426 tisíc hektolitrů piva, tedy většina produkce.

Nejvíce Holby se vypije nejen v domácím regionu střední Moravy, ale také ve východních Čechách. „Prodej na domácím trhu je pro nás klíčový. Daří se nám ho dokonce mírně zvyšovat, takže můžeme hovořit o úspěchu,“ uvedl výkonný ředitel pivovaru Vladimír Zíka.

Sortiment letos pivovar obohatil o vícestupňové pivo Holba Šerák Speciál. Vaří se jen jednou až dvakrát ročně a na trh jde v sudech. Ze zahraničních trhů vyváží hanušovický pivovar především na Slovensko. (Právo)

Tmavý ležák Rebel z havlíčkobrodského měšťanského pivovaru je druhým nejlepším tmavým pivem v republice. Shodli se na tom odborníci na Slavnostech piva v Táboře, odkud si pivovar prestižní ocenění přivezl. Pivo vyráběné tradiční technologií podle starých receptur ocenili především za jeho karamelovou nasládlou chuť, jemnou hořkost a tmavější granátovou barvu. První letošní úspěch slibuje navázání na trojici loňských ocenění. (MF Dnes)

Rodinný pivovar Bernard získal významné ocenění na 16. ročníku soutěže Česká pivní pečeť 2006. Soutěž se konala ve dnech 31.ledna - 3. února tradičně při Reprezentačních slavnostech piva v hotelu Palcát v Táboře. Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasinek triumfovalo v soutěži tmavých speciálů, když tuto kategorii vyhrálo již popáté v řadě od roku 2002.

Výrobní ředitel pivovaru Ing. Josef Vávra hodnotí dosažený výsledek: „Soutěže se zúčastňuje rok od roku stále více pivovarů, letos již šedesát. Bernard opět potvrdil svoji vysokou kvalitu, jako jediný z pivovarů Vysočiny dokázal získat vítězství. Černý speciál patří dlouhodobě mezi naše nejúspěšnější druhy piva. Na trh je dodáván v exkluzivní lahvi s patentním uzávěrem.“

Česká pivní pečeť je jedna z nejvýznamnějších degustačních soutěží v České republice, která tradičně přilákala velké množství pivovarů. Celkem bylo degustováno 276 vzorků, převážně českých značek piva. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Začátkem letošního roku dosáhl Rodinný pivovar Bernard dalšího významného úspěchu, když obdržel jako jediný pivovar v České republice, již druhý certifikát kvality KlasA. Tentokrát se certifikátem pyšní Speciální černé pivo 13% s přísadou jemných kulturních kvasnic.

První certifikát KlasA obdržel pivovar za Sváteční ležák Bernard s přísadou jemných kulturních kvasnic již v roce 2003.

„Pro získání certifikátu KlasA musí pivovar splnit velmi přísná kritéria hodnocení daná Ministerstvem zemědělství. Podíl národní práce na výrobě výrobku musí být 100%, tzn. že výrobek je vyroben zcela na území ČR.“říká vedoucí laboratoře pivovaru Ing. Iva Vávrová.

Od roku 2003 uděluje ministr zemědělství kvalitním domácím potravinářským a zemědělským výrobkům národní značku kvality KlasA. Tuto prestižní značku spravuje od počátku roku 2004 Odbor pro marketing Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), viz www.eklasa.cz. (Tisková zpráva pivovaru Bernard)

Rodinný pivovar Bernard meziročně zdvojnásobil vývoz piva na čtrnáct tisíc hektolitrů, v zahraničí prodal desetinu výroby. Humpolecké nepasterizované pivo slavilo největší úspěch na Slovensku, v tamních restauracích jej zákazníci vypili přibližně jedenáct tisíc hektolitrů. Menší zásilky však zamířily do dalších sedmi zemí včetně Japonska či Austrálie. Podle tiskového mluvčího pivovaru Zdeňka Mikuláška se na vzrůstu vývozu projevuje kvalita tradičního českého ležáku stejně jako stabilizace jeho značky na trhu. Přičiněním pěkných čísel exportu stoupl také celkový roční výstav piva o více než osm procent na bezmála 140 tisíc hektolitrů. Protože pivovar již dosáhl hranice svých výrobních možností, pokládá za nutné investovat další prostředky do navýšení kapacity pro kvašení piva a rozšířit prostory ležáckého sklepa. (Listy Pelhřimovska)

Většinu milovníků zlatavého moku při závěrečném účtování hospodskými čeká nemilé překvapení. Dodržování pitného režimu vyjde o něco dráž. Ti, kdo si rádi pochutnávají na pěnivém zlatavém moku, sáhnou od března o něco hlouběji do kapsy. Většina pivovarů v České republice zvedá prodejní ceny piva. Na Pelhřimovsku zvolil tento nepopulární krok pouze jeden ze tří pivovarů.

Pelhřimovští pivaři si připlatí od března

"Neustále rostou náklady vstupních energií. Zdražují se pohonné hmoty, elektřina, pára i plyn. S tím jde ruku v ruce zvyšování cen chmelu a sladu,"vysvětluje vedoucí obchodu pelhřimovského pivovaru Poutník Jiří Vacek. Ke zvyšování cen pravidelně dochází na přelomu února a března a odstartuje ho plzeňský pivovar. "Zvyšujeme pouze cenu sudového piva, a to po dvou letech. Jeden půllitr vyjde o šedesát haléřů dráž. V pohostinstvích si pivaři s největší pravděpodobností připlatí jednu korunu. Ceny jim neurčujeme,"přibližuje Jiří Vacek. Většina větších pivovarů upravuje ceny směrem vzhůru každým rokem.

Humpolecký Bernard takticky vyčkává

O zdražení piva uvažuje i humpolecký rodinný pivovar Bernard. Termín, kdy cena poletí vzhůru, ani výši zdražení prozatím neurčil. "Ceny určitě zvedneme, ale nejprve provedeme analýzu trhu a zjistíme cenové hladiny veškerých vstupů. Také prověříme, jak na zdražení piva ostatními pivovary zareaguje trh. Naše cenová politika se však neodvíjí od zdražování ostatních pivovarů,"informuje tiskový mluvčí Zdeněk Mikulášek. Milovníci této značky si naposledy připlatili při koupi piva v loňském roce.

Želivský klášterní mok fajnšmekrům nepodraží

"Za třetinkovou láhev zákazníci zaplatí průměrně jedenadvacet korun, což je hodně vysoká cena. Nevyrábíme však ležák, ale pivo klášterního typu, které vzniká specifickým způsobem. Používáme speciální druhy kvasinek. Pivovar lze nazvat manufakturou, protože pěnivý nápoj vyrábíme ručně,"vysvětluje jednatel Klášterního pivovaru Želiv Libor Pavelec. Želivský sládek distribuuje do obchodů a pohostinství exkluzivní piva s různými příchutěmi. Ty nikdo jiný v celé republice nevyrábí, proto zájemci zaplatí při jejich koupi o něco více. Některé pivovary se v těchto dnech rozhodly pro okamžité zdražení zlatavého moku. Rodinný pivovar Bernard vyčkává, jak dopadne expedice u konkurence. Je možné, že se budou sklady nadité pivními sudy pomaleji vyprazdňovat. Pelhřimovský pivovar Poutník sáhl ke zdražení po dvouleté přestávce. (Listy Pelhřimovska)

Zatímco většina památkových objektů v zimě své brány zavírá, dětenický zámek je do jisté míry výjimkou – totiž alespoň v případě zájmu o pronájem, svatební obřady, plesy, koncerty, rauty či firemní prezentace. Koresponduje to se sílícím trendem komerčního využívání památek vlastněných státem a dvojnásob pak v případě těch, jejichž držitelé se začali sdružovat v Asociaci soukromých majitelů hradů a zámků: jakkoli na to u nás ještě nejme moc zvyklí, jde fakticky o optimální kompromis mezi komercí, zachováním kulturní památky pro veřejnost a získáváním prostředků na obnovu, rekonstrukci a další možnosti využívání historických objektů. Ostatně, všude v okolní Evropě je to dávno vcelku běžné… Při příjezdu do vcelku fádní vsi člověk nečeká žádné překvapení. Pak ale sotva mine komfortní venkovský hotýlek Rustikal s příjemným interiérem - nedílnou součást lákavé nabídky pro množící se domácí i zahraniční turisty. Je tu zjevná (neskrývaná) logická spojitost s incomingovou cestovní agenturou, jejímiž majiteli, stejně jako majiteli celého dětenického komplexu, jsou manželé Ondráčkovi. Zajímavý fenomén: v téhle části Českého Ráje se už lidem podařilo zachránit před demolicí i nedaleké Staré Hrady… Dětenice byly díky jistě finančně náročné, odborníky však vesměs solidně hodnocené rekonstrukci - znovu zpřístupněny veřejnosti v roce 2000. Poskytují exkurzi do historie, možnost návštěvy pivovaru a středověké krčmy, kde, jak zjistíte, zdaleka nejde jen o jídlo a pití, a dál s výběrem už zmíněných služeb či relaxace v hotelu Rustikal, jež bude brzy rozšířena o bazén. Komplex obklopuje anglický park s prastarými dřevinami a sochařskou výzdobou, mezi níž kupodivu najdeme i Braunovu Sv.Barboru a půvabnou Rousovu fontánu s kentaurem a nymfou.

Uvnitř zámku evokuje zajímavou epochu sbírka zbraní maltézských rytířů . Dětenice byly totiž jediným zámkem v Čechách, který tento řád vlastnil. Setkáte se tu s ukázkami života šlechty ve většinou zrestaurovaných místnostech a v parku možná dokonce narazíte na německé sportovní koně, kteří prý brzy rozšíří zdejší paletu možností vyžití o parcours. Zámečtí páni vědí, že k turistickému komfortu patří i gastronomie. Odrazilo se to v revitalizaci zámeckého pivovaru, kde se pivo vaří starou metodou z konce 18. století. Varna je na otevřeném ohni, kvasné kádě a ležácké sudy jsou z dubového dřeva. Ostatně, o tom se můžete přesvědčit sami při prohlídce pivovarského provozu i muzea, kde potkáte nemálo docela půvabných exponátů. Nejen během oficiální sezóny je otevřena Středověká krčma, která si za relativně krátké období své existence získala dobrou pověst u gurmánů. O letních víkendech tu dokonce probíhají tématické „středověké večery“s tanečnicemi, šermíři, žebráky a kejklíři. Letos na podzim získal gastronomický koncept Středověké krčmy v Dětenicích cenu odborného časopisu Food-Service – bronzovou plaketu JaroslavaVašaty, - za to, že „zcela naplnil pojem 'zážitková gastronomie´ …“ Atmosféra pivovarské restaurace vzdálené jen 70 km od Prahy si vás určitě získá: klenuté sklepy krčmy jsou impozantní, ve dvou patrech je tu i s venkovní zahrádkou neuvěřitelných 650 míst! Neomítnuté stěny, sláma na podlaze, stoly z fortelných fošen dobová mluva, hudba a výzdoba, to vše vás vtáhne do atmosféry středověku. Kolem matně plápolají svíce; jen možná chvíli potrvá, než vaše oči uvyknou příšeří a vaše uši neotřele „středověkému“ slovníku místního personálu: „Táhnete se jako smrad, holoto líná! – A co ty, dožrals´pacholku?...“ Objednat si lze jen dobroty právě kouřem zauzené a ohněm ohřáté. Pochutnáte si určitě na grilovaných žebírkách, stehýnkách, klobásách, pečených jablkách či plackách, což doprovází místní ještě teplý chléb, pečený ve zdejší peci. Jíst radím jen rukama, jinak si můžete vysloužit mírný posměch… Samozřejmě – nejde tu o středověk, ale o prožitek určitého druhu. Stejně tak památkářští puristé mají možná pár výhrad jak ke způsobu obnovy zámku, tak k míře jeho komerčního využití. Jakkoli si však vážím ryzí odbornosti, zdá se mi, že je na čase, aby mezi naším kulturním dědictvím a veřejností vznikaly právě mosty toho druhu – a v takových proporcích – jaké volí „noví zámečtí páni na Dětenicích“. (Geografické listy)

Během dvou týdnů rozhodne vedení Pivovaru Náchod, zda pivo Primátor podraží nebo setrvá na dosavadní úrovni. Právu to uvedl vedoucí marketingu František Meduna.

Pivovar Náchod dosáhl v roce 2005 výstavu 133 420 hektolitrů piva, z čehož bylo 64 procenta v lahvích, 35 procent v sudech a jedno procento připadlo na plechovky. Rozhodující část výroby (45 procent) tvoří světlý ležák, zhruba třetina produkce připadá na světlé výčepní pivo a zbytek činí speciály, na které se pivovar zaměřuje od poloviny 90. let. Loni v září doplnil svoji produktovou řadu piv o Primátor 13% polotmavý -speciální polotmavé pivo.

V letošním roce uplyne 135 let od rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda o zřízení vlastního obecního pivovaru. I dnes je pivovar ve stoprocentním vlastnictví města. (Právo)

Největší producent piva na území Královéhradeckého kraje - dosáhl v roce 2005 výstavu 133 420 hl piva, z čehož bylo 64% v lahvích, 35% v sudech a 1% činí plechovky. Z celkového výstavu činil export 14 342 hl (10,75%), v porovnání s rokem 2004 (9 538 hl) jde o zvýšení o 50%, kdy se pivo (především světlý ležák Premium) vyváží zejména do Velké Británie (kam směřuje takřka polovina exportu), dále na Slovensko, do Ruska, Francie, Polska, Švédska, Německa, Španělska a Dánska, ale pro zajímavost třeba i Finska, Kanady či Řecka.

Rozhodující část výroby (45%) tvoří světlý ležák, 33% světlé výčepní pivo a zbytek připadá na speciály na které se pivovar zaměřuje od poloviny 90. let - včetně vícestupňových a pšeničný kvasnicový Weizenbier. Nejvyšší celkový nárůst prodejů - téměř dvojnásobek - zaznamenal právě Weizenbier (přesně 92%), shodný tmavý 24% speciál Double a 16% světlý speciál Exkluziv - o 29% a dále tmavý ležák - o 28%.

V roce 2005 se také prodalo téměř 4 500 hl limonád (o 53% více než vloni), kdy pod značkou Primátor Limo si zákazníci oblíbili (jak v točené, tak lahvové podobě) zejména příchuť cola a malina a vlastní sortiment byl vloni doplněn o limonádu s příchutí hroznového vína s názvem Primátor Hrozno. Změna v produkci se netýkala pouze sortimentní řady limo, ale ani nosný produkt - pivo - nezůstal vloni stranou, když v září doplnil pivovar svoji produktovou řadu piv o PRIMÁTOR 13% Polotmavý – speciální polotmavé pivo (s obsahem alkoholu 5,5% obj.). Díky použití karamelového a pšeničného sladu bylo docíleno úplně nové chuťové varianty a to originální harmonické lehké karamelové příchuti a vůně s jemnou chmelovou hořkostí a s příjemným osvěžujícím řízem. Pivo je dodáváno v klasických 0,5 l lahvích NRW nebo v KEG sudech o obsahu 15 a 30 l a od svého vzniku vykazuje velmi dobrou prodejnost. 13% se také stala jubilejním - desátým - pivem pivního portfolia pivovaru – nejširšího mezi českými pivovary.

Pivovar Náchod boduje na trhu především kvalitou práce svých zaměstnanců ve výrobě a kvalitou a inovací svých služeb a produktů při zachování všech klasických technologických postupů – to se pak odráží například i v zisku významných ocenění z prestižních soutěží (vloni i předloni jich získal shodně celkem 11) a navíc mu byl udělen Sdružením přátel piva titul Pivovar roku 2005. Značka PRIMÁTOR® si však udržuje svoji špičkovou kvalitu dlouhodobě. Svědčí o tom rozsáhlá řada cen z domácích i zahraničních soutěží. Od ledna 1993, kdy je pivovar akciovou společností 100% vlastněnou městem Náchod, jich získal celkově 78, z toho 20 zahraničních a PRIMÁTOR tak patří k nejlépe hodnoceným značkám piv v České republice.

Organizované skupiny návštěvníků také stále daleko více využívají možnosti exkurzí, kdy prohlídka s výkladem je zakončena oblíbenou ochutnávkou piva a posezením v originální atmosféře stylového vagónu z první republiky nebo v moderním návštěvnickém centru, které pojme 120 osob a které bude letos doplněno o venkovní posezení s kapacitou 40 míst.

30. června 2006 také uplyne 135 let od rozhodnutí zastupitelstva města Náchoda o zřízení vlastního obecního pivovaru. (Tisková zpráva Pivovaru Náchod)

Soukromý Pivovar Vratislavice hodlá od března zdražit pivo. Ceny by se měly zvýšit řádově o desetihaléře, zdražení se ale zřejmě nedotkne celého sortimentu, řekl ředitel pivovaru Petr Hostaš. O zdražení uvažuje i Pivovar Nymburk. Ceny zvýší asi počátkem léta, a to o 30 až 40 haléřů, řekl ředitel pivovaru Pavel Benák. Od února už zdražil některá piva Plzeňský Prazdroj.

Další dvě firmy v Libereckém kraji, Pivovar Svijany a Pivovar Rohozec zatím o zdražení neuvažují stejně jako Pivovar Klášter na Mladoboleslavsku. "Je naším cílem nezdražovat, pokud to není nezbytně nutné," řekl Josef Špryňar, obchodní ředitel firmy Ecoholding, která Pivovar Kláštěr vlastní.

Plzeňský pivovar od února zdražil desítku Gambrinus a černé pivo Kozel. Zdražení chystá i ústecký Drinks Union a o stejném kroku uvažuje podle tisku také Pivovar Pardubice a hlinecký pivovar. "Ke zdražení nás donutil růst nákladů zejména na energie," vysvětlil ředitel vratislavického pivovaru Hostaš.

Pivovary Vratislavice, Svijany a Rohozec se dělí o trh v Libereckém kraji, kam dodávají 90 procent své produkce. Loni spotřebitelům prodaly přes 280.000 hektolitrů piva. Největší je přitom Pivovar Svijany, který loni uvařil téměř 205.000 hektolitrů. "O zdražení jsme zatím vůbec neuvažovali," řekl jeho ředitel František Horák. Ani Pivovar Rohozec zatím podle ředitele Františka Jungmanna zvyšovat ceny piva nechce. (Igenus)

1. Výstav Žateckého pivovaru v roce 2005 a plán na rok 2006

V roce 2005 činil výstav Žateckého pivovaru 27,5 tis.hl, což oproti roku 2004 představovalo nárůst o zhruba 15%. Jedná se o nepřetržitý růst od roku 2002, kdy pivovar koupil současný majitel. V tomto trendu by pivovar chtěl pokračovat i v roce 2006, kdy plánuje přesáhnout 30-ti tisícovou hranici.

2. Výrobní program pivovaru, novinky

Každý rok od roku 2002 přišel Žatecký pivovar s jednou novinkou. V loňském roce bylo uvedeno na trh (v rámci žatecké Dočesné) pivo Baronka, silnější světlý ležák s delší dobou zrání v ležáckém tanku. Tím se počet druhů piv vyráběných v Žateckém pivovaru zvýšil na 6. Jedná se o tradiční druhy Žatec Světlé, Žatec Premium a Žatec Export, novinku z roku 2004 tmavý ležák Lučan Premium Tmavé a již zmíněnou Baronku. Do vybraných restaurací se dodává tzv. kvasnicové pivo, tzn. pivo stáčené přímo z ležáckého tanku, nefiltrované.

3. Export

Z celkového ročního výstavu pivovaru bylo 15% produkce určeno na export. Hlavními zahraničními trhy jsou stále Anglie, Švédsko a Itálie, tradiční odběratelé jsou v Německu, Hongkongu a Japonsku, nově se velmi slibně rozvíjí prodej žateckého piva v Austrálii.

4. Počet zaměstnanců

V současné době pracuje v pivovaru 44 zaměstnanců. (Zpráva Žateckého pivovaru)

S politováním musím oznámit, že pivo bude asi o měsíc později. Optimismus byl v otázce rychlosti dokončovacích prací poněkud přehnaný. Ale jako dobrou zprávu mohu prozradit, že ještě před letní sezónou by měla být otevřena PIVOVARSKÁ HOSPODA, a to v Domažlicích! Pokud se týká názvu, mělo by být používáno důsledně historické označení, tedy Koutský ležák (atd.), Chodský GRANÁT, ... Dej Bůh štěstí! (Petr Pavlas - Modrý abbé)

Češi pijí pivo ve velkém, cizinci se na něj jezdí hlavně dívat. A teď se v něm navíc budou ještě koupat. V rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané pro nalákání turistů chystají novinku: pravé Pivní lázně.

"Půjde o originální rekondiční lázeň spojující uvolňující horkou koupel, pramen uzdravující minerální vody, tmavé Koupelové pivo a omlazující účinky pivních kvasnic se směsí sedmi druhů bylin," popisuje pivovar novinku na svých internetových stránkách. Kromě omlazení by lázeň měla pomoci lidem se srdečními problémy. (Českobudějovické listy)

Nové obaly pro nejprodávanější české pivo přicházejí na trh

Dnes zahájil Plzeňský Prazdroj, přední český výrobce piva, stáčení piva Gambrinus do nových lahví. Půllitrové lahve pro všechny varianty nejpopulárnějšího piva jsou z hnědého skla, tzv. typ Gold. Významné změny doznala i etiketa: vyznačuje se dynamičtější kombinací barev a designem při zachování základních prvků tradičního loga značky. V průběhu příštích týdnů se budou postupně nahrazovat také stávající přepravky Gambrinus. Tato inovace má pomoci dále rozvinout potenciál značky, která v současnosti dosahuje 25 % tržního podílu v ČR. Zavedením nových lahví, etiket i přepravek dává Plzeňský Prazdroj jasně najevo svůj přístup ke značce Gambrinus jako k jedné ze svých priorit – nejprodávanější české pivo dostává prvotřídní obaly, které ho zviditelní na prodejní ploše a výrazně odliší od konkurence.

Generální ředitel Plzeňského Prazdroje Mike Short zdůraznil: „Naším cílem bylo výrazně zdokonalit obaly pro značku Gambrinus. Potřebujeme neustále modernizovat její image, aby vypadala špičkově, současně a neztrácela přitom nic ze svých základních hodnot. Musíme držet krok s vývojem kolem nás a předbíhat konkurenci. Jednou z oblastí, která má k tomuto přispět, je celková inovace obalů“.

Rozhodnutí společnosti Plzeňský Prazdroj inovovat obaly piva Gambrinus se testovalo v rozsáhlých marketingových průzkumech, z nichž vyplynulo, že by spotřebitelé ocenili lepší prezentaci značky v obchodech. Jednoznačnou preferenci pro značku Gambrinus získala v průzkumech hnědá barva skla. Další prostor ke zlepšení viděli účastníci průzkumu také ve vzhledu etiket.

Základní tři prvky charakteristického designu značky Gambrinus zůstávají stejné: šikmý nápis Gambrinus, typ písma a symbol G. Změny se nejvíce projevily v kombinaci barev a dynamičtějším tvaru etiket. Nové logo bude výraznější - kombinace červeného podkladu s bílým nápisem Gambrinus.

Spotřebitelé se s novými obaly seznámí prostřednictvím kampaně v televizi, na billboardech a světelných vitrínách ve všech velkých městech a na důležitých silničních tazích. Kampaň, jejímž hlavním sloganem je „Gambrinus tým v novém“, vypukne v březnu 2006 a bude ve znamení fotbalu. Půjde zároveň o zahájení komunikace značky ve spojení s Mistrovstvím světa ve fotbale 2006, protože Gambrinus je jedním z oficiálních partnerů české fotbalové reprezentace.

Základní fakta:

Nové lahve pro značku Gambrinus jsou typu Gold. Používají se i v jiných pivovarech SABMiller, například na Slovensku. V první etapě výměny lahví bude vyrobeno cca 50 milionů kusů. Výrobcem je společnost Vetropack Moravia Glass.

Nové přepravky budou na trh uváděny postupně, výměna by měla být ukončena do srpna 2006. Celkem bude vyrobeno 1,5 milionu přepravek. Při jejich výrobě jsou používány ty nejmodernější technologie, jak v oblasti potisku, tak i v materiálovém složení.

Hmotnost celého balení Gambrinus se snižuje téměř o dva kilogramy – nové lahve jsou o 20 procent lehčí a zhruba o 100 g menší je i hmotnost nové přepravky. (Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje)

Plzeňský Prazdroj výrazně zmodernizuje výrobu. Bude proto zaměstnávat méně lidí, ale s vyšší kvalifikací. „Nejde o vlnu propouštění, spíše o dlouhodobý proces,“ říká manažer pivovaru Jaroslav Gubiš.

Plzeňský pivovar v budoucnu zaměstná méně lidí. Ti však budou většími odborníky. „Situace směřuje k tomu, že v pivovaru bude pracovat méně lidí s vyšší kvalifikací,“ řekl manažer pivovaru Plzeň Jaroslav Gubiš.

* Co nejdůležitějšího se letos v pivovaru bude dít?

Nejdůležitější bude stavba nové haly stáčírny a instalace nové lahvové a plechovkové linky pro stáčení piva Pilsner Urquell, určeného na export. Zároveň se zvýší kapacita varny a kvašení. Znamená to, že budeme schopni vyrábět více a plnit požadavky zvyšujícího se exportu.

* Pilsner Urquell je teď především vývozním artiklem. Je to důvod modernizace linky?

Ano. Pilsner Urquell je jednou z vlajkových značek skupiny SABMiller, do které Plzeňský Prazdroj patří. Nové linky budou lépe odpovídat moderním trendům a požadavkům na kvalitu stáčení.

* Ročně ale uvaříte více Gambrinusu, je to tak ?

Prazdroje se uvaří doma i v zahraničí necelé dva miliony hektolitrů ročně. Gambrinusu více než dvakrát tolik.

* Jak si stojí Gambrinus na domácím trhu?

Už několik let je Gambrinus nejprodávanějším pivem v zemi. Každé čtvrté prodané pivo u nás je právě Gambrinus.

* Plzeňský Prazdroj chystá koncem března propouštění. Upřesněte kolik lidí firma propustí a proč?

V žádném případě nejde o vlnu propouštění, spíše o dlouhodobý proces. Všechny výrobní procesy zefektivňujeme postupně už od září loňského roku a snažíme se, aby sociální dopad byl co nejmenší. V první řadě hledáme pro nadbytečné pracovníky uplatnění v jiných útvarech Plzeňského Prazdroje a dále ve firmách, které pro nás zabezpečují služby. Nezanedbatelný je i počet pracovníků, kteří mohli odejít do důchodu. Ale ptala jste se na číslo... V pivovaru Plzeň jde o zhruba stovku zaměstnanců.

* Proč jste se rozhodli propouštět?

Hlavně na základě důkladné analýzy všeho, co v pivovaru děláme. Něco souvisí s tím, že jsme přece jen sezonní provoz. Dále se snižování týkalo lidí, jejichž místa jsme zrušili. To, co zajišťovali, teď nakupujeme od jiných firem.

* Které obory to jsou?

Například svářečské práce, obsluha kamerového systému, úklid, zahradnické práce, podatelna… Pro nás je výhodnější tyto činnosti řešit dodavatelsky. Dlouhodobě zaměstnávat a vychovávat si lidi chceme na pozicích, které jsou pro pivovarnictví klíčové.

* A co ostatní lidé? Pomůžete jim najít novou práci?

Ano. Je to pro nás priorita. Osobně to cítím tak, že podepsáním dohody o ukončení pracovního poměru pro nás starost o zaměstnance nekončí, spíše začíná jiná forma. Spolupracujeme s personální agenturou, která má bohaté zkušenosti a úspěchy v této oblasti. Reakce odcházejících zaměstnanců na tuto formu pomoci jsou jen a jen pozitivní. Spolupracujeme s personální agenturou, která lidi školí, píše s nimi životopis, připravuje je na pracovní pohovory.

* Chystáte letos další propouštění?

Ano. Modernizujeme a bylo by nefér cokoli zastírat. Je to přirozený vývoj. Stroje se automatizují, robotizují a k jejich obsluze je potřeba čím dál méně lidí. Už teď ale musíme vybrat ty nejkvalifikovanější a nejkvalitnější lidi, kteří se budou na obsluhu nové linky zaškolovat. Pro ty, pro které se místo nenajde, chystáme obdobný program pomoci jako nyní.

* Byly v pivovaru profese, které už zanikly?

Ano. Pracovali tu například mědikovci, kteří opravovali měděná dna ve varně. I dnes jsou dna měděná, mají však jinou konstrukci a nevyžadují tak časté opravy. Rovněž nepotřebujeme tolik „klasických" svářečů. Všechny železné roury, kterými do pivovaru dříve proudily energie nebo voda, byly postupně vyměněny za nerez. Na druhou stranu ale nové profese vznikají - například elektronik.

* Co všechno dělá elektronik?

Umí opravovat složitá měřicí zařízení a řídicí systémy strojů. Je schopen pracovat s jemnou mechanikou.

* Chcete tedy v pivovaru pouze odborníky?

Ano. Směřuje to ke stavu, kdy tu bude pracovat méně lidí s vyšší kvalifikací a za více peněz.

* Jaký vy si letos osobně kladete cíl?

Mým prioritním úkolem dnes je stabilizovat situaci uvnitř pivovaru. Po zprávách o propouštění tu není logicky příliš dobrá nálada. Musíme lidi motivovat. V praxi to znamená jít mezi lidi a vysvětlovat, vysvětlovat, vysvětlovat… Na podzim nás pak čeká práce při uvádění nové stáčírny do provozu. Úspěšně to zvládnout je mým hlavním cílem. (MF Dnes)

Stamilionové investice, ale také snížení stavu zaměstnanců. To jsou změny, které letos čekají plzeňský pivovar.

Největší část peněz z plánovaných investic tu padne na stavbu nové stáčírny lahví a plechovek, která projde rozsáhlou rekonstrukcí.

Dvousetmilionovou investici pak představuje pořízení deseti obřích tanků, ve kterých bude zrát Pilsner Urquell. Díky nim se rozšíří kapacita výroby tohoto prémiového piva.

Další novinkou je nový desing a tvar lahve, do které se od pondělí stáčí Gambrinus, nejprodávanější pivo v Česku.

Kvůli novým investicím a rozsáhlé modernizaci pivovaru ale přijde o práci několik zaměstnanců stáčírny. Na obsluhu moderních strojů a linek je totiž potřeba stále méně lidí.

„Snižování stavu zaměstnanců je proces, který se nedá zastavit. Stroje jsou stále modernější a na obsluhu nové robotizované stáčírny, která by měla začít fungovat na podzim, budeme potřebovat jen polovinu zaměstnanců, než v současné době,“ vysvětluje manažer pivovaru Jaroslav Gubiš.

Podle jeho slov ale ne všichni zaměstnanci pivovaru, kteří přišli nebo přijdou o svou současnou pozici, musejí odchejít. „Některá místa se ruší, jiná ale naopak vznikají. To znamená, že člověk, který přijde o práci ve výrobě, ji může najít například v distribuci,“ dodal Gubiš. (MF Dnes)

Budějovický měšťanský pivovar se zúčastní 16. ročníku slavností piva v Táboře, které se konají tento týden. Do odborných degustací o Českou pivní pečeť jsme přihlásili šest vzorků. Věřím, že naše piva uspějí. Mám favorita. Je to náš originální světlý ležák Budweiser Bier. Z minulých ročníků si naše piva odvezla i zlatá ocenění. Táborské slavnosti netvoří ale jen odborné soutěže, ale v laické části mohou spotřebitelé ochutnat naše točené pivo. Dalo by se říct, že slavnosti jsou jednou velkou ochutnávkou. Přímo od pivařů si můžeme vyslechnout názor na naše piva. To je pro nás velmi důležité. (MF Dnes)

Čtrnáctistupňové pivo Prezident z třeboňského pivovaru Bohemia Regent nejvíce zachutnalo porotě na 16. slavnostech piva v Táboře a vyhrálo nejenom ve své kategorii světlých speciálů, ale stalo se i absolutním vítězem, když získalo Českou pivní pečeť pro nejlepší pěnivý mok bez ohledu na kategorii. Třeboňští pivovarníci si odnesli vítězství za Prezidenta i například v roce 2002. "Je to pivo připravované z perfektních surovin a podle toho má i největší sílu. Tomu odpovídá náročná výroba, a to i finančně. Jedná se o typicky české pivo, k jehož výrobě se používá čistá chmelovina z žateckého chmele, český slad a další suroviny z tuzemské provenience," uvedl včera sládek pivovaru Ivan Dufek s tím, že právě o označení české pivo se jedná i v Bruselu. Poznamenal, že vítězství je pro nejstarší český pivovar i jakýmsi morálním zadostiučiněním, ale i zároveň závazkem do budoucnosti. (Listy Jindřichohradecka)

Měšťanský pivovar Strakonice, a.s., loni snížil pokles výroby. Zatímco v předchozích letech klesala výroba ročně přibližně o 12 procent, za loňský rok to bylo zhruba o čtyři procenta. Podnik zároveň ukončil první rok hospodaření pod správou města s hrubým ziskem přibližně deset milionů korun, píše jihočeská příloha Práva.

Letos plánuje pivovar uvařit 75.000 hektolitrů piva, na počátku 90. let přitom vyráběl ročně okolo 220.000 hektolitrů piva. Společnost loni investovala zhruba pět milionů korun do technologického vybavení. Letos plánuje pivovar investovat 12 milionů korun.

Strakonický pivovar, který vznikl v roce 1649, byl posledním závodem státního podniku Pivovary České Budějovice. Jeho privatizaci protahovaly soudní spory s právovárečníky, kteří nakonec restituční nárok na podnik nezískali. Loni v lednu se jeho majitelem stalo město, když jej odkoupilo od Fondu národního majetku za 69,2 milionu korun.

Radnice zahájila ozdravnou kůru, jež se obešla bez propouštění. Pivovar nyní zaměstnává všech 74 původních pracovníků. "Zvýšení produktivity práce chceme dosáhnout růstem výroby a prodeje, nikoli redukcí pracovníků," uvedl ředitel pivovaru Karel Seknička.

Měšťanskému pivovaru se minulý rok podařilo získat 58 nových odbytišť. Dále jedná o vývozu svého piva do Británie. (ČRo ČB)

Regent už zdražil všechny druhy sudového piva o 55 haléřů za půllitr.

Budějovický měšťanský pivovar a protivínský Městský pivovar Platan chtějí zdražit pivo. Důvodem je nárůst cen energií a pohonných hmot. Oba podniky zatím tají, o kolik víc budou muset konzumenti jejich piva zaplatit.

Třeboňský Regent už zdražil všechny druhy sudového piva o 55 haléřů za půllitr.

Budějovický měšťanský pivovar zdraží možná už za měsíc. "Do konce února se rozhodneme o kolik, nyní to počítáme," uvedl generální ředitel Budějovického měšťanského pivovaru Miroslav Leština.

Jako důvod zdražení uvedl nárůst cen energií. Vyloučil, že by reagoval na zdražení desítky Gambrinus a černého Velkopopovického Kozla o 60 haléřů, které od 1. února provedl Plzeňský Prazdroj.

Platan zvýší cenu všech piv

Naopak Platan by měl zdražit paušálně všechny výrobky. Hlavním důvodem jsou také rostoucí ceny energií a nafty.

"Mírně zdražujeme každý rok, počítáme s tím i letos. V současné době zpracováváme výsledky za minulý rok," potvrdil ředitel Městského pivovaru Platan Ladislav Rosmuller. Platan zdraží pravděpodobně od dubna nebo května.

Jediný pivovar, který se ke zdražení zatím odhodlal, je Regent. Zdražil sudové pivo. Lahvové pivo jeho zákazníci nakoupí stále za stejnou cenu.

Budvar zdražení nevyloučil. "Nemůžeme říkat, že v žádném případě nebudeme letos zdražovat, nicméně v tuto chvíli o tom neuvažujeme," uvedl mluvčí Budvaru Petr Samec.

Naopak Měšťanský pivovar Strakonice bude zcela jistě držet loňské ceny. (iDnes)