Oreon

Hagan: Česká piva jsou zdravější

Co se píše o pivovarech a pivu


Hagan: Česká piva jsou zdravější

[neděle, 23. červenec 2006]

O ceně a kvalitě českého piva, o nasycenosti českého pivovarského trhu a dalších otázkách jsme si povídali s Milanem Haganem, předsedou představenstva firmy Drinks Union.

Dobrý den, mohl byste nám na začátku našeho rozhovoru ve zkratce představit společnost Drinks Union? Co je vaší hlavní činností a na jaké produkty či služby se zaměřujete?

Společnost Drinks Union je čtvrtou největší pivovarnickou skupinou v zemi a zároveň třetím největším domácím výrobcem lihovin. Jsme největší soukromou nápojovou skupinou v Čechách s ryze českým kapitálem. Sdružujeme čtyři pivovary – Zlatopramen Krásné Březno, Velké Březno, Louny a Kutnou Horu. V Krásném Březně zároveň vyrábíme likéry a lihoviny. Myslím, že všichni znají naši Starou mysliveckou nebo Klášterní tajemství. Již z toho je zřejmé, že naší hlavní činností je výroba a prodej piva a lihovin.

Vaše společnost je tedy v současnosti již čtvrtou největší domácí pivovarskou skupinou. Jak to všechno začalo a co bylo třeba udělat k dosažení takového postavení na trhu?

Nejtěžší bylo přesvědčit lidi, že je možné vyhrát, zvlášť když se již cítili být na kolenou. Když jsem vstoupil do pivovaru Zlatopramen byl na něj podán návrh na konkurz kvůli stamilionovým dluhům. Předstoupil jsem tehdy, coby nový vlastník, před management a vyhlásil jednoduchý plán pro náš pivovar, nejdřív splatit dluhy, potom první na severu Čech, potom čtvrtí v celých Čechách, všichni si mysleli, že jsem přiletěl z Marsu a neznám český trh. Když jsme spolu s pivovarem Velké Březno a Louny vytvořili skupinu a ovládli trh v severních Čechách myslím, že už nepochyboval nikdo.

Je za tím hlavně snaha bojovat proti pivovarnickým gigantům, nebo něco jiného? A Plánujete další rozšíření vaší skupiny?

Základem našeho úspěchu se stalo ovládnutí trhu v severních Čechách spojením a rozvojem tří malých severočeských pivovarů. Nyní jsme ale v jiné pozici než před čtyřmi roky, trh se zkonsolidoval a sedm hráčů ovládá téměř devadesát procent trhu, zatímco zbývajících cca 30 pivovarů má jen deset procent. Jediná efektivní cesta vzhůru je pohltit některého ze svých bezprostředních konkurentů. To není jednoduchá úloha, vždyť našimi konkurenty je světová jednička Imbew (Staropramen), světová trojka SAB (Pilsner Urquell), světová čtyřka Heineken (Starobrno), a aby toho nebylo málo, tak ještě německá jednička Radeberger Group (Krušovice). Naším konkurentem je i ten komu nyní dýcháme na záda, tedy budějovický Budvar. Spojení s dalším menším pivovarem se však určitě nebráníme, ale jedině pokud splní naše velké nároky na kvalitu piva.

V loňském roce dosáhla vaše společnost rekordních výsledků. V minulosti jste sliboval výstav milion hektolitrů na konci roku 2005. Podařilo se vám to?

Ano podařilo, v loňském roce celkový prodej piva, včetně licenční výroby v Rusku, přesáhl milion hektolitrů. Na domácím trhu to bylo pak více než 920.000 hektolitrů. Růst v domácích podmínkách je nesmírně obtížný, vždyť spotřeba piva dlouhodobě mírně klesá. Drtivá většina domácích pivovarů se proto musí poohlížet po zahraničních trzích, to děláme i my. Tam kde nejsou velké bariéry pro vstup na trh exportujeme. Například do Německa, kde jsme jedničkou mezi českými exportéry piva a prodáme na tomto náročném trhu více než Pilsner Urquell nebo Budvar. Tam kde překážky jsou jsme zkusili vsadit na licenční výrobu. A i to se nám daří, jako například v Rusku, kde jsme hned v prvním roce našeho působení prodali 102 tisíc hektolitrů. Myslím, že rozhodujícím zdrojem úspěchu je vyhlášená kvalita našeho piva. Například v Rusku byl náš Zlatopramen hned v prvním prodejním roce vyhlášen jako nejlepší pivo na trhu a porazil všechna česká či německá piva.

Jak moc se změnily podmínky vývozu piva po vstupu ČR do EU?

Myslím, že nic zásadního se nezměnilo. Uplatnit se na trhu EU je stejně těžké jako předtím, zmizely jen překážky vstupu na trh kladené v minulosti nově přistupujícími zeměmi jako např.Polskem či Slovenskem. Ty v minulosti víceméně znemožňovaly export do těchto zemí.

Na jaké světové trhy se nyní specializujete? Plánujete expanzi i do dalších zemí?

Naším největším vývozním teritoriem je sousední Německo, kde máme úspěch především v nových spolkových zemích. Jak jsem již řekl, jsme největším českým exportérem piva do Německa. Naši přítomnost na tomto velmi náročném trhu chceme dále posilovat. Chceme však pronikat i do dalších zemí. Hledáme cestu zejména na velké trhy nebo rychle se rozvíjející trhy, jako je Polsko, ale také Čína nebo Brazílie. Daří se nám však i v jiných zemích, například ve Švédsku, kde se Zlatopramen prodává lépe než Plzeň, přestože je o dost dražší.

Myslíte si tedy, že český trh je již zcela zasycen a už neexistuje prostor pro další zvýšení odbytu?

Český trh je již nasycen a bude i nadále klesat. Myslím, že pro české pivovary je export jedinou cestou pro zvýšení prodejů. Čím déle si česká piva podrží svůj osobitý charakter, tím větší šance je udržet vysokou domácí spotřebu a udržet stávající tempo růstu exportu. Ostatně pivní turistika zahraničních návštěvníků je dokladem výjimečnosti našich piv. Málokdo ví, že česká piva vyráběná tradiční technologií obsahují více antioxidantů než červené víno, a to nehovořím ani o pozitivních účincích alfa hořkých kyselin. Ty se do piva dostávají z přírodního chmele a mají pozitivní vliv na trávící trakt a ledviny. A samozřejmě pivo obsahuje i vitamín B. Když pijete pivo s mírou, svému zdraví rozhodně prospějete.

Je alkohol, a tedy i pivo, v České republice ve srovnáním se západem stále levný? A jak se podle vás bude jeho cena v budoucnosti měnit?

V porovnání se světem je cena piva v České republice skutečně velmi nízká. Cena piva se bude do budoucna postupně zvyšovat, vzhledem k velké konkurenci na trhu však neočekávám nějaké razantní cenové skoky.

Nepřemýšlíte ještě o dalších alternativních produktech, například víno či nealkoholické nápoje?

V minulosti jsme již nealko nápoje vyráběli a prodávali, byli jsme dokonce pátí na trhu s roční produkcí okolo pětiset tisíc hektolitrů a v portfoliu našich značek byl například Top Topic. Přesto jsme naši pozici vzhledem k situaci na trhu vyhodnotili jako první v druhé lize a výrobu nealko nápojů jsme prodali jinému významnému hráči na trhu. O alternativních nápojích však stále přemýšlíme. S velkým úspěchem jsme vyzkoušeli kvašené jablečné mošty známé ve světě jako Cidery. Paradoxně právě nízká cena piva je však velkou barierou pro jejich větší rozšíření mezi spotřebiteli.

Má některý z pivovarů ve vaší skupině dominantní pozici? A probíhá mezi nimi vůbec nějaký druh spolupráce?

Z hlediska produkce je největší pivovar v Krásném Březně, ve kterém se vaří naše vlajková loď Zlatopramen. Každý z pivovarů vyrábí svou vlastní značku a tak spolupráci mezi nimi vymezujeme pouze v rámci stáčení piva do KEG sudů či lahví. Synergii však využíváme zejména v obchodní oblasti, kdy jednotlivé pivovary jsou přirozenou základnou pro naše obchodní zástupce, kteří mohou nabídnout našim zákazníkům portfolio různě profilovaných značek piva.

Kromě pivovaru vlastníte chmelnici a sladovnu. Je to vaše konkurenční výhoda nebo přemýšlíte o budoucím outsourcingu?

Pro výrobu piva používáme nejkvalitnější odrůdu chmele žateckého červeňáku, který pěstujeme v lounsko-žatecké oblasti. Veškeré práce na našich chmelnicích a při zpracování chmele však dodavatelsky nakupujeme, a tak na nákladech moc neušetříme. Výhodu vlastních chmelnic však vidíme jinde. Náš sládek , který je zavázán vařit pivo tradiční technologií z těch nejkvalitnějších surovin má tímto od jara až do podzimu pod kontrolou kvalitu chmele - základní suroviny pro výrobu piva. V ostatních pivovarech jsou sládci závislí na tom co jim po sklizni trh nabídne. Dost možná proto neriskují a používají pro výrobu piva chmelové extrakty namísto přírodního chmele, který používáme my. Pokud se týká sladování ječmene je to tradiční pivovarská prvovýroba. Slad je pro výrobu piva stejně důležitý jako chmel. Jeho kvalita a technologie jeho zpracování před a při výrobě piva určují další senzorické vlastnosti piva jako jsou plnost piva, jeho pěnivost či barva. Přesto, vzhledem k naší velikosti jsme již cca 50% sladu nuceni nakupupovat, stejně jako Plzeň nebo jiní naši konkurenti. Vlastní výroba sladu je však pořád o něco levnější. Slad vyrábíme z nejkvalitnějších odrůd moravských ječmenů, a proto je naše největší sladovna na Moravě. Ostatní slad rovněž nakupujeme od moravských sladoven.

Počasí v uplynulém roce nepatřilo právě k nejteplejším. Do jaké míry to ovlivnilo výrobu a prodej vašich produktů?

Počasí je především u piva jedním z významných faktorů, který ovlivňuje jeho spotřebu. Chladné počasí samozřejmě spotřebu piva snižuje a naopak. My jsme však prodali o 50 tis. hl piva více než v roce předcházejícím. Dařilo se nám zejména díky novým zákazníkům, jež jsme v průběhu roku získali.

Všeobecné povědomí je z hlediska obchodu velice důležité. Jaké způsoby propagace využíváte? Připravujete nějakou novou reklamní kampaň?

Podpora prodeje a reklama je pro každou značku velmi důležitá. Pokud o vás lidé nečtou, nevidí vaše produkty, neslyší o vás v rádiu, nevidí vás v televizi, jako byste z obchodního hlediska ani nebyl. Pokud chceme být skutečně silnou nápojovou skupinou, musíme dosahovat srovnatelné výkonnosti s těmi nejlepšími a nemůžeme proto podpoře našich piv věnovat méně pozornosti než naše konkurence.

Prozraďte nám, jaké má společnost Drinks Union plány do budoucna?

Dosáhli jsme v pivu čtvrté pozice na trhu a v lihovinách jsme třetí, nyní přemýšlíme o tom co je potřebné udělat pro to, abychom se dostali ještě výš a připravujeme si plány do roku 2010.

Jaké máte, jako většinový vlastník záměry se skupinou? V minulosti jste již několik zadlužených firem koupil a pak je finančně stabilizoval. Budete v tom pokračovat i v budoucnu? Bude Drinks Union brzy na prodej?

Koupit firmu před bankrotem, sanovat ji, postupně ji dostat do špičky v oboru a nakonec prodat strategickému investorovi je můj byznys. Přesto musím přiznat, že díky pivu jsem k Drinks Unionu více připoután než k jiným firmám ve kterých jsem působil v minulosti. Co udělám v budoucnu, zda prodám a koupím nějakou jinou firmu, o tom v tuto chvíli nepřemýšlím, více se soustředím na zformulování strategie Drinks Unionu do roku 2010.

***

RNDr. Milan Hagan vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, obor matematická fyzika a fyzika pevných látek a postgraduálně Krizové řízení podniku a personální řízení podniku na Sophia university v Tokyu. V letech 1986 až 1989 pracoval jako hlavní technolog v Královodvorských železárnách v Berouně. Poté v letech 1989 až 1994 pracoval na různých pozicích a nakonec jako ředitel a předseda představenstva ČKD Sléváren v Praze. V roce 1995 založil společnost Svarog, která se zabývá krizovým řízením a restrukturalizací podniků. V rámci této firmy převzal i Drinks Union, kde v současné době zastává pozici předsedy představenstva. Je ženatý, má čtyři děti a mezi jeho zájmy patří cestování, turistika a četba sci-fi a fantasy literatury. (Finance.cz)


Přidat reakci

Jméno:
E-mail:

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval!


Navtivte ns na Instagramu Reklama na PI