Reklama na PI Reklama na PI> Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Novinky a aktuální dění

Co se píše o pivovarech a pivu


Stavebnicové minipivovary

Pivo po večeři nevynechá ani biskup

[čtvrtek, 28. duben 2011]

Vatikán se dočkal blahořečení Jana Pavla II. U Svatého stolce mu připili pivem z Plzně. Na cestu mu požehnal biskup František Radkovský.

Tohle spojení nejde moc dohromady – kněžské roucho a půllitr piva. Plzeňský biskup František Radkovský ale tvrdí opak. Pivo z Plzně je pro něj medicína.

Po jídle si vždycky dávám Prazdroj. Jsem na něj zvyklý a pomáhá mi při trávení,“ uvádí v rozhovoru pro Sedmičku biskup Radkovský.

Vaše excelence, často žehnáte pivu?

V plzeňském pivovaru jsem poprvé žehnal asi v roce 1994. Potom jsem žehnal, když tu byla postavená nová varna a také plnírna lahví. Od té doby jsem žehnal i menším pivovarům, jako je třeba v Černicích (Purkmistr pozn. red.) nebo pod Saským mostem (Groll pozn. red.). Takže s tím mám velkou zkušenost.

Tradiční to ale určitě není. Stává se často, že se se svým požehnáním objevíte při nějaké neobvyklé události?

Tradiční to není. Ale vařit pivo je středověká záležitost, typická i pro kláštery, kde se pivu také žehnalo, takže to není nic nového. Často žehnám různým kapličkám, například na dálnici. Nebo hasičským zbrojnicím nebo stříkačkám. Teď budu mít ve Žluticích mši svatou za hasiče, protože třetího května je den svatého Floriána, což je jejich patron. Velice netradiční žehnání měl farář v Chebu, když tam postavili nové věže na chrámu svatého Mikuláše, tak ho museli vyvézt na plošině a postříkal věže stříkačkou.

Během žehnání jste si vypil sklenici Prazdroje. Máte ho rád?

Já jsem na něj zvyklý a mám ho rád. Považuji ho za velmi zdravý nápoj po jídle. Vím, že Pivo po večeři nevynechá ani biskup mi pomáhá k dobrému trávení. Z našich piv je asi nejlepší. Naposledy jsem si ho dal v neděli po obědě a také večer. Když obědvám nebo večeřím s generálním vikářem diecéze Emilem Soukupem, tak si spolu dáváme napůl lahev Gambrinusu, je to takový náš rituál. Pivo máme oba rádi.

Vzpomenete si, kdy jste si dal pivo vůbec poprvé?

To ne, ale vzpomenu si na svůj první zážitek s pivem. Pocházím z města Třešť u Jihlavy, které mělo svůj pivovar. V padesátých letech ho zrušili. Pamatuji si, že tam dělali sedmistupňové pivo s patentním uzávěrem a tatínek, který ležel na kanapi mě pro něj jednou poslal do spižírny. Tak jsem s ním trochu zatřepal, nadzvedla se zátka a pivo vystříklo nahoru až na strop. Tatínka jsem celého polil pivem, tak jsem to pěkně schytal.

Stalo se někdy, že jste počet vypitých piv přetáhnul a ráno Vás bolela hlava?

Řekl bych, že ne. Nebo si na to nepamatuji. Vždycky jsem si dal tak dvě tři piva za den, víc jsem jich nikdy nevypil

Jak jde vůbec pivo nebo alkohol dohromady s křesťanskou morálkou?

Víte, když se pivo pije s mírou, tak je to v pořádku. Na tom není nic špatného. Každýby měl ale znát svoji míru. Dát si jedno pivo není žádný problém, ale nic se prostě nemá přehánět.

Najdete si při všech vašich povinnostech čas zajít si na pivko do hospůdky s těmi nejbližšími?

Asi ne tak, jak to myslíte. Děláme to jinak. Tak dvakrát do roka pozvu nejbližší spolupracovníky, zhruba dvacet lidí, do nějaké restaurace. Tam povečeříme, dáme si pivo. Naposledy jsme byli posedět před začátkem půstu.

Pije se pivo i při setkání a poradách farářů či biskupů?

Samozřejmě, když máme nějaké jednání a sedíme u stolu, tak je pivo a víno běžně na stole.

Zásilka do Vatikánu míří ku příležitosti blahořečení Jana Pavla II. I vy jste měl příležitost se s ním několikrát setkat. Nevíte, jestli i on si dával po obědě sklenici piva?

To nevím, ale jednu zajímavou historku k tomuto tématu s ním mám. To bylo někdy po roce 1993, kdy jsem se stal v Plzni biskupem. Společně s kardinálem Vlkem jsme byli u Jana Pavla II. na audienci ve Vatikánu. Když jsme před něj předstoupili, tak si mě papež pamatoval a říkal: „Á sekretář konference.“ Do roku 1993 jsem byl sekretářem biskupské konference. Pan kardinál mu hned vysvětlil, že už nejsem sekretář, ale biskup v Plzni. Papež se ale nenechal vyvést z míry a povídá „Jo z Plzně, tam máte dobré pivo.“ Z toho setkání existují fotografie. Je zajímavé, že na první fotografii jsme všichni vážní a na té druhé, když se mluvilo o pivu, už se všichni smějeme.

Za námi jsou Velikonoce, doba kdy končí čtyřicetidenní půst. Mají křesťané v době půstu zakázané i pivo?

Ne to ne. Měli by držet půst. Na každém křesťanovi záleží, jak se k půstu postaví. Měli by si něco odříct, ale každý si může zvážit, co to je. Ani pivo si nemusí odříkat. Mohou, ale nemusí.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Pavel Pechoušek


Auta s pivem Radegast vyjíždějí z Nošovic k pivarům po zbrusu nové silnici. Společně s Krajským úřadem Moravskoslezského kraje vystavěl pivovar za více než 80 mil. Kč nové dopravní napojení pivovaru na silnici vedoucí do průmyslové zóny Nošovice. Nová silnice má velký význam pro zlepšení životního prostředí v obci, které se tak vyhne mnoho kamionů denně.

Součástí nového dopravního spojení je odstavné parkoviště pro 19 kamionů a 5 autobusů a nová vrátnice do pivovaru. Silnice o délce 400 metrů se napojuje na stávající cestu vedoucí do průmyslové zóny Nošovice. Kamiony tak najedou pohodlně na rychlostní silnici R48, aniž by musely projet obcí.

Pro občany Nošovic je to dobrá zpráva,“ reagoval na dokončení silnice starosta obce Nošovice Miroslav Kačmarčík. „Naše obec je zatížena poměrně silnou dopravou do Beskyd. Ulehčení o mnoho kamionů denně hodně pomůže situaci zlepšit,“ dodal Miroslav Kačmarčík.

Nové dopravní spojení vybudovali společně pivovar Radegast a Moravskoslezský kraj za 83 mil. Kč. Pivovar se na celkových nákladech podílel částkou 37 mil. Kč. Důležitou úlohu sehrálo pečlivě provedené výběrové řízení. V ceně za stejně odvedenou práci se firmy hodně lišily. Rozdíl mezi vítězem a nejdražší firmou byl až 40 %. Ve srovnání s projektovou cenou se tak podařilo ušetřit desítky milionů korun.

Náš pivovar je již 40 let významnou součástí obce Nošovice. Snažíme se být zdejším obyvatelům dobrým sousedem a přispívat nejen prostřednictvím programů, jako je Prazdroj lidem. Investice do nové silnice výrazně zlepší životní prostředí v Nošovicích. Chtěl bych poděkovat Krajskému úřadu za vynikající spolupráci, která na tomto projektu probíhala od roku 2007. Věřím, že toto spojení podložené Deklarací o spolupráci přinese občanům kraje v budoucnu další pozitiva,“ řekl manažer pivovaru Radegast Ivo Kaňák.

Nová silnice byla otevřena 1.4. a po takřka měsíčním provozu již obyvatelé Nošovic hodnotí úlevu obce od dopravy kladně.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


O velikonočním víkendu vyjela na středočeské koleje Bixovna, unikátní bar na kolejích. Netradiční vagon je součástí turistických nostalgických vlaků. Ty jezdí jen o víkendech na tratích, o které České dráhy nemají zájem. Vlakový výčep provozují železniční nadšenci, cestující si ho nemohou vynachválit.

Foto

"Jeden celý a jeden poloviční do Mladé Boleslavi, pivo a točenou limonádu k tomu," třeba takto si mohli v sobotu ráno poprvé poručit cestující vlakem z Lysé nad Labem směrem Mělník, Mladá Boleslav a dál do Jičína.

Na tuto trať o víkendu vyjel nový nostalgický vlak Boleslavský motoráček s pojízdným výčepem zvaným Bixovna, jakousi alternativou jídelního vozu.

"Připadá mi to jako skvělý nápad, lidi takový relax potřebujou, chtějí takto strávit čas, projet se vlakem, vyblbnout se tady, dát si pivo s partou, stáhnout okno, koukat do přírody a mít pohodu. Ne jenom furt někde stát v koloně v autě a nervovat se," pochvaloval si třicátník Pavel Vrána.

Podobně reagovala i devětadvacetiletá nastávající maminka Nora. "Jsem z toho nadšená, připadá mi, že jedu v baru. Zrovna teď jsem v jiném stavu, takže si pivo neužiju, ale mají i točenou limonádu. Obdivuju, jak je tu všechno vychytané," ukazuje Nora na důlky na sklenice v dřevěných stolcích.

Sedm sudů piva na víkend

Bixovna, tedy výčep na kolejích ve vagonu řady Bix, na cestující zapůsobí hned, jak do něj nastoupí. Jen co výpravčí na nádraží v Lysé pokynul k odjezdu, už měl výčepní plné ruce práce. "Dvě piva a kafe s rumem," poručil si jeden cestující.

Foto

V Bixovně točí pouze Postřižinské pivo z Nymburka. Ředitel tamního pivovaru má k železnici vztah. A atmosféra ve vagonu opravdu připomíná regulérní bar.

Dát si ovšem jedno pivo navíc může způsobit velký problém. "Občas se stane, že někdo zapomene vystoupit," usmívá se Bohumil Augusta, ředitel společnosti Klub železničních cestovatelů, která nostalgické vlaky provozuje. "Na celý víkend máme připravených sedm sudů piva, čekáme tak tisíc lidí," řekl Augusta.

Cestující "hlídají" postavy z filmu Postřižiny

Bixovna jezdí kromě Boleslavského motoráčku i na dalších čtyřech středočeských tratích. Poprvé vyjela loni v září.

"Vagon jsme koupili v roce 2008 posprejovaný, byl na vyřazení. Upravili jsme ho ve stylu šedesátých let a vyzdobili fotografiemi z filmu Postřižiny. Chceme, aby se lidé v našich vlacích cítili dobře. A nostalgický vlak bez piva, to není ono," dopíjí Augusta první pivo.

A když se někomu v Bixovně natolik líbí, že nechce vystoupit? "Může, ale naúčtujeme mu peníze navíc za naše zaměstnance," říká Augusta.

Kde se v kraji můžete projet Bixovnou

Boleslavský motoráček: Lysá nad Labem - Mladá Boleslav

Podřipský motoráček: Budyně nad Ohří - Libochovice

Podlipanský motoráček: Kolín - Bečváry

Polabský motoráček: Mochov - Kolín

Posázavský motoráček : Lysá nad Labem - Kácov

(Zdroj: Klub železničních cestovatelů)

Zdroj: Praha iDnes.cz | Autor: Pavel Eichler | Foto: Yan Renelt


Vedení Plzeňského Prazdroje společně se zástupci odborových organizací dnes slavnostně podepsalo jednotnou kolektivní smlouvu, která bude platná pro zaměstnance Plzeňského Prazdroje. Smlouvu stvrdili podpisem předsedové odborových organizací Bohumír Matas, Radovan Otipka a Petruška Kačírková společně s ředitelem úseku lidského kapitálu Ivanem Baloghem. Kolektivní smlouva nabývá účinnosti zpětně k 1. dubnu 2011 a bude platit dvanáct měsíců stávajícího finančního roku.

Foto

Smlouva stanoví mzdový vývoj na období následujících tří let, přičemž už v tomto roce si někteří zaměstnanci mohou polepšit v závislosti na pracovním výkonu až o 3%. Nové znění kolektivní smlouvy navíc garantuje navýšení mezd ve variabilní složce mzdy i do následujících dvou let, kdy se platy zvýší dvakrát vždy o 1% u většiny zaměstnanců. Variabilní složka mzdy, která odměňuje dobrý výkon zaměstnanců, bude nově více reflektovat týmové výsledky, které mají vliv na hospodaření společnosti.

Zaměstnancům zůstává i nadále roční nárok na benefity v celkové výši přes 17 tis. Kč. Mezi ty nejoblíbenější patří samozřejmě pivo z pivovarů Plzeňského Prazdroje. Zaměstnanci dostávají poukázky na pivo v hodnotě 2500 Kč a rovněž zaměstnanecké pivo na dovolenou. Zaměstnavatel zpravidla také dává zaměstnancům pivo nad rámec kolektivní smlouvy při příležitosti oslavy úspěchů na českých i mezinárodních degustačních soutěžích a na Vánoce.

Mezi další benefity patří roční příspěvek na penzijní připojištění až 6000 Kč nebo vstupenky na exkurze do pivovarů Plzeňského Prazdroje. Fyzické i duševní zotavení po práci by měly podpořit poukázky na kulturní a sportovní vyžití, které dostanou zaměstnanci i letos v hodnotě 4 700 Kč. Zaměstnanci rizikových provozů obdrží navíc částku ve výši 1 500 Kč na regeneraci organismu. Navýšen bude také příspěvek zaměstnavatele na stravování o 4 Kč na jedno jídlo.

Dlouholetí zaměstnanci Prazdroje dostanou opět ocenění za loajalitu. Pětiletá věrnost bude odměněna jednorázově ve výši 5 000 Kč, během dalších kulatých výročí mohou dlouhodobí zaměstnanci dostat společně s nepeněžním plněním až 25 000 Kč.

Jak okomentovali kolektivní smlouvu zástupci zaměstnanců a zaměstnavatele:

Bohumír Matas, předseda odborové organizace Plzeňského Prazdroje:

Vyjednávání o textu nové kolektivní smlouvy bylo letos složité, jelikož zaměstnavatel chtěl zohlednit do návrhu vývoje mezd nepříznivý vývoj prodejů z uplynulých dvou let. Došlo k udržení základních mezd, což jistě přispěje k udržení sociálních jistot. Rovněž je nezanedbatelné zajištění dalšího zvyšování mezd na dobu 3 let podle výkonnosti jednotlivých týmů společnosti.

Ivan Balogh, ředitel oddělení firemních vztahů a lidského kapitálu:

Děkujeme našim partnerům v kolektivním vyjednávání za spolupráci. Věřím, že přinášíme našim zaměstnancům dobré zprávy, jelikož jsme schopni navýšit variabilní složku mzdy i přes nepříznivý vývoj českého pivního trhu. Plzeňský Prazdroj si jako dobrý zaměstnavatel váží práce svých lidí a jejich spokojenost je pro nás důležitá.

Foto

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


O parkování v pivovaru není zájem

[neděle, 24. duben 2011]

Parkoviště v areálu znojemského pivovaru nebude. Důvodem je nezájem občanů. Na opakovanou nabídku radnice umístit za měsíční poplatek 2 280 korun auto na hlídané parkoviště v areálu, reflektovali jen dva zájemci.

Radnice chtěla využít volných prostor v pivovaru k dočasnému parkovacímu provizoriu s pětatřiceti parkovacími místy pro obyvatele a firmy v centru města.

Obyvatelé si v této části Znojma stěžovali na nedostatek parkovišť. Radnice nyní od svého záměru upustila.

Zdroj: Znojemsko.cz


Zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR), Karlovarských minerálních vod a Plzeňského Prazdroje dnes podepsali memorandum o vzájemné spolupráci. Účelem těchto strategických partnerství je zvyšování kvality produktů, rozvoj služeb a spokojenost obchodních partnerů a spotřebitelů. Zatímco Plzeňský Prazdroj již spolupracoval se Svazem v uplynulých dvou letech, Karlovarské minerální vody jsou novým partnerem.

Obě společnosti, Karlovarské minerální vody i Plzeňský prazdroj, jsou lídry na trhu ve svém oboru. Dlouhodobě usilují o zlepšování kvality prodeje potravin a zvyšování kultury pití v ČR. Proto mají se SOCR ČR společné zájmy. „Dlouhodobě se zasazujeme o řešení otázek kvality výrobků a hygieny prodeje jak v obchodě, tak i v gastronomii. S odbornými institucemi si vyměňujeme zkušenosti a při projednávání nových norem úzce spolupracujeme s příslušnými ministerstvy. Náš Svaz je také členem poradního a iniciačního orgánu vlády ČR – Rady pro kvalitu ČR - kde má také odbornou gesci nad sekcemi kvalita v obchodě a kvalita v cestovním ruchu, lázeňství a hotelnictví. Kooperace s významnými dodavateli nám přináší nové možnosti, proto si prodlouženého partnerství s Prazdrojem, stejně jako nového partnerství s KMV velice vážíme,“ říká Ing. Zdeněk Juračka, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Plzeňský Prazdroj ve svých tradičních českých pivovarech vaří piva nejvyšší kvality. Pro její udržení i mimo brány pivovaru je zásadní způsob zacházení s pivem, jeho skladování a čepování. V obchodech zase spotřebitelé vnímají celkovou kulturu prodeje, vystavení, či dostupnost jednotlivých značek. „Český pivař je velmi náročný a klade důraz také na to, aby bylo s pivem při přepravě a skladování řádně zacházeno, jelikož to může mít zásadní vliv na kvalitu. Naši sládkové mají k dispozici nejmodernější zařízení, tradiční receptury po předcích a nejlepší české suroviny. Uvařit dobré pivo je ale jen základem, jelikož na cestě ke spotřebiteli se dá leccos pokazit. Proto je pro nás důležitá spolupráce s odbornými garanty, kteří vytrvale usilují o dosažení nejvyšších standardů ve všech oblastech prodeje. Dnešní podpis na v pořadí již druhé smlouvě je pro nás zásadní,“ poznamenal Tiarnán Ó hAimhirín, obchodní a distribuční ředitel v Plzeňském Prazdroji.

Svaz obchodu a cestovního ruchu je ČR vrcholovým reprezentantem českého obchodu a cestovního ruchu, kterého uznávají jak podnikatelé, odborná veřejnost, státní instituce, tak i odborné evropské organizace. Plzeňský Prazdroj a KMV jsou respektovaní lídři v nápojářství a spolupráce těchto subjektů může českým zákazníkům a spotřebitelům přinést reálné výhody.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


První ročník Vsetínských pivních slavností startuje už za osm dní, v pátek 29. dubna! Slavnosti proběhnou během pátku a soboty na zimním stadionu Na Lapači a jejich návštěvníci budou moci již od pátečních 12:00 ochutnat okolo 45 značek piva. Počínaje klasickými "desítkami" až po nejrůznější pivní speciály z produkce více jak 22 pivovarů z ČR, regionálních pivovarů a minipivovarů.

Po dva dny je pro návštěvníky pivních slavností připraven bohatý doprovodný program spojený s vystoupením hudebních skupin. V pátek večer si mohou návštěvníci zatancovat na diskotéce s radiem VALAŠSKO, v sobotu zase změřit sílu se slavným Zekonem a vyslechnout koncerty kapel Šimonband, Dareband, Contraakce a Stram. Pořadatelem I.ročníku Vsetínských pivních slavností je sportovní klub SK EDIE TEAM Vsetín a případný výtěžek z této akce bude použit na sportovní činnost klubu. „Také chceme, aby si lidi našli cestu na zimní stadion i v období, ve kterém neprobíhá hokejová sezóna,“ uvedl Luděk Hryciow z organizačního štábu.

Celodenní vstupenky budou slosovatelné v obou dnech a budou stát pouhých 50 Kč.

Zdroj: Vsetín-info-cz | Kráceno


Petainer: novinka na českém trhu

[čtvrtek, 21. duben 2011]

Jako první přichází náchodský pivovar PRIMÁTOR a.s. na český trh s novinkou jednorázových plastových sudů typu Petainer. Od 18. dubna 2011 začal nabízet své pivo PRIMÁTOR® v sudech Petainer o velikosti 20 l. Jedná se o lehký obal na nápoje vyráběný z recyklovatelného PET materiálu určeného k jednorázovému použití. Sudy se dodávají spolu s jednorázovými uzávěry a lze je připojit k běžně používaným zařízením pro čepování piva.

Foto

Pivo PRIMÁTOR® v sudech Petainer bude v nabídce pro tuzemský i zahraniční trh. Sudy Petainer jsou určeny především pro sezónní zákazníky, restaurace a bary s omezenými skladovými prostory, ale i pro další místa prodeje točených nápojů.

Používání sudů Petainer má řadu výhod, které zákazník určitě ocení. V prvé řadě nízká hmotnost - 20litrový sud Petainer váží necelých 21 kg a lze s ním snadno manipulovat, dále zákazníci ušetří na zálohách účtovaných za kovové sudy a mají tudíž nulové náklady na vracení a čištění. Vyprázdněné sudy Petainer po bezpečném odtlakování mohou být lehce stlačeny a snadno likvidovány stejným způsobem jako jakýkoliv jiný PET obal. Nemalou výhodu bude rovněž snížení nároku na skladovací prostory a nákladů přepravu o 20-30%. Tyto výhody představují klíčové přínosy v oblasti ekologie a šetrného přístupu k životnímu prostředí.

Sudy Petainer jsou z hnědě zbarveného plastu a budou distribuovány ve speciálně designovaném kartonovém obalu, který zároveň zajišťuje ochranu proti UV záření a snadnou manipulaci s výrobkem.

Pivo PRIMÁTOR® lze skladovat v sudech Petainer minimálně po dobu 3 měsíců bez jakéhokoliv nežádoucího dopadu na složení a chuť výrobku.

Věříme, že nám i našim zákazníkům sudy Petainer přinesou celou škálu nových a nesmírně zajímavých tržních příležitostí, které podporují prodej při podstatně nižších nákladech a zátěži životního prostředí.

Zdroj: Primátor.cz


Vyškovský pivovar má už od začátku měsíce oficiálně nového majitele, ve skutečnosti však přebírání pivovaru stále ještě neskončilo.

Je to totiž natolik rozsáhlá akce, že bude ještě nějakou dobu trvat. Už teď však noví majitelé, tedy firma Czech Beverage Industry Company, rozšiřuje počet zaměstnanců. Pokračovat v tom pravděpodobně bude i v létě.

Původní zaměstnanci přešli téměř všichni pod nové majitele. „Nepropouštělo se, devadesát procent lidí přešlo oficiálně pod Czech Beverage Industry Company, jen účtaři zůstali pod Jihomoravskými pivovary,“ uvedl zaměstnanec pivovaru Martin Obruča.

V současné době hledají noví majitelé obchodního zástupce a také řidiče. „S nabíráním lidí budeme pokračovat v trochu větším rozsahu v létě, až se ustálí situace ohledně převodu pivovaru,“ podotkl výkonný ředitel Miloš Hrabák.

Další výhledy do budoucna, co se týká výroby a dalšího chodu pivovaru, zatím noví majitelé tvoří. „Podrobné informace budeme mít asi za měsíc. Teď se soustředíme na to, aby byl převod po všech stránkách bezproblémový. Zájem na tom mají obě strany, takže věříme tomu, že vše půjde hladce,“ dodal Hrabák.

Nový výkonný ředitel se v pivovarnictví vyzná, proto má už předběžnou představu, jak se bude situace vyvíjet dál. „Nejprve budeme muset udělat důkladnou analýzu. Pivo samotné i výrobu znám. Předběžně můžu říct, že technologie pivovaru je v podstatě v pořádku. Musíme spíš posílit obchod, marketing a vše, co souvisí s touto oblastí,“ podotkl Hrabák.

Problémy vyškovského pivovaru, který vlastní stát, začaly před několika lety klesáním tržeb. Postupně se pivovar propadal stále víc a víc do ztráty, až se v roce 2009 dostal do největšího, třicetimilionového mínusu.

Hospodaření bývalého vedení pivovaru dokonce prošetřovala i policie, nikoho ale neobvinila. Loni stát rozhodl, že výrobu ukončí a všechny zaměstnance propustí. To ovšem vyvolalo značné protesty lidí, zaměstnanců i regionálních politiků.

Nakonec místo propouštění začal stát hledat nového nájemce, který by zachoval výrobu piva. Z výběrového řízení nakonec vzešla vítězně společnost Czech Beverage Industry Company.

Zdroj: Vyškovský deník.cz | Autorka: Markéta Forró


V Lidovém domě v Praze-Kbelích ve středu změřili síly nejlepší výčepní.

Absolutním vítězem soutěže nejlepších výčepních z celé České republiky se po napínavém souboji a vyrovnaných šancích všech soutěžících stal Luděk Matoušek z restaurace U Matoušků na růžku. Patří mu titul Hvězda výčepu 2011, trofej, šerpa a finanční odměna. Hlavní cenou soutěže pro vítěze dále je luxusní zájezd all inclusive do Amsterodamu pro dvě osoby. Luděk Matoušek se tak podívá do míst, kde se psala a píše pivní historie – pivovaru Zoeterwoude, muzea Heineken Experience či ledové jeskyně Extra cold.

Na druhém místě se umístil Karel Knobloch z restaurace Větruše v Ústí nad Labem, třetí příčka patří Martinu Strečokovi z hostince U Čapoše v Mělníku.

Finalisté museli prokázat i teoretické znalosti

Soutěž Hvězda výčepu měla v regionálním i celostátním kole celkem tři části. V písemném testu soutěžící prokazovali znalosti značky, produktů a pivovarů a správné péče o pivo. V další části měli příležitost prezentovat provozovnu, ve které působí. V praktické zkoušce pak čepovali domácí pivní značky do sklenic s obsahem 0,3 a 0,5 litru a prémiovou značku Heineken do sklenice s obsahem 0,25 litru.

Odborná porota posuzuje správnou míru a výšku pěny a také vizuální vzhled natočeného piva. Hodnotí se i celkový dojem při čepování, tedy správná příprava pivního skla, způsob čepování i závěrečné servírování,“ přibližuje Hvězdu výčepu obchodní sládek Svatopluk Vrzala ze společnosti Heineken Česká republika, která soutěž pořádá.

Kvalitu piva primárně ovlivňují suroviny použité při výrobě a vlastní výrobní technologie, ale správné čepování a servírování přispívá k celkovému dojmu při jeho pití,“ uzavírá Svatopluk Vrzala.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Deník.cz


Nedávno jsem někde četl, že Češi čím dál tím víc kupují laciná a nekvalitní piva dovážená ze zahraničí. Vzpomněl jsem si na svou návštěvu kamaráda Jirky Makse v Šumperku.

Foto

Ten si doma, v panelákovém bytě, vaří své vlastní pivo – Hrochův ležák. Strávil jsem u něj téměř celý den a pozoroval jej při vaření. Musím se přiznat, že jsem se kvality piva bál. Přece jen jej vaří v domácích podmínkách. Po prvním doušku jsem se mu v duchu omlouval. Bylo naprosto vynikající. Na jazyku se mi rozprostřela plná chuť, kde nebylo místo na kompromisy. Okamžitě bylo jasné, že jde o poctivě vařené pivo z kvalitních surovin. Najednou zjistíte, že k dobrému pivu stačí i voda z kohoutku na sídlišti.

Mnohem víc, jsem si svého kamaráda začal vážit druhý den. K obědu jsem si dal malé pivo nejvěhlasnější české značky. Napil jsem se a můj jazyk, který si pamatoval včerejší nebeský zážitek, hned věděl. První chuť byla dobrá pivní, taková tradiční. Ale po ní najednou následovalo prázdno, nic. Chyběla tomu ona plnost, co jsem zažil u Hrochova ležáku.

Mám pocit, že ony poplašné zprávy přiživují hlavně čeští velkovýrobci piva, kterým ale uniká kvalita jejich produktů mezi prsty. Přesto se o české pivo nebojím. Dokud budou domovarníci jako Jirka Maks (a že jich jsou mraky) a zároveň malé hostinské pivovary, které mají kvalitu na prvním místě, dobré pivo se vždycky najde.

Zdroj: Blog iDnes.cz | Autor: Martin Šinkovský


Celý svět žije v posledních týdnech jedinou společenskou událostí, a to všemi očekávanou královskou svatbou prince Williama a Kate Middletonové. K příležitosti onoho velkého dne, který nastane 29. dubna, se vyrábějí nejrůznější suvenýry, poštovní známky či panenky. Britové však tentokrát přišli i s něčím ryze mužským - vyrobili pivo s přídavkem viagry.

Foto

Pěnivý mok s názvem Royal Virility Performance (Královsky mužná výkonnost) pochází z limitované edice a je obohacený o poměrně značné množství zázračné modré pilulky a „další známá afrodiziaka“. Na svědomí jej má skotský pivovar BrewDog, který uvádí, že vypití tří těchto piv, na jejichž etiketě jsou podobizny Williama a Kate, je stejné jako užití jedné viagry.

Foto

Royal Virility Performance je 7,5procentní světlý ležák a k dispozici je pouze prostřednictvím internetových stránek pivovaru s cenou 10 liber (275 korun) za láhev. Celkem bylo přitom vyrobeno pouhých tisíc lahví tohoto speciální nápoje.

Foto

Pětina z celého výtěžku půjde navíc na charitu, a to organizaci Centrepoint, podporovanou i princem Williamem. Organizace pomáhá mladým lidem bez domova začlenit se do společnosti.

Zdroj: Novinky.cz | Autorka: Dagmar Plecháčová


Lotrův medový speciál na čepu

[středa, 20. duben 2011]

Od 22. dubna si u nás můžete pochutnat na našem speciálním světlém nefiltrovaném speciálu s přídavkem medu!

Medové pivo LOTR tmavě zlaté barvy má překvapivě hořký začátek s průměrným tělem a nádherně medově-hořkým koncem.

Pivo je vyráběno klasickou pivovarnickou technologií tzv. spodního kvašení. V průběhu dozrávání je do něho přidáván studenou cestou pravý včelí med. Znamená to, že všechny zdraví prospěšné látky v medu obsažené, zůstávají po celou dobu trvanlivosti v plné své aktivní formě.

Zdroj: Facebook | Autor: Miroslav Kapr, sládek


Úspěšný pivní Speciál z Chotěboře se vrací. Třináctiapůlstupňové pivo s karamelovou příchutí připravují v Pivovaru Chotěboř vždy ke slavnostním událostem, jakými blížící se Velikonoce jistě jsou. „Lidé už se na Speciál ptají a moc se těší,“ řekl ředitel pivovaru Richard Moravec. V lahvích už je Speciál v prodeji, v tomto týdnu je distribuován také v sudech do restaurací.

Pivovar Chotěboř chce navázat na loňský velikonoční úspěch, kdy se Speciálu prodalo 80 hektolitrů. Hitem byl také o loňských Vánocích, kdy se po něm doslova zaprášilo a během měsíce byl zcela vyprodán. „Letos chceme Speciál navíc na přelomu dubna a května distribuovat do řetězců, nezávislým prodejcům lahvových piv a do vybraných restaurací,“ dodal Moravec.

Zdroj: Tisková zpráva Pivovaru Chotěboř


Pivo pro slavnostní příležitosti

[pátek, 15. duben 2011]

Nejen k velikonočnímu či jinému výjimečnému posezení si můžete vychutnat nové Postřižinské pivo nazvané výstižně Sváteční speciál. S láskou vyrobené 14% české pivo má plnou chuť zakončenou příjemně intenzivní hořkostí. Tento prémiový ležák Pivovaru Nymburk je zatím určen pouze pro český trh, v prodeji bude od poloviny dubna.

K výrobě Svátečního speciálu byl použit pečlivě vybraný žatecký chmel

a slad z vlastní humnové sladovny pivovaru Nymburk. Právě použité suroviny dávají pivu bohatou hustou pěnu, osobitou chmelovou vůni a sytou pivní chuť s harmonickou hořkostí.

Sváteční speciál je zatím limitovanou edicí, která čítá 200 hektolitrů

a bude k dostání v jarním a předvánočním období v sudech i lahvích. Doporučená maloobchodní cena Svátečního speciálu činí 16 – 19 Kč

za půllitr.

V nabídce Pivovaru Nymburk naleznete celou řadu světlého i tmavého Postřižinského piva, mezi nimi Něžného Barbara, Francinův ležák, Pepinovu desítku či Postřižinské výčepní.

Zdroj: Tisková zpráva Postřižinského pivovaru Nymburk

Pivo pro slavnostní příležitosti

Pivo v láhvi by mohlo být déle čerstvé, říkají chemici z technické univerzity v Mnichově. Nová studie dokazuje, že bychom si časem mohli pochutnávat až na deset let starém pivě, které prý bude k nerozeznání od čerstvě natočeného.

Vědci z Mnichova, bavorského města piva, přišli nedávno s pozoruhodnou studií. Porovnávali v ní deset let stará lahvová piva se vzorky piva právě koupeného. Po několika letech studia se jim konečně podařilo rozpoznat chemikálie, které způsobují hořkou pachuť starého zvětralého piva.

Chemické látky přítomné ve chmelu se podle mnichovských vědců časem rozloží a vytvářejí další směsi, které ústí v onu nepříjemnou chuť. Trik, jak se pachuti vyhnout, spočívá podle vědců v tom, že zabráníme rozkládání chemikálií přítomných ve chmelu.

Pivovary proto dostaly od mnichovských vědců dvě doporučení: pokud chtějí, abych jejich pivo vydrželo v láhvi déle čerstvé, měly by vyrábět jednotlivé dávky piva méně kyselé než dosud a láhve piva by měly následně hlavně uchovávat v chladu.

Odborník: Nápad je nerentabilní

Podle zakladatele serveru svetpiva.cz Jana Kočky je ale celý nápad v praxi nevyužitelný. „Jednak z marketingového hlediska nikdo nemá potřebu kupovat deset let staré pivo, za druhé si nedovedu představit, že by nějaký pivovar uchovával piva deset led v chladících boxech. To by se nikomu nevyplatilo,“ uvedl Kočka pro Rádio Česko a dodal:

Na druhou stranu lze podobnou snahu pochopit. Obchodní řetězce delší dobu tlačí na výrobce piva, aby byla životnost jejich produktů delší. Například rok až dva. Řeší se to například pasterizací, což ale ubírá pivu na kvalitě.

Podle Kočky by nápad mnichovských vědců mohl posloužit například při archivován značek a sérií, které se mimořádně vydařily.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autoři: Anna Baumová a Lukáš Vincourek


Stále více lidí chce ochutnávat i jiné druhy piva než ty notoricky známé. Proto kvůli této myšlence před několika lety začaly vznikat minipivovary.

Idea byla, že by po letech měly mít Litoměřice vlastní pivo. Je to o určité hrdosti a patriotismu,“ řekla spolumajitelka Minipivovaru Labuť Sabina Žáková.

Ta se svým manželem Ondřejem Žákem od ledna provozuje vlastní pivnici, ve které se nalévá pouze pivo v ní vyrobené.

Foto

Podle sládka Martina Horsta Hrubeše je minipivovar i turistickým lákadlem. „Jsou města, která turisty přitahují, aniž by se musela v dnešní době nějak snažit. Jako příklad vidím město Český Krumlov, ze kterého pocházím. Dodnes tam není minipivovar, přestože si myslím, že by se tam hodil.

Litoměřice jsou podle Hrubeše turisticky atraktivní město, které je spojováno především s vínem, ale v minulosti přišly o vlastní pivní značku. To se má nyní změnit.

Návštěvník města může ochutnávat místní specialitu, kterou nikde jinde nedostane. V tom je kouzlo minipivovarů,“ řekl.

Foto

Sabina Žáková se neobává, že by se v Litoměřicích nenašlo dost pivařů, kteří si oblíbí pravidelné návštěvy pivnice.

Za tři měsíce provozu už máme stálou klientelu, lidé se k nám naučili chodit. A to i ženy. Přijdou si popovídat, dají si k pivu něco k jídlu, na Velikonoce chceme otevřít venkovní zahradu pod kaštany,“ plánuje.

Litoměřické pivo ale zatím nemělo své jméno. „Proto jsme se rozhodli udělat anketu, aby nám zákazníci napsali své tipy do kroniky,“ řekla Žáková.

Název pro světlé a tmavé pivo už byl určen. „Objevovaly se takové názvy jako Mácha, Hynek, Felix s odkazem na pana Holzmanna, mluvilo se i o Richardovi. Líbil se nám i Radobýl, ale to už je víno,“ vyjmenoval sládek Hrubeš.

Nakonec se svetlý ležák bude jmenovat „SVĚTLÝ ŽÁK“ a tmavé pivo bude „ČERNÁ LABUŤ“.

Stále ale nemáme jméno pro polotmavé. Nealko dělat nebudeme. Naopak plánujeme vařit speciály, proto rozšiřujeme výrobu a o 40 % zvýšíme kapacitu,“ řekla Žáková.

Foto

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autor: Radek Pešout | Foto: Karel Pech


Oprýskaná a špinavá fasáda, vybité okenní tabulky, prázdnotou zející místnosti. Tak v současné době vypadá někdejší chlouba Brumova-Bylnice, areál bývalého pivovaru.

Foto

Zlatavý mok se v něm definitivně přestal vařit v roce 2001 a od té doby historicky cenný areál, který se nachází v samotném centru města, chátrá. To by se však mohlo změnit.

Vlastník bývalých pivovarských objektů, společnost Elseremo, s nimi má totiž smělé plány.

Z levého křídla, kde dříve bydleli zaměstnanci, by mohl vzniknout penzion, z bývalé výrobny pak minipivovar s restaurací,“ nastiňuje zaměstnanec Elserema Marian Opat, který má veškeré dění kolem pivovaru ve firmě na starosti.

Z dalších výrazných úprav pak zmínil vybudování parkovacích míst a v neposlední řadě též zřízení pivovarského muzea. „To by mohlo společně s městským informačním centrem fungovat v budově někdejší sodovkárny,“ ozřejmil Opat.

Současný stav pivovaru nenechává chladným ani nejvyšší představitele Brumova-­Bylnice, přestože město do dění kolem něj nemůže prakticky mluvit. „Podpořili jsme alespoň jeho zařazení do seznamu brownfieldů Zlínského kraje,“ potvrdil starosta Brumova-Bylnice Zdenek Blanař.

Seznam obsahuje množství bývalých průmyslových či zemědělských lokalit, takzvaných brownfieldů, které lze regenerovat a následně znovu využít k nejrůznějším účelům.

Nejen mně, ale celé řadě dalších obyvatel Brumova-­Bylnice není jedno, jak dnes pivovar vypadá. Lidí, kteří v něm kdysi pracovali, u nás žije stále hodně a určitě jim jeho osud leží na srdci,“ říká dále starosta, podle kterého majitel areálu rozhodně nespí.

Elseremo hledá možné formy dotačních titulů na opravu objektu, snad i přes evropské fondy. Je však nutné si uvědomit, že dosáhnout na dotace se stává čím dál tím obtížnější,“ poznamenal Blanař.

To, že by vlastník areálu skutečně rád dotace využil, potvrzuje jménem vlastníků i Marian Opat. „Zatím o ně máme zažádáno na kraji. Pakliže bychom finance skutečně získali, rádi bychom s jejich pomocí vypracovali studii proveditelnosti našich stavebních plánů v pivovaru,“ informoval Opat.

Kdy se začne, je ve hvězdách

Plánovaná rozsáhlá rekonstrukce areálu totiž samozřejmě spolkne nemalé finanční prostředky. „Ty budou v řádu mnoha desítek milionů korun,“ připustil Opat. V potaz pak podle něj musí být brán i názor památkářů, jelikož pivovar je památkově chráněnou budovou. „Opravy a případné asanace některých objektů tak s nimi budou muset být konzultovány,“ objasnil.

Termín zahájení prací v pivovaru je tak stále ve hvězdách. „Dokud nebudeme mít zajištěné financování rekonstrukce, nemůžeme se do ní pustit,“ vysvětlil Opat, podle nějž se jedná o běh na dlouhou trať. Za zrekonstruování pivovaru se přitom přimlouvají i místní obyvatelé.

Je to pěkná historická budova a ve městě má rozhodně své místo. Vevnitř jsem sice nikdy nebyla, ale zvenčí opravdu vypadá dost zanedbaně. Bylo by fajn, kdyby se tu pivo znovu začalo vařit,“ potvrzuje čtyřiapadesátiletá Anna Kristýnová.

Také podle Milana Miklase je škoda, že pivovar nadále chátrá. „Byla to taková místní rarita. Dokonce jsem do něj v mládí chodil na brigády. Špatné pivo se v něm rozhodně nevařilo. Ale nemám zdání, jak to uvnitř vypadá dnes,“ přiznává Miklas, který ale opětovnému zavedení vaření piva v Brumově-Bylnici příliš nevěří. „Rád bych se ale mýlil,“ dodal.

Mohl zaměstnávat místní lidi

Starousedlíka Josefa Fojtíka, který o někdejším brumovském pivu hovoří jen v superlativech, momentální vzhled objektu taktéž netěší, ale upozorňuje i na jinou věc. „Největší škoda je, že už nefunguje jeho provoz. Mohlo v něm pracovat dobrých padesát lidí, což by při nezaměstnanosti, která v Brumově-­Bylnici je, hodně lidem pomohlo,“ zamyslel se Fojtík.

Tradice vaření piva sahá v Brumově-Bylnici až do roku 1573, kdy je datováno založení pivovaru. Nejvyššího výstavu pak dosáhl v roce 1966, kdy se v něm uvařilo 56 988 hektolitrů piva.

Zdroj: Zlínský deník.cz | Autor: Viktor Chrást | Foto: Filip Vrána


Zlaté medaile pro piva Master 15˚ Zlatý a Birell z mezinárodní degustační soutěže piv Brewing Industry International Awards 2011, tzv. "pivní Oscary", přivezl starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje Václav Berka. Obě zlaté medaile převzal při slavnostním ceremoniálu z rukou předsedy soutěže Billa Tailora.

Foto

Měli jsme velkou radost, už když jsme se o našem úspěchu dozvěděli, ale přece jen držet zlaté medaile právě z této soutěže přímo v ruce, to je úplně jiný pocit,“ ohodnotil úspěch v soutěži Václav Berka, starší obchodní sládek Plzeňského Prazdroje.

Soutěžní degustace piv probíhaly v devíti kategoriích: ležáky, tmavá piva, Portery, Stouty, piva typu „Ale“ dozrávající v sudech, nealkoholická a nízkoalkoholická piva, speciální a silná piva. Výsledky soutěže mělo v rukou 30 rozhodčích ze 14 zemí celého světa, mezi nimi také pět žen. Tým rozhodčích tvořili především sládci pivovarů. Šéfem celé soutěže je zmíněný Bill Taylor z Austrálie, který ostatní rozhodčí vybírá tak, aby byly v porotě vyváženě zastoupeny velké, střední i malé pivovary.

Tradiční pivní soutěž se poprvé konala už v roce 1886 a dnes je známá jako The Brewing Oscar, tedy „Pivní Oscar“. V devíti základních kategoriích letos soutěžilo celkem 796 piv ze 42 zemí. Všechna přihlášená piva musí být běžně dostupná v pivnicích nebo v obchodech. Soutěž se konala v Burton upon Trent, který je pokládán za místo, kde se zrodilo pivo typu „Ale“, stejně tak jako je Plzeň rodištěm piva typu Pilsener.

Zdroj: Tisková zpráva Plzeňského Prazdroje


Muži kolem stolu zvedají ke rtům sklenice. Tekutinu znalecky poválejí v ústech, ohodnotí ji a polknou. V evropských pivovarech a lihovarech denní rutina. Jenže jsem v muslimském Pákistánu. Byť v pivovaru.

Foto

"Musíme přece ochutnat to, co vyrábíme," vysvětluje jeden z mužů. "Navíc nepijeme kvůli opilosti, ale kvůli práci," dodává. Přesto mě Isphanyar Bhandara, šéf pákistánského pivovaru a lihovaru Murree Brewery Co. Ltd., žádá, abych tuto scénu raději nefotil.

Většina z mužů, kteří mimo jiné právě ochutnali nový druh whisky, jsou totiž muslimové. Těm jejich víra požívání alkoholu zakazuje. Mezi stovkami zaměstnanců firmy tvoří následovníci proroka Mohameda zřetelnou většinu. A podobné je to v řadě jiných pivovarů po celém muslimském světě.

Pivovar Murree přežil z dob anglické nadvlády, kdy (muslimský) Pákistán a (převážně hinduistická) Indie tvořily celek. Nad bránou podniku lze stále číst hrdý nápis: Založeno v roce 1860.

"Naše pivo je určeno pro nemuslimskou komunitu," říká Bhandara. Jinak s ohledem na podnik ani nemůže. Dodává, že jeho společnost vyrábí také nealkoholické nápoje: billboardy s nimi vidět v ulicích opravdu jsou.

Sám Isphanyar Bhandara není muslim, ale párs – patří k rodině původem perských zoroastristů.

Na dobré, totiž bezpečné adrese

Alkohol jeho firma z pochopitelných důvodů neinzeruje. "Výrobu držíme nikoli snad v tajnosti, ale o propagaci v Pákistánu mluvit nelze," dodává majitel jediného pivovaru v zemi, kde prý fungují ještě dvě malé (oficiální) palírny.

Samotná továrna leží – strategicky výhodně – v blízkosti armádních objektů, v dobře střežené části Rávalpindí. Cestou k němu překonávám několik kontrolních stanovišť. K návštěvě je třeba se předem ohlásit, posléze dojet k velkým železným vratům... a čekat.

Evropané žijící dlouhodobě v hlavním městě Islámábádu, které tvoří s Rávilpindí fakticky souměstí, ovšem dodávají, že reklamy ani není třeba. Nejen cizinci, ale i alkoholuchtiví muslimové si k lepší náladě (i kocovině) cestu najdou.

Kdo pije pákistánské pivo?

"Zvláště mnozí úředníci a byznysmeni mají alkohol v oblibě, při jednání u Zápaďanů sklenku v podstatě očekávají," vysvětluje nejmenovaný evropský obchodník žijící v Islámábádu řadu let. Sám byl svědkem večírků, jejichž účastníci byli cestou domů překvapeni gravitací do té míry, že je asistenti museli sbírat ze silnice.

On i lidé z pivovaru ovšem tvrdí, že se atmosféra v pákistánské společnosti během posledních let změnila – v neprospěch konzumace alkoholu. S trochou cynismu lze říci, že mezi pragmatickými politiky probíhá soutěž o to, kdo se více zavděčí místním (a mocným) islamistům.

Byť třeba jen na veřejných shromážděních: co se děje za zdmi luxusních vil, je přece věc jiná...

Pákistánské úřady proto ztěžují nejen export, ale i import piva. Což znamená, že konkurence není tvrdá, ale vázne i vývoz. Isphanyar Bhandara se proto snaží zajistit zásobování početných pákistánských komunit na Západě prostřednictvím některého z českých pivovarů. A zdá se, že uspěje.

Nicméně, být pivovarníkem v Pákistánu vyžaduje pevné nervy. V roce 1996 úřady Murree Brewery na dva měsíce zavřely, podle všeho na politickou objednávku. Pivovar se přesto dožil 150 let a alespoň zatím se zdá, že s věkem spíše sílí.

Muslimové a pivo

Islám zakazuje požívání alkoholu, ale nikoli piva, které je lihu zcela zbaveno. Na etiketách produktů tohoto typu bývá vytištěna výmluvná nula naznačující, že v nich není ani minimum alkoholu.

Takové je populární například v Egyptě, kde se ovšem vyrábějí i značky obsahující alkohol.

Pivovary fungují i v jiných převážně muslimských zemích – Pákistánu, Malajsii, Indonésii, Maroku atd.

Globálně proslul pivovar v palestinské vesnici Tajbe na Západním břehu Jordánu. Vlastní jej místní křesťan, který k výrobě piva – s alkoholem i bez – používá český chmel.

Turecký pivovarnický gigant Efes vlastní šestnáct pivovarů v několika zemích světa. Je osmým nejúspěšnějším výrobcem v Evropě. Ve světě mu patří dvanácté místo.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Pavel Novotný | Foto: isifa


«« « Strana 526 z 816 » »»
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121 122 123 124 125 126 127 128 129 130 131 132 133 134 135 136 137 138 139 140 141 142 143 144 145 146 147 148 149 150 151 152 153 154 155 156 157 158 159 160 161 162 163 164 165 166 167 168 169 170 171 172 173 174 175 176 177 178 179 180 181 182 183 184 185 186 187 188 189 190 191 192 193 194 195 196 197 198 199 200 201 202 203 204 205 206 207 208 209 210 211 212 213 214 215 216 217 218 219 220 221 222 223 224 225 226 227 228 229 230 231 232 233 234 235 236 237 238 239 240 241 242 243 244 245 246 247 248 249 250 251 252 253 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 294 295 296 297 298 299 300 301 302 303 304 305 306 307 308 309 310 311 312 313 314 315 316 317 318 319 320 321 322 323 324 325 326 327 328 329 330 331 332 333 334 335 336 337 338 339 340 341 342 343 344 345 346 347 348 349 350 351 352 353 354 355 356 357 358 359 360 361 362 363 364 365 366 367 368 369 370 371 372 373 374 375 376 377 378 379 380 381 382 383 384 385 386 387 388 389 390 391 392 393 394 395 396 397 398 399 400 401 402 403 404 405 406 407 408 409 410 411 412 413 414 415 416 417 418 419 420 421 422 423 424 425 426 427 428 429 430 431 432 433 434 435 436 437 438 439 440 441 442 443 444 445 446 447 448 449 450 451 452 453 454 455 456 457 458 459 460 461 462 463 464 465 466 467 468 469 470 471 472 473 474 475 476 477 478 479 480 481 482 483 484 485 486 487 488 489 490 491 492 493 494 495 496 497 498 499 500 501 502 503 504 505 506 507 508 509 510 511 512 513 514 515 516 517 518 519 520 521 522 523 524 525 526 527 528 529 530 531 532 533 534 535 536 537 538 539 540 541 542 543 544 545 546 547 548 549 550 551 552 553 554 555 556 557 558 559 560 561 562 563 564 565 566 567 568 569 570 571 572 573 574 575 576 577 578 579 580 581 582 583 584 585 586 587 588 589 590 591 592 593 594 595 596 597 598 599 600 601 602 603 604 605 606 607 608 609 610 611 612 613 614 615 616 617 618 619 620 621 622 623 624 625 626 627 628 629 630 631 632 633 634 635 636 637 638 639 640 641 642 643 644 645 646 647 648 649 650 651 652 653 654 655 656 657 658 659 660 661 662 663 664 665 666 667 668 669 670 671 672 673 674 675 676 677 678 679 680 681 682 683 684 685 686 687 688 689 690 691 692 693 694 695 696 697 698 699 700 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710 711 712 713 714 715 716 717 718 719 720 721 722 723 724 725 726 727 728 729 730 731 732 733 734 735 736 737 738 739 740 741 742 743 744 745 746 747 748 749 750 751 752 753 754 755 756 757 758 759 760 761 762 763 764 765 766 767 768 769 770 771 772 773 774 775 776 777 778 779 780 781 782 783 784 785 786 787 788 789 790 791 792 793 794 795 796 797 798 799 800 801 802 803 804 805 806 807 808 809 810 811 812 813 814 815 816

Islám v ČR nechceme Pivní prodejna Pod Zelenou Horou Vrčeň