Rodinný pivovar Bernard uzavřel rok 2025 s výstavem necelých 411 tisíc hektolitrů piva, druhým nejvyšším za dobu existence. Přestože se nepodařilo navázat na kontinuální růst předchozích let (nejvíce v roce 2024 – 419 tis. hl), pivovar hodnotí loňský rok jako úspěšný. Výsledek potvrdil stabilní pozici značky Bernard na trhu.

Hlavním důvodem mírného meziročního poklesu prodejů byla především chladnější a deštivá letní sezona, která se významně promítá do celkové spotřeby v gastronomii. Pro humpolecký pivovar však byl loňský pokles prodeje mírný.

„Strmějšímu propadu zabránilo rozšiřování sítě odběratelů, tedy hospod a restaurací. Získali jsme řadu nových zákazníků, a to bez praktik, které jsou v oboru běžné. Dlouhodobě sázíme na kvalitu a férový přístup – neuplácíme, neposkytuje nesmyslné pobídky, nenabízíme podmínky, které jsou lákavé jen v začátku spolupráce. Přesto, nebo právě proto, se k nám hostinští přidávají,“ říká obchodní ředitel pivovaru Zdeněk Šípek.

Tradiční český ležák táhne nejvíce

Stěžejním produktem Rodinného pivovar Bernard jsou jeho nepasterované ležáky v čele s Jedenáctkou, osm procent z celkové produkce představují nealkoholická piva, mezi nimi i ta s přírodní grepovou a švestkovou šťávou. Pivovar vaří dvě desítky druhů piva a sezónní speciály.

„Jako jedni z mála prodáváme většinu piva, více než 62 procent, v sudech do restaurací a hospod. Přitom na českém trhu je poměr opačný, většina piva se prodá v lahvích a plechovkách,“ připomíná výjimečnou pozici mezi průmyslovými pivovary vrchní sládek a generální ředitel Josef Vávra s dodatkem, že necelých 21 procent produkce jde na export do dvou desítek zemí světa.

Pivovar ovšem zdůrazňuje, že růst produkce není jeho hlavním cílem. „Naší prioritou není vyrábět víc a víc. Chceme vařit co nejkvalitnější pivo, poskytovat dobré služby a budovat férové vztahy se zákazníky i obchodními partnery. Pokud se to promítá do růstu, je to přirozený důsledek,“ uzavírá Stanislav Bernard.

-TS-

Dobrý sládek v sobě musí mít vášeň, tvrdí majitel minipivovaru

Zámecký pivovar v Jindřichově Hradci otevře počátkem července

Petrovické zlato: nový pivovar na Rakovnicku s tradičním ležákem

Pivovar s příběhem. Padaly návrhy jako Heřman nebo Bachař, ale vyhrál TROLL

Meziročně podobně vysoké tržby, větší zisk, největší jednorázová investice za posledních deset let, zlepšený ekologický provoz – tak hodnotí uplynulý rok Dušan Krankus, ředitel Pivovaru Strakonice 1649, a.s. - jediného pivovaru u nás, který patří městu.

Pivovar Strakonice 1649, a.s. uzavírá rok 2025 s významnými výsledky i investicemi. Největší událostí roku bylo podle Krankuse pořízení nové technologie průmyslového chlazení s bezobslužným provozem – jde o největší investici za posledních deset let, která dosáhla 12 milionů korun. Nový systém přinese nejen modernizaci výroby, ale také významnou úsporu elektrické energie.

Ředitel pivovaru Dušan Krankus hodnotí uplynulý rok pozitivně: „Naše tržby zůstávají téměř totožné, daří se nám prodávat segment s vyšší přidanou hodnotou. Velkým ekonomickým úspěchem je fakt, že veškeré investice do výroby, údržby a obchodu dokážeme financovat z vlastních zdrojů.“

Nové produkty a trendy

Co se prodeje týká, tak se pivovar přizpůsobuje měnícímu se spotřebitelskému chování. Spotřeba alkoholu obecně klesá, proto se Strakonice zaměřují na nealkoholické varianty. Velký úspěch slaví Radlery s příchutí citrónu a grepu, které se stáčí do sudů a plechovek a těší se oblibě celoročně. V laboratořích se navíc připravuje zcela nový nápoj bez alkoholu, který má oslovit všechny generace.

V prodeji je od začátku prosince nový sváteční speciál: „Uvařili jsme ho ze tří sladů – plzeňského typu a dvou belgických sladů Castle Malting. Dodávají pivu lahodnou sušenkovo-oříškovou chuť a krásnou zlatavo-měděnou barvu. Vyšší hořkost 38 IBU zajišťuje kombinace tří odrůd českého chmele – Premiant, Kazbek a Jupiter. Speciál je dostupný na čepu i v lahvích s patentním uzávěrem v nefiltrované verzi." uvedl sládek pivovaru Vlastimil Matej.

Objem exportu na zahraniční trhy – Slovensko, Maďarsko a Ukrajinu – zůstává stabilní. Pivovar se pravidelně umisťuje na předních místech v degustacích, které rozhodují o zařazení českého piva na švédský trh. Po letošních 45 000 lahvích Dudáka Premium se ve Švédsku již těší na únorovou dodávku hořkého Klostermanna 11.

Pivo na čepu v nových hospodách

Obchodní ředitel Martin Man doporučuje několik míst, kde si lze vychutnat strakonické pivo: „Určitě stojí za návštěvu Restaurace Na divoko na Kvildě, kde se čepuje Král Šumavy a Klostermann. Naše piva nově najdete také v Pizzerii Ristorante Strakonice, Obecním hostinci Nicov, Hospodě Drahonice a dalších podnicích."

Na prahu roku 2026 si Pivovar Strakonice 1649, a.s. klade za cíl uspět na stále náročnějším českém pivním trhu. „Musíme držet krok se změnou spotřebitelského chování, protože štěstí přeje připraveným,“ dodává ředitel Krankus.

Tisková zpráva

Nad Zlonickým pivovarem se stahují mračna

Pivovar mírně zvedl výstav na 95 077 hektolitrů, zisk mu klesl o 9 milionů

Pivovar Radegast si připomíná 55 let od odvážného kroku, který přinesl charakteristickou hořkou chuť do české pivovarské kultury. Sládek Jaromír Franzl si prosadil neobvykle hořký profil a uvařil 3. prosince 1970 v nošovickém pivovaru první várku piva Radegast.

Příběh piva Radegast začal již v 50. letech hledáním místa pro nový pivovar na severní Moravě. Důvodem byl vzestup průmyslu, nedostatek piva na trhu a konec poddolovaného pivovaru v Karviné. Nošovice nakonec zvítězily díky kvalitní vodě z horské nádrže Morávka a výhodné poloze pro celý severomoravský region. Základní kámen nového pivovaru byl položen v roce 1966.

Název Radegast si vybrali samotní lidé ve veřejné soutěži v roce 1969, jejich inspirací byl bůh pohostinnosti a úrody. Poté přišel 3. prosinec 1970 a uvaření první várky piva. „Radegast dnes patří mezi nejoblíbenější piva na českém trhu a potvrzuje rostoucí zájem spotřebitelů o kvalitní ležáky. Díky dlouhodobé péči o správné čepování a kvalitu se mu daří mimo obchody také v hospodách a restauracích,“ uvádí Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Pivo Radegast staví svou charakteristickou hořkou chuť na pečlivě vybraných surovinách. Základem je měkká voda z beskydských zdrojů, ječné slady z vlastní sladovny a kvalitní chmely. „Rozhodnutí vařit hořké pivo bylo v 70. letech odvážné. Trh preferoval sladší chutě, přesto tehdejší sládek prosadil svou vizi a vytvořil typickou hořkost piva Radegast. Ta se stala poznávacím znamením nošovického piva až do současnosti. Stále vybíráme ty nejlepší chmely, abychom zachovali jeho správně hořký charakter,“ popisuje Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast.

Odvaha provází Radegast po celou jeho historii. V Česku byl jedním z prvních pivovarů, který zavedl stáčení do nerezových KEG sudů, technologii CKT, sladinový filtr nebo anaerobní čističku odpadních vod. Dokázal výrazně snížit spotřebu vody potřebnou na výrobu piva a patří v tom mezi nejlepší na světě. Radegast také jako první v tuzemsku detailně zmapoval svou celkovou vodní stopu. Do roku 2030 se navíc zavázal, že vrátí do české krajiny více vody, než kolik spotřebuje na vaření piva.

Do současného pivního portfolia z Nošovic patří prémiový světlý ležák s charakteristickou hořkostí a plnou chutí Radegast Ryze Hořká 12. Nekompromisní hořké osvěžení nabízí Radegast Rázná 10, která má výraznou hořkost vyváženou svěžím chmelovým aroma. Pro opravdu výrazný chmelový zážitek je tady intenzivně hořký ležák Radegast Ratar jako nejvíce hořké pivo ve stálé nabídce pivovaru.

Kromě toho Pivovar Radegast připravuje exkluzivní nebo limitované edice jako Radegast Hutná 15, Radegast Temně Hořká 12 nebo Radegast Nefiltrovaná 12. Jedinečným pivním počinem byla limitovaná várka Radegastu Rezist uvařená z chmelových odrůd odolnějších proti suchu.

Tisková zpráva + foto k tiskové zprávě

Nachmelená Opice slaví 10 let a otevírá tanky!

Z udílení výročních cen Sdružení přátel piva si zástupci Rodinného pivovaru Bernard odnesli dvě zlaté medaile. Jednu v kategorii světlých výčepních piv pro Desítku, která obdržela nejvyšší bodové hodnocení napříč všemi vzorky anonymní degustace. Ve stejné kategorii pivovar získal i třetí místo za Desítku s jemnými kvasnicemi. Další prvenství náleží Černému ležáku Bernard v kategorii tmavých piv. Toto pivo získalo vůbec nejvyšší počet hlasů v anketní části soutěže.

Úspěchy potěšily vrchního sládka Rodinného pivovaru Bernard Josefa Vávru, který si zvlášť váží umístění v kategorii světlých výčepních piv. „Ve slabším pivu se případné vady surovin či chyby ve výrobě neschovají za vyšší množství alkoholu. Vysoké hodnocení svědčí o tom, že se nám daří držet kvalitu pod kontrolou, protože s Desítkou jsme vyhráli i loni.“ Stejně tak Černý ležák Bernard obhájil svoje loňské vítězství. Trojitý úspěch potvrzuje, že Bernard si svou poctivostí a důrazem na kvalitu drží výjimečnou pozici mezi českými pivy.

Ocenění udílená Sdružením přátel piva

Soutěž Sdružení přátel piva je jedinou a nejstarší celorepublikovou pivní soutěží samotných spotřebitelů. Systém hodnocení kombinuje anketní a degustační část, kdy piva s nejvyšším počtem získaných hlasů v anketě postupují do anonymní odborné degustace, ze které vyjde konečné pořadí na prvních místech. V anketní části hlasovalo cca 45 % členů SPP (z celkového počtu 1 580) pro 271 různých značek piva.

Tisková zpráva + foto k tiskové zprávě

Rekonstrukce hradeckého pivovaru pokračuje. Pivo Jindra ochutnáme už příští rok

Pivovar Krušovice nejvíce vyváží na Slovensko a investuje do modernizace

Rodinný pivovar Bernard na letošní předvánoční období připravil dvojici originálních piv – polotmavý Adventní speciál a limitovaný Ležák s chmelem z Vysočiny.

Atmosféra ve sklenici

Prvním z dvojice je Adventní speciál Bernard, polotmavý ležák s výraznou chutí a vůní, který se skvěle hodí k zimnímu posezení v hospodách a restauracích. „Naše polotmavá třináctka s bohatou pěnou vznikla z kombinace kvalitních sladů – českého, bavorského, karamelového a barevného,“ představuje Josef Vávra, vrchní sládek a generální ředitel pivovaru.

Speciál se vyznačuje jemně karamelovým aroma, plnou chutí a vyváženou hořkostí díky směsi několika druhů chmele. Obsahuje 5,6 % alkoholu, hořkost je 35 IBU. Pivo je dostupné výhradně na čepu v hospodách a restauracích.

Síla chmele z kopců

Druhým svátečním pivem je Ležák s chmelem z Vysočiny, uvařený z úrody z vlastní experimentální chmelnice, kterou pivovar založil v nadmořské výšce 560 metrů. Na svahu za městem roste 144 rostlin šesti různých odrůd chmele.

„Chmel z naší chmelnice má skvělou kvalitu, krásné aroma a pivu dodává výraznou chuť. Navazujeme tím na tradici, kdy jsem si chmel několik let pěstoval doma na zahradě,“ říká Josef Vávra. Výsledkem je svěží ležák jedenáctka s obsahem alkoholu 4,5 % a hořkostí 32 IBU.

Limitovaná nabídka pro sváteční čas

Obě piva vznikla v omezeném množství, v nabídce jsou od těchto dní do vyprodání. Adventní speciál si můžete vychutnat na čepu ve vybraných podnicích s pivem Bernard, naopak Ležák s chmelem z Vysočiny bude k dostání především i v lahvích ve značkových prodejnách pivovaru. Čepovaný je pouze v několika podnicích, například přímo v pivovaru v Pivnici Na Štokách, která je součástí Návštěvnického centra Bernard v Humpolci.

Tisková zpráva + foto k tiskové zprávě

Jarošovské pivo slaví, výročí připomíná Galánka

Suchdolský Jeník je výzkumný a výukový pivovar, náležící pod Katedru technologických zařízení staveb Technické fakulty ČZU. Studenti zde mají možnost realizovat své závěrečné práce. Pivovar se dále podílí na spolupráci s ostatními vědeckými pracovišti ČZU, například poskytováním odpadních produktů výroby pro výzkumné záměry apod. V pivovaru také absolvují praktickou výuku v rámci předmětu Dílenská cvičení studenti VOŠ, G, SPŠ A SOŠ Podskalská, obor Technologie piva, vína, lihu a nealkoholických nápojů, tedy budoucí čeští sládkové.

Pivovar byl založený v roce 2006 a se svou kapacitou varny 10 hl patří k největším univerzitním pivovarům v České republice. Z tohoto důvodu je kromě výzkumných, výukových a reprezentačních účelů zaměřen také na prodej svého piva veřejnosti. Celková roční produkce se pohybuje kolem 400 hl.

Standardně je k dispozici Světlý ležák. Je vyroben z plzeňských, mnichovských a karamelových ječných sladů. Dále je použit český žatecký chmel a kvasinky spodního kvašení z českých pivovarů. Toto pivo je vařeno tradičním dekokčním rmutovacím způsobem, následně kvasí a zraje v nerezových cylindrokónických tancích.

Pivovar dále příležitostně vaří i jiné pivní styly, jako je například Tmavý ležák, Vídeňský ležák, Nakuřovaný ležák, American Pale Lager či Pale Ale. Všechna piva jsou nefiltrovaná a nepasterizovaná. Při výrobě piva Suchdolský Jeník spolupracuje také s jinými pivovary, ale i výzkumnými ústavy.

Suchdolský Jeník se také pravidelně účastní degustačních soutěží, kde již získal mnoho ocenění. Například v roce 2025 ovládnul 13. ročník Ústeckého pivního jarmarku malých a rodinných pivovarů v Ústí nad Labem. Zde získal 1. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za American Pale Lager. Dále 1. místo v kategorii Polotmavé a tmavé pivo za Tmavý ležák. Pak 3. místo v kategorii Světlý ležák za svůj tradiční Světlý ležák a ve spolupráci s mini pivovarem Trilobit získal další 3. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za Venuši (Pale Ale). Cílem Výzkumného a výukového pivovaru Suchdolský Jeník je vařit poctivé a tradiční řemeslné pivo s využitím nejnovějších poznatků.

Sládci Pavel Braný a Tomáš Vaško z pivovaru Suchdolský Jeník jsou odborníci na pivní řemeslo, kteří se podíleli na přípravě nové knihy Bible piva. Mohou přiblížit aktuální pivní trendy, řemeslné postupy, českou pivní tradici i zákulisí tvorby této publikace.

Co se studenti během praxe v pivovaru nejvíc naučí a jaký je váš přístup k propojení teorie a praxe?

Studenti se podílejí na celém procesu výroby piva – od výpočtu receptury přes samotnou výrobu až po stáčení hotového piva do spotřebitelských obalů. Velký důraz klademe na hygienu a sanitaci, které jsou v pivovarnictví naprosto zásadní. Studenti si nejprve osvojí teoretické znalosti, které následně ověřují v rámci praktické výuky.

Jak vnímáte současný trend českého pivovarnictví – daří se mladým sládkům přicházet s inovacemi, nebo stále vítězí tradiční receptury?

Do české pivní kultury jednoznačně pronikají zahraniční pivní styly a mladí sládci se stále častěji nebojí experimentovat. Co se spotřebitelů týče, starší generace má většinou v oblibě tradiční český ležák a jiné styly často ani neochutná, zatímco mladší generace naopak vyhledává netradiční piva. Každopádně český světlý ležák má své nenahraditelné místo.

Máte jako univerzitní pivovar větší svobodu experimentovat, nebo je pro vás důležité držet se české pivní klasiky?

Stále vaříme světlý ležák, protože je po něm největší poptávka, ale pravidelně zkoušíme i netradiční pivní styly. Máme tak možnost experimentovat. Nápady přicházejí jak od studentů, tak od našich kolegů. Naším cílem je vařit poctivé a tradiční řemeslné pivo, ale zároveň se nebránit novým věcem. Výzkumný a výukový pivovar Suchdolský Jeník chce spojovat tradici s moderními poznatky a nabízet pivo vysoké kvality.

V čem podle vás spočívá síla českého ležáku a jaké pivo by měl každý cizinec při návštěvě Česka ochutnat?

Síla českého ležáku spočívá především v jeho pitelnosti. Je harmonický, má plnější tělo, čistý sladový charakter a jemně kořenitou chmelovou hořkost, která se příjemně rozvíjí a dlouho doznívá. Cizinci by určitě měli navštívit ikonická místa, kde mohou ochutnat plzeňské pivo – například pivnici U Hrocha – nebo historické pivovary, jako je U Fleků. Zároveň stojí za to vyzkoušet i moderní minipivovary, které rády experimentují, například Pivovar Matuška.

Čím vás nejvíce oslovila kniha Bible piva, na které jste měl možnost se s kolegou podílet?

Nejvíce nás zaujala jednoduchost, s jakou jsou i složitá témata našeho oboru vysvětlena. Skvělé je také množství ilustrací – knihu je tak radost číst.

Myslíte, že takové publikace dokážou změnit způsob, jakým lidé o pivu přemýšlejí?

Rozhodně ano. Čtenáři zábavnou formou zjistí, jak rozmanitý svět piva je. Jsme přesvědčeni, že si ho budou více vychutnávat, když pochopí, jak složitý proces výroby stojí za každým půllitrem a co všechno může ovlivnit výsledný charakter piva.

Na co jste ve své dosavadní práci v pivovaru nejvíce hrdý? Máte pivo, které považujete za svůj osobní podpis?

Jsme hrdí především na to, že se nám daří vařit poctivé pivo, které lidem chutná a rádi se pro něj vracejí. To je pro nás největší ocenění. Pokud bychom měli vybrat pivo, které považujeme za svůj podpis, byl by to určitě světlý ležák – pivo, na němž je vidět cit pro suroviny, pečlivá práce i každá drobná chyba.

Jak vidíte budoucnost českého pivovarnictví v horizontu 10–15 let? Trend malých řemeslných pivovarů?

Budoucnost českého pivovarnictví vidím v kombinaci tradice a inovace. Celková spotřeba piva pravděpodobně neporoste, ale lidé budou více hledat pestrost chutí, lokální původ surovin a příběh značky. Velké pivovary budou reagovat rozšiřováním portfolia o speciály a nealkoholické varianty, zatímco malé řemeslné pivovary posílí svou pozici díky flexibilitě, schopnosti rychle inovovat a úzkému propojení s regionem. Zásadní výzvou budou rostoucí náklady a dopady klimatických změn na chmel, ječmen i vodu. Udržitelnost a efektivní hospodaření se zdroji se proto stanou klíčovými. Výsledkem bude pestřejší trh, kde si vedle tradičního ležáku najdou své místo i moderní styly, nealko piva a limitované edice – právě řemeslné pivovary pak budou hnací silou originality a inovace.

Jaký je v současné době zájem o vaši profesi a jak moc je zastoupena zahraniční účast studentů?

Řekl bych, že stále větší. Dokládá to množství studentů, kteří naše pracoviště navštěvují, i rostoucí počet nových studijních oborů a pracovišť souvisejících s naším oborem.

Máte na kontě nějaké úspěchy s vaším pivem? Pokud ano, v čem podle vás tkví kouzlo získání ocenění?

Pravidelně se účastníme festivalů a degustačních soutěží, kde získáváme řadu ocenění. Například v roce 2025 jsme ovládli 13. ročník Ústeckého pivního jarmarku malých a rodinných pivovarů. Získali jsme 1. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za American Pale Lager, 1. místo v kategorii Polotmavé a tmavé pivo za Tmavý ležák, 3. místo v kategorii Světlý ležák za náš tradiční světlý ležák a ve spolupráci s minipivovarem Trilobit také 3. místo v kategorii Speciální a ochucené pivo za Venuši (Pale Ale). Největším úspěchem je však pro nás pozitivní zpětná vazba od zákazníků.

Čím to je, že jsme považováni za pivní velmoc a mnoho lidí ze zahraničí oceňuje česká piva?

Česká republika je považována za pivní velmoc díky dlouhé a nepřerušené tradici vaření piva, která sahá až do středověku. Disponujeme vynikajícími surovinami – kvalitním sladovnickým ječmenem a především žateckým poloraným červeňákem, jedním z nejznámějších a nejcennějších chmelů na světě. K tomu se přidává unikátní technologie výroby, jako je dekokční rmutování a spodní kvašení. Významnou roli hraje i řemeslná pečlivost a vzdělání sládků. Český ležák je harmonický, pitelný a vyvážený. Zahraniční návštěvníci oceňují nejen jeho chuť a kvalitu, ale i to, že pivo je součástí české kultury a každodenního života – od tradice hospod až po pivní festivaly. I proto se české pivo stalo pojmem a značkou s celosvětovým renomé.

Ing. Pavel Braný

Na konci roku 2020 převzal roli hlavního sládka pivovaru Suchdolský Jeník. K řemeslu si našel cestu už na střední průmyslové škole potravinářských technologií v Podskalské, kde studoval kvasné technologie. Vysokoškolské vzdělání pak získal na Fakultě agrobiologie, potravinářských a přírodních zdrojů ČZU v Praze. Studium završil diplomovou prací na téma „Posouzení kvality sladů a jejich vliv na kvalitu finálního výrobku“, která potvrzuje jeho dlouhodobý zájem o detailní rozbor kvality piva od samotného základu. Praktické zkušenosti sbíral už od roku 2007 v univerzitním pivovaru Technické fakulty, kde se postupně vypracoval až k pozici hlavního sládka. Jeho obzor rozšířily také zahraniční stáže – působil na Kypru, v Moldavsku, Rumunsku i ve Francii, odkud si přivezl inspiraci a nové přístupy k pivovarskému řemeslu. Dnes tak spojuje bohaté praktické zkušenosti s vědeckým přístupem a stojí za pivem, které nese jméno Suchdolský Jeník.

Ing. Tomáš Vaško

Absolvent kvasných technologií na střední průmyslové škole potravinářských technologií v Podskalské. Ve studiu dále pokračoval na Fakultě agrobiologie, potravinářských a přírodních zdrojů ČZU v Praze, kde se věnoval výživě a kvalitě potravin. Magisterské studium ukončil obhajobou diplomové práce na téma „Observační studie dusíkatých látek vzniklých interakcí nitrosačních činidel s látkami ve sladu“ ve spolupráci s VÚPS. V současnosti zde pokračuje ve studiu na Technické fakultě v rámci doktorského studia, kde zároveň vede výuku studentů v rámci předmětů Pivovarnictví a Brewing of Czech beer. Účastnil se pracovních stážích v oboru na univerzitách například ve Francii, Rumunsku, nebo Moldavsku.

V Dolních Ředicích zraje Mordýř

Pračka musela pryč. Manželé proměnili přízemí svého domu na pivovar

Choceňský Splávek a jeho logo propojila Tichá Orlice