Pokud se Rusa zeptáte, co si vybaví, když se řekne "Češi a Česká republika", zpravidla bez váhání odpoví "pivo".

České pivo má v Rusku skutečně výborný zvuk, což ovšem na druhou stranu láká řadu nepoctivých podnikatelů, kteří cítí šanci se na dobré pověsti českého piva přiživit.

Případ falzifikace krušovického piva

Ve druhé polovině října t.r. proskočila v českých i ruských novinách zpráva ze zapadlého městečka Anochino poblíž sibiřské metropole Ťjumeň. Vyšlo najevo, že v tomto městečku již nějakou dobu funguje minipivovar, který vyrábí padělané pivo značky Krušovice. Produkce byla stáčena do sudů a dodávána do restaurací a obchodů v Ťjumeni i okolí. Nápisy na etiketách nenechávaly nikoho na pochybách, že jde o pravé krušovické pivo. Jeho kvalita a chuť však byla údajně v příkrém rozporu s pravým krušovickým pivem (na rozdíl od jiných známých značek, jako je Pilsner Urquell, Staropramen, Velkopovický kozel a dalších, které jsou v RF vyráběny licenčně v rámci ruských pivovarů, je legální krušovické pivo výlučně importní, vyráběné v ČR), což nakonec vedlo k víceméně náhodnému odhalení této nelegální výroby.

Nespokojení zákazníci si totiž nenechali svůj názor pro sebe a podělili se o něj na místních internetových fórech a sociálních sítích. Toho si všimli zástupci koncernu Heineken (pod jejichž portfolio spadá i pivovar Krušovice), kteří se s bloggery spojili a následně zalarmovali policii a další orgány, které jednaly s nebývalou rychlostí a efektivitou. Při razii v minipivovaru bylo zkonfiskováno několik set litrů piva připraveného k prodeji a výrobci byli obviněni z trestného činu nezákonného užívání obchodní značky a výroby nelegální produkce podle ruského trestního zákona. Společnost Heineken nyní zvažuje, že bude po výrobcích i prodejcích konečnému spotřebiteli požadovat náhradu škody, jejíž výše se podle ruského tisku může pohybovat od 300 tis. do 5 mil. RUB (pozn. 1 EUR = cca 42 RUB) za každý prokázaný případ realizace nezákonného zboží.

Díky bdělosti pracovníků společnosti Heineken jde tedy (alespoň prozatím) o příběh se šťastným koncem. Nicméně, jak přiznávají i sami zástupci společnosti, je zřejmé, že takových případů mohou být v Rusku desítky a většinou dojde k jejich odhalení až po dlouhé době, případně vůbec ne. Cena piva dovezeného z evropských zemí je díky celním a dalším poplatkům velmi vysoká (v moskevských restauracích obvykle začíná na 200-250 RUB za půl litru), což pochopitelně přímo vybízí k nelegální výrobě nekvalitních, ale zato cenově dostupných falzifikátů. Vzhledem k tomu, že české pivo je vedle piva německého v Rusku zdaleka nejpopulárnější, je zřejmé, že zavedené české značky podvodníky lákají.

Zneužívání označení původu

Vedle nelegální výroby piva pod známou českou značkou se však v posledních letech v Rusku rozmohl ještě jeden nešvar, proti kterému se čeští výrobci bohužel zatím nemohou bránit. Jde o to, že se zde vyrábí piva různých značek, které lživě odkazují na český původ a tím parazitují na dobré pověsti českého piva. Loga těchto značek bývají obvykle ruskojazyčná, často však obsahují i různé české nápisy, mnohdy s úsměvnými gramatickými chybami. Jako příklady můžeme jmenovat (v překladu) např. „Český standard“ (centrální Rusko, Povolží), „Karlovar“ (centrální Rusko) „České světlé“ a „České tmavé“ (Altaj). Už ani nepřekvapí, že během uplynulého léta běžela v Moskvě reklamní kampaň na známé slovenské pivo Zlatý bažant se sloganem „pivo iz Bogemii“. Ne, že by slovenské pivo mělo v Rusku špatnou pověst, právě naopak, ale proč by si místní dovozce ještě trochu nepomohl, vždyť je to skoro jedno, že...

Základním kamenem úrazu je, že ČR dosud nemá v rámci dvoustranných smluvních vztahů s RF dohodu o ochraněoznačení původu (GI – Geographical Indication). Můžeme doufat, že v rámci nové PCA (Partnership and Cooperation Agreement), o níž v současné době EU s RF jedná, bude tato ochrana zakotvena. V takovém případě ČR bude moci těmto praktikám účinně čelit.

Doporučení exportérům českého piva

Čeští exportéři by si měli vzít příklad z kolegů z Heinekenu a soustavně sledovat ruský trh, zejména prostřednictvím internetu. V případě podezření z padělání jejich značky doporučujeme, aby se spojili s místními orgány činnými v trestním řízení. Nejen začínajícím exportérům se v takovém případě zpravidla vyplatí spolupráce s některou z místních renomovaných advokátních kanceláří, která může pomoci prokázat více případů zneužití a tím zvýšit potenciální objem požadované náhrady škody. Nejdůležitějším ruským orgánem na úseku ochrany práv fyzických i právnických osob je Federální služba duševního vlastnictví, patentů a ochranných známek (oficiální zkratka „Rospatent“ – www.fips.ru), která je podřízena Ministerstvu školství a vědy RF. Mnohému může napomoci i předpokládaný vstup RF do WTO.

Ve prospěch našich vývozců hovoří i fakt, že ruský spotřebitel není naivní, a již dávno ví, že mezi „českým pivem“ vyrobeným v RF a skutečným českým pivem bývá diametrální rozdíl. Toto povědomí již mají nejen obyvatelé evropské části RF (t.j. ti, kteří nejčastěji mívají bezprostřední nebo zprostředkovanou zkušenost s návštěvou ČR, při které si zpravidla ani zapřísáhlí abstinenti nenechají ujít možnost ochutnat pravé české pivo v pravých českých hospodách), ale i obyvatelé vzdálených sibiřských oblastí. Z tohoto důvodu rozhodně doporučujeme při marketingové propagaci zboží co nejvíce akcentovat skutečnost, že jde o opravdové české pivo, vyrobené v ČR, z českých surovin a pomocí českých technologií.

Zdroj: iRU.cz

http://www.irucz.ru/cz/zpravy/1-/114000000000-ruska-federace/114008000000-uralsky-fo/114008006000-tjumenska-oblast/307-pravo-zakony/22182-zneuzivani-dobre-povesti-ceskeho-piva-v-rusku-pokracuje/