Jelikož jsem tuto eru zažil už jako konzument, tak přidám své zkušenosti. Typ lahve byl shodný pro téměř celou evropu. Zelené lahve byly u některých konzumentů vybírány pouze z toho důvodu, že v nich lépe byl vidět zákal. Naprosto normální jev u bas piva, lahev zvednout proti světlu otočit dnem vzhůru a sledovat jestli tam něco neplave. Hnědé lahve sice nebyly průhledné zato se vnich pivo kazilo pomaleji. Tehdejší pivovar od pivovaru nabízel rozdílnější pivo. Ten rozdíl v chutích byl dán především opakovaným rozmnožováním kvasinek v každém pivovaru, kvasinky byly zcela zvyklé na vodu a slady používané v daném pivovaru. Ale také byly již degenerované a více náchylné. Navíc kvašení na betonových spilkách natřených Uponem, v železných korodujicích tancích, na přetáčení mladiny či piva v pivovaru nekvalitní gumové hadice, filtrace na deskových filtrech kdy čištění představovalo mraky práce a tak se "filtrovalo" i na zanesených filtrech, v letní měsících podtržená piva kdy nebyly dodrženy žádné standartní teploty znamenalo velmi sníženou trvanlivost piva. Proto taky desítka měla deklarovanou normou trvanlivost jen týden a trh musel být velmi striktně rozdělen podle pivovarů, aby nikde nic nezůstávalo ležet. Jediná možnost jak mít čerstvé pivo, byla nutnost vědět kdy se dělala zavážka a že ta basa je opravdu z poslední zavážky a nebo koukat na sedlinu. Když ale otec dal dítěti příkaz koupit zelenou lahev aniž by nechal zkontrolovat sedlinu, kupoval nejspíš chcíplého zajíce v igelitovém pytli.

to hroch: Celkem dobře popsané.Jen dodám,v teple se kazilo v obou stejně.Teď k dalšímu Upon se používal především v kovových tancích.Na beton bylo něco jiného co ale už nepamatuji.V dřevěných sudech byla smola.Na zanesených filtrech ať starých do kterých se dávali buničité koláče nebo novějších deskových se prostě filtrovat nedalo.Trh nebyl úplně rozdělen,problém byla doprava.V létě se většinou na pivo čekalo než aby bylo v obchodě staré.

Kdysi dávno v 70-letech coby študák na brigádě v Starobrnu jsem byl poslán do sklepa pro lahváče a donesl jsem co mě přišlo pod ruku.A protože jsem vzal i hnědé, byl jsem poslán do nevybíravými slovy do míst, kde končí záda. Odpověď na dotaz proč je lepší ze zelených si už nepamatuji. Jinak ještě poznámka k článku: jednotlivá piva v Brně byla odlišena barvou zátky, tuším že 8čka zelená,10ka bezbarvá, tj stříbrná, 12 žlutá.

Jestli se nemýlím, vyobrazení se týká lahve typu EURO, v celé západní Evropě zásadně vždy jen hnědé, v Německu stále používané. Proč v socialismu bylo používáno sklo zelené asi vyplývalo z toho, že bylo buďto levnější, nebo šlo o truc imperialistům vzdor. Zajímavě zbarvené byly zejména lahve jinak dobré sovětské minerálky, ty byly až do modra. Ty se prodávaly bez zálohy a spotřebitel je dovedně vracel za 1,-Kčs do pivovarů. Taktéž bulharské ovocné šťávy se prodávaly v těchto lahvích, tam však byl zádrhel lisovaného dna s obsahem a rokem výroby, sofistikovanější plnicí linky je vyřazovaly jako vadně umyté.