Video s nakupujícím mladíkem, který jen ztěžka koordinuje své tělo, se stalo světovou "superstar" internetu.

Na přibližně čtyřminutové nahrávce se snaží mladý muž nakoupit balení piv. Bedlivě jej u toho střeží průmyslová kamera.

Ta dokumentuje, jak se jednoduchý plán postupně silně komplikuje neschopností muže koordinovat pohyby.

Už měl dost? Mnoho diskutujících se ve fórech pod umístěným videem zmiňuje i o požití v USA oblíbeného ketaminu.

Tak jako tak neodpovídá motorika mladíka běžnému zákazníkovi, který jde nakupovat pár minut před jedenáctou hodinou dopoledne.

Zdroj: Aktuálně.cz

V posledních letech zaznamenal německý trh s míchanými nápoji na bázi piva výraznou dynamiku díky soustavným impulsům nově představovaných značek. V první polovině roku 2009 se dá hovořit o uklidnění.

Co do množství stagnovaly míchané nápoje na bázi piva až do června 2009 s plus 0,1 procenta oproti témuž období předešlého roku. Výrazné povědomí značek, stejně tak jako průběžné navýšení ceny u nejoblíbenějších obalů, multipaků, vede ovšem, co se týče ceny, k nárůstu ve výši 5,7 procent proti stejnému období loňského roku.

V první polovině roku 2009 nakoupilo v obchodě dohromady 21 procent ze všech německých domácností alespoň jednou míchaný nápoj na bázi piva. Tato hodnota, která vyčísluje nákupní potenciál, poprvé mírně klesá. Na druhé straně je konzumace 9,2 litrů tohoto druhu nápoje na každou domácnost v první polovině roku 2009 považována za vyšší než v minulosti.

Pivo a limonáda je stále ještě nejoblíbenější druh, s množstevním podílem zhruba 43 procent. Těžkou situaci zažívá zavedený druh, pivo a kola. S tržním podílem okolo 12 procent je úbytek množství oproti předcházejícímu roku 8 procent.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Budova bývalého pivovaru v roudnické ulici Poděbradova již několik desítek let chátrá. Ke stavbě se necitelně choval již bývalý provozovatel pivovaru a sodovkárny - někdejší státní podnik.

Bohužel ani po změně poměrů i majitele se situace nezlepšila. Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne 27. 4. 2009 bylo nařízeno vlastníkovi objektu čp. 323 (PIVOVAR Roudnice s.r.o.) provedení nutných zabezpečovacích prací na nemovitosti, která svým technickým stavem ohrožuje zdraví a životy osob pohybujících se v okolí. Termín byl stanoven do 15. 6. 2009. Vzhledem k tomu, že na nařízení nikdo nereagoval, a požadované práce neprovedl, budou tyto práce uskutečněny na náklady města. Náklady bude poté město Roudnice nad Labem vymáhat po majiteli objektu.

Protože je vlastník pivovaru v celé věci nečinný, a budova hrozí zřícením, navrhlo město Roudnice nad Labem ministerstvu kultury odnětí památkové ochrany. „Stavebně-technický stav je katastrofální, dřevěné konstrukce jsou napadeny dřevomorkou, do objektu neustále zatéká, takže se propadají stropy, část střech už je propadlých. Záchrana pivovaru je podle mého názoru již pouze v teoretické rovině. Budeme ještě jednat s památkáři, jak je vlastně tato budova cenná, a podle jejich stanoviska definitivně rozhodneme o postupu města. V této chvíli mi připadá jako jediná reálná možnost, jak situaci vyřešit, dosáhnout toho, aby budova byla odstraněna,“ doplnil k problému místostarosta Matek.

Pokud se chtějí občané k této záležitosti vyjádřit, doporučujeme se obrátit na místostarostu Matka, či na stavební odpor MÚ oddělení státní památkové péče, Ilona Vinšová, (1. patro, č. dveří 16) tel.: 416 850 129, e-mail: ivinsova@roudnicenl.cz.

Zdroj: Pod Řípem.cz

S plechovkou s pivem vstup zakázán. Na cestující v německých vlacích čeká možná jedna velká změna. A pro mnohé bude asi dost nemilá.

Německé dráhy by totiž mohly ve svých spojích zavést zákaz konzumace alkoholu.

Stoprocentní zákaz konzumace alkoholu zavedl už minulý týden soukromý dopravce Metronom. Podle společnosti docházelo mezi opilými cestujícími často k potyčkám, hrubiánství a nejednou poničili vlak.

Nyní chtějí policejní odbory prosadit zavední zákazu alkoholu i ve vlacích německých drah Deutsche Bahn. Aby cestující zákaz neporušovali a potají nepopíjeli, měli by ve vlacích probíhat namátkové kontroly. Podle šéfa odborářů Konrada Freiberga by se měl navíc zákaz alespoň částečně vztahovat i na prodej alkoholu na nádražích.

„Musíme zvážit zákaz prodeje na nádražích, když tudy budou cestovat třeba fotbaloví chuligáni na zápasy,“ řekl Freiberg deníku Bild.

A zdá se, že proti není ani veřejnost. Pro železnici bez alkoholu se ve včerejší internetové anketě deníku Welt vyslovilo 68 procent z téměř tisícovky hlasujících.

Zdroj: Deník.cz

V průběhu šetření s cílem dosáhnout co největších úspor energie se v německém pivovaru Bitburger ukázalo, že mohou být využity jak technické, tak i ekonomické oddělitelné náklady v řádové hodnotě zhruba 1,3 MWel. Následující procesy nabízejí využití jako oddělitelné energetické zátěže:

Posunutí startů brýdového kondenzátoru: 200 kWel;

Požadavek na vodu (čerpadla pro studny): zhruba 480 kWel;

Produkci oxidu uhličitého: okolo 240 kWeVětrací ventilátory u obslužných komunikací a ve skladových prostorách: asi 140 kWe;

Způsob výroby (druh zatížení BHKW, Blockheitzkraftwerk), zvyšování výkonu: 300 kWe;

Využití úsporného režimu může být realizováno přestavbou bez dodatečných investičních nákladů. Jedná se o instalaci systému akumulace před a v průběhu procesu.

V pivovaru Bitburger pak bylo samostatně provedeno přizpůsobení řídící a regulační techniky. Využití BHKW jako doplňkového dodavatele proudu se může provádět s již existujícím zásobníkem bioplynu pro období zhruba 1 až 2 hodiny. Další, ještě větší využití může nastat pouze při dalším nákupu dodatečných resp. větších zásobníků na bioplyn.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Měření optickým přístrojem dodávaným společností Mettler Toledo Process Analytics (Urdorf, Švýcarsko) nemění ani nekontaminuje měřené prostředí. Pomocí senzorů vhodných pro tento proces jsou snadno, během dlouhého provozního času a při jednoduché údržbě, interpretovány získané výsledky.

Nový kyslíkový senzor typ InPro 6970i využívá princip fluorescenčního zhášení, při koncentracích měření v dolním rozsahu ppb, například při filtraci ve sklepě a při stáčení. Optoelektronické konstrukční části zařízení určené pro způsob využití, kde dochází styku s měřeným prostředím, poskytují při dlouhodobé životnosti jasně srozumitelné výsledky. Tyto komponenty jsou vhodnější i při delší době nasazení než je tomu u elektrochemických, membránou krytých senzorů. Odezva těchto čidel je tři až čtyřikrát kratší, takže jsou sníženy ztráty piva při přepojování piva na vodu během stáčení.

Kompaktní čidlo InPro 8600 měří při filtraci a směšovacím procesu souběžně nejjemnější zákal a barvu piva. Dokonalé robustní optické uspořádání umožňuje měření při rozptýleném světle pod zavedeným úhlem 25 ° a 90°. V jednom i druhém měřicím cyklu je pro měření barvy shodně použita táž optika. Upuštění od konstrukčních dílů náchylných k opotřebování snižuje počet oprav.

Jednoduché aplikace pro fázové oddělování kvasnice/pivo, pivo/voda nebo pro jednoznačnou identifikaci z různých médií i z potrubí, je možné použít optický kontrolní přístroj InPro 8 300 RAMS-Serie, který hlídá kvalitu produktů.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Na dva dny se České Budějovice staly hlavním městem českých pivovarníků a sladařů. V DK Metropol se sešlo na tři sta odborníků z praxe, výzkumných ústavů a škol. Tři z celkem 42 přednášek přednesli zástupci spolupořádajícího Budějovického Budvaru, n. p.

„Pivovarský kongres se ve městě piva a tužek konal již dvakrát, v letech 1985 a 1995. Jedná se o mimořádnou událost a záštitu nad kongresem převzal za město České Budějovice primátor Juraj Thoma,“ uvedl k akci Petr Samec, tiskový mluvčí Budvaru.

Přednášející se zabývali nejen kvalitou piva a jeho změnami v posledních letech, ale třeba i tím, jestli je pivo možné zařadit do bezlepkových potravin.

Samotný spolupořadatel kongresu – Budějovický Budvar, má vlastní výzkumné pracoviště, které vede jeden z nejuznávanějších českých odborníků v oboru. „Docent Jan Šavel, kandidát věd v poslední době významně přispívá do celosvětové odborné diskuse na téma chuťové stability piva,“ zmínil Samec. K objevům vedoucího budvarské laboratoře patří například skutečnost, že jemné složení varní vody značně ovlivněje průběh a rychlost tak zvaného stárnutí piva, tedy jeho negativní chuťové změny.

„To je důležitým argumentem v diskusi o tom, zda licenčně vyráběná piva jsou nebo nejsou na celém světě chuťově identická bez ohledu na místo výroby,“ přiblížil význam výzkumu Samec.

Na kongresu byla řeč také o unikátním využití infračerveného záření při zkoumání kvality sladu a chmele v Budvaru. Pivovar si dokonce kvůli tomu vytvořil i vlastní kalibrační modely.

Pivovarsko – sladařské dny pořádaly Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha a Budějovický Budvar. Akce se konala ve čtvrtek a v pátek již po třiadvacáté.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor a foto: Edwin Otta

Pivovarský kongres se do města vrací po 14 letech

Téměř 300 odborníků z oborů pivovarství, sladařství a chmelařství zaplní ve dnech 15. – 16. října prostory kongresového centra Metropol v Českých Budějovicích, kde se konají 23. Pivovarsko-sladařské dny.

"Pivo jako potravina", "Protialkoholové aktivity v EU a úkoly pro české pivovarníky" nebo "Vznik, stabilita a rozpad pivní pěny – teorie a současný výzkum" jsou například témata z celkem 42 odborných přednášek, které na kongresu zazní.

Nejnovější poznatky z oboru, který patří mezi důležité součásti české ekonomiky a který také významně přispívá k propagaci České republiky v zahraničí, si vymění zástupci výrobních podniků, středních a vysokých škol a výzkumných pracovišť, uvedl za jednoho z organizátorů akce - Budějovický Budvar - Jindřich Jindřich.

V minulosti se v Plzni konal pivovarský kongres již dvakrát - v letech 1985 a 1995. Záštitu nad letošním kongresem převzal primátor Českých Budějovic Juraj Thoma.

Pořadateli 23. Pivovarsko-sladařských dnů jsou Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s, Ústav kvasné chemie a bioinženýrství VŠCHT Praha a Budějovický Budvar, n.p.

Zdroj: Cestování iHNed.cz

Ekonomická krize přivřela peněženky milovníkům zlatavého moku. Češi i zahraniční turisté pijí méně piv, pivovary proto snižují svoji výrobu.

Podle údajů Svazu českých pivovarů a sladoven (ČSPAS) klesl v prvním pololetí letošního roku celkový výstav piva o 6,8 procent na 9,201 milionu hektolitrů. Z tohoto množství dodaly pivovary na tuzemský trh 7,527 milionu hektolitrů, zatímco loni to bylo téměř o 410 tisíc hektolitrů více. V exportu byl propad ještě citelnější, za hranice republiky vyvezly kamiony a cisterny o 12,6 procent množství piva méně než za prvních šest měsíců loňského roku.

Jak se situace vyvíjela v letních měsících, pivovary nechtějí prozradit. Jednotlivé pivovary příliš nechtějí ukazovat ani své výsledky z prvního pololetí. Nicméně z veřejně dostupných zdrojů je patrno, že například pražskému Staropramenu klesl jen v letošním červnu meziročně výstav o více než pětinu protivínskému Platanu o 41 procent a pardubickému Pernštejnu dokonce o polovinu. Spokojený naopak může být Stanislav Bernard, jehož rodinný pivovar stejné značky v prvním pololetí letošního roku zvýšil výstav o 5 procent na 94 a půl tisíce hektolitrů.

Češi šetří, turistů je málo

„Český pivovarský průmysl není letos v optimální odbytové situaci," přiznává mluvčí českobudějovického Budvaru Petr Samec. „Hlavní příčinou byl zřejmě pokles počtu zahraničních turistů," dodává Samec, podle něhož se zahraniční turisté na tuzemské pivní konzumaci podílejí až z jedné pětiny. Tomio Okamura, viceprezident Asociace cestovních kanceláří, vidí problém jinde. „Hlavním důvodem propadu produkce pivovarů je skutečnost, že český spotřebitel šetří. Zahraniční turisté se na něm podepisují jen minimálně," tvrdí Okamura.

Klesající výstav piva není jedinou nepříjemnou zprávou pro tuzemské pivovarníky. Další pro ně připravil ministr financí Eduard Janota, který v rámci protikrizového balíčku protlačil vládou i parlamentem zvýšení spotřební daně u piva. Producenti odhadují, že navýšení daně by mohlo zdražit půllitr piva až o korunu a některé menší pivovary by se dostaly do existenčních potíží.

Zdroj: Týden.cz

Česká republika si i v roce 2009 udrží první místo na světovém žebříčku konzumentů piva. Podle britské marketingové společnosti Canadean, která zveřejnila aktuální zprávu o vývoji světového pivního trhu, letos každý obyvatel České republiky průměrně vypije 160 litrů piva.

Loni to bylo 161 litrů na hlavu a v roce 2008 ještě o litr více.

Mezi desítkou zemí, kde se vypije nejvíc piva na světě, je osm evropský států. Za Českou republikou se v posledních třech letech umístili Irové a Rakušané.

Přesto spotřeba piva v Evropě klesá. V západní Evropě padá souvisle už od roku 2006, ale v roce 2009 klesne konzumace piva i ve východní Evropě. Podíl na tom nese vývoj v Rusku, kde začala spotřeba klesat už loni a hospodářská krize letos propad dále prohloubí.

Světové spotřeba piva navzdory krizi roste. Stejně jako loni podle odhadů společnosti Canadean se objem zkonzumovaného piva zvýší v meziročním srovnání o dvě procenta. Ještě v roce 2007 se však vypilo o šest procent více piva než v roce 2006.

Největší růst spotřeby letos zaznamená Asie, kde se vypije o osm procent více piva než loni. Asie se tak ne celkové spotřebě piva podílí z třiceti procent. Sedm z deseti litrů piva vypitého v Asii přitom zkonzumují Číňané.

Spotřeba piva letos poroste i v Latinské Americe, byť je n o jedno procento. V této oblasti je tahounem růstu Brazílie, která je čtvrtým největším producentem piva na světě. Loni rostl brazilský pivní trh o čtyři procenta ve srovnání s rokem 2007.

Ze své zprávy zveřejnila společnost Canadean jen dílčí informace. Celá zpráva je k dispozici za jeden tisíc britských liber.

Nejlepší čtyři země na světě

Kolik piva průměrně vypije každý obyvatel

2007

Česko - 162 litrů

Irsko - 128 litrů

Rakousko - 111 litrů

Německo - 110 litrů

2008

Česko - 161 litrů

Irsko - 120 litrů

Rakousko - 114 litrů

Německo - 109 litrů

2009

Česko - 160 litrů

Irsko- 110 litrů

Rakousko - 109 litrů

Německo - 107 litrů

Zdroj: Byznys Lidovky.cz

Zhruba o jednu korunu bude v některých hospodách od ledna dražší pivo. Pivovary - malé i velké - jako jeden muž shodně tvrdí, že chystané lednové zvýšení spotřební daně představuje pro ně tak citelný finanční dopad, jaký jinak než zdražením pro spotřebitele nebude možné kompenzovat.

Zdražení hned od ledna už oznámil například Pivovar Černá Hora. Další pivovary takticky váhají s označením konkrétního termínu, ale podle majitele Černé Hory Jiřího Fuska se bude muset už v lednu přidat řada dalších konkurentů.

Hlavně těch menších, kteří nemají v současném roce dramaticky klesající spotřeby dostatečné finanční rezervy.

"My od ledna budeme muset odvádět státu na dani měsíčně minimálně o 1,5 milionu víc než dosud. Nejde o nic jiného než cílenou likvidaci českého pivovarnictví," říká Fusek.

Spotřební daň se neměnila už jedenáct let a pivovarům by teď vzrostla na jednom hektolitru o 42 procent. To těžce nesou i velcí výrobci.

"Pokud dojde ke zvýšení spotřební daně, budeme ji muset pravděpodobně promítnout v plné výši do cen piva," potvrzuje mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Najznámejší pivný festival na svete – mníchovský Oktoberfest – má prívržencov aj v Košiciach. Stretli sa cez víkend.

V istom podniku sa rozhodli, že originálne pivo v litrákoch prenesú aj do metropoly východu. „Našim klientom čapujeme to isté pivo ako v Mníchove. Je to jantárové pivo Marzen, zreje od marca do októbra a má 13,7 stupňa,“ povedal prevádzkar Peter Škripko. Pivný festival robili prvýkrát. „Mal úspech. Podávali sme k pivu typické nemecké menu. Pečené prasiatka, klobásky.“ Štamgasti za litrové megapivo zaplatili 5 eur (150 Sk). V Mníchove zaň zaplatíte 8,50 eura (255 Sk).

Zdroj: Pluska.sk | Foto: Miro Vacula

Chuť kdysi věhlasného dvanáctistupňového preláta si nyní dokáže vybavit jen málokdo. Před půl stoletím pivovar převzali výrobci vína.

Mezi jednu z dominant pražských Nuslí lze bezesporu zařadit rozsáhlý areál bývalého pivovaru, který se rozkládá podél Botiče na prostranství mezi Křesomyslovou a Bělehradskou ulicí.

Při dnešním pohledu na chátrající soubor budov by se kolemjdoucímu ani nechtělo věřit, že zde v minulosti fungoval největší soukromý pivovar v Čechách. Jeho historie sahá až ke konci 17. století, ale největší rozmach zažil o téměř dvě stě let později.

Pivovar byl během své existence několikrát přestavován, takže znalci architektury zde naleznou barokní i klasicistní stavební prvky. Na své si přijdou především milovníci industriálních staveb. Poslední oprava proběhla před více než sedmdesáti lety.

Restaurace z Montrealu

Za první republiky stanul nuselský podnik na špičce českých průmyslových pivovarů. Příznivci zlatavého moku si pochutnávali na dvanáctistupňovém pivu Prelát a světlé výčepní Nuselské desítce. Nápoj se vyvážel do zahraničí, a to především na Východ. Pil se na Podkarpatské Rusi, v Polsku či v Rumunsku.

„Tatínek mi v dětství vyprávěl, že pivovarníci chladili preláta v Botiči. Z dospělosti si pamatuji výraznou chuť tohoto piva,“ vzpomíná s jistou nostalgií nuselský rodák Petr Janečka, který žije celý svůj život nedaleko bývalého pivovaru, u náměstí Bratří Synků.

Víno místo piva

Po řadě obchodních úspěchů čekala na provozovatele studená sprcha. V roce 1958 došlo k zestátnění pivovaru a už o dva roky později bylo pivo nahrazeno vínem. Areál převzaly vinařské závody.

Na konci sedmdesátých let minulého století se zdejší pivovarská zahrada proměnila v restauraci. A ne ledajakou! Česká restaurace ze světové výstavy EXPO 1967 v Montrealu byla po skončení akce demontována, převezena přes oceán a znovu postavena právě v areálu bývalého nuselského pivovaru. Na místě funguje dodnes.

Sláva Pražského sklepmistra

Nejznámějším vínem spojeným s Nuslemi byl Pražský sklepmistr. Bílé víno, které dosáhlo značné obliby, se netajilo orientací na nenáročné zákazníky, čemuž odpovídalo litrové balení a nízká cena.

Značku Sklepmistr si můžete dopřát i nyní dvacet let po listopadové revoluci. Na etiketě, která s drobnými obměnami vydržela dodnes, je skutečně tehdejší sklepmistr pan Josef Benda z nuselského závodu. Po vstupu Česka do Evropské unie, která zakazuje dávat do názvů místopisná označení, se víno přejmenovalo na Původní sklepmistr.

Chátrající objekt se dočká přeměny

Na přelomu tisíciletí projevili investoři zájem o celý komplex, ale nepochodili, neboť chtěli některé budovy zbourat. Část staveb byla před šesti lety prohlášena za kulturní památku, takže se zvýší nároky na jejich úpravy. To může případné další zájemce odradit.

Soubor budov nadále chátrá. V některých objektech sídlí nejrůznější provozovny, například pneuservis. Areál využívá několik firem také jako parkoviště pro svá auta.

Vinaři uvažují o tom, že přemění bývalý pivovar v polyfunkční areál, kam budou chodit hosté na nákupy i za občerstvením. Možná zde vznikne i několik bytů. Celý projekt by se měl začít realizovat zhruba do čtyř let.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Pražský deník.cz | Autor: Jan Puci

Existují pivní festivaly, kam se lidé chodí nepokrytě opít a zařádit si. Palestinský Oktoberfest ovšem do téhle skupiny určitě nespadá. Dostat se do podroušeného stavu v arabské vesnici Tajbe by bylo opravdu společensky dost nevhodné, i když ji obývají křesťané. Zkušený pivař však může ve vší slušnosti i tady postavit pořádný komínek prázdných kelímků, a to za poloviční cenu oproti vychvalovanému Oktoberfestu v bavorském Mnichově.

Stovky starých i mladých, mužů i žen, Palestinců i cizinců. Tak vypadá složení návštěvníků festivalu v malebné vesnici s několika kostely na Západním břehu Jordánu. Na první pohled nedělní pohoda. Jak ovšem vysvětluje organizátorka Maria Chúríová, tak jako všechno na Blízkém východě i Oktoberfest má politický náboj.

"Festival má ukázat, že jsme úplně normální lidé a že chceme dělat věci, jaké se dělají jinde ve světě. Bohužel jsme obklopeni izraelskou zdí a ilegálními židovskými osadami. Takže cizinci přijíždějí na festival sem za námi. A nejenže si mohou dát pivo, ale také kupují místní produkty jako med, olivový olej nebo vyšívané výrobky. To je pro nás opravdu velká ekonomická vzpruha. Vždyť v Tajbe je padesátiprocentní nezaměstnanost," vysvětlila.

Jenže lidé se sem přišli hlavně bavit - u živé hudby, s masem na tácku a s oroseným kelímkem v ruce. Ujít si to nenechal ani reportér, který do Palestiny přiletěl kvůli Oktoberfestu až zpoza Atlantiku: "Jsem novinář na volné noze, pracuji v americkém Michiganu. Když jsem se dozvěděl o palestinském Oktoberfestu, oslovil jsem ve státech několik velkých pivních magazínů, jestli by nechtěly reportáž. V Americe se totiž vůbec neví o tom, že se v Palestině vaří pivo, natož o tomhle festivalu. Okamžitě po tom tématu skočily a vyzvaly mě, abych jim napsal článek o palestinské pivní kultuře."

Nutno říci, že o pivovaru Tajbe se ve světě neví z celé řady důvodů. 14 zaměstnanců tu ročně vyrobí pouhých 6000 hektolitrů piva. Jak mi vysvětlil ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý, je to tak málo, že Tajbe spadá se svým výstavem spíš mezi minipivovary v restauracích než do průmyslové výroby piva. Paní Chúríová ale jménem rodinného podniku zmiňuje i jiná omezení.

"Máme problémy dostat naše výrobky do světa. Palestinci nesmějí vyvážet přes své vlastní přechody a přístavy, bez izraelských omezení a byrokracie. Když posíláme do ciziny zásilku piva, musíme se často i šestkrát vydat do izraelského přístavu Ašdod, než tamní úředníci povolí export palestinského zboží," přiblížila.

Přesto pivovar zaznamenal dva drobné úspěchy. Pivo s etiketou Tajbe už se vyrábí v Německu. A přímo z Palestiny se vyváží až do Japonska, i když je ho tak málo, že mi paní Chúríová ani nechce prozradit, s kolika basami nebo sudy mohou ve východní Asii počítat.

"Japonci chtějí ukázat solidaritu s Palestinci a trvají na tom, že budou naše pivo dovážet. My jsme jim říkali, jak je to složité, ale oni prostě chtějí podpořit palestinskou ekonomiku," řekla.

Americký reportér chce evidentně také pomoci, protože ho vidím stále častěji u pípy. Lépe řečeno u pohledné výčepní. Duch víkendové kratochvíle asi nakonec vystihl nejlépe.

"Pivo je od toho, aby spojovalo lidi. Je úžasné, že se američtí pivaři dozvědí o festivalu v Tajbe. Tady vidíme popíjet jeptišky, mezi nimi si hrají děti s cukrovou vatou. Většina cizinců takhle Palestinu vůbec nezná. V novinách jsou o ní úplně jiné věci. Je důležité, aby Američané, Češi, Britové nebo Australané věděli, že Palestinci jsou pořád tady. A že jsou schopni vyrobit tohle skvělé pivo," dodal novinář.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor a foto: Břetislav Tureček

Na konci německého pivního festivalu Oktoberfest se mnozí snaží zbavit opice nejen osvědčenými medikamenty, ale také čtením vtipné statistiky, kterou organizátoři každoročně vydávají.

A hned z prvních letošních čísel mnichovského Oktoberfestu je jasné, že oproti loňsku ubylo návštěvníků o pět procent (vloni šest milionů lidí, letos jen 5,7 milionů), ale piva se vypilo stejně (6,5 milionů litrů), takže konzumace na hlavu vzrostla.

Cena za litr piva vzrostla o šest procent na 8,60 eura. Cena nealko nápojů byla dokonce vyšší o deset procent.

Během festivalu zemřeli tři lidé, Australan, kterého přejel vlak, padesátiletý muž, který se zadusil vlastními zvratky, a Angličan, který se snažil močit z okna hotelu a nešťastně z něho vypadl.

Nechybí seznam ukradených věcí, mezi kterými je jedna dentální protéza, malý pes a toaster. Celkově je však odcizených či ztracených věcí méně než v předešlých letech. Vloni se ukradlo či ztratilo 4.400 osobních věcí, letos o 300 méně, z toho 1 250 kusů oblečení, 700 občanských průkazů a pasů, 420 peněženek, 320 mobilních telefonů a 75 fotoaparátů.

Prudce ale podle ředitelky festivalu Gabriele Weishäupl poklesl počet ukradených litrových pivních sklenic. Letos to bylo „jen“ 145.500 kusů, zatímco vloni 200 tisíc.

Na festivalu se také ztratilo 18 dětí, všechny však své rodiče nakonec našly.

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Čas.sk

Investici za deset miliónů korun realizuje společnost Lindr v Sadové na Královéhradecku.

Firma, podnikající v oblasti pivního chlazení, tu dokončuje novou výrobní halu, sklady a logistické centrum.

„I letos počítáme s meziročním růstem výroby a prodejů o zhruba 30 procent a výrobní kapacity už nestačí,“ uvedl obchodní ředitel Martin Hladík.

Podle jeho slov přístavba závodu vytvoří i několik nových pracovních míst. Společnost nyní zaměstnává celkem 40 lidí a produkce chladicích zařízení letos překročí hranici 10 tisíc kusů při předpokládaném obratu 150 miliónů korun.

Lindr vyrábí profesionální chladicí zařízení pro velké restaurace s kapacitou až 200 litrů, ale i malé stolní kontaktní chladiče piva pro rodinné party kapacitou 15 litrů vychlazeného piva za hodinu.

„Zařízení se hodí na všechny typy sudů a je schopné vychladit pivo za pouhé tři minuty,“ upřesňuje Hladík s tím, že právě u malých rodinných chlazení dosahuje firma růstu poptávky. Tento trend vysvětluje Jiří Čížek z obchodního oddělení firmy rostoucí životní úrovní, kdy po nastěhování do nového domu většinou dojde na bazén a pergolu s grilem, kde se pořádají party. A k nim patří dobře vychlazené pivo.

„Navíc jestliže ještě před několika lety bylo malé chlazení poměrně velkou investicí, dnes se dá kvalitní zařízení koupit i za šest tisíc korun,“ dodal Čížek. Podle jeho slov je také stále víc zákazníků mezi milovníky vína, jimž chladicí zařízení udržuje stabilní teplotu nápoje.

Zdroj: Právo.cz

Kdo není na Facebooku, jako by nebyl. Tohle rčení letos objevily také české pivovary. Malé, střední i velké. A nejde už jen o rozšířenou komunitní síť. Pivní reklamní spoty a další videa začali pivovarníci „sázet“ i na servery, jako je YouTube.

Masivní a drahou televizní reklamu tak zčásti začíná nahrazovat internet s cílovou skupinou mladších lidí.

Jen namátkou: Staropramen spustil nedávno ve své prezentaci mezi fanoušky na Facebooku pátrání po soudcích piva ukrytých po Praze, facebookoví fanoušci Heinekenu mohli soutěžit na internetu o nejvtipnější fotky a jejich popisky. Gambrinus využil mimo jiné na Facebooku svou promoakci „Věříme“ a zprostředkovává pivním a fotbalovým fandům komunikaci s oblíbenými sportovci. „Populární je i naše aplikace Pošli plzničku, ke které se už připojilo bezmála půl milionu uživatelů,“ pochvaluje si mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček. Na YouTube zas prezentuje svá videa různé kvality Gambrinus či menší průmyslový Pivovar Vyškov.

Zdroj: Česká média.cz | Autor: Miroslav Petr

Pivovarnictví na západním břehu Jordánu není jednoduchou cestou k velkým výdělkům. Velkou většinu obyvatel palestinských území tvoří abstinující muslimové. Dovoz surovin komplikují izraelská bezpečnostní opatření. Propagovat palestinské pivo zákazníkům v Izraeli také není jednoduché, píše britský Guardian.

Přesto pivovar Taybeh vyrábí každý měsíc tisíce lahví ležáku. Minulý víkend pořádal ve stejnojmenné vesnici na východ od Jeruzaléma každoroční Oktoberfest, který nalákal asi deset tisíc návštěvníků. Ve vesnici společně popíjeli zahraniční turisté i Palestinci a Izraelci.

Pivovar se zrodil v období optimismu, které následovalo po uzavření mírových dohod z Osla v polovině devadesátých let. Umírnění na obou stranách doufali, že desetiletí trvající konflikt se blíží ke konci.

Nadím Choury žil dlouhá léta v americkém Bostonu, kde se naučil vyrábět pivo v podmínkách malého pivovaru.

Jeho rodina ho v devadesátých letech nalákala zpátky domů a v roce 1994 investovala jeden a půl milionu dolarů do založení pivovaru.

Nealko jako pojistka

Žádná banka ani rozvojová organizace totiž na projekt nechtěla poskytnout půjčku. „Banky a nevládní organizace si myslely, že stavět na muslimském území pivovar je šílené," říká Choury. „Teď si ale myslím, že bylo štěstí, že jsme od nich nic nedostali," dodává.

Během druhé palestinské intifády na konci roku 2000 totiž produkce prakticky ustala. Pivovarníci museli propustit spoustu zaměstnanců, ale protože neměli žádné dluhy ani hypotéku, firma nezkrachovala. „Mnoho mých přátel přišlo o podniky, protože jim nemovitosti zabavila banka," vzpomíná Choury.

Nyní je alespoň na západním břehu bojů daleko méně a pivovar je v plném provozu. Kromě tří druhů ležáku vyrábí od léta i nealkoholické pivo Taybeh Halal, které chce pivovar prodávat mladým Palestincům.

Pivovar nepoužívá kromě vody žádné místní suroviny.Částečně jde o snahu rozšiřovat počty zákazníků, částečně má nový produkt zajistit odbyt v případě další eskalace násilí. „Pro případ, že se něco stane, dojde ke změně prostředí nebo politické situace," vysvětluje majitel pivovaru.

Vesnice Taybeh je převážně křesťanská, Chouryho rodina patří k řecké pravoslavné církvi. Počet palestinských křesťanů však klesá. Více lidí z vesnice nyní bydlí v americkém Michiganu než v Taybehu.

Křehké pivo na slunci

Pivo je překvapivě populární v Japonsku a vyrábí se také v Německu. Téměř všechny suroviny pocházejí ze zahraničí. Chmel dovážejí do Taybehu z Bavorska a České republiky, kvasnice z Londýna a sladový ječmen z Belgie a Francie. Majitel se chlubí, že to jsou společně s vodou jediné používané suroviny. „Většina masově produkovaného piva má v sobě tak deset různých chemikálií, hlavně kvůli zvýšení trvanlivosti. My se držíme Německého zákona čistoty piva z roku 1516 a používáme jen čtyři suroviny."

To ale přináší kvůli politické situaci další komplikace. I když je vesnice Taybeh jen několik minut jízdy od Jeruzaléma, dodávky piva musí projít checkpointem v Tarkumji u Hebronu, kam se dodávka dostane asi tak za dvě hodiny. Tam vojáci auta prohledávají a pivo se překládá na izraelská nákladní auta. Celý proces trvá několik hodin, během kterých stojí pivo na slunci, což může vzhledem k nepřítomnosti konzervačních látek vést k znehodnocení celé várky. „Moje pivo je dost křehké. Nemůžu si dovolit ho nechat sedět na sluníčku," říká Choury.

Sám má nejen americký pas, ale také Izraelem vydaný průkaz obyvatele západního břehu Jordánu. Proto musí mít ke vstupu do Jeruzaléma zvláštní povolení. To mu umožňuje vstoupit do města jen přes určený checkpoint, a to pouze pěšky. Nesmí tam zůstat přes noc a povolení musí obnovovat každý měsíc.

Pivovar dříve dovážel z Evropy i lahve, dodávky ale často měly ohromné zpoždění, a tak přešel na izraelské výrobky. Choury by chtěl vyvážet víc nealkoholického piva do arabského světa, naráží ale na velké množství překážek. Například Jordánci na ochranu svého pivovarnictví nasazují závratně vysoká dovozní cla. Podobné překážky obchodu rozdělují většinu arabských zemí.

Ekonomická situace se ale mírně zlepšuje na samotném západním břehu Jordánu. „Poptávka prudce vzrostla," říká majitel pivovaru. „Pokud se zlepšuje bezpečnost a přichází prosperita, lidé více slaví," dodává. Jeho čtyřiadvacetiletá dcera Madíz je ve vedení rodinného podniku a jednoho dne má celý pivovar převzít.

„Lidé nevěří, že něco jako pivo Taybeh se v Palestině vyrábí," říká podnikatel. „Ve zprávách vidí jen násilí, bomby a povstání. Snažíme se to změnit a ukázat světu, že dokážeme žít se svými sousedy v míru. Jsme lidské bytosti a máme právo si užívat života. Bojů už bylo dost a dost."

Zdroj: Týden.cz

Správný hospodský by měl každý den po skončení čepování propláchnout pivní vedení. Na tom se shodují pracovníci firem sanitujících pivní vedení. Včera se v Plzeňském Prazdroji uskutečnilo jejich setkání.

Sanitaci, která se skládá z důkladného vymytí a dezinfekce, by pak podle odborníků mělo sanitační zařízení absolvovat maximálně jednou za čtrnáct dní. „Ne všechny hospody v Plzni to ale dodržují. Některé to nechávají i déle než měsíc. Ale na druhou stranu jsou i podniky, kde na to hodně dbají a chodíme k nim každý týden,“ říká Martin Borowski, který se sanitaci věnuje.

Na to, zda jsou či nejsou pivní trubky zanesené nečistotami, má vliv i délka vedení. „Samotné čištění trvá dvacet minut. Používá se k němu dvouprocentní chemický roztok. Po skončení se samozřejmě zařízení musí důkladně propláchnout vodou,“ vysvětluje další ze sanitačních techniků Jiří Fišer.

Pokud se pravidelná údržba neprovádí, na pivu je to hodně znát. „Nevytvoří se na něm pořádná pěna a chuť má dozvuky, které k ní v žádném případě nepatří,“ dodává Fišer.

Kromě sanitace je pro správné podávání piva důležité také načepování. To by měl výčepní provádět po skle, kdy je sklenice nakloněna pod úhlem 45 stupňů. Načepované pivo ve skle by mělo mít teplotu sedm stupňů Celsia. „Skladovat by se mělo v teplotě od osmi do patnácti stupňů Celsia. U piva tankového, o které se musí více pečovat, je to pak maximálně do deseti stupňů Celsia,“ sděluje Jan Krátký z Plzeňského Prazdroje, který má na starosti kvalitu čepování piva v hospodách.

Péče o zlatavý mok se podle něho v poslední době v hospodách znatelně vylepšila. „Pomohla tomu i různá školení a také zvyšující se konkurence mezi hostinci. Když si někdo dá někde pivo, které není dobré, má spoustu možností, kam jinam jít,“ dodává Krátký.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

Navýšení spotřební daně u alkoholu, plánované od příštího roku, může přinést Kácovskému pivovaru podle slov jeho ředitele Davida Hořejšího velké ekonomické problémy.

„Zvažujeme zdražení piva hned od ledna příštího roku. O kolik přesně, to zatím nevíme. V současnosti pracujeme na finanční analýze,“ informoval ředitel Hořejší. Pivovar se ale bude, podle jeho vyjádření, snažit ceny kácovského piva Hubertus navýšit jenom o minimum, aby tolik nezatížili konečného spotřebitele.

Zvýšení daně se údajně dotkne nejvíce právě malých pivovarů. A to hlavně těch, které mají dlouhodobé smlouvy s různými řetězci a nebudou tedy moci přiměřeně zvýšit stávající ceny.

Také někteří kutnohorští hostinští už nyní avizují zvýšení cen zlatavého moku, odlivu svých zákazníků v důsledku nárůstu cen piva se ale příliš neobávají.

„Schválení balíčku úsporných opatření včetně navýšení spotřební daně považuji za rozumné a potřebné. Cena piva pro naše zákazníky není prioritou. Chodí k nám proto, že se u nás cítí dobře a chutná jim,“ uvedl jednatel společnosti Dačický Pavel Cikner. Hostů podle jeho slov Pivnici Dačický neubude, ani když se cena piva zvýší.

Úbytku zákazníků se neobává ani hostinský z restaurace U Zlatého lva Bedřich Vágner. „Jestliže zvýší ceny pivovar, budeme nuceni je zvýšit i my. Hostů ale bude pořád stejně,“ myslí si Vágner.

Místo točeného si koupí lahvové

Od roku 1993 točí pivo v hostinci U České koruny majitelka Andrea Neslingerová. Dačického desítku tehdy prodávala za čtyři koruny. „O zvyšování spotřební daně za alkohol a cigarety vím, ale ceny piva ani tvrdého alkoholu neplánuji zvyšovat. Vždyť cena za pivo v dnešní době už je i tak velmi vysoká,“ konstatovala Neslingerová.

Koneční konzumenti mají o cenách piva jasno. „Jestli v restauracích bude pivo drahé, raději si domů koupím lahvové,“ prozradil Michal Kubát z Kutné Hory. Jiné řešení by v případě vysoké ceny piva zvolil Karel Pompl ze Šestajovic. „Dal bych si klidně i pivo za třicet korun, ale nebylo by jich už tolik, třeba pouze dvě,“ uvedl.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Kutnohorský deník.cz | Autorka: Irena Brandejská