Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Guinness má ďalšiu megareklamu

[pondělí, 4. srpen 2008]

Jeden z najznámejších pivovarov na svete Guinness predstavil ďalšiu megalomanskú reklamu zo série kultových spotov. Tentokrát sa na 4-pintový pohár Guinness-u premenil mrakodrap.

V najnovšej reklame pivovaru Guinness si zahralo viac ako 900 ľudí. Ich úlohou bolo zapínať a vypínať svetlá, tak aby vytvorili z mrakodrapu najväčší 4-pintový pohár čierneho moku na svete.

Rovnako ako v prípade pol miliardovej reklamy Guinnessu, o ktorej sme informovali v novembri minulého roka, aj tento spot pripravila reklamná agentúra BBDO.

Minútový televízny spot, ktorý začína tým, že do budovy mrakodrapu vbehne naraz niekoľko stoviek ľudí, pokračuje vizuálne pôsobivým divadlom, až napokon hra zhasínajúcich svetiel vytvorí najväčší 4-pintový pohár Guinness-u na svete. Spočiatku nekoordinované zhasínanie a zapínanie svetiel účinkujúcimi končí po krátkej chvíli svetelným divadlom na vrchole mrakodrapu, ktoré pripomína pohár práve načapovaného piva.

Rozpočet poslednej reklamy firmy Guinness dosiahol úroveň takmer pol miliardy slovenských korún. Televízny spot, ktorý sa zapísal do histórie ako najdrahší spot všetkých čias zobrazuje padajúce dominové kocky. Tie sú interpretované rôznymi tvarmi a predmetmi. Medzi inými aj padajúcimi knihami, vrecami, pneumatikami, či dokonca autami. Aj v tomto prípade patrí záver televíznej reklamy ikone írskeho piva, ktorou je 4-pintový pohár Guinness-u.

Tmavočierny mok, ktorý preslávil Írsko, ale aj samotných Írov musí však najnovšie čeliť internetovým videám. Prostredníctvom najznámejších video-portálov sa totiž rozšírilo virálne video, ktoré zobrazuje ženu pri sexe, pričom na jej chrbte je fľaška piva Guinness. Napriek tomu, že nie je možné vidieť žiadne podrobnejšie detaily, verejnosť tento spot odsúdila. Jej charakter je totiž príliš sexistický čo umocňuje trojica chlapov, ktorí pri sexe zdieľajú okrem rovnakej ženy, aj rovnakú fľašu piva Guinness. V závere spotu je uvedený slogan: Daj si pivo s kamarátom. … alebo s dvomi.

Spoločnosť Guinness sa od poslednej virálnej reklamy dištancovala, aj keď nie je vylúčené, že dala tichý súhlas na jej publikovanie. Takáto forma prezentácie a propagácie značky pritom nie je vo svete internetu ničím novým, ani výnimočným. Charakter medzinárodnej počítačovej siete je pre virálny typ marketingu a reklamy ako voda na mlyn.

O takomto tichom súhlase sa hovorí aj v prípade automobilky Volkswagen, ktorej reklama na Polo sa objavila len na internete. Aj tento spot sa v prostredí nových komunikačných foriem stal tzv. virálnym, respektíve vírovým. Koniec koncov aj negatívna publicita môže zvýšiť povedomie o značke. V zlom, avšak oveľa častejšie v tom dobrom slova zmysle.

Zdroj: Marketér.sk


Strategie vaření piva v Německu

[sobota, 2. srpen 2008]

Ještě po více než patnácti letech od opětovného sjednocení existují značné strukturální a hospodářské rozdíly mezi západním a východním Německem. Plynule se rozvíjejí jednotlivé hospodářské sféry, jako je například potravinářský průmysl s odvětvím vaření piva. I v nových spolkových zemích se dynamicky a úspěšně uplatňují podniky v konkurenčním prostředí. Německý trh s pivem čelí vysokému konkurenčnímu tlaku během silných strukturálních změn. Nově vznikají pouze pivovary s potřebným finančním a manažerským vybavením, které mají naději na přežití. Mezi pivovary západního a východního Německa byly zjištěny značné podobnosti, ale i rozdíly z hlediska uplatnění strategického managementu. Podobnosti se vyskytují v oblasti uvádění obchodních značek na trh a při závádění inovací. Největší rozdíly existují co se týče protfolia výrobků, stupně internacionalizace, distribučních kanálů, zabezpečení marketingu, cenové politiky, výrobních nákladů, produktivity a podnikových úspěchů. Hlavní a převažující rozdíly mezi pivovary v západním a východním Německu jsou ve strategickém managementu. Rozdíly jsou vysvětlovány jak různým podnikovým prostředím, regionálními spotřebitelskými preferencemi a socioekonomickými podmínkami, ale i nízkými příjmy ve východním Německu. V důsledku okolností, které ovlivňují produkci pivovarů z východního Německa a kde dochází k jejich uplatnění na trhu s pivem je nutné zajistit odbyt na celém východoněmeckém trhu. Ukázalo se, že východoněmecké pivovary mají některé další konkurenční výhody proti západoněmeckým výrobcům. To se týká především oblasti kapacity, nákladů na jeden hektolitr, výstavu piva, nárůstu odbytu a ziskovosti jednotlivých značek. V protikladu k tomu disponují západoněmecké pivovary některými významnějšími značkami. Východoněmecké pivovary se lépe uplatňují v konkurenčních prostředí společného trhu. Západoněmecké pivovary vykazují vyšší zisky v prémiové části trhu. Nadále se může, díky rozšíření Evropské unie směrem na východ, očekávat mnohokrát zmiňovaný vývoj prodeje do některých východoevropských zemí. Vývoz východoněmeckých pivovarů se bude v budoucnu zvyšovat. Celkem vzato by mohly být v průběžném hodnocení pivovary z východního Německa úspěšnější než pivovary západoněmecké.

Uvedené výsledky ukazují, že u východoněmeckých pivovarů byla nalezena správná strategie zohledňující zvláštnosti jejich trhů. Pro všechny německé pivovary zůstává hlavní výzvou porozumění německému trhu a jeho budoucímu vývoji.

Zdroj: Agronavigátor.cz


Náchodský Primátor, trutnovský Krakonoš pardubický Pernštejn, Polička - všechny tyto východočeské pivovary hlásí za první pololetí nižší výstav piva. Odůvodňují to hlavně počasím. Do začátku prázdnin prý bylo chladněji a lidé neměli takovou žízeň.

Kdyby počasí, které v současnosti v Česku panuje, vydrželo celé léto, východočeské pivovary by prý ztrátu z prvního pololetí rychle dohnaly. Horko a žízeň totiž ovlivňují produkci pivovarů nejvíc. Roli však hrají i další vlivy. „Množství vyrobeného a vypitého piva mohl na začátku roku ovlivnit nedostatek peněz. A také ze strany pivovarů obchodní důvody, dohody či nedohody s obchodními řetězci. Ale za klíčové považuji peníze a počasí, které nebylo v posledních třech měsících ideální,“ uvedl ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý.

Piva Primátor letos v Náchodě uvařili 63 900 hektolitrů, vloni 64 600 hektolitrů, to znamená, že letos jen o jedno procento méně. Na tom, že pokles byl mírný, se však podílel úspěšný export, v němž pivovar zaznamenal více než třicetiprocentní nárůst. „Pomohl nám velký kontrakt ve Švédsku. Standardní partnery máme v Anglii, Rusku, na Slovensku, v Polsku i v Německu,“ sdělil ředitel pivovaru.

O něco nižší odbyt při obdobné produkci udává i výrobce trutnovského piva Krakonoš, který vloni vystavil 92 tisíc hektolitrů piva.

26 tisíci hektolitry uvařeného piva za půl roku se může pochlubit menší pivovar v Broumově, kde vaří pivo Opat. Zůstává tak na úrovni loňska, vedle tradičního vývozu do Polska se jim povedl také kontrakt s Rusy ze Sankt-Petěrburgu. „Co nejvíc ovlivňuje zájem o pití našeho piva? U malých pivovarů, jako je náš, rozhoduje o úspěchu na trhu boj s giganty,“ míní ředitel broumovského pivovaru Jaroslav Nosek, který přiznal, že zdražit pivo si může dovolit až v případě, že ho zdraží velké pivovary.

O šest tisíc hektolitrů piva méně uvařil letos pardubický Pernštejn. „Výsledky prvních šesti měsíců, které byly o 12,8 procenta nižší než v loňském srovnatelném období, ovlivnilo zejména počasí. Prodej piva vždycky závisí zejména na něm a taky vždycky trvá, než se prodej nastartuje. Současné výsledky již přesahují ty loňské,“ řekl vedoucí marketingu pardubického pivovaru Václav Moravec.

Pardubický pivovar letos do konce června vyrobil bezmála 44 tisíc hektolitrů piva, v minulém období to bylo přes 50 tisíc hektolitrů. Vývoz se na produkci piva podílel zhruba 17 tisíci hektolitry. Výsadním exportním státem bylo tradičně Německo, kde pravidelně dominuje lahvové pivo.

O devět procent méně piva než vloni vyrobili letos v Poličce. Konkrétní výsledky zatím vedení pivovaru prozradit nechce. Rovněž vedení hlineckého pivovaru výsledky za první pololetí sdělit odmítlo.

Podle Českého svazu pivovarů a sladoven musí pivovary zdražit pivo nejdéle do konce roku, neboť cena sladovnického ječmene kvůli celoevropské poptávce poroste. Slad přitom tvoří čtvrtinu nákladů na výrobu piva. O kolik však pivo zdraží, pivovarníci prozradit nechtějí. „Další vývoj bude záviset na pohybu vstupních cen surovin, energií a pohonných hmot,“ uvedl Moravec.

Zdroj: MF Dnes.cz


K horkému létu a slunečnému počasí patří neodmyslitelně, a to nejen pro pány, sklenice studeného oroseného piva. Asi každý již slyšel o blahodárném účinku piva a pivních kvasnic na lidský organismus. Zatímco u piva – coby alkoholického nápoje je třeba dbát na přiměřené množství, pivní kvasnice mají nezastupitelnou funkci v oblasti zdravé výživy ideálně při každodenním použití.

Často zodpovídám dotazy týkající se historie využití pivovarských kvasnic v léčitelství, ale i při výrobě známého pěnivého moku - piva. Stoupající počet těchto nebo podobných dotazů je ovlivněn současným celosvětovým trendem vnímajícím návrat k přírodě, přírodním potravinám, či chcete-li potravním doplňkům jako jedné z cest vedoucích k potlačení různých civilizačních faktorů, které negativně působí na náš život. Strava ovlivňuje naše zdraví, aktivitu, ale i proces stárnutí.

kvaseni.jpgPivovarské kvasnice - vedlejší produkt získaný při výrobě piva se již ve starověku doporučovaly při léčbě hypovitaminóz, jaterních obtíží, furunkulóze, kožních problémech, cukrovce a anémii. Protože dříve nebyla známa možnost jejich dlouhodobého uchování byly léčivé účinky kvasnic dostupné pouze těm, kteří žili v blízkosti pivovarů. I přesto dosáhly pivovarské kvasnice širokého uznání a byly zmiňovány v mnoha lékařských knihách. V pozdější době se jen potvrdily významné léčebné účinky kvasnic při různých onemocněních zevních i vnitřních, a byly proto v lékařství často předepisovány. Byly úspěšně používány nejen jako lék, ale i jako důležitý doplněk potravy u všech stavů provázených známkami nedostatku některých biologicky důležitých látek následkem nevhodné stravy, nebo podvýživy.

Pivovarské kvasnice jsou také ideální k rychlé obnově sil po operacích, některých chorobách, zvýšené tělesné a duševní zátěži a v neposlední řadě i sportovní činnosti. Jsou též jedním z nejbohatších zdrojů organického železa. Považují se za zázračný produkt přírody a svou pověst v každém směru potvrzují. Obsahují řadu esenciálních aminokyselin, nenasycených mastných kyselin, fosfatidy a steroly, glycidy, enzymy a další biologicky aktivní látky (biotin, protianemický faktor...). Jsou vynikajícím zdrojem minerálních látek (Ca, P, K, Mg, Na), stopových prvků (Fe, I, Cu, Zn, Mn, atd.) a vitaminů, především skupiny B. Minerály si výborně rozumějí s vitaminy a jejich účinek na náš organizmus je na jejich spojení přímo závislý. Minerály jsou stavebním materiálem kostí, zubů, svalů, krve a nervových buněk. Jsou nutné pro činnost svalů, trávení a metabolismus.

Před několika desítkami let byla z pivních kvasnic izolována nová látka, která byla na základě svých pozitivních vlastností zařazena do skupiny vitaminů B a označena jako vitamin B15 s pojmenováním kyselina pangamová. Jedná se o látku, která má velmi příznivý vliv na hojení zánětu jater, především stavu po infekční žloutence a na jaterní cirhózy, zvláště u osob s nadměrnou konzumací alkoholu. Právě od ní je například odvozen název tradičního výrobku PANGAMIN, který dnes můžete volně zakoupit v lékárnách v tabletové formě.

Takže ať už holdujete pivnímu moku či nikoliv, dopřejte každý den sobě a svým dětem „všední zázrak“ - pivní kvasnice, třeba právě ve formě farmaceuticky zpracovaného PANGAMINu, který se v lékárnách prodává také obohacený o ušlechtilé mikroorganismy pod názvem PANGAMIN BIFI nebo o oleje ze semen pupalky dvouleté (PANGAMIN BIFI PLUS).

Zdroj: Info z města.cz | Autor: MUDr. Jan Boženský


Na více než 140 hektolitrech piva od sedmi českých pivovarů si během uplynulého víkendu pochutnalo přes tři tisíce návštěvníků 14. pivních slavností v Nečtinech na severním Plzeňsku.

„Sobotní zábavu nepřekazil ani přívalový déšť, který slavnosti kolem třičtvrtě na pět zhruba na hodinu přerušil,“ pochvaloval si pořadatel Jiří Kazda. Jako každý rok i letos soutěžili muži o titul pivního krále a ženy o titul pivní královny. Třetinku Budvaru nejrychleji vypila nejstarší ze soutěžících žen Jana Vydrová ze Střížovic, a to za neuvěřitelné 4,76 sekundy. Na pomyslný trůn pivního krále usedl Jan Mašek, když půllitr budějovického piva do sebe obrátil za 3,30 sekundy. Kromě tradičních pivních soutěží změřili svůj apetit i jedlíci párků. Tisíc korun si ze soutěže odnesl Miroslav Honzík z Konstantinových Lázní. Jako jediný z pětice závodníků zvládnul v sedmiminutovém limitu spolykat dvacet nožiček párků. Ty ho asi úplně nezasytily, protože ještě půl hodiny po skončení soutěže dojídal párky od svých soupeřů.

Největší zájem vyvolal v sobotu moravský silák Zdeněk Knedla, řečený Železný Zekon. Svými siláckými kousky a vtipnými průpovídkami si během hodinového vystoupení získal dospělé i děti. Vyučený kovář a uhlíř z Bystřice pod Hostýnem si během úvodní rozcvičky otočil železnou tyč kolem krku, další vytvaroval přes hlavu nebo ohnul kopí zapřené o vlastní krk. Nejmladší diváci obdivně koukali, když silák přetrhl vejpůl tlustý výtisk Zlatých stránek, přestože většina z nich netušila, co to vlastně je.

„Hlavně nebrzděte nebo tu bude krve jako z vola. To už jsem zažil na srazu trabantistů, kde jsem tahal šedesátileté babisko v trábošku a vona zabrzdila, protože v životě tak rychle nejela,“ varoval se smíchem děti a dospělé, když je tahal na vozíku, který měl připnutý k ušnímu boltci.

Zdroj: MF Dnes.cz


Pivo se zdražovat bude

[sobota, 2. srpen 2008]

Pivo se zdražovat bude, uvedli zástupci vybraných pivovarů. Růst cen surovin i ostatních vstupů při výrobě piva napovídá, že dříve nebo později se tím všichni výrobci piva budou muset zabývat.

"U nás dosud nebylo o zdražení rozhodnuto," řekl Josef Vejlupek, mluvčí společnosti Drinks Union z Ústí nad Labem, která zastřešuje pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a v Kutné Hoře. Společnost vyrábí piva Zlatopramen, Březňák, Louny, Dačický, Lorec, Jarošov a Pivrnec.

Od 21. července je dražší pivo z uherskobrodského pivovaru Janáček. Podle obchodního zástupce Štěpána Kučíka došlo ke zvýšení cen v průměru o 30 haléřů na 0,5 litru sudového piva.

"Do budoucna se zdražování zcela určitě nevyhneme, protože ceny surovin, energii, pohonných hmot, obalů, služeb i všech dalších vstupů rostou. V tuto chvíli vám ale nemohu sdělit, kdy a o kolik," informoval Petr Samec, mluvčí Českobudějovického Budvaru.

"Zdražení piva připravujeme na konec letošního podzimu. Cena vratislavického piva naposledy vzrostla loni v listopadu, a to o padesátník za půllitr," informoval Jaroslav Toman, ředitel obchodního oddělení Pivovaru Hols ve Vratislavicích nad Nisou.

Zdroj: Regiony24.cz


Velká pivní mapa 100 zemí

[sobota, 2. srpen 2008]

Pivo zase zdraží! Alespoň tím straší svaz pivovarů a sladoven. Bude to na podzim o padesátník, možná o korunu.

Už teď si ale pivaři stýskají, kolik stojí jejich pivečko v oblíbené hospůdce. Blesk se tedy rozhodl přinést velkou cenovou pivní mapu světa. Uznejte, mohlo by to být s cenou oblíbeného moku sice mnohem lepší jako například v Severní Koreji. Ale zase – dovedete si představit, že byste chodili na pár kousků po dvou stovkách jako v Norsku?

I když kvůli vysokým cenám ječmene a zdražování energií pivo na podzim pravděpodobně o padesátník zdraží, Češi ho pít nepřestanou. "Nemyslím, že by pivaři kvůli tomu vypili méně, nebo dokonce přešli na levnější značky," soudí Jan Záhorka z Agrární komory.

V poslední době jsou sice hypermarkety zaplaveny levnými lahváči, o nichž se pivaři vyjadřují s despektem, hostů v hospůdkách ale neubylo. "To by pivo muselo být o pět korun dražší, aby to mělo vliv na spotřebu. Navíc zdražování bude celoplošné, takže se dotkne i levných piv," říká předseda přátel piva Tomáš Erlich.

Češi zkrátka milují své pivo v hospodě, což dokazují i evropské průzkumy. Podle toho, který udělal SABMiller Češi nejméně ze všech pijí »tekutý chléb« doma. Přednost pivu na gauči totiž dává jen 55 procent, zatímco třeba v Německu, Dánsku a Polsku to je více než 90 procent pivařů.


EVROPA

Albánie 19,60 Kč (0,85 €)

Belgie 40,30 Kč (1,75 €)

Bělorusko 18,40 Kč (0,8 €)

Bosna a Hercegovina 26 Kč (1,13 €)

Británie 75,60 Kč (3,33 €)

Bulharsko 22,30 Kč (0,97 €)

Česká rep. 27,80 Kč (1,21 €)

Dánsko 114,31 Kč (4,97 €)

Estonsko 40,25 Kč (1,75 €)

Finsko 99,10 Kč (4,31 €)

Francie 130 Kč (5,65 €)

Chorvatsko 40,20 Kč (1,74 €)

Island 140,70 Kč (6,12 €)

Irsko 100,70 Kč (4,38 €)

Itálie 103,73 Kč (4,51 €)

Kypr 61,20 Kč (2,66 €)

Lucembursko 63,90 Kč (2,78 €)

Maďarsko 36,80 Kč (1,6 €)

Malta 66,70 Kč (2,9 €)

Monako 94,50 Kč (4,11 €)

Německo 63,90 Kč (2,78 €)

Nizozemsko 67,40 Kč (2,93 €)

Norsko 172,30 Kč (7,49 €)

Polsko 33,12 Kč (1,44 €)

Portugalsko 38,90 Kč (1,69 €)

Rakousko 73,60 Kč (3,2 €)

Rumunsko 20,90 Kč (0,91 €)

Rusko 41,20 Kč (1,79 €)

Řecko 92 Kč (4 €)

Slovensko 21,40 Kč (0,93 €)

Slovinsko 42,30 Kč (1,84 €)

Srbsko 30,80 Kč (1,34 €)

Španělsko 58,90 Kč (2,56 €)

Švédsko 111,80 Kč (4,86 €)

Švýcarsko 88,10 Kč (3,83 €)

Ukrajina 20,47 Kč (0,89 €)

Turecko 54,51 Kč (2,37 €)

ASIE

Afghánistán 38,40 Kč (1,67 €)

Arménie 29,40 Kč (1,28 €)

Azerbajdžán 47,80 Kč (2,08 €)

Čína 38,60 Kč (1,68 €)

Filipíny 15,60 Kč (0,68 €)

Hongkong 77,30 Kč (3,36 €)

Indie 26,50 Kč (1,15 €)

Indonésie 40 Kč (1,74 €)

Izrael 89,20 Kč (3,88 €)

Irán 92,90 Kč (4,04 €)

Japonsko 86 Kč (3,74 €)

Jemen 104,40 Kč (4,54 €)

Jižní Korea 45,30 Kč (1,97 €)

Jordánsko 59,10 Kč (2,57 €)

Kambodža 21,20 Kč (0,92 €)

Katar 109 Kč (4,74 €)

Kazachstán 50,80 Kč (2,21 €)

Kuvajt 111,30 Kč (4,84 €)

Libanon 45,80 Kč (1,99 €)

Malajsie 81,90 Kč (3,56 €)

Maledivy 24,60 Kč (1,07 €)

Mongolsko 16,60 Kč (0,72 €)

Nepál 31,50 Kč (1,37 €)

Pákistán 82,60 Kč (3,59 €)

Saúdská Arábie 56,40 Kč (2,45 €)

Severní Korea 9,20 Kč (0,4 €)

Spojené arabské emiráty 107,60 Kč (4,68 €)

Srí Lanka 27,40 Kč (1,19 €)

Thajsko 42,09 Kč (1,83 €)

Tchajwan 91,80 Kč (3,99 €)

Vietnam 18,90 Kč (0,82 €)

AFRIKA

Angola 40 Kč (1,74 €)

Egypt 37,70 Kč (1,64 €)

Etiopie 46,50 Kč (2.02 €)

Ghana 11,73 Kč (0,51 €)

Gambie 32 Kč (1,39 €)

JAR 28,50 Kč (1,24 €)

Keňa 28,50 Kč (1,24 €)

Kongo 71,80 Kč (3,12 €)

Libye 91,10 Kč (3,96 €)

Mali 34,50 Kč (1,5 €)

Maroko 42,80 Kč (1,86 €)

Mauricius 26,20 Kč (1,14 €)

Namibie 21,60 Kč (0,94 €)

Nigérie 34,30 Kč (1,49 €)

Senegal 28,10 Kč (1,22 €)

Seychely 92 Kč (4 €)

Somálsko 51,50 Kč (2,24 €)

Tanzánie 22,80 Kč (0,99 €)

Tunisko 70,60 Kč (3,07 €)

Zimbabwe 51,10 Kč (2,22 €)

JIŽNÍ A STŘ. AMERIKA

Argentina 21,80 Kč (0,95 €)

Bahamy 83,03 Kč (3,61 €)

Barbados 39,10 Kč (1,7 €)

Bolívie 21,85 Kč (0,95 €)

Brazílie 26,91 Kč (1,17 €)

Dominikánská rep. 37 Kč (1,61 €)

Guyana 42,10 Kč (1,83 €)

Guatemala 32,90 Kč (1,43 €)

Honduras 14,30 Kč (0,62 €)

Chile 41,60 Kč (1,81 €)

Jamajka 42,80 Kč (1,86 €)

Kajmanské ostr. 43,90 Kč (1,91 €)

Kolumbie 21,60 Kč (0,94 €)

Kostarika 23 Kč (1 €)

Kuba 26,20 Kč (1,14 €)

Nikaragua 13,60 Kč (0,59 €)

Peru 26,90 Kč (1,17 €)

Uruguay 22,10 Kč (0,96 €)

Venezuela 35,70 Kč (1,55 €)

AUSTRÁLIE

Austrálie 81,70 Kč (3,55 €)

Fidži 43 Kč (1,87 €)

Nový Zéland 69,50 Kč (3,02 €)

SEVERNÍ AMERIKA

Kanada 75 Kč (3,26 €)

Mexiko 21,20 Kč (0,92 €)

USA 56,40 Kč (2,45 €)


Zdroj: Blesk.cz


Nealkoholické pivo zvyšuje prodané objemy

[čtvrtek, 31. červenec 2008]

Nealkoholické pivo bylo dlouho podceňovaným nápojem. V poslední době už se ale prodává v takovém množství, že se do hostinců a restaurací dodává i v sudech.

„Jeho prodej dlouhá léta stagnoval na úrovni kolem jedenácti tisíc hektolitrů ročně,“ přiblížil nedávnou minulost za Budějovický Budvar, n. p., tiskový mluvčí Petr Samec. Letos už ve známém pivovaru očekávají výstav 24 500 hektolitrů.

Zlom nastal podle Samce v roce 2006, kdy prudce vzrostla poptávka. „Hlavní souvislost vidíme ve změně silničního zákona,“ míní Samec.

Potvrzují to i ve druhém českobudějovickém pivovaru. „Skokový nárůst jsme zaznamenali v roce 2006, kdy začal platit nový silniční zákon. Meziroční nárůst prodejů byl tehdy osmnáct procent,“ uvedla Dana Machová z Budějovického měšťanského pivovaru, a. s.

V Česku bylo poprvé nealkoholické pivo PITO uvařeno v polovině 70. let 20. století právě v Budějovickém měšťanském pivovaru (BMP) technologií přerušení kvašení, která je nejblíže výrobě klasického piva. Prodej nealkoholického piva roste v posledních letech v BMP o pět procent ročně.

Podle hostinských i pivovarníků zákazníci volí nealkoholické pivo jako náhradu klasických nealkoholických nápojů.

Roli při zvýšení poptávky ale hrály i dlouhodobé změny životního stylu a také fakt, že nealkoholické pivo postupně získalo na kvalitě a hlavně na senzorických vlastnostech. Chuť nealkoholického piva se dnes velmi blíží pivu normálnímu.

„Když si mám vybrat mezi nealkoholickým pivem a nějakou limonádou, beru raději pivo. Dřív to byla i nejlevnější varianta, hned po sodovce,“ říká profesionální řidič Kamil Janák z Českých Budějovic. „Bohužel, v poslední době, jako by si toho v hospodách všimli, podražilo i nealko,“ lehce si posteskl profesio〜nál za volantem.

Také sudy

V roce 2008 prodá například Budějovický Budvar, n. p., za prvních sedm měsíců roku asi 15 000 hl (bez 3 posledních červencových dnů). To je o 18 procent více než za prvních sedm měsíců roku 2007.

„Pokud porovnáme jen červenec, letos prodáme o třicet osm procent nealkoholického piva více než v červenci minulého roku,“ zdůraznil mluvčí Budvaru Petr Samec.

Zvýšený prodej nealko piva však hospodaření pivovaru jen doplňuje a není to v Budvaru na úkor ostatních druhů piva. Celkový objem nealko piva na produkci tvoří podle Samce jen asi 1,7% a do celkových čísel pivovaru se tedy zvýšený prodej promítá jen nepatrně, i když k nim samozřejmě přispívá.

„Díky zájmu zákazníků jsme letos v dubnu zahájili dodávky nealko piva v sudech do vybraných restaurací,“ připomněl mluvčí Budvaru například závoz do známého podniku Masné krámy.

Přes nárůsty prodeje nealkoholického piva však zůstává hlavní část veřejnosti věrná pivu, a to i mnozí účastníci silničního provozu. Například v restauraci, která patří do areálu Památníku Jana Žižky z Trocnova, si sice řidiči dopřejí raději nealko pivo než „jedno malé“, ale cyklisté „skousnou“ i výživnější variantu pěnivého moku. „Cyklisté, ti si jedno dají, desítku jo, aby jim nešla do hlavy a aby mohli šlapat,“ říká s úsměvem nájemce Miloslav Hruška.

A kdo se nechce na druhou stranu znát k pivu vůbec, má dnes na trhu nepřeberné množství dalších nápojů. Jejich producenti se snaží vyjít vstříc zákazníkům i v nynějším horku.

K větším výrobcům nealko nápojů na Českobudějovicku patří například společnost HBSW z Byňova u Nových Hradů.

„Hlavní sezona probíhá zhruba od dubna do září, kdy společnost realizuje přibližně dvě třetiny celoročních prodejů. Díky moderním technologiím a dobře organizované distribuci nehrají případné letní výkyvy počasí žádnou mimořádnou roli,“ uvedl na adresu nárazové poptávky Michal Donath, mediální zástupce HBSW.

Podle lékařů by měl příjem tekutin u dospělého člověka v současných vedrech činit nejméně dva až tři litry denně.


Zdroj: Denik.cz


Fotbalové pivo, které zkyslo

[středa, 30. červenec 2008]

Prvním kolem o víkendu startuje nový ročník fotbalové ligy. Kolik kol asi bude trvat, než se opět dostane na přetřes rasismus na stadionech a násilí v jejich okolí?

Společnosti Plzeňský Prazdroj, která vyrábí pivo Gambrinus, to nevadí – fotbal je stále dobrý byznys. A tak Prazdroj podepsal s fotbalovým svazem sponzorskou smlouvu na dalších šest let. Proč ne. Pozoruhodná je ale snaha pivovaru motivovat kluby finančními bonusy, pokud budou "sekat latinu“.

"Chceme více ovlivňovat práci svazu na zvýšení prestiže a bezpečnosti stadionů a českého fotbalu vůbec,“ řekl mluvčí Prazdroje. Chvályhodné. O případných sankcích za lajdáctví samozřejmě ani slovo.

Pochopitelně: Gambrinus podepsal smlouvu se svazovým vedením, které se nikdy nedokázalo rázně vypořádat s korupční minulostí. O jakou prestiž tedy vlastně jde? Sponzorovat takovou žumpu je ostudné, jakkoliv se pivovar snaží tvářit jako strážce dobrých mravů.


Zdroj: Lidové noviny


Britům došla chuť na pivo

[středa, 30. červenec 2008]

Na britských ostrovech se mezi dubnem a červnem vypilo v hospodách nejméně piva od dob Velké krize v 30. letech. Podle agentury AP klesl v tomto období prodej piva o 4,5 procenta oproti předchozímu čtvrtletí.

Důvodů je víc: loňský zákaz kouření na veřejnosti, rostoucí ceny, konkurence supermarketů a zpomalený ekonomický růst. A potom také nuda.

"Většina lidí je pivem trochu znuděná," řekl AP manažer baru Lock 17 v londýnském Camdenu. Podle něj teď víc táhne například cider, alkoholický jablečný mošt, který je "mnohem módnější a lidé se takových trendů rychle chytnou".

Z klesajícího prodeje majitelé hospod viní také supermarkety, které pivo prodávají ve velkých baleních pod tržní cenou. Mnozí se proto vracejí zpět k agresivním marketingovým strategiím, které zákazníky vybízejí k vypití co nejvíce alkoholu v co nejkratší dobu.

Asi polovina z 57 tisíc britských hospod odstoupila od dobrovolné úmluvy, podle které se zavázaly vyhýbat se agresivnímu a nezodpovědnému propagování alkoholu.

Britská policie se obává cenové války mezi hospodami, která by vedla k dramatickému zlevnění alkoholu a tím zhoršila situaci v mnoha městech, kde se o víkendu do němoty opíjejí tisíce mladých Britů.

Na venkově je trend opačný. Kvůli zavírání tradičních hospod je letos v Británii poprvé v historii přes polovinu vesnic "bez piva".

Zdroj: Hospodářské noviny


Vědci z michiganské univerzity dokázali, že častí konzumenti piva jsou náchylnější k rakovině slinivky.

Pokud patříte k lidem, kteří pravidelně holdují zlatavému moku, měli byste se mít na pozoru. Podle posledních výzkumů je časté pití piva důvodem vzniku smrtelné rakoviny slinivky.

Nádor slinivky patří k nejhůře léčitelným druhům rakoviny. Pacienti většinou netrpí zpočátku žádnými příznaky až do pokročilého stadia zhoubného bujení, kdy už se metastázy rozšíří do celého organismu.

Vědci, kteří se zabývají tímto onemocněním, objevili různé rizikové faktory ovlivňující jeho vznik: věk, kouření a stravovací návyky. Podle posledních výzkumů se ale rakovina slinivky objevuje u silných pijáků piva v průměru o deset let dříve než u lidí, kteří pivo nepijí.

"I když i jiné alkoholické nápoje snižují věk pacientů, u kterých se objevuje tato nemoc, pivaři jsou na tom výrazně nejhůř," vysvětluje doktorka Michelle Andersonová z michiganské univerzity. Její studie sledovala 500 mužů a žen trpících nádorem slinivky.

Slinivka břišní je orgánem produkujícím hormon inzulín, který reguluje hladinu cukru v krvi. Je významná pro různé tělesné funkce a proto ji nelze ani v případě zhoubného bujení chirurgicky odstranit.

Zdroj: tn.cz


Ochrana značek Černá hora, Brněnské nebo Znojemské pivo je v nedohlednu. Žádosti pivovarů o ochranu v rámci Evropské unie už tři a půl roku marně čekají na zveřejnění.

Na rozdíl od názvu České pivo, které na 99 procent získá ochranu EU, mají další pivovarníci z Česka smůlu. I když splnili všechny podmínky, zatím se žádné reakce nedočkali a marně čekají na zveřejnění v úředním věstníku unie.

To ostře kritizuje europoslanec Jan Březina. "Evropská komise tak svévolně zdržuje proces registrace a svou nečinností poškozuje zájmy dotčených žadatelů," uvedl.

Žádáme vysvětlení

Ten už se obrátil na Evropskou komisi s interpelací - požaduje vysvětlení, proč zatím nedošlo ke zveřejnění žádostí o ochranu.

Žádosti na ochranu se týkají označení moravských piv Černá hora, Brněnské pivo, Znojemské pivo a Březnického ležáku ze středních Čech.

Česko zatím uspělo se žádostí o zápis chráněného zeměpisného označení České pivo. Ve stanovené lhůtě proti tomuto označení nikdo nevznesl námitky.

Ty české pivovary, které mají zájem označovat své výrobky názvem České pivo, se tak mohou začít registrovat u Českého svazu pivovarů a sladoven

Registrace ochranné známky u EK přesně stanoví podmínky pro označení, které už nyní některé pivovary na etiketách používají.

Nic jim v tom dosud nebránilo, šlo o označení, pro jehož používání nebyly stanoveny žádné konkrétní podmínky.

"Označení už nějaký čas používá okolo dvaceti českých piv. Výraz České pivo asi polovina z nich ale uvádí ve slovním spojení 'tradiční české pivo', což je trochu zavádějící," řekl výkonný ředitel svazu Jan Veselý.

Registrace začíná

Plzeňský Prazdroj už oznámil, že chce využít chráněné zeměpisné označení České pivo zatím jen pro svůj Gambrinus, nejprodávanější české pivo.

Evropská komise už registruje označení "Bavorské pivo". Chráněné označení ale získala řada jednotlivých značek z různých zemí.

Na seznamu piv z Česka, která mají chráněné označení Evropské unie, je nyní Chodské pivo, registraci Budějovického piva, Budějovického měšťanského varu a Českobudějovického piva si Česko vyjednalo v přístupové smlouvě k EU.


Jako odvetu za postavení americké radarové základny v Brdech navrhovali nedávno někteří ruští představitelé rozmístění svých bombardérů na Kubě.

Teď ale jeden z předních ruských think-tanků vymyslel mnohem rafinovanější řešení - bojkot českého piva.

"Kdyby Rusové přestali pít české pivo v reakci na umístění amerického radaru, byla by to mnohem vážnější odpověď, vážnější než pozastavení dodávek ropy nebo jakýkoliv protest zaslaný ruským ministerstvem zahraničí," napsal analytik Alexander Pikajev z Ústavu pro světovou ekonomiku a mezinárodní vztahy.

Z jeho prohlášení citovala agentura Ria-Novosti.

Podle Pikajeva by pivařský bojkot byl pro český průmysl velkou ranou.

Znalci trhu ale jeho nápad předem zavrhli. Podle údajů Unie ruských pivovarníků tvoří v Rusku na celkovém objemu vypitého zlatavého moku piva z dovozu jen dvě procenta. Velké značky se totiž vyrábějí licenčně, a piva se tak do Ruska importuje čím dál méně.

V ruských pivovarech se v současné době vaří nejen Prazdroj a Staropramen, ale třeba také Lobkowicz nebo Zlatopramen. A daří se jim konkurovat takovým domácím gigantům, jako je Baltika, Očarovo nebo Krasnyj Vostok.

Průměrný Rus vypije podle tabulek ročně zhruba 50 litrů piva, tedy třikrát méně než obyvatel Česka. I tak ale pivo tvoří v Rusku tři čtvrtiny veškerého prodaného alkoholu.

Zdroj: Aktuálně.cz


Pivovarské muzeum nachystalo komentované prohlídky s historikem, konkrétně zítra - tento pátek, tzn. 25. 7. Začíná se v Pivovarském muzeu v 17.00 hodin a na prohlídku Vás osobně (a prostřednictvím Vašich médií i veřejnost) srdečně zveme!

Komentované prohlídky jsou doprovodným programem výstavy Jak dlouho se točí. Výstava Jak dlouho se točí, aneb historie pohostinství v Plzni představuje na historických pohlednicích a fotografiích to nejlepší z unikátních záběrů věhlasných či naopak již zapomenutých hospod a restaurací v Plzni. Aby oslovila co nejširší okruh zájemců, překročila výstava i práh Pivovarského muzea a zamířila do vybraných hospod - Na Parkánu, U Salzmannů, Centrálu a U Morávků.

Výstava je k vidění denně v Pivovarském muzeu do 31.10.

Komentovaná prohlídka hospod s ochutnávkami

Doprovodný program výstavy obsahuje pravidelné komentované prohlídky výstavy i vybraných plzeňských hospod.

Akce se koná každý pátek od 17 hodin. Účastníci projdou společně s historikem Pivovarského muzea nejen samotnou výstavu, ale i část centra Plzně a seznámí se s bohatou historií mnohde dosud provozovaných podniků, ale také s již zaniklými hostinci, hotely či hospůdkami. Na cestě čekají účastníky celkem tři ochutnávky piva.

Výhodou je reservace na telefonu Pivovarského muzea 377224955. Sraz účastníků je v Pivovarském muzeu v 17.00 hodin.

Zdroj: Region Plzeň.cz


Rostou po pivu prsa?

[pátek, 25. červenec 2008]

Pokud patříte mezi ženy, které si po dobrém obědě nebo při posezení s přáteli dopřejí zlatavý chmelový mok, pak se vám to možná už také někdy přihodilo. „Dej si, děvče, raději černý, je lepší, a k tomu ti po něm vyrostou prsa“ – jak nepříjemné toto sdělení může být v přeplněné místnosti pivachtivých štamgastů asi není těžké si představit. Mě ale zajímalo, jestli je tato rada bezejmenného pivaře opodstatněná, a hlavně pravdivá. Má opravdu černé pivo vliv na růst prsou? A jestliže ano, pak proč jen černé, a světlé ne, a odkud se vůbec vzala tato „pivní legenda“?

„V souvislosti s konzumací černého piva a růstem ňader je to spíše jen letitý mýtus, jehož původ mi není znám a nikde není vědecky doložen,“ vysvětluje sládek a profesor Vyšší odborné školy ekonomických studií a Střední průmyslové školy potravinářských technologií Ing. Oldřich Koza. K ozdravnému působení piva dodává: „Pivo tmavé i světlé obsahuje řadu látek příznivých pro lidský organismus, tedy i pro ženy. Chmel dodává také fytoestrogeny – rostlinné látky podobné ženským hormonům, které příznivě působí na klimakterické potíže a na prsní žlázu mají podobný účinek jako přirozené ženské hormony estrogeny: obnovují růstovou činnost prsních žláz, tím poprsí zpevňují, zvětšují a činí je plnějším.“

Nezávisle na tomto tvrzení se vyjadřuje i lékař MUDr. David Pupala a říká: „Že by černé pivo mělo vliv na růst prsou, není prokázané, fytoestrogeny obsažené v pivu něco takového mohou vyvolat, ale určitě to nebude nijak razantní růst. Jiné je to s hormonální antikoncepcí, která na růst může mít vliv, to už je ale věc jiná.“

Černé pivo v souvislosti s růstem ňader má podle Kozy navíc ještě ten paradox, že je v něm méně fytoestrogenu než ve světlém pivu, protože světlé pivo se více „chmelí“. Tmavé pivo zas obsahuje více cukrů, tudíž je bohatší na energii. Bude-li vám někdy někdo doporučovat, abyste upřednostnila černé pivo před tím světlým, s nyní už otřepaným tvrzením, že vaše poprsí po něm zvětší svůj objem, nevěřte mu a dejte si jednoduše pivo, které vám víc chutná. Koza pak svou tezi uzavírá slovy: „Pravidelná a nemalá konzumace tmavého piva (případně s přidáním žloutku) vede ke zvýšení celkového energetického příjmu organismu, a tím k zakulacení všech ženských tvarů, nejen ňader.“

Zdroj: Lidovky.cz


České pivovary budou muset podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého nejdéle do konce letošního roku zdražit pivo. Cena sladovnického ječmene, hlavní suroviny pro výrobu sladu, neklesne pod současných 5500 až 6000 korun za tunu, ale vinou vysoké celoevropské poptávky naopak ještě o něco vzroste, řekl dnes Veselý. Pivovary, pro něž slad tvoří čtvrtinu nákladů na výrobu piva, už téměř rok drží ceny nápoje zhruba na stejné úrovni. Jejich obavy nevylučuje ani agrární komora. Výrobci piva ale zatím mlčí.

Čeští výrobci piva čekají na konec srpna, kdy očekávají, že by se mohla cena ječmene díky dříve prognózované dobré sklizni mírně snížit. "I když bude sklizeň vyšší, ke zlepšení situace pro pivovary nedojde," řekl Veselý. Loni se ječmen zdražil na 6000 až 7000 korun, přitom v roce 2006 činila jeho průměrná cena 3000 korun za tunu. V závěru roku se bude podle Veselého cena na burze pohybovat opět mezi 5000 až 6000 korunami.

"Pivovary rok čekaly, zda se ječmen nezlevní, ale po letošní sklizni už nebudou mít prostor cenu dále držet," řekl Veselý. Někteří výrobci už zdražili, zatím jen v jednotkách procent. Přitom cena sladu se zdvojnásobila, dodal ředitel svazu.

Obavy pivovarníků potvrdil také prezident agrární komory Jan Veleba. "Žně se zpožďují. Současné počasí ohrožuje výnosy i kvalitu, a proto pivaři mohou mít pravdu," dodal. Pokud do týdne nezačne teplo a nebude svítit slunce, bude úroda sladovnického obilí špatná. Už nyní se podle Veleby na jižní Moravě objevují místa "s černým ječmenem".

Pokud by bylo léto standardní, byla by podle Veleby cena po sklizni kolem 6000 korun, což by bylo o téměř o tisícovku méně než loni a dávalo by to ještě výrobcům piva prostor k udržení současných cen. "Průměr současné ceny je kolem 5500 korun," dodal.

Pivovar Plzeňský Prazdroj zdražil všechna piva naposledy loni v listopadu v průměru o šest procent. "K vývoji cen se bohužel nemůžeme vyjádřit. Jakýkoliv komentář by mohl být považován za signál trhu," řekl Jiří Mareček, mluvčí největšího domácího pivovaru s polovičním podílem na trhu. Restaurace v Plzni zatím zprávy od distributorů o zdražení piva nemají.

Zdroj: Finance.cz


ČR je v produkci piva na 16. místě

[čtvrtek, 24. červenec 2008]

Na světovém žebříčku producentů piva za minulý rok zaujímá Česká republika 16. pozici. Je před Belgií, dotahuje se na Kanadu. Primát drží Čína, pak jsou USA, Rusko a německo.V exportu byla ČR na devátém místě

Celková světová produkce piva loni vzrostla na 1,756 miliardy hektolitrů z 1,704 miliardy hektolitrů v roce 2006. Údaje zveřejnilo ministerstvo zemědělství.

Tuzemské pivovary loni vyrobily nejvíce piva ve své historii. Na loňské světové produkci piva se Česko podílelo 1,1 procenta a ve statistikách evropské výroby piva mělo podíl 3,4 procenta.

Z Česka se loni vyvezlo rekordních 3,6 milionu hektolitrů piva. Podle odhadů by se ale do roku 2012 měla ČR na žebříčku největších exportérů piva posunout na sedmé místo. Jedničkou mezi vývozci českého piva je Plzeňský Prazdroj, za ním následují Staropramen a Budvar. Nejvyšší podíl vývozu jde do Německa, na Slovensko a do Velké Británie. Z jednotlivých druhů piva tvoří 75 procent českého vývozu ležáky, 22 procent připadá na výčepní piva.

V Česku je 48 průmyslových pivovarů. Sedm největších z nich uvaří 84 procent českého piva. Jedničkou na trhu je Plzeňský Prazdroj, který zaujímá téměř padesátiprocentní podíl. Za celý loňský rok prodal přes deset milionů hektolitrů piva, exportuje do více než 55 zemí. Mezi jeho značky patří Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel nebo Radegast.

Spotřeba piva činila loni v České republice zhruba 160 litrů na osobu za rok. Podle odhadů se na ní z 15 až 20 procent podíleli zahraniční turisté.

Zdroj: E15.cz


Brusel schválil výjimečnost Českého piva

[čtvrtek, 24. červenec 2008]

O půlnoci vypršel termín k podání připomínek vůči chystané registraci označení pro tradiční technologii tuzemských pivovarů. Pivo, které splňuje přísná kritéria, bude označeno známkou "České pivo".

Tradiční technologie, suroviny a územní vymezení pro české pivo mají už prakticky jistou ochranu v Evropské unii. V noci na čtvrtek vypršela půlroční lhůta k podání připomínek ze strany členských zemí unie. Do večera nikdo navržené podmínky pro udělení ochranného označení nevznesl a podle informací HN je i velmi nepravděpodobné, že by tak ještě v noci učinil. Udělení chráněného označení by tak mělo být jen formalitou.

Tuzemské pivovary si tak mohou už chystat etikety s označením "České pivo". Slibují si od toho větší zviditelnění především na zahraničních trzích.

Na části území Německa už unie chrání pojem Bavorské pivo. A v Česku má už evropsky chráněné značky západočeský Chodovar (Chodské pivo) a oba českobudějovické pivovary - Budvar a Budějovický měšťanský pivovar.

Česko ale bude první zemí v unii s národní chráněnou technologií.

Zdroj: iHNed.cz


Zisk Anheuseru mírně vzrostl

[středa, 23. červenec 2008]

Americký pivovar Anheuser-Busch (BUD) v jednom ze svých posledních reportů o zisku v pozici nezávislé společnosti oznámil mírný nárůst zisku, když se mu dařilo na obou polích působnosti, tedy v pivovarnictví i zábavě. Jednička mezi americkými výrobci piva, aktuálně v procesu převzetí od belgicko-brazilského InBev vykázal zisk 689 mil USD / 95c na akcii oproti loňským 677 mil USD / 88c na akcii. Tržby očištěné o spotřební daň dosáhly 4,72 mld.USD. Analytici v průměru očekávali zisk 93c při příjmech 4,71 mld.BRBRAkcie BUD posilují o 0,15% na 67,35 USD

Zdroj: iPoint.cz | Autor: Beran Michal


Evropská komise by mohla potvrdit chráněné zeměpisné označení České pivo. Půlroční lhůta, během které čeká na případné námitky z ostatních zemí unie, končí právě dnes. Tuzemské pivo je podle odborníků jedinečné, a to jak díky použitým surovinám, tak i technologií výroby.

Prestiž a ochrana před konkurencí, která by mohla být v pokušení využít k marketingu nějaké dobře zavedené značky - to je hlavní přínos chráněných označení původu a zeměpisného označení, které Evropská unie zavedla v roce 1992 jakou záruku kvality.

Podle výkonného ředitele Svazu českých pivovarů a sladoven Jana Veselého pivo označené jako české bude muset být vyrobeno výhradně na území Čech a Moravy, z předepsaných surovin a podle stanovené technologie.

"Státní zemědělská a potravinářská inspekce ta piva bude kontrolovat, jestli - a to se dá laboratorně zjistit - jsou podmínky dodrženy. Pokud ne, tak to bude klamavá reklama se všemi pokutami, průšvihy, obchodními dopady a tak dále. Takže to je taková možnost marketingově se prosadit zejména v zahraničí, ale i na tuzemském trhu pro ty, kteří do toho půjdou a budou o toto označení bojovat," řekl Veselý.

Ochrannou známku původu, kterou uděluje Evropská komise, už v minulosti získaly třeba Hořické trubičky, Budějovické pivo, Štramberské uši, Třeboňský kapr nebo Žatecký chmel.

S Janem Veselým o zeměpisném označení České pivo hovořili v dnešním Ranním interview Radiožurnálu. Jeho záznam najdete v Rádiu na přání zde...

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Jaroslav Skalický, Marika Táborská



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI