Oreon









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivní.info

První pivní extraliga už potvrdila kvalitu českých ležáků v testu se slovenskými, ale porovnávat česká a německá pšeničná piva se zdálo být velkou troufalostí. U nás se pšeničná piva postupně vrací do nabídky českých pivovarů, v Německu mají dlouhou tradici a velkou konkurenci stovek značek.

Zakoupili jsme proto nejznámější značky, Erdinger z pivovaru Erdinger Weissbräu, Maisel z Bayreuthu, Schneider z Kelheimu, Franziskaner z Mnichova a pět dalších. S nimi se poměřil Primátor z Náchoda a Herold z Březnice.

Ještě před dnem degustace bylo nutné vyřešit technické drobnosti, pšeničné pivo silně pění, kvasnice bývají usazené na dně lahve a je třeba je rozmíchat. Bylo nutné zvolit takový postup otvírání a nalévání, aby pěna a množství kvasnic byly v každé degustační sklence rovnoměrné.

Lehké obavy panovaly z rozdílného hodnocení jednotlivých degustátorů, přeci jenom nemají pšenice tolik napité jako klasické ležáky. Ale výsledky byli jednoznačné a v bodovém hodnocení se členové První pivní extraligy vzácně shodli. Ani excelentní hodnocení anonymního vzorku číslo šest jedním z degustátorů nemělo na pořadí zásadní vliv. Schneider Wiesse mu prostě učaroval.

Vítězem se stal pšeničný Herold, sládek František Pinkava z březnického zámeckého pivovaru pšenici prostě umí. Jak potvrdili jeho spolužáci, už když byl na škole vařil pšenici nejlépe.

O pořadí na třetím a čtvrtém místě rozhodl rozpij, to už se hodnotí který ze dvou vzorků je lepší. König Ludwig porazil 5:3 Maisel´s Wiesse, ten se snaží proniknout i na český trh.

Také náchodský Primátor dopadl dobře, skončil pátý. Zklamáním byl Erdinger z pivovaru, který je světovým rekordmanem v produkci pšeničného piva, roční výstav 1,5 milionu hektolitrů. Byl jasně poslední a nedostal vyšší ohodnocení od žádného z degustátorů.

U německých i českých pšeničných piv se jednalo o značky, které lze koupit v maloobchodní síti. V Německu jsou určitě stovky jiných pšeničných piv z malých regionálních pivovarů, ale i u nás už máme v této kategorii z čeho vybírat. A tam by se určitě neztratila pšeničná 13° od Matušky z Broum ani Kocour Weizen z Varnsdorfu.

Výsledky degustace pšeničných piv První pivní extraliga 2011

1) Herold | Pivovar Herold Březnice a.s. | 3,3,3,3,2,3,4,2 | 23

2) Franziskaner | Spaten-Franziskaner-Bräu GmbH München | 3,4,3,3,4,2,3,3 | 25

3) König Ludwig | König Ludwig GmbH & Co. KG Kaltenberg | 2,4,4,4,4,2,4,3 | 27*

4) Maisel´s Wiesse | Brauerei Gebr. Maisel KG, Bayreuth | 3,4,3,2,3,3,5,4 | 27*

5) Primátor | Primátor a.s., pivovar Náchod | 4,4,4,3,4,3,3,4 | 29

6-7) Paulaner | Paulaner Brauerei GmbH & Co KG München | 4,5,5,2,2,4,5,4 | 31

6-7) Schöfferhofer | Binding-Brauerei AG, Frankfurt am Main | 2,3,4,4,4,5,5,4 | 31

8) Schneider Wiesse | Weisses Bräuhaus G. Schneider & Sohn GmbH | 5,3,4,6,1,6,5,2 | 32

9) Kapuziner | Kulmbacher Brauerei AG, Kulmbach | 5,5,3,5,5,2,4,4 | 33

10) Falkenfelser | Tucher Bräu Fürth (Oetker Group) | 3,3,6,4,2,4,7,5 | 34

11) Erdinger | Privat Brauerei Erdinger Weißbräu, Erding | 5,5,6,5,6,4,6,4 | 41

Zdroj: První pivní extraliga | Autor: František Trantina

http://www.prvnipivniextraliga.cz/vlozene-souteze/psenicny-herold-porazil-nemeckou-konkurenci/


Pro skotské Tesco to původně měla být slevová akce jako každá jiná. Kvůli chybě v cenách se však ve Skotsku změnila v davové šílenství, píše server BBC.

Například v 45tisícovém Greenocku dokonce musela zasahovat policie, jelikož v okolí supermarketu zkolabovala doprava. Problémy hlásila i jiná nákupní centra.

Akce byla jednoduchá: "Kupte tři balení alkoholických nápojů a ušetřete 11 liber". Šotek ovšem zafungoval, a tak přišla tři balení na 11 liber.

Koupi 36 plechovek piva či 45 lahviček populárního cideru v přepočtu za 310 Kč si mnozí nechtěli nechat ujít. Kupující vzali supermarkety Tesco útokem. Bezkonkurenční nabídka se navíc prostřednictvím sociálních sítí šířila jako lavina.

Podle BBC mnozí dokonce běželi s jedním nákupem domů, aby se převlékli a vyrazili do obchodu znovu.

Jedním z nich byl i 34letý pošťák John Donnelly. "Vypadá to moc dobře na to, aby to byla pravda," nechal se slyšet poté, co vzal ztečí supermarket v Glasgow. "Jsem tu už podruhé," přiznal skotskému serveru Daily Record, zatímco baleními piva a cideru plnil své auto.

Podle mluvčího společnosti se na chybu v cenách přišlo poměrně brzy. I tak se ale mánii nepodařilo předejít. "Prý neexistuje nic jako oběd zdarma, ale vypadá to, že Tesco právě rozdává zadarmo pintu piva," liboval si taxikář Billy Graham.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=702436


V pátek odpoledne otevírá českobudějovické Výstaviště brány Slavností piva. Letos je to už 15. ročník. Nedílnou součástí je i degustační soutěž o titul Pivo roku 2011, které se zúčastní přes 50 pivovarů s 270 vzorky piv.

Hudební doprovodný program začíná v 16 hodin. V pátek se mohou návštěvníci těšit především na folkovou a country hudbu. Sobota bude ve znamení dechovky a večer nastoupí rockeři.

O titul Pivo České republiky se soutěží v 18 kategoriích. Speciální kategorie jsou určeny pro minipivovary, samozřejmě jsou kategorie určené velkým pivovarům a jsou i kategorie, kterých se účastní všichni výrobci piva. Nejhojnější účast je v kategorii světlý ležák, které se účastní 32 pivovarů. Pro letošní rok je to poprvé, co jedenáctistupňový ležák představuje pivo světlé výčepní a prémiový ležák dvanáctistupňový. Soutěže se účastní také řada nových minipivovarů z České republiky, které jsou v oblasti degustací velice úspěšné,“ říká hlavní organizátor soutěže Alois Srb.

Součástí degustační soutěže je také zvláštní kategorie Novinářská pivo 2011. Na výstavišti se letos poprvé představí největší běloruský pivovar a kromě něj také pivovary ze Slovenska a z Bavorska.

Novinkou na letošním ročníku Slavností piva je i speciální pivo pro celiaky. Jsou to lidé, kteří musí držet tak zvanou bezlepkovou dietu, protože trpí alergií na potraviny z různých druhů obilovin, mezi které patří i pivo. Právě pro tuto cílovou skupinu vyrobil Žatecký pivovar na základě technického řešení Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze bezlepkové pivo.

Na pivní novinku upozorňuje Alois Srb: „Pro lidi s bezlepkovou dietou je obrovským darem. Pivo je i mimořádně dobré. Takovou novinku hodně občanů České republiky ocení. Pivo je zhruba jako jedenáctistupňový světlý ležák, ale je vyráběno jinou technologií a dokončeno jiným způsobem.

Zájem o slavnosti piva každoročně stoupá jak ze strany pivovarů, tak ze strany návštěvníků. Velmi spokojená je proto ředitelka českobudějovického Výstaviště Marcela Payerová: „Těch, kteří se budou prezentovat na ploše, budou prodávat pivo a jsou připraveni pro naše návštěvníky, je více jak 84. To jsou nejen pivovary, ale také prodej občerstvení a dalšího zboží. Přihlášených pivovarů je více jak 50, co se týče výstavní plochy je to značný nárůst oproti loňskému roku. Zájem by mohl být i ze strany návštěvníků, poměrně značný nárůst jsme zaznamenali už v posledních dvou letech.

V roce 2009 přišlo na Slavnosti piva 10 tisíc návštěvníků, loni to bylo dokonce 16 tisíc.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Martin Pokorný


Historické pivní lahve z konce 19. a začátku 20. století, půllitry, výčepní pulty, ruční kompresory, ohříváčky i kompletně zařízenou hospodu z třicátých let 20. století si mohou prohlédnout návštěvníci Šumavského pivovarnického muzea v Kašperských Horách.

Na letošní, už pátou sezonu, si muzeum připravilo řadu novinek.

Přes zimu jsme nelenošili, předělali jsme celou expozici. Velkou radost mi udělala kolekce bednářského nářadí na výrobu sudů, která pochází z pivovaru Staňkov, přibyla i řada dalších exponátů. Přidali jsme šedesát lahví, takže nyní jich vystavujeme 464, každá je z jiného pivovaru, přibyly také nějaké půllitry a výčepní pulty. Kamarád v současné době ještě dokončuje renovaci nádherného vyřezávaného výčepního pultu, stejného, jaký se objevil v seriálu Četnické humoresky. Teď bude k vidění i v našem muzeu,“ popsal některé z novinek majitel muzea Pavel Kubaň.

V muzeu nechybí ani historické plničky lahví. „Plničky jsme měli v depozitáři, takže letos jsou k vidění také poprvé. Plnička v minulosti nechyběla v žádné hospodě, hostinský na požádání naplnil pivo do skleněných lahví. Bylo to zcela běžné, například když potřebovali pivo do lahve na další den na pole, nechali si lahve naplnit v hospodě. Lahve měly buď patentní porcelánový uzávěr, nebo je bylo možné přímo v plničce uzavřít korkovou zátkou. Občas se stane, že návštěvníci, když vidí exponáty, začnou vzpomínat a měl jsem tady pána, syna hospodského, který vzpomínal, jak musel na takové plničce naplnit každý den sto padesát lahví,“ vysvětlil Kubaň.

Mezi exponáty z celé České republiky nechybí ani předměty z Klatovska. K vidění jsou v muzeu například lahve pivovarů v Klatovech, Dešenicích nebo Železné Rudě, chloubou muzea je historický půllitr se znakem Kašperských Hor. „Lahve jsou seřazené ve vitrínách podle abecedy, vedle vitrín jsou seznamy, takže každý návštěvník si může snadno najít lahev z pivovaru v okolí svého bydliště. Lahve jsou z pivovarů z celých Čech a Moravy, z Klatovska mi schází pouze lahve z pivovarů v Prášilech a Malonicích. Ty bych rád získal, takže pokud je někdo má a byl by ochoten je prodat, byl bych velice rád. Pokud jde o Malonice, jsou to lahve s nápisem A. Petrmichl. Některé lahve totiž neměly na sobě název nebo místo pivovaru, ale pouze jméno sládka,“ žádá o spolupráci Kubaň, který začal předměty související s pivem sbírat před sedmnácti lety.

Můj děda měl hospodu v Milči u Nepomuka, ve které jsem vyrostl a kterou dnes sám provozuji. Při vyklízení půdy jsme tam našli několik pivních lahví, půllitr s dědečkovým jménem a několik dalších věcí a tím to všechno začalo. Těch prvních několik lahví jsem umyl a doma jsem si je vystavil, pak jsem oslovil pár kamarádů, kteří měli něco doma, lahve začaly přibývat a nakonec to dospělo do rozměrů, které mohou dnes vidět návštěvníci muzea,“ popsal počátky expozice sběratel, který přivítá každý další přírůstek – každý, kdo by byl ochoten prodat nějaký historický předmět související s pivem a pivovarnictvím, se může ozvat na telefon 728 124 463. Šumavské pivovarnické muzeum je otevřeno každý den od 9 do 17 hodin. Nachází se v horním rohu kašperskohorského náměstí, ve stejné budově sídlí i Muzeum historických motocyklů a Muzeum české hračky.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: David Kojan


Pivní etikety, tácky, účtenky i půllitry a láhve sbírá Josef Čábelka z Vodňan. Jeho sbírka čítá několik desítek tisíc kousků, mezi ty nejvzácnější patří exponáty z Jižní Ameriky nebo Indie. Část pivní sbírky můžete vidět do 26. června ve vodňanském infocentru.

Foto

Dvaašedesátiletý sběratel pije pivo celý život a považuje jej za nejstarší a dosud nepřekonaný nápoj. "Především jezdím na nejrůznější pivní akce a navštěvuji pivovary u nás i v cizině. Z cest si pak vozím suvenýry, které zakládám do své sbírky. Nejdůležitější pro mne přitom nejsou etikety nebo láhve, ale samotné pivo," zdůrazňuje Čábelka.

Vodňanský rodák všechna piva odborně degustuje a hodnotí u nich několik ukazatelů, od barvy a vůně až k řízu a plnosti. "Všechno si zaznamenávám a porovnávám a časem bych rád své zápisky třeba i vydal," svěřil se sběratel.

V jeho sbírce jsou předměty z českých a slovenských pivovarů, ale také třeba z Německa či Belgie. Nejexotičtější exponáty mu přivezli přátelé z Jižní Ameriky a Indie.

Na pivní výstavu, která je ve vodňanském infocentru na náměstí Svobody k vidění zdarma, můžete zavítat denně od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. Uvidíte tu současné i historické etikety jihočeských pivovarů, ale také džbánky, historické láhve a řadu dalších pivovarských suvenýrů.

Expozice připomíná také zaniklý vodňanský pivovar, ve kterém se vařilo pivo ještě v minulém století.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz | Foto: Ladislav Němec


Na pivních slavnostech zavonělo sele

[úterý, 31. květen 2011]

Několik desítek návštěvníků si v sobotu odpoledne vychutnávalo atmosféru takzvaného Bíírfestu u hotelu Kazdův Dvůr v obci Vonšov na Chebsku.

Pivní slavnost se tu konala v pořadí již potřetí. Hosté měli možnost ochutnat několik druhů piv anebo upečené sele. K tanci a poslechu hrála živá kapela.

„Tuto akci pořádáme již třetím rokem a dáváme tím místním lidem najevo, že se u nás mohou pobavit,“ řekl ředitel hotelu Michal Bartoš. „Sehnali jsme pro všechny návštěvníky občerstvení a dnešní specialitou je grilované sele,“ upřesnil Bartoš.

Nacházela se zde i speciálně upravená pec. „V té je možné péct jak maso, tak pizzu a například i chléb,“ poznamenal ředitel. K tanci a poslechu hrála kapela Sympaťáci. Akce místní lidi velmi nadchla. „Jsem tu každý rok a vždy se velmi bavím,“ řekla potěšeně Jana Rousová z Nového Kostela. „Chválím velice organizaci celé slavnosti i pečené sele,“ dodala.

Dobrou náladu neskrývali ani další návštěvníci oslavy. „Je tu moc příjemné posezení a dobré pivo,“ zhodnotil akci Radim Nepil ze Skalné. „Celkově si myslím, že se letos tahle akce vydařila lépe než minule,“ podotkl.

Podle organizátorů se při přípravě slavnosti nesetkávají s problémy. „Máme tu bezvadný tým, který minimalizuje všechny potíže, které by mohly nastat,“ hodnotil kladně zajištění Bíírfestu Michal Bartoš. „V našem hotelu má dokonce široká veřejnost možnost nechat si udělat pivní zábaly, ponořit se do pivní koupele a mnoho dalšího. Tyto služby neslouží jen ubytovaným klientům,“ informoval ředitel hotelu.

Na akci se sjeli i zahraniční hosté. Bíírfest hodnotili velice kladně. „Přijet do České republiky a užít si tu takovou slavnost je bezvadné,“ pověděl Marco Hoch z německého města Weiden. „Zúčastnil jsem se i jedné pivní soutěže a moc jsem si ji užíval,“ doplnil. A jaké druhy piva mohli lidé na akci ochutnat? Například medové pivo, borůvkové pivo, zelené pivo a několik dalších druhů. Přítomní si mohli i zasoutěžit v pivních disciplínách. Například museli projít s pivem na podnose překážkovou dráhu anebo zatloukat hřebík ostřím sekyry.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Chebský deník.cz | Autor: Jan Buriánek


Patnáct píp pro řemeslná piva

[pondělí, 30. květen 2011]

Prvotřídní chmel. Mimořádné kvasnice. Dvakrát víc alkoholu. Zubatý pes.

Foto

Nová generace pražských pivnic, počínaje čtyři roky starou hospůdkou Zlý časy v Nuslích a konče teprve osmiměsíčním Pražským muzeem piva na Starém Městě, začíná nabízet kaleidoskop piv, který hodně překračuje hranice tradičních ležáků plzeňského typu, velkých jmen jako Plzeňský prazdroj, Gambrinus, Staropramen a Budvar, která dlouho držela místní trh pod zámkem.

Zlatým hřebem toho trendu by mohl být nedávný přírůstek: bar Zubatý pes s 15 pípami, z nichž se čepují „řemeslně“ vyráběná piva.

Snažíme se nabídnout malým pivovarům místo, kde mohou předvést svá piva v Praze,“ říká majitel podniku Mike Cole. „Před druhou světovou válkou byly minipivovary v každé české vesnici. Teď se vracejí.

Žádná Plzeň

Zubatý pes zaujímá úzký, třípodlažní prostor nedaleko stadionu fotbalového klubu Bohemians 1905 a leží za rohem od nádraží Vršovice. Chlubí se místním zbožím všude, od píp po nábytek. Vpředu stojí osm stoliček u rozložitého a pěkného baru z pískovce vytěženého v Líšťanech u Loun, blízko místa, kde Mike Cole žije se svou českou manželkou Janou.

Nabídka jídla k pivu je sice omezená, ale pečlivě vybraná. Jsou v ní například jemné vepřové výpečky od V. Strausse, řezníka a uzenáře z Mostu. Na stěně je tabule, na níž je křídou vypsáno 15 čepovaných piv od takových vycházejících hvězd jako Pivovar Matuška v Broumech a Pivovar Kocour Varnsdorf.

Na seznamu jsou však jen alternativní výrobci: žádný Plzeňský prazdroj, žádný Gambrinus a žádný Staropramen. Zubatý pes nemá na skladě vlastně ani značky od K Brewery Trade, agresivně rostoucí skupiny menších pivovarů, do níž patří Lobkowicz, Černá Hora, Klášter a Rychtář.

To ale neznamená, že se tam vůbec nenajdou tradiční chutě. Zubatý pes nabízí piva od klasických výrobců, jako je Pivovar Kout na Šumavě. Pravidelně na čepu by měly být uznávané světlé ležáky z Pivovaru Tambor vzniklého před dvěma lety. „Myslím, že dělají to nejlepší, co je k mání, pokud jde o české ležáky,“ míní Cole.

Je ale možné, že hlavním důvodem otevření nového baru jsou méně obvyklá piva, a to z České republiky i z dovozu. O zahajovacím víkendu měl Zubatý pes Matuškovu vynikající Zlatou raketu, pivo typu IPA (Indian Pale Ale) prosycené tunami amerického chmele s citrusovým aroma. A třebaže se nevyrábí vlastně z žádného ovoce, Matuškovo nové pivo typu saison – kvašené zvláštními belgickými kvasnicemi za velmi vysokých teplot, které by úplně zničily jemné české ležáky – má tak silnou příchuť čerstvého ovoce, že člověk téměř cítí, jak mu po bradě teče broskvová šťáva.

Bar je přirozeným rozšířením Coleova dřívějšího podniku (obchodu s pivem) Odddog, který dováží speciální piva jednak pro distribuci do barů s „řemeslně“ vyráběnými pivy, a jednak jednotlivcům, kteří si objednávají lahve na firemním webu. Ve Vršovicích se bude prozatím čepovat pět nebo šest zahraničních piv – většina z nich poprvé v České republice.

Chutnají vám silná piva?

Vyzkoušejte pivo Two Captains Double IPA s neuvěřitelným obsahem 8,5 procenta alkoholu, které se vyrábí v norském kultovním pivovaru Nøgne Ø a na síti BeerAdvocate bylo ohodnoceno jako „vynikající“. Jste milovníky chmele? Objednejte si z Dánska špičkové pivo Mikkeller vařené z deseti typů chmele (Warrior, Simcoe, Centennial, Cascade, Chinook, Amarillo, Nelson Sauvin, Nugget, Tomahawk a East Kent Golding), které na webu Ratebeer získalo od nadšených stoupenců zvláštních piv 98 ze 100 bodů.

Zubatý pes nabízí dokonce i zatuchlé vůně a příchutě, kterým fandové říkají „funk“, v podobě velikonočního piva Mikkeller Funky E-Star, vařeného se zvláštními kvasinkami Brettanomyces, které tomuto silnému belgickému světlému pivu dodávají nápadný odér koňské houně a venkovské stodoly – ale v dobrém slova smyslu.

Poušť přestává být pouští

Jak se budou jednotlivá piva vytáčet, měly by je střídat jiné značky včetně mezinárodních kultovních miláčků De Ranke a Brasserie Thiriez i domácích hrdinů, jako je Pivovar Permon a Opat.

Říct, že Zubatý pes je neobvyklým přírůstkem do poklidné uličky v Praze 10, by bylo hodně slabé slovo: je to pivní bar světové třídy na ulici, kde nejsou jiné bary, jež by stály za řeč. Ale není tak úplně sám na poušti: Cole upozorňuje, že jeho pivnice je jen kousek od oblíbené hospůdky Zlý časy v Praze 4, kde se v současnosti čepuje přes 20 typů běžných piv.

Když vyjdete ze Zlejch časů a dáte se doleva a pak půjdete vlastně jen rovně a zahnete vlevo, dostanete se ke mně pěšky asi za deset minut.

V posledních několika letech začala lidi výrazně víc zajímat kvalita piv, která pijí,“ míní Cole. „Máme malou výhodu, že jsme jediným místem, kde člověk dostane všechna tahle piva na jednom místě, a v případě některých budeme jediným místem v České republice, kde jsou k dostání.“ Alespoň prozatím.

Zdroj: Česká pozice.cz | Autor: Evan Rail


27. května 2011: Společnost TÜV SÜD Czech se stala odborným garantem 15. ročníku Slavností piva.

TÜV SÜD Czech; vedoucí společnost v oblastech inspekce, certifikace, testování a vzdělávání v České republice; se stala odborným garantem degustační soutěže „Pivo České republiky 2011“, která proběhne v rámci tradičních Slavností piva od 3. června do 4. června 2011 na výstavišti v Českých Budějovicích.

Zajištění odborné garance při degustační soutěži je logickým spojením se službami, které TÜV SÜD Czech poskytuje v oblasti nezávislého ověřování kvality a bezpečnosti v potravinářství,“ vysvětluje Milan Kroutil, Business Area Manager pro oblast Food & Agriculture společnosti TÜV SÜD Czech.

Více informací o službách TÜV SÜD Czech pro oblast potravinářství a zemědělství naleznete zde: http://www.tuv-sud.cz/cz/odvetvi/potraviny

Zdroj: Pressweb.cz


Apetit festival praskal ve švech

[neděle, 29. květen 2011]

Téměř deset tisíc lidí prošlo branami do prostoru za OC Plzeň Plaza, kde se dnes konal první den APETIT FESTIVALU. Překvapivou účast nečekal nikdo, nabízené menu museli šéfkuchaři během dne několikrát přidělávat.

Je to první ročník a my jsme byli v odhadech návštěvnosti dost střízliví, ale dnešní den překonal všechna naše smělá přání či očekávání. Atmosféra po celý den byla skvělá, chodili rodiny s dětmi, mladí i staří a všichni se výborně bavili,“ pochvaluje si jeden z organizátorů APETIT FESTIVALU Petr Jirásek z ag. Pigs Production s.r.o.

Absolutní hit byli dnes humři, prodali jsme více než tři sta porcí a nestíhali vařit další. Lidé stáli fronty i desítky minut,“ shrnuje zájem návštěvníků šéfkuchař restaurace El Cid Miroslav Brouček a doplnil, že dalším lákadlem byla specialita Plzeňští šneci. U stánku restaurace Simsalabim se tvořily zástupy lidí, kteří chtěli ochutnat klokana. „Připravili jsme už více než tři sta porcí klokaního steaku a stále je zájem,“ podotýká Tomáš Martinák z restaurace Simsalabim. Jako u snědeného krámu skončil večer stánek restaurace Rango. „Některé z nabízených menu už vůbec nemáme, například kuřecí kousky s bylinkami. Zájem byl obrovský, to jsme opravdu nečekali,“ řekl s úsměvem šéfkuchař restaurace Rango Siniša Laketić. Polévka, hlavní jídlo, dezert – nabídka stánku restaurace PI.JEZ.PI. také mizela jako mávnutím proutku. „Zájem návštěvníků a velká účast nás moc potěšila. Hlavní jídlo – steak z býčího masa s tmavou omáčkou bylo večer vyprodané, takže na zítra už chystáme další porce,“ slibuje Jan Fryček z restaurace PI.JEZ.PI.

První den festivalu nebyl ale jen o jídle, i když jeden z muzikantů účinkujících ve večerním programu festivalu uvedl doslova, že se jídlem zabil, pořád bylo dost lidí, kteří k jídlu přidali zlatavý mok. Nabídka dvaceti pivovarů lákala tisíce návštěvníků a leckdo přiznával, že více pil než jedl. Pozadu nezůstávali ani milovníci kávy, u stolečků před stánky kaváren se těžko hledalo místo. Dezert a kávu nabízel stánek Olala Café, Cross Café nebo Anděl Café a kdo kofeinu nefandí, zašel hned vedle k barmanům. Tady vedlo bezkonkurenčně Mojito.

Hlavní program dne se ale odehrával na pódiu, kde se o jídle nejen hovořilo, ale hlavně vařilo a jedlo. Největší hvězdou dne byl šéfkuchař Zdeněk Pohlreich, kterého v neděli v roli šéfkuchaře na pódiu vystřídá vítěz televizní soutěže „Na nože“ Robert Zatloukal. Ochutnat, co šéfkuchař navařil, se může podařit, stejně jako v sobotu, někomu z publika. Až je jídlo hotové, vybere moderátor s kuchařem čtyři dobrovolníky, kteří si přímo na pódiu pochutnají na připravené specialitě.

Zdroj: Tisková zpráva Apetit festivalu


Nedalo mi to, abych krátce nezareagoval na sloupek zástupce šéfredaktora MF Dnes Michala Musila „Názor pijanův, který za (českým) volantem nechce ani kapku piva“.

Dá se říci, že jako Čecha mě tento článek urazil. A jako svobodomyslného Čecha-neabstinenta dvojnásob. Pan Musil v zásadě chválí francouzské popíjení, ale z Čechů dělá nezodpovědné bestie.

Článek vyznívá tak, že na Čechy je třeba přísnost. Podle něj se styl pití, humor a vztah k pravidlům liší zemi od země. A my jsme zjevně podle něj v nějaké nejhorší kategorii, na kterou neplatí cukr, ale co největší bič. Vidí to tak, že Čech, kdyby měl povolen limit na jedno pivo, nutně se ta bestie nevděčná ožere.

Mě to prostě uráží. Abych si kvůli knížecí přehlíživosti a čecháčkovské malomyslnosti nemohl dát legálně pivo k obědu, to považuji za buzeraci. A právě ta ve mě vzbuzuje odpor k takto nesmyslným „pravidlům“.

Pivo k obědu si prostě dám, necítím se masochisticky na vývojovém žebříčku níže než Francouz nebo Ital. Dokonce si myslím, že průběžná hladinka u popíječů vína je mnohem nebezpečnější, i kdyby je jen usrkávali. Vím, že jedno pivo za volantem ani nepoznám. Jsou faktory, mezi nimi zdravotní, ale i psychický stav, který má na řidiče mnohem větší vliv. Pivo také je nápoj, který nejméně vzbuzuje agresivní choutky. Kaskadéry se spíše stávají pijáci od vína nahoru.

Pivo je prostě součástí kultury našeho stolování. Měli bychom mít sami k sobě respekt. Tedy ke svým specifikům, národním zvyklostem i ke své zodpovědnosti. Metodou malého dvora a velkého biče ani sebemrskačskými kosmopolitními průpovídkami o vyspělosti světa za našimi humny, se zodpovědnost v populaci pěstovat nedá.

Připomínám, že stále hovořím o limitu stanovenému na konzumaci jednoho piva, alternativně dvou deci vína. A jsem přesvědčen, že všechny ty odstrašující statistiky, kdy nehoda jde automaticky na vrub alkoholu, jsou způsobeny právě tím, že neexistuje povolené mimimum alkoholu. Zločincem se pak stává „opilec“ pod vlivem třeba malého piva. Je to dar pojišťovnám.

Za úplnou hloupost a pokrytectví považuji, že bude 0,3 promile alkoholu bez bodů, ale s pokutou. To neumíme civilizovaně rozhodnout?

Zdroj: Streit Blog iDnes.cz | Autor: Dušan Streit


Plán, jak zachránit chátrající barokní pivovar, má nové vedení Roudnice nad Labem. Cennou památku koupil před lety americký podnikatel. O svůj majetek se ale už dlouho nestará. Bývalí představitelé města nechali stavbu oplotit a zajistili padající pivovarskou střechu.

Foto

Drátěný plot, který má chránit chodce – tak bývalé vedení města vyřešilo problém s barokním pivovarem. Hájilo se tím, že platit opravy cizího majetku nesmí a i kdyby chtělo, nemá z čeho. "Ať nám někdo řekne, kde na to máme vzít peníze," bránil se bývalý starosta Roudnice nad Labem Josef Bakeš (TOP 09 – Starostové) v květnu loňského roku. Nové vedení města však má jiný názor, podle něj je povinností radnice pivovar zachránit. "Samozřejmě je to o penězích, je to náročné. Ale viděl jsem pivovar v mnohem horším stavu, který dokázali opravit," prohlásil starosta města Vladimír Urban (Společně pro Roudnici). Radnice připouští, že desítky milionů korun na úplnou rekonstrukci pivovaru nemá a hned tak mít nebude. Na novou střechu ale peníze najít chce. "Pro nás je samozřejmě priorita zafixovat tuto památku tak, aby nechátrala," potvrdil místostarosta Michal Cihla (ODS).

Postup nových roudnických radních schvalují i památkáři. "Není nikde psáno, že využití musí být příští rok nebo za dva roky. Je spousta památek, které byly zakonzervovány deset let a nyní mají své vlastníky," uvedl Petr Hrubý z Národního památkového ústavu Ústí nad Labem. Vedení města chce také vyjednávat s americkým podnikatelem o zpětné koupi pivovaru. Muž, který památku získal za půl milionu korun, za ni ale žádá desetkrát tolik. "Určitě se s ním budeme dohadovat o možné koupi. Samozřejmě za reálnějších podmínek," dodal Michal Cihla.

Foto

Vyjednávací pozici roudnické radnice teď vylepšil litoměřický okresní soud, který amerického podnikatele odsoudil k tomu, aby zaplatil městu odškodné pět milionů korun. Sumu, na kterou si pivovar cení sám.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Pivovar na Jablonecku začal budovat tehdejší majitel maloskalského panství statkář Johann Romisch v roce 1833. První várka byla z podniku expedována již v roce 1835. Na tu dobu se jednalo o velmi moderní provozovnu, ve které se koncem 19. století vyprodukovalo až 70 000 hektolitrů piva ročně. Podnik zaměstnával ředitele, 4 účetní, 5 obchodních zástupců, sládka a podsládka, vrchního bednáře s 20 bednáři, 30 pivovarských chasníků, 18 kočích, 2 strojníky a kováře.

Foto

V letech 1882 až 1889 byly ve Vrkoslavicích nad pivovarem založeny tři rybníky. Pro potřeby pivovaru se zde v zimních měsících těžil led, na posledním, horním rybníku bylo v roce 1922 otevřeno veřejné koupaliště.

V roce 1905 vypukl v areálu ničivý požár, který byl údajně zapříčiněn neopatrnou manipulací jednoho z dělníků. Ovšem již v roce 1906 byl pivovar na původních základech znovu postaven a navíc rozšířen. Později přešel pivovar do majetku svobodného pána Ludwiga von Oppenheimera a poté do společnosti vstoupili vídenští průmyslníci v čele s Johannem Medingerem a svobodným pánem baronem Adolfem von Bachofen. V roce 1908 se akciová společnost Pivovar Medinger sloučila po složitých jednáních se společností Liberecké pivovary a sladovny Theodor Frank ve Vratislavicích a 31. srpna 1908 vznikla nová, ale velmi silná společnost Liberecko - Vratislavické a Jablonecké pivovary.

Jablonecký i vratislavický pivovar přes kapitálové spojení vyráběly pivo samostatně a nekonkurovaly si ani v odbytu. Prvním ředitelem této společnosti se stal Dr. Julius Roesler. O jeho schopnostech vypovídá určitě i fakt, že ředitelem prosperující společnosti byl celých 37 let až do podzimu 1945, kdy byl odsunut do Rakouska. Akciová společnost byla zrušena a jablonecký pivovar přešel do národní správy. Až do roku 1948 byl národním správcem Jaroslav Kopecký, ředitelem ing. Jaroslav Haase a prvním předsedou závodní rady se stal bednář Rudolf Matura. Po únorovém převratu v roce 1948 vznikl ze společnosti Liberecko - Vratislavické a Jablonecké pivovary národní podnik Severočeské pivovary, jehož ředitelem byl jmenován Josef Starý.

Přes problémy poválečné doby patřil jablonecký provoz k velmi moderním a jen v samotném Jablonci činila roční produkce až 140 000 hektolitrů piva ročně. Po Plzni, Smíchovu a Velkých Popovicích byl jablonecký pivovar čtvrtým největším výrobcem zlatého moku v republice. O jeho světovosti svědčí například i fakt, že láhev vyhlášeného Jabloneckého Jantaru najdete ještě dnes v muzeu piva v Kodani mezi více jak 13 000 lahvemi z celého světa.

Během vlády národního podniku se však postupně nad jabloneckým pivem začalo smrákat. Kdysi velmi moderní technologie bez investic chátrala. V roce 1981 se poprvé uvažovalo o ukončení výroby. Pak bylo sice rozhodnuto o rekonstrukci - byla instalována nová nerezová vana, v roce 1986 byly instalovány nové chladící věže a rozvody - přesto byl pivovar definitivně uzavřen v roce 1991.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Naše Jablonecko.cz | Autorka: Alena Pečová


O víkendu se uskuteční XVI. Třebíčské slavnosti piva. Čtenáři dostali možnost se zástupců pořadatelské agentury D.A.N. zeptat, jaké budou.

Jak to bude v novém dějišti vypadat? Dokáže i nové místo pojmout tolik lidí?

Nové místo je připraveno na akci takového rozsahu, jako byla na Karlově náměstí. Věříme, že i letos to bude skvělá akce. Na stránkách www.slavnostipiva.cz naleznete informace, jak bude letošní ročník vypadat.

Jaký bude vnitřek stadionu?

Uvnitř stadionu bude umístěno pódium v samotném středu, okolo budou místa k sezení a stánky prodejců. Areál tak vytvoří dojem veliké pivnice. Prostředí zimního stadionu bude dekorováno několika živými stromy, které toto prostředí jistě zpestří.

Hlavní hvězdy budou hrát venku na parkovišti a uvnitř stadionu bude druhá scéna?

Hlavní tribuna bude na parkovišti za stadionem, uvnitř zimáku bude uprostřed umístěno pódium, na kterém budou hrát nejznámější české i světové hity kapely Hurikán a Las Vegas.

Jak moc jsou pro vás větší náklady na pořádání slavnosti piva na zimním stadionu?

Náklady jsou rozhodně vyšší. Tato skutečnost je dána složitější organizací akce kvůli změně tradičního prostoru.

Jak moc vám letos přípravu narušilo, že jste museli změnit místo působení?

Letos jsme byli kvůli komplikacím ze strany vedení města připraveni o dva měsíce příprav, ale přesto zajistíme návštěvníkům tradiční kvalitu akce. Spoustu věcí jsme museli začít řešit od samého začátku, nedalo se navázat na tradici Karlova náměstí.

Přemýšlíte už, kde budou slavnosti příští rok?

V tuto chvíli nedokážeme říct, kde se bude příští ročník Třebíčských slavností piva odehrávat. Počkáme na zkušenosti z tohoto ročníku.

Mluví se o přesunutí z náměstí na stadion jako o problému, má to i nějaká pozitiva?

Pozitivem může být úkryt před velmi nepříznivým počasím. Další pozitiva pravděpodobně vyplynou až v průběhu akce.

Jaké nové druhy piva letos přibudou?

Přibude pivovar Valášek a Primátor. Celkem bude k dispozici okolo osmdesáti druhů piv.

Bude i nějaká „exotika“?

Na akci bude dovozce speciálních belgických piv, jehož piva loni sklidila u návštěvníků veliký úspěch.

Celý on–line rozhovor najdete zde...

Zdroj: Třebíčský deník.cz


Americký prezident Barack Obama dnes pri svojej návšteve Írska zavítal do malej dediny Moneygall, kde kedysi žil jeho prapraprastarý otec z matkinej strany.

Foto

Americký prezidentský pár vítali pozdĺž hlavnej cesty v Moneygalle stovky nadšených ľudí, mávajúcich írskymi a americkými vlajkami. Šéfa Bieleho domu a prvú dámu Michelle Obamovú dokonca v Moneygalle objal vzdialený príbuzný Henry Healy, 26-ročný účtovník inštalatérskej firmy.

Healy sa pred štyrmi rokmi dozvedel, že je jedným z Obamových najbližších írskych príbuzných. Pivovar Guinness pripravil špeciálnu várku piva, ktoré Obamovi načapovali v bare U Ollieho v Moneygalle. Podľa majiteľa Ollieho Hayesa to bola "najdôležitejšia pinta piva", akú kedy čapoval.

Zdroj: Čas.sk | TASR


Bavorsko může ztratit pětinu pivovarů

[pondělí, 23. květen 2011]

Proslulé bavorské pivovary zažívají těžké časy. Každému pátému z více než 600 hrozí zánik. Němci se od bavorského piva odvracejí. Celkem pijí méně zlatavého moku, a když ho zakoupí, hledají levnou alternativu. Těží z toho cizí výrobci, kteří pivo dodávají v plechovkách a plastových lahvích, a největší pivovary, které jim dokážou konkurovat. Naopak bavorské pivovary střední velikosti se strachují o svoji budoucnost.

Bavorský svaz pivovarů představuje svou zemi jako pivní ráj plný husté pěny a slavných reků schopných vypít neomezené množství piva v jakkoli velkých dávkách. Sami sládci si teď ale spíš než na zdraví připíjejí na přežití.

Nejhůře je středně velkým pivovarům s produkcí zhruba 130 tisíc hektolitrů piva ročně. Na rozdíl od velkých pivovarů si nemohou dovolit promyšlené marketingové tahy, na to, aby je uživila jediná vlastní pivnice jako malé pivovary, jsou však tyto podniky příliš velké. "Velké značky z televizních reklam jdou na trh s dumpingovými cenami. Šíří se tak uniformní piva, na která si spotřebitelé zvyknou. My s našimi specialitami tomu nemůžeme konkurovat. Nedokážeme vyrábět tak levně," shrnul sládek pivovaru Herrnbräu Peter Kraus.

Tradiční bavorské pivovary ale neničí pouze sílící konkurence, ale také celkový odliv zákazníků. "Pivovary trpí i proto, že se obecně pije míň piva venku. Máme studie, které ukazují, že se změnily životní zvyklosti. Třeba kvůli mobilitě se konzumuje míň alkoholu v hospodách," vysvětlil mluvčí Bavorského svazu sládků Walter König.

Doma Němci pijí především z plastu a plechovek – oproti bavorské hospodské produkci nadmíru levných. "Pokud pro konzumenta zůstane jediným kritériem cena a spokojí se s neoriginální chutí, tak končíme," pokrčil rameny sládek Kraus.

Jedna z mála pivních jistot, která Bavorům stále zbývá, je proslulá mnichovská fontána. O svátcích chrlí pivo zadarmo a zatím se nechystá vyschnout.

Celý článek a video naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Australský pivovar 4-Pines Brewing Company vyvíjí speciální pivo určené ke spotřebě ve vesmíru. Na pomoc si přizval i kosmické inženýry z firmy Saber Astronautics. Partneři věří, že vynález najde uplatnění za pár let, kdy se naplno spustí turistické lety do vesmíru. Pivo si svůj první let, i když zatím v nepatrných nadmořských výškách, vyzkoušelo na začátku března.

Foto

V pondělí odstartoval raketoplán Endeavour na svou poslední misi. Na palubě přitom nesl vybavení za miliardy dolarů, obyčejné pivo zde ale chybělo. NASA totiž jakýkoliv alkohol astronautům zakazuje. Podle dvou australských podnikatelů ale platí, že kde jsou lidi, objeví se brzy i pivo. Proto přišli s první vesmírnou značkou - Vostok Space Beer "4-Pines Stout". Vlastnosti otestovali i ve stavu beztíže.

"Ve vesmíru natečou tváře a jazyk jako při nachlazení a otupí se chuťové buňky. Chtěli jsme, aby i přesto pivo chutnalo úplně stejně jako na zemi, a to se podařilo," říká ředitel společnosti Saber Astronautics Jason Held.

Vesmírné pivo ještě čekají zatěžkávací zkoušky

Další úkoly ale ještě obě firmy čekají. Musí se třeba poprat s účinky alkoholu na lidský organismus ve stavu beztíže. "Chceme zjistit, jak alkohol funguje v takové výšce. I když letíte jen v letadle, metabolismus pracuje pomaleji, tělo nespaluje alkohol tak rychle jako na zemi. Už jsme se setkali s několika případy otravy, kdy lidi na palubě pili a přitom nebyli opilí, po přistání je ale odvážela sanitka," vysvětlil Held.

Navíc musí vymyslet, jak se ze sklenice bude ve vesmíru pít. "Gravitace táhne kapalinu dolů a povrchové napětí na hladině ho rozpíná do stran sklenice, to usnadňuje pití. Ve vesmíru to není tak jednoduché, nepůsobí tam gravitace a tekutina se drží na místě. Proto musíme navrhnout ideální tvar pivní sklenice, aby pivo teklo," dodává Jason Held.

Oba týmy mají na vyřešení obou otázek ještě zhruba dva roky, kdy se naplno otevře vesmírný byznys. Už teď jsou si ale jistí, že pivo Vostok Space Beer "4-Pines Stout" povznese turisty do ještě větších výšin.

Jaron Mitchell, zakladatel 4-Pines Brewing Company:

"Je to vůbec první pivo, které se dá pít i při nulové gravitaci. Máme veškeré materiály z výzkumu jídla a nealkoholických nápojů za posledních padesát let a aplikovali jsme je na alkohol. Takové testy zatím chyběly."

Zdroj: ČT24.cz


Mimořádnou nabídku letních točených piv připravili v Belgian Beer Cafe Les Moules v Pařížské ulici. Oblíbená belgická restaurace je jediným místem v České republice, kde čepují exotické letní speciály. Spolehlivě osvěží v horkých letních dnech a navíc také příjemně překvapí nečekanými kombinacemi chutí i způsobem podávání. Vychutnat si je můžete na venkovní zahrádce nebo ve stylovém interiéru restaurace.

Mongozo – kokos: Pivo s příchutí kokosu a nasládlým dozníváním. Původní receptura pochází z oblasti afrického Konga, kde byla po staletí předávána z matky na dceru (pivo totiž vařily výhradně ženy). Základem je slad z merlíku chilského. Podává se, jak jinak, ve skořápce kokosového ořechu. Je ideálním doplňkem k exotickým pokrmům, velice žádané je také jako alternativa míchaných nápojů.

Mongozo – mango: Pivo s příchutí zralého manga a nasládlým dozníváním, svrchně kvašené na ovoci. Původní receptura pochází z oblasti afrického Konga. Hodí se k exotickým pokrmům i jako alternativa míchaných nápojů.

Pink killer: Červené grepy překvašující pšeničné pivo, tak lze charakterizovat tzv. růžového zabijáka. Trpké doznívání grapefruitů v souladu s nasládlou chutí pasují tento druh do kategorie výjimečných osvěžujících speciálů.

V Belgian Beer Cafe Les Moules je každý den na výběr z více než padesáti druhů piv. Chcete-li k pivnímu zážitku přistoupit opravdu zodpovědně, můžete se na posezení v Les Moules náležitě připravit – na stránkách www.lesmoules.cz najdete základní charakteristiku každé z nabízených tekutých lahůdek - nebo využijte služeb zdejšího pivního sommeliéra. Nově je možné piva zakoupit také prostřednictvím e-shopu.

Zdroj: Tisková zpráva Les Moules


Pšeničné pivo se v českých sklenicích objevuje stále častěji a získává oblibu hlavně u mladých lidí a žen, které nemají rády chmelovou hořkost piva.

V sousedním Německu patří Weissbier do základního sortimentu většiny pivovarů, u nás ho vaří tři pivovary. Primátor z pivovaru Náchod, Velen z pivovaru Černá Hora a pšeničný Herold ze zámeckého pivovaru v Březnici se objevují na pípách i v regálech obchodů.

Při vaření pšeničného piva se používá nejméně jedna třetina pšeničného sladu, svrchní kvašení probíhá za vyšších teplot než u spodně kvašených ležáků. Kvasinky tvoří na hladině kvasné kádě deku, kterou je třeba pravidelně sbírat.

Vyznačuje se vysokou pěnivostí, vyšším nasycení a tedy i řízem, slabou hořkostí, ovocnou kyselejší chutí a opálovým zákalem způsobeným kvasinkami. V chuti a vůni lze rozpoznat banán, citron a hřebíček.

Pšeničné pivo se nalévá do štíhlé sklenice s rozšířenou horní částí pro bohatou pěnu. Doporučená teplota je devět až deset stupňů pro nefiltrovaná piva, o dva stupně chladnější mají být filtrovaná pšeničná piva.

Opravdoví labužníci vychutnávají poslední doušky ze sklenice, které jsou jak říkají "za zatáčkou", tedy v části kde se sklenice dole opět rozšiřuje. To už mívá pivo vyšší teplotu, plně se otevře a vyniknou aromatické vůně a chuť.

S přidáváním plátku citronu k pšeničnému pivu se ve vlasti pšeničných piv Bavorsku nesetkáme, snad jinde v Německu ke Kristallweizen (filtrovaným) pšeničným pivům. To spíše narazíme na to, že si někdo dává pšeničné pivo míchané s malinovým nebo višňovým sirupem… U nás se přidává plátek citrónu k belgickému ochucenému pšeničnému pivu Hoegaarden, které je v nabídce pivovarů Staropramen.

Při nalévání z lahve je nutné uvolnit kvasnice usazené na dně lahve, nejlépe opatrným krouživým pohybem otočené lahve, kdy se kvasinky rozmíchají a pivo dostane opálovou barvu. Pšeničné pivo je osvěžující, skvěle se hodí pro teplé letní podvečery.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: František Trantina


Pivo a kouření: nerozlučná dvojka?

[čtvrtek, 19. květen 2011]

Dnes to mám jednoduché, protože mi téma v hlavě bublá už skoro týden. A co jiného se s tím dá dělat, než krátce ublognout a upustit tlak.

Minulý týden jsem se šel podívat do nově otevřeného pivního baru Zubatý pes ve Vršovicích. 15 píp s výběrovým pivem a zároveň velmi nadějné rozšíření aktivit okolo importéra piva Odddog.cz.

Zubatý pes k pípám pouští pouze výjimečná piva z malých pivovarů z Česka (Matuška, Kout, Kocour) a pivní celebrity z dovozu (Brewdog, Mikkeler, Nøgne ø). Když máte pivo rádi a nebudete se hlídat, možná si při pohledu na denní nabídku i učurnete. Bar, pípy i ošetření piva jsou parádní. K tomu všemu máte i obsluhu, která prostě ví.

Co mě ale naprtlo, je nešťastné rozvržení podniku na kuřáckou a nekuřáckou část. Celý bar a hlavní prostory, které jsou přístupné z ulice a mají denní světlo, jsou kuřácké, kdežto nekuřáci jsou v podzemí, s umělým osvětlením a při cestě na záchody. Přijdete k nim poprvé, vejdete a čucháte kouř. Chcete se posadit na bar, čucháte kouř. Jdete se pokochat nabídkou, vybrat si pivko a pokecat s barmanem — čucháte kouř.

Chápu to u obyčejných hospod i barů, k výběrovému pivu mi to ale prostě nesedí. Respektuji rozhodnutí provozovatele, má pro to určitě své důvody (ať už provozní nebo jakékoliv). Nekuřácký prostor řeší, neignoruje — ale i tak. Když v Česku vyrazíte za současnou pivní kulturou, dost často se se zbytečným kouřem musíte potýkat (namátkou třeba ve Zlých časech — naprosto ukázkově :), nebo v Pivní galerii) a je to prostě otravné.

Pokud mají pivní nadšenci ambice rozšířit dobré pivo mezi veřejnost, bojím se, že v závoji cigaretového dýmu neuvidí na cestu. Můžete mít pivo třeba na světové úrovni, ale když je u něj opřené cigáro, pořád je to jen „kultura gambáče“.

Tak jak tak, pokud Zubatého psa ještě neznáte, valte tam. Fandim a držim palce! ;)

Zdroj: Cuketka.cz


My Češi máme tendenci považovat české pivo za to nejlepší na světě. Přitom ale jen málokdo z nás ochutnal víc než jen světlý a tmavý ležák, případně nějakou tu "pšenici".

Pokud máte pivo rádi a chcete si rozšířit obzory, můžete v Praze zajít do několika podniků s více pípami. Jejich řady začátkem května rozšířil vršovický pivní bar Zubatý pes.

V podniku najdete bar s úctyhodnými 15 pípami. Na nich každý den nabízejí trochu jiný sortiment, vždy to však bude mix českých a zahraničních piv různých stylů. Těšit se můžete na piva z českých malých a minipivovarů (Matuška, Kocour a další) a taky na výběr zajímavostí ze světa. Ejl (ale), stout, saison... Svůj pivní slovník si tu zaručeně rozšíříte.

Pivní bar provozují lidé, které pivo baví a rozumějí mu, proto se nebojte na cokoliv zeptat. Škoda jen že podnik je v horní světlé části kuřácký, což je pro vychutnávání piva nepříjemná překážka.

Dejte si: něco úplně jiného, než jste zvyklí. Třeba aromatický, hořký IPA (india pale ale).

Na Scuku má Zubatý pes první recenzi. Postřehy od Scukařky Michaly tak berte z pohledu čerstvě otevřeného podniku, který si svoje místo na pražské pivní scéně teprve hledá a jeví se jako nadějný nováček.

Na návštěvu Zubatého psa jsem se hodně těšila. Díky objednávce na Odddog.cz, který za tímhle pivním barem stojí, mi zachutnala piva ze skotského pivovaru BrewDog. A v Zubatém psovi je měli mít na čepu. Vyrazila jsem proto podnik otestovat hned týden po otevření, myslím si ale, že to v tomto případě nevadí.

Vzdálenost je relativní pojem, samozřejmě, ale do Zubatého psa to musí mít daleko skoro každý. :) Dalo nám celkem práci ho ve Vršovicích najít, ale uspěli jsme.

Interiér je členitý, sedět můžete rovnou na baru nebo u stolků vzadu, ale taky v patře nebo podzemí. Bohužel je ale Zubatý pes kuřácký, což nám docela zkazilo náladu – stačili totiž dva kuřáci na baru, aby byly cigarety cítit i u nás vzadu. Nekuřáci mají vyhrazenou „sklepní" místnost, tedy žádné terno, navíc nás majitel upozornil, že dole obsluhovat nebude, pokud by se sešlo hodně hostů. U podniku, který "se specializuje na piva kvalitní, chutná, voňavá, sytá, výjimečná“, mi tohle přijde jako hodně velký krok vedle…

Majitel a obsluha baru v jednom je tuším cizinec, ale čeština mu nedělala větší problémy. Bohužel servis se omezil jen na odnášení špinavých sklenic. Informace o pivech jsme z něj museli spíše páčit, i když je fakt, že postupem večera trochu roztál a komunikace byla hladší. Asi si tu musíte osobnější přístup zasloužit, což je pro nesmělé pivní objevitele (:) škoda.

V Zubatém psovi čepují z 15 píp a nabídka se lehce obměňuje téměř každý den. Kombinují tu piva z českých mini a malých pivovarů se zajímavými pivy zahraničními (skotský pivovar BrewDog, dánský Mikkeller…). Můžete tak za večer otestovat různé pivní styly – saison, IPA, pale ale, klasický český světlý ležák i různé speciály.

Ochutnali jsme toho ve třech povícero. Třeba extra silný velikonoční speciál Mikkeller s 9,5 % alkoholu, který vůní i chutí trochu připomínal víno. Nebo IPA ze stejného pivovaru (0,3 l tuším za 65 Kč), aromatickou, plnou chutí, taky osvěžující Saison od Matušky, hodně toho bylo. :) Vše pěkně ošetřené, v příslušných sklenicích.

Hodnocení a doporučení na Scuku jsou nezávislá a pocházejí od prověřených neanonymních hodnotitelů. Scukaři si hradí útratu sami, Scuk zná jejich identitu a při svých hodnoceních jsou vázáni dodržovat etický kodex Scuku.

Zdroj: iHNed.cz



PI podporuje nae zemdlce Reklama na PI