Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Češi objevují malé pivovary

[středa, 19. leden 2011]

Češi se postupně učí ochutnávat a oceňovat i piva malých a méně známých pivovarů. Zatímco před lety odmítali ochutnat cokoliv jiného než "velkoznačky" typu Gambrinus nebo Staropramen, dnes začínají objevovat i téměř neznámá piva. Povětšinou regionální výrobci tak v posledních letech zažívají doslova zlaté časy.

Matuška, Velkorybnický Hastrman nebo Malý Rohozec - to nejsou pohádkové postavy, ale názvy piv z malých pivovar, které se čím dál víc v restauracích prosazují. Zákazníkům chutnají a provozovatelům hospod pomáhají odlišit se od konkurence. „Zatímco dřív byla na tři ulice jedna hospoda, dnes jsou v jedné ulici tři. A tím pádem oni mají mezi sebou velmi tvrdý konkurenční boj a snaží se nalákat zákazníky,“ vysvětluje ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

Hospodští tak často například vedle zavedené značky nabízí i méně známá piva a třeba po měsíci jejich nabídku obměňují. „Zákazník tak pořád chodí do té samé hospody, ale může vyzkoušet různá piva, která by před tím vůbec nepotkal,“ popisuje Veselý.

Ale ani s velkými značkami to není zas tak hrozné. Například druhý největší pivovar světa SABMiller, pod který patří Pilsner Urquell, Gambrinus, Velkopopovický Kozel a Radegast oznámil, že za mu devět měsíců uplynulého roku vzrostly prodeje o dvě procenta.

Celý článek včetně videa naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Podle statistického spolkového úřadu má více než 1 300 pivovarů v Německu spotřebu energie téměř čtyři miliony megawatthodin. Při konvenční výrobě této energie vzniká každoročně 2,36 milionů tun oxidu uhličitého. To odpovídá zhruba pěti svátkům bez automobilového provozu. Všichni v současné době hovoří o obnovitelných energiích, ale pouze málo firem využívá stávajících možností, jako je například využití blokových tepláren.

Bloková teplárna je zařízení určené k získávání elektrické energie a tepla, které je provozováno zejména v místě spotřeby tepla. Vyrobeným užitkovým teplem může být ale také napájena rozvodná síť tohoto média. K tomu se využívá princip kogenerace.

Bloková teplárna pracující na bázi rostlinných olejů představuje ekologickou, lokální, trvalou a zdanitelnou výrobu tepla. Toto rozumné využití energie a tepla vede v současnosti k refinancování za méně než pět let. Přičemž část získané energie může poskytovat jak elektrický proud, tak i teplo a nebo ji lze prodávat třetím osobám. Jedná se o naprosto soběstačnou formu zajištění energií nutných pro provoz pivovarů. Vedle jasně daného ekonomického využití se ještě k tomu navíc šetří životní prostředí a stejným způsobem je energeticky posílen i celý region.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová


V Táboře pokračují přípravy 21. Reprezentačních slavností piva, které se uskuteční od 1. do 4. února 2011 v Hotelu Palcát.

V prvním únorovém týdnu zároveň opět proběhnou odborné anonymní degustace o Zlatou pivní pečeť. Zájem o tuto značku se mezi výrobci piva stále zvyšuje, i když konkurence je obrovská. Hodnocení je ale maximálně objektivní a navíc probíhá pod několikanásobnou kontrolou certifikačních společností.

Soutěže piva letos certifikují světově renomované společnosti Bureau Veritas Czech Republic, TUV SUD Czech s.r.o. , 3EC-NSF International a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky.

,,Každý degustátor má možnost zpětně ověřovat hodnocení své i svých kolegů. Svědčí to o neustále rostoucí důvěře i prestiži ocenění Zlatá pivní pečeť ,“ říká hlavní organizátor slavností Alois Srb.

V letošním ročníku budou navíc s pořadateli spolupracovat také odborníci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Střední průmyslové školy potravinářských technologií z Prahy.

,,Na úterý 1. února jsme připravili odbornou přednášku profesorů a doktorandů VŠCHT Praha v přednáškovém sále Střední školy obchodu a služeb. Začne v 10 hodin dopoledne a očekáváme účast zhruba 150 studentů. Přednáška s výstižným a jednoduchým názvem Pivo bude přístupná i laické a pivovarské veřejnosti,“ dodává Alois Srb.

Slavnosti stále více lákají i výrobce piva ze zahraničí. Do Tábora se proto letos přijedou podívat například Portugalci, kteří se budou zajímat nejen o pivo a vše, co s ním souvisí, ale také o cestovní ruch. Svou účast potvrdila také desetičlenná delegace z Ruska se vzorky tamního piva z nezávislých pivovarů. Přijedou představitelé belgických pivovarů Brouwerij HUYGHE a Brouwerij Bosteels, pivo bude na čepu, obrovský sortiment v točených i lahvových pivech představí zástupci skotského pivovaru BrewDog. Po loňské úspěšné návštěvě se do Tábora vrátí také pořadatelé velkého pivního festivalu z Bělehradu. Nároční fajnšmekři budou moci ochutnat také pivo z Dánska, Norska, Francie nebo Anglie. Nebude chybět ani produkce tří bavorských pivovarů včetně točeného Paulanera z Mnichova, zejména piva Oktoberfest. Do odborných degustací poprvé vstupují se svými výrobky také dva asijské pivovary: z japonské Yokohamy a kazašské Astany. Nejvíce pořadatelé oceňují přihlášku ruského obra Baltika Breweries Russia, který vlastní koncern Carlsberg a má 11 velkých pivovarů. Premiéru absolvuje i maďarský pivovar Serforrás Miškolc s pivem ochuceným tokajským vínem. V neposlední řadě dorazí opakovaně polské Browary Lubelskie s.a. z Lublinu,které byly v minulém roce úspěšní s pivem PERLA, Hofbräu Kaltenhausen, Hallein z Rakouska a Heineken Slovakia, pivovar Zlatý Bažant Hurbanovo, Popper Bytča, Kaltenecker Rožňava, Sessler Trnava, Urpín Banská Bystrica a Steiger Vyhne ze Slovenské republiky.

,,O táborské pivní slavnosti se zajímají i zahraniční novináři. Byl jsem byl osloven zástupcem televize z Regensburgu, kde o nás budou vysílat v pořadu Kam na výlet. Příspěvek by se měl objevit v asi pěti bavorských televizích. Po odvysílání v Německu by se reportáž měla objevit i v jedné české celoplošné televizi,“ neskrývá radost Alois Srb.

Slavnosti si ale udržují také obrovský zájem domácích fanoušků piva. Týden po zahájení předprodeje zbývají vstupenky hlavně na úterý a středu, tedy první dva dny slavností. Na čtvrtek už jsou jen lístky na stání nebo mimo hlavní sál Hotelu Palcát. Pátek je absolutně vyprodaný. Předprodej probíhá v městském infocentru na Žižkově náměstí.

V kulturním programu se během slavností představí třeba Ilona Csáková, Maxim Turbulenc a jejich ČECHO DECHO, dívčí kapela The Apples nebo populární táborská skupina Big Papa. Vše doplní tradiční diskotéky, vystoupení harmonikářů, dechovky a další hudební styly tak, aby si všichni návštěvníci akce přišli na své.

XXI. Reprezentační slavnosti piva se konají pod záštitou náměstka ministra pro místní rozvoj České republiky Ing.Michala Janeby, pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a pod záštitou České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Pořadateli jsou Město Tábor, produkční agentura REVEL, Jihočeská univerzita, ekonomická fakulta, České Budějovice, umělecká agentura RichArt, Střední škola obchodu, řemesel a služeb Tábor a Hotel Palcát.

Vyhlášení výsledků a předání cen vítězům odborných degustačních soutěží proběhne 4. února 2011 v 18 hodin v kongresovém sále Hotelu Palcát.

Zdroj: První zprávy.cz


Restaurace hotelu Záložna v centru Litovle by se již brzy měla změnit na příjemné místo s dobrým jídlem a pitím. Několikamilionová oprava restauračních prostor se chýlí ke konci, město už vypsalo výběrové řízení na dlouhodobého nájemce.

Foto

Zastupitelstvo odsouhlasilo pokračování opravy restaurační části hotelu Záložna. Koncem dubna by mělo být hotovo,“ uvedl místostarosta Litovle Petr Šrůtek.

Město vypsalo výběrové řízení na budoucího nájemce restaurace a otevřít by ji chtělo do 11. června letošního roku. Tehdy se totiž ve městě konají tradiční Hanácké Benátky.

Nevíme jestli se nám to podaří. Záleží na tom, jestli budeme mít nájemce. Oslovíme i ředitele Litovelského pivovaru. Myslíme si, že by mohl mít na náměstí vlajkovou loď. Když tam partnera neseženeme, obrátíme se jinam,“ pokračoval místostarosta.

Litovelští obyvatelé by novou restauraci v centru města uvítali, už několik let tam totiž chybí.

Původní restaurace na Záložně byla hodně navštěvovaná, teď to strašně dlouho leží ladem. V centru nic není, okolo jsou jen zakouřené hospůdky,“ řekla Adriana Sienelová z Litovle.

Restaurační zařízení na Záložně bylo naposledy otevřené před šesti lety, pak je zavřeli hygienici. V budově je také kulturní část se sály a hotelová část, která sice krátkou dobu fungovala jako ubytovna, dnes je ale opět zavřená.

Celou budovu jsme odkanalizovali a další etapa teď je restaurační část za zhruba šestnáct milionů korun,“ vysvětlil místostarosta.

Projekt na celkovou rekonstrukci budovy z roku 2000, asi za osmdesát milionů, jsme předělali. Budeme jednat s novým nájemcem o hotelové části, třeba by se nám ji společnou investicí podařilo dát do provozu,“ podotkl.

Zároveň vysvětlil, že město na rekonstrukci restaurace a hotelu nemůže získat žádné dotace. Mohl by ji dostat podnikatel, ale najít někoho, kdo by si budovu pronajal a restauraci opravil, se nepodařilo.

Takže do restaurace jde město samo z vlastních peněz. Budoucí nájemce by mohl sehnat peníze na hotelovou část,“ dodal Šrůtek.

Zdroj: Olomoucký deník.cz | Autorka: Petra Opletalová | Foto: Radovan Vašíček


Španělští vědci potvrdili názor většiny pivařů: pití piva je zdravé, ovšem je třeba dodat zásadní ALE…

Ideálním množstvím je maximálně jeden půllitr denně!

Španělé se zabývali i středomořským jídelníčkem a rizikem kardiovaskulárních chorob. Přišli na velmi povzbudivé výsledky. Průzkumu se zúčastnilo 1249 mužů a žen ve věku kolem 57 let. Ti, kteří své oblíbené středomořské pokrmy zapili půllitrem zlatitého moku, dokonce o několik kilo zhubli!

Pivo má úplně stejné blahodárné účinky na lidské zdraví jako umírněné množství vína. Obsahuje folikové kyseliny, vitaminy, železo, vápník – všechny tyto látky chrání srdce. U pravidelného pijana piva, který to s pitím nepřehání, je snížené riziko cukrovky, vysokého krevního tlaku. A co je důležité – má i méně tělesného tuku!

Pivo je sice energeticky vydatné, ale pokud zůstanete u jednoho půllitru, zkonzumujete 200 kalorií. To je stejně jako kdybyste vypili šálek café latté či plnotučného mléka. Pro ženy je doporučené množství piva nižší, ideální je 0,3 litru.

Zdroj: AHA online.cz


Točené pivo Paulaner z Mnichova, bavorský Oktoberfest Bier nebo piva z pivovaru BrewDog ze skotského Fraserburghu – to jsou jen namátkou vybrané zahraniční exkluzivní novinky, které budou moci ochutnat návštěvníci XXI. Ročníku reprezentačních slavností piva a minerálních vod v Táboře. Ty se uskuteční od 1. do 4. února v Hotelu Palcát.

Největší setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice zůstává jak odbornou degustační soutěží pro desítky pivovarů z České republiky i ze zahraničí, tak populárním setkáním milovníků zlatého moku nad stovkami druhů piva. Veřejná část slavností se opět odehraje v hotelu Palcát. Zázemím pro náročné degustační soutěže zůstává kongresový sál Jihočeské univerzity v Táboře.

Zlatá pivní pečeť

Do degustační soutěže o titul Zlatá pivní pečeť se letos hlásí celkem 92 pivovarů. Jsou mezi nimi tuzemské i nadnárodní pivovary, pivovarské domy a minipivovary. O prestižní ocenění se bude soutěžit v 21 kategoriích. Ve srovnání s loňským ročníkem přibylo 5 kategorií.

Seznam kategorií

 nealkoholické pivo

 pivo se sníženým obsahem cukru

 světlé výčepní pivo

 světlý ležák

 světlý ležák prémium

 tmavé výčepní pivo

 polotmavé pivo

 tmavý ležák

 tmavé speciální pivo

 světlé speciální pivo

 polotmavé pivo z minipivovaru

 světlý ležák z minipivovaru

 speciální pivo světlé z minipivovaru

 tmavé pivo z minipivovaru

 kvasnicové a nefiltrované pivo

 tmavé pivo z minipivovaru

 pšeničné pivo

 netradiční pivo

 ochucená piva

 pivo typu ALE

O Zlatou pivní pečeť se ucházejí i dva asijské pivovary.

Do odborných degustací poprvé vstupují se svými výrobky také dva asijské pivovary: z japonské Yokohamy a kazašské Astany. Přihlásili 4 vzorky do kategorie ležáků a speciálů.

Premiéru absolvují i maďarský pivovar Serforrás Miškolc, bavorský Paulaner Mnichov nebo BrewDog ze Skotska. Opakovaně dorazí 3 pivovary z Belgie, 3 pivovary z Bavorska, jeden z Rakouska, jeden z Nizozemska, 5 ze Slovenské republiky. Kvalitu své produkce bude moci poměřit i několik nových českých malých pivovarů, jako např. Šumavský pivovar z Vimperka, Pivovar Bravůr Loučná nad Desnou, Pivovar na Rychtě z Ústí nad Labem, Chebský pivovar. V minulém roce hodnotili degustátoři více než 460 vzorků piva z 92 pivovarů a minipivovarů. Letos pořadatelé předpokládají ještě větší počet hodnocených vzorků. Konečné číslo bude zřejmé až těsně před začátkem degustací. Vítězové jednotlivých kategorií k titulu získají i právo užívat příslušné označení na etiketách a k propagačním účelům

Zlatý český pramen

Součástí slavností je i soutěž o nejlepší minerální vodu. O titul Zlatý český pramen budou vedle největších výrobců z České a Slovenské republiky bojovat výrobci z Itálie a Gruzie. Minerálky se hodnotí ve dvou kategoriích – ochucená a neochucená. K dnešnímu dni je přihlášeno 20 vzorků.

Degustace jsou díky naprosté anonymitě a kontrole maximálně objektivní.

Z hlediska účasti pivovarů v odborné degustační soutěži jsou Slavnosti piva v Táboře největší svého druhu v České republice. Odborné degustace jsou přísně anonymní a oficiálně garantované odbornými autoritami. Soutěže piva certifikuje světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky. Soutěže minerálních vod kontroluje mezinárodní certifikační koncern TÜV SÜD. V letošním roce porotu posílí navíc i americký auditorský a certifikační koncern 3EC International. „Takže můžeme směle uvést, že tak objektivními kontrolními parametry nedisponuje žádná soutěž piva na světě. Každý degustátor má možnost zpětně ověřovat hodnocení své i svých kolegů. Svědčí to o neustále rostoucí důvěře i prestiži ocenění Zlatá pivní pečeť a Zlatý český pramen,“ uvedl hlavní organizátor slavností Alois Srb. V letošním ročníku budou navíc s pořadateli spolupracovat také odborníci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Střední průmyslové školy potravinářských technologií z Prahy. Anonymní degustace proběhnou v kongresovém sále Jihočeské univerzity v Táboře.

Na návštěvníky čeká nejméně 100 druhů piva, k němu tradiční pochoutky a kulturní program.

Během čtyř dnů mohou návštěvníci slavností vybírat ze 100 druhů piva u 46 stánků. Raritou bude například pivo Oktobrfest z Mnichova. Nároční fajnšmekři budou moci ochutnat také pivo z Dánska, Norska, Francie nebo Anglie. Opakovaně se na slavnostech objeví belgické pivo ze čtyř tamních pivovarů a nebude chybět ani produkce tří bavorských pivovarů včetně točeného Paulanera z Mnichova. Premiéru budou mít na slavnostech i některé tuzemské výrobky. Hosté například poprvé ochutnají pivo z pivovaru Matuška z Broum, Domácího pivovaru Berounský Medvěd z Berouna, Rodinného pivovaru Pacov nebo pivovaru Belvedér Železná Ruda a dalších.

Pro XXI. Slavnosti piva v Táboře budou opět vyhrazena všechna místa v hotelu Palcát, tedy nejen sál a přísálí, ale i restaurace v přízemí, čínská restaurace nebo P Club a letos poprvé i Klub 604. Návštěvníci se jako každoročně mohou těšit na vybrané pochoutky k pivu – zabijačkové speciality, guláš nebo utopence.

Slavnosti pro veřejnost začínají každý den od 16 hodin. Součástí bude i letos kulturní program s pozvanými hosty - v úterý se představí třeba Ilona Csáková, ve středu Maxim Turbulenc a ČECHO DECHO, ve čtvrtek dívčí kapela The Apples a v pátek vystoupí populární táborská skupina Big Papa, kterou doplní už tradiční diskotéka Radia BLANÍK s Vláďou Slezákem. Richard Dušák z agentury RichArt, který má kulturní program na starost, dodává: ,,Kromě těchto hostů vystoupí na slavnostech také tradiční taneční orchestr Melody band Pacov, Jiří Matyáš band Tábor nebo táborský diskžokej Vladimír Kostínek. Věříme, že návštěvníci slavností budou spokojeni a budou se dobře bavit.

Předprodej vstupenek

Předprodej vstupenek bude probíhat v městském Infocentru na Žižkově náměstí od 11. ledna 2011. Za lístky na úterý a středu zaplatí návštěvníci 120 korun. Čtvrteční vstupné je 130 a na páteční slavnostní zakončení festivalu spojené s předáním cen vítězným pivovarům a výrobcům minerálek stojí vstupenka 150 korun.

XXI. Reprezentační slavnosti piva se konají pod záštitou náměstka ministra pro místní rozvoj České republiky Ing.Michala Janeby, pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a pod záštitou České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Pořadateli jsou město Tábor, produkční agentura REVEL, Jihočeská univerzita, ekonomická fakulta, České Budějovice, umělecká agentura RichArt, Střední škola obchodu, řemesel a služeb Tábor a Hotel Palcát.

Závěrečná tisková konference spojená se setkáním zástupců pivovarů s vedením města a se bude konat 4. února 2011 v 11,oo hod. v kongresovém sále Jihočeské univerzity v Táboře.

Vyhlášení výsledků a předání cen vítězům odborných degustačních soutěží proběhne 4. února 2011 v 18 hodin v kongresovém sále Hotelu Palcát.

Prezentace výrobců a obchodních partnerů v Hotelu Palcát v průběhu slavností:

Královský Pivovar Krušovice, a.s. 750 53 Krušovice

Pivovar Krásné Březno Zlatopramen, Drážďanská 80, 400 07 Ústí nad Labem

Starobrno a.s. Hlinky 160/12, 661 47 Brno

Pivovar Velké Březno Březňák, Pivovarská 116, 403 22 Velké Březno

Holbau Kaltenhausen, Salzachtal Bundesstrasse Nord 37, Hallein

Heineken NV, Twede Wetergplantsoen 21, 1017 ZD Amstarodam

Belton, s.r.o., Pivovar Eggenberg, Latrán, Český Krumlov

Pivovar Poutník, DUP – Družstvo Pelhřimov, 393 01 Pelhřimov

Pivovar Ferdinand, a.s. Táborská 306, 256 01 Benešov

Měšťanský pivovar v Poličce, spol. s.r.o., Pivovarská 151, 572 14 Polička

Pivovar Nymburk, s.r.o. Pražská 581, 288 25 Nymburk

Pivovary Staropramen, a.s. Nádražní 84, 150 00 Praha 5 – Smíchov

Pivovar Holba, a.s. Pivovarská 261, 788 33 Hanušovice

Pivovar Litovel, a.s. Palackého 934, 784 01 Litovel

Pivovar Nová Paka, a.s. Pivovarská 400, 509 01 Nová Paka

Malostránský pivovar Velké Meziříčí, Aqueko, s.r.o. Velké Meziříčí (stánek Sdružení přátel piva)

Pivovarský Dvůr Zvíkov, s.r.o. Zvíkovské Podhradí 92, 397 01 Písek

Minipivovar Vyšší Brod, Kaplická 28, 382 73 Vyšší Brod

Pivovarský Dvůr Lipan, Dražíč 50, Týn nad Vltavou

Klášterní Pivovar Strahov, Strahovské nádvoří, 118 01 Praha 1

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s. Dobrovského 2027, 530 02 Havlíčkův Brod

Pivovar Svijany a.s. Svijany 25, 463 46 Příšovice

Rodinný pivovar Bernard a.s. 396 01 Humpolec

Pivovar Platan s.r.o., pivovar 168, 398 11 Protivín

Pivovar Černá Hora, a.s. Pivovarská, Černá Hora

Pivovar Vysoký Chlumec , a.s. 262 52 Vysoký Chlumec č.29 (stánky Palcát 604)

Pivovar Náchod, a.s. Dobrošovská 130, 574 40 Náchod (stánky Palcát 604)

Pivovar Chotěboř, s.r.o. Průmyslová 1755, 583 01 Chotěboř

Brouwerij Bosteels, Kerkstraat 96, 9255 Buggenhout

Brouwerij Lefebbvre, Chemin du Croly 54, 1430 Quevast

Brouwerij Van Steenberge, Lindenlaan 25, 9940 Ertvel

Pivovar na Rychtě spol.s.r.o. Ústí nad Labem (stánek Sdružení přátel piva)

Pivovar Herold Březnice a.s. (stánek Sdružení přátel piva)

Pivovar Kocour Varnsdorf s.r.o., Východní 1547, 40 747 Varnsdorf

BERGGQUELL-Brauerei Lobau, Westrstrasse 7, 02 708 Lobau

Budějovický měšťanský pivovar, a.s. Lidická tř. 458/31, 370 01 České Budějovice

Měšťanský pivovar Strakonice, a.s. Podskalská 324, 386 01 Strakonice

Bohemia Regent, a.s. Trocnovské náměstí 124, 379 01 Třeboň

Paulaner Brewery GmbH a CO KG, Munchen

BrewDog Ltd., Fraserburgh

Staročeský pivovárek, s.r.o. Křovická 267, 518 01 Dobruška

Pivovar Matuška, U Radnice 115, 267 42 Broumy

Pivovar Berounský medvěd, Tyršova 135, 266 01 Beroun

Pivovar Belvedér, Železná Ruda 189, 340 04 Železná Ruda

Rodinný pivovar Pacov, Jana Autengrubera 318, 395 01 Pacov

Minipivovar Slezan, Leskovec u Březové, Opava

Zdroj: Tisková zpráva Reprezentačních slavností piva a minerálních vod v Táboře


Ve Velké Británii by mělo být brzy k dostání další pivo vyrobené v Česku. Nepůjde však o pivo tuzemské receptury, ale o pivo, které v Pákistánu vaří pivovar Murree Brewery. Ten jej chce dodávat i do pákistánských a dalších asijských restaurací převážně v Londýně.

Vývoz přímo z Pákistánu firmě zakazují tamní přísné islámské zákony. Na výrobě se proto chce Murree Brewery domluvit s některým z českých pivovarů. Pokud se tak stane, bude to první podobná spolupráce mezi českým a pákistánským pivovarem.

Ještě jsme se zcela nerozhodli, kde se bude naše pivo vařit. Jednáme ale s několika pivovary blízko Prahy,“ řekl deníku E15 ředitel společnosti Isphanyar Bhandara. „Vybrali jsme si Česko kvůli dobré kvalitě piva,“ podotkl Bhandara. Který konkrétní pivovar oslovili, neuvedl s tím, že zatím není spolupráce potvrzena. Firmu by ale potěšilo, kdyby našla distributory i v Česku či regionu střední Evropy, dodal.

Britskému deníku Daily Telegraph Bhandara řekl, že chce především opanovat tamní početné asijské etnické restaurace. Nyní je tam totiž k dostání převážně indické pivo a to je pro Pákistánce Bhandaru těžko přijatelné. Murree Brewery má navíc dobré předpoklady k úspěchu, protože vznikl v roce 1860, a je tak dědictvím z doby britské koloniální nadvlády v Indii. Ze zahraničních trhů se ale musel stáhnout s nástupem vlády islamistů.

Licenční výroba zahraničního piva v tuzemských pivovarech není podle šéfa svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého nic neobvyklého.

Například Staropramen licenčně vyrábí belgické pivo Stella Artois a vaří i japonské pivo Asahi Super Dry. V Budějovickém měšťanském pivovaru předloni začala licenční výroba značek Pražečka a Černovar pro největšího ruského dovozce piv Russian Tradition Group, který loni v létě koupil pivovar Bakalář v Rakovníku. „Výroba pro pákistánský pivovar, to tady ještě nebylo. Je to až překvapení,“ řekl deníku E15 Veselý.

Zdroj: E15.cz | Autoři: David Klimeš a Dušan Kütner


V táborském informačním středisku na Žižkově náměstí začal předprodej vstupenek na 21. ročník pivních slavností, které se konají v hotelu Palcát. Všichni příznivci zlatavého moku si pivní svátky užijí od 1. do 4. února.

Příznivci piva se začátkem února už pojednadvacáté sjedou do táborského hotelu Palcát. Dříve než tu však budou moci ochutnat známé či méně známé značky, musí do fronty. Vstupenky už jsou v prodeji v informačním středisku.

"Zájem je velký, vstupenek je omezený počet, a proto je možné, že se někteří na ten svůj vybraný program výjimečně třeba i nedostanou," upozorňuje Alois Srb, ředitel 21. Reprezentačních pivních slavností.

Jedním dechem však dodává, že opozdilci nemusejí být smutní. Na každý den je k dispozici 900 vstupenek v cenách 120 až 150 korun, většina z nich je k sezení.

Největší zájem je o závěrečný den, na ten lístky zmizí z předprodeje za jeden až dva dny. Na ostatní tři dny konání slavností jsou v prodeji maximálně týden. Organizátoři však pamatují i na pivaře, kteří se vypraví do táborského Palcátu na poslední chvíli. Pro ně mívají v záloze pár vstupenek k stání.

Stovka druhů piv z téměř padesátky domácích i zahraničních pivovarů tu poteče plným proudem po všechny dny od 1. do 4. února.

Nezbytnou součástí slavností bude odborná degustace sládky a výrobními řediteli pivovarů. Tato profesionální porota vybere mezi 450 vzorky piv rozdělených do 21 kategorií ty nejlepší, které ocení Zlatou pivní pečetí.

Zlatá pivní pečeť

Letos bude o Zlatou pivní pečeť soutěžit 95 pivovarů z deseti zemí. Nejvzdálenější pivo bude z Japonska, nejexotičtější zřejmě z Kazachstánu.

Táborské pivní slavnosti jsou zároveň jedinou příležitostí na světě k soutěži minerálních vod. Ta nejúspěšnější si odtud odveze ocenění Zlatý český pramen.

Zdroj: Budějovice iDnes.cz


Životopisy starých hospod jsou často plné příběhů dnes už zapomenutých hostinských a štamgastů. Hostinec U Laušmanů ve Dvoře Králové nad Labem však patří k těm, v jehož štítě je stále jméno zakladatelů a hosté mu jinak neřekli ani v dobách, kdy se na soukromé podnikatele mělo zapomenout.

A může se pochlubit také tím, že nejedno pivo a panáka oblíbeného rumu tady vypil Jaroslav Jakoubek. Muž, jemuž se dodnes přezdívá otec českého šansonu. Dvorní skladatel Ljuby Hermanové, který skládal i textoval písně pro další známé zpěváky a složil například pro Martu Kubišovou a Waldemara Matušku skvělý, leč za normalizace zakázaný duet Víc nechtěl by snad ani d´Artagnan.

Sál hostince kraloval celému městu, byl v něm i Žižka

Restaurace U Laušmanů leží v České Padharti v severním předměstí Dvora Králové nad Labem od druhé poloviny 19. století. Vystavěl ho hostinský Jan Laušman a na tehdejší dobu to byl podle historiků čin podnikatelsky poměrně odvážný.

Protože Podharť měla necelých sto domů s 639 obyvateli a pitné vody ze starého pramene se jí dostalo teprve v roce 1875 díky jednomu z předků Jana Laušmana,“ uvádí bývalý kronikář Dvora Králové nad Labem Pavel Janoušek, který nás provede historií staré hospody ve Vrchlického ulici.

Po prvním majiteli tu čepoval pivo jeho syn Emanuel a dalším pokračovatelem rodu byl potomek Jan. Od dob Rakouska-Uherska se vnější podoba hostince prakticky nezměnila. Hostinec však musel čelit a obstát v soutěži s ostatními podharťskými hospodami a tak majitelé neustále zvelebovali jeho vybavení.

Podharť totiž měla další čtyři hospody. Klustovu pod nemocnicí, hospodu U Slunce s kuželníkem a hampejzem, Rouskovu pod památníkem T. G. Masaryka a Hakovu v Tyršově ulici. Ve všech hospodách se hostům dostalo i té nejintimnější dámské obsluhy,“ píše místní historik a upozorňuje, že u jediné Laušmanovy hospody není známo, že by kdy hostila „kněžky lásky“.

Laušmanův hostinec měl ale v Podharti výsadní postavení a vždycky si zachoval své původní jméno. Taneční sál hostince byl vyhlášený a byl konkurencí pro další dva ve městě. „Svým vnitřním vybaveným a výzdobou však předčil oba sály předčil,“ upozorňuje Pavel Janoušek.

Stěny tanečního sálu zdobila poprsí našich národních velikánů, například Františka Palackého nebo husitského vojevůdce Jana Žižky. Majitel později k sálu přistavěl prostorné jeviště pro divadelní představení a hudebníky. Vždyť dechové orchestry pánů Kejklíčka, Mühlbauera, Vlka a hasičů bývaly mnohočlenné a vyžadovaly velký prostor,“ říká badatel.

Dík, že nemluvíte o politice. A Stalinovi zdraví

V hostinci se čepovalo Klazarovo pivo, což byl královédvorský pivovarník a jeho pivovar zanikl až v 70. letech minulého století. Na čepu bylo ale i Hermanseifské pivo z Rudníku.

Na rozdíl od dnešních výčepů se pivo pumpovalo ze sklepa z dřevěných sudů vzduchem. „Vzlykající“ pumpa byla po dlouhá léta na chodbě. Majitel královédvorského pivovaru Jan Klazar se také postaral o to, aby majitel pivní potrubí čas od času „profoukl parou“". Pavel Janoušek připomíná, že za protektorátu se čepovalo nejen v Laušmanově hostinci řídké válečné sedmistupňové pivo a to je ještě hospody dostávaly v omezeném množství.

Tehdy prý visela v lokále malá cedulka s nápisem „Děkujeme, že zde nemluvíte o politice“. Ovšem ta nemohla hospodu plnou známých a sousedů odradit. Ti si našli svou řeč, která komentovala například vývoj na bojových frontách slovy „ti jim to zas nandali“. Pouze, když přišel někdo cizí, se řeč stočila rychle na sport. „Na sklonku války se pak v hospodě zdravilo pozdrav Stálý nový zdraví“, což bylo přání vítězícím rudoarmějcům a jejich vůdci Stalinovi.

Pavel Janoušek popisuje i historické interiéry hostince: Nad vstupními dveřmi do lokálu byla hlava bradatého kozla, stěny zdobily historické obrázky, například zobrazené slavné setkání králů Jiřího z Poděbrad a Matyáše Korvína.

O policejní hodině či parketách, které zničilo sušení obilí

V Laušmanově hostinci byly i staré hodiny, takzvané pendlovky. „Hodiny musela mít každá hospoda, protože určovaly zavírací, takzvanou „policejní“ hodinu. Není ale žádným tajemstvím, jak se tato policejní hodina dodržovala. Tichým karbaníkům stačila zatemněná okna, hlučnější společnost se stěhovala do zadní místnosti. Nepolepšitelní hosté ale končili na ulici,“ popisuje bývalý kronikář města Pavel Janoušek. A dodává, že pendlovky od Laušmanů si nakonec odnesl jeden z pozdějších nájemců do jiného královédvorského hostince U Raků.

Všichni původní majitelé byli české národnosti s vlasteneckým cítěním. A dali tomu průchod i v lokále. Starší štamgasti vzpomínali, že se v lokále často zpívalo a že sám Laušman občas vytáhl housle a rád zpívající doprovodil. „Nesměly to však být žádné odrhovačky. Měl rád národní a lidové písně,“ popisuje Pavel Janoušek. a dodává, že o zábavu se v hostinci staral i podharťský heligonkář Olda Vyhledal svými „zednickými“ varhany, jak se heligonce přezdívalo.

V padesátých létech minulého století musel v hostinci skončit původní majitel. Z výčepu zmizelo řízné Klazarovo pivo. Sál podlehl zkáze - parketovou podlahu trvale vyboulilo uskladněné obílí, které se tu sušilo.

Přestože Laušmanův hostinec měl v době, kdy patřil pod státní podnik Restaurace a jídelny řadu horších i lepších hospodských, pod žádným z nich nedosáhla hospoda bývalého lesku. V sedmdesátých letech pak přestalo po uzavření bývalého Klazarova pivovaru v hospodě téci i královédvorské pivo. Vrátil se k němu až nynější majitel Václav Ryba. V Laušmanově hostinci točí místního Tambora, kterého začal před dvěma roky vařit ve Dvoře Králové stejnojmenný nový pivovar.

Před čtvrtstoletím hazard a trosky, dnes hospoda a bowling

V osmdesátých letech proslul hostinec U Laušmanů také jako tajná herna hazardu. Hrálo se v něm takzvané „plátýnko“, česká obdoba rulety, při níž se vyhrávaly nebo prohrávaly poměrně velké peníze. „Hrávalo se v bývalé trafice a bývalém bytě Laušmanů. Od výčepu tam vedlo signalizační zařízení, ve dveřích bylo jen kukátko. A když se objevili esenbáci, dostali hráči hazardu signál. Okamžitě zhasli a ztichli. Jen příslušníkům bylo občas divné, že kolem hostince parkují fára z Prahy, Liberce, Budějovic, Hradce, ale uvnitř sedí jen hrstka místních obyčejných lidí,“ vzpomíná Václav Ryba.

Ten, když v roce 1991 hostinec od rodiny Laušmanů krátce po restituci kupoval, měly historické dokumenty jako úřední datum rok 1895. „Ale už tehdy v nich bylo napsáno, že to byl dříve hostinec,“ říká Václav Ryba, který hospodu postupně renovuje. Když totiž hospodu koupil, byla hodně zruinovaná. „Hospoda byla obouchaná a měla stará rozsekaná okna. Zpočátku sem vozil pravidelně jeden můj známý do Dvora Králové z Krkonoš autobusy holandských turistů. A ti si vždy fotili, kam lezou,“ vzpomíná s úsměvem Václav Ryba, který postupně starý sál proměnil v bowling a opravil vnitřek i vnějšky hostince. Lokálu se ale snaží ponechat vizáž staré, útulné hospody.

Při rekonstrukci také zjistil, že hostinec byl třikrát přistavovaný a našel v něm i kolejnice pro zavěšené maso. „Asi tu byl u hostince i řezník,“ míní Václav Ryba, který dnes vede restauraci U Laušmanů se synem.

Nedávno strávili v hostinci s kamarády a přáteli dvacáté Vánoce. Od rána v lokále už tradičně hrála živá country kapela a domů šli chlapi až před večeří dobře naladěni. Kdo ví, možná s nimi ten den byl i otec českého šansonu Jaroslav Jakoubek.

Zdroj: MF Dnes | Autor: Petr Broulík | Kráceno


V Martine sa má opäť variť pivo

[pondělí, 10. leden 2011]

V meste Martin sa zrejme opäť začne vyrábať pivo. Spoločnosť Sawpi, s.r.o. totiž plánuje v lokalite Priekopa postaviť minipivovar Martpils.

Ako vyplýva z investičného zámeru, ktorý už spoločnosť predložila na posúdenie vplyvov na životné prostredie (Environmental Impact Assessment - EIA), s výstavbou malého pivovaru by sa malo začať v máji tohto roka, pričom ukončenie výstavby je naplánované o rok neskôr. Vzniknúť by malo desať nových pracovných miest. Výstavba minipivovaru by si mala vyžiadať niečo vyše 68 tis. eur.

Ročne plánuje investor vo svojom pivovare Martpils vyprodukovať šesť tisíc hektolitrov piva. "Pivovar nemá ambíciu byť konkurenciou pre veľkých dodávateľov piva, ale chce ponúknuť domácky varené pivo tak reštauráciám ako aj svojim zákazníkom vo vlastnom výčape," uviedol investor v posudzovanom zámere. Výrobná hala minipivovaru by sa mala rozprestierať na ploche takmer 450 metrov štvorcových.

Turiec mal takmer 200 ročnú tradíciu výroby piva na Slovensku. Históriu výroby piva v Turčianskej kotline začal písať pivovar v Necpaloch. Ten zanikol v roku 1890. Neskôr pokračovala výroba piva v meste Martin, kde sa vyrábalo pivo Martiner. Posledné roky pivovar v Martine patril do zoskupenia pivovarov spoločnosti Heineken Slovensko. Tá sa v roku 2003 rozhodla pivovar zatvoriť a presunúť výrobu martinského značkového piva do nitrianskeho pivovaru. "Výhodou minipivovaru na pivovarskom trhu je skutočnosť, že pivo vyrobené v minipivovare bude trochu iného charakteru ako pivá vyrábané veľkými pivovarmi, kde sa prejavuje uniformita výroby ako dôsledok znižovania nákladov na výrobu," konštatuje sa v zámere.

Spoločnosť Sawpi so sídlom vo Vrútkach vznikla podľa výpisu z Obchodného registra SR v roku 2005. Firma sa podľa informácií dostupných na internete zaoberá výrobou a vývojom vyhrievacích telies, špirál a elektrických ohrevných platní používaných v elektrických radiátoroch a v gastronomickom odvetví. Jediným spoločníkom je fyzická osoba.

Zdroj: Spravy Pravda.sk | SITA


Minipivovary v rozkvětu

[pátek, 7. leden 2011]

První Zpoždění roku 2011 bylo zároveň mým prvním Zpožděním na Radiu Wave. Téma jsem vybral aktuální a vskutku české – minipivovary. Aktuální je z toho důvodu, že minipivovary v současnosti prožívají neuvěřitelný boom. Z jakého důvodu považuji toto téma za české, to asi nemá smysl dále rozvíjet. Mé pozvání na lehce pivní řeči přijal majitel nuselské restaurace Zlý časy Jan Charvát. O jeho přehledu v problematice svědčí už jen fakt, že ve svém vlastním lokále čepuje pivo z 24 malých pivovarů.

Když se řekne „malý pivovar“, zdaleka není jisté, že máme všichni na mysli to samé. Pojem totiž nespecifikuje, jak moc malý ten pivovar je. Navíc existuje ještě celá řada dalších termínů, které příliš světla do této problematiky nevnášejí: minipivovar, restaurační minipivovar, mikropivovar… S definicí toho, co vlastně chci zkoumat, mi pomohl ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Charvát. Zároveň jsme probrali „pivní legislativu“ a zhodnotili, jak velký boom pivovary daného typu vlastně zažívají.

Nebude to dlouho trvat a v Kostelci nad Černými lesy už budou místní hasit žízeň pivem z vlastního pivovaru. Bude to přitom velká rarita – společnost Dej Bůh štěstí chce totiž rozjet výrobu pomocí technologií z třicátých let. O návratu černokosteleckého ležáku jsem hovořil se zástupcem společnosti Dej Bůh štěstí Milanem Starcem.

Zatímco v Kostelci se výroba vlastního piva teprve chystá, pražský minipivovar Richter už čepuje zlatavý mok léta, a to nejen v restauraci U Bulovky, ale také v Jihoměstském pivovaru. Pražané za to vděčí majiteli pivovaru a sládkovi Františku Richterovi.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Petr Dušek


Měsíčník Pivo, Bier & Ale vyjde v nakladatelství ROW Pavla Borowiece. Časopis má podle svého vbydavatele zacelit "pivní díru na časopiseckém trhu".

První číslo měsíčníku vyjde 26. ledna. "Uzavře se období příprav, které trvalo s menšími přestávkami od prosince 2009," uvedl pro Strategii Borowiec.

Měsíčník Pivo, Bier & Ale podle svého vydavatele a šéfredaktora nabídne stálé rubriky na téma degustace, nová piva, rodinné pivovary, pivní turistika po Čechách i do zahraničí, ale také gastronomie nebo káva.

V každém čísle čtenář najde rozhovor se sládkem nebo velký profil českého i zahraničního pivovaru.

Pivo, Bier & Ale vyjde v rozsahu 64 stran ve formátu A4 s lepenou vazbou V2. Náklad dosáhne počtu pěti tisíc výtisků. Grafickým řešením se chce vyrovnat zavedeným časopisům o gastronomii nebo vínu. Prodejní cena časopisu bude 49 korun.

V lednu 2011 vydavatel spustí také internetové stránky Pivobierale.cz. Obě média budou vedle sebe působit souběžně. Internetové stránky nabídnou především informace, prostor pro diskuse, možnost hlasování v anketách i soutěžích a podporu prodeje měsíčníku včetně jeho akcí.

Zdroj: Strategie.cz


Sběrateli učarovaly pivní lahve

[pátek, 7. leden 2011]

Do ucelené kolekce domažlického a koutského pivovaru chybí Stanislavu Poislovi jediná lahev.

Unikátní sbírkou historických pivních lahví se může chlubit Stanislav Poisl ze Kdyně. Ke svému koníčku přišel vlastně náhodou.

Foto

Proč jste začal sbírat zrovna pivní lahve?

Začal jsem před čtrnácti lety díky kolegovi, který už je sbíral. Přinesl jsem mu jednu, kterou jsem dostal. On mi ji však vrátil s tím, že sbírá jen lahve z Plzeňska a Klatov. Lahev mi nejen zůstala, ale navíc jsem dostal ještě čtyři navrch. Tak se mi to zalíbilo, že jsem si také založil sbírku.

Popište nám vaši sbírku.

Podařilo se mi nashromáždit patnáct set lahví. V republice existovalo zhruba pět set padesát pivovarů a téměř každý měl svou vlastní lahev. Existuje spousta jejich variant. Mám zde lahve s litými nápisy z celé republiky. Západní Čechy se snažím rozdělovat podle regionů. Mimo to sbírám i lahve s erby a všechny původem z knížecích a hraběcích pivovarů.

Jaká je pro vás nejcenější?

To nejde jednoznačně říci. Mám jich hodně oblíbených. Jedna z nich je s obrovskými nápisy, kterou jinde v republice nenajdete. Hodně vzácné jsou třeba lahve z hostouňského pivovaru a mnoho je jich tady z dnes už zaniklých obcí.

A váš nejstarší a naopak nejmladší unikát?

Nejstarší jsou lahve z poběžovického a plzeňského pivovaru, ty byly vyrobeny v roce 1885, nebo z roku 1890 tu mám lahev z Tachovska. Většina jich pocházi z let 1910 až 1920. Nejmladší jsou ze staňkovského pivovaru z roku 1928. Lahve s nápisy se přestaly vyrábět v roce 1940. Musím říci, že si na jejich výrobě opravdu dali záležet. Mezi mé unikáty určitě patří ještě plná lahev piva s hrdlem zalitým voskem z roku 1920, která pochází z železnorudského pivovaru.

Co třeba domažlický nebo koutský pivovar?

Z koutského pivovaru mám patnáct oboustranných erbovních lahví. Chybí mi jen jedna varianta, ale tu vlastní pouze sběratel v Příbrami. Co se týká domažlického pivovaru, tak mám kromě jedné varianty kompletní sbírku, v níž nejstarší lahev je z parního pivovaru z roku 1920.

Jak se lahve vyráběly?

Sklo se lilo do forem a pak se foukalo. U lahví z bělského a poběžovického pivovaru byly naprosto geniálně vyřešeny uzávěry a to závity rovnou v hrdle. To žádné jiné v okrese neměli a v republice jich bylo minimum. Většinou se uzavíraly korkovými špunty nebo patentními uzávěry.

Jak zjistíte, odkud která pochází a podle čeho se orientujete?

K tomu existují knihy, které popisují všechny pivovary. Obsahují informace, kdy byly založeny, kdy zanikly, kdo byl jejich majitel, kdo sládek a také obtisky jejich lahví. Díky této literatuře se mohou sběratelé snáze orientovat. Zjistil jsem ale, že spousta lahví, které mám ve své sbírce, v těchto knihách ještě chybí.

Co ještě vaše sbírka obsahuje?

Mám zde půllitry se jmény hostinských. Dříve měl každý domažlický a klatovský hostinský své vlastní půllitry s litými a svéráznými nápisy, například Václav Pojar Nová Kdýň, nebo Jiří Váchal Kouto. Mladší variantou jsou pak půllitry s nápisy vlastníka hospody na dně. Mám i kolem tří set originálních limonádových lahví, několik původních pivních soudků a samozřejmě i vývěsní štíty, které nechyběly nad žádnou hospodou. Mezi starými, na nichž jsou ještě dvoumístná telefonní čísla, mám i vývěsní štít z hospody ve Filipově Hoře, která přestala fungovat nedávno.

Jakou hodnotu mají jednotlivé lahve?

Cena těch běžnějších se pohybuje kolem sta až dvou set korun. Opravdu dobrá lahev se cení tak pěti sty korunami.

Chybí vám nějaké specifické kousky a kolik byste byl ochoten za ně zaplatit?

Největší radost by mě udělalo, kdyby někdo měl pivní lahev z chotiměřského, mutěnínského, poběžovického, ronšperského či trhanovského pivovaru a chybí mi také Královec z Domažlic. Pokud by je někdo měl a byl by ochoten je prodat, může se mi ozvat na tel. 603 158 092. Velmi dobře za každou lahev zaplatím. Za tyto unikáty jsem ochoten zaplatit čtyři až pět tisíc korun.

Komu jednou předáte svoji sbírku?

To nevím. Mám dvě dcery, které to moc nezajímá. Snad ji jednou věnuji nějakému muzeu.

Jaké pivo máte nejraději?

Nejsem pivař, ale když je pivo dobré, rád si ho dám. Nejvíc si pochutnám na koutské dvanáctce a svijanské třináctce.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Helena Bauerová | Foto: Stanislav Šebek


Osud barokního pivovaru, který po loňských zásazích města zůstal bez střechy, je nyní opět tématem číslo jedna v Roudnici nad Labem.

Zatímco za posledních dvacet let se o zchátralou památku nikdo příliš nezajímal, nyní město vede čilou korespondenci s majitelem. Američan, John D. Bailey, který pivovar vlastní, začal s městem komunikovat.

Diskutuje se o prodeji pivovaru do vlastnictví města, vše je ale zatím předmětem jednání. Pan Bailey si klade podmínku zachování pivovaru,“ přiblížil obsah korespondence hlavní iniciátor snah o záchranu pivovaru a v říjnových volbách (zatím neprávoplatně) zvolený zastupitel Roudnice Jiří Brodský. Jak vysvětlil, nabízí se více možností, včetně navázání spolupráce obou stran.

S panem Baileym komunikujeme téměř denně. Stojí o to, aby zůstal pivovar zachován a začalo se s jeho opravou,“ uvedl Brodský.

Pivovar je v současné době bez střechy, k nařízenému provizornímu zastřešení zatím nedošlo. „Jak to bude se zastřešením zatím nevíme, projekt je hotový, ale čeká se na nové zastupitelstvo města,“ vysvětlil Brodský.

Zdroj: Litoměřický deník.cz | Autorka: Zdeňka Studená


Obnovit historickou budovu pivovaru v Bílině na Teplicku chce soukromá společnost. Od města odkoupí zchátralé objekty pivovaru a přebuduje je v komerční centrum i ubytovací kapacity. V pivovaru by kromě nového bydlení měl vzniknout i malý pivovar.

Foto

Další zájemce chce provozovat chátrající lázně v Bílině na Kyselce. Český investor má zájem vstoupit spolu s městem do akciové společnosti. Lázně by měli opět poskytovat tradiční služby a navíc by mělo v areálu lázní vzniknout i wellness centrum. Počítá se také s lázeňskou variantou domu pro seniory. Zastupitelé budou o odprodeji pivovaru a také o lázních jednat na počátku roku 2011.

Zdroj: iTeplice.cz


Chmelaři na severu Čech doplácejí na mimořádně dobrou úrodu. Letos měli druhou nejlepší sklizeň končícího desetiletí, ale o chmel není zájem. Urodilo se totiž všude. Výkupní ceny tak spadnou až o 20 procent. Pěstitelé kvůli tomu nemusejí mít na obnovu chmelnic.

"Dostanou za chmel asi o 20 procent nižší ceny než před rokem, což je pro ně problém," přibližuje paradoxní situaci Pavel Šponer, který s chmelem obchoduje v žatecké společnosti Bohemia Hop.

V porovnání s loňským úspěšným rokem sklidili letos tuzemští chmelaři ještě o 1 156 tun víc. Hlavním důvodem bylo větší množství srážek proti dlouhodobému průměru.

"Podle informací Chmelařského institutu také došlo u žateckého poloraného červeňáku k navýšení prodeje sadby," uvedl tajemník svazu pěstitelů Michal Kovařík.

Pěstitelé si ale přáli, aby se chmel prodával alespoň za loňské ceny, které byly zhruba 180 tisíc korun za tunu. Podle předsedy svazu pěstitelů Bohumila Pázlera je to minimální cena, kterou potřebují, aby alespoň udrželi současné osázené plochy. A to se jim nevyplní.

V tradičních pivovarských zemích klesá výroba piva

Podle některých světových statistických údajů by se mohlo zdát, že výroba piva neklesá. Více ho produkují zejména země s velmi početným obyvatelstvem, jako je Indie, Čína, Vietnam či Brazílie.

"Jenomže u nich se chmel prakticky vůbec nepoužívá. A naopak v tradičních pivovarských zemích, jakými jsou Německo, Belgie nebo třeba Japonsko, které je naším největším odběratelem chmele, výroba piva klesá," dodal Šponer.

Situaci v Česku a celé Evropě nezachrání ani malé pivovary a minipivovary, které jsou současným trendem. Milovníci piva sice vyhledávají originální chutě, jenže ty většinou nepochází z velkých výroben. Příkladem v tomto kraji jsou minipivovary ve městech Varnsdorf či Žatec. Jenže ty nedokážou propad velkých podniků vynahradit.

Na nižší výrobu piva a jeho slabší chmelení přitom doplácí z chmelařských zemí nejvíc právě Česko. "Máme nejlepší chmel na světě, to všichni uznávají, je to naše velká výhoda. Ale je to i nevýhoda, protože je nejdražší," vysvětluje Šponer a na mysli má zejména žatecký poloraný červeňák, nejrozšířenější a nejkvalitnější český chmel.

Budou chybět peníze na nové sazenice

Pokud by na každé tuně pěstitelé proti loňsku skutečně měli o 35 tisíc korun méně, jen obtížně jim to vyrovná náklady na pěstování. Letos navíc dali víc peněz za ochranu proti škůdcům, například proti peronospoře chmelové.

Hrozí tak, že kvůli nižší prodejní ceně budou mít málo peněz na potřebné omlazení chmelových sazenic. To je přitom pro české chmelaře důležité, aby udrželi kvalitu sklízených šištic a mohli konkurovat například sousednímu Německu. A je dokonce otázka, zda bude pokračovat aspoň mírná obnova.

SKLIZEŇ NA SEVERU ČECH

letos - sklizeň: 7 772 tun - výnos: 1,49 tun/ha

loni - sklizeň: 6 616 tun - výnos: 1,25 tun/ha

SKLIZEŇ V OBLASTECH

Žatecko: 5 620,4 tuny

Úštěcko: 903,2 tuny

Tršicko: 1 248,1 tuny

Zdroj: Ústí iDnes.cz | Autor: Tomáš Kassal


Vývoz piva z Česka klesne za letošní rok o dvanáct procent. Ze zahraničních trhů mizí jak laciné značky, tak dražší prémiová piva.

Dvanáctiprocentní pokles vykáže za letošní rok vývoz českého piva. Odhadl to Český svaz pivovarů a sladoven. V historii exportu z České republiky by šlo o největší meziroční změnu k horšímu. Stejný propad, také o 12 procent, už dříve odhadl svaz u celkové produkce.

Poprvé v novodobé historii Česka klesl export loni - o 10,5 procenta oproti roku 2008, kdy pivovary v Česku uvařily dohromady rekordních 19,9 milionu hektolitrů a vyvezly i rekordní objem 3,7 milionu hektolitrů. Teď ale vývoz, který dosud pomáhal pivovarům v situaci váznoucí domácí spotřeby, nepředstavuje pro tuzemské pivovarnictví - až na výjimky - záchranu.

Pivovary většinou ještě konkrétní čísla o své letošní produkci nezveřejňují. Ale trend propadu exportu potvrzují. Podle zástupců velkých nadnárodních pivovarů je důvodem pokračující recese a omezování spotřeby. "Silné a tradiční české exportní značky jsou v zahraničí díky své kvalitě a velkému kreditu prodávány jako prémiová či superprémiová piva. A tento segment je zasažen dopady ekonomické recese, podobně jako je tomu u nás," říká třeba mluvčí dvojky trhu Pivovarů Staropramen Pavel Barvík. Skupina loni uvařila na tři miliony hektolitrů piva a už loni zaznamenala pokles exportu o 11 procent.

Ale i mezi velkými jsou výjimky. Takový Budějovický Budvar si podle ředitele Jiřího Bočka v exportu letos naopak mírně polepší. "Zhruba o čtyři procenta. Poprvé ve 115leté historii pivovaru překročí náš vývoz sumu 600 tisíc hektolitrů," tvrdí Boček. Export Budvaru tak vyrovnává pokles prodeje tohoto národního podniku na domácím trhu. Budvar je ale na českém trhu tak trochu raritou. Nikdo jiný nevyváží tak vysoký podíl z celkové produkce - v případě Budvaru jde letos už o téměř polovinu z 1,25 milionu hektolitrů.

Stop vývozu za nízkou cenu

Výrazný propad exportu má i další důvody. Je tu hodně středně velkých a menších pivovarů, které prakticky z roku na rok omezily vývoz na minimum. Změnily strategii.

"Řada z nich vyvážela v minulých letech obrovské objemy za výrazně nízkou cenu do řetězců v zahraničí. Noví vlastníci tohle utnuli, ale obnovit vývoz v původním množství se už nepodařilo," popisuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jan Veselý.

To se týká zejména pivovarů, které v poslední době koupila skupina K Brewery. Třeba jihlavského Ježka, protivínského Platanu nebo pivovaru ve Vysokém Chlumci, který ještě v roce 2008 vyvážel 80 procent uvařeného piva. "Některé exporty jsme úplně vyklidili. A není naším cílem je za každou cenu obnovit. Chceme posílit spíš na domácím trhu," říká Otakar Binder z K Brewery. K Brewery je jedním z mála pivních producentů, kterým prodeje i letos rostou. Sedmička pivovarů z této skupiny letos celkově naroste o zhruba 18 procent na nějakých 900 tisíc hektolitrů. Z toho 250 tisíc by měl činit vývoz.

Jak šéf pivovarnického svazu, tak i některé samotné pivovary soudí, že příští rok se propad opakovat nemusí. Dokonce se prý můžeme dočkat vyrovnaného stavu s letoškem. Pomalu odeznívá krize, části pivovarů se podaří export zlepšit.

A jsou tu i tací, kteří sázejí hlavně na vývoz. Například dosud upadající rakovnický Bakalář, který v létě koupila skupina dovozců a obchodníků s pivem v čele s ruským podnikatelem Andrejem Brajlovským, spoluvlastníkem největšího importéra a distributora piv v Rusku, firmy Russian Tradition Group.

Rusové teď investují peníze do technologie a modernizace, které mají vylepšit exportní možnosti Bakaláře.

Letošních 20 tisíc uvařených hektolitrů má zhruba do dvou let vzrůst na 100 tisíc. A převážně do ciziny, hlavně do Ruska. "Zhruba v závěru první poloviny příštího roku začneme zahraničním odběratelům pivo dodávat," říká ředitel Bakaláře Pavel Gregorič.

Pochmurný odhad

2,9 mil. litrů piva

Na tolik odhaduje letošní vývoz piva Český svaz pivovarů a sladoven. Loni pivovary z ČR exportovaly 3,3 milionu litrů - o 0,4 milionu méně než v rekordním roce 2008. České pivo míří nejčastěji do Německa a Slovenska.

18%

je podíl exportu na celkové produkci piva v ČR. V žebříčku největších exportérů Evropy je ČR na šestém místě. Vede Nizozemsko, pak Německo, Belgie, Velká Británie a Irsko.

75%

celého exportu z ČR tvořily loni ležáky (11- a 12stupňová piva). V roce 2008 se však nejvíc (73 %) vyvezlo výčepních piv (do deseti stupňů).

SVĚTLÁ VÝJIMKA BUDVAR

Budějovický Budvar je jedním z mála pivovarů u nás, jimž letos neklesne export. Vývoz Budvaru naopak o čtyři procenta vzroste na 600 tisíc hektolitrů.

Zdroj: HN iHNed.cz | Autor: MIroslav Petr


K vánočnímu období v Česku patří chuť svařeného vína, grogu nebo punče, popíjení svátečního piva v místní tradici příliš nezakotvilo. To ve Spojených státech vaří v malých pivovarech hned desítky druhů svátečních piv. Bez ohledu na vyznání začínají pro některé lidi zimní svátky tím, že v jejich lednici přistane čerstvá várka speciálního piva. Předvánoční období je ve Spojených státech pro malé pivovary tím nejdůležitějším, a tak jim nedělá problém vyrábět těch pár týdnů v roce něco zvláštního.

Jeden z židovských newyorských barů třeba odstartoval sváteční čas košer pivem. Každý zákazník ho dostane hned celou krabici, společně se svíčkami a návodem, jak si vytvořit vlastní menoru (tradiční židovský sedmiramenný svícen) z pivních lahví. "Každého, myslím, aspoň trochu baví kýč a takové ty věci. Kýč je slovo z jidiš a my Židé máme skvělý humor," tvrdí s úsměvěm spolumajitel Idle Hands bar Marc Schapiro.

Košer pivo s názvem Jewbilation se vyrábí ze 14 druhů sladu, 14 druhů chmele a má 14 procent alkoholu. Kvasí v sudech, používaných běžně pro zrání whisky. "Pro mě musejí být tahle piva robustní, veliká, plná chuti a s vysokým obsahem alkoholu. Musejí to být piva, která vás ve studených zimních dnech zahřejí," přiznává hlavní sládek He'Brew Paul Mcerlean.

V pivovaru Tröegs Brewing Company zas vaří ležák jménem Šílený Elf - na sud o objemu zhruba 1 200 litrů se spotřebuje 55 kilogramů medu a 545 kilogramů sušených třešní. Šíleného Elfa charakterizuje jedenáctiprocentní obsah alkoholu a sytě rudá barva. "Je to dost náročné, celý proces fermentace a výroby zabere téměř dva měsíce, ale my doufáme, že pak lidé budou chtít ochutnat i další naše výrobky," přiblížil spolumajitel pivovaru Chris Troeger. A hosté v barech, kde elfa točí, si pivo pochvalují, nejraději by ho prý pili celý rok. Majitel pivovaru to ale odmítá, podobné chutě prý patří výhradně k Vánocům.

Video a celý článek naleznete zde...

Zdroj: ČT24.cz


Největší setkání pivovarníků a výrobců piva v České republice se uskuteční během prvního únorového týdne v jihočeském Táboře (od 1. do 4. února 2011). Veřejná část slavností se koná ve všech prostorách Hotelu Palcát. Po čtyři dny si mohou milovníci zlatého moku vybírat ze široké nabídky tuzemských i zahraničních druhů piv. Návštěvníci a hosté budou moci poprvé ochutnat točené pivo Paulaner z Mnichova, bavorský Oktoberfest Bier, piva z pivovaru BrewDog ze skotského Fraserburghu, výrobky pivovaru Matuška, domácího pivovaru Berounský Medvěd, rodinného pivovaru Pacov nebo pivovaru Belweder Železná Ruda.

Nároční fajnšmekři budou moci ochutnat pivo z Dánska, Norska, Francie, Anglie, opakovaně z Belgie (ze 4 tamních pivovarů), z Bavorska (ze 3 pivovarů)... Krátce řečeno: piva všech barev, chutí i původu. Očekává se stejně jako v minulých letech návštěva několika tisíc lidí.

V doprovodném kulturním programu vystoupí například Ilona Csáková, Maxim Turbulenc se svým letošním trhákem „Čechodecho“, dívčí rocková kapela The Apples, táborští umělci Jiří Matyáš band, Big Papa, dechovka, harmonikáři, diskžokejové a řada dalších.

V odborných soutěžích o Zlatou pivní pečeť se v prostorách Jihočeské univerzity utkají tuzemské i nadnárodní pivovary, pivovarské domy a minipivovary. O prestižní ocenění se bude soutěžit v 21 kategoriích. V minulém roce bylo přihlášeno a zařazeno do soutěží více než 460 vzorků piva ze 92 pivovarů a minipivovarů. Letos do odborných degustací poprvé vstupují se svými výrobky asijské pivovary: z japonské Yokohamy a kazašské Astany. Rovněž premiéru absolvují maďarský pivovar Serforrás Miškolc, bavorský Paulaner Mnichov nebo BrewDog ze Skotska. Opakovaně dorazí 3 pivovary z Belgie, 3 pivovary z Bavorska, jeden z Rakouska, 5 ze Slovenské republiky. Kvalitu své produkce bude moci poměřit i několik nových českých malých pivovarů, jako např. Šumavský pivovar z Vimperka, Pivovar Bravůr Loučná nad Desnou, Pivovar na Rychtě z Ústí nad Labem, Chebský pivovar.

V soutěži o Zlatý český pramen jsou do degustačních soutěží o nejlepší minerální vodu vedle největších výrobců z České republiky a Slovenské republiky přihlášeni výrobci z Itálie a Gruzie.

Odborné degustace jsou přísně anonymní a oficiálně garantované odbornými autoritami. Soutěže piva certifikuje světově renomovaná společnost Bureau Veritas Czech Republic a Státní zemědělská a potravinářská inspekce České republiky. Soutěže minerálních vod kontroluje mezinárodní certifikační koncern TÜV SÜD. V letošním roce porotu posílí navíc i americký auditorský a certifikační koncern 3EC International, takže můžeme směle uvést, že tak objektivními kontrolními parametry nedisponuje žádná soutěž piva na světě. Každý degustátor má možnost zpětně ověřovat hodnocení své i svých kolegů. Svědčí to o neustále rostoucí důvěře i prestiži ocenění Zlatá pivní pečeť a Zlatý český pramen. V letošním ročníku budou navíc s pořadateli spolupracovat také odborníci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a Střední průmyslové školy potravinářských technologií z Prahy.

XXI. Reprezentační slavnosti piva se konají pod záštitou náměstka ministra pro místní rozvoj České republiky Ing. Michala Janeby, pod záštitou hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a pod záštitou České centrály cestovního ruchu CzechTourism. Pořadateli jsou Město Tábor, produkční agentura REVEL, Jihočeská univerzita, ekonomická fakulta, České Budějovice, umělecká agentura RichArt, Střední škola obchodu, řemesel a služeb Tábor a Hotel Palcát.

Předprodej vstupenek bude probíhat v městském Infocentru na Žižkově náměstí od 11. ledna 2011.

Podrobnosti o slavnostech piva naleznete na webových stránkách

Zdroj: Tisková zpráva Reprezentačních slavností piva v Táboře


Město musí zaplatit vícepráce, statika některých budov je prý horší, než se čekalo.

Ten, kdo počítal a zhotovoval rozpočet pro stavbu Chrámu chmele a piva v Žatci, se pořádně netrefil. O osmnáct milionů korun.

Taková je cena víceprací, které musí navíc město zaplatit za práce, které nebyly zahrnuté v rozpočtu akce za čtvrt miliardy korun. „Vícepráce na projektu Chrámu chmele a piva jsou ve výši osmnáct milionů korun,“ informovala žatecké zastupitele i veřejnost nová starostka města Zdeňka Hamousová.

Zatímco hlavní turistická část projektu Chrámu chmele a piva už funguje, vlastní pivo ve stylové restauraci už teče proudem, dá se vystoupat na Pivní maják nebo si projít labyrint, pracuje se i na dalších fázích výstavby. Renovaci klášterní zahrady a opravě renesanční sladovny. Při výstavbě se ale některé části nečekaně prodražily. A částka osmnáct milionů není vůbec zanedbatelná. „Vícepráce jsou mimo jiné způsobeny velmi špatný statickým stavem historické sladovny a s tím souvisejících prací. Projekt vznikal v určitém období a při realizaci se ukazuje, že skutečný stav některých objektů je v současnosti horší,“ zdůvodňuje navýšení rozpočtu starostka.

Tečou peníze, kam mají?

Žatečtí zastupitelé peníze pro firmu Metall Quatro, která akci za zhruba čtvrt miliardy korun, na níž přišlo více než 200 milionů korun z Evropské unie, schválili. Nechají si ale předložit odborný posudek. „Mělo by jít o nezávislé posouzení prací a přezkoumání položkových rozpočtů. Abychom věděli, že opravdu byly všechny práce provedeny,“ navrhl zastupitel Vladimír Martinovský. Vedení města je pro stejný postup, přezkoumá se, zda všechny peníze potečou správným směrem. „Výsledek posouzení bude zastupitelstvem města projednáván, bude přístupný i veřejnosti,“ ujišťuje Hamousová.

Zastupitelé chtěli také vědět, kdo je za navýšení zodpovědný. Zda projektant nebo někdo, kdo sestavoval rozpočet, chtěli také vědět, jak město vícepráce hlídá. Někteří nevěřili, že se statika mohla o tolik zhoršit, než v projektu předpokládal projektant. I na tuto otázku by měl odpovědět vyžádaný posudek.

V rámci projektu Chrámu chmele a piva probíhá v Žatci revitalizace tzv. Pražského předměstí, klášterní zahrady a renesanční sladovny.

Zdroj: Žatecký deník.cz | Autor: Hynek Dlouhý



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI