Podesáté se zítra uskuteční v Žatci Chmelfest, kterým symbolicky vítají jaro místní chmelaři a pivaři. Zábavné soutěže a pestrý průvod městem mají letos ještě atraktivní doplněk - návštěvníci se mohou vůbec poprvé podívat, jak vypadá Chrám chmele a piva.

„Od 10 do 15 hodin si lidé mohou zdarma prohlédnout chmelový labyrint a také konstrukci dodělávaného soustrojí chmelového orloje, “ slíbil Jiří Vent z Chrámu chmele a piva. Na večer se pak chystá ještě jedna zvláštnost - první oficiální rozsvícení vrcholku nové čtyřicetimetrové rozhledny, která bude zářit jako chmelový či pivní maják. Vidět má být až z Chomutova či Mostu.

V sousedství vznikajícího chrámu se v sobotu otevře letos premiérově i Chmelařské muzeum. To už nebude jediným lákadlem pro turisty. „Muzeum je součástí budovaného turistického projektu Chrám chmele a piva. Uvnitř čeká na návštěvníky řada exponátů, hned u vchodu je zaujme česací stroj známý z filmu Starci na chmelu, “ vysvětlil Vent.

Právě kvůli stavbě chmelařského chrámu se Chmelfest nekoná na náměstí Prokopa Velkého, ale proběhne v letním kině. Tam čeká na diváky hudební koncert či zábavné soutěže, jako je třeba vrhání sudu s pivem. K symbolickému uvítání jara a k zahájení Chmelfestu dojde ve 13.30 hodin před žateckou radnicí, kde bude naražen sud s Májovým ležákem. Odtud se pak průvod s alegorickými vozy přesune do letního kina.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Skupina získala majoritu v čínskom pivovare Hebei Si´hai Beer

Šiesta najväčšia pivovarnícka skupina na svete kanadsko-americká Molson Coors Brewing oznámila, že získala majoritný podiel v čínskej spoločnosti Hebei Si´hai Beer.

Za 51 percent jej akcií zaplatí 40 miliónov dolárov. Cieľom akvizície amerického pivovarníka je zvýšiť expanziu na čínskom trhu a pomôcť v predaji vlajkovej značke piva Coors Light na tamojšom trhu. V súčasnosti sa táto pivná značka predáva v štyridsiatich čínskych mestách. Na trh prišla v roku 1993.

Skupina Molson Coors Brewing bola akvizične aktívna aj v posledných rokoch. Najvýznamnejšou bola kúpa spoločnosti Adolph Coors, ktorá jej v roku 2005 pomohla zaradiť sa medzi najväčšie pivovarnícke skupiny. Dovtedy bola 14 najväčšou vo svojej branži. V minulom roku Molson Coors Brewing vyrobil bezmála 50 miliónov hektolitrov piva, jej tržby v roku 2009 presiahli tri miliardy dolárov a čistý zisk 729 miliónov dolárov. Skupina zamestnáva viac ako 14-tisíc pracovníkov.

Vo svetovej pivovarníckej branži vládne silná štvorka. Podľa údajov výskumnej spoločnosti Plato Logic sem patria belgicko-americký Anheuser-Busch Inbev, juhoafrický SABMiller, holandský Heineken a dánsky Carlsberg. Podiel veľkej štvorky na globálnom trhu s pivom odhaduje Plato Logic na 50 percent.

AB Inbev uvaril v minulom roku približne 350 miliónov hektolitrov piva, SABMiller 250 miliónov, Heineken viac ako 200 miliónov a Carlsberg približne 125 miliónov hektlolitrov piva. Päticu uzatvára čínsky pivovar Tsingtao Brewery, ktorý uvaril 50 miliónov hektolitrov. V minulom roku predaj piva stagnoval, v tomto roku podľa odhadov spoločnosti Plato Logic ožije a medziročne porastie objem predaja o približne tri percentá.

Zdroj: ETrend.sk

Všichni brněnští pivaři se mohou těšit na jedenáctý ročník Pivovarských dnů na Staré radnici v Brně, který se bude konat už za čtrnáct dní. Zájemci se tak dostanou k dvaadvaceti různým druhům piva ze sedmi moravských pivovarů.

Letošní ročník je plný novinek. „Ukončili jsme spolupráci se Svazem malých a nezávislých pivovarů, takže se návštěvníci nedočkají některých oblíbených značek jako jsou například Svijany. Na druhou stranu ochutnají například pivo Vévoda nebo Démon z pivovaru Vysoký Chlumec nebo tmavá piva, ležáky i kvasničáky z Pivovaru Klášter, “ uvedla mluvčí Brněnského kulturního centra Jana Fantová.

K ukončení spolupráce přispěla výměna vedení v pivovaru Černá hora. „Nebyli jsme si vůbec jistí, jestli pivovarské dny letos budou. Nakonec se nám podařilo domluvit spolupráci s českou společností K Brewery, která pod sebou sdružuje sedm českých regionálních značek. Právě výrobky těchto pivovarů ochutnají návštěvníci pivovarských dnů, “ vysvětlila Fantová.

Do skupiny K Brewery patří Pivovar Vysoký Chlumec, Janáček, Klášter, Protivín, Rychtář, Černá hora a Platan. „Na Radnické ulici bude v pátek 21. května a v sobotu 22. května postavených patnáct stánků, kde se budou piva točit. Připravené jsou i stánky s občerstvením. Čekáme, že se vytočí asi třicet tisíc hektolitrů piva, “ uvedl marketingový ředitel K Brewery Libor Navrátil.

K pivu kultura

Pivovarské dny nejsou jen o ochutnávání a popíjení piva. Pořadatelé připravili také bohatý kulturní program. „V pátek od čtyř hodin odpoledne vystoupí na nádvoří Staré radnice například skupina Lidopop nebo Luis Armstrong revival. V sobotu bude hrát folková kapela Sakrapes nebo Johnny Cash revival, “ popsala program Fantová.

Pivo se bude v pátek točit už od jedné hodiny odpoledne. Pípy se zavřou kolem deváté hodiny večer. V sobotu bude pivo k mání od deseti hodin dopoledne do šesti hodin večer.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autorka: Helena Čtvrtečková

Postřižiny. To byl první vjem při příchodu do sklípku rodinného domu u Lužnice manželů Jamrichových. Na návštěvníka tam dýchne kouzlo starých časů v podobě již historických kousků pivních píp a sudů, ale především unikátní sbírky půllitrů, třetinek, tupláků – prostě pivního skla. Příjemné posezení v chladném sklípku s Mariánem Jamrichem je umocněno rozhovorem o zajímavých exemplářích. A že tam těch kousků má....

Proč jste se rozhodl stát se sběratelem?

Začínal jsem hned po střední škole. Dostal jsem se na vysokou, kde jsem se seznámil s jednou rodinou. Ten dotyčný sbíral pivní etikety a nálepky od zápalek. Ukázal mi svou sbírku s tím, zda mě to také nebude bavit. Rozhodl jsem se pro pivní etikety, něco jsem dostal, něco jsem odlepil z lahví a začal jsme psát do pivovarů. Mezi tím jsem si občas koupil nějakou tu skleničku. Takže jsem vlastně začal sbírat první kousky od roku 1987.

První byly tedy pivní etikety?

Ano. Skleničky byly totiž přeci jen větší a méně skladné. Jezdívali jsme na čundry, takže jsem si mohl dovézt spíše etikety, tácky nebo zátky od piva. Občas jsme chodívali do hospod, nějaká ta sklenička byla hezká, tak jsem si ji nenápadně vypůjčil a když jsem končil vysokou, měl jsem prvních dvacet skleniček.

Pocházíte z Tábora?

Ne, jsem rodák od Trenčína, ale přišel jsem do Čech. Tady sloužím v armádě. Začínal jsem ve Vlašimi, kde jsem měl svou první poličku se sklínkama. Postupem času jsme se dostal sem do Tábora, a to už jsem přicházel asi z osmdesáti skleničkama.

Navázal jste tady kontakt s místními sběrateli? Je tu velice známý Parkán klub...

Hned na prvních pivních slavnostech, které jsem tu zažil v roce 1996. Přihlásil jsem se právě do Parkán klubu, hned jsem dostal takový přehled o tom, kde se konají burzy, jak se co vyměňuje a tak. To jsem ještě zároveň sbíral i pivní etikety, ale postupem jsem přišel na to, že se mi skleničky líbí více. Rozhodl jsem se, že dál budu pokračovat už jen v těch skleničkách. Nejdříve jsme bydlel na Starém městě, kde jsem si vybudoval svou první poličku třířadovou přes celou stěnu. Postupně jsem měl dvě stě sklenic. Ale jak jsem se musel v rámci své profese stěhovat, vždycky nějaká ta sklenička to schytala. Nejhorší bylo to balení a uložení do krabic. Když jsem se stěhovali zpět do Tábora, tentokrát už nastálo, tak už jsem měl asi čtyřicet velikánských krabic.

Podle jakého klíče svou sbírku třídíte?

Skleničky sbírám s logy českých pivovarů, to znamená, že až tak nerozlišuji velikost sklenic, i když se snažím, aby to byly nejlépe půllitry. Ale něco je na štucu, něco s uchem, něco je třetinka, prostě podle toho, jaké sklo si pivovar nechá vyrobit. Mně se ale hlavně jedná o ten emblém. Takže sbírám české sklo, pár jich mám ze zahraničí. To je ale malá část, spíše když nějakou sklenku dostanu. Nahoře nad pecí je pak slovenské sklo. A protože pivovary mají i keramické půllitry, tak ty pak dělím na keramické pivovarské a suvenýry. V Táboře se pokaždé snažím na pivních slavnostech získat do sbírky pivní pečeť.

Měníte na burzách, dostáváte sklenice, oslovujete pivovary. Jak složité je získat unikátní sklenici?

V dnešní době nejdražší kousky získávám přes Aukro na aukci na internetu. Jsem tam sice dost často, ale také se nás tam pohybuje více. Předháníme se, kdo dá více peněz. Měním sklenky s kamarády, které mám v různých koutech republiky. Třeba v Hodoníně a ještě další na Moravě a každý něco sbírá. Meilujeme si a když se sejdeme, tak měníme. Ona také sklínka z pivovaru vyjde třeba na čtyřicet korun, ale na Aukru už na devadesát korun. Je to také o penězích. Samozřejmě něco seženu na burzách. Jsou téměř každý týden všude možně po republice. Vybírám si jen takové, kam stihnu zajet. V Táboře bohužel nic, protože tady sbírám sklo jenom já. Manželka má rodinu na Moravě, takže při návštěvě stihnu i nějakou tu zajímavou burzu.

To tedy znamená, že nakupujete více skleniček od jednoho druhu, abyste je mohl měnit?

Když už nakupuji, tak více. Ale pokud nakupuji nějakou tu raritku, tak jen pro sebe. Mým koníčkem je objíždět pivovary. Většinou o dovolené. Když jsem byli mladší, jezdívali jsme s kamarádem vlakem. Pohodička – od pivovaru k pivovaru. Teď už není tak snadné se tam dostat. Soukromé pivovárky mívají restaurace, tam se člověk dostane snadno. Jinde ale mají třeba ochranku, bývá to složitější. Okoštovat pivo většinou ani nemohu, protože teď už obvykle řídím. A také přibylo různých pivních slavností, dá se pivní sklo lépe sehnat přímo na těchto akcích.

Zásadní otázka: kolik jich vlastně máte?

Mám přesnou evidenci. Rozdělené jsou po pivovarech. K dnešnímu dni mám 1 340 českých sklenic, plus Slovensko a keramika, tedy dohromady 1 600 kusů.

To už je malé jmění. Co s tím dál?

Zdaleka nemám všechno české sklo, ale pořád přibývá. Tak rok a půl jsem připravoval tady ten sklep. Dům jsme koupili v roce 2006, nejprve jsem zařídil bydlení pro rodinu, pak jsem se pustil do sklípku. Když jsem před čtyřmi roky zaplnil police, ještě mi zbývaly prázdné police. Postupem času to stále doplňuji, zase už jsem letos přidával police. Ještě mám pivní soudky, které jsem tam chtěl dát původně. Jenomže asi tam půjdou ty police. Každý měsíc mi dvacet sklínek přibude.

Jak často sklenice myjete? To dá asi zabrat taková várka?

To se mě ptá každý. Naposledy jsem je myl, když jsem je sem dával. Občas některé přeleštím hadrem. Ale to se pořád nedá, když jsem jich měl jen osm set, tak jsem je myl čtyři hodiny denně tak pět dní. Tady ve sklepě se na ně zase až tak moc nepráší.

Kdybyste mohl svou sbírku zhodnotit, patří mezi největší?

Jsou i větší sbírky. Znám kluky, kteří mají kolem dvou tisíc kousků. To už je takový ten strop. pak už se ti sběratelé začínají nějakým způsobem vymezovat. Třeba přestanou brát minipivovary, nebo někdo se zaměří na sbírání skla jen do určitého roku. Zatím jsem v té fázi, že beru všechny pivovary, které tady existují. Tady mám sklínky 177 pivovarů, které byly nebo ještě jsou. A pak také pivovary sklo obměňují, pořád je co sbírat.

Která pivní sklenice je nejstarší, nebo které si nejvíce ceníte?

Historicky nejstarší bude asi ta z první republiky, ta je ještě smaltová. Zajímavé je, že před časem mě na základě jiného článku oslovil jeden pán a nabídl mi skleničku z Vietnamu s emblémem Gambrinusu. Funguje tam nějaký minipivovárek a čepují tam tohle pivo. Podíváte-li se blíže, tak ten chlapík na emblému je náš Březňák, ale obráceně, stejně jako písmeno S v nápisu. To je skutečně rarita. Mimo to přinesl asi dalších deset sklenic. Z těch jsem měl také velikou radost, protože mezi nimi byla další z první republiky. Pyšný jsem ještě na sklínky od jednoho známého z Moravy, které sice nebyly příliš levné, ale je to moc hezká sbírka starých moravských pivních sklenic. Mně se ale líbí, mají své kouzlo, vím, jak jsem každou sehnal.

Co na to říká vaše žena?

Už si mě s tou sbírkou brala. Ale nechtěla ji mít v obýváku. Takže když jsme nakonec v Táboře vybírali dům, tak tady v tom sklípku jsme oba mou sbírku shodně viděli. Myslím, že se jí to tady líbí a snad i to, že mám svého koníčka. A když jedeme na dovolenou, třeba i po těch pivovarech, tak už se střídáme a já můžu občas koštnout.

Máte následovníka?

Máme čtyřletého syna Olivera, tak věřím, že v tom pokračovat bude. Když ne, tak to prodá a i tak z toho něco bude mít.

Marián Jamrich

Narodil se v roce 1969, pochází od Trenčína, konkrétně z Nového Města nad Váhom, studoval na Slovensku, ale pracovat přišel do Čech.. S manželkou má čtyřletého syna Olivera a všichni společně už jezdí na burzy.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Alena Řezáčová

Překvapivý vývoj prodělává trh s pivy ve Velké Británii, na ostrovech stoupla spotřeba černého piva o těžko uvěřitelných 42 procent. Na nečekaném zájmu o tmavý mok se výrazně podílely i české značky.

„Čtveřici nejpopulárnějších černých piv v Anglii vedou bezkonkurenčně české značky, “ říká Peter Bexton z obchodního oddělení Tesco ve Velké Británii.

V zahraničí již tedy netáhne pouze Pilsner Urquell, který se během uplynulých let stal jednou z nejvyhledávanějších značek piva v západní Evropě a ve Spojených státech, ale obrovské oblibě, alespoň za kanálem, se čerstvě těší Bernard Dark (Speciální černé pivo Bernard) nebo Budweiser Budvar Dark (Budvar tmavý ležák), přičemž prvně jmenovaný vede neoficiální žebříček obliby černého piva ve Velké Británii.

Navzdory pokračující krizi prodejci letos očekávají rostoucí spotřebu piva.

„V roce 2010 černé pivo z ČR ještě více posílí své pozice na britském trhu. S blížícím se létem a zejména světovým fotbalovým šampionátem očekáváme zvýšený zájem o tento nápoj, “ říká Peter Bexton.

Zdroj: E15.cz | Autor: Jaroslav Matějka

Až třicet samoobslužných restaurací sítě The Pub by mohlo za několik let fungovat po celém Česku. Plánují to jejich zakladatelé Martin Šampalík a Jaroslav Stuna. Míří především do velkých měst, v budoucnu by se však tato síť restaurací, kde si hosté sami točí pivo, mohla rozrůst i do sousedního Německa.

Pivní bary The PUB se od ostatních restaurací liší jednou podstatnou věcí: hosté si zde mohou sami načepovat pivo z pípy zabudované přímo do jejich stolu. S obsluhou se zde komunikuje prostřednictvím malého počítačového displeje umístěného nad pípou, kterým se dá objednat třeba jídlo a brzy také oblíbená písnička. Řetězec samoobslužných pivnic chystá jako novinku elektronický jukebox.

"Bude to takový e-shop na muziku. Host si vybere album a písničku pak zařadí do playlistu, " říká spolumajitel řetězce The PUB Martin Šampalík.

Na podobném principu funguje také elektronický účet. Každý host si na displeji zvolí vlastní podkonto, a když chce načepovat pivo, jednoduše se přihlásí pod svým číslem. Při placení pak stačí uvést číslo stolu a účtu. Jednotlivé stoly a provozovny pak mezi sebou mohou soutěžit v tom, kolik vypijí. Jejich výtoč se zobrazuje na velkoplošném plátně.

Martin Šampalík otevřel s kamarádem Jaroslavem Stunou první samoobslužnou pivnici před pěti lety v Plzni, kde oba žijí. Dnes je jich v Česku deset a většina z nich funguje na principu franšízy. Dvě nové provozovny se chystají v Opavě a v Praze, o dalších se jedná. Majitelé plánují, že by v budoucnu mělo v zemi fungovat kolem třiceti pivnic.

"Zájem o franšízy je. Výhledově je připravujeme ve Zlíně, Chomutově, Teplicích, Děčíně nebo v Mladé Boleslavi. Máme pravidlo, že nepůjdeme do měst pod 50 tisíc obyvatel, " říká Šampalík.

Stále častěji se ozývají zájemci ze zahraničí. První expanze se chystá zanedlouho v Německu, jednání probíhají také v Maďarsku, na Slovensku nebo v Rusku. "V Německu jsme našli partnera, který rozjede pilotní projekt. Když se na trhu bude dařit, bude plnit roli naší tamní centrály, " říká Šampalík.

Léto barům nesvědčí

První pivnice se otevře na přelomu května a června v Berlíně, další zanedlouho poté. "Pak bude následovat šestiměsíční období, kdy budeme sledovat výsledky a rozhodovat se dál."

Pro německý trh nebude fungovat univerzálně jedna značka piva jako v Česku, kde si lidé mohou načepovat výhradně ležák Pilsner Urquell. Řetězec bude spolupracovat s domácí skupinou Radeberger Gruppe, která je s patnáctiprocentním podílem největší na trhu.

"Skupina má v každém regionu silnou značku. Německý trh je hodně odlišný od toho českého, v podstatě tam neexistuje značka, která by fungovala plošně, " popisuje Šampalík.

Loňskou expanzi zpomalila krize, která zastavila dva připravované projekty v Ústí nad Labem a další v Praze. Šetření lidí se projevilo také na tržbách, které sice vzrostly na zhruba 100 milionů korun, ale podle Šampalíka hlavně díky předchozímu růstu provozoven. "Loňský rok navíc ukázal, že ne všechny provozovny fungují tak, jak bychom chtěli."

Pivnicím se pomalu blíží okurková sezona. Paradoxně ji zažívají v době, kdy mají pivovary největší žně – v létě. Většina barů je totiž v suterénech bez letní zahrádky. "Prodeje jednotlivých provozoven co do objemu se dost liší. Obzvláště v letním období mají velký výkyv směrem dolů, " říká Vojtěch Kleistner, specialista gastrořetězce z Plzeňského Prazdroje.

Na trubky vlastní specialista

Značné ztráty mají pivnice i kvůli složité sanitaci, při níž podle Šampalíka přijdou větší provozovny, kde je kolem dvaceti stolů, každý týden až o 50 litrů piva. Do píp na stole proudí mok z ocelových tanků a čištění potrubí zabere několik hodin.

Sanitace se navíc prodraží, firma si proto najala vlastního sanitéra, čímž chce ročně ušetřit několik set tisíc. Šampalík odhaduje, že se v pivnicích vypijí řádově stovky hektolitrů piva měsíčně. Prý se proto objevily i úvahy začít vyrábět vlastní pivo. "Napadlo nás to, ale zatím nic takového nechystáme, " dodal.

Podle Jana Veselého ze Českého svazu pivovarů a sladoven může být firma do budoucna úspěšná. Rozvíjí se totiž v době, kdy se restaurace snaží odlišit a nabídnout hostům něco originálního. "Je to koncept, který se odlišuje od ostatních a tím přináší potenciální úspěch, " myslí si Veselý.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autorka: Veronika Němcová

Jedni přísahají na čisté suroviny, druzí na původní výrobní postup. Každý vidí tradici výroby českého piva v něčem jiném. V rozhovoru nám své názory sdělili tři sládkové.

Když Japonci, velcí milovníci piva, zkoumali, které pivo na světě je nejlepší, přizvali si k výzkumu krysy. Nalévali jim vodu a piva z různých zemí a sledovali, co jim chutná nejvíc. Krysy pokaždé „vymlaskly“ jako první české pivo, pak přišla na řadu voda a pak teprve další piva. Hezký důkaz toho, že české pivomá jednu výjimečnou vlastnost, kterou žádná jiná piva nemají - pitelnost. Něco, co vás nutí vypít další sklenici.

Jisté je, že české pivo je jiné než ostatní. Chutná jinak, vypadá jinak a také se vyrábí jinak než piva ve světě. Proto se pivovarníci v roce 2003 rozhodli, že požádají o registraci chráněného zeměpisného označení České pivo, aby zachovali tradiční české pivo v jeho klasické podobě a zabránili tomu, aby se z něj stalo univerzální evropské pivo. Obávali se totiž, že přijdou energetické předpisy, které znemožní tradiční výrobu piva. „S tím, jak rychle se vyvíjely technologie, které umožňují používat energeticky úspornější metody, přišly i doporučené spotřeby energií na výrobu jednoho hektolitru piva. A nikde není zaručeno, že se tyto doporučené hodnoty nestanou závaznými. Jenže to by pro nás znamenalo, že bychom nemohli používat dekokční způsob přípravy mladiny (postupné zahřívání sladu s vodou), který je na rozdíl od infuzního energeticky náročnější, “ vysvětluje Vilém Nohel z Českého svazu pivovarů a sladoven. Od roku 2008 mohou značku používat pivovary, které splní podmínky uvedené v definici. Je v ní stanoven minimální podíl českého chmele a sladu českého typu, nutnost zachovávat systém klasického dekokčního vaření piva ve varně a oddělené hlavní kvašení od dokvášení.

Test vyvolal poprask

Test, který jsme zveřejnili letos 24. března a který objevil v několika pivech látku tetrahop, která nemá podle Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v českém pivu co dělat, vyvolal velkou odezvu. Včetně nařčení redakce MF DNES, že byl proveden na objednávku Plzeňského Prazdroje. Ten totiž několik dní po zveřejnění výsledků přišel s kampaní Žijeme českým pivem, v níž vyzval ke zpřísnění pravidel pro udělování značky České pivo. V současné době už kampaň, kterou ostatní pivovary považovaly ze neetickou, zastavil. Pivovary začaly v médiích diskutovat o tom, jestli tetrahop do českého piva patří, nebo nepatří, jestli je to surovina, nebo přídatná látka.

Požádali jsme o rozhovor sládky několika pivovarů, aby nám vysvětlili, jak se podle nich vaří tradiční české pivo. Ukázalo se, že každý má trochu jinou představu. Plzeňský Prazdroj považuje za nejdůležitější základní suroviny. Moravské pivovary společnosti PMS hájí obojí - suroviny i tradiční technologický postup. A Svijany nedají dopustit na tradici ve výrobě - otevřené spilky a dlouhé ležení piva, ale nevadí jim tetrahop.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce se nyní zaměřila na kontrolu tetrahopu v pivovarech. „V pivech, která nesou označení České pivo, použit být nesmí, “ říká mluvčí SZPI Martina Šmídtová, „V ostatních pivech být může, ale musí být uveden ve složení jako, chmelový izoextrakt‘.“

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Hana Večerková

Pivovary válčí o restaurace a hospody. A ty stávající se snaží udržet, jak jen to jde. Za odchod k jinému dodavateli piva hrozí hospodským desetitisícové pokuty.

Definitivně se majitelka hospody v Šarovech Jana Čechová rozhodla dát sbohem pivu z Plzeňského Prazdroje letos v lednu. Začít čepovat uherskobrodský Janáček ji ale nakonec stálo 35 tisíc korun.

"Nebyla jsem spokojená s jednáním Prazdroje, pořád byly nějaké problémy, " popisuje Čechová, proč se rozhodla přestat svým hostům točit plzeňské pivo.

Pivovarská jednička na českém trhu po ní ale za to požaduje jako pokutu 30 procent částky, kterou od nich dostala dřív za podpis smlouvy. Přestože ji celou vrátila.

"Podle smlouvy na to mají právo. Jenže za čtrnáct let, kdy pracuji v pivovarnictví, jsem se nesetkal s nikým, kdo by tuto pokutu opravdu vymáhal, " říká Tibor Nechala, obchodní manažer Pivovaru Janáček.

Prazdroj argumentuje tím, že hospodská porušila smlouvu. Výše pokuty je proto podle něj adekvátní. "V restauraci nechala demontovat naše reklamní zařízení a výčep. Jedná se o drahé zařízení, proto ho náš obchodní zástupce z provozovny odvezl, aby nevznikla škoda, " řekl Jiří Mareček, tiskový mluvčí Plzeňského Prazdroje.

Pivo zlevnilo, to je pro štamgasty důležité

Jenže Čechová tvrdí, že měla dost důvodů s plzeňským pivem skoncovat. "Když jsem chtěla dostat ceduli s názvem hospody, trvalo to osm měsíců. Standardní doba je přitom čtyři týdny. Navíc spletli název a napsali Restaurace Šárov, " stěžuje si žena.

Štamgasti podle ní přechod na uherskobrodské pivo kvitovali s povděkem. Prý ale hlavně kvůli ceně, která se mírně snížila.

Pivovar nicméně odmítá, že by jakkoliv pochybil. A brání se i tomu, že hrozba pokuty má hospodské od změny dodavatele piva odradit.

"Máme zájem o dlouhodobá partnerství s hospodami. Jenže paní Čechová vyměnila dodavatele třikrát za posledních pár let, naposledy jednostranně porušila smlouvu a sama požadovala ukončení smlouvy, " popisuje Mareček.

V jiných případech je přechod k jinému pivovaru jednodušší, obecně ale platí, že pivovary se snaží na nerozhodné hospodské tlačit, ať zůstanou.

"Když jsem se zmínil o tom, že chci odejít, najednou o mě měli zájem. Jenže jsem neustoupil a pak začaly výhružky, že na to doplatím, " říká majitel restaurace ve Zlíně, který nechtěl zveřejnit jméno.

Pivovary nechtějí hospodské ztratit, proto na ně tlačí

"Nechci mít problémy. Nikdy nevíte, kdy se k pivovaru, od kterého jste odcházeli, vrátíte. Záleží totiž na tom, jaké pivo chtějí hosté, " vysvětlil.

Hosté nicméně nejsou jediný důvod, proč hospodští dodavatele piva mění. S příchodem nového pivovaru dostanou automaticky nové sklenice, ubrusy nebo tácky.

A pokud restaurace vytočí dostatečné množství piva, dostane i nový výčep. I tady platí, že pokud majitel baru pohrozí odchodem, dostane se mu zvýšené pozornosti.

"Žádala jsem o nový pult, ale přišel mně do hospody až ve chvíli, kdy jsem oznámila, že odejdu, " souhlasí Květoslava Gurtlerová, majitelka hostince U Květy v Tečovicích.

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Petr Skácel | Foto: Jan Karásek

Již čtvrtým největším pivním trhem světa je v současné době Brazílie a obliba tohoto moku v zemi stále stoupá. Důkazem je toho například i pivní festival ve městě Blumenau na jihu Brazílie.

Festival je druhý největší na světě (Největší je zatím stále ještě tradiční mnichovský Octoberfest). Každý rok Brazilci zkonzumují 10 miliard litrů piva, což je o pouhou desetinu méně než v Německu.

Blumenau bylo před 160 lety založeno německými osadníky a nyní v něm žijí stovky tisíc jejich potomků. Právě oni naučili Brazilce vařit i pít pivo. Návštěvníci každoročního festivalu tak mohou v největší zemi jižní Ameriky ochutnat produkty malých pivovarů vařících zlatavý mok podle starých německých receptů.

Podle vrchního sládka Claudia José Gonzálese de Matose vyrábějí Brazilci pivo s takovou péčí a důkladností, s jakou Němci svou recepturu vaření piva po staletí uchovávali a předávali dalším generacím.

Kvalita brazilského piva letí vzhůru

Nejvíce se sice stále prodávají piva velkých pivovarů, ale obliba malých výrobců, kde převládá tradiční způsob výroby, jde rok od roku nahoru. Důvod vysvětluje sládek jednoho z mikropivovarů Pedro Paulo Moretzohn:.

„Na jednu stranu malé pivovary těží z tradice města Blumenau a jeho okolí, na druhou stranu ale lidé čím dál více vyžadují rozličnost chutí a tento požadavek malé pivovary splňují, " domnívá se Moretzohn. Větší oblíbě než v minulosti se těší různé pivní speciály, například ručně vyráběné černé pivo.

Přesto je ale stále nejoblíbenějším typem piva masově prodávaná vodnatá obdoba plzeňského piva s nízkým obsahem alkoholu. To by se ale mohlo brzy změnit.

„Za posledních pět let jsme udělali velký pokrok. Dejte nám dalších pět let a uvidíte, jak se brazilský trh s pivem rozvine, " slibuje Ligia Marcondesová, která školí budoucí sládky.

Zdroj: Aktuálně Centrum.cz | Autor: Petr Jemelka

Predaj nealkoholického piva v Česku sa "zastavil". Jeho odbyt sa vlani, prvýkrát po rokoch strmého rastu, prepadol. Predaj rôznych značiek nealkoholického piva sa v ČR minulý rok znížil medziročne o 6000 hektolitrov (hl) na 568.000 hl. Pritom až doposiaľ konzumácia tohto druhu piva rástla aj v rokoch, kedy sa pivu ako celku nedarilo, konštatujú dnes Hospodářské noviny.

Pivo s minimálnym až nulovým obsahom alkoholu dnes v Česku varí 25, čiže viac ako polovica pivovarov.

Celkovo pivovary v Českej republike vlani vyprodukovali zhruba 18, 6 milióna hl zlatého moku, čo predstavuje medziročný pokles o 6 %. Pre väčšinu podnikov je tak mierne klesajúci odbyt nealkoholického piva stále príležitosťou na trhu. Spotreba ostatných druhov pív, teda výčapných, ležiakov aj špeciálnych pív - klesá totiž citeľne rýchlejšie.

Zdravší životný štýl, prísnejšie postihy vodičov, ale aj väčšia kvalita nealko pív spôsobili, že si tento nápoj získal viac ako 3-% podiel na českom trhu. Pritom ešte pred desiatimi rokmi mal zhruba 0, 5-% podiel. V Európe sa jeho podiel na trhu blíži k 5 %.

Zdroj: HN online.sk | TASR

Tvrdí, že pivo stvořilo lidskou civilizaci a že je nejzdravějším nápojem. „Pít bychom ho měli všichni, bez rozdílu věku, od rána do večera. Přidané do ranní ovesné kaše až po džbánek na dobrou noc, “ říká pivní expert Jaroslav Novák, autor knihy Dějiny piva a majitel nejrozsáhlejšího pivního archivu u nás. A nelítostný kritik české pivní kultury.

Vaše tvrzení o prospěšnosti piva zní jako hyperbola pivaře. Neohrožuje ve skutečnosti přílišné pití piva zdraví?

Naopak, ohrožuje nás to, že ho pijeme málo. V civilizovaných zemích umírají téměř tři čtvrtiny populace na poruchy kardiovaskulárního systému. Všechny vědecké výzkumy jednoznačně prokazují, že by sedm lidí z deseti neumřelo na poruchu cév či srdce, kdyby pravidelně v malých dávkách pili pivo nebo jiný alkohol. Má totiž schopnost neuvěřitelně zpružnit cévy a chránit je před kornatěním.

Tvrdíte, že alkohol není škodlivý?

Říkám pouze, že pivo nemá v dávce do dvou litrů denně žádné škodlivé účinky. Lékaři vám navíc prozradí, že zatímco před lety byly zkornatělé tepny u dětí rarita, dnes je to samozřejmost. Zásadní negativní vliv má přitom mléčný tuk, cukry či bílá mouka.

Takže by podle vás navíc měly pít pivo i děti?

Nealkoholické pivo je pro dítě nejlepší nápoj. Spolu s energií díky němu získává minerální látky včetně vápníku, ale ve stravitelnější formě než v mléku. Pivo neobsahuje alergeny jako mléko ani nebezpečný mléčný tuk. Doporučovat dětem pivo zní dnes divně, ale uvědomte si, že až do 18. století bylo v Evropě denním nápojem celé rodiny. Pivo je skutečně nejzdravější tekutina po mateřském mléku.

Češi pivo neumějí pít

Nedávný průzkum ukázal, že Češi považují svou pivní kulturu za nejvyspělejší na světě. Oprávněně?

Pokud jde o kulturu pití piva, jsme asi tak v době kamenné. Lidé znají jen jeden pivní styl, světlé spodně kvašené pivo plzeňského typu. Většina národa pije jen tu svou značku, což je obvykle průměrné tovární pivo, bez jakékoli osobitosti či charakteru. A samotná kultura českého pití spočívá buď v chlastání v hospodě u fotbalu, nebo doma u televize.

Jak by to mělo vypadat?

Kultura přeci duševně i emočně obohacuje. Tím chci říci, že k určité příležitosti si vyberu správné pivo, ve správné teplotě, v ušlechtilé sklenici vytvořené přímo na míru danému charakteru nápoje.

Konkrétně?

Třeba sychravý prosincový večer u roztopeného krbu je ideální pro vánoční, svrchně kvašené tmavé silné pivo v číši ve tvaru kalichu. Můžete sedět, rozjímat, a jak se vám ve dlani bude ohřívat ušlechtilé pivo, bude každý doušek jiný. To pivo vám bude ve dlani rozkvétat jako růže. Může to být vánoční Delirium Tremens, ale stejně tak světlý triple Scaldis Noel.

Na zahnání žízně v horkých dnech se zase hodí...

Lehká pšeničná piva. Anebo lehká piva mexického typu jako Corona nebo Indio. Kombinují se s vymačkanou šťávou z limetky a navlhčený okraj sklenice se otiskne v soli. Zní to strašidelně, ale dohromady to dává úžasnou chuť. Tenhle mexický zvyk ostatně inspiroval hippies k rituálu pití tequilly se solí a citronem. Sami Mexičané ji pijí minimálně a samozřejmě bez citronu a soli.

Navzdory vší kritice obyvatelům Česka nevezmete, že pořád pijeme nejvíc piva na světě.

Jen když přimhouříme obě oči, kdyby bylo Bavorsko samostatný stát, strčí nás do kapsy. V Čechách se pijí alkoholicky slabá piva. Belgičané i Němci mají v portfoliu piva až násobně silnější. Je jasné, že se to pak projeví na vypitých litrech. My jsme barbaři, kteří hledí na kvantitu, nikoli na kvalitu.

Leckoho teď nazvednete ze židle.

Češi netuší, co za poklady pivovarský svět skrývá. Třeba skvělá ročníková piva Kasteel Quadrupel, ročník 2002 je balzám srovnatelný s nejlepšími portskými víny. Láhev se pořídí za dvě tři stovky. Originální šampaňské pivo Deus zrající rok ve sklepích v Champagne je do tisícovky. Oproti "tuctovému" vínu je to úžasný poklad a k jídlu ho servírují nejlepší světové michelinské restaurace. O amerických ječných vínech nebudu ani hovořit. To je velká neznámá i pro širší Evropu.

Nejrozmanitější piva skrývá váš pivní archiv. Čím se může pochlubit?

Mám jenom unikáty, nejsilnější piva světa, se 40 procenty alkoholu. Těch se v poslední době vyrojilo několik, ta procenta však byla získána trikem, vymražením vody. Mám ale také nejdražší a nejsilnější pivo podle poctivého měřítka, jen díky hlubokému prokvašení. Je to Sam Adams Utopias 2007.

Kolik procent má?

Sedmadvacet. Bylo ho vyrobeno jen 8 tisíc lahví. Je to unikátní cuvée z několika barikových patnáctiletých piv. Utopias považuji za skutečného držitele rekordu. Na víc procent alkoholu pivo ještě nikdy nikdo neprokvasil.

Pivní expert

Jaroslav Novák se narodil v září 1967 ve Svitavách. Napsal kritické celosvětové Dějiny piva, založil první společenský časopis o pivu Pivní magazín. Nejlepší a nejušlechtilejší pivo planety plzeňského typu, které zatím ochutnal, je podle něj pilsner Samuel Adams Boston Lager.

Zdroj: XMAn iDnes.cz | Autor: Rod Kodesh | Foto: Jiří Švorc

Známou teorii o šesti stupních odloučení, které jsou mezi jakýmikoli dvěma lidmi na světě, využila ve své interaktivní kampani australská značka piva Tooheys Extra Dry.

Zadání

Výrobce piva Lion Nathan chtěl udržet stávající image Tooheys Extra Dry jako svěží, mladé a inovativní značky.

Úkolem kampaně bylo dosáhnout větší interakce značky se zákazníky, vyvolat v nich zaujetí pro značku a samozřejmě zvýšit prodeje.

Řešení

Agentura BMF vytvořila kampaň zaměřenou na cílovou skupinu mladých lidí ve věku 18 – 24 let. Ti byli vyzváni, aby vytvořili video, ve kterém prozradí, kdo je jejich idolem, s nímž by si chtěli zajít na pivo, a proč.

Mohli si zvolit jakoukoli osobou na světě, a pokud byli vybráni, dostali za úkol ověřit platnost teorie zvané „Six degrees of separation“ (Šest stupňů odloučení). Podle této teorie je každý člověk na světě spojen s jakýmkoli dalším člověkem prostřednictvím řetězce maximálně šesti sobě navzájem známých lidí.

Podívejte se na video ke kampani:

Do kampaně se zaregistrovalo více než 1 500 lidí, z nichž byly vybrány čtyři osoby, které se vydaly na „cestu za svým idolem“.

Prostřednictvím maximálně pěti lidí, které pozvali na pivo, se měli účastníci akce během osmnácti dní dostat k vytoužené osobě. Šesté pivo pak měli vypít se svým idolem.

Své putování po celou dobu natáčeli na kameru a na konci z nahrávek vznikla videa, která byla distribuována prostřednictvím mnoha mediálních kanálů.

Zároveň z nich byl vytvořen celovečerní film „Six Beers Of Separation”, který byl promítán v kinech a vysílán prostřednictvím pay-per-view TV.

Přes 150 tisíc DVD s filmem bylo rozdáno za nákup balení Tooheys Extra Dry.

Výsledek

Kanál kampaně na YouTube se stal pátým nejodebíranějším v australské historii.

Společnost Lion Nathan dosáhla svého cíle zvýšit interakci zákazníků se značkou Tooheys a především se jí podařilo zvýšit celkový prodej o 9, 5 %. Podíl značky na trhu se zvýšil o 15 %.

Všem čtyřem účastníkům se prostřednictvím pěti piv podařilo potkat svůj idol a dát si s ním jedno Tooheys Extra Dry.

Zdroj: iDirekt.cz

Situace okolo chýnovského pivovaru už hraničí s obecným ohrožením. Tak ji alespoň popsal vedoucí místního obvodního oddělení policie Miroslav Peroutka. Ten dal také na město podnět k urychlenému řešení.

Letošní sněhová nadílka zapříčinila pád kusu střechy v neobydlené a chátrající části objektu pivovaru. „Nemůžu se spokojit s tím, že někdo řekne, že to dál padat nebude. Výtahová věž je dost nakloněná a bezpečně to rozhodně nevypadá. Chtěl jsem po městě, aby začala situaci nějak intenzivněji řešit, “ uvedl Peroutka. V blízkosti pivovaru je totiž i dětské hřiště, parkoviště a z druhé strany vede hlavní silnice.

„Nemusí padnout hned celá střecha. Stačí když spadně někomu na hlavu jedna taška a já nechci tuhle možnost ani připustit. Tam už to hraničí s obecným ohrožením, ale město ještě s podáním trestního oznámení váhá. Pokud se v dohledné době nezačne něco dít, začneme to šetřit, “ dodal náčelník.

Město napsalo majiteli už dvě výzvy a předalo věc stavebnímu úřadu. Stanislav Valek nejdříve na dopisy nereagoval. Ve středu se ale konečně dohodl se stavebním úřadem na schůzce. Ta by se měla uskutečnit příští týden.

„Když to půjde, rádi bychom začali příští týden i se samotnou demolicí. Nebude to ale nic jednoduchého. Na dalším postupu se chci domluvit s úřadem, “ přislíbil zjednání brzké nápravy Valek. Dodal, že na jeho velkolepých plánech, které s budovou má, se tímto nic nemění. „Naopak. Nečekaně se vše akorát urychlí, “ míní majitel. Ten se Deníku nedávno svěřil s tím, že zde počítá s vybudováním multifunkčního turistického zařízení s wellness centrem.

To ale příliš nekoresponduje s tím, že realitní kanceláře nabízejí pivovar na prodej, a to za třináct milionů korun.

V tuto chvíli by ale Chýnovským stačilo, aby majitel odstranil část stavby, která hrozí zřícením. V opačném případě se radnice chystá demolovat na vlastní náklady, které by následně po Stanislavu Valkovi soudně vymáhala.

Zdroj: Táborský deník.cz | Autorka: Kateřina Nimrichtrová | Foto: Stanislava Valeka

Menší a střední pivovary rostou krizi navzdory a stále častěji vytlačují z píp dominantní značky.

Svijany, Koutské pivo, Bernard, Chotěboř, Tambor, Lobkowicz, Hubertus a spousta dalších menšinových značek piv se v Česku valí do hospod. A stále častěji vytlačují z píp dosud dominantní velké značky gigantů, jako jsou Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen nebo Heineken. Česko se tak stále víc odklání od letité místní tradice "jednodruhových" hospod.

"Přibývá hospodských, kteří vidí, že čepovat jednu značku nestačí. Spousta lidí chce vystřídat stále stejnou chuť něčím novým a leckdy kvalitnějším, " popisuje důvody majitel speciální pivnice První pivní Tramway Jiří Stehlíček.

Léta sám pravidelně střídá k plzeňskému pivu hned několik regionálních alternativních značek, často speciálních piv. S kolegy z podobně zaměřených hospod v pondělí založil Alianci P.I.V., která má právě sdružovat hostinské, nabízející střídání různých nových značek.

Ke 49 průmyslovým pivovarům přibývají obrovským tempem další malé restaurační minipivovary. Těch už je přes stovku a některé z nich prodávají svůj sudový mok i v širším okolí. Jako třeba Chebský pivovar, královédvorský Tambor, stříbrský U rybiček. Masivní vstup do hospod hlásí i zavedené pivovary. Loni otevřený Pivovar Chotěboř, rychle rostoucí Svijany, Bernard, Lobkowicz a spousta dalších. Chtějí využít rostoucí nevole konzumentů k zavedeným a roky stejným chutím.

Řádově se tak už počítají na stovky hospody, které jen letos zařadily na čep piva menších a středních pivovarů. To vše se děje v době, kdy kvůli letos vyšší spotřební dani piva zdražují a od loňska kvůli krizi strmě padá jejich spotřeba. Menší a střední pivovary přesto rostou, například Bernard letos o dvě procenta.

Jen loni se přitom celý pivní trh v Česku propadl o šest procent, převážně vlivem propadu tří největších pivovarů: Prazdroje, Staropramene a Heinekenu, které ovládají dohromady na tři čtvrtiny celé české pivní spotřeby.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Sdružení pivních barů Aliance P.I.V. (Pivně Inteligentních Výčepů) plánuje otřást údajně stereotypní nabídkou piv v českých pohostinských zařízeních a nabídnout milovníkům piva unikáty a speciály z produkce malých a středních pivovarů. Z toho důvodu vybaví podniky svých členů zvláštními pivními listy s detailními informacemi o čepovaných pivech a bude zveřejňovat seznam pohostinských zařízení nabízejících méně tradiční značky piv. Ke zlepšení znalostí milovníků piva má přispět i nový pivní web.

Návštěvnost podniků, kde se čepují pouze "velké" značky, podle Jiřího Stehlíčka, jednoho ze zakladatelů sdružení, v posledních dvou letech znatelně klesá. Opačný trend prý přitom pociťují zařízení s širokým výběrem piv.

Jiří Stehlíček, zakladatel Sdružení pivních barů Aliance P.I.V.: "Lidé mají dost piv, které jsou v podstatě všude stejné: Neurazí, ale nepotěší. Chtějí pivo, jež má chuť, vůni a barvu a které je radost píti."

V současnosti aliance sdružuje jen několik pražských pivních barů, ke spolupráci ale zve podniky z celé ČR. Podmínkou je, aby se v jejich nabídce objevovala takzvaná "rotující" piva, tedy aby se alespoň u jedné z píp pravidelně střídala piva z regionálních pivovarů v Česku.

Pivní osvětu mají přinést také pivní listy - cedule s detailnějšími informacemi o nabízených pivech. Majitelé by je měli vystavit poblíž píp nebo u vchodu. Hosté se z nich dozví například údaje o obsahu alkoholu popíjeného nápoje, o hořkosti piva nebo také jméno sládka. "Bylo nám líto, že každá láhev vína má na etiketě popsanou viniční trať, vinaře a další informace o původu. Na pivní lahvi najdete jen minimum údajů a i znalosti obsluhy o pivech, točených v jejich podnicích, je většinou nulová, " vysvětlil Stehlíček.

Zdroj: ČT24.cz

Video naleznete zde...

Šnyt jak známo patří mezi míry duté; není to půllitr ani malé pivo, nýbrž míra toliko přibližná. Malé pivo si dávají nepijáci; piják piva, když se nechce napít, nýbrž toliko se zavlažit, nedá si třetinku, za niž by se jaksi před celým světem styděl, nýbrž šnyt. Šnyt je půllitr, ale nenapěchovaný, s pěnou do půl sklenice; záleží na dobré vůli hospodského, kolik té pěny do půllitru nadělá.

A právě z toho vznikl aktuální problém šnytu. Jde totiž o dlouhý boj hostinců s pivovary; a protože se pivovary nechtějí dát, hrozí šenkýři, že zruší šnyty, jelikož prý na nich prodělávají, a že budou prodávat jen pivo do poslední kapky odměřené jako chemikálie ve zkumavce. To tedy by znamenalo konec šnytu, míry neurčité a přesně neodměřené; a dobří pitci v hospodách by nemohli hlaholit, že si dnes už žádnou nedají a jdou do hajan, a pak se obměkčit a říci: "Tak pane vrchní, ještě jeden šnyt.” Pijákům by chyběla ta poslední krůpěj na rozloučenou, které se říkalo šnyt. Ale žádné strachy: mnoho z věcí, které nám hrozí, se nesplní. Ani šnyt nezanikne, neboť s ním by zmizel oblíbený přechod a kompromis mezi "dát si jednu” a "nedat si už nic”. Šnyt je aspoň něco víc než nic, i když to není plná sklenice. A proto se udrží jako většina kompromisů.

Zdroj: Lidovky.cz | Lidové noviny 18. 4. 1936 | Autor: Karel Čapek

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) František Šámal teď varuje Prazdroj, že kampaň může mít fatální důsledky pro pověst celého českého pivovarnictví i pro samotný Prazdroj.

Bratrovražedný boj pivovarů, vyvolaný kauzou „tetrahop“ a s tím související mediální kampaní lídra trhu Plzeňského Prazdroje za čistotu českého piva, graduje. Kampaní „Žijeme českým pivem“, ve které Prazdroj vyhrocenou formou varuje před používáním jiných než ryze tradičních surovin a technologií při vaření piva, poštvali proti sobě Plzeňští prakticky všechny ostatní pivovarníky. Včetně těch, kteří na ryzím způsobu vaření léta zakládají.

Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) František Šámal teď varuje Prazdroj, že kampaň může mít fatální důsledky pro pověst celého českého pivovarnictví i pro samotný Prazdroj. „Pokud bude kampaň Žijeme českým pivem pokračovat, bude Valná hromada ČSPS řešit vyloučení vaší firmy z ČSPS, “ napsal Šámal generálnímu řediteli Prazdroje Douglasu Brodmanovi v dopise, který má redakce k dispozici.

Kampaní porušuje Prazdroj podle představitelů i řady členů svazu stanovy tohoto největšího pivovarnického sdružení v Česku. Mimo jiné například čl.7., podle kterého člen má povinnost „zdržet se jednání, které by mohlo poškodit zájmy svazu a zájmy českého pivovarského a sladařského průmyslu...“

Vyloučení ze svazu má podporu

Pokud by skutečně došlo při valné hromadě na hlasování o vyloučení Prazdroje, byl by výsledek – soudě podle rozhořčených reakcí prakticky všech pivovarů – zřejmě jednoznačný. „Pokud by se Prazdroj snažil dál takhle licoměrným způsobem sebe prosazovat na úkor pověsti ostatních pivovarů, ztratil by za jeho účasti takový svaz smysl. V takovém případě bychom samozřejmě hlasovali pro vyloučení, “ reaguje například spolumajitel humpoleckého pivovaru Stanislav Bernard.

Podobný názor má i většina oslovených pivovarů. Většinou ale chtějí zůstat v anonymitě.

„Kampaň Prazdroje působí dojmem, že jen oni vaří správné české pivo a ti ostatní jen míchají nějaké chemikálie. Přitom je to nesmysl, všichni vědí, jak kvalitní piva se vaří i mimo brány Prazdroje, často ještě kvalitnější, “ říká manažer jednoho z větších konkurenčních pivovarů. „Prazdroj od počátku odmítal přísná kritéria pro označení České pivo, ale teď, když mu dramaticky klesá prodej, má hlasitý křik o nekvalitě ostatních piv jediný cíl – zastavit vlastní propad. To je velmi nekorektní k ostatním pivovarům, “ dodává oslovený manažer.

Jen některé pivovary volí diplomatičtější formulace. „Nechci předjímat, jak bychom hlasovali. Počkáme, jaká bude reakce Prazdroje. Očekáváme, že tuto kampaň zastaví, “ říká šéf Budějovického Budvaru Jiří Boček.

Ochránce poctivého vaření českého piva

Prazdroj hned od první chvíle na svých pivech využívá v Evropské unii chráněné označení České pivo, které loni Brusel schválil po několikaletých přípravách a vyjednávání. Lídr tuzemského pivovarnického trhu (s téměř polovičním podílem na trhu) se teď v nejrůznějších formách reklamy a speciálních webových stránkách vymezuje jako jediný ochránce poctivého způsobu vaření českého piva, varuje před rozšířením šizené technologie a surovin, před používáním netradičních a případně chemických přísad. Barvitě popisuje například tetrahop jako chemickou látku, se kterou se dle návodu výrobce musí pracovat v gumových rukavicích, .....

Nejmenuje přímo konkrétní konkurenty, ale odkazuje na svých webových stránkách například na nedávný test MF Dnes s uvedením konkrétních piv, ve kterých byl tetrahop zjištěn.

Tetrahop je sice nezávadná, ale synteticky z extraktu přírodního chmele vyrobená látka, určená ke ztužení pěny. Používá ji roky řada pivovarů ve světě, zčásti i Česku. Jeho použití odhalil test například u piv Staropramene, Svijan, Janáčka a Zlatopramen.

Prazdroj podle informací HN od bývalého pracovníka pivovaru ovšem tetrahop v minulosti používal také, a když se od roku 2002 připravovaly na svazu kritéria surovin a technologie, která bude muset splňovat držitel v EU chráněného označení České pivo, domáhal se Prazdroj mírnějších podmínek. Jednu dobu vznik označení České pivo dokonce odmítal. Sám dnes používá například technologii dořeďování uvařených piv na nižší stupňovitost (HGB), která s tradičním způsobem vaření také nemá nic společného.

Prazdroj už dříve ústy mluvčího Jiřího Marečka popřel, že by se jednalo o nekorektní kampaň, která by měla poškodit ostatní pivovary. „Iniciativa Za čisté České pivo není adresná. Proto nás překvapuje reakce některých českých pivovarníků. Spíše bychom očekávali podporu všech pivovarů, kterým jde o zachování výjimečnosti českého piva, “ uvedl Mareček.

Zdroj: Ekonomika iHNed.cz | Autor: Miroslav Petr

Tradiční nápoj Čechů ochutnával i šéf britské obchodní komory Richard Robinson. Právě i jeho organizace uspořádala včera večer dobročinný pivní festival ve stanu na Žofíně.

Dát si šestnáct piv a pomoci tak lidem. Nejde o krásný sen věrného pivaře, ale o realitu.

Včera večer totiž zahraniční obchodní komory uspořádaly charitativní Beer Festival, na kterém si na šestnácti různých druzích chmelového nápoje pochutnávaly významné osobnosti z Česka i ciziny. Nechyběla britská velvyslankyně Sian MacLeodová ani viceprezident Severské obchodní komory Birger Husted.

„Setkali se zde lidé z osmi zahraničních obchodních komor, “ popisuje jedna z organizátorek Silvia Bušniaková neformální setkání nad pivem, které proběhlo ve stanové restauraci Žofín Garden na Slovanském ostrově v centru města. Zastoupena byla například komora kanadská, německá, nizozemská nebo třeba italská. Otevřený prostor restaurace umožnil umístění šestnácti píp i stylové barbecue na český způsob - tedy opékání prasátka v altánu u restaurace. Vůně zaplavila vltavské nábřeží a vybízela k zapíjení.

Výtěžek půjde lidem v tísni

Za vstupné na komorně laděný pivní festival zaplatili hosté tisíc korun (nečlenové komor dokonce dva tisíce), a právě výtěžek ze vstupného poputuje na konto humanitární organizace Člověk v tísni. „Odhadujeme, že se vybralo několik desítek tisíc korun. Zatím nevíme, na co konkrétně finance půjdou, ale věříme, že budou využity smysluplně. My z toho rozhodně žádný zisk mít nebudeme, “ dodává Silvia Bušniaková, která přiznává, že akce je také příležitostí k setkávání zajímavých postav nejen obchodního světa.

Většina ze zhruba pěti set přítomných návštěvníků také vyplňovala dotazníky o čtyři nejlepší pivní vzorky festivalu.

Něco jiného než minerálku sem přišel ochutnat i šéf společnosti Mattoni Antonio Pasquale a potřebným přispěl i hoteliér Khaled Al Jamal.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autorka: Zuzana Drtilová

V Opavě přibylo nekuřáckých restaurací. Jejich majitelé vsadili na dobré jídlo a čisté prostředí.

Oblaka dýmu od stolu, u kterého si kuřák po obědě zapálí, v mžiku zaplní restauraci. Pro kuřáka očekávaný okamžik po jídle, pro nekuřáká zlý sen. Ještě před třemi lety byly v Opavě nekuřácké restaurace jen tři, teď jich Sedmička napočítala patnáct a lidé mohou volit.

„Změnili jsme to před rokem. Zpočátku jsem váhala, protože jsme o některé hosty přišli. Ale zase jiní přišli kvůli čistému prostředí, takže toho nelituji a už měnit nebudu. Začali jsme dělat akce na zahrádce a chodí k nám rodiny s dětmi, “ hodnotila vedoucí restaurace U Tří jabloní Jana Zezulová. Čtyřicetiletý Josef Hartman je náruživý kuřák, ale u oběda má rád čistý vzduch, takže chodí tam, kde se nekouří. „Když jdu ale s partou na pivko, tak si chci zakouřit, “ řekl Hartman.

Od 1. července bude jasno zda majitelé vsadili na kuřáky, nebo nekuřáky. „Restaurace budou mít na dveřích piktogram, podle kterého každý pozná, zda se v ní může, nebo nemůže kouřit. Zmizí tak podniky, kde měli pár stolů nekuřáckých, “ vysvětloval předseda ostravského Sdružení podnikatelů v pohostinství František Chmelík.

Opavské restaurace a kavárny, kde na stole popelníky už neleží, lákají hosty především na dobré jídlo. Jejich majitelé se rozhodli, že hostům kromě příjemného prostředí nabídnou i čistý vzduch. Už tři roky mezi ně patří i Petr Koval, šéf restaurace U náhonu. Vsadil na to, že v té době takových podniků v Opavě moc nebylo.

„Hned od otevření v červnu 1995 jsme se snažili hostům nabízet kvalitní jídla. Pak k nám začali hodně chodit rodiče s malými dětmi, a tak jsme zkusili nekuřáckou pauzu do dvou hodin během oběda. Jenže kuřáci pak kouřem obtěžovali ty, co přišli na oběd později. Proto jsme restauraci před třemi roky změnili na úplně nekuřáckou, “ vysvětloval Koval.

Kuřáci jsou za zdí

V restauraci U Minervy mají nekuřáckou jídelnu, kde se mohou hosté od půl jedenácté do půl druhé naobědvat, aniž by je obtěžoval kouř. „Hned potom otevíráme vedlejší kuřáckou restauraci, která je od jídelny oddělená zdí a má vlastní vchod. Tam chodí ti, co přijdou na pivo a chtějí si i zakouřit. Když máme oslavu, tak se nekuřáci baví v jídelně nebo venku na terase, “ popsala vedoucí Radka Mališová. Osmadvacetiletý Jiří Holous je kuřák, takže dává přednost restauracím, kde mu kouřit dovolí „Když jdu na pivo nebo koncert a mám chuť na cigaretu, dám přednost tomu, abych nemusel kouřit venku, “ řekl Holous.

Naopak třiatřicetiletý Ondřej Krátký si rád zajde na pivečko do nekuřáckého prostředí opavské restaurace Kašpárkova pizza Na Rybníčku. „Když jdu s kamarády na pivo, nemám rád, když doma smrdím kouřem, “ komentoval Motl. Čistě nekuřácká je také kavárna Na vyhlídce v domě U Anděla. Provozuje ji kuřák, pětadvacetiletý Ondřej Dužík. „Chci s kouřením přestat, a tak jsem si říkal, že mi to třeba pomůže. Navíc si to přáli i majitelé domu, kde kavárna je. Ti, co si musí nutně zapálit, můžou ven na balkon, “ popsal Dužík.

Děti mají svůj koutek

Díky nekuřáckému prostředí si sem našly cestu i rodiny s malými dětmi. „Maminka si dá kávu, děti zmrzlinu a tatínek pivo. Aby děti nezlobily, můžou si zadarmo zahrát člověče nezlob se nebo si pohrát s hračkami v dětském koutku, “ řekl Dužík.

Na nebezpečí, kterému jsou vystaveni nekuřáci, kteří vysedávají v zakouřené restauraci, upozornil primář oddělení respiračních onemocnění Slezské nemocnice v Opavě Zdeněk Nykel. „Tím, že nekuřáci vdechují cigaretový kouř, je to pro jejich zdraví stejně škodlivé, jako kdyby normálně kouřili. Kouření je nejčastější příčinou rakoviny dýchacích cest nebo chronické bronchitidy, “ varoval Nykel.

Zdroj: Sedmička.cz | Autor: Liana Melecká

Aktuální zaměstnání - stavitel z pivních tácků. To by si do svého životopisu mohl klidně napsat Němec Sven Gébl.

Poslední tři měsíce nedělal nic jiného, než že dával tácek k tácku a stavěl z nich místnost i s vnitřním vybavením. Řekli byste, že bude na svůj výtvor náležitě pyšný. On ho ale chvíli po dostavbě strhl k zemi.

Šest hodin denně, 7 dní v týdnu, bezmála tři měsíce. Postavit místnost ve skutečné velikosti z pivních tácků a vybavit ji stolem, židlemi, a dokonce krbem vyneslo Němce Svena Göbla na seznam Guinessových rekordmanů.

Nesměl k tomu ale použít jedinou tubu lepidla. Přinést důkaz o tom, že nepodváděl, nebylo složité. Jedním dotykem totiž stavbu shodil.

"Vlastně už jsem si byl jistý, že to bude světový rekord. Dnes jsem stavbu už jen shodil, abych komisaře Guinessova výboru přesvědčil, že jsem k sobě tácky nijak nepřipevnil, " říká rekordman.

Sven použil čtvrt milionů tácků a skládal je od letošního ledna. Ale nebyla to jeho prvotina; s podobnými stavbami z tácků se dostal do knihy rekordů už dvakrát.

Zdroj: TN.cz