Skotský pivovar BrewDog se rozhodl překvapit svět pivem Tactical Nuclear Penguin (Taktický jaderný tučňák) s obsahem alkoholu 32 procent. V pátek to uvedl server BBC.

Pivovar BrewDog už prodává pivo Tokio o síle 18, 2 procenta, což vyvolalo vlnu kritiky na téma, k čemu je tak silné pivo. Společnost reagovala výrobou piva s nízkým obsahem alkoholu značky Nanny State (Chůva stát).

Podle generálního ředitele BrewDog Jamese Watta se nové pivo Tactical Nuclear Penguin bude prodávat za 30 liber (48 dolarů) za láhev. Štítek obsahuje varování: "Pamatujte, že je to velmi silné pivo, je třeba ho pít v malém množství a s aristokratickou nonšalancí, jako byste pili whisky a poslouchali album Franka Zappy, nebo vás navštívil milý, ale nervní duch."

Jack Law z protialkoholické asociace Alcohol Focus Scotland to vše označil za "cynický marketingový trik". "Chceme vědět, proč má tento pivovar zapotřebí vyrábět pivo téměř stejně silné jako whisky, " řekl Law.

Pivovar už má povolení vyrobit několik milionů lahví nového piva ročně.

Zdroj: MediaFax.cz | Autor: Dana Rybáková

„Na začátku jsme si opravdu nepředstavovali, že budeme mít celý řetězec barů. Chtěli jsme si prostě otevřít hospodu nebo nějaký bar. Jenže potom se to rozjelo a teď už sedíme v rychlíku, “ říká devětadvacetiletý Martin Šampalík, který se svým kamarádem založil a řídí koncept baru The PUB.

Ve Veleslavínově na Praze 1 svítí logo The PUB již od rohu tramvajové zastávky. Uvnitř je večer v plném proudu. Kdo chce být slyšet, musí zvýšit hlas. A to je čtvrtek. V České republice je v tuto chvíli deset barů The PUB, z toho tři jsou ve vlastnictví zakladatelů konceptu a zbytek patří podnikatelům, kteří si od centrály PUB koupili frenčízingovou licenci. Historicky první PUB otevíral Martin Šampalík a Jaroslav Stuna v Plzni v srpnu roku 2005.

Koncept řetězce The PUB je založen na technologických novinkách v oblasti čepování piva a na interaktivitě, která má návštěvníky především bavit. Kdo vždy toužil načepovat si vlastní pivo, má v podnicích The PUB jedinečnou příležitost: na každém stole obklopeném dřevěnými lavicemi pro zhruba osm lidí je výčep. Od obsluhy dostanete sklenici a pak si již pivo můžete točit podle libosti. Součástí výčepu je i systém na vyplachování sklenic. Další servis umožňuje interaktivní panel, který je součástí výčepu. S jeho pomocí může každý host v rámci svého účtu zaznamenávat, kolik piva si právě on načepoval. Nedochází tak k situacím, kdy se skupinka u velkého stolu nemůže rozpomenout, kolik čárek na lístku komu patří. „Inspirovali jsme se takzvanými žirafami, tedy vysokými válci, které si bylo možné objednat v pivnici a dole si z něj kohoutkem čepovat pivo do sklenice. Jenže v žirafě pivo zvětrávalo a teplalo. Napadl nás vlastní výčep na stole, s dobře chlazeným pivem přímo z tanku, “ vypráví Šampalík.

Investice do pivních tanků, výčepů, trubek a celé technologie, stejně jako do pronájmu a přestavby prostor v centru města je nákladná záležitost a každý nový PUB vyžaduje pro svůj start minimálně šest milionů korun. Nejvhodnějším způsobem pro rychlou expanzi konceptu po republice bez dostatku kapitálu se ukázala být frenčíza (z angl. franchise), tedy koncept ve stylu McDonald’s.

Zakladatelé zájemcům o nový podnik v rámci řetězce poskytnou své know how, možnost užívat značku, dodají jim technologie i systém interaktivních panelů. Frenčízant na druhou stranu musí splnit základní podmínky a zavazuje se dodržovat pravidla konceptu: nový The PUB musí mít rozlohu alespoň 200 metrů čtverečních, prostory by měly být v přízemí nebo podzemí, a to ve městě s minimálně 50 tisíci obyvateli.

Poměrně jasná pravidla platí i pro podobu interiéru podniku, kde je třeba dodržet osm jednotících prvků: například dodržení designu výčepního stolu a baru, vybudování prosklené tankovny nebo užití zelené barvy na stěnách. Zkrátka všechny podniky v řetězci mají mít jednotný ráz.

A proč se vlastně čepuje zrovna Plzeň? „Hledali jsme pivo, které by vymyšlenému konceptu slušelo. Zvažovali jsme cestu levnějšího a dražšího piva a rozhodli se pro to dražší. Nechceme být další lokální hospodou, kterých je u nás dost, ale cílíme spíše na mladou, vzdělanější skupinu hostů s vyššími příjmy, která ocení moderní interiér i zábavnou formu pití, “ vysvětluje Šampalík.

Tím se dostáváme asi k nejoriginál­nějšímu nápadu tvůrců The PUB: stoly u jednotlivých výčepů spolu soutěží v pití piva. Měření je propojeno v rámci všech poboček The PUB. Srovnávají se výsledky jednotlivých stolů v rámci jednoho podniku i jednotlivé stoly v rámci všech The PUB. Ve čtvrtek zrovna jasně vedl The PUB v pražské Veleslavínově – i díky jeho vysoké kapacitě míst.

Na webových stránkách podniku naleznete v sekci „Rekordy“ zajímavá čísla: v dubnu tohoto roku se o největší rekord postaral tým pivařů „WN Team“, který za večer vypil neuvěřitelných 352 piv. Tým „Zemědělci – vládci Prahy“ zatím drží druhé místo z března letošního roku s výkonem 324 piv.

Cílem společnosti je podle Martina Šampalíka řetězec třicítky The PUB po České republice. Na pořadu dne je ale i expanze do Německa, kde se nyní připravují pilotní dva The PUB v Drážďanech a Berlíně.

„Náš koncept není nikde v Evropě a Německo je se svou pivní kulturou jasnou první volbou, “ uzavírá Šampalík. Vlak s milionovým nápadem pod zkratkou The PUB tak ujíždí nepochybně hodně rychle.

Zdroj: FinMag.cz

Pivovarnícke skupiny dokážu aj v globálnej recesii, ktorá sa podpisuje najmä pod klesajúce predaje, zvyšovať zisky. Tým najväčším okrem fúzií a akvizícií pomáha schopnosť posilniť trhové podiely, odvaha osekávať náklady a zvýšiť realizačné ceny piva. Treťokvartálnymi výsledkami to potvrdila najväčšia svetová skupina v produkcii piva belgicko-americký obor Anheuser-Busch InBev.

Belgičania získali americkú jednotku vlani za 52 miliárd dolárov. V ostatnom štvrťroku skupina ohlásila čistý zisk za 1, 55 mld. USD, čo bolo mierne nad očakávaniami analytikov. Bezmála tretinou k nemu prispel predaj juhokórejskej divízie so ziskom 436 mil. USD. Tržby medziročne klesli o vyše desatinu pod 9, 8 mld. USD.

Odbyt piva za štvrťrok sa skupine znížil o viac ako tri percentá. Slabší predaj zaznamenala všade okrem Latinskej Ameriky. Najväčšie percentuálne mínusy si pripísala vo východnej Európe a najmä v Rusku, kde sa jej tržby zosunuli najviac, o celú pätinu. V USA predaj poklesol o vyše päť percent a v západnej Európe o viac ako tri percentá. Rast dosiahla iba v Argentíne a Brazílii.

Trhový podiel si však dokázala zvýšiť na piatich kľúčových trhoch. Okrem dvojice juhoamerických destinácií ešte v Belgicku, USA a vo Veľkej Británii a podržať na Ukrajine. V perspektívnej Brazílii kontroluje bezmála 70 percent trhu. Medzi jej hlavné značky patria Budweiser, Beck’s, Stella Artois či brazílska Brahma.

Kombinácia úspor nákladov a vyšších predajných cien piva dokázala zvýšiť ziskové marže. Prevádzková marža stúpla medziročne o 1, 5 percenta na bezmála 30 percent (dvojnásobok oproti Heinekenu), čo skupinu radí medzi najziskovejšie v brandži.

Megafúzia by mala priniesť úspory v tomto i budúcom roku v rozsahu jednej miliardy dolárov. Skupina by mohla získať ešte i mexického pivného kráľa, značku Corona.

Kurz akcií sa po decembrovom páde rýchlo pozviechal. Od začiatku roka sa takmer zdvojnásobili. V belgickom benchmarkovom indexe BEL 20 sú po finančnej skupine Fortis druhým najvýkonnejším titulom. Trhová kapitalizácia AB InBevu sa prehupla nad 50 miliárd eur.

Zdroj: Financie ETrend.sk | Autor: Jaroslav Kukučka

Podnik Schäfer Werke představil nový třicetilitrový nevratný KEG z oceli. Tento nový obal poskytuje výrobcům piva a vína atraktivní řešení především pro vývoz jejich produkce. Nevratný KEG o hmotnosti 3, 3 kilogramu byl sestaven takovým způsobem, že má stejné vlastnosti jako vratné KEGy a oproti plastovým obalům nabízí další výrazné přednosti.

Dutina obalu a plášť se skládá z tenkostěnného za tepla pohliníkovaného (hliníkování ponorem) ocelového plechu. Dovnitř je přímo vložena několikavrstvá fólie, kterou lze plnit a vyprázdnit přes jednorázový fitink z plastu.

Aby se zamezilo opakovanému plnění jednorázového KEGu, zůstává fitink v otevřené pozici (nestandardně uzavřený). Existuje zde jistý zbytkový tlak, který může unikat a KEG tak nelze bez nebezpečí opětovně použít. Jednorázový KEG je zcela recyklovatelný.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Pro výrobu piva stáčeného do sudů a jeho odbyt na území Spolkové republiky Německo neexistuje již od roku 1992 žádná oficiální statistika. Proto má velký význam předložená analýza za období posledních dvou let z hlediska vývoje podílu sudového piva vyráběného v jednotlivých pivovarech. V roce 1992 bylo v posledním šetření uveřejněno vyrobené množství 29, 5 milionů hektolitrů, tzn. že ve své době připadlo 26, 3 procenta celkového výstavu piva na pivo sudové. V roce 2008 se podíl sudového piva u všech pivovarů pohyboval v rozmezí pouze 15-17 procent z odhadovaného množství.

Tato analýza vývoje podílu prodeje piva v sudech mohla být v roce 2008 provedena jen díky údajům o každoroční poptávce pivovarů s výstavem piva převyšujícím 75 000 hl. Za povšimnutí stojí fakt, že podíl sudového piva u malých pivovarů s výstavem menším než 75 000 hektolitrů je často zřetelně vyšší a ne zřídka leží mezi 40 a 65 procenty. Malé pivovary většinou přímo sledují vlastní odbytovou strategii, která je silně regionálně zaměřená a soustředí se zejména na prodej místních specialit.

Pro rok 2008 bylo zjištěno, že skupiny velkých pivovarů zaznamenaly větší pokles prodeje (průměrně o 6-8 procent), mezitím co malé pivovary si zachovaly lepší pozici. Tento fakt byl nejvyšší měrou vyvolán zákazem kouření v restauracích, který se v jednotlivých regionech projevoval rozdílným způsobem.

Výstav sudového piva ve velkých německých pivovarech

Země - Výstav sudového piva v roce2008 (1000 hl) -

Výstav sudového piva v roce 2007 (1000 hl)

Šlesvicko-Holštýnsko, Hamburg, Brémy, Dolní Sasko - 1 282 - 1 377

Severní Porýní-Vestfálsko - 4 525 - 4 657

Hesensko, Porýní-Falc, Sársko - 1 944 - 2 069

Bádensko-Württembersko - 932 - 974

Bavorsko - 3 147 - 3 187

Berlín, Braniborsko - 370 - 353

Meklenbursko, Přední Pomořansko - 138 - 145

Sasko-Anhaltsko - 205 - 200

Sasko - 928 - 957

Durynsko - 242 - 265

Zdroj: Agris.cz

Vinaři uhájili nulovou spotřební daň na víno. Prozatím. Někteří zástupci pivovarů hlasitě protestují. A vyhrožují Štrasburkem.

Výrobci piva vykopali válečnou sekeru. Proti vinařům. Důvodem je spotřební daň. Zatímco u vína zůstal i po posledním jednání v senátu nulová, pivovarníci musejí státu odvádět stále vyšší částky. A to se jim nelíbí.

„Chceme srovnatelné podmínky s ostatními nápoji. Z desítky piva platíme z hektolitru státu spotřební daň dvě stě čtyřicet korun, po novém tři sta dvacet. A vinaři nic. Přitom krabicové víno lze v supermarketech koupit litr za osmnáct korun. Bez obalu tedy za desetikorunu, takže je levnější než litr desítky, “ kroutí hlavou místopředseda Českého Svazu Pivovarů a Sladoven Jiří Fusek.

Senátor Jan Hajda z Pavlova to však vidí jinak. Právě on zorganizoval a řídil v Senátu jednání, na kterém se v minulém týdnu rozhodovalo o spotřební dani na víno. Vedle zástupců ministerstva financí se ho zúčastnili členové vinařského svazu, vinařského fondu i svazu zpracovatelů.

„Pokud není zavedena spotřební daň v rámci Evropské unie u všech členských států, kde se víno produkuje, nelze jednostranně zhoršit konkurenceschopnost našich vinařů, “ argumentoval senátor.

A přidal i další důvody, proč zatím u vína – na rozdíl od piva – zůstala nulová spotřební daň. „Pivovarníků je zhruba šedesát, naproti tomu vinařů, včetně těch drobných, několik tisíc. Výběr daně by byl proto velmi náročný. Navíc vinaři, kteří obdělávají vinice, se významně podílí na údržbě a kulturním vzhledu krajiny, “ připomněl Hajda.

Ve chvíli, kdy v senátu vedl důležité jednání, protestovali pivovarníci před ministerstvem financí proti zvýšení spotřební daně u piva. Zároveň požadovali zavedení spotřební daně u vína. Byť neuspěli, v tažení proti vínu jsou mnozí odhodlaní pokračovat.

„Jsem rozzuřený na poslance i senátory, že se rozhodli zničit české pivo. A nedám pokoj, dokud se to nenapraví, “ nechal se slyšet například Fusek, který si je připravený na nerovné podmínky stěžovat až ve Štrasburku.

Současnou situaci považuje za urážku českého piva jako nejlepšího artiklu, který dnes republika má. „Kvalitní české pivo pomalu zahyne, protože nám konkurují dovážené vinařské šmejdy. A naši vinaři na tom participují. To mi vadí. Není seriózní zatěžovat jeden nápoj nesmyslnými daněmi, zatímco jiné mají nulu, “ vyjádřil svůj názor spolumajitel pivovaru Černá hora, který paradoxně pochází z Kyjova.

Podle ředitele společnosti Patria Kobylí Josefa Čačíka se však jedná o klasický lobbing pivařů. „Spotřební daň by byla k tíži vinařů. Vzhledem k napjaté situaci na trhu by se navýšení jen stěží podařilo promítnout do ceny vín. Vezmeme–li v úvahu fakt, že menší daň než pět korun z litru se nevyplatí vybírat, zahnalo by to mnohé vinaře k nulovému zisku, “ míní Čačík.

Ten je přesvědčený, že zdanění piva vyvažuje zpoplatněný vinařský fond. „Spotřební daň z piva se platí všude ve světě, zatímco víno obvykle jen v zemích, kde se nevyrábí. Například v Polsku. V Německu nebo v Rakousku ale spotřební daň na víno není, “ poukazuje na zavedenou evropskou praxi.

Zdroj: Znojemský deník.cz | Autor: Michal Šupálek

Jeden typ belgických speciálních piv s podílem alkoholu nad 10 procent se v hantýrce znalců označuje jako ječná vína. Nenapadlo by mě, že bychom tak jednou mohli říkat všem pivům u nás.

Ano, je to už trochu na revoluci nás pivařů. Jak dlouho si necháme líbit tu strašlivou diskriminaci? Vinaři žádnou spotřební daň neplatí a ještě dostávají dotace z prostředků daňových poplatníků. Pivovary si o nějaké podpoře mohou nechat jen zdát a ještě platí z každého litru spotřební daň jako jakýsi trest za „ošklivý“ zvyk pití piva.

A ještě to nestačí: tato spotřební daň se od příštího roku má zvednout. Řeknete si, že pár desetníků na půllitru nikoho nezabije. Budete mít ale pravdu jen zčásti. Pivovarské giganty to nezničí. Ty už dnes vyrábějí nápoj, který se pivu jen podobá, protože výše jeho výrobních nákladů se podařilo stlačit až skoro k nule a podle toho taky ta tekutina chutná. Mikropivovarům o výstavu pár stovek, maximálně tisícovek hektolitrů ročně zvýšení spotřební daně také možná moc neublíží, protože konzumenti jejich produktů jdou po kvalitě a malé zvýšení ceny je snad neodradí.

Jenže existuje strašně důležitá skupina takzvaných okresních, regionálních pivovarů s výstavem několik desítek tišíc hektolitrů ročně. Tato skupina se u nás za posledních deset let ohromně zvedla, umí až na výjimky poskytnout skutečně kvalitní a osobité pivní kousky, v menších městech je zajímavým zaměstnavatelem a hodně se podílí na zdravém lokálním patriotismu. Tyhle pivovary bojují o přežití v nelítostném boji s obry, jejichž dealeři jsou často schopni nabídnout hospodám podmínky, které se jen těžko odmítají. A do toho má přijít zdražení. To může několik desítek malých českých pivovarů úplně zruinovat.

Proto se nedivím nápadu českých sládků, že začnou svému nápoji říkat sladové víno. No co by ne. Pivo stejně jako víno vlastně vzniká tím, že se nějaký zemědělský produkt zpracuje, nechá se zkvasit a pak se ještě nějak upraví. Vím, že nápad s přejmenováním piva je jen cestou, jak zákonodárcům, polopatě sdělit, že pro zcela rozdílné podmínky pro pivo a víno není žádné opodstatnění, že je to jen věcí zvykového práva.

Ale pokud budou daně naše pivo dusit víc a víc, klidně přestanu pít pivo a začnu pít sladové víno.

Zdroj: EU portál.cz | Autor: Ladislav Jakl

Z opraveného školního statku se má stát centrum zelených vědomostí

Ochutnat čerstvě uvařené pivo z místního chmelu. Načesat košík jablek v sousední aleji stromů a nechat si z nich vylisovat mošt. I takové plány má bystřická radnice se školním statkem, který chce přetvořit na centrum zelených vědomostí.

„Varna piva, moštárna, ale i kovárna, skanzen, muzeum zemědělské techniky a další věci by měly návštěvníkům aktivně sloužit. Chceme, aby se lidé mohli sami zapojit do činnosti řemeslníků, aby jenom nekoukali, ale všechno i vyzkoušeli, “ říká o projektu bystřický místostarosta Josef Vojta. Zchátralý statek, bývalý zámeček, využívá ke své výuce bystřická zemědělská škola. Její studenti by i po rekonstrukci měli v objektu vykonávat svou praxi, hlavně v oboru cestovního ruchu.

Vedle statku vyroste moderní třípatrový nízkoenergetický ekopavilon, jehož patra budou věnována vodě, energii a vzduchu. Střecha bude pokryta fotovoltaickými a solárními panely. Radnice musí do ledna připravit projekt a bude se ucházet o dotaci. Celá rekonstrukce včetně pavilonu by měla stát sto padesát milionů korun, dotace by mohla být až 92, 5 procenta. „Pokud bychom dotaci nedostali, projekt bychom jako město sami nedělali, “ dodal Vojta.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz

Vzácnu fľašu piva zo vzducholode Hindenburg, ktorá havarovala v roku 1937, vydražia tento víkend! Očakáva sa, že vynesie až 5 500 eur (takmer 166-tisíc Sk).

Fľaša je dodnes neotvorená, piť z nej sa však neodporúča. Pivo je totiž vyše 70 rokov po záruke, časť z neho sa odparila a zvyšok je úplne skazený. Historická hodnota je však obrovská. Nemecká vzducholoď Hindenburg zhorela pri pristávaní v New Jersey. Požiarnik Leroy Smith pri odpratávaní trosiek našiel šesť neporušených fliaš piva, boli len trochu očadené dymom. Zakopal ich, aby mu ich úrady nezhabali, a neskôr sa po ne vrátil. Päť fliaš rozdal kolegom, jedna z nich v roku 1977 skončila v múzeu pivovaru Löwenbräu. Spolu s fľašou ide do dražby aj strieborný džbánik z Hindenburgu, ktorý Smith našiel pri fľašiach. Za ten sa očakáva vyše 13-tisíc eur (391 638 Sk).

Zdroj: Pluska.sk

Pivo, které navařil plzeňský sládek Josef Krýsl, je teď k ochutnání v 730 anglických hospodách. Jako prvního sládka z východní Evropy si jej totiž jedna síť britských restaurací vybrala k navaření várky pivního speciálu na devatenáctidenní pivní festival.

„Každý rok si zvolí čtyři sládky z celého světa. Letos tam se mnou byl Japonec, Novozélanďan a Američan. Byla to pro mě velká pocta, “ říká sládek.

Pro Angličany si připravil tmavé pivo s názvem Bohemian Schwarzbier. "Původně jsem chtěl zvolit anglický název, ale to být nesmělo. No a češtinu Angličané nejsou schopni přečíst, proto jsem se rozhodl pro němčinu, “ vysvětluje.

Pivo s chutí kávy a fíků

Jedná se o takzvaný stout, což je hutné pivo vyráběné svrchním kvašením, typické pro Velkou Británii. V Čechách je to naopak spíše rarita. „Tenhle typ piva charakterizují tři slova: káva, čokoláda a fíky, “ doplňuje Krýsl. Podle jeho slov to byla především velká škola. Přesto věří, že v hlasování anglických pivařů, které je součástí festivalu, uspěje. „Čím více hlasů sládek získá, tím větší je šance, že se bude moci příští rok zúčastnit znovu, “ zdůrazňuje.

Várka piva vyšla na svátek svatého Václava. Společně se synem Petrem, který je rovněž sládek, na ostrovech strávili několik dní. Našli si čas i na návštěvu místních pivovarů a pubů.

„Samozřejmě tam jsou poněkud jiné zvyklosti než u nás. V každé z hospod mají vždycky velké množství druhů piv. V jedné jsme například narazili na osmdesát pivních kohoutů, z toho osmadvacet bylo v provozu, “ vypráví sládek. Podle něho kolem tři čtvrtě druhů piv, která v Anglii čepují, by čeští pivaři akceptovali. „Zbytek už by přijali maximálně fajnšmekři, “ dodává.

V hospodách vznikají přátelství

A k dobru přidává jednu příhodu, která prý hospodskou kulturu v Británii výborně vystihuje. „V jednom pubu seděl pán a četl si knížku. Za chvíli si k němu přisedl druhý, které ho zjevně neznal. Když ten nově příchozí dopil, zeptal se čtenáře, jestli mu má dojít pro další pivo. Ten kývl, a když se jeho soused vrátil, odložil knihu a začali si povídat. Nejspíše vzniklo nové kamarádství. A takhle by to mělo v hospodách fungovat, “ domnívá se.

Netradiční pro něho byl i fakt, že poté, co pivo uvařil, bylo pivo posláno v sudech ke zrání přímo do sklepů jednotlivých hospod. „V Čechách se to teď nedělá. Ale kdysi to bylo běžné i tady, “ doplňuje.

Kromě vaření piva se věnuje také stavbě minipivovarů. „Mezi ty nejnovější, na kterých jsem se podílel, patří pivovary v Kladně, Sokolově, Mostě či Pacově, “ vyjmenovává. Chystají se prý také projekty v Arménii a Rusku.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Ladislav Vaindl

V Číně stoupá zájem o české a moravské pivo. A pivovary hledají netradiční cestu, jak ho přiblížit obyvatelům nejlidnatější země světa.

Pivovarníci z Černé Hory na jihu Moravy začali vysvětlovat Číňanům, jak se dělá „to pravé“ pivo. Letos do Pekingu, Šanghaje a okolí putuje každý šestnáctý litr piva, který v pivovaru vyrobili - a teď jako jeden z prvních podniků zprovoznili své internetové stránky připravené v čínštině.

„Mezi našimi a čínskými pivy je rozdíl, chtěli jsme jim vysvětlit, jak vlastně naše pivo vzniká a jaké je, “ popsal LN důvod vzniku stránek Hubert Adámek z černohorského pivovaru. Pravé čínské pivo je podle těch, kteří ho chutnali, méně výrazné a nasládlejší.

Už sama čínsko-černohorská internetová adresa www.jiekepijiu.com skrývá podle Adámka čínský výraz pro pivo. „Čte se zhruba pičjů, “ dodal. První dodávka měla ještě etikety v češtině, které si Číňané přelepovali, nyní se snaží vyjít Číňanům vstříc. „S překladem nám pomohla spolupracující firma, “ dodal Adámek. Číňané přitom mají zájem o piva takový, že jsou za dovezené speciály ochotni zaplatit podstatně více než naši konzumenti, rádi mají ale i „běžné“ pivo. „Stránky o pivovaru Černá Hora a naší produkci v čínštině nám mají pomoci pozici upevnit, příští rok hodláme vývoz nejméně zdvojnásobit, “ dodal Adámek.

Budějovický Budvar, který začal pivo do Číny vyvážet přibližně před rokem, volí jinou strategii. „O zřízení internetových stránek v čínštině v tuto chvíli rozhodně neuvažujeme. Jako podnik nehodláme totiž oslovovat čínské zákazníky přímo, “ vysvětlil mluvčí Budějovického Budvaru Petr Samec. Podnik více sází na svého čínského importéra. „Spoléháme na to, že on bude na místě vyvíjet obchodní činnost, “ doplnil Samec.

Lahve určené do Číny ale hned od počátku vybavil budějovický pivovar speciálními etiketami v čínštině, jejichž příprava trvala několik měsíců. Protože běžný čínský zákazník nedokáže přečíst slova psaná latinkou, ekvivalentem ochranné známky Budějovický Budvar se stal čínský výraz, který se čte Bai De Fu a znamená Mít mnoho štěstí nebo Všichni mají mnoho štěstí.

Podle odborníků je Čína už několik let největším pivním trhem, výsadu jí ale dává především počet obyvatel. Průměrná spotřeba na hlavu však vytrvale stoupá. V Číně se z tuzemských pivovarů snaží už několik let prosadit také Klášter Hradiště nad Jizerou.

Čína je přitažlivá nejen pro podnikatele. Zhruba před rokem a půl spustila webové stránky v čínštině například Masarykova univerzita. Do Evropy podle jejích představitelů míří stále více čínských studentů a není důvod, proč by se trend měl vyhnout České republice.

Zdroj: Lidovky.cz | Autoři: Miloš Šenkýř a Jiřina Veselá

Malým pivovarům se nepodaří obelstít daňové úředníky nápadem prodávat pivo pod názvem "sladové víno". Drobní výrobci považují vyšší daň z alkoholu za likvidační a chtěli se takto vyhnout jejímu placení. Víno je od ní totiž osvobozeno. Ministerstvo jejich nápad považuje za nesmysl.

Úmysl přejmenovat pivo oznámil minulý týden Český svaz malých nezávislých pivovarů. Změny v takzvaném Janotově balíčku od příštího roku zvyšují spotřební daň za litr piva o 50 haléřů. Malé pivovary se bojí, že je vyšší daň poškodí, přišly proto s nápadem nápoj "maskovat".

Ať už to byl vážný úmysl nebo jen střelba do vzduchu, ten, kdo by své pivo prodával jako sladové víno, by porušil zákon a zřejmě by mu hrozilo, že bude stíhán za daňový únik. "Není to možné, pouhým přejmenováním se nezmění podstata nápoje, " řekl iDNES.cz mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Každý nápoj je kromě toho, že jej zákon řadí do určité kategorie, také slovně specifikován. A víno se mimo jiné musí vyrábět z hroznů.

"To, co vám řekli, nepopírám. Budeme v nejbližších dnech jednat s panem ministrem, kdy bychom s ním rádi projednali rozumnou úpravu, která by nás udržela při životě. To, co se se zákonem stalo, je likvidační pro celý průmysl, který je českou dvojkou na lákání turistů, " řekl prezident svazu malých pivovarů Jiří Fusek.

V případě neúspěchu bude hledat "jakoukoliv cestu" pomoci. "Budeme se odvolávat u všech možných institucí, " dodal.

Vinařů je hodně, daň by se prý nevyplatila

I kdyby chtěly, pivovary nemohou nazvat pivo vínem. Pojem "sladové víno" už totiž v české legislativě existuje. Označuje nápoj vyrobený alkoholovým kvašením sladových výluhů pomocí sulfitových kvasinek, zatímco pivo je vyráběno za použití jiných kvasinek. V případě používání zmíněného pojmu pro pivo by docházelo ke klamání spotřebitele.

Daňovou výjimku pro víno povolují evropské zákony. Vinařům vyšlo podobně jako v Česku vstříc také Německo, Rakousko, Slovensko nebo Maďarsko. V ČR platí od roku 1992.

"U vína existuje obrovské množství drobných výrobců, takže náklady na správu daně by byly nadměrně vysoké v porovnání k jejímu výběru, " odůvodňuje zákon Ondřej Jakob. Dočasné zrušení tohoto zákona podle něj vinařům neprospělo.

Ministerstvo argumentuje i tím, že příprava novely, která by tuto nerovnost odstranila, by byla komplikovaná. Neznamenala by jen navýšení sazeb, ale změnu celého systému zdaňování vína.

Ondřej Jakob: "Pokud by subjekt vyráběl pivo a uváděl ho v daňovém přiznání nesprávně jako tiché víno, jednoznačně by mu byla doměřena spotřební daň z piva. Další postihy by pravděpodobně hrozily subjektu ze strany jiných orgánů, například Obchodní inspekce nebo Státní zemědělské a potravinářské inspekce."

Zdroj: Ekonomika iDnes.cz | Autor: Filip Horáček

Na začátku července se v severokorejské televizi objevily první reklamy na pivo nebo sponky a odborníci začali spekulovat o tržních reformách. Vůdce KLDR Kim Čong-il jim ale rychle udělal přítrž a vyhodil šéfa státního výboru pro vedení televize. Reklamy prý představují příliš velký vliv kapitalismu.

"Co to je?" zeptal se prý zděšeně "milovaný vůdce" Kim Čong-il po zhlédnutí prvních severokorejských reklam. "Něco takového se objevovalo, když Čína před třiceti lety začínala se svými reformami, " dodal nazlobeně.

A od slov k činům nebylo daleko. Na kobereček šel jeho blízký spolupracovník šéf vládního výboru pro vedení televize Čcha Song-so. Za odvysílání série reklam na pivo, sponky do vlasů, ženšen nebo křepelčí maso okamžitě dostal padáka.

Kim sám chtěl program ozvláštnit

Reklamy přitom Čcha do programu zařadil na přání samotného vůdce, který si stěžoval, že je program nezajímavý. Historicky první reklamu na pivo prý televize odvysílala 2. července. "Kapitalistické novum" ale podle odborníků z televize zmizelo s posledním srpnovým dnem.

Severokorejské televizní programy běžně neobsahují reklamy a jejich těžiště tvoří přísně filtrované zprávy či dokumenty o Kimovi a jeho zesnulém otci Kim Ir-senovi. S příchodem reklam proto odborníci usuzovali na náznak tržních reforem.

Kapitalistických vlivů, které by rozkývaly židlemi severokorejských předáků, se ale KLDR bojí a veškeré ekonomické oblasti přísně střeží. Vzor si nebere ani od svého čínského chlebodárce, který tržní reformy přijal už na přelomu 70. a 80. let.

Malé náznaky trhu se ale do totalitního zřízení přesto vetřely. Letos v červnu byla v Pchjongjangu otevřena první restaurace rychlého občerstvení. V prosinci údajně byla v Severní Koreji na příkaz Kim Čong-ila otevřena také první italská restaurace.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Štefan

Banská Štiavnica bude mať nezvyčajnú atrakciu. V kedysi chátrajúcom a rozpadnutom dome v centre mesta vniká malý mestský pivovar. Časť peňazí na rekonštrukciu budovy poskytla nórska vláda. Prispela tak k záchrane pamiatky, ktorá je súčasťou kultúrneho dedičstva.

Zdroj: TA3.com

Dolná komora ruského parlamentu Štátna duma dnes v prvom čítaní schválila návrh zákona počítajúci so strojnásobením spotrebnej dane z piva. Toto opatrenie je jedným z tých, ktorými chce vláda znížiť deficit štátneho rozpočtu. Podľa producentov piva to však môže znamenať zatváranie závodov.

Návrh zákona zvyšuje spotrebnú daň z piva z terajších 3 rubľov (6, 96 eurocentu = 2, 10 Sk) na 9 rubľov, čím podľa vlády môže štát získať v roku 2010 do štátnej pokladnice dodatočných 65 miliárd rubľov.

Dánska pivovarnícka spoločnosť Carlsberg, ktorá pôsobí niekoľko rokov na ruskom trhu, však varovala, že po takomto zvýšení daní nevylučuje zatvorenie niekoľkých závodov. Zároveň varovala, že Rusko by mohlo pre vyššie dane z piva prísť zhruba o 100.000 pracovných miest.

Kedy bude v parlamente kľúčové druhé čítanie, počas ktorého sa rozhoduje o väčšine pozmeňovacích návrhov, zatiaľ nie je známe.

Zdroj: Pluska.sk | Autor: TASR

Podle odborníků je kvalita chmele je ve srovnání s rokem 2008 mírně lepší.

Milovníci piva si můžou vydechnout. I přes mírný pokles objemu sklizeného ječmene pro sladovnické účely oproti roku 2008 zůstává kvalita ječmene neohrožena.

Podle pivovarníků je letošní ječmen vyzrálý a má optimální vlhkost na uskladnění. Chmel si naopak na své jakosti polepšil. Nejdůležitější odrůda, Žatecký červeňák, je pěstována na 87 procentech chmelnic, a zvýšila za posledních patnáct let obsah alfa-kyselin o 6 procentr. I další odrůdy chmele Sládek a odrůdy Premiant mají obsah uvedených kyselin vyšší nežli v loňské sklizni. Pro pivovarníky je to radostná zpráva.

Letos se sklidilo zhruba 1, 45 milionů tun ječmene, co je oproti loňskému roku mírně nižší množství. Letošní ječmen má průměrný obsah bílkovin 11, 6 procent a mírně nadprůměrný obsah škrobu – 63, 9 procent.

Asi 10 procent ploch chmelnic bylo letos poškozeno nebo zničeno kroupami a větrem. I přes to se z českých chmelnic sklidilo zhruba 6250 tun chmelu. Podle odborníků je kvalita chmele je ve srovnání s rokem 2008 mírně lepší.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Zuzana Kaňuchová

Jedním z faktorů, které ovlivňují oblíbenost piva, je jeho specifická příjemná hořkost. Ta je způsobena zejména přítomností skupin látek, tzv. iso-alfa-hořkých kyselin, které mají svůj původ ve chmelu. Během varného procesu přecházejí do mladiny a následně hotového piva.

V současné době je možno pro výrobu piva použít nejen přírodních, minimálně upravených chmelových výrobků, ale také velké množství preparátů, obsahujících široké spektrum sloučenin, které se v původní pivovarské surovině, chmelu, vůbec nevyskytují. Tyto chemicky modifikované látky poskytují při výrobě celou řadu technologických výhod, např. zlepšení pěnivosti, hořkosti a senzorické stability. Na druhou stranu jejich použitím ztrácí pivo svůj charakter “přírodního” nápoje.

V souvislosti s těmito skutečnostmi probíhá v současné době široká diskuse týkající se zařazení těchto preparátů do legislativního rámce výroby nápojů tak, aby bylo jednoznačně stanoveno, zda se jedná o modifikované chmelové výrobky, nebo o potravinářská aditiva.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Alexandra Kvasničková

Firmy ProLeiT a Rockwell Automation se dohodly na součinnosti při využití kontrolního systému procesu brewmaxx do Rockwell Automation Logix. Jsou jím řízeny základy systému, který slouží ke specifickému použití v pivovarském průmyslu. První krok tohoto vývoje směřující k jeho uvedení do praxe, přinesl základní funkční formu brewmaxx, která je v současné době k dispozici pro plně funkční a zcela automatizovaný minipivovar. Tento minipivovar byl na výstavě drinktec 2009 v Mnichově představen návštěvníkům prostřednictvím sítí stánků organizací, které se na jeho výrobě podílely.

Minipivovar se skládá ze dvou pivovarských kotlů se dvěma kvasnými tanky. Může vyrobit 20 litrů piva v jedné várce.

Spojený projekt pro využití v minipivovaru demonstroval způsob, jak mohou být rychle jednoduše realizovány řídící systémy procesu za využití velice dobře vyladěných komponentů od různých výrobců technologií určených k automatizaci. Jedinečný plně automatizovaný miniaturní pivovar je vybaven výkonným hardwarem a softwarem, standardními sadami pro kontrolu moderního procesu realizovaném v pivovarském průmyslu. Jeho vývoj je u konce, takže je možné, aby se uplatnil na trhu. V současné době byl minipivovar instalován na Technické univerzitě Mnichov ve Weihenstephanu, kde slouží k výukovému programu studentů.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová

Dopis byl zaslán kanceláři ministra 23. září 2009 a je podepsaný prezidenty nezávislých pivovarů tří států Evropy. Kancelář ministra financí se neobtěžovala na tento dopis reagovat. I takové úředníky si platíme z vlastních daní.

"Vážený pane ministře,

Association of small and independent breweries in Europe (S.I.B.) je organizace zastřešující malé nezávislé evropské pivovary. V asociaci je sdruženo více než 1 000 členských podniků. Jménem našeho členského sdružení, Českého svazu malých nezávislých pivovarů, se na Vás tímto dopisem obracíme kvůli zvýšení spotřební daně z piva při současném zvýšení sazby daně z přidané hodnoty plánovaném vládou České republiky.

Podle plánů, které máme k dispozici, navrhuje vláda České republiky zvýšit platnou spotřební daň z piva v České republice přibližně o 50 %. Navíc se má navýšit daň z přidané hodnoty u piva o 2 procentní body.

Jménem Českého svazu malých nezávislých pivovarů Vás naléhavě žádáme, abyste od těchto plánů upustili. Zvýšení daně z piva o 50 % by nutně vedlo k úpadku malých nezávislých pivovarů v České republice a ke ztrátě tisíců pracovních míst v pivovarnictví, gastronomii, zemědělství a dodavatelském průmyslu. Taková ale nemůže politika vlády České republiky být.

Česká republika a české pivo jsou navzájem neoddělitelně spojeny. České pivo požívá po celém světě vynikající pověst. Čeští občané mohou být hrdí na několik set let starou tradici svých pivovarů a považují pivo za jakousi základní potravinu. Pokud by došlo ke zvýšení daně z piva o 50 %, vedlo by to nutně k drastickému zvýšení cen piva, a tím k silnému poklesu jeho odbytu. Malé nezávislé pivovary v České republice by se ale s takovým krokem nevypořádaly a přivedl by je do konkurzu. V této souvislosti je rovněž nutné zohlednit skutečnost, že velké mezinárodní pivovarnické koncerny, které ovládají trh s pivem v České republice, mají finanční zdroje na to, aby mohly zvýšení daně z piva při tvorbě konečné ceny pro spotřebitele alespoň částečně kompenzovat úsporami v nákladech, popř. dočasnými subvencemi v rámci mezinárodních koncernů, což pro malé rodinné pivovary v České republice není možné. Plánované zvýšení spotřební daně z piva by proto vedlo k další koncentraci na trhu a zániku malých nezávislých pivovarů, a tím současně i ke zničení piva jako kulturního statku v České republice. Malé nezávislé pivovary kvůli své velikosti a zaměstnávání mnohem více pracovníků na hektolitr výstavu piva produkují podstatně dráž než mezinárodní pivovarnické koncerny. Tyto souvislosti jsou obecně známy, takže Evropská unie směrnicí č. 92/83/EHS otevřela také možnost zavést pro malé nezávislé pivovary snížené sazby spotřební daně z piva, aby alespoň částečně posílila jejich konkurenceschopnost oproti mezinárodním pivovarnickým koncernům.

Na tomto místě není nutné dále rozvádět, že plánované další zvýšení daně z přidané hodnoty o 2 procentní body by ještě více přispělo ke zničení existence malých nezávislých pivovarů. Pivo je zdaněno dvakrát - spotřební daní a daní z přidané hodnoty. Současné zvýšení spotřební daně z piva a daně z přidané hodnoty proto působí efektem „daně z daně“ dvojnásobně negativně a mělo by nevyhnutelně za následek zavření malých nezávislých pivovarů.

Proto Vás ještě jednou naléhavě žádáme, abyste plánované zvýšení daně z piva stáhnul a nepodnikl kroky ke zničení malých nezávislých pivovarů a tím piva jako českého kulturního statku."

Pro Pivovar Černá Hora zvýšení spotřební daně a DPH znamená, že z čistých tržeb (základu pro DPH) bude v roce 2010 odvedeno na dani z přidané hodnoty o 2.116.606, 25 Kč více než v předešlém roce. Zákonodárci schválené zvýšení spotřební daně znamená absolutní nárůst SD celkem 10.318.397, 88 Kč. Přičemž 20 % daň z přidané hodnoty z absolutního narůstu spotřební daně je dalších 2.063.679, 58 Kč.

Suma sumárum páni poslanci a senátoři způsobí za rok 2010 pivovaru újmu 14.498.683, 70 Kč. Vážení páni senátoři a poslanci, asi si neuvědomujete, že je to likvidační krok vůči českému pivovarnictví. Kolik českých pivovarů přežije tuto těžkou ránu? To si zřejmě neuvědomujete, protože k těmto problémům přistupujete laicky a neprofesionálně. Navíc, jak předvedly média, jste ze strany různých lobbujících stran bezostyšně úplatní.

Vážení poslanci a senátoři, kolik zaplatí státu na spotřební dani vinaři? Nebo raději povolíte nátlaku sázkařské lobby.

Zdroj: Pivovar Černá Hora.cz

Stanovení protiplísňového orthofenylfenolu v pivu baleném do plechovek.

V současné době jsou veškeré kovové plechovky používané pro balení potravin a nápojů potažené slabým polymerovým filmem proto, aby se zabránilo migraci kovových iontů z obalu do výrobku. Na přítomnost orthofenylfenolu, složky, která má protiplísňové a antibakteriální vlastnosti, bylo testováno velké množství vzorků různých druhů piva uváděného do oběhu v plechovkách. Sledování ukázalo, že použití této látky se v průběhu několika uplynulých let výrazně zvýšilo.

Prvotní záměr balení potravin je poskytovat ochranu proti mikroorganismům stejně tak jako proti kontaminaci z prostředí jako je vzduch, vlhkost a světlo. Není třeba diskutovat o tom, že spotřebitelé vyžadují stále vyšší kvalitu výrobků. Na druhé straně zde existuje případ, že složky přítomné v obalových materiálech samotných se uvolňují do potravin a tím je kontaminují.

Jako příklad může sloužit migrace kovů z plechovek používaných pro balení potravin. Aby se zamezilo tomuto způsobu migrace, jsou moderní plechovky potahovány výše uvedenou tenkou polymerovou vrstvou, která je často vyrobena z epoxidové pryskyřice. Testy ukázaly, že jeden monomer obsažený v této pryskyřici, bisfenol A diglycid ether (BADGE) (2, 2-bis(4-(2, 3-epoxypropyl) fenylpropan) a jeho deriváty mohou migrovat a kontaminovat potraviny, které jsou baleny do takto upraveného materiálu.

V nedávné době byl stanoven další kontaminant orthofenylfenol, který byl nalezen v mnoha druzích piva baleného do plechovek.

Orthofenylfenol, stejně jako mnoho dalších fenolů, vykazuje fungicidní a baktericidní charakteristiky. Z tohoto důvodu je k tomuto účelu často používán. Dezinfekční prostředky obsahující orthofenylfenol jsou používány pro úklid domácností a průmyslovou a lékařskou aplikaci. Citrusové plody jsou konzervovány ošetřením kůry orthofenylfenolem nebo jeho sodnou solí. Orthofenylfenol má nízkou toxicitu pro teplokrevná zvířata.

Studie přehledně zpracovává výsledky jeho stanovení v pivu.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autorka: Iva Hvízdalová