Řady láhví s pestrými nálepkami, chladicí nádoby s ledem, pět výčepních stolů, vysoké štíhlé sklenice – tak to o uplynulém víkendu vypadalo v pražském hotelu Mandarin Oriental. Prezentovalo se tam pivo několika stylů, chutí, vůní a barev, avšak s jedním společným jmenovatelem. Šlo totiž výlučně o pivo pšeničné.

Více než 60 značkami se na akci nazvané Objevte svět piva o přízeň labužníků ucházely pivovary z Belgie, Německa, Slovenska i z České republiky.

Piva se označují za pšeničná, pokud víc než třetinu základní suroviny tvoří pšeničný slad nebo nesladovaná pšenice. Přestože v minulých dvou třech stoletích přenechala místo na výsluní ječmeni, téměř v žádné z pivovarnicky zdatných krajin nevymizela úplně. Až na Čechy a Moravu, kde se poslední pšeničná neboli „bílá piva“ navařila a vytočila někdy kolem roku 1750. Ač před dvaceti lety v tuzemsku téměř neznámé, mělo kdysi pšeničné pivo své hvězdné období i na území dnešního Česka. „Nabílo“ nebo „nastaro“ – tak tu sládkové v polovině druhého tisíciletí rozlišovali várky, které pak dozrály buď v „bledé“ pivo pšeničné, nebo „červené“ ječné. Pšeničnému sladu se po jistou dobu dávala přednost před ječným. Někteří pivní badatelé si dokonce pohrávají s domněnkou, že vrcholné mistrovství vaření „bílého piva“ se do Bavorska, dnešního ráje pšeničných piv, dostalo právě z českého území.

V zahraničí zažila pšenice svoji renesanci už v 70. letech minulého století. Do varných kotlů českých pivovarů se vrátila na sklonku jeho poslední dekády. Iniciativy se chopily minipivovary a postaraly se o návrat někdejší chlouby českého pivovarnictví.

Zdroj: Lidovky.cz

Už počtvrté se sešli vyznavači pěnivého moku, ale hlavně dobré pohody a sousedského klábosení, na volarském Pivobraní.

To se druhým rokem koná v tržnici nedaleko náměstí. „Zkušenosti totiž ukázaly, že když se nám nepodaří počasí, nepřijdou lidé. Proto jsme už vloni přesunuli akci z pivovarské zahrady blíže k městskému úřadu, abychom v případě deště mohli Pivobraní přesunout do sálu v budově. Navíc je zde vyřešené sociální zázemí a také přístup je zde bezpečnější než do pivovarské zahrady,“ vysvětlila za organizátory Jana Frejková.

Stejně jako vloni ale i letos počasí přálo, a tak se na tržnici vydaly desítky návštěvníků. Ti si mohli vybrat ze dvou značek jedenácti stupňového piva.

A protože letos je to přesně 650 let, co jsou Volary městem, první příchozí ochutnali pivo zdarma.

„Připravili jsme dva sudy, od každé značky jeden. V každém sudu je sto piv. Po vytočení dohromady dvou set piv už si návštěvníci začali každou sklenku platit,“ přiblížila Jana Frejková.

Myšlenka Pivobraní vznikla v hlavě současné starostky Martiny Pospíšilové, ještě v době, kdy kulturu ve Volarech řídila ona. „Chtěli jsme se vrátit k veřejnému čepování piva, které bylo ve Volarech tradicí. Já sama jsem neváhala a ochutnala jsem, jaké letos je. A musím říci, že naši hasiči jej opět dobře připravili,“ nešetřila chválou starostka Martina Pospíšilová.

Chválou pak nešetřili ani ostatní návštěvníci, kteří připíjeli na zdraví svým známým a sousedům. „Byl to výborný nápad, udělat z toho tradici,“ řekl jeden z návštěvníků.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor: Leona Fröhlichová

I během víkendových dnů pokračovaly v Bělotíně pětidenní Pivní slavnosti. Zatímco páteční a sobotní večer patřil především dospělým, kteří se bavili na tanečních zábavách, sobotní odpolední program byl zaměřen na děti.

U bělotínského fotbalového hřiště nechyběly kolotoče a další pouťové atrakce s celou řadou občerstvení a specialit. Na trávníku se od čtvrtka do neděle sehrálo hned několik fotbalových turnajů.

„Nejprve proběhl turnaj žáků, utkaly se mezi sebou i firmy, obce z regionu, staří páni a v neděli se chystají poslední mistrovské zápasy této sezony. Ty rozhodnou, jestli naši chlapi postoupí nebo zůstanou na opravdu krásném druhém místě,“ sdělil starosta Bělotína Eduard Kavala.

Na pódiu se představily děti z místní základní školy a také tanečníci a orchestr ze Základní umělecké školy v Hranicích. U několika výčepů se podávalo celkem osm různých druhů piv.

„Přestože letos pořádáme Pivní slavnosti už po osmnácté, pokaždé se setkáme s něčím novým. Letos je třeba historicky největší zima. Teď přes den to tak nevypadá, ale v pátek večer to bylo opravdu extrémní. Zažili jsme vítr i déšť ale takovou zimu ještě ne,“ zmínil Kavala.

Sobotní program zakončila diskotéka DJ Pavla Humplíka a skupiny Forum 1.

Fotogalerii a video zde...

Zdroj: Přerovský deník.cz | Autor: Jan Rotrekl

Svět pšeničného piva se o tomto víkendu smrskne na několik desítek čtverečních metrů. V pražském hotelu Mandarin Oriental bude možné ochutnat šest desítek piv, u kterých jednu z hlavních výrobních surovin představuje právě pšenice, na rozdíl od v Česku nejrozšířenějšího ječmene.

Návštěvníci třídenní degustace si budou moci připomenout pivní styl, který byl i v českých zemích dlouhou dobu nejrozšířenější. "Čechy bývaly krajinou bílého piva. I kuchařka od Rettigové je na pšeničném pivu postavená. Její recepty by dnešní ležáky zabily," říká Jan Šuráň ze společnosti Pivo Praha.

Po úspěšném tažení ležáku plzeňského typu ale pšeničná piva postupně vyklízela pozici a v období mezi světovými válkami nakonec prakticky vymizela, dodává Šuráň.

V současné době vaří v Česku pšeničné pivo dva průmyslové pivovary - náchodský Primátor a březnický Herold. Zároveň ale tvoří oživení nabídky řady minipivovarů, na ochutnávce se představí například pšeničný žamberecký Kanec, broumský Matuška, zvíkovský Rarášek nebo experimentální verze v podání serveru světpiva.cz.

Vedle v Česku nejznámějšího pšeničného piva bavorského typu (weizen) bude možné ochutnat i dalších zhruba deset stylů, například belgický witbier, při jehož výrobě se používá třeba i koriandr, nedoslazovaný výrazně kyselý lambik nebo německé pšeničné pivo Gose, u něhož na seznamu ingrediencí figuruje i sůl.

Zdroj: iDnes.cz

Poslanci schválili protikuřácký zákon. Ke kuřákům se však zachovali jemně. Z restaurací je nevyhnali a nechali na majiteli, aby určil, zda bude jeho provozovna kuřácká, či nikoliv. Návštěvníky upozorní u vchodu samolepka. Zákon jako celek vstoupí v platnost 1. července 2010.

Poslanci předpis již dříve vrátili kvůli množství pozměňovacích návrhů, který ho znepřehledňoval. Zákon proto několikrát procházel druhým i třetím čtením. Nyní jej ještě musí posvětit Senát a prezident.

"Většina argumentů pro i proti již zazněla," řekl před rozhodováním poslanců jeden z předkladatelů Boris Šťastný. Zdůraznil, že novela zřetelně posílí ochranu nekuřáků na veřejně přístupných místech, bude chránit děti a nabídne jednoznačný výklad a jasnou vymahatelnost.

V Česku poslední dobou přibývá restaurací i kaváren, kde se už teď nekouří. Pro úplný zákaz kouření je v současné době šest Čechů z deseti.

Poslanci mohli vybrat i úplný zákaz kouření na veřejných místech. Pro tento návrh byl právě Šťastný. Stejně to funguje v Británii, Slovinsku, Chorvatsku nebo severských státech.

Jinou variantou, která nakonec prošla, byl návrh poslance Kochana. "Dnes host neví, kde a zda je chráněn," podotkl Šťastný. Pro měkčí variantu pro restaurace Šťastný sice nehlasoval, zákon jako celek ale nechtěl shodit ze stolu.

"Ten zákon není jenom o restauracích a nikdy není vítězství úplně stoprocentní," podotkl zastánce úplného zákazu kouření. Šťastný si uvědomuje, že jeho názor s ním nesdílí dalších sto poslanců. "Klidně návrh na úplný zákaz předložím znovu, až pro něj bude podpora," doplnil.

V rámci protikuřáckého zákona poslanci posvětili i zákaz kouření na železnici. Ten již v drtivé většině českých spojů platí. "Je to díky rozhodnutí Českých drah, které to udělaly dobrovolně. Pan Žaluda kouření zakázal nařízením ředitele," vysvětlil Šťastný.

Pro budoucnost je samozřejmě lepší, bude-li zákaz podpořen zákonem. V regionech totiž dopravu nemusí vždy zajišťovat České dráhy, ale i jiní soukromí provozovatelé, na které by se zákaz kouření ve vagonech nevztahoval.

Zdroj: iDnes.cz

Pivo patří k muzice. A kdo by nechodil rád do hospody mezi lidi? Web beerborec.cz umožňuje uživatelům vést přehlednou evidenci a statistiky toho, do jakých hospod chodí a co pijí za pivo. S Petrem - autorem webu beerborec.cz jsme si povídali o tomto portálu pro pivaře a milovníky piva a výsledný rozhovor si nyní můžete přečíst... Tak do toho!

Co všechno web beerborec.cz umožňuje a pro koho je určen?

Zjednodušeně se dá říci, že web beerborec.cz je určen všem příznivcům piva. V první řadě slouží pro vedení osobní evidence vypitých piv - registrovaní uživatelé si zde zaznamenávají svá vypitá piva (značku, typ, stupňovitost) společně s hospodou, ve které pivo vypili. Zadané údaje se pak využívají ke sledování různých statistik, např. které značky piva se v Čechách vypije nejvíc či která hospoda či restaurace je nejnavštěvovanější. Tím, že borci sami zakládají do databáze podniky, ve kterých si dali pivo, se beerborec.cz stává obsáhlým přehledem českých hospod, restaurací a dalších podniků, a užitečným nástrojem například při hledání hospody v konkrétním městě - například pokud chci zjistit, kam se v Prachaticích dá zajít na pivo Lobkowicz nebo Bernard...

Jak, kdy a proč vlastně vznikl web beerborec.cz?

Původní nápad vznikl v roce 2004 po přečtení článku o tom, že Češi jsou největšími pijáky piva na světě - každý Čech vypije v průměru jeden půlitr piva denně. Zajímalo mě, jaký mám asi denní průměr já. Vznikla jednoduchá webová aplikace pro zadávání vypitých piv a s jednoduchými statistikami. Web - v té době ještě beer.borec.cz - byl na internetu volně přístupný, s možností registrace nových uživatelů. Zhruba po měsíci web na internetu objevil a zaregistroval se první pivní nadšenec. Po dalším měsíci už bylo na webu registrovaných 15 borců...

Kolik registrovaných má web dnes?

Dnes se počet registrovaných a aktivních borců pohybuje okolo 1500. Více než 500 borců je registrovano déle než 1 rok. To jsou ti nejvěrnější... Je příjemné vidět, že tolik lidí se sem již tak dlouho vrací - kromě zadávání vypitých piv diskutují různá pivní témata či pomáhají se zadáváním a doplňováním údajů o pivovarech, značkách piva, hospodách, atd. Ustálila se už jakási beerborcovská komunita, která se setkává nejen na samotných webových stránkách, ale dokonce i při příležitostných beerborcovských srazech "naživo".

Plánuješ do budoucna ještě nějaká rozšíření a vylepšení?

Plánů a nápadů je hrozně moc! A nejen plánů na vylepšení, ale i různých restů... Web se sice stále vyvíjí, ale rozhodně ne tak rychle, jak by měl a mohl. Důvodem je, jak jinak, nedostatek času. Ale abych přeci jen jmenoval něco zajímavého z plánovaných vylepšení, tak mě napadá třeba to, že nedávno přibyla možnost určit přesnou polohu hospody pomocí GPS souřadnic. Až bude databáze naplněná souřadnicemi, tak bude možné třeba spočítat vzdálenost mezi dvěma hospodami nebo hledat v databázi hospodu, která je nejblíž určenému místu (např. domovu), a kde se točí konkrétní značka piva...

Jaké pivo je tvé nejoblíbenější?

Asi nebudu jmenovat žádnou konkrétní značku. Rozhodně dávám přednost méně známým značkám před pivy vařenými v obrovských množstvích (což je pochopitelně na úkor jejich kvality). V tomto ohledu je velmi potěšující fakt, že po dlouhých letech, kdy pivovarů v Čechách ubývalo, v dnešní době naopak spousta minipivovarů vzniká. A tyto minipivovary klasickými metodami vaří opravdu lahodná piva. Abych tedy přeci jen jmenoval - nedávno jsem si opravdu pochutnal na pivu v pražském Pivovaru u Bulovky manželů Richterových.

Co bys vzkázal našim čtenářům?

Co jiného než "Poslouchejte muziku a pijte pivo"!

Zdroj: Rockmag.cz | Autor: David Havlíček

Po 57 letech měl v sobotu Písek své vlastní pivo. Bylo hlavním lákadlem muzejní noci v Prácheňském muzeu.

„Byla to ojedinělá možnost ochutnat po více než půl století pivo, které vzniklo v Písku. Vytvořil ho historik píseckého pivovarnictví Petr Franěk k 125. výročí založení muzea v Písku,“ informoval ředitel Prácheňského muzea Jiří Prášek.

Lidé si prohlédli i práce studentů Vyšší odborné uměleckoprůmyslové školy, kteří přímo před jejich očima restaurovali truhly, historické kříže či kufry.

Návštěvníci si se zaměstnanci muzea oblečenými do historických kostýmů prošli prohlídkové trasy.

Kromě toho byl součástí muzejní noci i pietní akt u pomníku lva v Budovcově ulici.

Zdroj: Písecký deník.cz

Osmnáctiletá studentka šumperské průmyslovky Monika Kobzová se stala tváří hanušovického pivovaru Holba. Ucházet se bude o korunku Miss zlatého moku, finále soutěže se bude konat v začátkem září v Žatci.

Společně s Monikou se o titul bude ucházet dalších devět krásek, z nichž každá zastupuje významný český nebo moravský pivovar.

V anketě, kterou zveřejnil Žatecký deník a v níž mají čtenáři „kliknutím“ zvolit nejhezčí adeptku na Miss zlatého moku, nyní sympatická černovláska vede. Hlas jí poslalo přes dva tisíce čtenářů. Co na to Monika Kobzová říká? „Těší mě to, když anketa začínala, byla jsem podle počtu hlasů úplně na konci. Vážím si toho.“

Do soutěže Miss zlatého moku jsi se dostala až poté, co původní dívka, která měla zastupovat Holbu, odpadla. Bylo to překvapení?

Bylo, veliké a hlavně příjemné. Soutěž ale znamená poměrně velkou zátěž. Ještě že jsou všechny akce o víkendech, při studiu bych to vůbec nezvládla.

Na šumperské průmyslovce studuješ ve 3. ročníku obor propagační grafika. Myslíš, že se uplatníš v tomto oboru?

To nevím, občas si teď myslím, že tento obor byl omyl. Muselo se hodně kreslit a to mě příliš nebavilo, nyní děláme počítačovou grafiku, což je lepší. Ale zatím si nemyslím, že bych u toho chtěla po maturitě zůstat. Ráda bych pracovala třeba jako vizážistka.

Co děláš ráda ve volném čase?

Baví mě cestování a také tanec. Nejraději tančím hip-hop. Mou zálibou jsou také motorky, vyrůstala jsem s kluky, takže k nim mám vztah odmalička. Zatím sice jezdím jako spolujezdec, ale ráda bych si řidičák na motorku udělala. Je to dobrý adrenalin.

Na jakém nejsilnějším stroji si jela?

Na yamaze tisícovce, která může jet i tři sta za hodinu. To jsem jela s bratrem, tři sta jsme sice nejeli, ale slušnou rychlostí například na silnici mezi Bukovicemi a Červenou Vodou nebo na dálnici.

Zajímá tě móda, co ráda nosíš?

Dávám přednost elegantnímu oblečení, ale samozřejmě záleží na příležitosti. Hlavně to musí být hezké a slušivé.

Když se vrátíme k samotné soutěži, ve finále v Žatci tě čekají také některé disciplíny, jako je například točení piva. Nebudeš s tím mít problém?

S točením piva určitě ne, pracovala jsme na brigádách v restauraci i kavárně, takže pivo načepuji. Horší to bude třeba se sbíráním chmele, protože to už se snad ani ručně u nás nedělá, takže na to se předem určitě nepřipravím.

Jsi v kontaktu se svými soupeřkami?

Bohužel jsem je vůbec neviděla, setkám se s nimi až na soustředění v srpnu na Mallorce. Nějakých problémů se neobávám, nedělá mi potíže dobře vycházet s lidmi. Nemyslím si, že by vznikla nějaká velká přátelství, ale doufám, že se mezi námi nebudou dít nějaké podrazy. To se mi příčí. Uvidíme.

Zásadní otázka na závěr? Máš ráda pivo?

Abych pravdu řekla, pivo moc nepiju, možná si dám tak jedno za měsíc.

Fotogalerii a video nalezente zde...

Zdroj: Deník.cz | Autor: Hana Kubová

Pivo, které si člověk jen tak v restauraci nedá, může ochutnat každý, kdo v pátek nebo v sobotu přijde do Brna na Radniční dny s malými pivovary. Představí se tam totiž devět malých pivovarů a každý z nich předvede to nejlepší ze svých sudů.

„Přivezeme celkem šest piv. Na těchto akcích bývá největší zájem o speciality, takže nebude chybět ani naše borůvkové pivo či pivo kvasar s přídavkem medu. Lidem nabídneme také až sedm druhů našich limonád i pivní aperitivy,“ vypočítal nabídku pivovaru Černá hora ředitel oddělení služeb a marketingu Radek Pavlík.

Mimo Černé hory se představí také rozmanité druhy piva a speciality značky Pegas Brno či Chodovar, další pak přivezou pivovary z Poličky, Vyškova, Náchodu a jiných měst. „Bohužel se letos nebude konat tradiční soutěž pivovarů O zlatou korunku, protože se do ní přihlásilo málo účastníků,“ uvedla mluvčí Brněnského kulturního centra, které akci pořádá, Jana Fantová.

Akce začne v pátek po druhé hodině odpolední v Radnické ulici a na nádvoří Staré radnice bude jarmark. Program pokračuje i v sobotu opět od dvou hodin. „Bohatý program zajistí koncerty hudebních skupin. Lidé se mohou těšit na široký repertoár country, folku, trampských písní nebo pop-rocku v podání zajímavých interpretů. Zahraje například skupina Poutníci, která skvěle doplní atmosféru teplého letního podvečera,“ dodala Fantová.

Pro všechny bude také připravené občerstvení v podobě grilovaných uzenin i masa a dalších dobrot.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autor: Michal Kárný

Novinářské pivo (volí zástupci médií):

1. Skalní ležák – pivovar Chodovar, Chodová Planá

2. Bogan – Nymburk

3.–4. Rebel tmavý – Havlíčkův Brod, Xanto – Žatec

Soutěž o „Pivo České republiky 2009“ (odborná porota)

tmavé výčepní:

1. Zámecké černé – Chodovar

2. Zlatý Bažant tmavý – Hurbanovo

3. Popper Tmavý – Bytča

světlé výčepní:

1. Černá Hora Tas – Černá Hora

2. Mušketýr – Krušovice

3. Bernard – Humpolec.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz

Celkem 182 vzorků piv od 39 výrobců čeká na odbornou porotu v rámci 13. ročníku Slavností piva, které se uskuteční na českobudějovickém výstavišti.

Pamatováno je i na příchozí. „Pro návštěvníky akce bude připraveno k ochutnávce pivo z pivovarů Černá Hora, Holba, Svijany, Regent Třeboň, Strakonice nebo Vratislavice,“ řekla předsedkyně představenstva Výstaviště České Budějovice, a. s., Marcela Payerová.

Kromě čepovaného piva bude možné také ochutnat 16 značek z těch piv, která se zúčastní degustační soutěže o „Pivo České republiky 2009“.

„Zajímavostí je, že o ocenění Pivo České republiky se ucházejí i čtyři slovenské pivovary,“ uvedl za organizátory degustace Alois Srb a vyzdvihl šanci pro veřejnost porovnat v pátek a v sobotu více značek piv přímo na místě.

Pro fanoušky pivní kultury se navíc uskuteční po oba dny v rámci projektu Pivní cesty představení malých a nezávislých pivovarů, a to i ze zahraničí. Na sobotu pak od 10 do 14 hodin připravil Parkán klub Tábor v pavilonu „Z“ setkání sběratelů pivních kuriozit a suvenýrů, výstavu pivních tácků a soutěže v držení tupláku piva na čas.

„V doprovodném programu nabídneme v sobotu zdarma ochutnávku specialit při akci Ryba domácí nebo speciality maďarské kuchyně. V sobotu budou také slavnostně vyhlášeny výsledky soutěže Chutná hezky jihočesky,“ popsala další akce na výstavišti Marcela Payerová.

V pivovarské zahradě nebude chybět doprovodný hudební program, například s kapelami Bryčka, Vitějičanka nebo Brusný kotouče. Slavnosti začnou v pátek ve 14 hodin, vstup je zdarma.

Zdroj: Českobudějovický deník.cz | Autor a foto: Edwin Otta

Na Slavnostech piva, které se konají v pátek 5. a v sobotu 6. června v areálu českobudějovického výstaviště, se v pavilonu Z představí projekt Pivní cesty, který podporuje malé nezávislé středoevropské pivovary. V průběhu zmíněných dvou dnů se zde bude představovat 11 pivovarů, které nabídnou téměř 30 druhů točených piv – kromě tuzemských oblíbených vícestupňových ležáků či kvasnicového pěnivého moku bude „na čepu“ rovněž pšeničné či malinové pivo. Velkým magnetem jistě bude točené belgické pivo Delirium Tremens.

Pivovary Bakalář Rakovník, Žatec, Purkmistr, Chyše, Belveder Železná Ruda, Rohozec a další nabídnou rovněž sklenice, trička, podtácky a další sběratelské materiály. Ze zahraničních pivovarů budou zastoupeny například Falter z Regenu či Kaltenecker ze Slovenska. K prodeji či případnému ochutnání budou připravena i dobře chlazená lahvová piva – počet jejich druhů je téměř 50.

Tahákem budou také řízené či volné degustace, které tu budou probíhat prakticky každé dvě hodiny. Za speciální vstupné tak budou mít zájemci možnost ochutnat 7-10 různých tuzemských a hlavně zahraničních piv a dozvědět se k nim i ledaccos zajímavého.

Nutno dodat, že Slavnosti piva budou probíhat i na volné ploše areálu výstaviště, kde budou zastoupeny velké české a nadnárodní pivovary. Samozřejmostí je i doplňkový program – diskotéka, koncerty, pivní soutěže.

Zdroj: Tisková zpráva Pivních cest

Sto čtyřicet pět tisíc piv za deset dnů vypili návštěvníci letňanského Pivního festivalu. Ten skončil nedělním odpolednem, a přestože minulý týden byl velice chladný, do stanů rozmístěných na ploše letňanského letiště přišlo na pětačtyřicet tisíc lidí.

„Vzhledem k počasí jsme s návštěvností nadmíru spokojeni. Vždyť v pátek a o víkendu bylo osm stupňů Celsia, a lidi přesto přišli,“ uvedl ředitel festivalu Jan Hübner. To znamená, že průměrný návštěvník si dal tři piva.

Půllitr za 40 korun Dohromady se vytočilo 1 450 sudů, což by pořadatelům záviděl nejeden český hostinský, jenž mnohdy tolik nevytočí ani za celý rok.

S opilci prý potíže nebyly a není se čemu divit - cena za půllitr piva byla stanovena tak, aby lidé neměli příliš náladu popíjet, ale hlavně ochutnávat. Jedno pivo stálo 40 korun. Festival inspirovaný vyhlášeným německým Oktoberfestem nenabízel jen sedmdesát druhů piv, ale také pochutiny všeho druhu.

„Jako doplněk jsme třeba rožnili voly. Lidé jich snědli osm,“ spočítal Hübner.

V šesti obrovských stanech mohlo najednou popíjet a hodovat 1 600 lidí, což z Letňan na deset dnů vytvořilo největší restauraci v Česku. „Byl jsem tam ve čtvrtek, kdy už byla zima, takže to nebylo úplně ideální, ale rozhodně to bylo něco výjimečného. Překvapila mě kultura toho festivalu. Čekal jsem, že pivo budou točit do kelímků, ale pilo ze sklenic jak v běžné restauraci,“ popsal svůj zážitek Karel Semecký z Vršovic.

Příští rok opět v Letňanech

Pořadatelům se daří vytvořit tradici největšího pivního festivalu v Čechách. A proto do Letňan přijedou i za rok. „Letňany jsou dobrá adresa a chceme se sem vrátit. Příští ročník plánujeme na 21. až 31. květen roku 2010,“ naplánoval Hübner.

Příští rok mohou přijet na festival prý i děti. Plánují se pro ně atrakce a malá pouť.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Petr Švec

Přes dvacet druhů piva a bohatý doprovodný program, to čeká návštěvníky 1. hradních pivních slavností. Ty se konají už tento víkend na Slezskoostravském hradě.

Vedle známých pivních značek budou moci návštěvníci ochutnat i výrobky z minipivovarů, například ze Štramberku, Kopřivnice či Strakonic. Z pivních specialit pak například nealkoholické švestkové pivo Bernard.

Program přes den pobaví i celé rodiny, budou se tam totiž konat rytířské souboje, vystupovat kejklíři a žoldnéři, a to jak na nádvoří hradu, tak i v podhradí. Jen pro dospělé pak budou organizovány klasické pivní zábavné soutěže na pódiu o pivní ceny.

Večer pak program vyvrcholí koncerty, na kterých zahrají legendy rocku a popu. Například v sobotu ve 21 hodin vystoupí skupina Citron, v neděli pak Václav Neckář s kapelou Bacily, a to od 18 hodin.

Cena vstupného činí 99 korun za jednodenní vstupenku, za dva dny lidé zaplatí 150 korun. Děti do 140 centimetrů mají vstup zdarma. První.hradní pivní slavnosti vypuknou v sobotu 6. června v 10 hodin a potrvají do nedělní půlnoci.

Zdroj: Moravskoslezský deník.cz

Na základě čistě německého požadavku vyrobil berlínský pivovar Berliner Brauhaus Südstern nejsilnější pivo světa o 27,6 objemových procentech alkoholu. Podle sládka tohoto pivovaru byl rekord výroby nejsilnějšího piva sebrán bavorským kolegům, kteří drželi starý rekord od roku 2005. Byl překonán o více než dvě procenta.

S náročnou procedurou bylo započato již na podzim minulého roku. Především byla zahájena příprava velice objemné várky. Důraz byl kladen zejména na to, kolik použít sladu a jak malý je nutný přídavek pivovarské vody. Výsledek byl třikrát silnější než Bockbier („Trippelbock“) s 21 procenty základní sladiny. V počátečním stadiu muselo nejprve dojít k několikatýdennímu zrání, dříve než byla zahájena samotná výrobní činnost vedoucí k vytvoření rekordu. Po nespočetných procesních operacích bylo, u vysokoalkoholického piva vyráběného v pivovaru Südstern, nakonec docíleno obsahu 27,6 objemových procent alkoholu.

Zdroj: Agris.cz | Autor: APIC-AK

V turistickém městě na řece Nam Song v Laosu je pivo Lao jedinečným a nezapomenutelným zážitkem. Toto pivo bylo dokonce vyhlášeno nejlepším pivem v celé Asii. Ačkoli firemním logem jsou polepeny snad všechny ulice, za hranicemi země nenajdete o tomto moku téměř jedinou zmínku. Jak se vyrábí slavná značka v zahraničí, a jak se dělá reklama u nás? Opravdu do budoucna stačí čerpat z klišé, že jsme nejlepší?

A to vše se děje přesto, že 50 procent společnosti vlastní dánský pivovar Carlsberg. Společnost dokonce je partnerem značky Beer Lao s tamní vládou, na export jde pouze 1 procento z celkové výroby. Firma Lao Brewery (Laoský pivovar) chce všemu udělat rázný konec a značku proslavit. Celková vývozní produkce má v budoucnu činit až 10 procent. Šířit povědomí o značce ale nebude až tak tradičním způsobem, jak by se dalo očekávat. Firma volí vskutku zajímavou strategii. Lao Brewery buduje síť fanoušků, kteří budou pivo distribuovat do vybraných obchodů za hranicemi země. Někteří z distributorů jsou bývalí cestovatelé, jež by rádi pomohli značce k mezinárodnímu rozmachu, ti ostatní mají pivo prostě rádi. V Hong Kongu je značka v rukou Jerryho Cheunga, pivo této značky si přitom zamiloval relativně nedávno. Poprvé jej vyzkoušel v roce 2006 při návštěvě Kambodže, nápoj mu hned zachutnal a záhy poté odcestoval do města vzniku tohoto nápoje. Hlavním tajemstvím k lepší chuti piva je rýže přidávaná do sladu. Přesto se ale najdou lidé, kteří podobné pocity nesdílí. Mezi nimi se například najde i Rand Mosher, marketingový konzultant v oblasti pivního moku. Ten je k jedinečnosti Beer Lao ryze skeptický.

Pan Cheung se však nenechal zviklat těmito okolnostmi, během roku ukončil svou dosavadní práci a snažil se přemluvit Lao Brewery k nalezení další destinace, pivo rozšiřoval společně se svými dvěma kanadskými kamarády. Jejich společnost Aseurica je nyní výhradním distributorem pro Hong Kong a Macao. Prodává pivo do místních barů a sponzoruje například sportovní akce. Cena byla stanovena tak, aby byla konkurenceschopná, v Hong Kongu jej seženeme za 44 tamních dolarů za láhev (což je asi 6 amerických dolarů, asi 120 Kč) - za stejnou cenu, za jakou je k dostání Carlsberg či Stella Artois. Pivo se už stačilo rozšířit i do dalších destinací, kromě jihovýchodní Asie putuje městy ve Spojených státech, Japonsku, Británii, Francii, Německu, Austrálii a Novém Zélandu. Příští rok se má export rozšířit i do zemí jako jsou například Filipíny, Izrael a Čína. Minulý rok bylo prodáno celkem 132 milionů litrů a příjem činil asi 145 milionů amerických dolarů. Letos předpokládají nárůst tržeb až o 10 procent. Značka ovládá 99 procent laoského trhu.

BeerLao by mohl proslavit zemi Laos a osvětlit tak všem, kde tato země vlastně leží. Pan Cheung toto vidí jako problém, pro deník New York Times a Guardian uvedl: „Dokonce i tady v Asii se lidé ptají, ‚Laos, kde to je?‘”. Přidává se k němu i Sivilay Lasachack pracující pro pivovar Lao: „Když cestuji po světě, lidé se říkají: ‚Vaše pivo mi chutná, ale co mám dělat v Laosu?‘ Řeknu jim, že Laos je země vedle Vietnamu, ať ji navštíví.” Sivilay se dokonce učila sladovému řemeslu v České republice. Nyní je pivo k dostání sice v několika zemích, ovšem jen v omezené míře - v USA ho seženete pouze na západu území. I proto potřebuje masivní reklamu. Do akce se už zapojila i učitelka z Velké Británie, ta si v Laosu na dovolené (na doporučení kamaráda) zakoupila tričko s logem. Lidé si myslí, že pivo by sneslo nálepku „cestovatelské”. Právě stejný názor cítí oslovená učitelka Fiona Read: „Každý kdo cestoval, by to pivo měl prostě zkusit.”

BeerLao je navíc k dostání i prostřednictvím internetu. Magazín TIME tuto značku dokonce ohodnotil titulem „Nejlepší asijské pivo“. Na kontě má ale i další ocenění - cenu z Osirisova pivního festivalu v Moskvě, cenu za kvalitu v New Yorku či Belgii. Na webu je prezentováno jako „prémiové rýžové pivo” a také jako „zapomenutý klenot jihovýchodní Asie“. Web nabízí možnost objednání si tohoto piva, ceny nejsou ovšem nijak vysoká. BeerLao (ležák 5%) o objemu 33cl (jedna láhev) vyjde na 1,45 libry (44,3 Kč), ovšem připočte-li se poštovné a balné, cena se zákonitě vyšplhá. K dispozici je možnost koupit i láhev o objemu 0,64 litru (2,85 liber). Dále je k dispozici 12 lahví o objemu 0,64 litrů nebo 24 lahví objemu 0,33 litru - obě za 32,35 liber.

Pivo značky Lao je zářným příkladem toho, jak správně propagovat výrobek - udělat z něj například turistickou atrakci. Je pravda, že to u nás mají reklamní kreativci obtížnější… a možná právě proto se záměr ne vždy vydaří či přímočaře vyplave napovrch. Jako šlápota spíše vedle se jeví nejnovější reklama na maxiláhev Zlatopramen 11. Výrobce piva v plastové lahvi musí zvolit neotřelou kampaň. Většina Čechů se totiž jen nad pouhou myšlenkou uchovávání zlatavého moku v plastu zamračí (je to stejné jako víno v krabici) a vysloví citoslovce “fůůůj”. Právě proto musí být kreativní a zatvrzelé přesvědčení o způsobu přechování piva musí změnit. To se ale reklamě příliš nedaří. Myšlenka celého projektu se vytrácí. „Více piva - více zábavy“? Parta, která poléhává na pláži, asi jen stěží dá přednost plastovému pivu před točeným ze sudu a nepřesvědčí je k tomu ani kapela Olympic.

To v zahraničí dokáží lidé z reklamních oddělení vytvořit velmi zajímavá dílka. Jako zajímavé připomenutí kampaní Vám ukážeme dvě reklamy na pivo Budweiser. První z nich ukazuje jednu roztomilou rosničku a nepříliš půvabnou ropuchu (rok 1995). Druhá z dua reklam, dnes snad již kultovní, je nezapomenutelná. Pozdrav “What’s Up” zdomácněl i u nás, kde kdo se potom do telefonního aparátu představoval podobně (samozřejmě jen z recese). Tvůrci české reklamy by se mohli zamyšlet nad nápaditějšími myšlenkami a omezit kliše typu “přátelství, tradice, kvalita“. Vždyť to, že máme kvalitní pivo, dobře všichni vědí.

Zdroj: RadioTV.cz

Od 17. do 19. dubna 2009 se v AllgauSternHotelu v Sonthofenu poprvé uskutečnilo setkání nejlepších ze všech pivních someliérů. K tomuto prvnímu světovému mistrovství someliérů piva bylo přizváno 48 odborníků, mezi nimiž bylo pět žen, z Německa, Rakouska, Itálie, Česka, Belgie a Austrálie.

Jako pořadatel byla za tuto akci odpovědná Doements Academie a Svaz diplomovaných someliérů piva. Během posledních let tyto instituce sdružovaly více než 250 someliérů. Uspořádání akce bylo sponzorováno skupinou Barth-Haas- Group, Bavorským pivovarským svazem, Německým pivovarnickým svazem, sdružením „Nezávislých pivovarníků“, Svazem pivovarů Rakouska, firmou Sahm, stejně tak jako sladovnou Weyermann®.

Souběžně se vedle soutěže konal workshop pro novináře.

Účastníci měli nejdříve v písemném testu prokázat své vědomosti z oblasti znalostí piva, od stébla až po sklenici, což sloužilo jako důkaz odbornosti. Nakonec se přistoupilo k rozpoznávání deseti různých odstínů chuti a také k identifikaci deseti rozdílných stylů piva. V tomto okruhu vypovídali mnozí účastníci o tom, jak hodnotili a poznávali v první řadě typy světlých spodně kvašených piv z exportu přes Leichtbier, Plzeňský Prazdroj, Jever, Mailbock. Značky Clausthaler, Kölsch a Alt, stejně jako Schwarzbier a Kristallweizen završily hodnotící program.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Seznámit se s tím, jak se správně čepuje pivo, mohou návštěvníci restaurace U Slunce v pátek a v sobotu. Přijede sem Lukáš Svoboda, mistr republiky a vicemistr světa v čepování Pilsner Urquell z New Yorku v roce 2006 a vicemistr republiky Master Bartender 2008.

Lukáš přijal pozvání svého dlouholetého kamaráda Roberta Noska, jednoho z provozovatelů restaurace, aby personál naučil správně čepovat pivo. Bude ale také předvádět své umění veřejnosti. Přesto že je druhý nejlepší na světě v čepování plzeňského piva, těší se na nové královédvorské pivo. Pověst o něm už k němu dorazila.

Přijede také herec David Suchařípa

„Ve spolupráci s majitelem královédvorského pivovaru Nasikem Kiriakovským jsme připravili prohlídku pivovaru s koštem nového královédvorského piva Tambor 13%, černý special, které v nejbližší době dorazí do naší restaurace. Kromě Lukáše Svobody přijede na návštěvu také můj velký bratr a vzor, herec David Suchařípa,“ doplnil Robert Nosek.

David je velkým příznivcem plzeňského piva a dobrého jídla, ale zároveň se těší na to královédvorské. Veřejnost si herce pamatuje hlavně z rolí v televizních seriálech Ordinace v růžové zahradě, Zdivočelá země a Strážce duší. Oba dva, Suchařípa i Svoboda, budou v restauraci U Slunce k vidění po oba dva dny. Lukáš Svoboda se účastnil řady soutěží. A jak takové klání vypadá? Není to pouze o samotném čepování piva. Soutěžící musí znát také postup výroby zlatavého moku, hygienu provozu či výčepní zařízení.

„Každé pivo vyžaduje jinou techniku, která odpovídá charakteristice piva,“ vysvětlil Svoboda. Na soutěži Master Bartender 2008, které se Svoboda účastnil, bojovalo o titul nejlepšího výčepního 280 soutěžících, reprezentujících šestnáct zemí. Své zastoupení tu měli například Švédsko, Izrael, Rusko, Rakousko nebo Německo. To reprezentovala dokonce žena.

Důležitá je v soutěži také teorie

Letos se do soutěže přihlásilo v regionálních kolech 352 lidí, nejlepší převezme ocenění v Berlíně. Při finále už je vlastní čepování pouze „pěnou“ na půllitru. „Důležitější je v tomto případě znalost teorie. O tom, že finalisté umí skutečně dobře čepovat pivo, se už mohla porota přesvědčit při předcházejících kolech,“ doplnil Svoboda.

Zajímavostí soutěže je stále vyšší počet soutěžících žen. „Většinou se jednalo o mladé dívky, které mě překvapily svými znalostmi. Nejednalo se pouze o odborné otázky, ale znaly spoustu legend a příběhů, které s pivem souvisí,“ prozradil Lukáš Svoboda. Typický český hospodský se tak může brzo stát minulostí.

Lukáš Svoboda bude v restauraci U Slunce čepovat dnes odpoledne a v sobotu přes celý den.

Zdroj: Krkonošský deník.cz | Autor: Bedřich Machek

Minipivovar Kocour vaří od loňského roku ve Varnsdorfu speciální piva, ale také tradiční ležák. Pokud by si chtěl pro něj zažádat o chráněné označení původu České pivo, má smůlu, ačkoli splňuje všechny požadované parametry – tedy až na jeden. Kocour leží totiž asi sto padesát metrů od hranice s Německem. Tedy v Česku, ale mimo geografickou oblast, kterou se vymezuje území, kde se vaří „České pivo“.

Chráněné označení totiž není vymezeno státní hranicí, ale například jižními či severními svahy českých pohoří, řekami a potoky a podobně. „Státní hranice unie odmítla, protože ty se mohou mezivládní dohodou měnit. Hory nikdo nepřesune,“ vysvětluje ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Jiří Veselý.

Bohužel pro některé pivovary to znamená, že zůstaly mimo stanovené území. „Z průmyslových pivovarů jsou ale uvnitř všichni,“ říká Veselý.

„V době připomínkování jsme u piva ze srandy říkali, že vzneseme námitku. Ale protože to označení vzniklo v tak těžkých porodních bolestech, usoudili jsme, že to nemá cenu. Pro nás jako minipivovar nemá značka České pivo takový význam,“ řekl LN šéf pivovaru Kocour Jan Kočka.

Podle něj jsou mimo geografické hranice ještě dva menší pivovary a kvůli jednomu většímu se hranice i mírně posouvala. Podle Veselého je ale každého věc, pokud si postaví pivovar mimo území, které je vymezené už dlouhou dobu. Chráněné označení původu „České pivo“ navíc podle něj pro minipivovary nemá až tak smysl. „Dělají spíše speciály,“ uvádí Veselý.

To potvrzuje i František Strnad starší, který vaří pivo pro své dva hotely v Železné Rudě v jižních Čechách. „Sháníme spíše větší pivovar, abychom uspokojili své zákazníky, s tímhle si hlavu nelámu,“ uvedl Strnad.

Kromě území, na kterém se musí pivo vyrábět, existuje ještě několik parametrů, které musí „České pivo“ splňovat, například obsah alkoholu, hořkost či využití lokálních surovin.

České pivo z Číny

A právě poměrně velká benevolence v tom, co je ještě „České pivo“, se nelíbí některým expertům. Například Evan Rail, Američan žijící v Praze a autor knihy „Průvodce po dobrých pivech v Praze a České republice“, kritizuje, že aby se kvalifikovala česká desítka jako „České pivo“, stačí jí obsahovat jenom patnáct procent českého chmelu.

„Český chmel je drahý, ale to proto, že je skutečně dobrý. A pokud je dobrý, měly by ho pivovary používat. Raději si připlatím za vynikající pivo, než dám méně za pivo, které používá chmel z Číny,“ řekl LN Rail.

Veselý se brání. „Pivo by bylo tak drahé, že by ho nikdo nevyrobil." Ani za dob totality podle něj nebylo pivo vyráběné jen z českého chmele.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Malý

Degustaci tří druhů piva z pokusného pivovaru v Žatci připravil jediný pěstitel chmele v Libereckém kraji – kravařské družstvo Avena, spolu s penzionem Ráj v Liticích.

Přítomní ochutnávali tři druhy moku vyrobeného ze tří odrůd chmele: Vital, Harmonie a Rubín. Hodnotila se chuť a vůně, příjemnost hořkosti a celkový dojem. Výsledky ukázaly, že všechna piva chutnala, vítězem se však stala odrůda Rubín. „Degustace probíhá v Liticích už počtvrté,“ připomněl Vlastimil Zíka, ředitel družstva Avena.

A jaká témata řeší pěstitelé chmele? Josef Ježek z Chmelařského institutu Žatec hovořil o současném boomu pěstování chmele na nízkých konstrukcích. „Pro tento způsob pěstování chmele hovoří nedostatek brigádníků, kteří jsou potřeba zejména při jarních pracích. Zakrslé odrůdy nevyžadují tolik ruční práce, ale zatím u nás nejsou,“ vysvětlil Josef Ježek.

Doplnil informace o zdravotních účincích piva: jeden litr piva plzeňského typu pokryje celou denní potřebu zinku, 45% hořčíku, 40% fosforu, 20% draslíku, 12% chloriů, 7% vápníku a 5% sodíku. Kromě toho obsahuje 25 až 50% denní potřeby riboflavinu (B2), niacinu (B3), kyseliny listové, panthoenové, biotinu (H) a kobalaminu (B12).

Zdroj: Českolipský deník.cz | Autor a foto: Eva Vlastníková