PET obaly patří, na základě jejich četných předností zvláště v oblasti nealkoholických nápojů, k velmi oblíbeným. Jejich vývoj je stále na vzestupu, jak v Německu, tak také mezinárodním měřítku. U piva se tato situace v jednotlivých zemích odlišuje. Ukazuje se, které nápoje a ve kterým množství jsou spotřebitelů balených v PET obalech akceptované, a které trendy se budou vyskytovat v budoucnosti.

Nejen v Německu je popularita PET obalů u nealkoholických nápojů ničím nepřerušovaná. Mezinárodně se sestává z 59 procent veškerých lahví vyrobených z těchto materiálů, oblíbených pro svou nepatrnou hmotnost a bezpečnost. U spotřebitelů stojí v popředí jejich denní potřeba a přirozeně jejich cena. Po PET lahvích následuje balení nealkoholických nápojů do plechovek (12 %), do kartonů (11 %), teprve potom následují skleněné lahve s podílem devíti procent veškerého trhu s obaly.

U piva vypadá situace ovšem celkem jinak. Zde jsou skleněné lahve užívány s opravdu vysokým podílem, okolo 71 procent, jsou ještě pořád nejoblíbenějším obalem, následovaný plechovkami (23 %) a konečně PET lahvemi s „pouze“ šesti procenty podílu na celkovém objemu.

Celosvětově leží PET obaly v téměř všech segmentech nealkoholických nápojů na předním místě. Odhaduje se, že se 42 procent objemu balených nealkoholických PET obalů využívá pro samotnou vodu. Odhaduje se, že s 38 procenty následují nápoje s sycené oxidem uhličitým (kolové nápoje, limonády atd.) a osm procent zaujímá balení šťáv, nektarů a ovocných nápojů balených v PET obalech.

Zdroj: Agronavigátor.cz | Autor: Iva Hvízdalová

Místo schátralého pivovaru ve Fandrlíkově ulici by měly už letos na jaře začít vznikat exkluzivní loftové byty pro movitější občany.

„Hospodářská krize náš záměr neohrozila. Financování akce je vyřešeno a věříme, že své kupce tyto byty najdou,“ konstatoval Jan Řehořek, ředitel pro strategii a rozvoj investorské firmy Toma z Otrokovic.

Projektovou dokumentaci dokončí architekti ještě tento měsíc, v dubnu bude výběrové řízení na dodavatele stavby a v květnu se má stavět.

„Jsem rád, že z centra města zmizí ruina. Nové byty vítám, ve městě je jich nedostatek,“ poznamenal k projektu již před časem prostějovský starosta Jan Tesař (ODS).

Lofty vznikají přestavbou průmyslových objektů. K bydlení nabízejí velkorysý prostor s vysokými stropy a obrovskými okny, který nedělí žádné příčky. Byty jsou drahé stejně jako jejich vytápění.

Zdroj: Prostějovský deník.cz | Autor: Radim Havlík

Zábavná talk show Karla Šípa, tentokrát na téma České pivo bude vysílána dnes 17.3.2009 od 20:50 na ČT1. Účinkují: Stanislav Bernard, Václav Berka a Zdeněk Susa. Režie V. Polesný

Tentokrát se budeme zabývat českým fenoménem, kterým je pivo. O tajemství výroby národního nápoje přijde vyprávět Stanislav Bernard, sládek a degustátor Václav Berka a spisovatel Zdeněk Susa, který zná o historii piva téměř vše.

Pořad budete moci v budoucnu shlédnout na této adrese...

Zdroj: Česká televize.cz

Podnikatel Karel Holoubek koupil před několika dny budovy Becherovky v obchodně–správním centru města. Nejen to byl důvod ke krátkému rozhovoru…

Jak k obchodu vlastně došlo?

Už delší dobu jsem uvažoval využít historických sklepů u Zámečku v Doubí k výstavbě malého pivovaru. Za tím účelem jsem si také před časem zaregistroval ochrannou známku na pivo Karel. Ale řešil jsem problém, jak dostat lidi do Doubí. Když se objevila nabídka na prodej budov Becherovky, tak jsem ji využil.

Nejprve byla cena přemrštěná, ale pak jsme vedli slušné jednání a uzavřeli obchod. Ani Becherovce nebylo jedno, komu svůj historický majetek prodá.

Za kolik jste ty domy koupil?

To nemůžu říct, protože je to předmětem obchodního tajemství, ale na první nabídku za 280 milionů jsem nereagoval, a jestliže se proslýchá, že jsem to koupil za 90 milionů, tak je to opačný extrém.

Becherovka teď bude u Karla Holoubka v nájmu?

Ano, na dva roky plus jeden s opcí, než si postaví nový výrobní areál v Bohaticích.

Máte tedy celé dva roky na to rozhodnout, co tu bude potom…

Já vím, co tu bude. Udělám tu malý pivovar s restaurací, kde se bude vařit pivo Karel. V proskleném prostoru stáčírny by mohla být třeba galerie. Chci, aby lidi z ulice vešli do prostoru. Mám také zájem udržet a ještě více v budoucnu využít Muzea becherovky. Co zatím nevím, je, jak využít sklepy v prostoru bývalého kina Praha v pasáži. Snad nějaký nápad přijde.

A co původní nápad s pivovarem ve sklepích v Doubí?

To je teď pasé, zakonzervoval jsem je a i tady čekám, že mě v budoucnu něco napadne. V každém případě bych byl rád, kdyby okolí sídla firmy na Zámečku v Doubí nějak vypadalo. Nebaví mě se dívat z okna na nepořádek. Jestli se mají Karlovy Vary rozrůstat, pak Doubí je určitě zajímavá lokalita.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Petr Zahradníček | Kráceno

Možná, že jste si také všimli, že bohatost češtiny se projevuje mimo jiné i tak, že pro významné objekty, nebo děje, má celou škálu názvů, jmen a přezdívek. Například uslyšíte-li slova : hokna, makačka, facha, džob, rachota, jedná se vždy o práci. Bžunda, prča, sranda, švanda, humor, jsou výrazy pro jen málo se lišící druhy většinou bouřlivé veselosti. Žvanec, dlabanec, strava, bašta, krmě, či s odpuštěním žrádlo je zase pár synonymů pro jídlo. Dalo by se pokračovat, ale to není účel. Chtěl jsem jen lehce naznačit, že takto definitoricky uchopeno se zpětnou dedukcí lze usoudit, že podle počtu synonym je i pivo v našem národě velmi oblíbeným objektem.

Vězte tedy, že pivo může být malé, nebo dospělé. Malé pivo může být malé záměrně, jaksi regulérně, za cenu odpovídající té malosti, ale může být také malé selháním techniky (mně to málo chladí, pění a pod.). Jen si, prosím, nemyslete, že za to může výčepní. Takové pivo je tedy nedospělé, pro rybáře podměrečné, pro zahrádkáře zákrsek, pro krejčího tříčtvrťák, pro novináře podčárník, pro atleta nezdařený pokus, pro grafika miniatura. Jistě by šlo pokračovat, ale za všechny další název naprosto pregnantní, který používají lidé rozčilení, přechodně zbavení humoru: ošizený, okradený. Ale kluci, pánové - klídek! To dojde! Už mu rostou nožičky...

Předkládané pojednání je sice výsledkem především usilovné sběratelské práce, ale musím přiznat, že k této formě shrnutí mne inspiroval spisovatel Jaroslav Žák, který podobně pořádal slang studentský ve vztahu k objektům a dějům ve škole. Abychom však zůstali věrni tematu a zachovali jednotu textu s názvem článku, vraťme se k dnes probíranému oblíbenci: Dobré pivo je malvaz, nektar, lahoda, prima, bezva chmelináda, chmelka, chmelovinka, mok, rezavé potěšení, pivo s chybami je polívka, čuránky, kyselina chmelová, kalovka, pšouk-wasser, nafukovadlo, brynda, šumák nebo v Brně pasová zrzka.

Půllitr - samozřejmě plný - se jmenuje půlčík, štandlík, škopek, kýbl, džbánek, kousek, bahno, holba, nočník, sklenka, hrnek nebo prostě - pivko. Případně i žejdlík, ačkoli skutečný žejdlík není půl litru.

Pivo má pěnu - někdy jako smetanu, šlehačku, vatu, dobrou, správnou, jako krém, jako čepici, jindy jako saponát, mydlinky, jako stříbropěnné Labe, jako "vzteklej u huby", prostě špatnou a svědčící i o nedobrém ošetření oblíbeného nápoje.

Pivo se může vymlasknout, vytáhnout, vyblafnout, vyglutat, prolít hrdlem, prolít límečkem, vycamrat, troubit, šoupnout, dát, nebo prostě jen vypít (taky to jde!). Toto jde udělat na žízeň, na chuť, na lačno, na uzené, na ex, nadvakrát, na stojáka, na slaná játra, na občerstvení a na spoustu dalších, vesměs velice kvalifikovaných důvodů, například na Velký pátek, nebo na svatého Dyndy.

Pivo točí a nosí hostinský, šenkýř, číšník, pingl, servírka, taťka, Pepík, Jiřka, káča, černej, ta krasavice, ta nádhera, cmrndal, čaropisec, čarodějnice, zloděj, rejžák, zlatokop, donosník platejs a zase, jako už tolikrát: šlo by pokračovat, ale...

Tito jmenovaní dělají v hospodách, špeluňkách, krčmách, pivnicích, šencích, výčepech, chmelírnách, zotavovnách, kulturních jizbách, chlasthausech a jinými, zejména krajovými jmény označených napajedlech. Restaurace je restaurace, hostinec je hostinec i když pod názvem restaurace najdete špinavou knajpu a naopak pod vývěsním štítem "Hospoda" vchod do čisťounké krčmičky. Je to pestré a variabilní jako sám život.

Pivo se točí do oblíbených pohárků, "štuců", zdobených, lisovaných, malovaných a dokonce i broušených sklenic, které mají většinou jediného majitele - "štamgasta"- a mají většinou křestní jména, která vyjadřují něžný vztah majitele ke svému keramickému společníkovi. Půllitry z masivního skla, běžné pro většinu hospod, postihl opovržlivý název "květináč", kdežto oblíbené, uznávané, ale málo obvyklé kameninové nádoby nemají pro tu neobvyklost žádné speciální pojmenování - snad jen to křestní jméno.

Pivo se samozřejmě pije i přímo z lahví, ale to ortodoxní pivař udělá jen v největší tísni a běžně tento zlozvyk z hloubi duše odsuzuje, na "flaškaře" se dívá svrchu, jako na pivařskou chamraď, znesvětitele, kacíře. Inu - točené je točené… - že?

Nádoby menší, než půllitr, jsou rovněž přehlíženy a nemají proto pivním národem vytvořenou přezdívku, nebo dokonce gloriolu celé řady názvů. Skoro stejně dopadly nádoby větší, ve velké úctě chované, ale podobně málo obvyklé - bez rozdílu objemu mají název "tuplák".

A kdo že nám to chodí do oněch hospůdek, knajp a krčmiček? Jsou to pivaři, pivníci, přátelé nazlátlého moku, nálevkové, nálevníci, spiťaři, kamarádi z mokré čtvrti, ochmelkové, opilci, chmelové žoky a pivní sudy. Mám pocit, že většina těchto názvů nevyšla z slovesně tvůrčí dílny přátel zlatavého moku.

Někteří chodí domů s náladou, roztomilou špičkou, opicí, medvědem, gorilou, se zpožděním, s nechutí, s prázdnou peněženkou, s těžkou hlavou, se strachem, co se o sobě zase dovědí od ženy a někdy s odhodláním, že to dneska bylo naposledy. Toto předsevzetí i většinou dodrží a ten den již po druhé do hospody nejdou.

Vím, že tento článek nemůže vyčerpat beze zbytku celou širokou jazykovou problematiku piva, věcí a lidí okolo něj. Snad někdo soustavnější, než já, napíše zevrubnější zprávu a jistě to bude kniha - a tlustá.

Pro mne teď nastává okamžik, kdy se musím rozhodnout, jak to celé ukončím. A tak mne napadají úsloví a hesla vížící se k pivu: Pivo je jako dřevěný dům: v zimě hřeje, v létě chladí. Ze zeleninových jídel je chmelový vývar nejchutnější. Dobré pivo není špatné, ale jsou chvíle, kdy špatné pivo je docela dobré.

Tak, kluci, na zdraví - a ať jsme tlustý na tři prsty!

Zdroj: Poeta.cz | Autor: me2d

Menej nákupov a menej pôžitkov. Presne tak sa správajú Slováci od začiatku tohto roka. Zníženie spotreby vystrašilo nielen obchodníkov, ale aj výrobcov piva.

Jeho predaj v januári a vo februári klesol o 10 až 15 percent. Tento pokles je porovnateľný s pádom po zvýšení spotrebnej dane na pivo v roku 2003.

Situácia sa zrejme nezlepší ani v nasledujúcich týždňoch, pivo totiž dražie. Trhová jednotka Heineken zdražuje ceny piva takmer o sedem percent. Na pulte môže pivo zdražieť o 3, 5 aj 8 centov.

Holanďanka Door Plantengová, nová generálna riaditeľka Heineken Slovensko, verí, že sa predaj podarí aspoň udržať.

"Neuvažujeme o obmedzení výroby, ideme naďalej na tri zmeny, neznižujeme platy,“ opisuje Door Plantengová. Kritická situácia by podľa nej nastala v prípade, že by predaj padol o 40 a viac percent.

Pivovarníci budú múdrejší už po veľkonočných sviatkoch, zhruba o tri týždne. Tie najlepšie ukážu, koľko drahšieho piva sa predalo.

Zdroj: Spravy Pravda.sk | Autor: Jozef Sedlák

Dovolujeme si Vám představit nový díl pořadu Na Kloub. Název dílu je Pivo (je o výrobě plzeňského piva) a v online vysílání Bedna.TV běží právě dnes, 10.3.2009.

Na kloub pivu a po stopách sládka se vydal Vladimír. A kam jinam, než do plzeňského pivovaru, kde vyzvídal, jak to tam vaří a setkal se i s praotcem Kvasinkou. Kromě toho si zkusil uvařit i vlastní pivo ve svém speciálním tanku.

Trailer

Zdroj: Bedna.tv

Obřadní síň by měla v budoucnu vzniknout v prostorách bývalého pivovaru v Dolním Dvořišti. Jak rychle se projekt vydaří, záleží samozřejmě opět na penězích.

„Všechno je to otázka peněz. Nyní se bude teprve provádět demolice přístavku. Výhledově je to projekt ještě na pár let,“ řekla včera starostka obce Helena Panská.

Podle slov starostky by v objektu neměla vzniknout ale jen obřadní síň. Prostory jsou vhodné například i pro různé výstavy. „Chceme tam toho udělat více, obřadní místnost je ale prvořadá,“ uvedla Panská.

Objekt pivovaru pochází z dob, kdy bylo Dolní Dvořiště ještě městem. Tehdy si vařilo své pivo.

Zdroj: Českokrumlovský deník.cz | Autor: Václav Votruba

Pivní tácek od Herolda, pivní etiketa ze Šumavy nebo pivní korunka s vyobrazením Tatranského zámku. To jsou vítězové sobotní celostátní soutěže sběratelů pivovarských suvenýrů i se zahraniční účastí.

Sběratelé čehokoliv, co se týká piva, se v sobotu dopoledne sešli v Domě armády v Táboře, aby na 15. ročníku celostátní soutěže o nejhezčí pivní etiketu, sérii etiket, pivní tácek a korunku zvolili vítěze za rok 2008. Výsledky byly velmi těsné, jednoznačně se ale vítězilo v pivních etiketách a táckách.

Za místní sběratele bodoval Jiří Čunát ze Skrýchova u Opařan a Marián Jamrich z Tábora, kteří obdrželi první a druhé místo se svými pivními etiketami. Parkán klub Tábor, který setkání organizoval, se umístil mezi soutěžícími kluby na třetím místě se svou sérií etiket. Druhé místo za nejhezčí pivní korunku získal Jan Šimák z Dražiček, na třetí příčce se umístil Josef Rejlek ze Soběslavi, který podle Parkán klubu disponuje největší sbírkou pivních korunek z místních sběratelů.

Etikety:

1. Měšťanský pivovar Strakonice, Král Šumavy

2. Žatecký pivovar, Hlava tygra

3. Pivovar Primátor, Tatranský zámok

Tácky:

1. Pivovar Herold

2. Žatecký pivovar

3. Plzeňský Prazdroj

Korunky:

1. Pivovar Primátor, Tatranský zámok

2. Rodinný pivovar Bernard, Portrét Bernarda

3. Žatecký pivovar, Podobizna baronky

K rozsáhlým sbírkám se podle sběratelů "člověk dostane různě". Vítěz s nejhezčí etiketou Jiří Čunát musel podle svých slov někdy podplatit i číšníka. "Někdy jsem za půllitr musel číšníkovi zaplatit panáka. Po našem členovi, který již zemřel, jsem odkoupil sbírku dvaceti tisíc pivních etiket, to je tak jedna přeplněná krabice od banánů. A tak jsem si svou dosavadní rozšířil na třicet pět až čtyřicet tisíc etiket," informoval Čunát, který svou zálibu provozuje již od roku 1996.

Specialitou zahraniční návštěvy, sběratele Luboše Piroha z Liptovského Mikuláše, je sbírání popelníků. "Popelníků mám asi dvě stě kusů a to nekouřím. Popelníky se moc nesbírají, to jsem možná jediný, nevím. Dále sbírám také pivní sklo a stojánky na tácky," odpověděl zaměstnanec slovenských drah a ocenil pivní etikety, které se v soutěži a na setkání objevily. "Etikety jsou vážně pěkné, tácky jsou na tom hůře. Nejvíce se mi ale líbí samotná soutěž, je to dobrý nápad," naznačil a dodal, že pokud dostane na dráze volno, přijede do Tábora i na další setkání.

Na svou velkou sbírku 1340 kusů pivního skla si musel Marián Jamrich z Tábora, který se sběratelství věnuje od roku 1987, zařídit sklep. "Je to soukromý rodinný sklep v Lužnické ulici v Táboře, ale nebráníme se návštěvám z řad veřejnosti k nakouknutí. V létě je dokonce můžeme občerstvit pivkem. Sklenice sbírám, ale také kupuji a prodávám," naznačil Jamrich s tím, že jednu místnost ještě potřebuje dodělat.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Táborský deník.cz | Autor: Daniel Vacek

Jaroslav Špetka už skoro třicet let sbírá vše, co se točí kolem piva.

Jaroslava Špetku byste doma zastihli jen opravdu výjimečně. Devětatřicetiletý muž, jehož civilním povoláním je práce v počítačové firmě, je buď v zaměstnání nebo na své chalupě u Skašova na jižním Plzeňsku, a nebo jezdí po světě, aby rozšířil své sbírky. Už skoro třicet let sbírá vše, co se točí kolem piva. Jeho prvními exponáty byly obyčejné papírové pivní tácky.

Kdo vás ke sbírání pivních tácků vůbec přivedl?

Řekl bych, že rodiče a prarodiče. Občas jsem jako dítě chodil vyzvedávat dědu do hospůdky a vždycky než dopil poslední pivo, hrál jsem si s tácky na stole. Všechny byly stejné. Bílé a na nich červené logo Jednoty. Někdy v sedmdesátých letech jsem byl s rodiči na prázdninách v tehdejší NDR a tam jsem pár tácků sebral. Byly barevnější a hezčí, tak jsem si řekl, že je vezmu dědovi ukázat.

Co na ně říkal?

Že jsou hezké, ale že by ho spíš zajímalo to, co se na ně pokládá (smích).

Takže jste je dal do krabice a začal shánět další?

Já jsem si je vystavil do knihovny a táta mi pak přivezl z nějaké služební cesty do Bulharska další. To sbírání začalo tak nějak postupně, nezbláznil jsem se do něj naráz, ale asi dva roky nato už jsem měl sbírku čítající asi 50 kusů.

Kolik jich máte dnes?

Pivních tácků asi dva tisíce, ale začal jsem sbírat i ostatní věci spojené s pivem. Etikety, plechovky, láhve a tak. Právě ty mě poslední dobou zajímají nejvíc…

Vždyť jsou všechny stejné…

Myslíte? Před sto lety měl každý pivovar své vlastní láhve s vyleptaným označením a etikety neexistovaly. Ty se začaly používat až ve čtyřicátých letech minulého století.

Je takový koníček finančně náročný?

Pokud se bavíme o současných exemplářích, tak samozřejmě není. Když někdo z mých známých někam jede a dá si tam pivo, etiketu prostě odlepí a přiveze mi ji. Pokud ale bude řeč o historických exponátech, pak je to něco jiného.

Jakou cenu může mít taková stará láhev od piva?

Řeknu to asi takhle. Když budete nějakou raritní láhev shánět na sběratelské burze, dáte za ní i deset, patnáct tisíc korun. Poslední dobou se mi ale podařilo sehnat pár opravdu výjimečných kousků na internetových aukcích. Láhev z jarošovského pivovaru z roku 1930 jsem koupil na aukru za tři tisícovky. Plechovky tak drahé nejsou, nevyrábí se tak dlouho. Tam jsou cenné hlavně série, například jeden španelský pivovar dělal při mistrovství světa ve fotbale v roce 1982 sérii plechovek s takovým tím maskotem ve tvaru pomeranče. Každá z těch plechovek má cenu zhruba padesát korun, ale dohromady jde o několik tisíc…

Máte je?

Bylo jich celkem dvacet, chybí mi tři, ale dvě z nich jsem teď objevil na internetové aukci E-bay.

A co pivní tácky?

Ty drahé nejsou. I za ty raritnější z exotických zemí zaplatíte řádově desítky korun za kus. Tím myslím papírové tácky. Keramické nebo skleněné jsou pochopitelně dražší, předválečný porcelánový tácek se dnes dá bez problémů prodat i za dva nebo tři tisíce korun, samozřejmě podle toho, kolik jich bylo vyrobeno.

Jakého exponátu si vážíte nejvíc?

Když nepočítám právě ty historické láhve, jsem nejvíce hrdý na ten první, původní, pivem rozmáčený ošklivý tácek z hospůdky v Branné. Ten s tou Jednotou…

Máte nějakého ´modrého mauritia´, po kterém toužíte a chybí vám?

Modrého mauritia snad ani přímo ne. Poohlížím se po etiketách vydaných v malých sériích. I za socialismu se třeba před Vánoci objevilo pár láhví piva, která měly jinou etiketu. Dělali to třeba v Berouně s “vánočním berounským medvědem”, nebo v Lanškrouně s “vánočním ležákem”. Nic převratného, ale těch sérií bylo tak málo, že se strašně špatně shání. Problém je i s některými finskými nebo obecně skandinávskými značkami.

Proč?

Finsko zažilo skutečně tvrdou prohibici a i dnes se dá v hospodách a obchodech koupit většinou jen lehké pivo. Dlouho jsem sháněl třeba láhev od piva Karhu III.

Sehnal jste ji?

Přivezl mi ji kamarád, který tam jezdí lovit ryby. Říkal, že život ve Finsku musí být v tomto směru příšerný (smích). Tam prostě nemůžete jít do hospody a nalít do sebe deset silných piv a pět panáků vodky…

To je u nás ale poměrně oblíbená forma trávení víkendových večerů. Jak to Finové řeší?

Sednou si na trajekt a vyjedou do mezinárodních vod. Na každém takovém trajektu je samozřejmě obchod plný chlastu. Takže se opijou do bezvědomí a loď je odveze zase domů…

Předpokládám, že rozšiřování takové sbírky s sebou nese i příjemnou nutnost konzumovat obsah vašich exponátů…

Budete se divit, ale já pivo skoro nepiju. Vždycky si srknu a zbytek naliju manželce… Proto má pro mé hobby takové pochopení (smích).

Kolik kusů k dnešnímu dni celkově čítá vaše sbírka?

Už jsem mluvil o tom, že tácků mám asi dva tisíce, etiket zhruba třikrát tolik. Na láhve jsem se vrhl docela nedávno, takže těch mi doma odpočívá zatím asi 150, ale nebojte, další budou!

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor a foto: Gerald Weschke

Jihočeský tmavý ležák se tento týden začal vyvážet na Ukrajinu. Jaký úspěch tam bude mít je zatím ve hvězdách. My jsme se ale vydali podívat jak si tento tmavý mok stojí u jihočeských pivařů.

Zdroj: RTA.cz

Komplex šesti budov na třídě T. G. Masaryka v centru města, které patřily Becherovce a byly od loňského léta prostřednictvím realitní kanceláře na prodej, má svého kupce — je jím karlovarský podnikatel Karel Holoubek.

Prodej budov Becherovky v centru města potvrdil i Holoubek, který je nyní v zahraničí. „Ano, koupili jsme ty objekty a mám pro ně do budoucna připravený záměr,“ řekl podnikatel s tím, že Muzeum Becherovky chce v objektu i nadále zachovat.

„Chtěl bych ale využít rozsáhlých sklepů k vybudování malého pivovaru s restaurací,“ prozradil Holoubek, který svůj nápad přirovnal k Novoměstskému pivovaru ve Vodičkově ulici v Praze. Také tento dům je totiž ve vlastnictví společnosti Karel Holoubek.

Podnikatel, který mimo jiné vlastní hokejový klub HC Energie Karlovy Vary, dostihové závodiště s golfovým hřištěm a provozuje karlovarskou teplárnu, si už před časem koupil ochrannou známku na pivo Karel. To se vyrábělo v karlovarském pivovaru až do jeho sloučení pod Plzeňské pivovary.

Právě pivo Karel bude zřejmě hlavním produktem malého pivovaru, který má vzniknout ve sklepích Becherovky. Původně zamýšlel Holoubek umístit malý pivovar do sklepů v blízkosti zrekonstruovaného sídla firmy na Zámečku v Doubí. Teď však vidí příhodnější místo v Becherovce.

Komplex bývalého ředitelství se stáčírnou likérky, sousední domy, ale například i dům na Dr. Davida Bechera 24 (dům s pasáží, ve kterém mimo jiné sídlí advokátní kanceláře, bar nebo regionální redakce) jsou totiž propojeny rozsáhlým společným sklepením.

Zdroj: Karlovarský deník.cz | Autor: Autor: Petr Zahradníček | Kráceno

Pivovar Carlsberg Srbija d.o.o. by měl do konce prvního pololetí tohoto roku dokončit loni zahájené investice v hodnotě 50 milionů € na rozšíření výrobních kapacit do 2,5 milionů hektolitrů piva ročně a systém zpracování odpadních vod, dozvěděla se agentura Tanjug v uvedené společnosti.

Od roku 2004, kdy pivovar v Čelarevu převzal zahraniční investor, dosáhnou celkové investice 160 milionů €.

Carlsberg díky takto vysokým investicím do rozšíření provozu loni vyrobil a prodal přibližně 1,5 milionů hektolitrů piva, což je o deset procent více oproti roku 2007.

Z tohoto množství byla pětina, neboli 338 000 hektolitrů, prodána v sousedních zemích, uvedl generální ředitel pivovaru v Čelarevu Aleksandar Radosavljević.

Pivovar Carlsberg plánuje i v tomto roce zvýšení výroby piva bez ohledu na nedávné zvýšení spotřební daně v Srbsku, uvedl Radosavljević, který byl nedávno jmenován náměstkem generálního ředitele společnosti Carlsberg – jihovýchodní Evropa.

Zdroj: New Balkan.cz | Autor: nb-press

Je čím dál populárnější, zároveň jej ale opřádá spousta mýtů a pomluv. Řeč je o nealkoholickém pivu.

V našem testu jsme vyzkoušeli, jestli po vypití nealkoholického piva skutečně policistům nenadýcháte.

Princip testu byl jednoduchý. Po každém vypitém nealkopivu nám dal jihlavský strážník dýchnout do přístroje, který policisté používají při silničních kontrolách. Celkem jsme vypili šest piv a uskutečnili jsme 13 testů.

Výsledek byl totiž překvapivý. Bezprostředně po vypití nealkoholického piva tester ukázal v dechu přítomnost alkoholu a to až do hodnoty 0,4 promile. Nadýchat takové množství při policejní kontrole, můžete rovnou začít šetřit na pokutu.

Lidé nealko pivo pijí, jen když musí

Proto jsme po každém vypitém pivu provedli ještě jeden kontrolní test a to zhruba pět minut po vypití piva. Výsledek byl přitom vždy stejný. Zatímco ihned po vypití piva byl test vždy pozitivní, po pěti minutách byl už organismus čistý a přístroj ukazoval nulu.

"Výsledek testu ukázal, že ihned po vypití piva se v dechu alkohol nachází. Po vydýchání za zhruba pět minut už je ale hladina alkoholu nulová,“ potvrdil i náš testující strážník Petr Procházka.

A rada na závěr? Jste-li řidič, můžete se na nealkoholické pivo spolehnout, vždy ale po jeho vypití neusedejte za volant okamžitě, ale až za pár minut.

V pití nealkoholického piva je lepší být střídmý. Ne snad kvůli nebezpečí opilosti, ale spíše kvůli plynulosti jízdy. Test totiž prokázal ještě jeden fakt. Nealkoholické pivo je silně močopudné.

Zdroj: tn.cz | Autor: Dušan Vrbecký

Svoji novou knihu Vaření piva v českých zemích a zaniklé pivovary na Sokolovsku představil v úterý večer historik Jiří John. Slavnostní křest, který se konal v sokolovském klášteře, si lidé nenechali ujít. Přišli totiž za autorem, aby mu vzdali hold a požádali ho o autogram.

Pro 85letého historika to byl velký okamžik, neboť knihu připravoval celý rok a na její vydání se hodně těšil. Publikace obohacená o 150 dobových fotografií vyšla v nákladu 600 kusů. K dostání bude v sokolovské firmě Fornica či místním infocentru.

Zdroj: Sokolovský deník.cz | Autor: Milan Hloušek

Pivaři už vědí, na jaké pivo by měli v nejbližší době zajít. V Brně bylo totiž vyhlášeno nejlepší pivo roku 2009.

Prestižní ocenění Zlatý pohár Pivex 2009 v hlavní kategorii ležáků získalo pivo Březňák, všeobecně méně známý produkt pivovaru Velké Březno. "Tento výrobek je skutečně znám především v severních Čechách, kde má také největší odbyt, lahvové je ale k dostání po celé republice,“ řekl Jiří Daněk, obchodní ředitel společnosti Drinks Union, která pivovar ve Velkém Březně vlastní.

Svého vítěze má i kategorie výčepních piv, kde dominoval Velkopopovický kozel. Milovníci nealkoholického piva by měli vyzkoušet pro změnu přerovského Zubra.

Kdo ale dává přednost jiným značkám, nemusí mít strach. Podle odborníků, kteří o výsledích soutěže rozhodovali, se totiž v České republice špatné pivo nevyrábí. "Naše piva jsou obecně velmi dobrá a výsledky soutěže vlastně jen odráží chuť a momentální náladu porotců, kteří se například zaměří na určité specifické vlastnosti vzorků,“ vysvětlil ředitel Výzkumného ústavu pivovarského sladovnického Karel Kosař.

Podobný názor má i další z odborných poradců, soudní znalec v oboru pivovarnickém Antonín Kratochvíle: "S pivem je to jako se ženami. Je lepší blondýna nebo černovláska? Každému se prostě líbí jiná.“

Zdroj: tn.cz | Autor: Dušan Vrbecký

Kulinářské zázraky stejně jako půvaby dobrých vín Brňanům slibuje čtvrtý ročník veletrhu gastronomie, hotelových služeb a veřejného stravování G+H. Tři dny veletržních požitků v úterý zahájil sedmnáctý galavečer pivovarníků a sladovníků. Vyvrcholil vyhlášením výsledků klání o nejlepší piva roku 2009.

Slavnostního večera v hotelu Voroněž se zúčastnil i jihomoravský hejtman Michal Hašek. Soutěžilo tam čtyřicet pivních značek a předání zlatých pohárů Pivex – pivo 2009 provázelo nadšené očekávání výrobců. „Oceněné pivovary vědí, že v soutěži uspěly. Přesné výsledky ale neznají,“ vysvětlil ještě před vyhlášením Richard Morávek z organizátorského týmu. Ačkoliv dvoukolové hodnocení proběhlo už v říjnu a lednu, výsledky tak zůstaly až do úterního večera tajemstvím.

O volbě vítězného zlatého moku rozhodovala v každé dvacítka zkušených sládků. Kromě nezávislých expertů se anonymní degustace vzorků zúčastnili i sládci soutěžících pivovarů. „Úspěchu si vážíme tím víc, že naše pivo ocenili odborníci konkurence,“ vysvětlila Hana Matulová, mluvčí přerovského Pivovaru Zubr. „Pivo vyrábíme tradiční způsobem, stejně jako před stovkami let. Naší specialitou je dvojí chmelení a také zkrácené kvašení nealkoholických piv,“ nechala Matulová nahlédnout pod pokličku soutěžního úspěchu.

Veřejnosti nepřístupné veletrhy slibují nabitý program také v příštích dnech. „Představíme sto sedmdesát vystavovatelů ze třinácti zemí,“ uvedl mluvčí veletrhů G+H a Vinex Martin Střítecký. „Přestože i obor gastronomie pociťuje dopady hospodářské krize, letošní veletrhy si na nezájem vystavovatelů nestěžují. Na čekací listině dokonce zůstali zájemci, pro které veletrh nemá kapacitu,“ dodal Střítecký.

Zdroj: Brněnský deník.cz | Autor: Lucie Hrabcová | Foto: Drahomír Stulír

Letošního 17. ročníku odborné degustační soutěže piv Zlatý pohár Pivex – Pivo 2009 se zúčastnilo 18 pivovarů s celkovým počtem 40 značek piv.

Soutěž piv proběhla ve třech kategoriích – světlé výčepní pivo (16 piv), světlé ležáky (16 piv) a nealko piva (8 piv). Soutěž spolupořádají Veletrhy Brno, a.s. a SNIP & CO, reklamní společnost, s.r.o. Odborným garantem degustací je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze. Soutěž je uznávána pivovarskými odborníky za jedno z nejprestižnějších a nejvýznamnějších degustačních hodnocení piva v České republice.

Ve dvoukolové anonymní degustaci pod dohledem notáře, zástupců odborného garanta a organizátora soutěže se hodnotila především chuť piva, jeho plnost, vůně, říz, hořkost i další eventuální chuťové vlastnosti či jiné příznaky (např. barevnost, jasnost apod.). V obou kolech soutěže jsou u všech vzorků piv prováděny také laboratorní rozbory a senzorická hodnocení VÚPS Praha. Výsledky obou kol se sčítají, přičemž se zveřejňuje pořadí piv umístěných na prvních třech místech v celkovém pořadí. Vítěz obdrží „ZLATÝ POHÁR PIVEX“. Piva, která v obou částech soutěže dosáhla mimořádných výsledků (dle zvláštních kritérií) a neumístila se na prvních třech místech obdržela „CERTIFIKÁTY KVALITY“.

Výsledky soutěže byly oficiálně vyhlášeny v Kongresovém centru hotelu Voroněž v Brně na Galavečeru pivovarníků a sladovníků v úterý 3. března 2009 v předvečer zahájení Mezinárodního veletrhu gastronomie a hotelových služeb G+H 2009.

ZLATÝ POHÁR PIVEX – PIVO 2009 - výsledky 17. ročníku degustační soutěže piv

KATEGORIE SVĚTLÝ LEŽÁK (11–12% EPM)

1. Místo – BŘEZŇÁK ležák světlý - DRINKS UNION a.s.

2. MÍSTO RADEGAST Premium - Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Radegast

3. MÍSTO STAROBRNO Medium - STAROBRNO, a.s.

KATEGORIE SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO (DO 10% EPM)

1. Místo – VELKOPOPOVICKÝ KOZEL světlý - Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Velké Popovice

2. MÍSTO ZUBR Gold - Pivovar ZUBR a.s.

3. MÍSTO KRUŠOVICE MUŠKETÝR - Královský pivovar Krušovice a.s.

KATEGORIE NEALKOHOLICKÉ PIVO

1. Místo – ZUBR Free - Pivovar ZUBR a.s.

2. MÍSTO RADEGAST BIRELL - Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Radegast

3. MÍSTO STAROBRNO FRÍÍ - STAROBRNO, a.s.

CERTIFIKÁTY KVALITY za vyrovnanou kvalitu za ročník 2009 obdržela tato piva:

KATEGORIE SVĚTLÝ LEŽÁK

LITOVEL Premium Pivovar Litovel a.s.

VELKOPOPOVICKÝ KOZEL Medium Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Velké Popovice

GAMBRINUS Premium Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Plzeň

KATEGORIE SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO

GAMBRINUS Světlý Plzeňský Prazdroj, a.s. – pivovar Plzeň

STAROBRNO TRADIČNÍ STAROBRNO, a.s.

KATEGORIE NEALKOHOLICKÉ PIVO

LITOVEL Free Pivovar Litovel a.s.

PRIMÁTOR Nealko Pivovar Náchod a.s.

Velcí pijáci piva jsou ohroženi srdečním selháním. Naopak mnohem menší riziko hrozí sportujícím konzumentům mírného množství vína.

"Vypití například čtyř půllitrových sklenic piva zatíží organismus dvěma litry tekutin. Pro srdce je to velmi namáhavé, nestačí tolik tekutin přečerpat. U těchto náruživých pijáků dochází časem ke zbytnění srdce," uvedla vedoucí Centra pro chronické srdeční selhání Marcela Schejbalová. Naopak konzumace malého množství vína, tedy zhruba dvou decilitrů denně, podle ní blahodárně působí na krevní oběh i srdeční činnost.

Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopné dodat okrajovým tkáním dostatek kyslíku a dalších živin. Srdce nemůže správně fungovat jako pumpa. Příčinou je řada chorob, které buď poškozují přímo srdeční sval, nebo jinak brání jeho funkci. Na selhání srdce se nejvíce podepisuje ischemická choroba srdeční a dlouhodobý vysoký tlak.

Schejbalová uvedla, že deset procent lidí starších 70 let trpí ve vyspělých zemích touto chorobou, polovina pacientů umře do čtyř let. V Česku se ročně zjistí 40 tisíc nových onemocnění. Choroba se projevuje dušností, únavou, nespavostí a nechutenstvím. Dá se léčit léky, operativně či pomocí implantátů. Poslední možností je transplantace srdce.

Schejbalová upozornila, že důležitá je prevence. "Je to především dodržování správné životosprávy a pravidelný pohyb. Doporučujeme zdravou výživu, málo soli, přiměřené množství alkoholu a denně nejméně půlhodinku rychlé svěží chůze," uvedla. Dodala, že je nutné také včas a dobře léčit vysoký krevní tlak a cukrovku, protože obě tyto choroby negativně ovlivňují činnost srdce.

Nemoc se postupně stává kardiologickou epidemií 21. století. V evropských zemích se vyskytuje u 0,4 až dvě procenta populace, u lidí nad 70 let již v deseti procentech. Není však neobvyklá ani v mladších kategoriích. "Trpí jí například velmi pracovně vytížení manažeři, kteří kvůli práci přecházejí virózy, angíny a jiná onemocnění," dodala Schejbalová.

Zdroj: Regiony24.cz

Čísla hovoří jasně, Češi loni na hlavu vypili opět nejvíce piva na celém světě. Na druhé místo se dostali Rakušané a setřásli tak z našeho zadku již tradiční dvojku Němce.

Jenže těm se to pranic nelíbí. A jejich deník Die Welt okamžitě přišel s vysvětlením, proč Rakušané skutečně Němce překonali. Za vše prý můžou němečtí turisté, kteří pili v Rakousku.

V žebříčku konzumace piva na hlavu pro rok 2008 Češi obhájili první pozici, jako pijani chmelového moku jsme několik let neotřesitelní. Rakušané s nadšením přijali, že loni nebyli třetí, nýbrž druzí. To se ale vůbec nelíbí jiné tradiční pivní baště – Němcům. A ti hned našli vysvětlení, jímž prý byl loňský Evropský fotbalový šampionát, který se konal právě v Rakousku. Do země pod Alpami prý vtrhli masově právě Němci, kteří tak konzumaci piva v zemi výrazně zvýšili.

Podle statistiky vypili Češi loni opět kolem 159 litrů, Rakušané 109,3 litru a Němci 108 litrů piva na hlavu.

Zdroj: Blesk.cz | Autor: Famous