Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Rozhovor s Xaintem o vaření piva

Co se píše o pivovarech a pivu


Rozhovor s Xaintem o vaření piva

[pondělí, 15. únor 2010]

Xainta můžete potkat každoročně například na Tolkienconu, kde už je svým pivem proslulý. Když jsem ho zpovídala, prozradil mi také něco o sobě:

Jmenuji se Jaroslav Posekaný a jsem vzděláním a prací počítačář, koníčky sládek, hráč, jachtař, spisovatel a voják. Se svou manželkou a jednou potkanicí bydlím v malém, kamenném baráčku kousek od Příbrami, velkou část volného času mi zabírá rekonstrukce „za pochodu“. Lze mě uplatit dobrou sýrovou kari omáčkou. Kdysi jsem natáčel filmy jako komparsista, takže jsem občas k zahlédnutí v nějakém z nich.

Naše čtenáře by určitě zajímalo, zda se pivo dá vyrobit doma a pokud ano, tak kde. Jestli například ve sklepě, na půdě… V kuchyni si to totiž vaření piva nedokážu představit, protože ho údajně provází specifický zápach, který se vsákne úplně do všeho.

Je třeba říct, že ten zápach není takový, že by do všeho nasákl. Dá se sice vařit ve sklepě i na půdě, ale nejvíc bych doporučoval právě kuchyni, protože je tam k dispozici teplá voda na oplachování náčiní a – což je ještě lepší – kuchyně mívají digestoř, takže s tím pachem se dá relativně i něco udělat. Navíc digestoř přijde ke slovu při chmelovaru, kdy se vám na kamnech hodinu a půl vaří dvacet litrů tekutiny prudkým varem.

Některé fáze vaření vyžadují stálou teplotu. Používáš tedy nějaký kotel, nebo prádelní hrnec, a vaříš normálně na sporáku nebo máš nějaké sofistikovanější zařízení?

Zatím jsem si žádné speciální zařízení nesestrojil, takže vařím normálně na sporáku. Tedy spíš dřív jsem vařil na starém dvouplotýnkovém vařiči a teď jsem si pořídil elektricky vyhřívaný hrnec, ale až tak moc se to neliší.

V přípravě je důležité míchadlo – přeci jen, míchat několik hodin v kuse je docela namáhavé, dále pak průtokový chladič a možná i chladicí box z latí a fasádního polystyrenu.

Co se týče toho udržování teploty – samozřejmě složitější metody vaření vyžadují přesnou teplotu, ale od toho existuje vynález zvaný teploměr – stačí obyčejný zavařovací.

Z čeho pivo vlastně konkrétně vyrábíš, respektive, jestli ho něčím obohacuješ, protože většina výrobců má nějakou „tajnou“ přísadu. Klasicky se pro hořkost přidává chmel, ale dříve se používaly také různé směsi bylin, med nebo melasa pro obarvení… Máš ty nějakou „tajnou“ přísadu?

Tak já žádnou tajnou přísadu nemám, vařím pivo přesně podle Zákona o čistotě piva, který ještě stále nebyl od 16. století, kdy byl vydán, zrušen. Vařím tedy ze sladu, chmele, vody a kvasnic. Jinak hodně vařičů a sládků přidává med (dává pivu zajímavou, jemnou chuť), velké pivovary používají cukr a o jiných chemických „aditivech“ radši nebudu ani mluvit.

Když jsme u toho složení, pivo je asi i docela náročné na použitou vodu. Jakou používáš ty?

Beru obyčejnou z vodovodu, ale když mám tu možnost, používám uhlíkový filtr. Obecně platí, že čím měkčí voda, tím lepší.

Dnes je zvykem pivo filtrovat a pasterizovat, takže pokud si dnes běžný konzument vyzkouší takový ten „výživný“ recept našich předků, chleba máčený v nefiltrovaném a nepasterizovaném pivu, může ho to docela pěkně prohnat. Jak jsi na tom ty? Už sis zvykl, nebo ještě míváš problémy?

Na tohle se dá zvyknout poměrně rychle. Ostatně správné pivo nemá být filtrované a pasterizované, to se dělá jen kvůli trvanlivosti. Ono stačí zajít do dobré hospody na jedno kvasnicové, a pokud váš organismus není zvyklý na „sílu kvality“, druhý den se několikrát proběhnete.

Kolik litrů asi uvaříš v jedné várce a jak rychle tu várku potom vypiješ (předpokládám, že s přáteli)?

Vařím 20 litrové várky a ať dělám, co dělám, vychází z nich 19 litrů, což při stáčení vyjde na nějakých 35 piv. Já z toho vypiju tak nanejvýš 6-7 piv, zbytek rozdám.

Dokážu si představit, že se po nich jen zapráší, po té, co jsem měla minulý rok tu čest ochutnat.

Domácí pivo mívá trochu více alkoholu než kupované. Měřil jsi někdy obsah alkoholu v tom svém? A upravuješ ho nějak v tomto směru nebo ho necháváš tak, jak to vyjde?

Pivo má přesně takový obsah alkoholu, kolik je v něm cukrů a kolik ho kvasnice zkvasí. Když dám víc sladu, bude silnější, když méně, tak slabší. Domácí piva bývají silnější téměř výhradně kvůli tomu, že většina lidí má silnější pivo raději, více jim chutná.

A taky to tak rychle nezvětrá?

Ano, tak rychle to nezvětrá a déle to díky tomu vyššímu obsahu alkoholu vydrží. Já osobně vařím podle množství sladu tak mezi 12° a 14°. Přesně to nevím a přiznám se, že je mi to celkem jedno. Dřív jsem vaříval z 6 kil sladu a to byla pak taková 17°-18°. Ale doma se dokonce dělají i nealkoholická piva. Takže když by někdo chtěl takovou 10°, není to problém. Jen je potřeba dát správné množství sladu.

A jak jsi se vůbec k vaření piva dostal? Přivedla tě k tomu literatura, třeba konkrétně hobiti? Nebo přes někdo z příbuzných?

Já jsem vlastně dřív vůbec pivo nepil, v hospodách mi totiž nechutnalo. Ale můj bratr se strašně zapálil do kvasnicových piv. On je takový fanda všech možných alternativních věcí a teorií. Já jsem to nakonec taky ochutnal a zachutnalo mi to. A bratr pak pořád mluvil o tom, že existují lidé, co si vaří pivo doma a že by to chtěl taky zkusit. A vykládal o tom tak dlouho, až jsem se naštval, pozval jsem se ke kamarádovi, který pivo vaří, zjistil jsem know-how a bylo to.

Tím jsi vlastně částečně odpověděl i na mou poslední otázku a ta zní: Kde jsi sháněl informace o vaření piva?

Jak jsem říkal, bylo to hlavně od toho kamaráda. Zjistil jsem od něho věci, co se na internetu nepíšou, ale jinak jsem hodně informací získal i z toho netu. Protože člověk si myslí, že už má všechny informace, ale teprve v průběhu vaření zjišťuje, co všechno neví. Třeba když odlévám rmut, mám nabrat jen to řídký nebo to hustý? Anebo obojí? Lije se teplé do studeného, nebo naopak? Když to uděláte špatně, přijdete o enzymy, které jsou potřeba při vyslazování. Pokud odpovědi na své odpovědi nenajdete v návodech na netu, musíte se zeptat zkušených vařičů.

Měl bys na závěr něco, o co by ses chtěl s našimi čtenáři podělit?

Snad jen to, aby se nebáli to zkusit, aby to nepřeháněli s množstvím sladu, aby počítali s tím, že v průběhu vaření bude všechno kolem docela ulepené a sladké – tomu se člověk prostě nevyhne – a hlavně aby si neříkali: „Zkusil bych to, ale nemám na to podmínky.“ Já jednu dobu neměl teplou tekoucí vodu (všechna teplá voda se musela ohřívat v rychlovarné konvici), kuchyňskou linku ani odpad a taky to šlo. Jsou lidé, kteří vaří pivo i v panelákových bytech – to už ale chce tolerantní manželku (nebo nechávat pravidelně vydělávat místní květinářství).

To je jistě dobrá zpráva pro naše čtenáře pivofily. Já ti tedy děkuji za rozhovor a nechť tvé kvasnice kvasí jako zběsilé.

Sládci mají pozdrav: Dej Bůh štěstí.

Vážení čtenáři, zejména pořadatelé LARPů, dřeváren, železáren a jiných podobných kratochvílí. Xaint má takovou ideu, že by se na autentických bitvách mohlo pít i autentické pivo. Vlastní návody také na starokeltské pivo (o horkost se stará dubová kůra místo chmele) a staré slovanské bílé pivo, recept z 10-12 století. Pokud by někdo z Vás měl zájem, ozvěte se redakci Sardenu na: sarden@pagiserver.cz a my Vás na Xainta přesměrujeme. Stejně tak neváhejte, pokud byste potřebovali jakoukoliv radu ohledně vaření piva.

Zdroj: Neviditelný pes Lidovky.cz


Přidat reakci

Jméno:
E-mail:

Na tento příspěvek zatím nikdo nereagoval!


Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI