Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

V novém školním minipivovaru zahajují od září pravidelnou výuku žáci SOŠ ekologické a potravinářské Veselí nad Lužnicí. Minipivovar vybudovala škola nákladem 1,5 milionu Kč koncem minulého školního roku. O hlavních prázdninách probíhaly technologické zkoušky celého zařízení, které vyrobila akciová společnost Pacovské strojírny Traiding. Nezbytné stavební úpravy provedla před montáží technologie firma Bauservis Veselí nad Lužnicí.

V minulých dnech byly zkušebně uvařeny první várky piv pod vedením školního sládka Ing. Ivana Dufka. Piva jsou vyráběna nefiltrovaná, bez pasterizace. Dostala také své názvy, pod kterými jsou registrována: Blatské výčepní (nízkostupňové pivo), Blatský ležák světlý, tmavý (dvanáctistupňové pivo), Blatský švihák (světlé, čtrnáctistupňové pivo). Poslední název vychází ze soutěže o název piva na letošních Veselských slavnostech. Dále chystáme výrobu ochucených piv a speciálů. Jedná se o piva výuková, která nebudou nabízena k běžnému prodeji. Veřejnosti budou prezentována při příležitosti dnů otevřených dveří, náborových akcí, výstav apod.

Kvasné procesy jsou součástí nového zaměření studijního oboru technologie potravin (školní vzdělávací program: výroba piva, lihu a potravin). Žáci absolvují praktickou výuku ve vaření piva v minipivovaru. Dále budou provádět laboratorní zkoušky v mikrobiologických a chemických laboratořích školy. Ve 4. ročníku (jsou již zletilí) mají na programu také senzorickou analýzu piv-degustační zkoušky: např. říz, hořkost, vůni, barvu a jiné. V rámci exkurzí a praxí poznají žáci výrobu v tradičních velkých pivovarech i v soukromých minipivovarech, které jsou v poslední době hojně zakládány.

Naše škola navazuje výstavbou minipivovaru na tradici vaření piva ve Veselí nad Lužnicí. Sousedí totiž s objektem bývalého pivovaru za tzv. starou radnicí. Pivo bylo v našem městě vyráběno již od roku 1555. Pivovar založil Vilém z Rožmberka, vařilo se zde do roku 1898. Později byla v objektu sladovna. Dovolujeme si tedy přispět touto malou troškou k oslavě Rožmberského roku.

Zdroj: SOŠ ekologická a potravinářská Veselí n.L. | Autor: Ladislav Honsa, ředitel školy

http://www.sos-veseli.cz/aktualita.php?id=131


Začíná soud Janáček versus Prazdroj

[úterý, 20. září 2011]

Pivní bitva se rozhořela naplno. Právě v těchto dnech začíná sledovaný spor mezi pivovarem Janáček, respektive skupinou K Brewery a skupinou Plzeňský Prazdroj. "Termín soudního líčení máme u Městského soudu v Praze nyní v září. Spor se vede o značku Prima a Primus," uvedla Barbora Burešová, mluvčí skupiny K Brewery.

​Podle mluvčího Prazdroje je problém v podobnosti etiket. Ty se shodují v barvách, podobný je i typ písma. „Respektujeme naše konkurenty na pivním trhu. Není ale přípustné, aby kdokoli poškozoval zavedenou značku Primus užíváním označení, které je jí podle našeho názoru slovně i graficky zaměnitelně podobné," předkládá názor Plzeňských Jiří Mareček, mluvčí skupiny Prazdroj.

Zdroj: idobryden.cz

http://www.idobryden.cz/zpravy/zacina-soud-janacek-versus-prazdroj/d00632fe-319c-102f-ba63-00e0814daf34/


Obama si vaří vlastní medové pivo

[úterý, 20. září 2011]

Americký prezident Barack Obama je jako mnozí Američané milovníkem domácího piva. Jeho vášeň došla až tak daleko, že si jej nechává vařit přímo v Bílém domě.

Pivo se podle televize CBS připravuje v kuchyních Bílého domu na zařízení pro kutily, které si pořídil na vlastní náklady. Výsledkem je lehký světlý ležák ochucený medem ze zahrady prezidentského sídla, o kterou se stará Obamova žena Michelle.

Hlava státu začala s přípravou vlastního piva údajně ku příležitosti letošního vyvrcholení soutěže amerického fotbalu a za tu dobu už tamní kuchyně opustilo na sto lahví.

Obama si zlatavý mok rád vychutnává jak sám, tak při více či méně oficiálních příležitostech. Posledním, který měl tu čest připít si s prezidentem jeho vlastním pivem, se stal minulý týden exseržant Dakota Meyer, jemuž Obama udělil medaili za to, že v Afghánistánu v září 2009 při bojích zachránil přes 30 spolubojovníků.

Přestože pivo vařili už Obamovi předchůdci Thomas Jefferson a George Washington, nynější prezident je prvním, který tak činí přímo v Bílém domě, podotkl list The Huffington Post.

Zdroj: Novinky.cz

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/245098-obama-si-vari-vlastni-medove-pivo.html?ref=stalo-se


Čím lákavější je potravina nebo nápoj, tím víc chtějí lidé slyšet, že je mohou s klidem konzumovat. Do této kategorie patří i pivo. Jak to s ním tedy je? Lze ho doporučit, nebo zatratit?

Jako dietolog jsem neustále konfrontován svými klienty, zda ta či ona potravina je či není vhodná a v jakém množství či kvalitě. Nejvíce dotazů je (celkem pochopitelně) směřováno k takovým potravinám, které jsou vyhledávané, chutné, populární, po nichž se přibírá, na nichž se snadno vypěstuje závislost, jejichž konzumace často sklouzává až do nekontrolovaných poloh!

Do poslední skupiny patří, bohužel, pivo, ale také káva, sladkosti (čokoláda) apod.

Zdá se ale, že u potravin, které má lidstvo na jídelníčku už pěkně dlouho (a u piva to je asi šest tisíc let), lze najít opravdu pádné důvody, proč tomu tak je. Princip „potravina budiž tvým lékem“ není jen čínský a antický (Hippokratés), ale tak univerzální, že ho měly, myslím, ve vínku i jiné starodávné civilizace.

Čínská zkušenost

V Číně jsem byl nedávno. Co tam dnes pijí? Přes slušný výběr piv, a to jak západních, tak místních (rozhodně nejsou špatná), tam rozhodně nehrozí, že by nás předstihli v pití piva na hlavu a rok, i když se Čína v poslední době zasloužila o celou řadu prvenství.

Číňané totiž v sobě mají hluboko zakořeněný historický princip rovnováhy a vyváženosti, a to jak vzhledem k samotnému složení potravinového koše (včetně nápojů), tak i svých individuálních potřeb a vlastností. Myslím si, že pivo je pro ně zajímavé hlavně z hlediska uplatňování principu „hořkosti“ v paletě chutí, která by měla být také vyvážená. Pije se tam všechno – doma hlavně zelený a černý čaj a značkové softdrinky či minerálky v restauracích. Pivo je v sedmimiliónovém Hang-zhou, které jsem navštívil, v nabídce jen v minimálním výběru, a většinou jen lahvové.

Celočínská realita však bude asi složitější. Nedávno se tu začalo vyrábět např. pivo z čerstvého kravského mléka. Nápoj lze zatím ochutnat jen ve městě Sing-tchaj v provincii Che-pej. Mléčné pivo má kromě nízkého obsahu alkoholu a bohaté pěny navíc všechny blahodárné látky, přítomné v zakysaných mléčných produktech.

Pivo a zdraví

Vzhledem k historicky zakořeněné tradici pití piva se tedy nedivím, že u nás i ve světě stále přibývá nových a nových argumentů, proč má tento nápoj tak příznivé zdravotní účinky.

Jako již v minulých příspěvcích opět připomínám, že tyto zdravotní účinky lze očekávat u piva a podobných potravin, jen když je konzumujeme s mírou, tj. v množství přiměřeném, což představuje u alkoholického piva asi půl litru denně pro muže a třetinku litru pro ženy. Samozřejmě s individuálními odchylkami, také mírnými.

Je nesporné, že pivo přináší nejen chuťové, ale i zdravotní benefity – to by se asi tak historicky dlouho neobjevovalo v potravinovém koši minulých i současných civilizací od doby starých Sumerů. Jestliže dnešní civilizaci označíme jako globalizovanou, pak není divu, že i EU uznává mírnou konzumaci piva za součást evropského životního stylu (Brusel, 2. sympozium o pivu a zdraví, říjen 2001).

Kromě diuretických (močopudných), laxativních (proti zácpě) a sedativních (proti nespavosti) účinků piva vystupují do popředí zejména jeho příznivé účinky na srdečně-cévní soustavu. Prof. Mitchell z University of North Carolina (Chapel Hill, USA) tehdy potvrdil před poslanci Evropského parlamentu, že mírná konzumace piva přispívá ke sníženému riziku srdečně-cévních chorob, ohrožujících jak USA, tak Evropu, a to především z těchto důvodů: alkohol zvyšuje hladinu „dobrého“ HDL cholesterolu v krevním séru; alkohol snižuje hladinu tzv. fibrinogenu v séru a tím snižuje riziko tvorby tzv. vmetků (trombů) ucpávajících cévy a kapiláry; alkohol snižuje shlukování krevních destiček, které vede ke zvyšování hustoty krevní tekutiny; alkohol snižuje riziko náhlé srdeční příhody v důsledku ischemie (infarktu).

Britská studie potvrzuje, že denní porce půl litru tmavého piva typu Guinness může významně snižovat riziko ischemie.

Podle vědců působí tmavé pivo stejně dobře jako známé salicyláty (např. Aspirin), protože pomáhá předcházet vzniku krevních sraženin, které mohou způsobit srdeční infarkt i mozkovou mrtvici. Vědci srovnávali účinky různých druhů piv a ležáků. Několika pokusným psům se zúženými tepnami podávali rozličné druhy pěnivého nápoje. A právě piva typu Guinness dokázala snižovat srážlivost krve nejvýznamněji.

Mezi mírnými konzumenty piva je také nižší výskyt obávané cukrovky 2. typu (tzv. stařecké) – nebezpečné choroby s celosvětově e­pidemickým vývojem, která spolu se srdečně-cévními poruchami a obezitou tvoří podstatu vražedného metabolického syndromu, který je celosvětově na hrozivém vzestupu. Je proto pravděpodobné, že pivo, zřejmě díky biogennímu trojmocnému chromu a vláknině, omezuje tzv. insulinovou rezistenci, která je příčinou tohoto typu cukrovky.

Které látky obsažené v pivu prospívají našemu tělu?

Tzv. antioxidační kapacita piv je daná obsahem tzv. flavonoidů, jejichž účinek je namířen proti škodlivým volným radikálům, pocházejících ze znečištěného životního prostředí, z technologicky zpracovaných potravin, z nadměrného slunečního záření a vznikajících v důsledku stárnutí a stresu. Právě flavonoidy z ječného sladu, polyfenoly, se na hodnotě této kapacity podílejí významnou měrou, i když naše tělo po této stránce nerozlišuje, zda se jedná o tmavé či světlé pivo.

Dalším zdrojem antioxidačních látek je chmelový extrakt, který propůjčuje pivu nejen aroma, hořkost, ale i schopnost piva rychle zahnat žízeň. Látky z extraktu propůjčují pivu mírné antibiotické vlastnosti, zejména pokud jde o nepasterovaná piva, doprovázené ještě protiplísňovými a protizánětlivými účinky. Další látky z chmele přispívají ke zvýšené hladině estrogenních hormonů u postmenopau­zálních žen, dále k rovnováze andro- a estrogenních hormonů v buňkách prostaty, která tím u mužů ztrácí tendenci k tzv. benignímu zvětšování (hyperplasii). Hořčiny z chmele zase stimulují chuť k jídlu. Flavonoid hopein má silný chemoprotektivní účinek, tj. chrání tělo před vznikem a rozvojem nádorových onemocnění.

Kromě vitamínů B-komplexu je pivo bohaté na kyselinu listovou, která je důležitým faktorem tvorby tzv. homocysteinu – markeru srdečně-cévních poruch, aterosklerózy i rakoviny. Když je hladina kyseliny listové v těle dostačující, hladina homocysteinu klesá a s ní i riziko uvedených civilizačních onemocnění. Až 10 % kyseliny listové navíc získávají ti, co pijí pivo. Přitom v jednom litru jí je tolik jako v 0,3 kg rajčat.

Je známo, že nejenom vápník (hlavně z mléčných výrobků), ale také křemík je důležitý pro pevnost kostí. Odkud ho ale vzít, když ho v potravinovém koši stále ubývá? Bylo zjištěno, že kromě minerálek je významné množství křemíku (na úrovni denní doporučené dávky cca 40 mg) vázáno i v pivě, a to dokonce ve vysoce vstřebatelné formě (tzv. kyselině ortho-křemičité). Křemík se však také podílí na výstavbě cévních stěn a v nemocných, aterosklerotických cévách byl pozorován jeho nedostatek. Mírné pití piva tedy může prospívat i k potlačení rozvoje aterosklerózy. U starších osob je dále spojováno s nižším výskytem demence, sníženým rizikem tvorby žaludečních vředů a podporou trávení.

Pivo obsahuje také užitečnou vlákninu z buněčných membrán ječmene (asi 6 g vlákniny/l). Druh piva vyráběný patentovaným postupem ve společnosti Beverage Marketing USA je ještě obohacován přídavkem betaglukanové vlákniny, přispívající ke zdraví srdce. Takové pivo má v USA velkou naději stát se vzhledem ke zdravotním účinkům, preventivnímu působení a přítomnosti antioxidantů tzv. nutraceutikem, tedy funkční potravinou podporující kardiovaskulární zdraví. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) totiž nedávno schválil zdravotní tvrzení pro výrobky bohaté na beta-glukany a jejich příznivé působení na odvrácení srdečních onemocnění.

Češi ale určitě zůstanou nadále věrní svým klasickým pěnovým mokům uvařeným podle zákona o čistotě piva. Tento Reinheitsgebot z roku 1516 praví, že pravé pivo je možné vyrobit pouze ze surovin „…ne jiných než ječmen, chmel a voda…“.

Zdroj: Vitalia.cz | Autor: Ivan Mach, Ředitel dietologie v Resortu Sv. Kateřina, prezident Aliance výživových poradců ČR

http://www.vitalia.cz/clanky/pivo-potravina-nebo-lek/


Největším trhem s pivem v loňském roce zůstala Čína, která díky spotřebě kolem 450 milionů hektolitrů piva zvýšila svůj náskok před druhými Spojenými státy. Na dalších příčkách se umístily Brazílie, Rusko a Německo.

Celosvětový prodej piva se v letošním roce díky silné poptávce na rozvíjejících se trzích zvýší o zhruba 2,5 procenta po loňském nárůstu o 1,6 procenta. Předpověděla to v pondělí výzkumná skupina Plato Logic.

"Pivní sektor za současné ekonomické situace vykazuje v globálu i nadále odolnost," uvedl šéf skupiny Plato Ian Pressnell. V Evropě a Americe letos Plato očekává nárůst prodeje piva o procento. V Asii, Africe a na Blízkém východě by se měl růst pohybovat od čtyř do pěti procent, napsala agentura Reuters.

Z údajů skupiny Plato vyplývá, že největším trhem s pivem v loňském roce zůstala Čína, která díky spotřebě kolem 450 milionů hektolitrů piva zvýšila svůj náskok před druhými Spojenými státy. Na dalších příčkách se umístily Brazílie, Rusko a Německo.

Pozici nejprodávanější značky si loni udrželo čínské pivo Snow, které vaří společný podnik zahrnující druhý největší světový pivovar SABMiller. Následovaly značky Bud Light, Budweiser a Skol největšího světového pivovaru Anheuser Busch InBev.

Čínského piva Snow (v čínštině sněhová vločka) se v roce 2008 prodalo přes 60 milionů hektolitrů. Kdyby se ale daly dohromady značky rodiny Budweiser, přesáhly by sto milionů hektolitrů, uvádí Wikipedia.

V Asii se daří i českým exportérům piva. V srpnu například otevřel Plzeňský prazdroj v metropoli Vietnamu Hanoji svou první restauraci v Asii. Zakázky uzavřené na Expo 2010 v čínské Šanghaji si pochvaloval také Budějovický Budvar.

Zdroj: iHNed.cz

http://byznys.ihned.cz/c1-52896260-celosvetovy-prodej-piva-letos-stoupne-o-2-5-budweiseru-konkuruje-cinsky-snow


Pokud by se někdy Homer Simpson ocitnul ve Finsku a dostal by žízeň, musel by se poohlédnout po jiné značce, než je jeho oblíbený Duff. Úřady v této severské zemi zakázaly prodávat chmelový nápoj této značky, protože by se mohl díky popularitě seriálu Simpsonovi stát přitažlivým pro mladistvé.

Kontrolní úřad Valvira, který dohlíží na vliv produktů na lidské zdraví a pod který spadá také sledování alkoholických nápojů, zákaz prodeje značky piva Duff podpořil hrozbou pokuty až 50 tisíc eur (přes 1,2 milionu korun).

Obzvláště typ písma použitý na lahvi piva Duff silně odkazuje na kreslený seriál Simpsonovi, který sledují také děti,“ citoval server newsroom.finland.fi prohlášení finského úřadu.

Duff je nyní podle webu dovozce k dostání v desítkách finských obchodů. Úřad proto stanovil, že do příštího pátku musí Duff zmizet z reklam. A pokud někdo o toto pivo ve Finsku stojí, musí si s jeho koupí pospíšit, protože od ledna již nebude k dostání.

Zdroj: E15.cz

http://magazin.e15.cz/pel-mel/finove-zakazali-kvuli-simpsonum-pivo-duff-701057


V pelhřimovském pivovaru jsou už na exkurze zvyklí. Varna, spilka, sklepení, stáčírna. Kolikrát už tuhle trasu s hosty prošli.

Ta středeční je ale zajímavá i přímo z jejich úhlu pohledu. Díky němu se o sobě dočtou v prestižním britském listu Daily Telegraph.

Foto

Adrian Tierney–Jones je novinář na volné noze. Jezdí po světě, objevuje zajímavá místa, způsob života. A jeho cestopisné články voní po pivu. „Přijel jsem do Čech, abych lépe pochopil způsob výroby vašeho slavného ležáku. Nejsem ale žádný technolog, spíše mi jde o to, poznat všechno, co s pivem neodvratně souvisí,“ vykládá žurnalista Tierney–Jones.

V Pelhřimově nocoval v hotelu přímo na náměstí, na svých cestách se pokaždé zastaví i v nějaké té hospůdce. To aby získal pojem o kulturních zvyklostech, chování štamgastů či hospodské mluvě.

Jihočeský vandr

Jeho poznávací vandr po českých pivovarech čítá mnoho zastávek, především pak těch jihočeských. Třeboňský Regent, českokrumlovský Eggenberg, oba českobudějovické pivovary, tam měl v plánu zvídavě se procházet se svým zápisníčkem. Podívat se ale byl třeba i v pražském hotelovém minipivovaru, v Kácově a navštíví i pardubického Purkmistra.

Pomýšlí i na knížku

A protože se angličtí výletníci těžko vydají do Čech jenom kvůli orosenému půlitru pivečka, zachycuje Jones do svých příspěvků také další místa hodná návštěvy.

Jezdím zásadně vlakem nebo autobusem, to abych se mohl pořádně rozhlédnout po krajině. Sem tam mě zaujmou i nějaké pamětihodnosti, které stojí za to vidět. Třeba v Kutné Hoře to byla Kostnice,“ doplňuje britský cestopisec, který ani v nejmenším nepatří k novinářským elévům.

Prostřednictvím pivního světa mapoval kupříkladu Německo, Belgii či Itálii, okusil i americký zlatavý mok.

Prozatím dává dohromady seriál čistokrevných novinových článků pro Daily Telegraph. Denním tiskem to ale skončit rozhodně nemusí.

Hrozně rád bych z celého tohohle putování jednou vydal knížku. Ale to spíše až někdy do budoucna,“ mávne skromně rukou Adrian Tierney–Jones. A pomalu se odebírá na další cestu. Zpátky do Anglie odlétá v neděli, do té doby toho ještě musí objet spoustu. Pivko si ale zaručeně dá.

Zdroj: Pelhřimovský deník | Autor a foto: Michal Vítů

http://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/20110914pivo.html


Zachrání Asie český chmel?

[čtvrtek, 15. září 2011]

Už zhruba dvě desetiletí řeší tuzemští pěstitelé „zeleného zlata“ kardinální problém: jak udržet odbyt, a tedy i produkci chmele. Odpověď bohužel stále nepřichází, možná proto, že není úplně jednoduchá. Výsledkem je, že plochy chmelnic a objem produkce chmele v ČR každoročně mírně, ale stále klesají – a je tomu tak i letos. Za posledních deset let klesly plochy chmele o čtvrtinu.

Uvedený trend by bylo žádoucí zastavit a vzhledem k tomu, že 80 procent chmele se z ČR vyváží, je nutné při hledání řešení vzít v potaz i situaci na globálních trzích. V zásadě přitom platí, že pokud Češi nenaučí vyspělý či rozvojový svět pít kvalitní pivo, nebudou vyhlídky českého chmelařství růžové. Respektive červené. Největším problémem tuzemské produkce chmele je totiž dominantní podíl zákonem chráněné specifické aromatické odrůdy „žatecký poloraný červeňák“, který tvoří více než 87 procent veškeré naší produkce chmele. Jenže tato odrůda obsahuje oproti jiným odrůdám chmele pouze třetinu či polovinu hořkých látek, takže řada světových pivovarů dává přednost jinému chmelu. Je to pro ně levnější a technologicky jednodušší a to bohužel v dnešní konkurenci rozhoduje. Logické by bylo, aby naši chmelaři na tento vývoj reagovali a také oni pěstovali odrůdy s vysokým obsahem hořkých látek, zvláště když jsou příslušné odrůdy k dispozici. To ale není tak jednoduché. Alternativní odrůdy chmele jsou náročnější na vláhu a kromě toho jsou mohutnější. To znamená přestavět staré chmelnice a zároveň je i zavlažovat. Vzhledem k tomu, že většina našich chmelnic není vysazena v blízkém okolí velkých řek, bylo by nutné zavlažovat je z menších vodních toků nebo z podzemních zdrojů. To se ale v ČR nesmí.

Navíc, přestože pěstitelé chmele v minulosti plochy hořkých odrůd chmele částečně zvýšili, narazili na nezájem i tuzemských pivovarů, které je však předtím k restrukturalizaci odrůdové skladby chmelnic vyzvaly. Začarovaný kruh tak může rozseknout jen několik souběžně působících kroků. Prvním je hledání nových zahraničních odbytišť, přičemž jako nejvíce perspektivní se ukazuje asijský kontinent. Jednou z prvních vlaštovek je Vietnam, nicméně je třeba říci, že zájem této země o tuzemský chmel je zejména ze strany tamních minipivovarů, což odbytu generálně nepomůže. Je to ale forma propagace, kterou je nutné rozvíjet a investovat do ní. Především v tom smyslu, že pivo vařené z našeho chmele je kvalitnější, více aromatické a také zdravější pro lidský organismus. Dalším krokem je odběr hořkých odrůd chmele vyprodukovaných v ČR tuzemskými pivovary, což skýtá pro jeho pěstitele motivaci k alespoň částečné restrukturalizaci chmelnic. Za zváženou také stojí přesun některých chmelnic do takových lokalit, kde je menší problém se zásobováním vodou. Vlastnosti chmele jsou výzvou i pro tuzemské šlechtitele, kteří sice v minulosti vytvořili slušné spektrum alternativních odrůd k žateckému poloranému červeňáku, avšak nedostatečně odolných vůči suchu.

Předpokladem k perspektivě našeho chmele je také role státu, který svým neuváženým rozhodnutím jednorázově zvýšit o třetinu spotřební daň na pivo dosáhl stavu, kdy se výrazně zvýšily dovozy levnějšího piva do ČR z Maďarska a Polska – pochopitelně bez českého chmele.

Zdroj: Neviditelný pes | Autor: Petr Havel, agrární analytik

http://neviditelnypes.lidovky.cz/ekonomika-zachrani-asie-cesky-chmel-d6r-/p_ekonomika.asp?c=A110914_195607_p_ekonomika_wag


Harmonikáři proplétající se mezi milovníky zlatavého moku, vůně uzených klobás a grilovaného masa, nebo nakládané sýry. Atmosféra klasické české hospody se ve čtvrtek přenese na brněnské Náměstí Svobody. V rámci Festivalu v centru dění tam totiž začínají Pivní slavnosti.

Jejich návštěvníci na nich ochutnají více jak dvacet pivních značek. „Představí se například pivovary z Dobrušky, Poličky nebo Budějovic. Samozřejmostí je bohatý doprovodný program,“ sdělil Roman Burián, mluvčí radnice Brna střed, která festival pořádá. Diváci tak na náměstí zažijí například ukázku historického šermu, vystoupení siláka Železného Zekona nebo pohádkového představení.

I přes kulturní program zůstává největším lákadlem pro návštěvníky široká nabídka piva. „Byl jsem tam už loni a moc se mi tam líbilo. Během dvou dnů jsem ochutnal asi patnáct vzorků piva a výborně jsem se bavil. S přáteli tam určitě zajdeme. Doufám, že letos ochutnám všechna nabízená piva,“ řekl například Michal Zapletal.

Radnice středu Brna, která slavnosti pořádá, oproti loňskému prvnímu ročníku slavností připravila pro pivní znalce jedno oživení. Soutěž nazvanou „Túr d´bír“. Ta proběhne každý den po dobu trvání přehlídky od čtyř do sedmi hodin odpoledne. „Zájemci si vyzvednou soutěžní kartu a u stánků získají za každé zakoupené pivo razítko. Jakmile kartu s pěti políčky odevzdají, dostanou věcnou cenu,“ uvedl mluvčí Burián. Slavnosti piva potrvají až do neděle.

Festivalem v centru dění chce radnice přilákat do centra města více lidí. „Je to měsíc plný chutí, vůní a zážitků. Akcí se snažíme vrátit do centra města život a udělat z něj udělat místo, kde se budou lidé cítit příjemně,“ řekl starosta středu Brna Libor Šťástka.

Zdroj: Brněnský deník | Autor: Jan Spěšný |Kráceno

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/centrum-oziva-pivem-dockaji-se-i-vinari20110914.html


Začíná Oktoberfest! Pivo podraží!

[středa, 14. září 2011]

Už tuto sobotu 17. září začíná tradiční mnichovský Oktoberfest, na který každoročně míří i tisíce milovníků piva z Česka. Letos počítejte s tím, že si připlatíte. Tuplák tu pořídíte za 9,20 euro (225 Kč).

Největší pivní festival světa Oktoberfest potrvá letos v Mnichově od 17. září do 3. října vytočí se na něm miliony hektolitrů zlatavého moku. „Zatímco loni byla nejvyšší cena piva 8,90 euro (218 Kč), letos ceny piva i nealkoholických nápojů podraží. Cena překročí hranici devíti eur,“ informoval viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura. Cena také záleží na tom, v jakém stanu a od jaké značky budete pivo popíjet.

Vstup na Oktoberfest je zdarma, zpoplatněný bude stejně jako loni jen vstup na Oide Wiesn v jižní části Theresienwiese. Zde bude tradiční pivní stan a hudební a folklórní zpěváci. Vstupné budou tři eura (74 Kč), děti do 14 let nezaplatí nic.

Pivaři pozor! Zapomeňte na to, že byste si půllitr vychutnali s cigaretkou. Pivní stany jsou nekuřácké, kouřit se může pouze ve speciálně vyhrazených prostorách.

Návštěvnost bude opět obrovská, takže doporučuji, aby si lidé zarezervovali místo k sezení ve vybraném stanu na stránkách festivalu,“ upozornil Okamura a dodal: „Z důvodu obrovského množství návštěvníků zásadně nedoporučujeme, aby se čeští návštěvníci snažili dostat až na místo autem, parkování totiž není téměř vůbec možné. Doporučujeme zaparkovat opodál a následně použít například městskou dopravu.

Kdy na Oktoberfest?

* 17. září (od 12.00 h) - 3. října 2011 (23.30 h)

* objednat pivo si můžete v pracovní dny 10.00 až 22.30 h

* v sobotu a v neděli 9.00 až 22.30 h

* stany se zavírají každý den v 23:30 h

* Více informací na: www.oktoberfest.de

Proč je Oktoberfest v září?

Název Oktoberfest (Říjnový festival) totiž pochází z roku 1810. tehdy bůl pořádán vůbe cpoprvé na počest sňatku bavorského korunního prince Ludvíka a princezny Therese von Sachsen-Hildburghausen. Oktoberfest tehdy začínal 12. října a končil 17. října koňským dostihem. Až po několika letech se z důvodu teplejšího večerního počasí přesunulo zahájení festivalu na září, ale název Oktoberfest již zůstal.

Zdroj: Blesk.cz | Autorka: Monika Rubešková

http://www.blesk.cz/clanek/radce-cestovani/159233/zacina-oktoberfest-pivo-podrazi.html


Nestává se často, aby se některý z pivovarů trefil do vkusu pivařů a vyhmátl nový trend, na kterém neprodělá. Jedním z těch posledních je stoupající zájem o nízkoalkoholická piva smíchaná s citronovou limonádou, označovaná podle německého vzoru jako radlery.

Konzervativní Češi je dlouho neuznávali za hodné pozornosti a několik pokusů skončilo neúspěchem. Nyní ale generace mladých mužů a zejména žen přichází takzvaným radlerům na chuť, čemuž napomáhá i horké léto. Letos přišla se svým Cool Lemonem dvojka na tuzemském trhu Staropramen a zájem je podle mluvčího pivovaru Pavla Barvíka obrovský.

Po dvou měsících prodejů jsme museli kompletně přehodnotit plány a zvýšit výrobu na dvojnásobné množství. Kvůli obrovskému zájmu se stávalo, že byl Lemon úplně vyprodán,“ řekl Barvík. Kolik však pivovar Cool Lemonu prodá, s odvoláním na konkurenci neuvedl. Podle dostupných informací se jej prodávají desetitisíce hektolitrů měsíčně. „Jak typem nápoje, tak jeho chutí se nám podařilo přesně trefit do preferencí spotřebitelů. A co je velmi podstatné, ve správnou chvíli,“ podotkl.

Zhruba měsíc na trhu je obdobné pivo značky Escape, které vyrábí skupina PMS sdružující pivovary Zubr, Litovel a Holba. Kromě limetkové příchutě jej vaří i s příchutí zázvoru a maliny.

Po uvedení na trh vzbudila novinka velký zájem, což potvrzuje strmý nárůst poptávky,“ uvedla mluvčí skupiny Hana Matulová. Také v tomto případě cílí pivovar především na mladou generaci do třiceti let.

Pivo s označením Radler.cz vyráběl do roku 2009 Heineken v Krušovicích. Výrobu ale ukončil a nyní obdobné pivo nevyrábí. Letos v dubnu ale začal prodávat pivo Bažant Radler na Slovensku.

Podobně jako u všech segmentů našeho pivního trhu však aktuální trendy a dění sledujeme. Zkušenosti s výrobou a know-how nám v Heinekenu ČR nechybí,“ uvedla mluvčí skupiny v Česku Kateřina Beute.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/cesi-vzali-na-milost-pivo-s-limonadou-prodeje-rostou-699383


Prahu čeká první pivní maraton

[úterý, 13. září 2011]

Již tuto sobotu 17. září 2011 čeká český pivní národ netradiční zážitek. Z japonského Tokia se totiž do Prahy přesouvá unikátní pivní maraton, který má vytáhnout její obyvatele na 30 km dlouhý pochod Prahou spojený s ochutnávkou rozmanité produkce českých výrobců zlatavého moku.

Maraton je určen pro šestičlenné týmy a jeho cílem je projít předem vytyčenou trasu s co nejlepším časem v cíli. Trať o délce 30 km vede přes celkem 15 kontrolních stanovišť – hospod, z nichž v každé mohou účastníci ochutnat jiný druh a značku tradičně vyráběného tuzemského piva, přičemž jako alternativa bude vždy v nabídce také pivo nealkoholické. Vítězné družstvo čeká luxusní víkendový pobyt v pivovarnickém hotelu v Černé Hoře na Blanensku s prohlídkou místního pivovaru a příležitostí uvařit si vlastní várku piva.

Nejedná se jen o maraton spojený s pitím piva, ale tak trochu i strategickou hru. Každý tým by si měl důkladně promyslet strategii, právě ta může rozhodnout o případném úspěchu vítězů. Důležité bude nejen vhodně sestavit tým, ale také zvolit startovní stanoviště a získat prémiové body - minuty za konzumaci piva, které se v cíli promítnou do výsledného času,“ uvedl Mikuláš Kresánek, organizátor maratonu.

Seznam kontrolních stanovišť a konzumovaných piv:

1. Občanská plovárna (U plovárny 8) – Princ Max X (světlé výčepní pivo, Pivovar Vysoký Chlumec)

2. Propaganda (Michalská 12) – Schwarzenberg 10% (světlé výčepní pivo, Pivovar Protivín)

3. Kopyto (Bořivojova 116) – Lobkowicz Premium (prémiový ležák, Pivovar Protivín)

4. Království (Kubelkova 36) – Moravské sklepní (nefiltrované světlé výčepní pivo, Pivovar Černá Hora)

5. U Vodoucha (Jagellonská 21) – Klášter kvasnicový (světlý ležák kvasnicový, Pivovar Klášter)

6. Obyčejný svět (Korunní 96) – Vévoda (světlý ležák, Pivovar Vysoký Chlumec)

7. Stánek u čerpací stanice Shell (Bohdalecká) – Ježek 11 (světlý ležák, Pivovar Jihlava)

8. Balounova restaurace u Břízy (Roztylské náměstí 2960) – Modrá luna (ležák s příchutí borůvek, Pivovar Černá hora)

9. Na Rychtě (Starochodovská 5) – Rychtář Standard (světlé výčepní pivo, Pivovar Rychtář)

10. Blanice (Chemická 955) – Velen (pšeničný ležák, Pivovar Černá Hora)

11. U Krále Václava IV. (Kunratice 406) – Klášter 11% (světlý ležák, Pivovar Klášter)

12. Stánek u čerpací stanice Agip (Olbrachtova) – Gril pivo (světlé výčepní pivo, Pivovar Jihlava)

13. Zlý časy (Čestmírova 5) – Janáček Extra (světlý ležák, Pivovar Janáček)

14. U Trajců (Vyšehradská 39) – Šenkovní 10 % (světlé výčepní pivo, Pivovar Jihlava)

15. Jáma (V Jámě 7) – Merlin (tmavý ležák, Pivovar Protivín)

Registrace soutěžních týmů probíhá přes webové stránky www.zadobrepivo.cz, kde jsou také zveřejněna kompletní pravidla a další informace, cena startovného je 990 Kč pro pány, 790 Kč pro dámy a 690 Kč pro studenty.

Hlavními partnery projektu jsou pivovary Černá Hora, Klášter, Janáček, Jihlava, Protivín, Rychtář a Vysoký Chlumec. „Průmyslových pivovarů a restauračních minipivovarů je v Čechách dohromady více než 150. Pro nás bylo nejdůležitější, aby účastníci měli možnost ochutnat co nejpestřejší a nejzajímavější přehlídku piv, která jsou přitom vyráběna podle původních receptur, tradičními technologiemi a z kvalitních surovin. Nakonec padla volba právě na těchto sedm pivovarů, které nám dodaly pivo a se kterými jsme řešili výběr hospod – kontrolních stanovišť,“ sdělil Kresánek.

Historicky první pivní maraton Kresánek a jeho tým zorganizovali v roce 2009 v japonském Tokiu. Jeho trať měřila maratonských 42 km a vedla podél linky metra Yamanote. Tehdy se ho zúčastnila družstva z více než 15 zemí světa. O rok později si pivní maraton mohli užít také obyvatelé japonských měst Kjóto, Osaka a Nagasaki. „V Japonsku měl pivní maraton spontánní úspěch. Když jsme uvažovali, kde budeme s jeho organizací pokračovat, volba padla na domovskou Evropu a logicky na Českou republiku jakožto baštu světového pivovarnictví,“ řekl Kresánek. Jeho cílem je zorganizovat pivní maraton také v dalších evropských městech – například v Bratislavě, Budapešti, Paříži a Istanbulu.

Zdroj: Tisková zpráva PragueBeerMarathon


Za ničivým středečním požárem historické budovy jindřichohradeckého historického pivovaru není technická závada. Vyšetřovacích verzí je víc.

Vyplývá to z vyjádření mluvčí jihočeských hasičů Venduly Matějů. Objekt totiž byl zcela odpojen od energií.

Požár půdních prostor pivovaru, při kterém byla zcela zničená střecha včetně dřevěné podlahy mezipatra, vznikl z dosud nezjištěných příčin. Kriminalisté stanovili několik vyšetřovacích verzí, které se nyní prověřují,“ sdělila včera jindřichohradecká policejní mluvčí Hana Millerová.

Předběžná škoda se odhaduje na nejméně jeden milion korun.

Požár vypukl ve středu kolem 18. hodiny. Ve čtvrtek před 11. hodinou hasiči ohlásili, že požár jindřichohradeckého historického pivovaru je zlikvidovaný , ale po 14. hodině k němu vyjížděli znovu. Majitel objektu, který požářiště převzal, objevil další doutnající ohniska.

Zdroj: Deník.cz | Autorka: Lenka Novotná

http://www.denik.cz/regiony/pivovar-nezapalila-technicka-zavada20110909.html


Archeologové z turnovského muzea zkoumají historii pivovarnictví v Lomnici nad Popelkou. Při svém výzkumu narazili na zbytky budov zdejšího pivovaru z doby vrcholného středověku. Lomnické pivo se ve městě vařilo až do roku 1958.

"Pivovar s vinopalnou je vůbec nejstarším stojícím objektem v Lomnici nad Popelkou. Na novém místě byl vystavěn v roce 1660. Ovšem historie zdejšího vaření piva a pálení kořalky je mnohem starší. Původní měšťanský pivovar se nacházel pod hrází rybníka v dnešní ulici Plukovníka Truhláře," říká archeolog Jan Prostředník.

Lomnický pivovar byl těsně spjat se zdejším zámkem a jeho předchůdkyní, středověkou tvrzí. Právo vařit pivo a pálit kořalku platilo již na počátku 15. století.

"V městské pamětní knize je k roku 1462 připomínán pivovar a sladovna pod hrází. Lomnické pivo se pravidelně objevovalo i na stole proslulého válečníka Albrechta z Valdštejna, vévody frýdlantského," připomíná Jan Drahoňovský, ředitel lomnického muzea, které má ve sbírkách několik exponátů připomínajících místní pivovarnictví.

Právo vařit pivo postoupila městská rada po velkém požáru města v roce 1590 vrchnosti. "Dobré pivo se v Lomnici vařilo i za třicetileté války, o čemž svědčí dopisy zaslané v roce 1633 lomnickému hejtmanovi. Po přestěhování pivovaru na dnešní místo nad autobusovým nádražím, které leží na místě zasypaného rybníka, fungoval vrchnostenský pivovar až do roku 1908, kdy jej od pánů Rohanských koupili lomničtí hospodští," uvádí Prostředník.

Výroba piva skončila v roce 1958

"Firma Pivovar a sladovna hostinských v Lomnici nad Popelkou koupila pivovar za 72 tisíc korun. V roce 1948 byl pivovar znárodněn a přesně o deset let později definitivně uzavřen," doplňuje Drahoňovský.

Na místě dnes opravované budovy bývalého pivovaru začal archeologický výzkum již loni na podzim, kdy dvě sondy potvrdily přítomnost nemovitých historických objektů. Na základě tohoto zjištění se archeologové letos pustili do plošného výzkumu.

"Nejstarším objektem, který byl objeven, je zdivo pravoúhlé budovy, kterou můžeme předběžně datovat do období vrcholného středověku. Mohlo jít o budovu, která náležela k hospodářskému zázemí tvrze," říká archeolog Radek Novák.

Přímo s objektem renesančního pivovaru zřejmě souvisí objevená suterénní místnost, která byla zahloubena metr do podloží a měla maltovou podlahu. Nejzajímavějším objevem jsou dvě roubené konstrukce dvoukomorových vodních nádrží.

V pivovaru sídlilo JZD

"Obě konstrukce byly zahloubeny do nepropustného jílového podloží. Ze starší se dochovala pouze část, použité smrkové dřevo doznalo značného poškození," vysvětluje Novák.

Mladší nádrž je v podstatně lepším stavu. Má rozměry 6 x 3 metry a byla postavena z mohutných jedlových trámů. Uprostřed se nacházela příčka s česly na zachycení hrubých nečistot.

"Nalezli jsme také dřevěné potrubí, které z nádrže odvádělo vodu do zámeckého rybníka. Potvrzuje to i mapa katastru z roku 1842, kde je zakreslena umělá vodní strouha přivádějící vodu k pivovaru od severu a pokračující do rybníka," popisuje archeolog Prostředník.

Mladší nádrž se podaří zachránit a během podzimu bude instalována v expozici Pivovarského muzea v Kostelci nad Černými Lesy. Po uzavření pivovaru byl objekt využíván JZD, které nechalo řadu budov přestavět.

"Poslední ránu do vazu dostal pivovar počátkem 90. let, kdy vyhořela varna a došlo k zavezení historických suterénů bývalých pivovarských budov. Stavba Penny Marketu pivovar paradoxně zachránila, investor se zavázal opravit stávající budovy a novou prodejnu umístit do prostoru pivovarského dvora," dodává Prostředník.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Jaroslav Hoření

http://liberec.idnes.cz/archeologove-nalezli-v-lomnici-stredoveky-pivovar-mok-pil-i-valdstejn-1mf-/liberec-zpravy.aspx?c=A110908_1648155_liberec-zpravy_oks


Žluté vlaky RegioJet, které vyjedou na trať mezi Prahou a Havířovem 26. září, chtějí cestující přilákat i na netradiční nabídku občerstvení. Patří mezi ně i piva z menších pivovarů.

"Zpočátku budeme prodávat Bernard, Svijany a Litovel, a to jak alkoholické, tak nealko," uvedl obchodní ředitel RegioJet Jiří Schmidt. "Pivo bude lahvové, cestující zaplatí o něco málo víc, než činí nákupní cena. "Zpravidla mezi 15 a 20 korunami," odhaduje cenu za pivo Schmidt.

Nabídka se má průběžně obměňovat. "V Česku je přes 80 pivovarů, které stáčejí pivo do lahví, chceme lidem ukázat, že existují i jiné než velké značky," plánuje Schmidt. V nabídce by se podle něj časem mohly objevit i speciály z minipivovarů.

Nápad dopravce si pochvaluje spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard Stanislav Bernard. "Piva z malých pivovarů navíc mnohdy chutí a kvalitou převyšují produkty těch velkých," upozorňuje Bernard.

Sám neočekává, že by se prodej jeho piva ve vlacích výrazněji projevil na celkových číslech. "Bude to hlavně reklama. Máme i určitou podobnou filozofii - soupeříme s velkými nadnárodními pivovary, RegioJet pak s monopolními Českými drahami," vysvětluje Bernard.

Pojízdné hospody by se však ze žlutých vlaků stát neměly. "Tam, kde to půjde, budeme dávat přednost třetinkovým lahvím. Chceme, aby to byla spíš degustační než konzumační záležitost," říká Schmidt.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk

http://ekonomika.idnes.cz/regiojet-laka-do-vlaku-pivni-labuzniky-chce-nabidnout-specialy-p7h-/eko-doprava.aspx?c=A110909_115201_eko-doprava_vem


Letos si totiž pořadatelé pivního svátku vypůjčili technologii benzínových pump a budou pivo točit z tanků.

Moderní technologie dorazily do stanů na mnichovském Oktoberfestu, který letos zahájí pivní radovánky 17. září. Návštěvníci se nemusejí obávat, že výčepní nebudou stačit narážet sudy a že na své mázy se zlatavým mokem budou čekat dlouho. Letos si totiž pořadatelé pivního svátku vypůjčili technologii benzínových pump a budou pivo točit z tanků.

Ty jsou prý umístěny mimo stany a budou podle potřeby pohotově doplňovány. Do stanů pak dovádí chmelový mok síť potrubí, kterou okopírovali právě u prodejců nafty a benzínu. Potrubí z tanku dlouhé 240 metrů je dovedeno do hlavního stanu, který pojme najednou až 8 500 žíznivých lidí.

Je to obrovský úspěch. Naplnili jsme sklenice všech lidí z testovací skupiny najednou,“ pochvaluje si inovaci hlavní technik festivalu Uwe Däbel.

Zdroj: Odhaleno.cz

http://www.odhaleno.cz/exkluzivne/7100-na-oktoberfestu-potece-pivo-z-benzinovych-pump.htm


Určitě naši pivaři sedmset kilometrů do Varšavy na pivo nejezdí, ale když už se v polském hlavním městě ocitnete, jistě přijde vhod pár rad. A taky nabízím pár postřehů…

Je to tak dvacet let, co můj kamarád Andrzej odkojený při studiu v Praze hospůdkami čtvrté kategorie se často rozčiloval v polské restauraci, že je pivo teplé a mizerně ošetřené. Zažil jsem s ním v tomto směru několik výstupů, kdy číšníci stáli při jeho přednášce v pozoru, i když jejich oči prozrazovaly, kam by nás nejraději nakopali, nemluvě již o jejich sevřených pěstích. Dnes už je situace o hodně jiná, pivo najdete všude, vychlazené, dobře ošetřené a jsou tu všechny značky, včetně Plzničky, Budvaru atd. Říká se, že pivo je levné v Evropě už jenom v Česku a potažmo na Slovensku a je to stále pravda, i když se těm cenám už také blížíme.

V centru levnější než na okraji

U nás platí, že čím dále od centra, tím je pivo levnější, ve Varšavě to bývá často obráceně. Konkurence ve středu města tlačí ceny na šest, sedm zlotých, někdy i méně, zatímco v mnoha místech Varšavy je jedna hospoda s pivem na moc čtverečných metrů, takže třeba dvě stanice metra od centra stojí osm. Paradoxem je, že jsem vůbec nejlevnější pivo našel ve stánku na dostihovém závodišti, kde bylo za necelých pět.

Zlotý je přes šest korun, takže je to podstatně dražší než u nás. Já klasický pivař nejsem a tak mi chutnají polská piva: Lech, Okocim, Tyskie, Żywiec…

Šesté pivo

V „pivní souvislosti“ jedna zajímavá historka. Seděl jsem v hospodě a vedle mne čtyři studenti psychologie a mudrovali. „Máme třetí pivo a když si dáme čtvrté, už budeme na šrot“. Nepochopil jsem proč by jedno pivo mělo hrát tak velkou roli. Když nevíš, zeptej se: tak nabízím odpověď. „Jo ty nejsi zdejší, tak nevíš, že každé šesté pivo je zadarmo, když si dáš čtvrté už je to taková hranice, dáš si už to páté, abys měl šestý gratis!". Není to špatná obchodní strategie.

Samozřejmě, že se v Polsku i Varšavě pije pivo klasicky, ale také hodně se šťávou. Vím, že český pivař po těchto větách zbledne, když vidí jak na dně piva plave červená šťáva a k tomu dostanete ještě brčko…

Pokud bych měl varovat před nějakým alkoholickým nápojem, pak to není pivo ani vodka, ale „táta s mámou“. Jestliže vám tohle pití někdo nabídne tak budete mít co dělat, abyste to ustáli. Já jsem to hrdě přijal a nebylo to právě nejlepší rozhodnutí. Do dvoudecové skleničky nalili deci sirupu a pak čistý líh, snad 95 procentní. Po vypití jsem se chtěl zvednout. Mozek sice pokyn dal, ale bylo mu to málo platné. Tělo se vůbec nehlo. Ještě mnoho let se mi o tomto zážitku zdálo.

Pijte s mírou!

Tak až pojedete do Varšavy, pijte s mírou, abyste se dostali k zajímavostem a památkám tohoto města a rozhodně si neberte příklad z chlapa, za kterým jsem stál ve frontě na vodku, když ještě byla sobota jako volný den bez práce výjimkou. Slušně jsem se ho zeptal, za jak dlouho může vypít ty dvě basy vodky, co drží v ruce, nechápavě se na mne obrátil a s klidným hlasem řekl: „No o víkendu vole, vždyť je přece volná i sobota!“.

A konec s pitím, příště vám nabídnu trochu památek a zajímavostí z Varšavy, které nejsou součástí žádného průvodce, teď už ale musím končit, zteplala by mi vychlazené desítka.

Zdroj: Tiscali.cz

http://cestovani.tiscali.cz/vyrazte-si-do-varsavy-nejen-za-pivem-jen-pozor-na-tatu-s-mamou-98790


Pivo je chick

[pátek, 9. září 2011]

První pivo pro ženy bez nálepek připomínajících fotbal.

Zlatý mok značky Chick Beer vám zamotá hlavu ještě dřív, než se poprvé napijete. Jedná se totiž o úplně první pivo přizpůsobené ženám, a to nejen chutí, ale také designem. Jeho stvořitelkou je Shazz Lewis. Ta si prý jednoho dne uvědomila, že podobný nápoj zatím neexistuje, a tak se pustila do díla. Výsledkem je fashion kartonová basa vypadající jako kabelka, která do sebe pojme šest lahví oblečených do malých černých šatů. Samotný obsah takto vymašličkovaného balení je oproti nomálnímu pivu méně hořký a sycený. Nebudete se tak muset bát toho, že by ho váš přítel vyměnil za svou starou dobrou desítku.

Foto

Navštivte www.chickbeer.com

Zdroj: Elle.cz | Autor: Milan Chorouš

http://www.elle.cz/Gurman/Tipy-na-nakupy/Pivo-je-chick


Svaz tuzemských minipivovarů si chce vzít poučení z nepříjemného překvapení, kdy jim Plzeňský Prazdroj ze dne na den přestal prodávat jednu ze základních surovin pro výrobu piva, kvasnice. Prazdroj tak učinil jen pár týdnů poté, co se v tiskové zprávě pochválil za to, že kvasnice a také slad dodává prostřednictvím pivovaru Gambrinus osmi minipivovarům v západních Čechách a okolí.

Prvním krokem je dohoda, kterou spolu uzavřely Českomoravský svaz minipivovarů a pivovar Bernard, který v dodávkách kvasnic Prazdroj nahradí. „Bude dodávat kvasnice, slad a zajistí i analytické rozbory. Dodávky kvasnic nahradí v plném množství a bude nám je prodávat i levněji,“ řekl deníku E15 šéf Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň.

Svaz se chce do budoucna jistit a podobné smlouvy by chtěl uzavřít i s dalšími dodavateli věcí potřebných k výrobě piva. „Nebudeme se jako svaz vázat na jednoho dodavatele. Smlouvy o dodávkách pro členy svazu chceme uzavřít prakticky se všemi dodavateli všech surovin. Smlouva (s Bernardem) je první, stejné chceme i s producenty sladu, chmelu či třeba dodavateli obalů,“ podotkl Šuráň.

Vlastní kvasnice si pěstuje a vyrábí většina hlavních pivovarů na trhu. Menší pivovary a zejména minipivovary kvůli nákladné výrobě kvasnice nakupují. V minulosti už prodej kvasnic menším pivovarům ukončil Heineken, neprodává je ani Staropramen. Proč Prazdroj kvasnice přestal minipivovarům i menším průmyslovým pivovarům dodávat, neuvedl.

Zájem o speciální piva minipivovarů v poslední době stoupá a nyní jich může být kolem 110. Jejich podíl na trhu ale nepřesahuje procento. Podle Šuráně jsou k zastavení prodeje kvasnic ze strany Prazdroje zřejmě dva důvody. Prvním je přece jen jistý pocit konkurence. Druhým pak ten, že prodej kvasnic nemá z obchodního hlediska pro Prazdroj žádný zvláštní význam, neboť se prodávají v malém objemu. Kromě peněz do nich ale každý pivovar, který vlastní kvasnice pěstuje, vnáší i své know-how, a tak ne všechny pivovary se o ně chtějí dělit.

Zdroj: E15.cz | Autor: Dušan Kütner

http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/minipivovary-chteji-mit-vice-smluv-s-dodavateli-697293


Dobrá desítka? Vzorek 23! Nebo 24?

[úterý, 6. září 2011]

Chmelařský institut uspořádal tradiční degustaci piv.

Gurmáni rádi porovnávají kuchaře, hodnotí, který z nich umí nejlépe svíčkovou, který pastu, ten další je excelentní v přípravě skopového. Také vinaři srovnávají. Zkušení sommeliéři rozpoznají odkud víno pochází, co mu dává osobitou chuť.

A co pivaři? Samozřejmě, i oni rádi porovnávají kvalitu svého oblíbeného pěnivého zlatavého moku. A největší degustace je, kde jinde, než během žatecké Dočesné.

Dnes budeme ochutnávat devadesát šest vzorků piva,“ pronese řídící degustace a mě v už tak vyhřátém sále polije další vlna tropického vedra. „To asi nedáme,“ říkáme si se sousedem, i když jsme hned na úvod poučení, že se nalévá jen na několik málo loků, a že rozhodně nemusíme dopíjet. Naštěstí jsme rozděleni do několika komisí, ta moje má na starosti desítky. „Alespoň déle vydržíme,“ jsme rádi za mírnější kategorii.

V zemi, kde na každého, včetně nemluvňat, připadá 157 vypitých litrů piva, je konzumace hořkého zrzavého nápoje takřka náboženstvím. Odborník je, přiznejme si to, každý si to sobě myslíme, ten, ten i ten. Ano, i já…

Občerstvení pomáhá

Na zdraví,“ jsme ještě plni elánu při první várce vzorků. Před námi stojí čtyři skleničky a pomalu se i já pouštím do ochutnávání. Přiznám se. Mám strach, že už při třetí či čtvrté skleničce chutě nebudu příliš rozeznávat. Ale jak se později přesvědčím, i díky připravenému občerstvení, se držím až do konce, ba dokonce rozeznávám i dobrá piva od těch, řekněme, méně kvalitních.

Každý má svou chuť, každý svou oblíbenou značku. Kdo je nejlepší? To má právě napovědět degustace behěm Dočesné, protože během ní do komisí zasedne kolem dvou stovek degustátorů. A pivo, které „voní“ nejvíce ochutnávajícím, je vítěz.

Vzorek číslo sedm je tragédie,“ shodujeme se při prvním kole s mým sousedem, letmým pohledem zjistím, že sedmičku dalo na poslední místo celé české osazenstvo naší komise. Jenže, a to je právě kouzlo velké degustace, tvoří naši skupinu částečně i hosté z Německa. A Evropo, div se, oni mají všichni sedmičku na první pozici. Takže sice postupuje do dalšího kola i náš český favorit, „tragická sedmička“ jde také dále.

Zajímaví lidé

Po malé přestávce jdeme na kolo číslo dvě. Hovor začíná ožívat, zřejmě díky množství vypitého piva, i když podle rad nedopíjíme všechno, ale jen to, co nám chutná… U stolu sedím mimo jiné s pánem, který se podílel na vývoji různých odrůd chmele. Teď už je v důchodu, jeho vyprávění o zeleném zlatu je ale hodně poutavé. A ten pán, zhruba kolem třicítky, který s každou sklenicí točí, nastrčí nos a až pak se napije? Sládek Nymburského pivovaru, jenž tvoří Postřižinské pivo. Jen tak mimochodem, v přestávkách je třikrát oceněn za speciály, jejichž ochutnávka už proběhla. Dvě první místa, jedno druhé, asi pivu fakt rozumí. Budu si ho hlídat.

Přichází další kolo, další vzorky. Třetí kolo je náročnější, jednak už jsou piva kvalitnější, jsou to jen ta, která postoupila, jednak toho také máme už víc vypito. Ohodnotím a sleduji, jak jsou na tom ostatní. Musím se tentokrát pochválit, mám stejné hodnocení, jako odborník sládek. Můj styl je tedy malinko jiný než jeho. Já se prostě pořádně a zhluboka napiji a známkuji jako ve škole, co mi chutná, vyhrává. Žádné dlouhé čichání.

Třetí kolo, čtvrté kolo. Kvalitnější vzorky, víc vypito. Jen jedno je pořád stejné, pořád hodnotíme zcela opačně, než návštěva z Německa. Holt, naše chutě jsou zcela jiné. A výsledek několikahodinového pivního maratonu? Myslím, že vyhrál vzorek číslo 23. Nebo to bylo 24? Ono to vlastně není ani tak důležité, každý správný návštěvník Dočesné stejně udělal vlastní kolečko a degustaci u stánků na náměstí a vybral si ten svůj nejlepší vzorek. Tak příští rok znovu na Dočesné!

Oficiální výsledky degustací

Tmavý ležák

1 Postřižinské pivo Tmavý ležák - Pivovar Nymburk spol. s r.o.

2 Svijanská kněžna - Pivovar Svijany, a.s.

3 Žatec Premium - Žatecký pivovar, spol. s r.o.

Speciální piva světlá

1 Comenius - Pivovar Janáček a.s.

2 Postřižinské pivo - Sváteční speciál - Pivovar Nymburk spol. s r.o.

3 Primátor Exkluziv 16° - Primátor a.s.

Nefiltrovaná piva

1 Královédvorské pivo Tambor (sv. ležák 11% nefiltrované) - Pivovar TAMBOR, Dvůr Králové nad Labem

2 Vojtěch - Pivovar Na Rychtě, Ústí nad Labem

3 10° - Podžbánský pivovar, Restaurace v Mutějovicích

Speciální piva polotmavá

1 Postřižinské pivo Něžný Barbar - Pivovar Nymburk spol. s r.o.

2 Sedm kulí polotmavý speciál - Pivovar Ferdinand a.s.

3 Primátor polotmavý 13° - PRIMÁTOR a.s.

Polotmavá piva

1 Klostermann DUDÁK - Měšťanský pivovar Strakonice

2 Bernard Jantarový ležák s jemnými kvasnicemi - Rodinný pivovar Bernard a.s.

3 Kern - Pivovar Černá Hora, a.s.

Výčepní piva tmavá

1 Krušovice černé - Heineken Česká republika, Pivovar Krušovice

2 Samson Budweiser Bier černé - Budějovický měšťanský pivovar a.s.

3 Hradební tmavé - Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

Speciální piva tmavá

1 Žatec Xantho - Žatecký pivovar spol. s r.o.

2 Eliška - Měšťanský pivovar v Poličce, a.s.

3 Porter - tmavý speciál - Pardubický pivovar a.s.

Piva se sníženým obsahem cukru

1 Dianello Budweiser Bier - Budějovický měšťanský pivovar a.s.

2 Primátor Diamant - PRIMÁTOR a.s.

3 Skaláczech Pivovar - Rohozec, a.s.

Pšeničná piva

1 Herold Bohemian Wheat Lager - Pivovar Herold Březnice a.s.

2 Primátor - Weizenbier - PRIMÁTOR a.s.

3 Krušovice Dožínkové - Heineken Česká republika, Pivovar Krušovice

Nealkoholická piva

1 Bohemia Regent Renegát - Bohemia Regent a.s.

2 Pito Budweiser Bier - Budějovický měšťanský pivovar a.s.

3 Bernard - Free Jantarové - Rodinný pivovar Bernard a.s.

Výčepní světlé

1 Bernard Světlé pivo - Rodinný pivovar Bernard a.s.

2 Schwarzenberg - Pivovar Platan s.r.o., Protivín

3 Žatec Světlé - Žatecký pivovar, spol. s r.o.

Ležák světlý 11°

1 Rebel Czech Beer - Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a.s.

2 Hostan Hradní - Heineken Česká republika, Pivovar Starobrno

3 Zlatopramen - Heineken Česká republika, Pivovar Krásné Březno

Ležák světlý 12°

1 Louny Ležák světlý - Heineken Česká republika, Pivovar Velké Březno

2 Janáček Extra - Pivovar Janáček a.s.

3 Bernard světlý ležák - Rodinný pivovar Bernard a.s.

Fotogalerii naleznete zde...

Zdroj: Žatecký deník | Autor: Hynek Dlouhý

http://zatecky.denik.cz/zpravy_region/degustace_piv_zatec_20110906.html



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI