Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Je dnes těžší pít pivo na ex?

[čtvrtek, 10. červenec 2008]

Jen se dívej, malej,“ zabručel na mě bodře mohutný pořízek, který náhodou seděl naproti mně v restauračním zařízení. „Tak pijou chlapi.“ Vzal svůj čerstvě donesený půllitr piva, který v jeho obrovské dlani vypadal jako nebohá miniatura, a pěna nepěna ho naráz do sebe celý převrátil. Prázdné sklo položil, hromovým hlasem požádal o další rundu a spokojeně pozoroval, jak na něj vyjeveně hledím.

„Tak pije správný chlap,“ procedil mezi zuby a zapálil si obrovský doutník.

Vzpomínám si, že mi bylo šest let, když mě moravský lesák, hora masa, svalů a vousů, v restauraci U včeliček zasvětil do mužské disciplíny, jak pít pivo na ex. Od té doby mám pořád před očima, jak to nebohé pivo zmizelo v několika vteřinách v jeho útrobách. I když jsem se v čase posunul o dekádu a pár let, stále je mým archetypálním polykačem pořízek, ke kterému jsme si tenkrát s rodiči přisedli. Jako dospělý muž jsem zjistil, že mu nesáhám ani po kotníky. A co víc, ani nikdo jiný z mých známých se mu zdaleka nevyrovná. Většina našeho „pití jako chlap“ končí ve fázi, kdy se do sebe půllitr snažíme obrátit, ale výsledek je ten, že se pivem zalykáme.

A tak mě napadlo šalamounské vysvětlení, proč se dnes už piva nedají na ex vypít. Je v nich totiž plno bublinek! Proč to páni v pivovarech takhle vymysleli, nechápu, a tak jsem se raději zeptal Libora Vávry, sládka z pivovaru Staropramen, který mi na to odpověděl: „Ponechme stranou otázku, zda se má, či nemá pít pivo na ex. Jako sládek jsem přesvědčen, že ne, že pivař si má pivo náležitě vychutnat,“ nelíbila se panu sládkovi už sama podstata mé otázky. (Možná že právě proto nám znemožnili piva vypít po chlapsku!)

„V pivu sice v době hliníkových sudů bylo opravdu méně bublinek - tedy oxidu uhličitého, takže zejména už trošku zvětralé pivo bylo snadněji pitelné na čas, ale ne na chuť,“ říká pan Vávra, ale hned dodá: „Ono vlastně při rychlosti vypití jednoho půllitru se ty bublinky ani nestačí projevit. To už by těch piv muselo být více.“

Co je tedy hlavním problémem pití piva na ex? Podle sládka Vávry je to hlavně psychologická bariéra, kterou piják řeší. Klade si totiž otázky typu: Je to vůbec půllitr piva? Zvládnu to? Neudělám si ostudu? Přitom se stačí jen uklidnit a hlavně se nezakuckat.

Zdroj: Lidovky.cz


Že v roce 1993 točili v hospodách desítku za sedm korun, nemusí nutně znamenat, že by se pilo levněji. Přepočteno přes kupní sílu šlo totiž o dnešních 27 korun a za takové peníze si už Češi dopřávají spíše dvanáctistupňové pivo lepších značek.

Komu tehdy nevyhovovalo točené pivo, mohl si dát z ledničky plzeňské lahvové za 16 korun. V dnešních poměrech by to bylo 63 korun. Tedy cena běžná spíše v podnicích, kam našinec příliš často nezabloudí.

A jedenáct korun za "panáka" tuzemáku, kterému se tehdy ještě mohlo říkat rum? To je dnešních 42 korun. Kdo nemá rád rum samotný a dokoupil si colu, připlatil si za dvoudecku desetikorunu. Tedy zhruba stejně jako stál samotný panák. A dávat dnešních 80 korun za tuzemák s colou? Za to je lepší pití.

Kdo má raději víno, koupil si před patnácti lety dva decilitry za statisticky vypočítaných 19 korun. Víno, které z krabic číšníci rozlévali častěji než dnes, tak opět přeneseno k aktuálním platům stálo přes 70 korun.

No a po těch všech pivech, rumech a vínech byl čas něco pojíst. Smažený sýr, chlouba to české hospodské kuchyně, vyšel na 25 korun, což tehdy představovalo téměř hodinovou mzdu. Podle ČSÚ se dnes za stejné jídlo platí průměrně 51 korun. Na to stačí průměrnému Čechovi pracovat 23 minut.

Zdroj: iHNed.cz


Pivní slavnosti lákají i na box

[středa, 9. červenec 2008]

Dvacet druhů piva a degustace pivních specialit čeká návštěvníky Pivních slavností, které se v sobotu konají v Zábřehu. Místní plavecký areál obsadí stánky s černým vícestupňovým pivem Master, kvasnicovým speciálem z Hanušovic nebo i holandským pivem Heineken.

„Pro řidiče budeme čepovat Birell,“ vzkazuje jednatel spolupořádající Zábřežské kulturní Zdeněk David. Při letošním ročníku Pivních slavností si na své přijdou malé i odrostlejší děti. Vyřádit se mohou na diskotéce, skluzavce, skákačkách či motorových čtyřkolkách. Dospělí zase při ochutnávce piva nejen tuzemských pivovarů mohou přihlížet exhibici boxerů. O hudební doprovod se postarají dechové hudby a skupiny Styl, Atom či Confession, návštěvníci slavností mohou zdarma využít i sportovní část areálu. K dispozici bude venkovní bazén, tobogan, petanque či minigolf. Zábřežské pivní slavností startují v deset hodin dopoledne.

Zdroj: MF Dnes.cz


Pivní degustace

[středa, 9. červenec 2008]

Každý rok se v Česku vypije asi 160 litrů piva na obyvatele. Vína vypijeme zhruba desetinu. Porovnáme-li si přitom možnosti dozvědět se o obou nápojích něco více (tady a tu vs. tam), dojdeme k poměru přesně opačnému.

Foto

Zkrátka na to, že jsme národ pivařů, máme u nás odborně zaměřených akcí o pivu jako šafránu. Je to šílená škoda. Například počet malých pivovarů se za posledních pár let navýšil doslova o desítky! Vaří se v nich ohromné množství „nových“ druhů piva, přitom průměrný konzument (předem se za toto spojení omlouvám) často ani nerozezná pivo svrchně a spodně kvašené.

Foto

To, že se to pomalu mění k lepšímu, mě trklo za poslední rok hned několikrát. Na 1. ročníku Českého pivního festivalu, na letošním Prague Food Festivalu nebo třeba na stránkách Pivního deníku. Nejnověji jsem dostal pozvánku na pivní degustaci v Mandarinu. Spolu s předním odborníkem na české pivo, který paradoxně není Čech – Evanem Railem, si tam vymysleli projekt Czech Beer Academy.

Foto

Za degustaci ve snobském prostředí hotelového sklepa s jídlem zaplatíte 1150,– Kč. Na oplátku se vám dostane tematicky orientovaného semináře s pivní degustací. Na lekci, kterou jsem spolu s několika dalšími českými novináři zažil, Evan Rail vybral sedm českých novinek. Jednalo se o natolik žhavé kousky, že jsme v jednom případě ochutnávali jako první v Česku! ;)

Foto

Detaily o jednotlivých vzorcích nebudu rozvádět. Jestli chcete, můžete si je všechny najít na blogu Evana Raila – Beer Culture. Popíšu vám ale průběh degustace, je to totiž děsná čurina.

Foto

Probíhá to totiž úplně stejně jako na kterékoliv jiné akci s vínem nebo s kávou. Počet fází takového večera většinou souhlasí s počtem vzorků:

1. vzorek – vyplašení účastnící zdráhavě upíjejí ze sklenice s vodou, každý klopí zrak a nesměle očmuchává první skleničku piva; muchlování se a mžourání do seznamu vzorků je prioritou číslo jedna!

2. vzorek – první odvážlivci navázali oční kontakt s lektorem, ti pilní si začali dělat poznámky, v chladném sklepě je o něco tepleji; rozjíždí se komunikace účastník-účastník

3. vzorek – všichni konečně pořádně přechutnávají první, druhý vzorek, většině novinářů dochází, že k pivu se stejně jako k vínu nejdříve čichá; lektor konečně zjistil, s kým má tu čest, objevuje se mu jiskra v oku a fixka v ruce; rozjíždí se komunikace lektor-účastník

4. vzorek – degustační pohoda dosahuje svého optima, pivo setřelo veškeré bariéry v komunikaci; z lektora srší neutuchající proud vtipně načechraných informací, které bez prodlevy mizí v hlavách všech zúčastněných, stejně tak jako všechny vzorky; vrcholná vlna večera se ale po chvíli pochopitelně láme…

5. vzorek – …všichni totiž docházejí k dosud pečlivě skryté pravdě, že PIVO JE SKVĚLÉ! Je dokonce natolik skvělé, že místy přehlušuje obsah samotného výkladu; v této fázi se obvykle zachraňuje situace jídlem, nikdo si už nepíše poznámky a novináři, kteří doteď nepořídili kloudné fotky, jsou totálně namydlení

6. vzorek – všeobjímající pravda bobtná, skvělé je nejen pivo, ale i lektor, obsluhující personál, sousedi a vlastně vůbec celý svět je skvělý; ti, co se už stihli vyčůrat, se bojí blížícího se konce

7. vzorek – tematicky zaměřená degustace se mění v hlučnou diskuzi v doprovodu popíjení; pokud jste si stačili oblíbit některý z předchozích šesti vzorků, teď je ten správný okamžik, nechat si dolít plnou degustačku! většina degustačních karet se povaluje na zemi, nikdo neví co pije a od vedle se chodí koukat zbylý, střízlivý a zděšený personál; v ruce držíte sklenku se svým favoritem, pokoušíte se vstát a snažíte se marně vzpomenout, na co že jste se to chtěli v úvodu zeptat…

Samozřejmě přeháním, ale jen malinko! ;) Jedno je jisté – při každé degustaci se dozvíte nejen mnoho o pivu, ale i o sobě! Ať už se jedná o degustaci vína, kávy nebo piva, vždycky si úžasně rozhrnete obzory i názory a seznámíte se s podobně postiženými. Lehká intoxikace kofeinem nebo alkoholem je přitom volitelná.

Moc rád bych podobných akcí viděl víc. Jestli máte zájem zažít něco podobného, zkuste si proklikat zdroje z článku – třeba se něco zase objeví. Nebo zkuste napsat do své oblíbené restaurace, nebo kontaktujte malý lokální pivovar. Nejsem si totiž jistý, jestli ti pivaznalí tuší, že existuje žíznivá poptávka! ;)

Šli byste někdy na pivní degustaci? Nebo jste už byli? Degustujete raději v teple domova? Jaký je váš poslední pivní objev?

Zdroj a foto: Cuketka.cz


Dostanou stylové vybavení, sklenice, výčep, ubrusy a další zařízení restaurace. Přesto po pár měsících narazí sud jiné značky, než od které si nechali svůj podnik bezplatně vybavit. A navíc si za tuto "zradu" ještě nechají od konkurence zaplatit.

Těmto hospodským zlatokopům však mohou brzy v Česku nastat špatné časy. Některé z pivovarů se totiž rozhodly investice do restaurací razantně omezit.

"V roce 2006 jsme na jejich podporu dali přes 26 milionů, letos plánujeme jen deset. Přednostně se přitom budeme zaměřovat na ty, kteří s námi spolupracují dlouhodobě," říká spolumajitel Rodinného pivovaru Bernard v Humpolci Stanislav Bernard.

Došla mu prý trpělivost s těmi, kteří se snažili vyždímat z pivovaru co nejvíce výhod. "Je to černá díra, tyto investice nevedly k nárůstu prodejů," dodal.

Do podpory restaurací přitom ročně jdou v Česku stovky milionů korun. "Investice na vybavení jednoho zákazníka jsou v řádu desítek tisíc korun ještě předtím, než vůbec začne naše pivo nabízet," říká obchodní ředitel české pobočky Heinekenu Jiří Daněk.

Třetí nejsilnější pivovarnická skupina v Česku, která vaří třeba Krušovice, Starobrno či Zlatopramen, přitom zásobuje okolo deseti tisíc restaurací a barů.

Od tácků ke statisícům

Základní vybavení podniku však nabízejí prakticky všichni hráči na trhu. "Investice do výčepního zařízení a sklenic se pohybuje kolem 60 tisíc korun," počítá majitel malého pivovaru v Koutě na Šumavě Jan Skala. Na rozdíl od silnějších konkurentů však už nemůže hospodské motivovat penězi na ruku, které dostanou jako odměnu za množství vytočeného piva.

"Taková spolupráce není nijak neobvyklá," přiznává Jiří Čulík, manažer tuzemského prodeje Drinks Union.

"Bonusy mohou být v řádech desítek až stovek tisíc korun, zpravidla závisí na množství a ceně zboží v určitém období," přibližuje Čulík. Ten se vyjádřil vůbec nejkonkrétněji z velkých hráčů na trhu, které MF DNES oslovila.

Zástupce Pivovarů Staropramen uvedl, že chtějí být pro obchodní partnery "skutečnými partnery v podnikání," Plzeňský Prazdroj zase vymezil rozsah podpory na škále od reklamních předmětů po spoluúčast při vybavení restaurací.

Za kupování hospod padaly i pokuty

Podle zdroje dobře informovaného se situací na českém trhu však dochází v posledních letech k jistému útlumu v přetahování o výčepy.

"Slábne to. Trh je rozebraný, za rozumnou cenu se toho už moc získat nedá," uvedl zdroj. S tím souhlasí i Jan Kočka, provozovatel internetových stránek Světpiva.cz a spolumajitel minipivovaru Kocour Varnsdorf. "Za velké sumy by se docílilo jen velmi malého zvýšení podílu na trhu."

Souboji o hospody se několikrát zabýval i antimonopolní úřad. Za to, že docházelo k uzavírání smluv, které zavazovaly restaurace k výhradnímu odběru piva od jediného dodavatele, dostal nejvyšší pokutu 2,3 milionu korun před pěti lety Plzeňský Prazdroj.

Později však nové vedení úřadu dovolilo uzavírání smluv, které restaurace zavazují k minimálním odběrům. Ty se zpravidla u středně velkých podniků pohybují ve stovkách hektolitrů ročně.

Bonusy na čepu

Co vše mohou restaurace od pivovarů získat

Základní odměnou je vybavení restaurací sklenicemi, tácky, ubrusy či reklamními poutači. Dražším špásem už bývá dodání výčepu či lednice či podpora při nejrůznějších stavebních úpravách podniku.

Pokud se restaurace zaváže k dlouhodobější spolupráci, může se její majitel v závislosti na množství odebraného piva těšit i na bonusy blížící se milionu korun. Jinou možností ekonomické motivace jsou levnější dodávky piva při větších odběrech.

Nepříliš férovou možností je pak finanční odměna za stažení byť i malé lokální značky z výčepu. Pokud chce lukrativní hospodu získat konkurence, neváhá mnohdy zaplatit také sankci za vypovězení stávající smlouvy.

Zdroj: iDnes.cz | Autor: Tomáš Lysoněk


To zklamání jistě dobře zná každý pivař. Přijede do neznámého města a chce ochutnat místní specialitu, ale namísto toho na něj nad hospodami čekají pouze vývěsní štíty velkých pivovarů.

Pětice nejsilnějších výrobců v posledních letech ještě zvýšila svůj podíl na českém trhu, který v loňském roce přesahoval 82 procent. Zbylá část zůstává na další třicítku pivovarů, které to v boji s obry mají hodně těžké.

„Kdekoliv je nějaká lepší a větší hospoda, tak se ji velcí hráči okamžitě snaží získat. A nezřídka se jim to daří právě na úkor menších výrobců,“ říká ředitel náchodského pivovaru Primátor Josef Hlavatý. Při boji o restauraci nabízejí pivovary hospodským kompletní vybavení podniku, nezřídka jim také slíbí tučnou prémii, pokud se zaváže k odběru určitého množství piva.

„Setkal jsem se i s případem, kdy bylo hospodskému nabídnuto, že pokud přestane točit naše pivo, dostane na ruku půl milionu korun,“ upozorňuje majitel pivovaru v Koutě na Šumavě Jan Skala.

Jeho pivovar přitom vaří pouhých šest tisíc hektolitrů piva ročně. Pro srovnání – takové množství vyrobí pivovary patřící do skupiny Plzeňského Prazdroje za pouhých šest hodin. Prazdroj, Gambrinus či Kozel, které do skupiny spadají, trhu jasně dominují, jejich podíl na trhu je dohromady téměř padesát procent.

Malé pivovary se snaží odlišit především tradičním způsobem výroby či zaměřením na místní štamgasty. „V některých regionech naštěstí patriotismus ještě funguje,“ říká Hlavatý. Na sepětí s regionem má reklamní kampaň postavenou třeba uherskobrodský pivovar Janáček, který na city pivařů útočí sloganem Náš kraj, naše pivo. A jeho pivo se jmenuje Patriot.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Martin Lysoněk


České pivo čeká zdražení

[sobota, 5. červenec 2008]

České pivovary budou zdražovat. Nutí je k tomu růst cen základních surovin. Cena ječmene z loňské sklizně se vyšplhala na dvojnásobek hodnoty z roku 2006. Letos se podle výkonného ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého dá čekat další nárůst. Některé menší pivovary už ke zdražování přistoupily, ty ostatní čekají na výsledky letošní sklizně.

"Ječmen, respektive slad, tvoří již prakticky čtvrtinu nákladů na výrobu piva. Když se vám čtvrtina nákladů zdvojnásobí, těžko se to dá utlumit. Dřív nebo později se tedy bude muset zdražovat," vysvětluje Veselý. Problémem pro české producenty jsou také rostoucí ceny energie a pohonných hmot.

Od zdražování zatím producenty odrazuje tvrdý konkurenční boj na českém trhu. Na udržení cen na stávající úrovni tlačí také obchodní řetězce. "Pivo je jedno z hlavních lákadel, aby lidé do řetězce přišli," zdůrazňuje Veselý. Některé pivovary už přesto ke zdražení přistoupily. Například humpolecký Bernard se rozhodl zvýšit ceny o padesát haléřů za litr.

Zdražení avizovalo i sdružení německých pivovarů. Ceny piva na německém trhu by se měly zvýšit v přepočtu o více než korunu za láhev. Cena je přitom jednou z hlavních příčin, proč v Německu klesá spotřeba zlatavého moku. Šéf německé pivovarnické skupiny Radeberger Gruppe Ulrich Kallmeyer varoval, že letos se u našich západních sousedů vypije nejméně piva v poválečné historii.

Rostoucí ceny piva jsou nebezpečím zejména pro menší pivovary. Ty v sílící konkurenci světových pivovarnických gigantů ztrácí svoje pozice zejména na zahraničních trzích. "Malé pivovary mají méně importních partnerů v jednotlivých zemích. Když jeden vypadne tak to znamená podstatný pokles jejich exportu," dodává Veselý s tím, že nárůst českého exportu táhnou pivovary velké.

Zdroj: ČT24.cz | Autor: Jakub Musil


Jsou čtyři. Dříve pomáhali vařit pivo pro Staropramen, teď se ale rozhodli dělat vše po svém. A se svým pivem Bohemia Classic mají úspěch.

Milan Bílek a jeho další tři kolegové z firmy AGC ani nemají vlastní pivovar, ale pronajímají si prostory od konkurence. „Ano, s firmou AGC spolupracujeme od letošní zimy,“ říká Jaroslav Toman z pivovaru Konrad Liberec – Vratislavice nad Nisou.

Své pivo prodávají v sedmi pražských restauracích a jejich počet stále roste. „Měli jsme zájem už o několik tuzemských pivovarů. Bohužel zatím tato jednání nebyla úspěšná. V současnosti to vypadá, že si pronajmeme část jednoho švýcarského pivovaru v Lausanne,“ vysvětluje situaci Milan Bílek.

V hospodách je o nové pivo velký zájem. „Určitě je chuťově lepší a kvalitnější než piva velkých koncernů. Navíc je levnější, na což hospodští vždycky slyší,“ potvrzuje Aleš Dočkal, spolumajitel Pivovarského domu a Pivovarského klubu v Praze.

Společnost však pivo rozváží v sudech od Staropramenu a snaží se ho nabízet i v restauracích patřících pod smíchovské pivovary. „Jsou to starší sudy, které jsme si legálně koupili. Je totiž rozdíl, když zaplatíte za starší sud šest set korun nebo za nový dva a půl tisíce korun,“ uvedl Bílek.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Jiří Böhm


Budovu bývalého Knížecího pivovaru, znovu nabídla k prodeji radnice v Prachaticích. Jak ve středu agentuře Mediafax sdělil starosta Jan Bauer (ODS), cena je jeden a půl milionu korun za objekt i s pozemky.

Už před časem chtěl objekt koupit podnikatel Josef Lukeš, který dokonce uvažuje o obnově tradice pivovarnictví ve městě. Jeho záměr i záměr zastupitelstva však před časem zhatila žaloba Alžběty Petzoldové, která se jako potomek rodu Schwarzenberků, domáhá vydání části areálu pivovaru. “Byly bychom rádi, aby objekt, který není zrovna v nejlepším stavu, koupil právě pan Lukeš, který má jasné cíle a dobré plány, jak s pivovarem naloží,” řekl starosta Bauer.

Radnice objekt koupila před šesti lety a později ho po částech rozprodala podnikatelům. Když pak chtěla prodat i hlavní budovu, objevila se právě Petzoldová se žalobou. Soudní spor ale radnice vyhrála, když soud zamítl nároky sestřenice a nevlastní sestry ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, což pak nejvyšší soud ještě potvrdil. Proto jej nyní město chce prodat a to původnímu zájemci. „Na to, abychom Knížecí pivovar sami zrekonstruovali, na to nemáme a proto ta nabídka,“ dodal starosta.

Podle podnikatelského záměru, který Josef Lukeš zastupitelstvu, které s prodejem už předběžně vyslovilo souhlas předložil radnici, by tu chtěl vybudovat prostory pro společenské a kulturní vyžití a i obnovení vaření piva, ovšem spíš jako turistickou atrakci.

Zdroj: Jižní Čechy24.cz


Novinka: Pivní lázeň

[čtvrtek, 3. červenec 2008]

Vykoupat se v pivu a ještě si dát jeden orosený Gambrinus od cesty? Teď to půjde i v Karlových Varech. Alžbětiny lázně nyní nabídku nové procedury dolaďují a od srpna ji spustí naplno.

Pivní lázeň slibuje opravdu netradiční a kvalitní odpočinek, který zlepší náladu. Konkrétní a přesné složení relaxační koupele je následující: léčivá vřídelní voda, do které se přidá pivní přísada.

Omlazující účinky

„Pivní koupele byly pro své omlazující a regenerační účinky známé již ve starověku,“ uvedla vedoucí úseku obchodu a marketingu Markéta Macková. „Díky obsahu vitamínu B, chmelu a obilnému extraktu napomůže relaxační pivní lázeň zklidnit a zregenerovat pokožku. Je navíc obohacena o výživnou olejovou složku, která pokožku příjemně zvláční a zanechá sametově hebkou a svěží. Má delikátní hořkosladkou vůni. Koupele nejsou zdaleka jen pro muže,“ pokračovala Macková. Už nyní si lidé mohou koupel koupit, ale přijít ponořit se do rozměrné vany mohou až od srpna.

„Cena této přísadové koupele je 430 korun a 240 pak zaplatí lidé pojištění u zdravotních pojišťoven. Koupel má charakteristickou narezlou pivní barvu a pěnu. Při proceduře se lidé navíc mohou osvěžit Gambrinusem. To je dárek. Použitá voda s přísadou se vypouští,“ upřesnila Macková.

Při odchodu z Alžbětiných lázní, neboli Lázní V, si lidé mohou přísadu koupit v místním obchůdku. „Ta je malinko jiná, než kterou používáme v lázních my,“ dodala Macková.

Nedaleko jsou další pivní koupele

V Chodové Plané, v hotelu U Sládka v areálu Rodinného pivovaru Chodovar, slouží první pivní lázně v zemi již delší dobu. Pravá pivní koupel, zábaly ze sladového květu a jako ozdravný nápoj speciální pivo -to vše se tu odehrává pod dohledem odborníků. Léčí se zde kožní, cévní a ischemické choroby. Podobné zařízení, které spojuje léčebné účinky místní minerální vody Ilsano, piva Chodovar, chmele a pivních kvasinek, je jediné v Evropě.

A z čeho přesně je koupel v Chodové Plané složená? „Stošedesátilitrová vana se naplní z poloviny minerální vodou a druhou polovinu tvoří běžná teplá voda. Dále se do ní napustí osm až deset litrů nepasterizované černé desítky Chodovar, která teče z pípy na okraji vany. Do 34 stupňů teplé lázně se musí člověk ponořit na 25 minut a poté projde půlhodinovým zábalem a relaxací, k čemuž dostane vychlazené pivo, aby doplnil tekutiny. Jedna koupel stojí 550 korun,“ řekli zaměstnanci pivovaru.

***

* Pivní koupele v Alžbětiných lázních

Účinky: omlazující a regenerační(známé již ve starověku) kůže: díky obsahu vitamínu B, chmelu a obilnému extraktu napomůže relaxační lázeň zklidnit a

zregenerovat pokožku (je navíc obohacena o výživnou olejovou složku, která kůži příjemně zvláční a

zanechá sametově hebkou a svěží) vůně: hořkosladká

cena: 430,- / 240,- Kč * (*pro pojištěnce ZP)

Více informací: www.spa5.cz

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Radek Duchoň


Jak také manažerky přebíjejí stres

[středa, 2. červenec 2008]

Když jsem pracovně pobýval v Londýně, Paříži, Amsterdamu, Los Angels, Zurichu, vždy jsem se zájmem pozoroval manažerky, jestli si objednají pivo či nikoli a kolik jej vypijí. Nejvíce se této radosti oddávají v Londýně v pátek. Říkaly, že tím přebíjejí stres.

Ani mě nepřekvapilo, že britští sládkové dostali zajímavý úkol. Mají uvařit pivo určené speciálně pro ženy. Vyzvala je k tomu historicky první předsedkyně britské organizace, která vznikla za účelem propagace lahodného chmelového moku. "Mýtus, že je pivo výhradně mužskou záležitostí, vládne mezi lidmi až příliš dlouho. Je potřeba s tím něco udělat," míní P. Watersová.

"Požádali jsme o spolupráci několik pivovarů a nyní čekáme, který si nenechá ujít šanci na úspěch a výrobu nového piva pro ženy zahájí. Půjde tak o vůbec první fem-ale (female = ženský, ale = pivo) na světě," prozradila Watersová. Členové skupiny, která kampaň organizuje, doufají, že se jim podaří zatraktivnit mezi lidmi především skutečně dobrá piva, která se za pojmenování pivo nemusejí stydět.

Madonna nedá na pivo dopustit

"Chytili jsme se výroku zpěvačky Madonny, která prozradila, že nedá dopustit na klasické britské hořké pivo, na takzvaný bitter," uvedla Watersová, která v rámci kampaně požádala zpěvačku o spolupráci. Zatím neúspěšně. "Nabídli jsme Madonně čestné místo v porotě v rámci Britského pivního šampionátu, ovšem bez jakéhokoliv úspěchu či odpovědi. Přitom jde o největší pivní festival na světě, na němž se objevuje více než sedm set značek piv a jablečných moštů od výrobců z celého světa," říká odbornice na pivo. Watersová také věří, že o úspěchu ženského piva na trhu rozhodne jen férová konkurence s ostatními značkami piv.

Pivo je pro ženy zdravé

Není nutné zdůrazňovat, že pivo má blahodárné účinky na lidské zdraví. Samozřejmě pokud je konzumováno v rozumné míře. Vědci z Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze nyní zjistili, že pití piva může mít pozitivní vliv na ženský organismus v klimakteriu.

Pivo totiž obsahuje fytoestrogeny, tedy látky podobné ženskému hormonu estrogenu, jehož produkce během klimakteria klesá a řada žen musí, pro zmírnění postmenopauzálních symptomů, doplňovat hormony formou chemických produktů. Potřebné estrogeny by však mohly ženy získávat pitím speciálního piva, na jehož výrobě nyní vědci pracují.

Více k tomu říká Karel Kosař, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze: "Fytoestrogen, který se nalézá v pivu, má identické složení jako ženský estrogen. Naším úkolem je vyrobit nízkoalkoholické pivo s vyšším obsahem fytoestrogenů. Jejich vyšší obsah povede ke zlepšení zdraví žen v období menopauzy. Očekáváme, že to povede i ke zpomalení řídnutí kostí, což je negativní fenomén menopauzy."

Mýtus o vysoce energetickém pivu

Přestože 15 % žen podle průzkumu agentury Stem/Mark pravidelně pije lahvové 10° pivo (točené jen 5 % žen), mnohé z nich si neuvědomují významný zdravotní rozdíl mezi nadměrnou a mírnou spotřebou piva. Pochopení zdravotních předností tradičního českého nápoje by mělo vést na jedné straně k omezení konzumace tam, kde má nadměrné pití piva blízko k alkoholismu, na druhé straně k definitivnímu zařazení mírné spotřeby tohoto nápoje do pitného režimu žen v zájmu jejich zdraví.

Tak, jako je spotřeba piva nevyvážená, tak je nevyvážený i celý pitný režim. Pijeme málo a v nevhodné skladbě. Jen málokterá žena vypije denně 2 - 2,5 litru vody ve vhodných nápojích (pozor - pivo obsahuje 92 % vody), za to hodně vypijí silně močopudných nápojů s kofeinem, které je vlastně odvodňují, tedy vysušují (káva, skupina colových nápojů), a vysokoenergetických limonád slazených cukrem. Pivo není zdaleka tak energetické, jak se ženy domnívají.

V půllitru desítky je v průměru okolo 200 kcal energie, zatímco v půllitru ovocné šťávy nebo mléka okolo 250 kcal a v půllitru vína dokonce 300 kcal energie. Podíl energie z cukrů na celkovém obsahu energie v pivu je 60 %. Pivo přitom obsahuje jak cukry jednoduché, které se spalují rychle, tak „pomalé” cukry - tzv. dextriny, z nichž se uvolňuje energie ještě dlouho po požití. Tím zajišťuje dodávku energie do těla nejen těsně po napití, ale i později. Cukry se v těle nehromadí, rovnoměrně se spalují a nepřeměňují se na obávaný tuk.

Pivo jako iontový nápoj

Malé množství alkoholu v pivu není z energetického hlediska vůbec na závadu. Právě naopak! Při odbourávání alkoholu účinkem enzymu dehydrogenázy vznikají volné radikály, které vstupují do rozkladných procesů tuků a tím urychlují jejich energetické využití, namísto aby se tuky ukládaly. Proto začínají dietologové doporučovat fyzicky aktivním ženám třetinku piva jako vhodný iontový nápoj, který prodlužuje periodu spalování tuků, nastartovanou kondičním cvičením.

Jak alkohol, tak látky z chmelového extraktu zpomalují uvolňování vápníku z kostí, které je typické zejména pro starší ženy po menopauze a může být příčinou obávané osteoporózy. Tou trpí podle posledních údajů v ČR okolo 1 milionu osob, převážně žen. Podle prognózy tohoto onemocnění jí bude do roku 2020 trpět dokonce 1,6 milionu žen! Správný pitný režim, obohacený v rozumné míře i pivem, znamená také dostatečné zavodnění ledvin, v nichž se tak usazuje méně vápenatých solí, které jsou příčinou tvorby kamenů.

Rozumná míra

U žen, jejichž organismus odbourává alkohol pomaleji než u mužů (mají méně enzymu dehydrogenázy), se považuje za rozumnou míru spotřeby 10 - 20 gramů alkoholu denně, což je přibližně obsah alkoholu v 0,3 až 0,5 litru desetistupňového piva. To je i množství významně snižující riziko srdečně - cévních onemocnění, která se dnes nevyhýbají ani ženám.

Pro ženy obzvláště vítaný je obsah kyseliny listové - vitamínu ze skupiny B - v pivu. Ta je nesmírně důležitá zejména pro ženy v reprodukčním věku, které mohou otěhotnět. Nedostatek této kyseliny totiž prokazatelně způsobuje vyšší riziko (až o 50 %!) takových vývojových poruch u novorozenců, jako jsou rozštěpy páteře a patra. Proto těmto ženám doporučovali gynekologové přijímat listovou kyselinu v doplňcích výživy. K nim nyní přibylo pivo jako zcela přírodní alternativní zdroj s překvapivě vysokým obsahem kyseliny listové.

Z pivovarských kvasnic přechází do piva také vzácný chróm, kterého je v běžné stravě stále větší nedostatek, i když jeho denní potřeba nepřevyšuje desítky mikrogramů (milióntin gramu). Tento stopový prvek podporuje aktivitu hormonu insulinu, regulujícího hladinu cukru v krvi. Je-li chrómu nedostatek, hladina cukru může být rozkolísaná, což vede k pocitům neodolatelných chutí, zejména na sladké. Důsledkem potom bývá nadváha, s níž nezatočí žádná dieta tak spolehlivě jako obohacování stravy chrómem. Proč tedy k populárním chrómovým a vlákninovým tabletám ještě nepřidat třetinku piva denně?

Když víte, kdy přestat

Nelze vyčerpat všechny zdravotní výhody, které mají původ ve složení piva, obsahujícím více než 2000 složek. Díky širokému spektru polyfenolů a dalších rostlinných antioxidantů, obsažených v pivu není výzkum tohoto moku ještě zdaleka ukončen. To potvrzuje i poslední objev ze státu Oregonu (USA), který v pivním moku nalezl nový silný antioxidant se složitým názvem xanthohumol. Jeho antioxidační síla má být jedna z nejvyšších.

Pivo je nepochybně zdravé pro ženy, které vědí, kdy s pitím přestat. A pokud to vědí, jsou též náramné společnice.

Zdroj: Podnikatel.cz | Autor: Jan Vinter


Kdo nepije pivo, není Čech. I tak by bylo možné definovat náš vztah k tomuto nápoji. Zaslouženě jsme na prvním místě ve spotřebě piva na hlavu. A v horkém létě chutná zlatavý nápoj venku u vody či na zahradě ještě víc. Ovšem vychlazený! Možností je hned několik.

Nejjednodušší řešení se nabízí těm, kteří se spokojí s lahvovým pivem. Nabídka různých termoelektrických autochladniček je více než dostatečná. V nejmenším provedení je lze používat i na přepravu léků nebo umístit jako minibar mezi sedadla automobilu. Hmotnost necelé čtyři kilogramy rodinný výlet také nezatíží.

Pro větší akce by samozřejmě nestačila, zvolit lze objem podle potřeby, třeba 26 nebo 35 litrů, účinek chlazení se přitom pohybuje až 20 °C pod okolní teplotu.

Foto

Točené je nejlepší

Milovníkům napěněných sklenic dnes výrobci nabízejí řadu možností, například samochladicí sudy, průtokové chladiče, výčepní minipuby, pivní chladiče s vestavěným vzduchovým kompresorem či efektní dřevěné soudky s pivním chladičem.

Samochladicí sud zvládne vychladit 20 litrů piva na optimální teplotu během 60 minut a udržet ji 12 hodin – pokud tedy vydrží obsah. Používá se zde patentovaná technologie CoolKeg, která vychází ze schopností přírodního kamene zeolit. Ten totiž absorbuje vodu. Stačí odblokovat páčku na víku sudu, ten spojí komory s vodou a drceným kamenem, který začne absorbovat vodní páru a vzniklé teplo odvede ven. Voda uvnitř stěn sudu zmrzne. K napojení žíznivců postačí už jen výčepní sada a ochotné ruce – a také záloha 1500 korun.

Foto

Další možnost představuje průtokový chladič. Vnější obal je z nerezu, teplota piva se nastavuje termostatem v přední části pod pípou. K chladiči je nutné dokoupit narážeč (pozor, musí odpovídat bečce, jejich hrdla nejsou shodná) a přívodní hadice. Tlakování můžete provádět pomocí ruční pumpy či dokoupit láhev s CO2. Ten vám zaručí, že pivo nezvětrá, což by se mohlo stát u ruční pumpy, kdy při dofoukávání přichází dovnitř vzduch.

Kontaktní chladič s akumulačním blokem umožňují pivo vychladit na požadovanou teplotu. Sudy z dubového dřeva navíc stylově vypadají. Za hodinu se vychladí 30 až 40 piv.

Foto

Pro domácí použití se osvědčily i domácí minipuby, do nichž se používají pětilitrové soudky. Lze u nich nastavit tlak, na provoz se používají bombičky na CO2. Příkon je pouze 70 W, k provozu potřebujete napětí 230 V (nebo 12 V v autě).

Výhoda tohoto zařízení či pivních chladičů? Jsou vhodné do přírody, ale neztratí se ani v domácnosti. Záleží samozřejmě na stylu interiéru, i podle něj lze volit typ chlazení.

Zdroj: iDnes.cz


Chystá se opět Miss zlatého moku 2008

[středa, 2. červenec 2008]

Že pivo a krásné dívky patří dohromady a je to snem mnoha mužů se přesvědčují každoročně ve městě chmele a piva v Žatci, kde byl zahájen další ročník jedinečné soutěže Miss zlatého moku ČR 2008 pořádaný pod záštitou hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce. Letos dokonce s mezinárodní účastí Slovenska , Belgie a Slovinska.

Odborná porota vybrala letos z 73 krásek osm finalistek a dvě náhradnice. Na základě odborné degustace piv zúčastněných pivovarů si jejich zástupci vybírali tu ,,svoji,, dívku, která bude soutěžit ve finále. Jako první tak měli možnost vybírat zástupci ústeckého pivovaru Zlatopramen. Z nastoupených finalistek na prknech divadla manažer Zlatopramenu Boris Rajdl bez váhání označil dívku s číslem 4. Marcelu Vovsovou z Mělníka (23 let, studentka). Marcela Vovsová právě ukončila vyšší odbornou školu zdravotní a netajila se tím, že jak ona, tak její přítel Martin i celá jejich rodina mají rádi právě pivo Zlatopramen ! Těší se na prohlídku pivovaru v Ústí, kam ji zástupci pivovaru pozvali na exkurzi, aby se seznámila s provozem. Stejné to bude i u ostatních dívek, které si ,, rozebrali ,, zástupci dalších pivovarů. * VOVSOVÁ MARCELA (23let, Mělník) zastupuje pivovar ZLATOPRAMEN. * VOSTRÁ KAMILA (19 let, Postoloprty) zastupuje pivovar BŘEZŇÁK. * BYLÍKOVÁ IVETA (22 let, Chomutov) zastupuje pivovar LOUNY. * KUBÁČKOVÁ KATEŘINA (22 let,Těrlicko) zastupuje pivovar CHYŠE. * JIRÁSKOVÁ ANITA (20 let, Náchod) zastupuje HOLS a.s. s pivem Buriánova kvasnicová 11. * HOCKOVÁ PETRA (25 let, Ústínad Labem) zastupuje ŽATECKÝ PIVOVAR. * ŠIBRAVOVÁ KATEŘINA (19 let, Poděbrady) zastupuje pivovar KUTNÁ HORA. * HOFMANNOVÁ MARTA (25 let, Žatec) zastupuje Rodinný pivovar BERNARD. K těmto osmi českým finalistkám přibudou v samotné soutěži ještě tři dívky, které nominují pivovary a chmelařské oblasti ze Slovenska , Belgie a Slovinska . ,,V létě bude pro finalistky Miss zlatého moku připraveno překvapení, loni se např. koupaly v pivu v Pivních lázních v Chodovaru. Letos to asi bude koupel a radovánky ve vodním ráji a ve vodě s chmelovým extraktem , možná i koupel v čokoládě, chceme dívky překvapit" - prozradil ředitel soutěže Petr Šimáček. České finalistky, doplněné třemi dívkami ze zahraničí, se budou prezentovat při slavnostním Galavečeru Miss zlatého moku, který bude v Žatci v rámci oslav chmele a piva - 51. Dočesné letos 5. a 6. září. Mezi soutěžními disciplínami nebude chybět ruční česání chmele na čas, správné čepování piva, volná disciplína i promenáda v plavkách. Galavečer Miss zlatého moku ČR se uskuteční v žateckém Městském divadle 5. září 2008 od 19 hodin. Vítězné dívky se představí 6.9. také na hlavním pódiu žatecké Dočesné. Spolupořadateli akce jsou: Město Žatec, Ústecký kraj, Sdružení rodáků a přátel města Žatce, Městské divadlo Žatec, Klub Vlasty Buriana, Svaz pěstitelů chmele ČR, Chmelařský institut Žatec, Český svaz pivovarů a sladoven, zúčastněné pivovary. Realizační agenturou je Gejzír ( www.misszlatehomoku.com )

Zdroj: In report.cz


Pivní tipy na letní dovolenou

[úterý, 1. červenec 2008]

V konzumaci piva se Čechům téměř nikdo nevyrovná. Loňská průměrná roční spotřeba na hlavu činila 158,8 litrů, a to se do statistiky započítává veškerá populace, včetně dětí a mládeže, nebo abstinentů. Drobným kazem na národním pivním rekordu je skutečnost, že 15 až 20 procent z výše uvedené spotřeby u nás zkonzumují cizinci, kteří touží ochutnat pravé české pivo.

Kdybychom chtěli najít příčinu tak vysoké spotřeby piva, nemusíme chodit daleko. Stačí zajít do nejbližší restaurace a podívat se na ceny uvedené v nápojovém lístku. Pivo totiž vychází levněji než nealkoholické nápoje o stejném objemu. To je lákavé zejména pro ty, kteří mají hluboko do kapsy; neberou pak na vědomí fakt, že je konzumace alkoholu poškozuje. K těmto faktorům je třeba připočítat i benevolentní české zákony, jež konzumaci alkoholu mladistvých trestají poměrně mírně, a tolerantní obsluhu, která nalije každému, kdo si o pivo řekne.

Mezi největší pivní výrobce a distributory patří Plzeňský Prazdroj, který s ročním prodejem 10,9 milionů hektolitrů piva ovládá tuzemský trh. Ale největší nemusí být vždy nutně nejlepší. I malé pivovary mohou vařit dobré pivo, které může být pro mnohé dokonce chutnější než piva od velkých pivovarů.

Malé pivovary

V tuzemsku kromě několika velkých pivních skupin působí celá řada malých pivovarů, které se svým ročním výstavem od několika desítek až po 200 tisíc hektolitrů příznivě ovlivňují pivní prostředí u nás. Kromě malých pivovarů v podobě Měšťanského pivovaru v Poličce nebo Pivovaru Černá Hora vaří národní mok i řada menších výrobců, kteří veškerou produkci prodají v pivovarnické hospodě. Mezi ně patří například Pivovar Hukvaldy.

Podle svých zástupců mají malé pivovary svou budoucnost ještě před sebou. Mezi jejich hlavní taháky patří zejména nabídka odlišného piva než těch, která jsou známa z televizních reklam. Rovněž podpora cestovního ruchu v regionech není v pivní turistice zanedbatelná. Dalším kritériem, proč pít pivo z malých pivovarů, je důraz na výběr českých surovin. "Naše pivo není nijak upravováno. Obsahuje veškeré významné prvky, včetně vitamínu B, které jsou ve velkých průmyslových provozech odstraněny filtrací a pasterizací," říká Lubomír Piskoř z Pivovaru Hukvaldy, a dodává: "Pivo má jemný zákal a specifickou chuť."

Rozmístění malých pivovarů na území naší republiky je pro pivního turistu velice výhodné, nacházejí se v každém českém kraji. Výjimkou není ani pivo, které přímo v hostincích vyrábějí jejich nadšení majitelé. Spíše naopak. Kromě zmíněného Pivovaru Hukvaldy se mohou vlastním pivem pochlubit i v Klatovech. V místním pivním studiu Modrý Abbé se vaří černé nefiltrované nealkoholické pivo zvané Pivola. Podobných míst lze v tuzemsku najít desítky.

Muzea, lázně, turistické taháky

Kromě vaření piva nabízejí pivovary i zábavu v podobě muzeí, pivních lázní a jiných taháků, například prohlídek pivovaru. Pravděpodobně nejznámější pivní muzeum se nachází v Plzni. Jeho provozovatelem je Plzeňský Prazdroj a návštěvníci by si rozhodně neměli nechat ujít tamní expozici pivní historie, která je seznámí s historií piva na Plzeňsku.

Pro milovníky piva, ale i pro ty, kteří jej nemusejí, může být zážitkem strávit příjemnou koupel v pivní lázni. Takovou atrakci nabízí pivovar Chodovar v Chodové Plané. Pivní lázeň se skládá většinou z několika částí v podobě koupele, léčivých zábalů, masáží, které nezřídka skončí i ochutnávkou pivní produkce, tzv. „pitnou kúrou“. Mezi návštěvníky jsou žádané i prohlídky pivovarů. Ty nabízí většina tuzemských pivovarů. Návštěvníci mají možnost prohlédnout si celý areál pivovaru a v rychlosti mohou nahlédnout i pod pokličku výrobního postupu některého známého českého piva. Nejedna prohlídka končí pivní ochutnávkou.

Pivní slavnosti jsou dobrou volbou pro všechny, kteří chtějí ochutnat pivo ze vzdálených pivovarů, které se v daném městě netočí. Pro pivovary jsou zase vhodnou příležitostí, jak se představit potenciálním zákazníkům. Mezi hlavní klady pivních slavností patří zejména skutečnost, že se jich neúčastní velké pivovary. Milovníci piva na nich dostávají prostor pro chuťové experimenty v podobě ochutnávek piv ze vzdálených končin republiky.

Zdroj: Měšec.cz | Autor: Josef Janda


Do súťaže o najlepšie pivo na veľtrhu BRAU Beviale 2008 v Norimbergu sa môžu zapojiť aj slovenské pivovary.

Udeľovanie ceny European Beer Star Award za najlepšie pivo sa počas veľtrhu, ktorý sa uskutoční v dňoch 12. až 14. novembra 2008, bude konať už piatykrát. "Cieľom súťaže je ocenenie originálnych, kvalitných pív charakteristickej chuti. Do súťaže sa môžu prihlásiť pivovarníci z celého sveta," informovali počas tlačovej konferencie k veľtrhu jeho organizátori. Pripomenuli tiež slovenským predstaviteľom pivovarov, že prihlásiť sa je možné do 29. augusta. "Tí, ktorí sa prihlásia pred 30. júnom, však dostanú prednostnú zľavu," upozornila vedúca komunikácie Norimberských veľtrhov Petra Trommerová.

V minulom roku bolo do súťaže prihlásených a následne degustovaných 575 pív z 28 krajín sveta. Pivá budú aj v tomto roku degustovať medzinárodní experti. Veľtrh sa venuje nielen nápojom ako konečnému produktu, ale aj možnostiam investovania v oblasti nápojového priemyslu, jednotlivým surovinám, novým technológiám, logistike a tiež marketingu.

Zdroj: Čas.sk


Centrum tradičních řemesel, statek Bernard v Královském Poříčí, láká zítra od 13 hodin až do půlnoci na Pivní slavnosti. Na programu jsou prezentace malých pivovarů Bernard, Sokolovský Permon, Sv. Florián z Lokte, Rakovnický pivovar Bakalář, Železnorudský pivovar a Velichovský Forman a výstava o historii piva. „Pro návštěvníky jsou připravena hudební vystoupení skupin Beat club 68 a Swing party band, dále René Rudolf Pepa, Mažoretky Šabina, Taneční skupina Country baby. Nebude chybět staročeský jarmark, soutež ve válení sudu nebo dokonce ohňová show skupiny Discordia,“ přibližují organizátoři. Navštívit lze tradičně řemeslné dílny, prohlédnout si výstavy hasičských uniforem a hasičské techniky, motorek značky Jawa a ČZ, zemědělské stroje a nářadí, dobovou světnici, starý nábytek, dětské kočárky či výstavu panenek. Kromě posezení v cukrárně se nabízí i nově otevřená restaurace, jejíž kuchyně je zaměřena na české pochoutky.

Zdroj: MF Dnes.cz


Pivozpyt ve Zlých časech

[středa, 25. červen 2008]

Pražský publicista Radek Diestler se hrdě hlásí k Plzni, kde se narodil. Vzhledem k jeho vzdělání, profesi a zájmům jsou témata jeho fejetonů většinou historická, hudební a pivozpytná - neboť i k tradičnímu plzeňskému nápoji zaujímá vědecký postoj. Stejně jako v následujícím fejetonu.

Nusle jsou pražská čtvrť, malebně rozložená v kaňonu mezi Vyšehradem a Pankráckou plání. V minulosti ji proslavil strašlivý pan Šefelín, otec slečny Emilky z Poláčkových Mužů v ofsajdu. V minulém desetiletí jí hérostratovskou slávou pokryli místní občané, kteří se rozhodli řešit kriminální jevy na ulicích čtvrti zřízením domobrany.

V posledních letech se Nusle staly poutním místem přátel pivozpytu. Centrem vzdělávacích snah přátel ležáku, kvasničáku i pšeničáku se stal hostinec s nepřípadným názvem Zlý časy. Nálevna je dovedně ukrytá v podzemí pod odpudivým konibarem páté cenové skupiny. V něm se smíchovskou globalizační vodu nalévají bývalí příslušníci nuselské domobrany s pachateli kriminálních jevů a po těch letech jsou od sebe naprosto k nerozeznání. Hostinec nabízí co týden čtyři až šest značek piva z malých pivovarů: dvě jsou stabilní, dvě až čtyři se proměňují. Je to Mekka a Lourdy v jednom a osvětové středisko v jednom, bohatší než legendární Pivní galerie v Holešovicích a přívětivější než konkurenční Pivovarský klub v Karlíně. Pravda, chybí tu perla druhé zmíněné instituce, číšník maďarského původu, který vyniká neotřelým smyslem pro humor a mohutnými rezervoáry znalostí o rockové hudbě ze své otčiny.

Proč o Zlých časech mluvím? Protože tuto sobotu a neděli proběhl ve Zlých časech víkend s malými pivovary Plzeňského kraje. Jak říkali uctívači Vladimíra Iljiče Lenina, byla to mohutná manifestace pokrokových sil západočeského pivovarnictví: a ačkoli dopad akce nelze přeceňovat, dokázala, že renesance malých pivovarů propukla naplno i na Západě.

Celá renesance je dílem jednoho roku. V uplynulém roce se nad přáteli pivozpytu na Plzeňsku roztrhl roh hojnosti. Ačkoli si řád SABMilleriánů stále udržuje nadvládu, jeho monopol definitivně padl a padla i pověra, že půl kilometru od pupku pivního světa konkurenci pšenka nepokvete, jakož i jiné hospodářské rostliny.

Celé to odstartoval černický Purkmistr, který loni v červnu doplnil průkopnického Rytíře Lochotu. Ambiciózní podnik se zakopal na dobytých pozicích a mezi pivními dobrodruhy si získal renomé odvážnými experimenty s pivy zázvorovými a bezovými, které ortodoxním konzumentům zavánějí herezí a plameny pekelnými. Na podzim došlo k otevření pivovarů ve Stříbře a v Železné Rudě, které doplnily venkovské buditele z Dobřan a Kouta na Šumavě. Zvláště ten stříbrský slyne mimořádnými výsledky. Tvrdívá se, že české pokusy o pšeničná piva bavorského střihu končívají jako více či méně povedené atrapy. Tamní Duchmaus ale naplní milovníka pšeničáku svatým vytržením.

A celý ten proces ukončilo letos na jaře otevření pivovaru v Plzni na Rychtářce, skutečně půl kilometru od pupku pivního světa. Ano, může mne trochu mrzet, že už pravděpodobně nikdy neochutnám legendární tmavý Žížák, který zdejší sládek kdysi vařil pro přátele a přátele přátel. Ale v tomto případě člověk rád obětuje partikulární zájmy ve prospěch celku.

Všechna ta piva - až na tajnosnubnou Železnou Rudu, která stále uniká pozornosti p.t. pivozpytné veřejnosti - se o víkendu předvedla ve Zlých časech. Úspěch byl kolosální: p.t. pivozpytná veřejnost sála rychlostí světla, návštěva byla mohutná a ohlasy veskrze pozitivní. Editor kulturní rubriky nejmenovaného deníku dával si nohu za hlavu, což činí jen v okamžicích nejvyššího vytržení.

Seděli jsme tam s kolegou, zaníceným badatelem a plzeňským spolurodákem, též v pražském exilu usazeným. Náš lokálpatriotismus bubřel a neshledávali jsme na tom nic nízkého. Jak říká Umberto Eco ve Foucaultově kyvadle, "byl to jeden z těch večerů, kdy bylo jasné, že revoluce nejen že bude, ale že ji bude podporovat i Svaz průmyslníků."

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Radek Diestler


Lidé narychlo shánějí pivní pípy

[středa, 25. červen 2008]

Češi začali před nadcházejícími prázdninami ve velkém nakupovat pivní pípy. Největší tuzemský prodejce elektroniky, společnost Electro World, včera oznámila několikaprocentní nárůst prodeje malých výčepních zařízení za poslední měsíc.

„Sportovní události, jakými jsou mistrovství Evropy v kopané a Olympijské hry, a samozřejmě blížící se příchod léta a dovolených, zvyšují poptávku po pivních pípách s chlazením,“ potvrdil Deníku Jiří Klíčník, generální ředitel společnosti Electro World Česká republika.

„V nabídce nyní máme luxusní typy s kompresory a chlazením, ale také mobilní pípy s možností připojení do elektrické sítě automobilu,“ doplnil Klíčník. Lidé si vybírají jak levnější typy přenosných pivních píp v cenách kolem pěti tisíc korun, tak i luxusnější stolní pípy do domácnosti, které stojí kolem dvanácti až šestnácti korun a dokáží vychladit 36 až 40 piv za hodinu.

„Pro nenáročné zákazníky jsou přichystány pípy používající snadno dostupné sifonové bombičky, s chlazením a možností připojení na 12 nebo 230 Voltů. Jsou vhodné pro venkovní párty a dovolené na chatách a chalupách bez elektřiny, zákazníci si je mohou vzít s sebou také na dovolenou k vodě,“ doplnil Klíčník.

Zdroj: Deník.cz | Autor: Klička Jan


XVI. nepomucké pivní slavnosti

[úterý, 24. červen 2008]

O třetím červencovém víkendu patří nepomucké náměstí již slušnou řádku let svátku zlatavého moku. Ani letos tomu nebude jinak, přestože se již zdálo, že tradiční pivní slavnosti se ještě před dovršením dospělosti odeberou na smetiště dějin.

Naštěstí se objevil nový pořadatel a s ním i (staro) nová podoba celé akce. Místo festivalu pod křídly mamutího pivního koncernu se tedy letos můžete těšit na skutečnou pivní přehlídku. Pípy se roztočí na stáncích téměř dvaceti, zejména menších, českých pivovarů.

A přestože hlavní roli bude samozřejmě hrát pivo, nebude chybět ani hudební program - zahraje téměř desítka kapel. Stylový záběr je opravdu mimořádně široký - od dechovky přes folk a rock až po ska a hip-hop. Na své by si tak měli přijít staří i mladí (samozřejmě, že až od 18-ti let).

Hudební produkce začíná v pravé poledne a končí úderem půlnoci. Milovníky nočního života jistě potěší, že pivovarské stánky budou v provozu i po této hodině. V blízkém klubu navíc propukne o dvanácté večerní taneční večírek plný tvrdých karibských rytmů.

Poslední a tentokrát úplná novinka na závěr: v ústích ulic nebudou postávat výběrčí „mýtného“, nebude nijak omezován volný pohyb místních či náhodných návštěvníků. Na letošní pivní slavnosti bude totiž vstup zcela a úplně zdarma.

Zdroj: Tisková zpráva o.s. Nepal

XVI. nepomucké pivní slavnosti

České pivo je národní fenomén. Patří k přátelským setkáváním, inspirovalo kuchaře k originálním receptům, dostalo se do literatury i hudby. Chcete-li přijít na to, v čem vězí kouzlo zlatavého nápoje s bílou čepicí, přijeďte se podívat na letošní slavnosti piva.

Ochutnávka přitom není jediným lákadlem – chybět nebude dobré jídlo, hudební program, netradiční prohlídky pivovaru nebo veselé soutěže.

Druhá srpnová sobota (9. 8. 2008) patří ve Vrchlabí už pojedenácté Krkonošským pivním slavnostem. 11. ročník představí divákům také dvě hudební jedničky, dvě výrazné dámy české pop-music: country zpěvačku Věru Martinovou a nejoblíbenější českou interpretku Lucii Bílou. Letošní program má potěšit celou rodinu. Blízko náměstí proto vznikne prostor pro děti a mládež, kde bude kromě jiných atrakcí také počítačový koutek. (www.kpivnislavnosti.cz)

Tradiční pivní slavnosti v rodinném pivovaru Chodovar v Chodové Plané na Tachovsku se uskuteční 23. 8. 2008. Ti, kdo v tento den zavítají do areálu pivovaru, mohou ochutnat pokrmy staročeské kuchyně v restauraci, která byla vybudována v prostorách bývalých skalních sklepů. Po dobrém jídle můžete stylově relaxovat v originálních pivních lázních. (www.chodovar.cz)

Velkolepé oslavy chmelu a piva slibuje už 51. ročník Dočesné v Žatci. Také díky kvalitnímu žateckému chmelu je české pivo tak výjimečné, připomenou slavnosti desetitisícům návštěvníků. 5. a 6. 9. 2008 se publiku představí české a slovenské hudební hvězdy (např. populární kapela Chinaski). Na Dočesné si opět můžete otestovat svoji zručnost v česání chmele nebo tancování s korbelem piva na hlavě. Ochutnávat se bude více jak 40 druhů piv od českých a zahraničních pivovarů. Vstup na slavnosti je po oba dny zdarma. (www.docesna.cz)

14. ročník Hudebního festivalu s pivem Bernard se v Humpolci rozběhne ve dnech 8.–9. 8. 2008. Hlavní atrakcí zůstává nabitý hudební program, který do Humpolce přiláká příznivce dobrého piva a kvalitní zábavy. (www.bernard.cz)

Sezona pivních slavností vyvrcholí v západočeské Plzni. Právě tady se roku 1842 zrodila světová pivní legenda – světlý ležák Pilsner Urquell. Přestože řada evropských a světových piv nese ve svém označení slovo „pilsner“, jen jedno jediné je originální. Je to pivo, které 5. října 1842 uvařil v plzeňském pivovaru bavorský sládek Josef Groll metodou spodního kvašení. Už tehdy plzeňský ležák upoutal svou zářivou zlatavou barvou, hustou sněhobílou pěnou a výjimečnou chutí.

Na počest uvaření první várky piva plzeňského typu se konají slavnosti Pilsner Fest. Letošní oslavy narozenin piva Pilsner Urquell proběhnou ve dnech 3.–4. 10. 2008. Významnou roli bude vedle piva hrát gastronomie, o hudební doprovod se postarají známé české skupiny. Festival se jako v loňském roce vydá za brány pivovaru, jedna hudební scéna bude postavena na náměstí Republiky v Plzni, druhá v plzeňském pivovaru. Spolupořadatelem této významné akce je město Plzeň, vstup na všechny akce Pilsner Festu je zdarma. (www.prazdroj.cz), (http://info.plzen-city.cz)

Další slavnosti

Harrachovské pivní slavnosti 19. 7. 2008 ve sklárnách Novosad (www.sklarnaharrachov.cz )

Tradiční slavnosti piva Regent v areálu pivovaru Bohemia Regent v Třeboni 26. 7. 2008 (www.pivovar-regent.cz ).

Pivní slavnosti v Jindřichově Hradci 6. 9. 2008 (www.jh.cz )

Pivní pouť v pivovaru Černá Hora 27. 9. 2008 (www.pivovarch.cz )

Zdroj: Czech.cz

Já bych jen doplnil, že mnoho akcí spojených s dobrým českým pivem naleznete v Kalendáriu



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI