Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Severná Kórea odpálila vlastné pivo

[pátek, 3. červenec 2009]

Nad najnovším počinom komunistickej Severnej Kórey určite niekto vypení. Ide totiž o miestne pivo, ktoré podľa výrobcov sľubuje zmiernenie stresu u konzumentov.

KĽDR tento týždeň spustila v štátnej televízii reklamnú kampaň na pivo Tädonggang. Pivovar krajina kúpila od Británie a celú prevádzku presunula na svoje územie.

Severokórejská štátna televízia nevysiela takmer žiadne reklamy, hoci programy o miestnych továrňach sú bežné, takže reklama na pivo je zriedkavým posunom ku komercializmu.

Spot, charakterizovaný nekvalitnou grafikou, sprevádza veselá hudba. Záber pohára, ktorý sa plní čapovaným pivom, dopĺňa slogan "Pýcha Pchjongjangu".

V reklame, odvysielanej vo štvrtok, pivo pije baník, z ktorého kvapká pot a mladé atraktívne ženy v tradičných kórejských odevoch ho servírujú dobre oblečeným mestským obyvateľom.

"Predstavuje nový imidž Pchjongjangu," uvádza sa v reklame, ktorú dnes zhliadli aj v Soule. "Stane sa dôverne známou súčasťou našich životov," presviedča reklama.

Pivo je možné kúpiť aj v Južnej Kórei. V hlavnom meste KĽDR ho predávajú v hoteloch pre cudzincov a fľaša stojí približne 1,5 dolára (1,07 eur).

Zdroj: Orange portal.sk | Autor: Reuters, TASR


Jen ať kouří

[středa, 1. červenec 2009]

Já si myslím, že naše Sněmovna rozhodla dobře, když nezakázala kouřit v restauracích. Nemusíme být přece jako všichni. My lidé žijící v České kotlině jako všichni ani být nemůžeme! To dá rozum. A moc se mi líbí, když to občas dáme najevo.

Už nekouřím. Ale vůbec si nedovedu představit, že bych šel posedět s kamarády a kamarádkami, kteří kouří, a oni si nemohli zapálit. Mám rád kouř jejich cigaret a doutníků.

Mám rád odér restaurací a výčepů, protože ten tam patří, a byl tam, už když jsem chodil dědovi pro pivo. Kdo nám chce vzít i tuhle životodárnou kontinuitu? Nějaký prudérní pokrytec, který se zhlédl v ještě prudérnějších vzorech odkudsi z poza Atlantiku?

Militantní nekuřáci mluví o zdraví, které jim údajně kouř z cigaret ničí. Nevěřím jim. Tak hloupí nejsou. Ono jim to jenom nevoní. Jsou to týpci, kterým chybí špetka tolerance a soudnosti. Já například v zoo taky nelezu do pavilónu plazů. Co nesnáším, vynechám. Nekřičím po zákazu. Nemusím mít všude navrch. Každý přece ví, že jinak to voní v cukrárně, jinak v truhlárně, rybárně, pekárně, ve stáji i v kostele. A jinak holt tam, kde vám nalijí sklenici piva, nebo čeho, kde se vedou řeči, ke stropu stoupá dým a život jde moudře dál.

Aby ale bylo jasno – se zákazem kouření všude jinde souhlasím. A nekuřáckým restauracím přeji prosperitu!

Zdroj: Právo.cz - Z redakční pošty | Autor: Milan Jůzl


V Lobči se opět bude vařit pivo

[čtvrtek, 25. červen 2009]

O chátrající malé pivovary ve středních Čechách se starají různé společnosti. Do některých, například v Kostelci nad Černými lesy, se vrátilo vaření piva, v Mníšku pod Brdy v objektu vytvořili divadelní sál a restauraci. V Lobči se na rekonstrukci chystají.

V bývalém pivovaru v Lobči na Mělnicku se zase začne vařit pivo. Pivovar z počátku 17. století se nyní snaží zachránit společnost architektů Riofrio Architects. Chátrající objekt, který kdysi spolu s lobečským barokním zámkem tvořil dominantu vesnice, by jinak zanikl.

Rekonstrukce nefunkčního pivovaru, který je v havarijním stavu, by měla začít podle Pavla Prouzy ze společnosti Riofrio příští rok. „Současný stav je tristní. Dlouhodobé zanedbání údržby a úmyslné rozebírání stavby způsobily téměř zánik pivovaru,“ shrnul Prouza.

Zlatá léta zažíval pivovar na počátku 20. století a krátce ještě mezi světovými válkami. Během 40. letminulého století byl však provoz definitivně zastaven. O deset let později byla pivovarnická technologie odmontována a od té doby začal ojedinělý pivovar chátrat. Je přitom zařazen v publikaci 100 technických a industriálních staveb Středočeského kraje jako jedna z nejvýznamnějších technických staveb. Letos v květnu byl dům včetně celého lobečského areálu prohlášen kulturní památkou.

Skupina architektů, která se dlouhodobě věnuje průmyslové architektuře a například se podílela na přeměně továrny v pražské Libni na byty, se už dohodla s obcí, má hotový projekt a také platné územní rozhodnutí. Přeměna ruiny přijde na 100 milionů korun. Se záměrem přestavby souhlasí obec, památkáři i ochránci přírody. „Projekt je kompromisem mezi požadavky investora a námi. Pomůže areál obnovit a dá mu opět život, to je nejdůležitější,“ míní vedoucí mělnických památkářů Jiří Dohnal.

A co chtějí v objektu architekti vybudovat? Jde o změnu areálu na regionální centrum cestovního ruchu. Návštěvníci tam najdou nejen expozici o pivovarnické, sladovnické a chmelařské tradici regionu, ale i výrobnu piva. Exponáty mají slíbené z Národního technického a zemědělského muzea. „Obnovení výroby piva bude symbolické, plánujeme instalovat moderní technologii minipivovaru,“ popsal plány Pavel Prouza a dodal, že chybět nebude restaurace a ubytování. Velký sál v podkroví má sloužit pro pořádání přednášek, koncertů nebo dalších kulturních akcí. Riofrio získá stavební povolení už příští měsíc, stavět však nezačne. Uchází se o dotaci z Bruselu a čeká na výsledek. Společnost plánuje, že by se lobečský pivovar stal cílem turistů z celé Evropy.

Začlenil by se do systému mezinárodních stezek průmyslového dědictví a v budoucnu by propojením pivovarských muzeí mohla vzniknout tematická pivovarská stezka,“ uvedli architekti. Pokud grant nezískají, jsou rozhodnuti rozdělit projekt na několik částí či přizvat ekonomického partnera. Pivovarmá začít fungovat za dva roky v zimě.

***

* Změna k lepšímu Kostelec nad Č. l. (Praha-východ) Zdejší pivovar, který od roku 1994 chátral, se rozhodli zrekonstruovat lidé ze společnosti Dej Bůh štěstí. Ti jej od roku 2001 podle původních plánů opravují a vybavují skutečným zařízením, které nacházejí v jiných chátrajících pivovarech. Zahájili výrobu piva a otevřeli muzeum. V létě se tam například odehrají tři divadelní představení původní hry se zpěvy Postřižiny na motivy Bohumila Hrabala. Český Brod (Kolín) Pivovar opravuje soukromý vlastník také v Českém Brodě, kde areál chátral čtyřicet let a byla nutná kompletní rekonstrukce. Nový majitel ho opravuje od roku 1994, tehdy byl vstup do areálu nebezpečný. Bouraly se proto některé zdi a objekt se zastřešil. Dnes tam má vlastník kanceláře, obchodní prostory, sídlo internetové firmy a zbývá začít vařit pivo. To by mohlo být za dva roky. Mníšek pod Brdy (Praha-západ) U bývalého pivovaru v Mníšku pod Brdy v okrese Praha-západ nebylo před deseti lety k poznání, k jakému účelu původně sloužil. Pivo se tu přestalo vařit již v roce 1928 a objekt začal pustnout. V roce 2001 ho začalo opravovat Divadélko Káji Maříka. Dnes tam jsou vedle divadelního sálu ještě restaurace, kanceláře a byty.

* LOBEČ Pivovar s barokním zámkem se nachází v obci na okraji chráněné krajinné oblasti Kokořínsko u Mšena na Mělnicku. Pivovar ze 17. století chátrá od poloviny 20. století, kdy ho užíval státní statek a několik soukromých majitelů.

Zdroj: Zprávy iDnes.cz | Autor: Lucie Zikmundová


Je kríza. Pivo pijeme skôr doma

[středa, 24. červen 2009]

Pitie piva ľudia u nás obmedzili. Môže za to kríza, ale aj konkurencia nealkoholických nápojov.

Tento rok sa nezačal pre výrobcov piva najlepšie. Za prvé tri mesiace si medziročne na výrobe piva odrátali približne 12 percent. „Veľký výpadok bol hlavne v januári, a to 15 percent," povedal výkonný riaditeľ Združenia výrobcov piva a sladu Roman Šusták. Celkovo sa však podľa neho vyrobilo menej piva v celej Európe.

Za poklesom výroby vidí Šusták ekonomickú situáciu obyvateľstva, ale aj počasie. Tohtoročné prvé tri mesiace boli totiž o čosi chladnejšie než tie minuloročné, apríl bol zasa teplejší. Vo štvrtom mesiaci sa už pivovary dostali do výrobného plusu - asi o jedno percento.

Či však bude celý rok v rovnakom duchu, je zatiaľ otázne. Odhad spotreby piva na Slovensku však hovorí, že sme vlani vypili na osobu o vyše štyri litre piva menej než v roku 2007.

Pivo ustupuje minerálkam?

Hlavu v smútku majú zrejme najmä krčmári, a to pre krízu. „V čase krízy spotrebitelia obmedzujú svoje výdavky práve na reštaurácie a gastronómiu mimo domova," hovorí Ladislav Csengeri z prieskumnej agentúry GfK Slovakia.

Niektoré pivárne už rozdiel pociťujú. „Zaznamenali sme mierny pokles konzumácie piva," povedal majiteľ bratislavského Slovak pubu Alojz Hlina. Podľa neho však výraznejšie klesal predaj drahých destilátov a vína.

Približne 20-percentný prepad predaja piva hlási napríklad banskobystrický podnik Červený rak.

Väčšina oslovených podnikov zatiaľ nepostrehla, že by sa u nich vypilo menej piva. „Je to zhruba rovnaké, ako to bolo," hovorí majiteľ žilinskej pivárne Nosorožec.

Oslovení majitelia podnikov si zatiaľ nevšimli, že by sa návštevníci viac obzerali po nealkoholických nápojoch než po pive. Pivovary Topvar však hovoria aj o takejto vyostrujúcej sa konkurencii pre pivo. „Môže za to zmena životného štýlu, spotrebiteľského správania, ale aj väčšia ponuka rôznych nápojov," povedala hovorkyňa firmy Drahomíra Mandíková.

Tento trend do istej miery nahráva aj nealkoholickému pivu. Jeho predaj sa podľa Dušana Viszta, marketingového riaditeľa spoločnosti Heineken, zvýšil za posledné roky až štvornásobne.

Topvar zasa vraví, že pivári prechádzajú na slabšie pivá. „Preferencie sa posúvajú od ležiakov vyššej stupňovitosti k menej alkoholickým pivám. Aj za tým je údajne snaha ľudí o zdravší životný štýl. Voľbu spotrebiteľov ovplyvňuje aj to, že desiatka je lacnejšia ako dvanástka," hovorí Mandíková.

Pomôcť môže leto

Analytik agentúry Terno Ľubomír Drahovský tvrdí, že na spotrebu piva vplýva veľa faktorov. „Menej piva sa pije v mestách, viac na vidieku. Na spoločenských stretnutiach sa začínajú presadzovať skôr nesýtené nápoje. Ďalším faktorom je znížená kúpyschopnosť obyvateľstva," hovorí Drahovský.

Tam, kde je vyššia nezamestnanosť, ľudia podľa analytika obchodu častejšie uprednostnia návštevu potravín pred pohostinstvom a „fľašku piva vypijú radšej rovno pred obchodom".

Pivovarníci či združenie výrobcov piva však vidia svoju budúcnosť ružovejšie. „Dno sme asi už dosiahli. Tento rok sa zrejme skončí stabilizáciou na úrovni minulého roka," povedal Šusták. V rast trhu verí aj Viszt, kľúčom k tomu je však teplé leto: „Bude to závisieť hlavne od počasia. Teplé letné mesiace dokážu urobiť aj 40 percent predaja".

Graf

Plechovky a fľaše sú v kurze

Celková spotreba piva u nás síce klesá, ale plechovky a fľaše kupované v obchodoch sú čoraz obľúbenejšie.

Plechovkám a fľašiam dávajú konzumenti piva na Slovensku čoraz častejšie prednosť pred návštevou pohostinstva. Ak sa pred tromi rokmi pivo zo sudov podieľalo na celkovom predaji u nás 43 percentami, vlani to už bolo len 37 percent.

Zvýšenie predaja piva si pochvaľujú obchodné reťazce. „Zaznamenali sme ho vo všetkých druhoch balení. Sme už nad pôvodne plánovanými číslami," povedal hovorca Kauflandu Martin Gärtner. Záujem o značky závisí podľa neho od akcií.

Nárast predaja piva zaznamenali aj reťazce Lidl a Tesco. „Dobre sa predáva pivo v plechovkách a PET fľašiach, kde predaj stúpol o vyše 25 percent," povedala hovorkyňa Tesca Oľga Hrnčiarová.

Mierny nárast spotreby piva v roku 2008 oproti predchádzajúcemu roku potvrdzuje aj prieskum GfK Slovakia. Vlani totiž podľa neho členovia domácností u nás vypili 1,286 milióna hektolitrov piva, rok predtým to bolo 1,27 milióna hektolitrov.

Tento rok pritom podľa agentúry GfK nemusí byť pre reťazce v predaji piva taký dobrý ako minulý. Pivo zdraželo, a to by mohlo mať na jeho predaj rovnako negatívny vplyv ako zvýšenie spotrebnej dane v roku 2003.

Ceny sme upravovali v marci tohto roka a to v priemere o 6,3 percenta," povedala hovorkyňa spoločnosti Pivovary Topvar Drahomíra Mandíková. Šesť až sedem percent pridala k cenám v marci aj spoločnosť Heineken.

Zdroj: Ekonomika Sme.sk


Carlsberg zatvára neziskové pivovary

[úterý, 23. červen 2009]

Kríza už niekoľko mesiacov trápi naše európske pivovary. Po tom, čo holandský Heineken zatvoril svoje dva pivovary v Česku, na rad prichádza aj nemecký závod dánskeho koncernu Carsleberg. Výrobcovia zlatého moku sa tým snažia vyrovnať sa s poklesom spotreby piva. Podľa analytika agentúry Terno Ľubomíra Drahovského je to spôsobené najmä tým, že preferencie spotrebiteľov sa odklonili na iné nápoje, či už na nealko alebo na víno. Najväčšie koncerny v Európe sa preto zbavujú tých, ktoré im vynášali najmenší zisk.

Spoločníkom sa nedarí

Carslberg, štvrtý najväčší výrobca piva na svete, zatvára v nemeckom meste Breunschweig svoj závod. „Nemôžeme to komentovať, pretože ešte iba prebiehajú rokovania s možnom potenciálnom kupcovi,“ uvádza pre HN šéf komunikačného oddelenia Carslbergu Jens Bekke. Okrem neho bola pred časom firma donútená zrušiť 270 pracovných miest v Dánsku, Nórsku a v pobaltských štátoch. Na podobné opatrenia pristúpili aj vo Francúzsku, v Británii či Taliansku. Samotný koncern však tvrdí, že krízu až tak nepociťuje, uvádza iba, že tieto kroky sú súčasťou reštrukturalizačných opatrení, ktorými reagujú na neistú situáciu na trhu.

Dôkazom toho je aj fakt, že spoločnosť plánuje v tomto roku prostredníctvom svojej chorvátskej pobočky Carlsberg Croatia preinvestovať asi 170 miliónov chorvátskych kún (v prepočte asi 23 miliónov eur). V Koprivinici, kde má Carlsberg svoju pobočku, sa mu podľa šéfa komunikačného oddelenia darí veľmi dobre. V priebehu tohto roka tam dokonca plánuje zvýšiť počet zamestnancov o desať percent. „Vo všeobecnosti robíme iba štrukturálne zmeny, pretože máme dostatok kapacít na iných trhoch,“ dodáva Bekke. Carslberg sa v týchto dňoch vyjadril aj o plánovanej expanzii do Ázie.

Carlsberg spolu s Heinekenom si minulý rok podelili škótsky pivovar Scottish & Newcastle, aby si tým zabezpečili silnejšiu pozíciu na trhu. Rok nato oznámili, že zisky z neho nie sú také, ako očakávali.

Vyššia cena

Zatváranie pivovarov totiž ohlásil aj Heineken. Ten sa zbavil pobočiek v Znojme a Kutnej Hore. „Ich zatvorením chceme zoptimalizovať efektivitu. Urobili sme dôkladnú štúdiu, z ktorej vyplynulo, že tieto závody nevykázali dostatočný potenciál v budúcich investíciách,“ zhodnotil nám hovorca Heinekenu Jeroen Breuer. Budúce plány, aj čo sa týka Slovenska, odmietol hovorca konkretizovať, podobne ako Anheuser Busch InBev. „Samozrejme, že sa snažíme hľadať najvhodnejšie cesty na zvýšenie ziskov, ale o možnom zatváraní či rušení pivovarov nemôžme nateraz hovoriť,“ uviedla nám hovorkyňa spoločnosti Marianne Amssoms.

Dôvodom, prečo firmy hľadajú takpovediac nové útočiská na iných trhoch, je aj to, že spotrebitelia zmenili preferencie a zlatému moku ľudia „neholdujú“ tak, ako v minulosti. Rovnako aj cena piva v poslednom období narástla, čo mohlo znamenať, že jeho výroba prestala byť efektívna najmä pre menšie závody v Európe.

Pivo stratilo na módnosti a stratilo svojho zákazníka. Jedným z dôvodov je zmena preferencií, ako aj jeho cena,“ tvrdí pre HN Drahovský.

Zdroj: HN online.sk | Autor: Marta Hilkovičová


Dnes se opět zaměříme na konzumaci piva, především na preferenci typu a jednotlivých značek. Muži nejčastěji kupují točené pivo, zatímco ženy pivo lahvové. Přitom točené pivo jednoznačně vede u mladých do třiceti let, nejčastěji ho kupují tři čtvrtiny z nich. Naopak s rostoucím věkem roste podíl piva lahvového, které tvoří u starších šedesáti let více jak čtyři pětiny. V pořadí značek se poměrně jednoznačně umístila na prvním místě "Plzeň" kterou považuje za nejlepší pivo bezmála třetina dotázaných. Podstatně více je přitom oblíbena mezi muži, ženy naopak výrazně lépe hodnotí chuť Radegastu a Velkopopovického Kozla. Pokud jde o pořadí pěti nejčastěji kupovaných piv, situace odpovídá pivní preferenci, pouze Gambrinus na prvním místě střídá "Plzeň" a Budvar je nahrazen Staropramenem.

Graf

Snapshots je unikátní on-line systém k rychlému získávání aktuálních informací z trhu, které jsou zjišťovány na reprezentativním panelu internetové populace ČR na vzorku 575 lidí ve věku 15-69 let.

Zdroj: M&M iHNed.cz


XVII. Nepomucké pivní slavnosti

[pondělí, 22. červen 2009]

Vážení přátelé,

už to nepotrvá ani měsíc a budou tu zas Nepomucké pivní slavnosti, které stejně jako vloni pořádá naše občanské sdružení. Změna, s níž jsme minulý rok přišli, se zřejmě osvědčila - návštěvníci dorazili ve větším počtu, něž bývalo v posledních letech zvykem a především byli navýsost spokojení.

Takže i letos budeme pokračovat stejným směrem. Tradiční nepomucká akce bude opět v prvé řadě pestrou přehlídkou českého piva doplněnou multižánrovým hudebním programem a samozřejmě i bohatým výběrem nejrůznějších dobrot pivní gastronomie.

Nepomucké náměstí bude tedy třetí červencovou sobotu (18.7.) hostit výčepy již více než dvaceti, převážně menších, českých, moravských i zahraničních pivovarů, které představí své desítky, ležáky i lecjaká netuctová - kvasnicová, pšeničná či tmavá piva. Pokud by někdo neměl chuť na hlavní nápoj slavností, bude zde i šenk s víny z Moravy, bar s míchanými nápoji nebo stánek s čistými přírodními šťávami.

Ke kvalitnímu pití patří samozřejmě dobré jídlo, proto jsme nezapomněli ani na širokou nabídku nejrůznějších specialit. Pokud dorazíte, budete moci ochutnat živáňskou pečeni, uzené krůty a pečená kuřata, klobásy na grilu, angus burgery a steaky z místního ekologického chovu, švýcarské sýry, australské masové koláčky, preclíky a pivní tyčinky, gyros, pizzu, langoše i cukrovinky.

Při loňské akci se ukázalo, že jde nejen o slavnosti piva, ale také o sousedské setkání v nejlepším slova smyslu. Akci navštívili důchodci i mladí, starousedlíci i chalupáři, místní i přespolní...

Hudební program byl koncipován jako stylově rozmanitý, aby v něm každý našel tu svou notu - a pokud zrovna ne, tak aby nikterak nerušil. Pódium totiž nedominovalo prostoru a zvuk nedrtil mohutnými decibely celé okolí. Kdo si chtěl jen tak popovídat u dobrého pití, jistě našel na náměstí klidné místo. Obdobně tomu bude i letos. Stejně tak i hudební produkce bude opět velice pestrá - od klasické dechovky, přes staropražské písničky, folk, country, jazz a pop až po rock, punk i řádně tvrdý metal. Pro milovníky elektronické hudby a zlámaných beatů je navíc připravená popůlnoční taneční party v klubu Coffee-shop.

A na závěr přichází ta nejlepší zpráva. Díky podpoře městského úřadu Nepomuk a především sponzorů, hlavně místních malých i větších firem bude vstup na 17. Nepomucké pivní slavnosti, pro velký úspěch opět zdarma!

Pokud budete mít zájem o další informace, naleznete je na tradičních internetových stránkách.

Zdroj: Pavel Kroupa, mluvčí o.s. Nepal


Letní hit: Nerozbitné pivo do kapsy

[pondělí, 22. červen 2009]

Pivo v tubě? Zní to hrozivě, nicméně výrobce prohlašuje, že chutná lépe než z plechovky. Stačí jen potlačit předsudky a svůj oblíbený mok si můžete strčit třeba do kapsy u kraťasů.

Foto

"Je jako z opravdového výčepu!" hlásá společnost Beverage Pouch Group, která vytvořila nový systém prodeje piva, aby ulehčila výrobcům plnění do nemotorných plechovek, a zároveň zjednodušila systém kupování drahých plnících linek.

Nejlepší částí inovativního obalu je "organoleptická struktura vnitřního filmu", která nemění chuťovou strukturu piva a zachovává tak jeho absolutní přirozenost. Mírně pružné pouzdro nechává dostatečný prostor i bublinkám v pivu. Zatím se tento patent nedostal do prodeje, ale řada výrobců a prodejců piva už jednají s firmou o možných vylepšeních tohoto unikátního systému.

Zdroj: Blesk.cz


Severoplzeňská obec se o víkendu proměnila ve splněný sen všech milovníků zlatavého moku.

Dýšinské pivní slavnosti tam přilákaly stovky lidí nejen z blízkého okolí. Mezi návštěvníky byl nezřídka slyšet i moravský přízvuk nebo němčina.

Ten, kdo si chtěl slavnosti jaksepatří užít a od každého z pivovarů vzorek ochutnat, na ně samozřejmě nesměl přijet autem. Častým dopravním prostředkem proto byla i kola. Milan a Jitka z Plzně vyrazili do Dýšiny po svých. „Řekli jsme si, že si udělám pěknou procházku. A když dojdeme až sem, dáme si nějakou tu odměnu,“ smál se Milan a poukazoval na poloprázdný plastový kelímek ve své ruce. „Zpátky se nám už ale půjde hůř,“ doplnila ho partnerka.

Slavnosti byly svátkem zejména malých pivovarů – velké značky pořadatelé z občanského sdružení Dopijem a jdem nezvali záměrně. Méně známé, ale neméně kvalitní značky chtěli lidem právě prostřednictvím slavností přiblížit. A podařilo se.

Pozvání přijalo šestnáct pivovarů z České republiky, Slovenska i Německa, k dostání bylo přes třicet druhů piv světlých, tmavých, nepasterizovaných i pšeničných.

Mě to nevadí vůbec, jsem radši,“ hodnotil akci Karel Rychlý z Rakovníka. „Přišel jsem tu na chuť spoustě velice dobrých piv – třeba pro mě neznámému Krakonoši nebo pivu z Vyškovského pivovaru,“ říkal.

Alena Frausová ze Žatce se zase ukázala být vzornou patriotkou. „Přijela jsem sem na naše žatecké. Je stejně ze všech nejlepší,“ měla dívka jasno.

Po chvíli procházení davem návštěvníků nebyl problém narazit na muže, který už si u každého stánku stačil dát jeden půllitr. „Ty chutě se trochu slily dohromady, ale aspoň jsem si obhlédnul, kde co mají, a další kolo už půjdu najisto,“ popisoval svůj zážitek muž, který si ale nepřál být jmenován.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Pavel Korelus


Už podeváté bude Žamberk žít Svátky dřeva. Při třídenní akci, která se odehraje v areálu zdejšího zámku a v provozních prostorách pivovaru, budou představeny staré i současné technologické postupy opracování dřeva.

Zanikající řemesla

Tématem letošního ročníku byla zvolena práce bednářů, bečvářů a nádobníků, dnes už téměř zaniklých řemesel. Ti kdysi vyráběli sudy, bečky, škopky, džbery, štoudve, ale i sudy na uložení piva, vína či pálenky. Svátky dřeva začnou již zítra. V areálu zámku bude otevřeno do neděle na třicet expozic a stánků, ve kterých se budou prezentovat řemeslníci a zpracovatelé dřeva. K vidění bude mnoho zajímavého, například expozice nádob ze sbírkových fondů letohradského Muzea řemesel, z domku Prokopa Diviše a ze sbírek soukromých sběratelů. Návštěvníci si budou moci prohlédnout i velkoobjemové sudy, které po mnoho let sloužily vinařským závodům na zrání a uchování vína.

Do Žamberku přijedou i bednáři, kteří se v plzeňském Prazdroji starají o sudy na uchovávání piva. Plzeň je totiž jedním z posledních míst v Evropě, kde se zachovává tradice bednářského řemesla a výroby dubových sudů. Bednářští mistři se budou prezentovat po zahájení Svátků dřeva – plánovaném na sobotní 10 hodinu – na nádvoří zámku. Atraktivní součástí oslav budou i prohlídky žamberského pivovaru, které budou organizovány během soboty a neděle každou celou hodinu od 11 do 17 hodin. Sládek Zdeněk Kalous provede návštěvníky prostorami pivovaru a vysvětlí jim postup výroby zlatého moku. Zavzpomíná také, jak se kdysi v Žamberku vařívalo pivo. V neděli v 10 hodin přijedou na nádvoří zámku historická vozidla, která se pak přesunou do pivovaru.

Každoročně Svátky dřeva doprovází bohatý kulturní program, přehled hudebních, tanečních a divadelních vystoupení je uveřejněn na webových stránkách pořadatelů www.zamberk.cz/svatkydreva. Program doplní i řada doprovodných výstav: například plastik Stanislava Vacka z Letohradu, průřez tvorbou místního řezbáře Vladimíra Zejdy k jeho nedožitým 80. narozeninám, bonsají Martina Valáška ze Žamberka nebo modelů letadel modelářského klubu Orlík.

Připomínají tradici

Hlavními organizátory Svátků dřeva jsou žamberské muzeum a Střední škola obchodu, řemesel a služeb. Akce má připomenout mnohasetletou tradici zpracování dřeva v Orlických horách a vyjádřit obdiv řemeslné zručnosti zpracovatelů dřeva. Poukazuje také na rozmanitost a specifiku různých řemesel a klade si také za cíl předávat zkušenosti minulých generací současníkům a následovníkům.

Zdroj: Orlický deník.cz | Autor: Dana Pokorná


Jilemnické pivní slavnosti se uskuteční v sobotu 20. června v prostorách areálu firmy JIP východočeská, a. s., v Jilemnici. Celodenní akce chce hlavně pobavit návštěvníky. Protože v Jilemnici existoval v letech 1384 až 1957 Harrachův pivovar, je tedy tato akce na místě.

Pořadatelé chtějí programem oslovit co nejširší spektrum návštěvníků, a proto mezi deseti vystupujícími kapelami najdou příchozí vše od dechovky, country až po rockovou hudbu.

Během dne nepřijdou zkrátka ani malí návštěvníci, kteří v doprovodu rodičů mohou využít bezplatně skákací hrad. Dospělí pak mohou třeba absolvovat jízdu na elektrickém býku. Nebude chybět ani soutěž o nejoblíbenější pivovar slavností, vystoupení taneční skupiny a v nočních hodinách ohňová show na keltskou hudbu.

Program začne v 11 hodin vystoupením dechové hudby Jilemničanka. A slavnosti se protáhnou přes půlnoc, předpokládané ukončení je ve dvě hodiny v noci. Samozřejmostí budou stánky se všemožnými pochoutkami.

Jilemnice leží v kopcovité krajině v podhůří Krkonoš. Má asi šest tisíc obyvatel. Již po léta je vyhledávána jako výhodné východisko do západních Krkonoš. Více: www.pivnijilemnice.cz.

Zdroj: Hradecký deník.cz


Na takzvaného "podmíráka" narazíte v každé čtvrté restauraci či hospodě, kde si řeknete o pivo. Ukázal to průzkum Sdružení obrany spotřebitelů na vzorku padesáti podniků v osmi městech. "Je to nevyřešený a dlouhodobý problém," přiznává mluvčí sdružení Jan Mišurec.

Výsledky zveřejnilo SOS v aktuálním čísle svého magazínu. Hladina piva byla nejnižší v restauracích v Ostravě a Brně. "Lidé na to často upozorňují a neumějí to reklamovat. Pokud vidíte nižší míru na sklenici, měl byste se ozvat. Setkáváme se navíc s tím, že si lidé stížnostmi proti sobě poštvou obsluhu," řekl iDNES.cz mluvčí SOS Jan Mišurec.

Hladina piva by měla v době podávání sahat na rysku, to znamená, že pivo by mělo mít míru ještě před opadnutím pěny. Když takzvaně dojde, mělo by tedy mít spíše více než méně.

V testu propadly například i vyhlášené českobudějovické "budvarské" restaurace Masné Krámy a Budvarka v ulici Karla IV. Dobrou zprávou pro pivaře je však skutečnost, že většina číšníků či servírek se postavila k reklamaci "podmíráku" čelem. Ochotně reagovali například výčepní v Masných Krámech, v Bombastic clubu ve Vyškově nebo v Pizzerii Caruso v Ostravě. SOS proto hodnotí situaci v českém pohostinství jako "ještě ne tak zlou".

V několika případech však zaměstnanci regionálních informačních center SOS narazili na aroganci obsluhy, která pivo odmítla dotočit. V budějovické pivnici Budvarka v ulici Karla IV. se číšník vyjádřil ve smyslu, že "pivo dojde". Jako nepříjemnou a arogantní vyhodnotilo SOS také obsluhu Besedního domu ve Vyškově nebo podniku Captain Morgan v Olomouci.

Pro místní restauratéry dopadl průzkum dobře například v Bohumíně, Hradci Králové nebo Olomouci. Naopak v Brně čepovali pod míru ve dvou ze třech případů, v Ostravě v pěti případech z osmi.

Češi patří k největším milovníkům piva na světě. Podle statistik vypijí ročně zhruba 160 litrů na hlavu, což je nejvíce na světě. Podle nedávného vyjádření velkých pivovarníků se Češi v poslední době přiklánějí k lahvovému pivu na úkor točeného. Důvodem může být krize, neboť točené pivo je dražší. Poměr prodaného točeného k lahvovému je nyní zhruba půl na půl.

Zdroj: iDnes.cz


Hospodářská krize mění dlouholeté návyky českých pivařů. A výsledkem jsou nižší tržby hospod a pivovarů. Šéf Českého svazu pivovarů a sladoven (ČSPS) Jan Veselý včera oznámil, že od ledna do května klesla v tuzemsku výroba piva o čtyři procenta.

Kromě krize je ale příčinou i chladnější květnové počasí a také nižší počet turistů, kteří v Česku ses spotřebou piva v uplynulých letech vydatně pomáhali.

A jak čeští milovníci piva na krizi reagují? Klesá podíl točeného piva konzumovaného v hostincích a restauracích ve prospěch piva stáčeného do láhví. "Lidé si více kupují pivo domů. V hospodě stojí točené pivo v průměru dvojnásobek toho, co lahvové," upozorňuje Veselý.

Nižší výtoč piva potvrzují i provozovatelé pohostinství. "Prodej točeného piva nám klesl o dvacet procent," přiznává Alex Novanský, majitel Sportbaru Zlatá hvězda v blízkosti Václavského náměstí. "Snažíme se to zachraňovat slevami ve dny, kdy nejsou sportovní utkání. Zatímco dříve jsme měli výtoč sto hektolitrů za měsíc, dnes vytočíme i přes slevy zhruba osmdesát hektolitrů."

Přestože spotřeba piva v tuzemsku již několik let mírně klesá, Češi si s roční průměrnou spotřebou zhruba 154 hektolitrů na hlavu uchovávají primát největších pivních konzumentů na světě.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Pavel Škopek


Jaká je podle Nejvyššího soudu odpovědnost vydavatele za zveřejnění nesprávné informace správního orgánu?

Česká obchodní inspekce (ČOI) realizovala test pivovarů. Jisté vydavatelství zveřejnilo výsledek prověrky v jednom ze svých spotřebitelských časopisů. Pivovar, jenž ve výsledku nedopadl dobře, zažaloval ČOI i vydavatelství. Žalobce (pivovar) tvrdil, že se jednalo o neoprávněný zásah do jeho dobré pověsti.

Obvodní soud pro Prahu 1 dal za pravdu pivovaru a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci na přiměřené zadostiučinění částku 400 000 Kč a na náhradu škody částku 1,5 miliónu korun. Městský soud v Praze rozsudek potvrdil.

Ze znaleckých posudků totiž bylo zjištěno, že ČOI při kontrole prováděné v roce 1996 dospěla k závěru o nevyhovující kvalitě piva (slabý zákal, sediment) vyráběného žalobcem proto, že použila nesprávný postup při skladování vzorku piva. Kontrolní orgán inspekce v protokolu o zkoušce žalobcova piva uvedl nepravdivý údaj, a pokud žalovaný ve svém časopise uveřejnil článek obsahující nepravdivý údaj o žalobcově výčepním světlém pivu, poškodil tím dobrou pověst žalobce.

Vydavateli hrozilo, že zaplatí tři milióny

Podle odvolacího soudu nemohou obstát námitky žalovaného, že v předmětném článku převzal výsledky kontroly provedené ČOI a spolehl se na jejich správnost. Proto nejen potvrdil satisfakci ve výši 400 000 Kč, ale též uvedl, že žalobce má nárok na náhradu škody (ušlý zisk). Vydavatel tím, že převzal a publikoval bez dalšího ověření nepravdivý údaj o kvalitě žalobcova piva, dopustil se protiprávního jednání.

Výše škody, která žalobci vznikla, byla stanovena na více než tři milióny korun s tím, že se na ní žalovaný podílí z jedné poloviny, neboť informaci o výsledku testu rozšiřoval nejen on, ale i další regionální a celostátní média.

Žalovaná společnost se bránila dovoláním. Uvedla, že šetření ohledně kvality piva u ČOI iniciovala, kontrola byla poté prováděna a test zpracován výhradně ČOI v souladu se zákonem. Údaje převzaté od ČOI nebyly v předmětném článku nijak komentovány.

Zveřejnili jsme to v dobré víře!

Šlo tedy o to, zda lze spravedlivě požadovat, aby vydavatel periodika ověřoval pravdivost informací týkajících se výsledků šetření orgánu státní správy. Žalované vydavatelství tvrdilo, že při zveřejnění daného článku spoléhalo na pravdivost testu provedeného ČOI, uveřejnilo jej v dobré víře a cílem bylo informovat veřejnost o kvalitě piva, nikoli poškodit dobré jméno žalobce. Namítalo také, že odvolací soud vycházel z toho, že vydávání časopisu je provozní činností žalovaného a že proto za škodu odpovídá podle § 420a Obč. zák., tj. bez zřetele na zavinění, ale informování veřejnosti, plnění zpravodajské povinnosti a naplňování článku 17 Listiny základních práv a svobod nelze s provozní činností ztotožnit.

Ze zprávy inspekce ČOI bylo více než rok po zveřejnění výsledků testu prokázáno, že odebrané vzorky piva byly umístěny (před provedením testu) v lednici při teplotě 2–8 oC. Podle revizního znaleckého posudku měly nedostatky dotčeného piva ze 75 % původ v nevhodném uskladnění jeho vzorků při skladování u ČOI.

Autor byl zřejmý

Je zřejmé, že tvůrcem (autorem) nepravdivé (nesprávné) informace o kvalitě žalobcova piva byl správní orgán – ČOI, který v rámci své povinnosti zveřejňovat výsledky kontrol tuto informaci poskytl tisku ke zveřejnění. Žalovaná společnost, popř. další periodika, u nichž byly výsledky kontroly jakosti piva zveřejněny, byla pouze nástrojem, jehož prostřednictvím měla být veřejnost informována o výsledcích této kontroly.

V posuzovaném případě existovaly rozumné důvody, které vedly žalovanou k tomu, že se spoléhala na pravdivost zveřejňované informace o kvalitě piv, neboť tuto informaci jí poskytl příslušný správní orgán, jenž byl oprávněn k provádění kontrol a ke zveřejňování jejich výsledků. Za této situace neměla žalovaná důvod nevěřit, že sdělená informace není pravdivá, a ověření její pravdivosti nebylo v daném případě namístě, neboť nebyly v té době žádné pochybnosti o správnosti provedené kontroly.

Závěr: Média škodu nezpůsobila

Dovolací soud proto dospěl k závěru, že žalovaná otištěním výsledků kontroly piv obsažených ve zprávě ČOI nezasáhla neoprávněně do dobré pověsti žalobce, neboť v době, kdy tyto výsledky otiskla, se důvodně spoléhala na pravdivost údajů ve zprávě obsažených, neměla důvod nevěřit pravdivosti v ní obsažených údajů a taktéž nebylo pro ni v daném případě namístě (ani dostupné) ověřování pravdivosti údajů obsažených v předmětné zprávě. Nejsou splněny ani předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout tímto jednáním (§ 420 obč. zák.).

DŮLEŽITÉ: Pokud tedy tvůrcem (autorem) nepravdivé (nesprávné) informace o kvalitě žalobcova výrobku byl správní orgán, který v rámci své povinnosti zveřejňovat výsledky kontrol tuto informaci poskytl tisku ke zveřejnění, a žalovaná jako vydavatelka specializovaného periodika určeného k informování veřejnosti zejména o kvalitě zboží na trhu, tuto informaci převzala a otiskla, neboť neměla důvodu nevěřit v její pravdivost a ověření její pravdivosti nebylo v dané situaci důvodné (informace byla výsledkem činnosti správního orgánu) a výsledky kontroly v inkriminovaném článku nebyly doplněny o redakcí zpracované difamační úsudky ve vztahu k žalobci, žalovaná otištěním výsledků kontroly obsažených ve zprávě správního orgánu nezasáhla neoprávněně do dobré pověsti žalobce.

Zdroj: Právo.cz


K historii Poříčí patří i pivovar

[úterý, 16. červen 2009]

K zámku v Červeném Poříčí patřil pivovar, který byl postaven v roce 1715, kdy ho vlastnila Rakousko-uherská říše.

Posledním majitelem byl František Josef I. V letech 1927-1934 se zde vařilo lahvové pivo 10° Regent. Po druhé světové válce sem byla ze zámku přemístěna četnická stanice. Pivovar byl zrušen v roce 1936.

V 18. století se v účetních materiálech poříčského velkostatku objevují výkazy o výnosu pivovaru, který k němu přináležel. Podle některých pověstí na místě dnešní stavby pivovaru stával ve středověku klášter.

Pivovar hned v prvních dokladech uvádí roční výnos 2800 zlatých, což nebylo rozhodně málo a souviselo to s úspěšným hospodařením Jana Jiřího von Hauben. Dle Tomáše Cihláře (srov. CIHLÁŘ, Tomáš: Pošumavské pivovary. Sušice 2003) to znamenalo výrobu 700 sudů piva ročně (cca 1736 hl).

V 18. století zde výrobu piva řídí sládci z rodiny Chmelíčků. Posléze se na poříčském pivovaru střídají sládci z různých rodin, většinou i z jiných částí panství. Produkce se neustále zvyšuje. Na přelomu 19. a 20. století činí už 7047 hl ročně.

Významným obdobím v historii pivovaru v Poříčí se stalo 21 let trvající působení sládka Františka Tichého, který sem přišel v roce 1903 z dalšího pivovaru pod císařskou správou v Buštěhradu. V těchto letech jsou zrekonstruovány ležácké sklepy a výstav piva dosahuje nejvyšší hranice (např. v období 1909 / 1910 to bylo 9130 hl).

V roce 1922 se pivovar stává státním podnikem. V následujícím roce odchází František Tichý do pivovaru ve Smiřicích. Na jeho místo přichází obratem ze Smiřic Zdeněk Pavelka. Do historie pivovaru pak zasáhl pozemkový úřad, který v roce 1925 Státní velkostatek Červené Poříčí zabral. Od pozemkového fondu pak pivovar získává Bohuslav Jerman (jeho otec byl majitelem pivovaru v Čachrově).

Od roku 1927 se pivovar jmenuje „Společný pivovar“ a vystavuje pivo pod značkou Regent.

V roce 1931 je provedena klatovskou firmou Schifauer rekonstrukce varny. Tyto výdaje ovšem znamenaly finanční potíže. Berní úřad dokonce prodal v roce 1932 sládkovi Jermanovi dvě krávy a jednu svini pro nezaplacení daně. Z problémů se už Jerman nedostal a v roce 1934 prodal pivovar Karlu Rysovi z Přeštic. Ten pivovar pronajal Václavu Kuželkovi a Františku Rubášovi, kteří jej provozovali až do roku 1935, kdy byla po uvaření pouhých 602 hl za rok výroba k 1.1. 1936 zastavena.

Zdroj: Klatovský deník.cz | Autor: Martin Kříž


Radniční dny s malými pivovary

[pondělí, 15. červen 2009]

Lahodný zlatavý mok tekl proudem v závěru minulého týdne pod věží Staré radnice. Na pivní slavnosti přijelo 14 malých pivovarů z celé republiky. O devátý ročník akce, kterou pravidelně pořádá Brněnské kulturní centrum, byl velký zájem a pípy se po celou dobu téměř nezastavily.

Zdroj: RTA.cz


Pšeničné pivo teklo proudem

[pondělí, 15. červen 2009]

Řady láhví s pestrými nálepkami, chladicí nádoby s ledem, pět výčepních stolů, vysoké štíhlé sklenice – tak to o uplynulém víkendu vypadalo v pražském hotelu Mandarin Oriental. Prezentovalo se tam pivo několika stylů, chutí, vůní a barev, avšak s jedním společným jmenovatelem. Šlo totiž výlučně o pivo pšeničné.

Více než 60 značkami se na akci nazvané Objevte svět piva o přízeň labužníků ucházely pivovary z Belgie, Německa, Slovenska i z České republiky.

Piva se označují za pšeničná, pokud víc než třetinu základní suroviny tvoří pšeničný slad nebo nesladovaná pšenice. Přestože v minulých dvou třech stoletích přenechala místo na výsluní ječmeni, téměř v žádné z pivovarnicky zdatných krajin nevymizela úplně. Až na Čechy a Moravu, kde se poslední pšeničná neboli „bílá piva“ navařila a vytočila někdy kolem roku 1750. Ač před dvaceti lety v tuzemsku téměř neznámé, mělo kdysi pšeničné pivo své hvězdné období i na území dnešního Česka. „Nabílo“ nebo „nastaro“ – tak tu sládkové v polovině druhého tisíciletí rozlišovali várky, které pak dozrály buď v „bledé“ pivo pšeničné, nebo „červené“ ječné. Pšeničnému sladu se po jistou dobu dávala přednost před ječným. Někteří pivní badatelé si dokonce pohrávají s domněnkou, že vrcholné mistrovství vaření „bílého piva“ se do Bavorska, dnešního ráje pšeničných piv, dostalo právě z českého území.

V zahraničí zažila pšenice svoji renesanci už v 70. letech minulého století. Do varných kotlů českých pivovarů se vrátila na sklonku jeho poslední dekády. Iniciativy se chopily minipivovary a postaraly se o návrat někdejší chlouby českého pivovarnictví.

Zdroj: Lidovky.cz


Zlatavý mok tekl ve Volarech proudem

[pondělí, 15. červen 2009]

Už počtvrté se sešli vyznavači pěnivého moku, ale hlavně dobré pohody a sousedského klábosení, na volarském Pivobraní.

To se druhým rokem koná v tržnici nedaleko náměstí. „Zkušenosti totiž ukázaly, že když se nám nepodaří počasí, nepřijdou lidé. Proto jsme už vloni přesunuli akci z pivovarské zahrady blíže k městskému úřadu, abychom v případě deště mohli Pivobraní přesunout do sálu v budově. Navíc je zde vyřešené sociální zázemí a také přístup je zde bezpečnější než do pivovarské zahrady,“ vysvětlila za organizátory Jana Frejková.

Stejně jako vloni ale i letos počasí přálo, a tak se na tržnici vydaly desítky návštěvníků. Ti si mohli vybrat ze dvou značek jedenácti stupňového piva.

A protože letos je to přesně 650 let, co jsou Volary městem, první příchozí ochutnali pivo zdarma.

Připravili jsme dva sudy, od každé značky jeden. V každém sudu je sto piv. Po vytočení dohromady dvou set piv už si návštěvníci začali každou sklenku platit,“ přiblížila Jana Frejková.

Myšlenka Pivobraní vznikla v hlavě současné starostky Martiny Pospíšilové, ještě v době, kdy kulturu ve Volarech řídila ona. „Chtěli jsme se vrátit k veřejnému čepování piva, které bylo ve Volarech tradicí. Já sama jsem neváhala a ochutnala jsem, jaké letos je. A musím říci, že naši hasiči jej opět dobře připravili,“ nešetřila chválou starostka Martina Pospíšilová.

Chválou pak nešetřili ani ostatní návštěvníci, kteří připíjeli na zdraví svým známým a sousedům. „Byl to výborný nápad, udělat z toho tradici,“ řekl jeden z návštěvníků.

Fotogalerie zde...

Zdroj: Prachatický deník.cz | Autor: Leona Fröhlichová


I během víkendových dnů pokračovaly v Bělotíně pětidenní Pivní slavnosti. Zatímco páteční a sobotní večer patřil především dospělým, kteří se bavili na tanečních zábavách, sobotní odpolední program byl zaměřen na děti.

U bělotínského fotbalového hřiště nechyběly kolotoče a další pouťové atrakce s celou řadou občerstvení a specialit. Na trávníku se od čtvrtka do neděle sehrálo hned několik fotbalových turnajů.

Nejprve proběhl turnaj žáků, utkaly se mezi sebou i firmy, obce z regionu, staří páni a v neděli se chystají poslední mistrovské zápasy této sezony. Ty rozhodnou, jestli naši chlapi postoupí nebo zůstanou na opravdu krásném druhém místě,“ sdělil starosta Bělotína Eduard Kavala.

Na pódiu se představily děti z místní základní školy a také tanečníci a orchestr ze Základní umělecké školy v Hranicích. U několika výčepů se podávalo celkem osm různých druhů piv.

Přestože letos pořádáme Pivní slavnosti už po osmnácté, pokaždé se setkáme s něčím novým. Letos je třeba historicky největší zima. Teď přes den to tak nevypadá, ale v pátek večer to bylo opravdu extrémní. Zažili jsme vítr i déšť ale takovou zimu ještě ne,“ zmínil Kavala.

Sobotní program zakončila diskotéka DJ Pavla Humplíka a skupiny Forum 1.

Fotogalerii a video zde...

Zdroj: Přerovský deník.cz | Autor: Jan Rotrekl


Svět pšeničného piva se o tomto víkendu smrskne na několik desítek čtverečních metrů. V pražském hotelu Mandarin Oriental bude možné ochutnat šest desítek piv, u kterých jednu z hlavních výrobních surovin představuje právě pšenice, na rozdíl od v Česku nejrozšířenějšího ječmene.

Návštěvníci třídenní degustace si budou moci připomenout pivní styl, který byl i v českých zemích dlouhou dobu nejrozšířenější. "Čechy bývaly krajinou bílého piva. I kuchařka od Rettigové je na pšeničném pivu postavená. Její recepty by dnešní ležáky zabily," říká Jan Šuráň ze společnosti Pivo Praha.

Po úspěšném tažení ležáku plzeňského typu ale pšeničná piva postupně vyklízela pozici a v období mezi světovými válkami nakonec prakticky vymizela, dodává Šuráň.

V současné době vaří v Česku pšeničné pivo dva průmyslové pivovary - náchodský Primátor a březnický Herold. Zároveň ale tvoří oživení nabídky řady minipivovarů, na ochutnávce se představí například pšeničný žamberecký Kanec, broumský Matuška, zvíkovský Rarášek nebo experimentální verze v podání serveru světpiva.cz.

Vedle v Česku nejznámějšího pšeničného piva bavorského typu (weizen) bude možné ochutnat i dalších zhruba deset stylů, například belgický witbier, při jehož výrobě se používá třeba i koriandr, nedoslazovaný výrazně kyselý lambik nebo německé pšeničné pivo Gose, u něhož na seznamu ingrediencí figuruje i sůl.

Zdroj: iDnes.cz



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI