Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Z Chomutovska už pivovary zmizely

[pátek, 11. duben 2008]

Češi jsou národem pivařů, v pití piva lámou celosvětové rekordy. A pivaři na Chomutovsku se od ostatních Čechů určitě neliší. Víme však, jaká piva pijeme ve zdejších hospodách? Kterého piva je tu nejvíc a které je nejlepší?

„Vynikající pivo je Klášter, který točili a snad ještě točí v jirkovské Sodovkárně,“ tvrdí Milan Trhlík, předseda jirkovských a chomutovských sběratelů pivních etiket a suvenýrů, sdružených v Rytíř klubu Jirkov. „Které pivo na Chomutovsku je nejlepší, ale říct nemůžu, každé má jinou chuť a někomu sedí tohle, dalším zase jiné.“

Někoho z pivních znalců na Chomutovsku potěší Krušovice, jiného Budvar, někdo má rád Starobrno, řada pivařů nedá dopustit na Plzeňský prazdroj. „Za nejlepší pivo v Čechách považuji Svijany. Jenže to na Chomutovsku neseženete, protože stačí vyrábět tak akorát pro své hospody.“

V Chomutově a v ostatních městech a obcích bývalého okresu je prý populární i Březňák, ale mezi lepší piva by jej sběratel a znalec piva Trhlík nezařadil. „Taky se tu zkoušelo točit litoměřické pivo, občas narazím na třeboňského Regenta, někde nabízeli Radegast nebo Primátora, obvyklejší bývají Louny nebo Žatec, ale i Bernard, vzácněji jsem zaznamenal Malý Rohozec, Samsona, Platana, Kozla, nebo děčínského Kapitána a budějovického Pardála. A není to tak dávno, kdy se tady v hospodách točila Vratislav. Dokonce se sem ze Slovenska vozíval Zlatý Bažant.“

V některých pivnicích zkoušeli zákazníky přilákat na Braník, proniknout na Chomutovsko se snažil i lobkovický pivovar ve Vysokém Chlumci, v některých podnicích nabízeli spodně kvašené pivo Velvet nebo Kelta od Staropramenu.

„Nejrozšířenější na Chomutovsku je dneska pravděpodobně ústecký Zlatopramen, který tu zaplnil trh poté, když s vařením piva skončil pivovar v Mostě-Sedleci,“ dodává M. Trhlík. „Dalšími poměrně rozšířenými jsou pražský Staropramen a plzeňský Gambrinus.“

Co se týče druhů a značek, zdá se nabídka lahvového piva v marketech a obchodech širší, avšak spíše odpovídá tomu, co se točí ve výčepech.

Jak vidno, vyloženě místní pivo se v obcích a městech na Chomutovsku nepije. Žádné tu neexistuje. Poslední pivovar, který vařil a zásoboval místní pivnice a hospody, byl do roku 1976 v Jirkově. Před ním v průběhu 20. století pomalu mizely nebo ukončily výstav malé a střední pivovary v Dolanech, v Doupově, v Hoře Sv. Šebestiána, v chomutovské Horní Vsi, v samotném Chomutově, v Kadani, v Klášterci nad Ohří, v Libědicích, Mašťově, Novém Sedle, Prunéřově, v Přísečnici, ve Vejpretch, ve Vernéřově a ve Výsluní. Dnes si na ně vzpomene málokdo.

„Podobné je to i v okolních okresech. Ani na Mostecku nefunguje žádný pivovar. Na Lounsku vaří pivo jen v Lounech a v Žatci,“ potvrzuje Trhlík.

K doplnění situace kolem Chomutovska je dobré připomenout, že na sousedním Karlovarsku jsou v chodu pivovary v Chebu, v Lokti, v Chýši, ve Velichově a ve Velkém Rybníku, kde se ve větším množství vaří domácí pivo Hastrman pro místní motorest.

Střídavou oblibu na Chomutovsku mají i piva zahraničních výrobců. Mnozí zkusili belgické pivo Stella Artois nebo Hoegaarden, irského Guinnesse, rakouského Kaisera, další rakouské pivo Zwettler se léta točilo v jedné z hospůdek v Jirkově, znalci dokázali ocenit i holandský Heineken.

Právě nizozemská společnost Heineken se v minulých dnech rozhodla koupit ústeckou pivovarnickou skupinu Drinks Union, které patří pivovary v Krásném a Velkém Březně, v Lounech a v Kutné Hoře. Do nabídky firmy Drinks Union patří Zlatopramen, Řezňák,

Jsme národem pivařů a upřednostňujeme vlastní, česká piva. Avšak, kdo to pivo vlastně pro nás nechal uvařit, ani pořádně nevíme. Proto k otázkám kladeným v úvodu můžeme přidat třetí: Víme, komu můžeme za to dobré české pivo poděkovat?

Zdroj: Chomutovský deník


Zchátralý renesanční pivovar v Žirovnici hodlá město opravit. V budově pak bude umístěno museum knoflíkářství, exposice šicích strojů a regionálního pivovarnictví.

Rekonstrukce si vyžádá částku 48 milionů korun, město by na ni mohlo získat více než 90 procent dotací z evropských fondů. Projekt je připraven, žádost podána a koncem dubna by mohli zástupci radnice znát, zda v první výzvě Regionálního operačního programu uspěli. Oprava by pak mohla být zahájena na podzim a v červnu roku 2010 by mohla být dokončena. Revitalisace by se dočkala nejen samotná budova, ale i její okolí.

Pivovar sloužil svému účelu naposledy v roce 1865, kdy výroba v něm začala upadat. Pak se stal součástí velkostatku a byl pronajímán. V roce 1887 po založení místního Sokola začala místnost varny sloužit jako tělocvična, byl v ní i městský archiv. Pak se varna změnila na byty. Poslední nájemníci - neplatiči se již vystěhovali, budova je připravená k rekonstrukci. Ve dvoupodlažní budově jsou v přízemí zajímavé křížové klenby, ve varně jsou však částečně propadlé. Na venkovní fasádě jsou k vidění zbytky sgrafitové výzdoby z období kolem roku 1600.

Pivovar je poslední budovou v zámeckém areálu, který zůstal neopravený. Zrekonstruovaná budova by byla multifunkční, kromě exposic by v ní byl i přednáškový sál, který by posloužil také k pořádání různých výtvarných a podobných dílen. Město již opravilo přístupové komunikace k zámku a zámecký špýchar, kde vznikla exposice Venkovských tradic a řemesel.

Zdroj: Regionalist | Autor: Eva Šinkovská


Nové pivo pro Vietnam

[čtvrtek, 10. duben 2008]

V jihovýchodní Asii na chuť českého piva nikdy nezapomněli

Dva pivovary postaví ve Vietnamu královéhradecká společnost ZVU Potez. Jeden z nich vyroste v provincii Ha Nam, v nové průmyslové zóně asi 150 kilometrů od hlavního města Hanoje. Jeho konečná roční produkce má být dva miliony hektolitrů piva. Pro srovnání - jde přibližně o kapacitu Budějovického Budvaru. Tento pivovar si po přibližně dvouletém vyjednávání objednala firma Vinashin. Na investiční akci bude dohlížet kolem dvaceti specialistů z Česka.

"Obchodní případ bude financovat Česká exportní banka, pojištění poskytne Exportní garanční a pojišťovací společnost," řekl týdeníku Ekonom generální ředitel Jiří Flídr. Hodnota kontraktu je 64 milionů eur, po rozšíření na plnou kapacitu půjde o více než 90 milionů eur. Stavět by se mělo začít ke konci roku.

Menší pivovar bude mít roční kapacitu asi 150 tisíc hektolitrů, což zhruba odpovídá pivovarům z českých okresních měst.

"Tento pivovar bude osazen téměř stoprocentně českými technologiemi," informoval ředitel Flídr. Zákazníkem je v tomto případě soukromá společnost KAN z Hai Phongu. Financování připravuje banka Fortis, výstavba pivovaru má být zahájena letos. Bude stát asi 14 milionů eur.

Rostoucí vietnamský trh

Česká exportní banka nedávno oznámila, že kromě úvěru na zmíněný pivovar poskytne spolu s vietnamskou komerční bankou Vietindebank ještě několik dalších. Dohody o úvěrech byly podepsány v rámci nedávné návštěvy českého premiéra Mirka Topolánka ve Vietnamu.

"Vietnam je pro nás zajímavý z toho důvodu, že jde o lidnatou zemi, má asi 80 milionů obyvatel. Spotřeba piva tam roste zhruba o 20 % ročně," upozornil ředitel ZVU Potez Jiří Flídr. V současné době činí roční spotřeba asi 25 litrů piva na hlavu. "Je tam velký prostor, jednáme o dalších dodávkách," zdůraznil ředitel.

Zajímavostí je, že Vietnamci si výslovně přáli, aby pivovary vařily pivo českého typu. To je přitom technologicky složitější než příprava německého druhu. Ve Vietnamu má však český mok skvělou pověst. Šíří ji hlavně lidé, kteří studovali či pracovali v bývalém Československu. Ti se přitom často řadí přinejmenším k střední vrstvě, a nemusejí příliš šetřit.

Například mnozí hosté restaurace Hoa Vien v Ho Či Minově Městě výslovně požadují české pivo. Scházejí se v ní totiž Vietnamci, kteří mají za sebou dlouhodobý pobyt v Česku. A tak se tu zpívají české písně, objednává se guláš a smažený sýr, což se zapíjí českým pivem. Ve Vietnamu už totiž funguje několik minipivovarů, které vaří obdobné pivo jako v Česku, ovšem v malém množství.

Originální vietnamské pivo je přitom chuťově odlišné, protože obsahuje rýži, a většinou se při jeho přípravě používají i jiné kvasnice. "Náš technolog dodá vietnamským obchodním partnerům recepty," líčí Flídr. "Veškeré výrobní postupy budou v počítači. Pak se ovšem bude sledovat prodej a obliba piva. Chuť se případně může upravovat podle připomínek zákazníků. V každém případě dodáváme zaškolení personálu a základní recept na to pivo. Později mohou naši odběratelé pokračovat s českým sládkem, kterého si zaplatí, nebo využijí svůj zaškolený personál."

Kde vzít lidi?

Určitým paradoxem je, že v Hradci Králové budou část výroby pivovarské technologie zajišťovat právě Vietnamci. Přímá souvislost se zakázkami ve Vietnamu v tom není, ale podnik si nedávno najal dvacet svářečů z jihovýchodní Asie.

"Personální ředitel a svářečský mistr odjeli do Vietnamu," popisuje ředitel Flídr. "Vybrali tam lidi, kteří do České republiky dorazili v listopadu. Měsíc chodili do svářečské školy, aby složili naše zkoušky, a teď už pracují. Jsou opravdu velmi dobří. Učíme je češtinu a pokrok je znát - už mi neříkají ahoj, nýbrž dobrý den."

Ředitel ZVU Potez tak potvrzuje poznatky, které získaly i četné další podniky: "S Vietnamci máme výborné zkušenosti," uvedl například Dalibor Tyleček z personální společnosti Trenkwalder, "jejich zájem naučit se novou práci je ve srovnání s jinými agenturními zaměstnanci nadstandardní."

ZVU Potez se s nedostatkem kvalifikovaných českých pracovníků potýká již delší dobu. Využívá proto asi osmdesát zaměstnanců ze zahraničí, hlavně z Polska a Slovenska, ale také z Ukrajiny a Rumunska.

"Nefunguje tu učňovské školství," stěžuje si ředitel Flídr. "Nezaměstnaní, kteří přijdou z pracovního úřadu, u nás nikdy dlouho nezůstanou. Je to skoro tragédie, zvlášť když si uvědomíte, že děláme technologicky složité výrobky a zhruba osmdesát procent naší produkce jde na vývoz."

ZVU Potez je generálním dodavatelem obou pivovarů. Znamená to, že se stará také o stavební část, což české strojírenské podniky dříve nedělaly, neboť dodávaly jen technologie. "Zřídili jsme proto kancelář v Praze, která umí řídit stavbu," připomněl Flídr.

Pivovar má ovšem řadu komponent, které strojírenská společnost nakupuje. Jde například o čističku vody, úpravnu vody, jímání CO2, kompresory, kotelnu, plnicí linky. Z českých firem se na obou akcích podílí zejména Project Soft Hradec Králové, dodavatel měření a regulace.

Vstupenka k Heinekenu

V Česku ZVU Potez letos dokončuje rekonstrukci pivovaru Starobrno řádově za 100 milionů korun. Pro královéhradeckou firmu je to důležitý průnik do skupiny Heineken.

"Snažili jsme se k Heinekenu dostat již několikrát a vždy jsme byli odmítnuti s tím, že mají své tradiční partnery. Předpokládám, že velmi dobré zvládnutí zakázky v Brně by mohlo znamenat, že se dostaneme na listinu dodavatelů Heinekenu," řekl ředitel Jiří Flídr.

Potez sice znamená "potravinářské technologie a zařízení", ale firma se již neomezuje jen na pivovary a cukrovary, tak jako značka ZVU už neznamená "Závody vítězného února". Podnik se dnes zabývá také výrobou chemických aparátů, zejména pro výrobu kyseliny dusičné.

"Je pro nás velkým potěšením pracovat se společností ZVU Potez, a těšíme se na další spolupráci," uvedl Michel Gyurech, projektový ředitel švýcarské společnosti GEA Messo, která patří k odběratelům chemických aparátů. Výrobní program doplňují například vysokotlaké nádoby pro výrobu slinutých karbidů či umělých diamantů.

ZVU Potez zaměstnává asi 450 lidí. Společnost loni utržila 657 milionů korun a vykázala 13milionový zisk. Její čeští majitelé loni splatili privatizační úvěr a pro letošek plánují tržby ve výši 870 milionů korun, z čehož 500 milionů mají zajistit dodávky do zahraničí.

Dynamické vztahy:

- Obchodní obrat mezi Českou republikou a Vietnamem loni činil celkem 3,676 miliardy korun, před šesti lety to bylo zhruba o miliardu méně.

- Český vývoz do Vietnamu byl loni 656 milionů korun.

- Český dovoz z Vietnamu byl loni 3,020 miliardy korun.

- Z ČR se do Vietnamu vyvážejí hlavně stroje a dopravní zařízení, reaktory, kotle, průmyslové stroje, zbraně a sklo.

- Do ČR se z Vietnamu dováží především textil a obuv, dále rýže, čaj, káva a koření.

- Vietnam patří k prioritním státům v rámci české exportní strategie na léta 2006 až 2010.

- Po Slovácích a Ukrajincích jsou Vietnamci třetí nejpočetnější menšinou v ČR.

- Počet Vietnamců žijících v ČR se zvyšuje o zhruba tisícovku za rok.

- V Česku nyní podniká asi 25 000 Vietnamců.

Vietnamci si výslovně přáli, aby pivovary vařily pivo českého typu.

Zdroj: Ekonom | Autor: Petr Korbel


Obrovská restaurace, kam se vejde deset tisíc návštěvníků, se od 23. května do 1. června otevře během Českého pivního festivalu v prostorách Výstaviště v pražských Holešovicích. Po dobu deseti dnů tu zákazníci budou ochutnávat výhradně české pivo. Vinaři budou mít svůj vinný stan, ženy zase mohou zajít do stanu, kde se budou míchat koktejly. Na festivalu se bude platit českým tolarem, vyraženým právě k této příležitosti. Cena jednoho piva bude asi 40 korun. Vždy od 18 do 20 hodin bude na hlavním podium koncert českých zpěváků a kapel, například Báry Basikové či Kamila Střihavky. Podrobnosti o festivalu najdete na www.pivnifestivalpraha.cz.

Zdroj: MF Dnes


Docent Skála blahé paměti by patrně nad takovým tvrzením pozvedl obočí.

Ale jen nakrátko, než by se mu dostalo vysvětlení, jaké mohli nasát v neděli účastníci 1. setkání českých sládků (na moravské přijde řada příště). Setkání bylo pácháno v Klášterním pivovaru v Praze na Strahově a tamní sládek na něm importoval do Čech tvrzení z britských ostrovů, že kdo pije pivo, dobře spí, kdo dobře spí, nehřeší a kdo nehřeší, jde do nebe. A protože ti, co končívají na záchytkách, asi nejsou dobrými spáči, když je tam musejí přikurtovat, těžko je může čekat nebe, ale spíš peklo. Tudíž argumenty boje proti alkoholismu oslabeny nejsou, leč naopak, jsou tímto hlubší, promyšlenější.

Možných nebeských nájemníků se na Strahově sešlo dost přes stovku - přes 50 českých sládků a sládkyň (byly dvě) a nejméně tolik i členů Společnosti přátel piva, která setkání pořádala, a jejich, dejme tomu, sympatizantů. Předseda přátel měl přátelství v krvi a poděkoval sládkům za poctivou a obětavou práci. Přispívají k rozvoji pivní kultury a šíří dobré jméno české pivovarnické školy, ač musejí odolávat tu byrokracii, tam úsporným tlakům majitelů, onde zas měnícím se technologiím. Přitom jestliže chce uvařit dobré pivo, uspořit se nedá. Slad, chmel (či granule), energie - musejí být kvalitní a musí jich být dost. A podobně technologie. Co je to za pivo, jehož pěnu dohání perlení natlačeného dusíku a poptávku konzumentů masivní reklama? Fajnšmekři jsou prý spíše z řad starší a střední generace. Mají oblíbené značky, vyhledávají klasické technologie, vytříbenou chuť. Dovedou vycítit, když sládkova duše prostoupí každou sklenici a jeho um není utopen v rekordních výstavech. Za svoji nejoblíbenější značkou to mají proto také někdy dost daleko. Jejich cílem je ovšem pivo vychutnat, ne se jím nakýblovat, jak to vidí mnozí pivní cucáci. Proto také nebylo na Strahově vidět nikoho s postavou, jež se - zdá se, že ne zcela právem - nazývá pivařská. A též se tam nevedly řeči, řečené pivní. Naopak. Protože lidé, kteří se živí poctivou prací a svoje řemeslo umějí pořádně a dělají rádi, nemluví planě a jsou vesměs i příjemní lidé. Tací vůbec nemusejí mít ráj na zemi, ale peklo je za to snad nečeká.

Zdroj: Haló noviny | Autor: Karel Růžička


Změny klimatu v příštích desetiletích budou mít dopad i na množství vyrobeného piva; konkrétně způsobí pokles produkce základní suroviny pro jeho výrobu, totiž sladovnického ječmene, a to především v Austrálii, ale i na Novém Zélandu. Upozornili na to dnes novozélandští odborníci na podnebí.

V konečném důsledku některé pivnice zůstanou bez piva, případně náklady na jeho výrobu prudce stoupnou, vysvětlil Jim Salinger z novozélandského institutu pro výzkum atmosféry a vody.

Ačkoliv Salinger omezil prognózu na Austrálii a Nový Zéland, podobný dopad klimatických změn lze očekávat na celé planetě. Pokles produkce piva by mohl nastat do 30 let. Nejvíce jsou ohroženy některé části Austrálie, kde jsou sucha rok od roku horší a klesá i množství vody.

Horší dopad budou mít klimatické změny na plochy s ječmenem ve státech Západní Austrálie, Jižní Austrálie, Viktorie a Nový Jižní Wales. O něco méně postižen má být podle klimatologa novozélandský Jižní ostrov. "Většina oblastí v Austrálii, kde se pěstuje sladovnický ječmen, zřejmě zažije pokles produkce," poznamenal Salinger. "Bude to znamenat řadu výzev pro pivovarnický průmysl," který bude muset v přímém důsledku klimatických změn hledat nové druhy této obiloviny.

Už nyní změny klimatu způsobily, že šly nahoru ceny nejen sladovnického ječmene, ale i cukru či hliníku, připomněl ředitel jedné z pivovarnických korporací v obou zemích Liz Read. Kromě toho sladovnickému ječmenu konkurují i jiné způsoby využívání zemědělské půdy, dodal.

V uplynulých dvou letech například obdělávaná půda na Novém Zélandu bojovala s expanzí mlékárenského průmyslu, který stavěl na rostoucích cenách mléčných výrobků ve světě.

Zdroj: Finanční noviny.cz


Plateného spoločníka na ležérne popíjanie piva v krčme juhoanglického mestečka Winsor hľadá pre svojho 88-ročného otca britský štátny príslušník Mike Hammond. Píšu o tom dnešné noviny Daily Mail.

V dome dôchodcov žijúci Jack Hammond, ktorý už nemá ani jedného dôverného priateľa, plánuje v krčme každý týždeň stráviť dvakrát po dve hodiny.

Nechce však konzumovať pivo sám a tak prostredníctvom syna hľadá zhovorčivého spoločníka, odolného proti alkoholu, ktorý by si za každú hodinu družného popíjania mohol zarobiť deväť eur (približne 300 Sk).

Na oznam, umiestnený v priestoroch mestskej filiálky poštového úradu, sa doposiaľ prihlásili štyria záujemcovia, uvádza ako kuriozitu Deutsche Presse-Agentur.

Zdroj: Aktuality.sk


Česko má novou rekordmanku v pití piva na ex. Devatenáctiletá Olga Čunátová ze Skrýchova u Opařan na Táborsku včera v Mekce rekordů Pelhřimově, respektive v hotelu na vrcholu Křemešníku, vypila půllitr piva za 3,085 vteřiny.

„Pokořila tak dosavadní rekord Ivy Čadílkové z Nového Boru, která 10. června 2006 dokázala na pelhřimovském festivalu vypít 0,5 litru desetistupňového piva ze 4,95 vteřiny,“ řekl prezident agentury Dobrý den Miroslav Marek.

Pohledná studentka Olga přitom vůbec netrénuje! Za den vypije maximálně litr tekutin. „Ráda zkouším nová piva, těch nikdy není dost, nejlepší jsou asi Krušovice, ty mi nejvíce chutnají, jinak Gambrinus, ten je v každé hospodě. Ráda ochutnám piva s nějakou specifickou, novou příchutí,“ uvedla k oblíbeným značkám. Na pivo občas zajde s partou v Táboře. „Většinou se mě i bojí, jsou zvyklí, že chlapi mají vždycky ve všem navrch, a když přijde nějaká holka, která je překoná, tak je to kolikrát i mrzí. Kamarádi to ale berou, vždycky si z někoho uděláme srandu,“ popsala.

Jak přišla na to, že by mohla překonat rekord? Za všechno může výčepní, který se staral o pití na rozlučkovém večírku základní školy. Na nejmenovaném fotbalovém hřišti jí namísto jednoho omylem natočil piva dvě. Jedno proto vypila naráz a hostinský se nestačil divit, myslel, že ho někam vylila.

Olgu do města rekordů doprovodili spolužáci ze školy Informatiky a spojů. Nejdříve absolvovala výpočetní systémy a grafiku, nyní studuje bezpečnostní systémy.

V České knize rekordů je řada ženských pivních disciplin. Třeba desetičlenné družstvo žen dokázalo loni v září štafetovým způsobem vypít deset piv v čase 2:56,84 minuty. Byly v něm výhradně dospělé občanky jediné obce - Bratronice.

Zdroj: MF Dnes

Zdroj videa: i.vysočina.cz


Ponorte sa do piva

[pátek, 4. duben 2008]

Už v stredoveku bolo známe, že kúpele v kvasnicovom pive majú liečivé účinky a sú výbornou prevenciou. V Českej republike môžete navštíviť zatiaľ troje pivné kúpele. Čo majú spoločné a v čom sa odlišujú?

Foto

Písek u Jablunkova: Relaxujte na slame

Wellness hotel Bahenec, ktorý nájdete sedem kilometrov nad obcou Písek u Jablunkova, ponúka už rok a pol pivné kúpele Bier Bottich Bad. Súčasťou procedúry s liečivými účinkami je fínska sauna, kúpeľ s prísadami, z ktorých sa varí pivo, a regenerácia organizmu na lôžku z ovsenej slamy.

Pred pivným kúpeľom si môžete v saune prehriať telo a naštartovať metabolizmus, no ak chcete hneď skočiť do kade, nech sa páči. Kúpeľ si vychutnáte v jednej z troch dvojmiestnych drevených kadí. Hlavnou zložkou je voda s teplotou 35 až 37 stupňov. Je obohatená prísadami, z ktorých sa varí pivo – droždie, chmeľ, sladový šrot a podobne. Účinok pivného kúpeľa sa výrazne zvýši použitím vírivky a výmenníka tepla, ktorý zabraňuje vychladnutiu kúpeľa. Bráni mu aj špeciálne drevo, z ktorého sú kade vyrobené.

Z výčapných stojanov si môžete načapovať pivo – toľko, koľko za dvadsať minút procedúry vypijete. Po kúpeli vás zabalia do plachty, prikryjú dekou a na polhodinku zregenerujete svoje telo na lôžku z ovsenej slamy, ktorá vracia späť do tela teplo. Ak sa vám ešte nebude chcieť odísť, nemusíte. Na lôžku pri saune môžete hodinku odpočívať a počúvať hudbu.

Niečo navyše: Hotel Bahenec má k dispozícii aj vonkajší bazén so solárnym ohrievaním.

Cena za pivný kúpeľ: štandard – 1 400 Kč pre dve osoby; nadštandard – 1 100 Kč pre jednu osobu, fínska sauna pred procedúrou zadarmo

Chodová Planá: Doprajte si zábal v pivnom mláte

Pravé pivné kúpele, ktoré otvárali pred dvoma rokmi, nájdete v hoteli

U Sládka. Patrí súkromnému pivovaru v Chodovej Planej neďaleko hraníc s Nemeckom. Výnimočné sú v tom, že používajú minerálnu vodu, ktorá ako jediná v Českej republike obsahuje dvojmocné železo. Má tiež vysoký obsah kysličníka uhličitého, ktorý podporuje správne prekrvenie organizmu. Hlavnou prísadou do kúpeľa je tmavé kúpeľové pivo. Podľa chránenej originálnej receptúry ho tradičnou metódou vyrába hlavný sládek rodinného pivovaru. V pivovare vyrábajú vlastné kvasnice, ktoré sa pridávajú do kúpeľa. Ako peeling do vane sa používa drvený žatecký chmel. Nad pivnými kúpeľmi dohliada vyškolený personál, zdravotné sestry a lekár balneológ.

K dispozícii je päť titánovo-nerezových balneologických vaní pre jednu osobu a jedna dvojvaňa pre dve osoby. Počas pobytu vo vani môžete popíjať tri deci piva, rovnako aj počas zábalu. Ak pivo nechcete alebo nemôžete piť, ponúknu vám minerálku. Po kúpeli si v plachte a deke pri tlmenom osvetlení a príjemnej hudbe ešte dvadsaťpäť minút oddýchnete. Ak máte záujem o masáž, môžete si vybrať z bohatej ponuky: klasickú, reflexnú, lymfatickú, športovú, antistresovú, reflexnú masáž chodidiel či najnovšie aj masáž lávovými kameňmi. Horúcou novinkou sú zábaly v pivnom mláte, ktoré vám prehrejú svaly a kĺby, vyživia pokožku a zaručia príjemnú relaxáciu.

Niečo navyše: Ak si chcete urobiť pivný kúpeľ doma, môžete si kúpiť balenie kúpeľového piva, chýba však minerálna voda. Ide teda skôr o zaujímavý suvenír.

Cena za pivný kúpeľ: 600 Kč pre jednu osobu, 1 200 Kč pre dve osoby

Harrachov: Vykúpte sa v rezanom pive

Počas tradičných pivných slávností otvorili v júli minulého roka pivné kúpele aj v Krkonošiach. Procedúru si vychutnáte v horskej pramenitej vode zo 150-ročného prameňa s prísadou piatich litrov svetlého a piatich litrov tmavého kvasnicového piva a drveného chmeľu. Je tu šesť drevených vaní pre jednotlivcov a dve vane Lovestory pre páry a jedna vaňa Lovestory Privat pre páry.

Pred návštevou pivných kúpeľov sa môžete vybrať na exkurziu po sklárni, prezrieť si historickú brúsiareň skla z roku 1895, ktorá je poháňaná vodnou turbínou. Odborný výklad vám podajú v štyroch jazykoch: češtine, nemčine, angličtine a ruštine. Za návštevu stojí aj múzeum skla. Môžete si pozrieť kaplnku sv. Alžbety, v ktorej je unikátny funkčný sklenený zvon a oltár z benátskych zrkadiel, dovezených z Talianska. Po 20-minútovom pivnom kúpeli a rovnako dlhej relaxácii na lôžku dobre padne masáž. V ponuke sú tri druhy: celková, teda masáž chrbta, šije, nôh, rúk, hrudníka a brucha, 40-minútová a 20-minútová čiastočná masáž. Počas kúpeľa i relaxácie si pochutnajte na malom pive z miestneho pivovaru.

Niečo navyše: V pivovarskej reštaurácii si nenechajte ujsť ochutnávku piva z tamojšieho minipivovaru. Navštívte aj firemné predajne skla, v ktorých si môžete kúpiť výrobky.

Cena za pivný kúpeľ: 700 Kč vo vani pre jednotlivcov, 1 300 – 1600 Kč vo vani pre páry

Zdroj a foto: Šarm.sk | Autor: Lýdia Brabcová


Když nám chutná, jdeme na pivo

[čtvrtek, 3. duben 2008]

Až trochu symbolicky, pár týdnů předtím, než začne být České pivo chráněnou značkou Evropské unie, koupil jeden ze světových pivovarnických kolosů, nizozemský Heineken, největší českou pivovarnickou skupinu Drinks Union s jejím Zlatopramenem, Březňákem, Lounským pivem a několika dalšími menšími značkami.

Jako by pojem české pivo odcházel do historie. Kdo pivní svět příliš nesleduje, musí mít pocit, že zbývá už jen „národněpodnikový“ Budvar, který tak jako tak čeká do roka či dvou privatizace. Prazdroj drží jihoafricko-americká společnost SABMiller, Staropramen zase patří původně belgické skupině InBev a Starobrno či Krušovice jsou ve stáji Heinekenu již nějaký čas.

A ten, kdo si v poslední době oblíbil Zlatopramen, patřící nepochybně mezi kvalitnější česká piva, nyní trochu s obavami čeká, co holandští sládci udělají s jeho oblíbenou značkou. Dopadne to jako se Zlatým bažantem, kdy se z úžasného, původně hutného, výrazně sladového piva vonícího po širých lánech Žitného ostrova stalo sice slušné, ale nepříliš výrazné lehké pivo jakéhosi univerzálního evropského typu? Nebo to skončí, nedej bože, jako s Krušovicemi, kdysi jedním z nejlepších českých piv, které německý pivovar Binding fakticky zničil jako značku, když z něj před lety udělal bledý patok s podivnou pachutí a naprosto katastrofální pověstí mezi českými pivaři. Němcům se podařilo marketingovými nástroji, především tím, že zadarmo poskytovali vybavení hospod hostinským, kteří se zavázali k odběru jejich piva, vyhnat výstav tohoto pivovaru na více než milion hektolitrů ročně. Dodnes však výroba klesla téměř na polovičku, přestože se kvalita trochu zlepšila, leč důvěra spotřebitelů je ztracena.

Není třeba propadat panice. Zahraniční manažeři snad již pochopili podstatu českého pivního trhu s jeho nároky na kvalitu. Nakonec to není zase tak těžké to pochopit. Český pivař rozezná dobré pivo od špatného velmi dobře a rostoucí životní úroveň mu dává šanci vybírat si. Malé pivovary jsou navíc nyní již kapitálově připraveny využívat moderní technologie a motat hlavu i velkým hráčům. Příkladem už dávno není jen humpolecký Bernard, ale také třeba fenomenální úspěch malého pivovárku Svijany, stojícího při liberecké dálnici, který ovládl region a nyní má úspěch i v pivně rozmazlené Praze.

Kromě toho trh dobývají se svým nepasterizovaným a zhusta velmi chutným pivem maličké restaurační pivovary rostoucí jako houby po dešti, byť jejich produkty stojí o něco více než obvyklé osmičky prodávané jako desetistupňová piva. Nakonec Prazdroj, který masivně zdražil a hodlá v tom evidentně pokračovat, také nezaznamenává žádné výpadky v odbytu, ačkoli cena půllitru v pražské restauraci už je kolem jednoho eura a třiceti eurocentů.

Právě konkurence a rostoucí ochota mlsných pivařů si za kvalitu připlatit jsou tím, co do budoucna udrží solidní úroveň českého piva. A tahle zkušenost povede snad i Heineken jinými cestami než kdysi Binding. Evropská ochranná známka opravdu takový úkol není schopna splnit. Lidé totiž nebudou pít nikdy České pivo, ale vždy budou žádat natočit Prazdroj, Budvar či - doufejme - Zlatopramen. Podobně by měli v Bruselu bojující potravináři pochopit, že si lidé nebudou kupovat český špekáček, a jejich úsilí o evropskou registraci receptury je zbytečnou námahou. Zákazník bude dříve nebo později stejně chtít davelský či vimperský špekáček konkrétního výrobce, protože zjistí, že je to zcela jiný výrobek než drogistická uzenina z hypermarketu za třicet korun kilo a půl v akci, která napíchnutá nad ohýnkem vydrží třicet vteřin, načež se nafoukne a rozprskne v beztvarou mazlavou hmotu odporné chuti. A dopadne tak, ať už se jmenuje eurošpekáček, nebo ne.

Zdroj: Neviditelný pes | Autor: Pavel Páral


Turistickou zajímavost z bývalého zámeckého pivovaru chtějí mít do dvou let v Žirovnici na Pelhřimovsku.

Město už podalo na první výzvu žádost o dotaci na rekonstrukci zanedbané památky, pokud evropské peníze získá hned napoprvé, mohou začít práce na opravě nemovitosti v blízkosti zámku letos na podzim.

V Žirovnici jsou připraveni, projekt na přeměnu renesančního pivovaru mají hotový, čekají pouze na peníze. „Náklady na opravy jsou spočítány na 48 miliónů, bez dotace bychom se do toho nemohli pustit,“ zdůraznil místostarosta Žirovnice a současně poslanec Milan Šmíd (ODS). O úspěchu žádosti budou mít v Žirovnici jasno na konci dubna, z evropských fondů můžou získat až 92,5 procenta rozpočtovaných nákladů. Objem žádostí na zmíněnou první výzvu je ovšem trojnásobný proti možnostem fondu. „Když napoprvé neuspějeme, přihlásíme se na druhou výzvu,“ přiblížil Šmíd.

V posledním neopraveném zámeckém objektu byl v minulosti pivovar, původní funkce se ovšem památkově chráněná stavba nedočká. „Minipivovar s restaurací byl sice prvotním nápadem, ovšem tuto myšlenku jsme opustili, neboť v podmínkách Žirovnice by takové řešení zřejmě nemělo budoucnost,“ zdůraznil místostarosta. Tradice výroby piva v žirovnickém zámeckém pivovaru skončila už ve druhé polovině devatenáctého století, pivo se zde nevaří bezmála 150 let. Pak budova sloužila nejrůznějším účelům, naposledy jako bydlení sociálně nejslabších obyvatel města.

V opraveném domě v podzámčí najde zázemí expozice knoflíkářství, místo by zde měla mít sbírka šicích strojů, které jsou nyní k vidění v části zámecké prohlídkové trasy, připomínku zaslouží historie pivovarnictví. „Chtěli bychom tady pořádat také krátkodobé výstavy, mohly by se zde konat výtvarné dílny, počítáme s malým přednáškovým sálem,“ řekl Šmíd k budoucnosti bývalého zámeckého pivovaru.

Poslední opravený objekt završí už dříve dokončené rekonstrukce v areálu zámku, který patří městu. Před dvěma roky byl opraven historický zámecký špýchar, loni prošlo rekonstrukcí přírodní divadlo.

Zdroj: Právo | Autor: Jiří Jíra


Pivo v prášku nahradil pivní extrakt

[pátek, 28. březen 2008]

„Pivo v prášku“ začala v polovině devadesátých let minulého století vyrábět bruntálská sladovna.

Tento výrobek se zakrátko stal módním hitem a nejeden milovník nahořklého moku si zkusil uvařit své vlastní pivo. Výroba piva nebyla nijak složitá a přijatelný mok se dal uvařit při dodržení přiloženého návodu bez větších nesnází. Určitou práci a nevyhnutelný čas to ale přece jenom vyžadovalo, nebylo to tak úplně jednoduché jako u běžných instantních nápojů, které stačí rozmíchat v pitné vodě a ihned pít.

„Pivo v prášku“ obsahovalo vlastně všechny ingredience nutné k uvaření piva. Pracovní postup lze velmi zjednodušeně popsat následovně - prášek rozmíchat ve vodě, uvařit, nechat vychladit, vykvasit, stočit a pít. Cena výrobku byly přijatelná, pokud člověk nepočítal vlastní práci a energii, byla cena uvařeného piva zlomkem ceny, za kterou prodávají chmelový nápoj obchody a restaurace. Chuť byla ovšem různá a odrážela se v ní pečlivost várce, kvalita vody, teplota a mnoho dalších okolností včetně třeba počasí. Někdy se podařilo uvařit pivo vskutku lahodné, ale nutno přiznat, že jindy se vyrobený mok při takřka stejném postupu dal pít jenom se sebezapřením.

U nás, v zemi pivařů, si „pivo v prášku“ lidé kupovali spíše ze zvědavosti. Své příznivce si však našlo doslova v celém světě, vyváželo se nejen do evropských zemí ale také třeba do Kanady a odlehlé Austrálie. Jeho výroba běžela na plné obrátky přibližně do předloňského roku, pak začala převažovat výroba jiného zajímavého produktu - tekutého pivního extraktu, jakéhosi pivního „sirupu“.

„Je to vlastně velmi podobné. Rozdíl je z našeho hlediska především v tom, že tekutý extrakt je výrobně levnější, protože sušení je energeticky velmi náročné a proto tedy také drahé. Výrobek se sušil v tryskových sušičkách a tato fáze výroby vlastně odpadá. Výroba piva v prášku ale úplně neskončila. Jsme kdykoliv připraveni vyhovět přání zákazníků a podle potřeby je vyrobit požadované množství. Řeč je pochopitelně o větších odběratelích, ne o jednotlivcích, kteří by si chtěli uvařit deset litrů vlastního domácího piva,“ vysvětlili změny a výrobní postup pracovníci sladovny.

Výroba piva z pivního extraktu je v podstatě obdobná výrobě piva z prášku a bruntálská sladovna jej vyváží zatím do třinácti zemí světa. Mimořádný zájem o pivní extrakt mají zákazníci kupodivu třeba ve Vietnamu, kam směřuje značná část výroby, ale také třeba v zemích bývalého Sovětského svazu.

Zdroj: Bruntálský deník | Autor: Ladislav Olejníček


Ječmen, pivo a biotechnologie

[pátek, 28. březen 2008]

Pěstování ječmene, po pšenici druhé nejstarší obilniny, sahá do počátku uvědomělého zemědělství a to do oblasti tzv. úrodného půlměsíce. Vždyť ječné bochánky jedli již stavitelé pyramid! V oblastech původu sloužil ječmen jako potravina, byl semílán na mouku a pekli se z něj především vdolky a lívance. Méně pak se užíval jako krmivo. Ječmen byl znám také jako rostlina léčivá s protizánětlivými a aseptickými účinky a jeho odvar sloužil k posílení lidského organismu.

Četné archeologické nálezy poukazují na pěstování ječmene v našich zemích v době 500 let př. n. l., používal se jako chlebovina. Původně se u nás pivo vařilo z pšenice, až v 17. století se přešlo na vaření piva z ječného sladu.

Stále častěji se v tisku setkáváme s informacemi o příznivém účinku ječmene na lidské zdraví. Dokonce od května roku 2006 existuje směrnice vydaná americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), která povoluje označovat potraviny s obsahem ječmene zdravotním tvrzením, že tyto potraviny „mohou snižovat riziko koronárních srdečních onemocnění". Existují také snahy o zvýšení podílu rozpustné vlákniny v pekařských výrobcích přídavkem ječné mouky. Cennými látkami v této cereálii jsou beta-glukany, vláknina a také antioxidanty.

Úsilí o stálé zlepšování ječmene ho staví do pozice vhodného kandidáta pro genetické inženýrství. Již před několika lety byly vyvinuty linie ječmene imunní k virózám, rezistentní ke kořenové hnilobě a se zlepšenými vlastnostmi pro sladování a následnou výrobu piva. V současné době probíhají na univerzitě v Giessenu a Nurembergu v Německu polní pokusy se dvěma liniemi ječmene. Polní pokusy poskytují bližší pohled na vlastnosti dvou transgenních odrůd, z nichž první produkuje enzym rozrušující buněčnou membránu patogenní houby a druhá linie vytváří pozměněný enzym, který zlepšuje kvalitu a vlastnosti sladu k výrobě piva.

Pozměněný ječmen se úbrání plísni způsobující kořenovou hnilobu

Patogenní plísně Rhizoctonia solani a Rhizoctonia oryzae se stále více celosvětově rozšiřují, zejména na severozápadě Spojených států a v jižní Austrálii. Tyto plísně signifikantně snižují výnos a napadení není na nadzemní části rostliny viditelné. Zemědělci desítky let zkoušeli vymyslet efektivní způsob zneškodnění Rhizoctonie. Fungicidy poskytují jistou možnost, ale rezidua pesticidů v půdě znamenají zásah do životního prostředí a jsou také finančně náročné.

Šlechtitelé se roky pokoušeli zlepšit rezistenci ječmene proti chorobám klasickým křížením. Do dnešní doby, hledání genetického materiálu pro šlechtitelské programy je bezvýchodné a působí zklamání. Mezi možnými partnery ke křížení s ječmenem se nevyskytuje žádný s dobrou rezistencí k Rhizoctoii.

Existuje však jedna zajímavá cesta, tou je biologická ochrana prostřednictvím plísně Trichoderma harzianum. Trichoderma napadá a požírá buňky různých plísní, včetně Rhizoctonie. Kokteil látek, které Trichoderma používá ke strávení potravy zahrnuje enzym nazývaný chitináza, který rozkládá chitin. Chitin je nezbytnou sočástí buněčných stěn hub. Existují různé formy chitinu a stejně tak i chitináz. Ječmen obsahuje několik chitináz, ale žádná neúčinkuje proti Rhizoctonii.

Vědci z washingtonské univerzity ve Spojených státech v roce 2003 publikovali, že se jim podařilo úspěšně vložit gen pro chitinázu z Trichodermy do genomu ječmene. Vzniklé rostliny vykazovaly vysoký stupeň rezistence k Rhizoctonii.

Lepší slad z transgenního ječmene

Při výrobě piva se tradičně, již od dob starověku, používají pouze tři suroviny: voda, slad a chmel. Další důležitou součástí technologie jsou kvasinky, které přeměňují cukry na alkohol. Výrobci nakupují speciální kultury kvasinek v závislosti na druhu budoucího piva.

Surovinou pro výrobu sladu jsou obilky ječmene, které se nejdříve máčí, potom luští a v závěru hvozdí. Máčení aktivuje obilku a připraví ji ke klíčení, během fáze luštění dochází k aktivaci enzymů a rozkladu škrobu na jednoduché cukry, které jsou zkvasitelné pivovarskými kvasinkami. Při hvozdění působí na klíčící ječmen vysoké teploty a zpomalují se, až zastavují enzymatické pochody.

Alternativními surovinami k výrobě piva mohou být i pšenice nebo kukuřice, tradičně se však používá ječmen. Jedním z původních důvodů bylo to, aby cennější obiloviny, pšenice nebo rýže, zůstaly k výživě lidí. Kromě toho má ječmen vyšší obsah enzymů nutných k rozštěpení škrobu na jednoduché cukry.

Čím delší sladování, tím více času mají enzymy k rozkládání polysacharidů, ovšem příliš dlouhý proces vede k tomu, že obilka začne jednoduché cukry využívat ke klíčení. Proto jsou tepelným zásahem inaktivovány enzymatické pochody ve fázi hvozdění. Zbylé nerozložené škroby již nejsou metabolizovatelné kvasinkami. Pro piva českého typu je charakteristický vyšší podíl nerozložených škrobů, které mu dávají plnost a chlebnatost.

Nerozložené buňky endospermu mohou při výrobě piva činit sládkům problémy, zejména nežádoucím způsobem zvyšovat viskozitu a zanášet filtry. Moderní biotechnologie má už vykročeno k řešení tohoto problému. Geny pro enzymy štěpící škroby (amylázy) a enzymy narušující buněčné stěny endospermu (glukanázy) je možné v mikroorganizmech produkovat ve velkém měřítku.

Většina výrobců nakupuje enzymové preparáty k optimalizaci výroby. Ale co kdyby původně přítomné enzymy v ječmeni zůstaly aktivní i po tepelném záhřevu? To by vedlo ke zlepšení celého procesu bez nutnosti použít enzymových přípravků. Přesně tímto se zabývají vědci na washingtonské státní univerzitě. Vypůjčili si geny pro glukanázu z bakterie a identifikovali nejstabilnější formy vůči záhřevu, tyto posléze přenesly do ječmene. Výsledek byl překvapivý, vnesené enzymy zůstávají aktivní při hvozdění dlouhém 4 hodiny. Vlastní glukanázy přirozeně se vyskytující v ječmeni jsou při stejných podmínkách deaktivovány již po čtyřech minutách.

Ječmen se zvýšenou glukanázovou aktivitou je také cennější z hlediska krmivářství. Drůbež krmená ječmenem má nízké přírůstky, jelikož nedokáže rozrušit buněčné stěny endospermu.

Polní pokusy v Německu

V Německu jsou právě polním pokusům podrobovány obě v předchozím textu zmíněné modifikované formy ječmene, rezistentní vůči Rhizoctonii a linie s tepelně stabilní glukanázou. Vědci sledují, zda při genové expresi nedochází k nějakým neočekávaným změnám. Dále se ujišťují, zda nedochází ke změnám v kvalitě zrna.

Zdroj: Gate2Biotech


Českem se šíří europivo

[čtvrtek, 27. březen 2008]

Soumrak českého piva? Zahraniční investoři posilují svoji pozici v českém pivovarnictví.

Osm z deseti „českých“ piv je ve skutečnosti zahraničních. Cizí kapitál totiž není přítomen jen ve velkých pivovarech jako Plzeňský Prazdroj nebo Staropramen. Také mnoho menších pivovarů přijalo pomocnou ruku ze zahraničí.

Heineken po čerstvém nákupu Drinks Union nevyloučil, že bude chtít svou pozici v České republice i nadále posilovat. „Společnost Heineken se zajímá o další možné akvizice ve středoevropském regionu, ale zásadně konkrétní plány ohledně těchto operací nezveřejňuje,“ řekla mluvčí Heinekenu Kateřina Eliášová.

Podle některých zdrojů by totiž Heineken mohl mít vedle posledních velkých českých pivovarů Budějovického Budvaru a PMS Přerov také zájem o Staropramen. Druhý největší pivovar na tuzemském trhu ale tyto informace označil za spekulace.

Podle šéfredaktora Pivního magazínu Jaroslava Nováka Večerníčka je tak daleko pravděpodobnější, že Heineken bude chtít ovládnout menší pivovary jako je Černá Hora nebo Svijany. S oběma pivovary přitom Heineken už jednal.

„Na takovou dohodu by museli být dva a já na Heineken zálusk nemám. Nic takového ale rozhodně není, a ani nebylo předmětem jednání,“ uvedl Jiří Fusek, předseda představenstva Pivovaru Černá Hora.

Lídr českého trhu Plzeňský Prazdroj vlastněný jihoafrickým koncernem SABMiller, kterému na domácím trhu patří zhruba čtyřicet pět procent, nechtěl zvýšenou aktivitu Heinekenu na českém trhu blíže komentovat.

„V České republice podnikáme již léta ve vysoce konkurenčním prostředí. Přítomnost globálních pivovarnických společností vytváří situaci podobnou ostatním trhům, kde je společnost SABMiller přítomna,“ konstatoval pouze mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Fúze a skupování českých pivovarů přitom podle mnoha odborníků, ale i konzumentů ničí kvalitu piva. Z tradičního českého nápoje se stává „europivo“. Platí proto přímá úměra: čím větší výstav pivovar má, tím více šetří na nákladech. „Místo kvalitních surovin nakupují velké pivovary ty s průměrnou kvalitou, aby při tak vysokém objemu výroby nedocházelo k výkyvům chuti piva,“ říká Večerníček. Kvůli snížení nákladů se rovněž nakupuje méně sladu, který je poté ředěn ve větším množství vody.

Velkým problémem je rovněž okysličování piva kysličníkem uhličitým. Aby totiž pivo vydrželo déle čerstvé, po pár dnech se provětrá a prosprchuje, což znamená, že se do piva opět vstříkne CO2. Původní chuť piva se tak unifikuje.

Pivovary si také oblíbily svá piva výrazně podchlazovat. „Člověk tak nemá šanci rozpoznat skutečnou chuť. I proto se nejexkluzivnější světová piva pijí při pokojové teplotě,“ říká Večerníček.

***

Triky při velkovýrobě piva

* Velké pivovary chtějí ušetřit na výrobě piva, nakupují proto menší množství surovin, které ředí ve větším objemu vody. Navíc nakupují méně kvalitní suroviny - chuť piva je proto neměnná a unifikovaná. * Opakované okysličování piva kysličníkem uhličitým - ničí se tím původní charakter piva. *Výrazným podchlazením se maskuje skutečná chuť piva. Odborníci přitom doporučují pít kvalitní pivo při pokojových teplotách.

Komu patří české pivo

Skupina Heineken Nizozemská skupina Heineken bude po schválení koupě Drinks Union v ČR ovládat tři velké pivovarnické společnosti (ještě Starobrno, a. s., Královský pivovar Krušovice). Jejich celkový výstav ji zařadí na třetí místo mezi výrobci piva v ČR.

Plzeňský Prazdroj, a. s. Největší pivovarnická skupina v Česku i střední Evropě je součástí druhé největší světové pivovarnické společnosti SABMiller. Loňský výstav činil 8,915 milionu hektolitrů piva a tvořil 44,8 procenta celkové produkce pivovarů v ČR.

Budějovický Budvar, s. p. Donedávna třetí největší český pivovar stále ještě ovládá stát. Pivovar s loňským výstavem 1,253 milionu hektolitrů (6,3 procenta loňského výstavu v ČR) vede vleklý známkoprávní spor s americkou společností Anheuser-Busch.

Pivovary Staropramen, a. s. Druhý největší výrobce piva v Česku provozuje dva pivovary - Staropramen v Praze-Smíchově (hlavní značky Staropramen, Braník) a ostravský Ostravar (značka Ostravar). Loňská produkce: 3,207 milionu hektolitrů piva (16,1 procenta českého výstavu). Pivovary Staropramen jsou členem skupiny InBev.

Skupina PMS Skupinu tvoří majetkově propojen moravské pivovary v Hanušovicích (Holba), Přerově (Zubr) a Litovli a akciová společnos PMS Přerov. Pivovary loni prodaly bezmála milion hektolitrů piva.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Jiří Böhm


Roste kultura pití piva. Už i v supermarketech lze koupit značky malých pivovarů, říká Jaroslav Novák Večerníček, šéfredaktor Pivního magazínu.

* LN Zahraniční pivovarské skupiny podle mnohých odborníků i laiků ničí chuť tradičního českého piva. Vzniká takzvané europivo...

Ano, máte pravdu. Čím větší výstav pivovary mají, tím méně kvalitních surovin využívají. Navíc technologie výroby piva jsou stále dokonalejší. Současné tanky výrazně zrychlují celou výrobu, a tím i unifikují chuť piva.

* LN Jaké jsou v současnosti největší neřesti při výrobě piva?

Vedle používání méně kvalitního sladu jde o okysličování CO2. Každý piják piva si určitě všiml, že pivo dnes chutná jako sodovka a vypít ho na ex prostě nejde. Velkým problémem je rovněž podchlazování piva, protože čím studenější tekutina je, tím méně jsme schopni rozeznat její chuť.

* LN Co tedy skupování českých pivovarů zahraničními skupinami znamená pro český trh?

Některé menší nerentabilní pivovary budou uzavřeny. Naopak velká pozornost bude soustředěna na prémiové a výrobní značky. V případě Heinekenu se bude jako prémiová značka propagovat Krušovice a jako výrobní či firemní značka nejspíše Starobrno.

* LN Nemůže tato propagace jedné značky na úkor chuťové rozmanitosti piv menších pivovarů utlačovat a likvidovat tyto malé pivovary?

Ne. Ročně vzniká například až deset nových mikropivovarů. Kultura a kultivace pití piva se rok od roku zvyšuje. Tohoto trendu si všimly i supermarkety. Mnoho z nich už má ve své nabídce značky malých pivovarů. A tato piva mají u zákazníků velký úspěch.

* LN Nehrozí kvůli zahraničním akvizicím, že bude český trh zaplaven cizími značkami piva?

Nehrozí. Naopak. I do Česka už dorazil trend rozšiřování nabídky pivních značek v restauracích a hospodách. Už nyní skoro každá hospoda nabízí minimálně dva až tři druhy piva. A to i ty značky, které nepatří do dané pivovarské skupiny. Samozřejmě největší zájem je a bude o česká piva.

Zdroj: Lidové noviny | Autor: Jiří Böhm


V Plzni, která je sídlem pivovarského kolosu Plzeňský Prazdroj, už dávno neplatí, že by ve většině hospod čepovali pouze plzeňské pivo. Nabídka se stává čím dál rozmanitější. Hospodští se shodují, že jiné druhy piva táhnou.

Pardál, Svijany, Eggenberg...

„Vůbec by mě nenapadlo nemít v nabídce plzeňské, ale zároveň jsem chtěl hostům dopřát větší výběr,“ říká Pavel Turek, provozovatel restaurace Karolína, kde si lze kromě Gambrinusu dát Platan a nově také speciál Pardál. „Zatím se chytil výborně. Máme ho přes týden. Na jeden vytočený sud Gambrinusu jsou dvě bečky Pardála. Lidé jsou zvědaví a řada těch, kteří ho ochutnají, u něj zůstanou,“ doplňuje Turek.

Českokrumlovský Eggenberg můžete ochutnat v Plzni v Club Baru nebo například v hospodě Pod Kopcem. „Máme tu i Gambrinus. Eggenberg si vybírají především lidé mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety, co už si v životě něco vypili. Chtějí zkusit něco jiného, než na co jsou zvyklí,“ vysvětluje Jaroslav Koranda z hospody Pod Kopcem.

Několik značek piv už prostřídali v pivnici Casa de Locos. Na začátku zde čepovali slovenské pivo Zlatý Bažant, holandský Amstel a Gambrinus. „Bažant příliš na odbyt nešel. S Amstelem to bylo jiné, někteří zákazníci k nám chodili kvůli němu, protože jsme byli jediní v Plzni, kde se dal sehnat. Bohužel Amstel se z českého trhu před nedávnem stáhl,“ lituje provozovatel pivnice Jan Kantner.

V současné době si sem mohou lidé kromě plzeňské desítky zajít na pěnivý mok z pivovaru Kout na Šumavě a na Svijanský máz. „Někteří lidé tahle piva vyzkouší a pak se vrátí zpět ke své tradici. Druhé naopak zaujmou natolik, že už u nich zůstanou. Každopádně si myslím, že konkurence je užitečná,“ pokračuje Kantner s tím, že i někteří štamgasti, kteří nechtěli pít nic jiného než Gambrinus, přešli na Svijany.

Podobně to vidí také provozovatel hospody Na Libušíně Bončo Ivanov. „Několik zákazníků začalo najednou chodit do jiné hospody, že tam točí Svijany. Rozhodli jsme se, že je přidáme do nabídky. Teď je to tak, že šedesát procent z piva, které vytočíme, je právě to svijanské,“ dodává.

Na chuť mu přišel také Plzeňan Jaroslav Horák. „Chtěl jsem to jen vyzkoušet, ale zachutnalo mi, tak si ho dávám pravidelně. Navíc je levnější,“ svěřuje se.

Někdo by naopak plzeňské pivo za žádné jiné nevyměnil. „Zůstávám věrný Gambrinusu. Jsou teď v Plzni k dostání i jiná piva, ale žádné mě zatím nepřesvědčilo,“ říká Martin Tenk.

V Plzni se vaří více druhů piv

Kromě značek mimoplzeňských se v krajské metropoli objevují i místní piva, která ovšem nevyšla z Plzeňského Prazdroje. Už pět let vyrábí kvasnicové speciály U Rytíře Lochoty.

„Zájem o ně rozhodně je. Často k nám chodí party lidí rovnou z práce právě kvůli tomu, že čepujeme něco netradičního,“ doplňuje vrchní Richard Koňařík.

V loňském roce přibyl pivovar Purkmistr. Nyní nabízí šest druhů piv. „Jsme překvapeni, že je o naše pivo velký zájem. Mysleli jsme nejdříve, jestli to není příliš troufalé otevřít pivovar právě v Plzni, ale vyplatilo se,“ uvedl sládek Josef Krýsl.

Pivovary umí hospodské zlákat

„Za minulého režimu se pivo zaváželo na základě územního rozdělení většinou jen v okolí pivovarů. Gambrinus se původně prodával v Plzni a okolí jako silná lokální značka. V devadesátých letech padly administrativní bariéry, a Gambrinus je tak k dostání ve výčepech a restauracích v celé republice včetně měst s pivní tradicí, jako jsou České Budějovice nebo Praha,“ konstatuje mluvčí Plzeňského Prazdroje Jiří Mareček.

Podle něho má naopak většina českých pivovarů zájem dostat svoje značky do západočeské metropole. „Nabízí hospodám výhodné podmínky. Provozovnu, kde čepují jejich pivo, pak představují jako výkladní skříň své značky,“ dodává Mareček.

Zdroj: Rokycanský deník | Autor: Ladislav Vaindl


Jednoho dne v roce 2005 si Petr Fišera z Kladna četl noviny a zaujal ho inzerát na koupi domácího minipivovaru. „Jsem asi trochu pošahanej, ale takových věcí se hned chytnu. Nadchlo mě to a hned jsem firmu ze Šenova u Ostravy kontaktoval.

Čtyřiadvacátého srpna téhož roku jsem si vyrobil první vlastní pivo,“ popisuje své pivovarské začátky muž, který zlatavý mok vyrábí na chodbě svého bytu.

Návod je poměrně jednoduchý. Zakoupený koncentrát přelije do fermentační nádoby a přidá maltózu, 3,5 litru horké vody a vše do 23 litrů doplní studenou vodou. Následuje přimíchání kvasinek. Poté fermentační nádobu uzavře a nechá její obsah při teplotě 18 až 20 stupňů Celsia osm až devět dnů kvasit.

„Když se vyrovnají hladiny v kvasné zátce, stočím obsah do připravených pivních lahví, ve kterých nechám pivo dalších devatenáct dní sekundárně dokvasit, když ještě přidám fermentační drops, který vytvoří pěnu a nápoj vyčistí,“ popsal další kroky Fišera. Podle jeho slov nevzniká při produkci zlatavého moku žádný zápach, ani se nejedná o nějak časově náročnou práci. Není proto problém si pivo vyrábět doma.

„Svoje pivo jsem nazval Bucák, neboť jeho první várka vznikla u Bucku, kde máme chatu,“ prozradil domácí sládek, který si dokonce nechal vyrobit vlastní etikety zdobící pivní lahve.

„Vyrábím třiadvacet litrů měsíčně pro svou potřebu a známé. Jiné pivo už vůbec nepiji,“ říká Petr Fišera.

O všech vyrobených várkách si pečlivě vede deník. Z nabídky čtyřiatřiceti druhů piv nabízených firmou ze Šenova jich vyzkoušel už devětadvacet. „Zatím mi nejvíce zachutnala značka Continental Pilsner,“ dodává Fišera, kterého potěšilo, že dodavatel koncentrátu sortiment rozšířil i o třídu českých ležáků.

Zdroj: Kladenský deník | Autor: Robert Božovský


Výsledky Jarní ceny českých sládků

[úterý, 25. březen 2008]

Jarní cena českých sládků

15. Března 2008

Soutěže se zúčastnilo 121 piv z 31 pivovarů

Foto


Světlá výčepní piva (9 piv)

1. Výčepní pivo Stříbrňák (Rodinný pivovar U Rybiček)

2. Zlatá Labuť (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

3. Koutská 10 (Pivovar Kout na Šumavě)


11% světlé ležáky (10 piv)

1. Podskalská Koza (Školní pivovar v Podskalské, Praha)

2. Velkorybnický Hastrman (Domácí pivovárek Velký Rybník)

3. Prokop (Zámecký pivovar Chyše)


12% světlé ležáky (21 piv)

1. Modrá Hvězda (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

2. Světlý ležák Argent (Rodinný pivovar U Rybiček)

3. Javořický ležák (Pivovar Kozlíček Horní Dubenky)


Polotmavé ležáky (10 piv)

1. Prokop (Zámecký pivovar Chyše)

2. Novoměstský ležák (Novoměstský pivovar s.r.o., Praha)

3. Polotmavý ležák (Pivovarský Dvůr Chýně)


Polotmavá speciální piva (14 piv)

1. Grošák 14% (Minipivovar Koníček Vojkovice)

2. Dobřanský Dragoun 16% (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

3. Svatý Norbert 13% (Pivovar Strahov)


Tmavá speciální piva (16 piv)

1. Lipan 14% (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Permon 13% (Minipivovar Permon Lomnice u Sokolova)

3. Gradl 15% (Minipivovar Belveder Železná Ruda)


Pšeničná piva (10 piv)

1. Pivovarský Dům (Pivo Praha)

2. Bašta (Pivovar Bašta Nusle)

3. Zvíkovský Rarášek (Pivovarský Dvůr Zvíkov)


Tmavé ležáky (11 piv)

1. Lipan (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Novoměstský tmavý ležák (Novoměstský pivovar s.r.o., Praha)

3. Tmavý ležák 11,7% (Pivo Praha)


Světlá speciální piva (15 piv)

1. Lipan 14% (Pivovarský Dvůr Lipan Dražíč)

2. Zlatá Labuť 13% (Pivovarský Dvůr Zvíkov)

3. Kvasar 14,5% (Domácí výrobna piva Sentice)


Extra-speciální piva (17% a víc)(5 piv)

1. Koutský extra speciál 18% (Pivovar Kout na Šumavě)

2. Dobřanský sekáč 14% (Pivovar-Hotel-Restaurant Modrá Hvězda, Dobřany)

3. Kaltenecker India Pale Ale (Restaurační minipivovar Kaltenecker Rožňava)

Foto

Zdroj a foto: Pivovarský dvůr Zvíkov - hotelpivovar.cz



Postavil si pivní dům z plechovek

[úterý, 25. březen 2008]

Ještě v roce 1968 byl John Milkovisch (+75) úplně neznámý důchodce z amerického Texasu.

Bydlel v obyčejném domě a žil běžným životem. Byl to však 'filuta', kterého napadlo něco zcela jedinečného, mít vlastní 'pivní dům'. Svou představu začal realizovat postupně, nejprve zdobil pouze venkovní terasu různými mosaznými kousky, kuličkami, kamínky a knoflíky. Další na řadě byl jeho dům. Pečlivě vyrovnával plechovky od piva, kterými následně obkládal fasádu.

Foto

Celkově mu úpravy zabraly 18 let, odhadem spotřeboval 39 tisíc plechovek. Pak ale zemřel. Jeho díla se chopila vdova Mary. "John ten sen nosil v hlavě dlouho. Dokonce byl přesvědčený, že pivo je všelék. Sám jich denně zvládnul vypít i šest," uvedla žena, která sama řídila dokončení úprav domu.

Foto

I po letech pivní dům stále v Houstonu stojí, byl opraven a sjíždějí se sem zvědaví návštěvníci z celé Ameriky, aby nezvyklou nádheru spatřili na vlastní oči. V současné době spravují dům nadšenci z organizace pro ochranu lidového umění.

Zdroj: Blesk


Pivovarské muzeum koledovalo

[úterý, 25. březen 2008]

Návštěvníci plzeňského Pivovarského muzea měli o velikonočním víkendu o zábavu postaráno.

Foto

Prohlídku jim zpestřily velikonoční hry a soutěže, které pro ně organizátoři připravili. „Kromě zábavné hry měli možnost postavil si například centrum města ve zmenšeném měřítku, protože jsme pro ně zpřístupnili unikátní 3D model historického jádra Plzně,“ řekla Jitka Matějovicová z Pivovarského muzea.

Zpestřit prohlídky se muzeum snaží nejen o Velikonocích. Například na podzim jsou již tradicí noční prohlídky muzea.

Pivovarské muzeum se nalézá v původním středověkém právovárečném domě ve Veleslavínově ulici, který se zachoval ve své autentické podobě.. Bylo otevřeno již v roce 1959 u příležitosti 100. výročí ochranné známky Plzeňské pivo. Myšlenka na zřízení Pivovarského muzea je však ještě starší, pochází z roku 1929. Z hlediska pojetí a šíře expozice jde o světový unikát. Ročně muzeum navštíví přes 40 tisíc návštěvníků z celého světa.

Zdroj: Plzeňský deník | Autor: Dana Veselá | Foto: Vlastimil Leška



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI