Rastal









ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam

Ostatní pivní dění


Pivovary Braumeister

Češi pivu nerozumějí

[pondělí, 23. červen 2008]

Už pouhým titulkem se pouštím na tenký led. Jsem si toho vědom, a co víc, činím tak zcela záměrně. Horké letní měsíce rok co rok lámou rekordy v množství vypitého piva a rozehrávají blažené úsměvy na tvářích všech plánovačů, obchodníků i akcionářů pivovarnického průmyslu. Tak proč si nenalít „čistého piva“ a nepřiznat si, že většina tuzemské produkce začíná v některých ohledech připomínat europivo. Nápoj unifikovaný, nekonfliktní, nevýrazné chuti a vůně.

Vyrábí se nejmodernější technologií v gigantických objemech za účelem vytvoření univerzálního nápoje, který lze pít jako limonádu. Výrobní proces má za úkol převychovat občas hubatou, vášnivou brunetu na poslušnou falešnou blondýnu v růžovém svetříku. Což se úspěšně daří. Díl viny neseme i my, konzumenti.

Už jen pokud připustíme, že české pivo, ve formě ležáku plzeňského typu, má tradici pouhých 166 let a za jeho vznikem stojí bavorský sládek, měla by se v nás probudit zvědavost: Co se pilo před rokem 1842?

Pivo, které chutná jako ovoce Vezměme si například pšeničné pivo, k jehož výrobě se používá směs pšenice, ječmene a systém takzvaného svrchního kvašení. To probíhá za vyšší teploty (až 250 °C oproti 60 °C u ležáků) a využívá odlišného typu kvasnic. Výsledkem je lehké pivo s přirozeně vyšším obsahem CO2, v jehož vůni i chuti nacházíme ovocné tóny. U nás ho vyrábí jediný pivovar – náchodský Primátor pod názvem Weizenbier. Ze zahraniční produkce lze často narazit na Hoegaarden známý svým hřebíčkovým až vanilkovým aroma. Pšeničná piva se díky své lehkosti a svěžesti skvěle pijí právě v létě a jejich obliba roste hlavně mezi ženami a mladou generací. Druhů svrchně i jinak kvašených piv je samozřejmě celá řada. Cesta k jejich poznání je dlouhá, ale velmi příjemná a zásadním způsobem souvisí s touhou po poznání a rozvojem pivní kultury.

Pozor, pivní kultura neznamená hospodská. Vytáhnout za večer dvanáct kousků je úspěch tak pro sportovního rybáře na Střeleckém ostrově. Kultura pití piva u nás trpí paradoxně kvůli jeho nízké ceně. Obchodní mechanismy jsou nastavené na maximalizaci produkce a tomu odpovídá i chování některých restauratérů a hospodských. Podtáčení je v Česku standard, který většina hostů tiše toleruje. K častým nešvarům patří i podchlazování piva či jeho špatné čepování. Největší problém ale vidím v omezené šířce sortimentu. Situaci asi nejlépe vystihuje filmová hláška „Jedno pivo vládne všem“.

Pro víno do vinotéky, pro pivo do pivotéky Přitom s pivem je to jako s vínem. Existuje ho celá řada druhů s rozličnými chutěmi a vůněmi. Stačí jen překonat prvotní ostych a šok, že „to“ chutná jinak než desítka z hospody Na Růžku. Ve specializovaných obchodech, říkejme jim pivotéky, lze již dnes sehnat desítky druhů piva z celého světa. Mezi nejznámější patří pražský Pivovarský klub a Pivní galerie. Na kvalitním pivním lístku si zakládají i některé restaurace. Zde bych jmenoval tuchoměřickou Auberge de Provence a pražskou Les Moules.

A tak i moje závěrečná rada zní: Nebojte se poznávat, ochutnávat a kombinovat. Zkuste si doma uspořádat pivní degustaci. Pověřte kamarády, ať přinesou každý po dvou vzorcích. Debaty o tom, jestli je lepší pšenice, plzeň nebo trapista jsou mnohem zábavnější než pomlouvání nadřízených u půllitru „géčka“.

Zdroj: Lidovky.cz | Autor: Ondřej Kaftan


Dívku, která jej bude reprezentovat při zářijové Dočesné při volbě Miss zlatého moku, si včera vybíralo v Městském divadle v Žatci osm pivovarů. Výběr probíhal podobně jako draft hokejistů do zámořské NHL.

Pivovary si postupně vybíraly z krásek, které se do soutěže přihlásily. Ten, kdo volil jako první, měl největší možnost výběru. O pořadí pivovarů rozhodovala porota při degustaci jejich piv. „Právo prvního výběru získal Zlatopramen,“ potvrdil výsledek Petr Šimáček z pořádajícího Sdružení rodáků a přátel města Žatce.

Ústecký Zlatopramen si vybral jako svou reprezentantku dvaadvacetiletou blondýnku Marcelu Vovsovou z Mělníka. „Když jsme sem s přítelem jeli, bavili jsme se, za koho bych mohla soutěžit. A když jsme jeli kolem billboardu Zlatopramenu, říkali jsme, že ten by byl nejlepší. A ono se to splnilo!“ vyprávěla nadšeně dívka.

Pivovary volily mez patnácti dívkami, původně se jich přitom do soutěže přihlásilo 72. „Máme hlavně radost z toho, že nejsou jen z tohoto regionu, ale z celé republiky,“ řekl spokojeně Šimáček.

Finále Miss zlatého moku proběhne v září v rámci tradiční Dočesné. Zúčastní se i tři zahraniční pivovary, které si své adeptky přivezou z Belgie, Slovenska a Slovinska.

Zdroj: MF Dnes.cz


Sdružení plzeňského právovárečného měšťanstva (SPPM) by mohli finančně podpořit investoři z řad právovárečníků.

Jednala o tom v sobotu správní rada SPPM. Připravila smlouvy o případné spolupráci s Podpůrným sdružením plzeňských právovárečníků, v němž by měli být v budoucnu všichni investoři sdruženi.

Peněžními dary by měli SPPM pomoci hradit náklady spojené se soudním sporem, v němž se potomci plzeňských právovárečníků snaží zpochybnit poválečné znárodnění plzeňského pivovaru a tím i jeho následnou privatizaci v devadesátých letech.

„Dosud jsme naši činnost financovali ze sponzorských darů vlastních členů a nebo členských příspěvků, které jsou 200 korun ročně. Takže naše prostředky byly velmi omezené. Nyní se ale ukazuje, že na takto rozsáhlý soudní spor tyto peníze nestačí. Takže se nabídlo pár sponzorů z řad právovárečníků, kteří jsou ochotní do této poměrně riskantní věci dát své prostředky. Ovšem s tím, že se budou podílet na případném výsledku,“ vysvětlil šéf SPPM a vnuk posledního předsedy správní rady někdejšího Měšťanského pivovaru Karel Svoboda (na snímku).

Foto

Dodává, že SPP by ročně potřeboval asi 400 tisíc korun. „Když se sejde deset investorů, každý z nich by vložil 40 tisíc korun ročně. Samozřejmě riziku odpovídá náhrada. Řekli jsme, že pakliže ve sporu uspějeme, mají investoři nárok na šest procent vysouzeného majetku, což pro ně může být poměrně zajímavé,“ podotkl Svoboda.

Jakou částku ale může oněch šest procent představovat? O tom nechtěl Svoboda spekulovat. „Tuto částku se neodvažuji odhadovat. Je třeba si uvědomit, že svého času byla jen známka Plzeňský Prazdroj ceněna na 12 miliard korun. Cena je v duchovním vlastnictví, v ochranných známkách a pak nejsou zanedbatelné ani hodnoty pozemků a budov. Pivovar byl poměrně bohatý a vlastnil i pozemky v Londýně nebo ve Vídni a samozřejmě v České republice,“ vysvětlil Svoboda, podle nějž utrpěli plzeňští právovárečníci velkou křivdu.

Podle dekretů se mělo v případě pivovaru jednat o znárodnění za náhradu. Bez náhrady se konfiskoval majetek pouze kolaborantům a zrádcům. Plzeňští právovárečníci se ale náhrady dosud nedočkali.

Zatím usilují o to, aby se prokázalo, že znárodnění proběhlo v rozporu se zákonem a tudíž je neplatné. Stížnost podali i k evropskému soudnímu dvoru. V ní právovárečníci upozorňují na to, že Česká republika neochránila jejich zájmy vyplývající z Listiny základních práv a svobod.

Zdroj: Plzeňský deník.cz | Autor: Petra Petříková | Foto: Vlastimil Leška


Pivo je počas futbalového EURO 2008 jednoznačne najobľúbenejším nápojom v salzburskej fanúšikovskej zóne.

Počas skupinovej fázy šampionátu načapovali a predali v 21 gastronomických stanoch 115.000 pollitrových pív. V tom istom čase si fanúšikovia kúpili okolo 87.000 jednotiek "tvrdého" alkoholu, 81.000 kulinárskych produktov od gyrosu až po suši, 6.500 litrov vína a 2.400 fliaš sektu. V piatok o tom informovali kompetentní z hostiteľského mesta Salzburg.

Hovorca Host City Martin Roseneder konštatoval, že pohostinstvá mali v tom čase obrat vo výške okolo 1,85 milióna eur (56,13 mil. Sk). V praxi to znamená, že každé gastronomické centrum malo obrat v priemere 80.000 eur (2,427 mil. Sk).

V závere finálového týždňa európskeho šampionátu sa bude v "párty-zónach" predávať pivo za znížené ceny, polliter si fanúšikovia budú môcť kúpiť za 3,50 (106.20 Sk) namiesto 4,20 eura (127.44 Sk). "Túto akciu môžu všetci chápať ako poďakovanie," oznámil Wolfgang Weiss, koordinátor Host City. Informovala agentúra APA.

Zdroj: Čas.sk


Rekord v pití piva: 2,3 vteřiny

[sobota, 21. červen 2008]

Vašek Pelikán v sobotu v Pelhřimově vylepšil dosavadní český rekord o více než 7 desetin.

"Já mám takovou výhodu, oproti ostatním, že já to pivo nemusím polykat. Já prostě dokážu tu příklopku, jak se říká lidově, přidržet dole, prostě to pivo tam vyleju, někdo říká jako do žumpy," řekl naší televizi Vašek.

"Měl žízeň, už když se narodil," dodala jeho maminka. Paradoxní přitom je, že Vašek ani vlastně žádný pivař není…

"Pivko mám rád, chutná mi, ale přednost dám radši vínu," tvrdí nový rekordman v rychlosti pití zlatavého moku.

Video zde...

Zdroj: TN.cz | Autor: Jakub Bystrzycki


Čínské pivo v ledovém Londýně

[sobota, 21. červen 2008]

Asijský tygr je hoden své přezdívky. Žádný obchodní artikl před ním není v bezpečí. Tentokrát se totiž Čína rozhodla prosadit v Anglii své pivo. K jeho propagaci použila neobvyklé miniatury anglických památek z ledu.

Číňané se rozhodli pro zcela neotřelou propagaci svého zlatavého moku zvaného Harbis. Nápad, jak přilákat Brity na jeho prezentaci, byl pro Brity naprosto nečekaný.

V letním období se totiž Angličané mohli přijít ochladit mezi tradiční britské památky vytesané z ledu.

Foto

Zájemci o promoakci si tak mohou prohlédnout zvonovou věž Big Ben podrobněji než v reálu, protože v "ledové" variantě dosahuje výšky dospělého muže.

Zdroj a foto: Šíp.cz


V malý pivovar a pivní lázně s restaurací se možná už brzy promění bývalá výrobna octa v Litoměřicích. Tamní radnice schválila partnerskou smlouvu se soukromou společností. Smlouva má investorovi v budoucnu umožnit lepší přístup k dotacím, o které žádá v evropském operačním programu.

Octárna fungovala v Litoměřicích více než čtyři desetiletí a produkci ukončila před několika lety. Partnerskou smlouvu uzavře město i s Ústavem sociální péče ve Snědovicích a Soukromou základní školou Lingua universal, kterým umožní využívat zimní stadion po jeho rekonstrukci. Smlouvou se zvyšují šance Litoměřic uspět se žádostí o získání peněz z evropských fondů na obnovu stadiónu. Pokud se to podaří, mohlo by s rekonstrukcí začít ještě letos.

Zdroj: Rozhlas.cz | Autor: Miroslav Zimmer


Pivo ve veřejném zájmu

[čtvrtek, 19. červen 2008]

Náchodští radní se rozhodli prodat městský pivovar, strakoničtí si jej chtějí nadále ponechat

Topolánkův kabinet pomalu ale jistě připravuje privatizaci pivovaru Budějovický Budvar, jediného národního podniku v republice. V první fázi jej chce přetvořit na akciovou společnost, v druhé by do něj chtěl přivést soukromého investora.

Na prodej bude i skomírající, taktéž nadále státem vlastněný malý regionální pivovar ve Vyškově. Jeho jediným akcionářem je nyní Ministerstvo zemědělství, kdysi ale patřil církvi, proto se čeká, jak budou dořešeny restituce církevního majetku. "Stát nemá podnikat, podnikat mají podnikatelé," opakuje svou mantru ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).

V obdobném duchu hovoří i jeho vládní kolegové. Měli by pivo vařit skutečně jen soukromí podnikatelé, či je ve varně místo i pro veřejný sektor? Při těchto diskusích se trochu zapomíná na to, že v Česku jsou i dva pivovary vlastněné městy - Měšťanský pivovar Strakonice, produkující pivo pod značkami Nektar a Dudák, a Pivovar Náchod, působící na trhu se značkou Primátor.

Shodou okolností v čele obou radnic jsou zástupci ODS. Zatímco strakonický starosta Pavel Vondrys si nemyslí, že by v tomto byznysu nebyl prostor i pro veřejnou sféru, jeho náchodský kolega Oldřich Čtvrtečka je nyní už přesvědčen, že město jako vlastník další rozvoj pivovaru už není schopno zabezpečit.

Většina náchodských radních se proto v minulých dnech rozhodla využít nabídky, kterou dostali od libereckého holdingu LIF (který je už majoritním akcionářem pivovaru ve Svijanech a skrze něj ovládá i další v Malém Rohozci), a doporučila zastupitelstvu, aby zmíněné firmě byl pivovar i s přidruženým náchodským hotelem U Beránka prodán. Cena 135 milionů korun. Zastupitelstvo bude o návrhu městské rady jednat 23. června.

"Když pivovar vlastní město, je to podle mě problém. Radní mají dilema, zda zisky reinvestovat do pivovaru, či je použít na jiné aktivity města, udělat z toho jakousi dojnou krávu," vidí zdroj politického napětí Jan Veselý, výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven.

Náchod hlásí odchod

V Náchodě už mají celkem jasno. "Vzhledem k tomu, co se děje na pivovarnickém trhu, jak se dále zostřuje konkurence, existují pro nás už jen dvě možnosti. Buď bude pivovar expandovat, což by se ale neobešlo bez peněz z městského rozpočtu, anebo jej budeme provozovat pouze jako malý lokální podnik, prodávat pivo pouze kolem komína. Myslíme si, že druhá varianta by ale byla cestou do pekel," myslí si náchodský starosta Čtvrtečka. Podle něj by dříve či později skončila zavřením pivovaru, už proto, že v Náchodě jsou zaměřeni především na produkci lahvového piva a dodávají je do obchodních řetězců po celé republice. "A zánik pivovaru si určitě nepřejeme," zdůrazňuje šéf místní radnice, proč upřednostňují prodej.

Rozhodli se proto akceptovat doporučení managementu a vsadit na soukromého investora, který slibuje další expanzi financovat.

Jak dodává generální ředitel náchodského pivovaru Josef Hlavatý, zájemci z holdingu LIF by chtěli využit i synergií se zmíněným svijanským pivovarem, který už ovládají.

Starosta Čtvrtečka plně souhlasí s názorem, že podnikat mají podnikatelé a ani městu to nepřináleží. Náchodský pivovar, jehož výstav se v posledních letech pohybuje kolem 130 až 140 tisíc hektolitrů, což jej v kategorii malých pivovarů řadí k těm větším, byl jako městský založen již v roce 1872. Ve vlastnictví města byl i posledních 15 let. "Dnes je už jiná doba, to co fungovalo v 19. století, nyní nezabírá, i do našeho regionu se postupně derou velké pivovary, nic jim v tom nezabrání," poznamenává první muž radnice, podle něhož komunální vlastnictví již nedokáže v konkurenčním boji udržet tempo.

Záleží jenom na lidech

Ve Strakonicích jsou jiného názoru. "Ano, souhlasím, podnikat mají především podnikatelé, ale nelze vynášet kategorické soudy. Všechno je vždy především o lidech. Nemyslím si, že by naše město bylo horším vlastníkem, než jsou soukromníci," soudí starosta Strakonic Pavel Vondrys (též ODS).

Jako argument uvádí příklad i z jiné branže. "Vodohospodářskou soustavu ve městě dříve spravovala soukromá firma. V té době šlo do vodohospodářského fondu na obnovu infrastruktury 15 milionů korun ročně. Když ale tu soustavu převzala společnost Technické služby Strakonice, stoprocentně vlastněná městem, rázem příjmy fondu vzrostly o 10 milionů korun. Soukromá firma měla přirozenou snahu více vydělávat pro sebe," vidí rozdíl starosta.

Jihočeské město tamní pivovar, jehož roční výstav již několik let stagnuje kolem 73 až 75 tisíc hektolitrů, odkoupilo v roce 2003 od Ministerstva zemědělství. Obávalo se tehdy, že pokud by tak neučinilo, skončí v rukou některého z velkých pivovarů, který jej posléze nenávratně zavře (jak se to stalo na mnoha místech západních Čech).

To strakoničtí radní nechtěli dopustit, protože pivovar považují za nedílnou součást historie města a prestižní záležitost. Vzali si proto sedmdesátimilionový úvěr a podnik zprivatizovali sami. "Po pěti letech je situace taková, že zisk, který pivovar generuje, postačí na splácení tohoto úvěru. Z městské pokladny do pivovaru zatím nemusela jít ani koruna," vyzdvihuje Vondrys. Ale jedním dechem dodává, že také žádná nepřibyla, protože všechny další vydělané peníze jsou reinvestovány.

O případném prodeji pivovaru však nechce ani spekulovat. "Nic takového rozhodně není na pořadu dne. V minulosti se zde sice různí zájemci objevili, ale my jsme jim dali jasně najevo, že prodávat nechceme. Nekupovali jsme to proto, abychom to následně přeprodali dál," dodává starosta.

Neudělají bolestivé kroky

Náchodský šéf radnice Čtvrtečka ale svému kolegovi a spolustraníkovi ze Strakonic Vondrysovi na dálku vzkazuje - jsme zvědaví, co budete dělat, až bude třeba investovat opravdu velké peníze, či až vás se zajímavou nabídkou osloví skutečně vážný zájemce.

I druhý kolega v nedalekém Protivíně, starosta Jaromír Hlaváč (taktéž ODS), se na věc dívá jinak: "Pokud mají města majoritně vlastnit nějaké firmy, tak by se to mělo týkat jenom komunálních služeb, nikoliv výrobních podniků. Jsem přesvědčen, že městu vlastnictví pivovaru nenáleží, protože radnice není schopna dělat nepopulární bolestivé kroky, propouštět lidi, když je to třeba."

I město Protivín mělo v roce 2000 zájem odkoupit místní pivovar Platan od akciové společnosti Jihočeské pivovary. Ta totiž chtěla podnik v rámci restrukturalizace uzavřít.

Protivínská radnice však nesehnala potřebné peníze na odkup, takže k převzetí podniku nikdy nedošlo. Našla však náhradní investory, trojici libereckých podnikatelů, kteří byli ochotni za dohodnutých 65 milionů korun plus úroky Platan převzít. "Já jsem byl tehdy v opozici a jako jediný ze zastupitelstva jsem byl od počátku proti koupi pivovaru. Dnes bych hlasoval stejně," říká Hlaváč.

Poukazuje na to, že teprve soukromí vlastníci snížili přezaměstnanost podniku, čímž odstranili i jeho ztrátovost. Výstav posléze zvedli ze 150 až na 400 tisíc hektolitrů (většina z toho ale byla výroba pro Plzeňský Prazdroj a obchodní řetězce), poté postupně opět začali zaměstnance nabírat.

Letos Platan odkoupila česká investiční skupina K Brewery, která stejně jako LIF programově skupuje regionální pivovary (už má podíl v Černé Hoře, Jihlavě, Uherském Brodě, Klášteře a menšinový společně s LIF i ve zmíněných Svijanech a Rohozci).

"Slíbili nám, že se více zaměří na výrobu pod značkou Platan a stavy zaměstnanců nebudou snižovat," věří starosta Protivína, že místní pivovar přežije i pod novými soukromými majiteli. Zatím nelze říct, kdo pro zachování městské pýchy zvolil lepší strategii - zda Strakoničtí, či Protivínští a Náchodští. Čas to rozřeší.

Foto

Zdroj: Ekonom.iHNed.cz | Autor: Jiří Pšenička


Presne 166 pivárov vypilo v utorok na festivale Junifest naraz 50-litrový sud piva.

Podarilo sa im to za neuveriteľných 12,8 sekundy, čím oproti minulému roku vylepšili slovenský rekord o viac ako tri sekundy. Každý pivár vypil za necelých trinásť sekúnd 0,3 litra tohto zlatého moku.

V rámci pivného festivalu sa uskutočnili aj ďalšie zaujímavé súťaže. V prvý deň festivalu sa Vladovi z Bratislavy podarilo vylepšiť rekord Junifestu v pití jedného litra piva o necelé tri sekundy. Nový rekord tak stanovil na 7,77 sekundy.

Vynikajúci výsledok zaznamenali aj v držaní jedného litra piva v pohári s hmotnosťou približne 2,2 kilogramu v predpaženej ruke - jeden z návštevníkov to vydržal 5 minút a 38 sekúnd. V utorok mali možnosť novinári z viacerých slovenských médií degustovať rôzne druhy piva.

Na základe ich hodnotenia odovzdá ministerka pôdohospodárstva Slovenskej republiky Zdenka Kramplová úspešnému pivovaru novinársku cenu Top Press Junifest 2008. Slávnostné odovzdávanie sa uskutoční vo štvrtok o 20:00.

Spolu s novinárskou cenou si v rovnakom čase prevezme predstaviteľ pivovaru aj Zlatý krígeľ Junifest 2008, ktorý odovzdajú na základe hodnotenia návštevníkov festivalu. Bodku za blokom rekordov by mal dať pokus o najväčší hromadný prípitok, pri ktorom zrátajú dupláky, teda jednolitrové poháre na stoloch.

Zdroj: Aktuality.sk


Výzkum: Češi se bez hospod neobejdou

[středa, 18. červen 2008]

Většina Čechů má jasno, jak má vypadat a fungovat správná česká hospoda. Nezáleží ani tak na kvalitě vnitřního zařízení či dodržování pravidel stolování. Dobrá hospoda musí čepovat kvalitní pivo, ale především musí vytvářet přátelské prostředí s příjemnou atmosférou.

Vyplývá to z průzkumu CVVM, který se zaměřil na roli hospod v české společnosti.

Podle 85 % Čechů se totiž v hospodách domlouvají sousedské výpomoci, výměny, prodeje, melouchy. Jen o něco méně respondentů – 83 % – soudí, že se lidé chodí do hospod odreagovat od každodenních starostí.

Hospoda je podle 74 % Čechů i místem, kde se dozvědí plno zpráv a informací, ke kterým se jinak nedostanou. Je i místem pro setkávání přátel, v hospodách se vytvářejí a rozšiřují sociální okruhy jednotlivých skupin hostů, které se navzájem překrývají.

Zejména na menších vesnicích jsou centry prakticky veškerého dění – od sportu po kulturu. Hospoda, tvrdí sociologové, přispívá k vytváření pocitu jistoty, sounáležitosti, přesvědčení, že někam patřím, mám kam se vracet. To má v dnešní individualizované době stále velký význam. Hospoda je i místem pro uvolnění, odreagování v důvěrně známém a přátelském prostředí, místem komunikace. A vzájemná komunikace mezi lidmi je v moderní technické společnosti často problém – vyjma jediného místa, totiž právě české hospody.

Češi, přes svůj kladný vztah k hospodám, ale mají na ně i realistický pohled, uvědomují si i rizika těchto míst.

Podle sociologa Jiřího Vinopala se na ně dokáží podívat i z určitého nadhledu. Podle 57 % Čechů a Češek tak může hospoda odvádět rodiče od rodin a chození do nich patří k příčinám alkoholismu. Pro třetinu Čechů a Češek je současně ale hospoda jejich takřka jediná zábava.

Kupodivu výraznou podporu výzkumu CVVM nezískal názor, že hospoda je i dnes stále jediným místem, kde se dá mluvit o politice. Jestliže tento názor před listopadem 89 podporovalo téměř 2/3 občanů, v současnosti jej za znak hospod považuje necelá polovina populace.

Hospody jsou podle sociologů pro tři čtvrtiny české populace neoddělitelnou součástí národní tradice a jsou všeobecně považovány za něco, co je Čechům vlastní. Tomu odpovídá i jejich vysoká návštěvnost.

Podle sociologických průzkumů v hospodě nikdy nebyla pouhá desetina mužů a kupodivu pouze třetina žen.

Pro návštěvu českých hospod se nevyžaduje znalost společenského bontonu, včetně znalosti, v jakém pořadí se používají vidličky a lžičky. České hospody přesto k návštěvě lákají dobrým pivem, uvolněnou atmosférou a také nabídkou tradičních českých lahůdek, které nedostanete nikde jinde nejen v Česku, ale ani ve světě.

K vyhlášeným specialitám českých hospod kromě vyhlášeného českého piva totiž patří „držkovka“, „gulášek“ a utopenci či salám s cibulí. K místním specialitám patří i nakládaný hermelín, matesy či pivní sýr.

V současné době ovšem přestává být typická česká hospoda dominantním typem pohostinského zařízení, které si udržovala celá staletí. Prosazují se i pizzerie, sport bary, bistra či provozovny rychlého občerstvení.

Stále si však tradiční hospoda udržuje (zejména na vesnicích) svoji komunikační sociální funkci, což je možné dokázat na místech, kde byla z různých důvodů zrušena. Společenský život tam chřadne a sehnat rychle řemeslníka, který by vám opravil cokoli, je téměř nemožné.

Zdroj: Právo.cz | Autor: Jiří Vavroň


V rámci pivného festivalu Junifest, ktorý sa v týchto dňoch koná v bratislavskej Inchebe, dnes mali možnosť novinári z viacerých slovenských médií degustovať rôzne druhy piva. Na základe ich ...

Foto

V rámci pivného festivalu Junifest, ktorý sa v týchto dňoch koná v bratislavskej Inchebe, dnes mali možnosť novinári z viacerých slovenských médií degustovať rôzne druhy piva. Na základe ich hodnotenia odovzdá ministerka pôdohospodárstva Slovenskej republiky Zdenka Kramplová úspešnému pivovaru novinársku cenu Top Press Junifest 2008. Slávnostné odovzdávanie sa uskutoční vo štvrtok o 20:00. "Niekedy rozhoduje o kvalite piva aj farba skla, z ktorého je jeho fľaša vyrobená," poučil účastníkov nestor slovenského piva a pivných rekordov Jozef Nemec. Spolu s novinárskou cenou si v rovnakom čase prevezme predstaviteľ pivovaru aj Zlatý krígeľ Junifest 2008, ktorú odovzdajú na základe hodnotenia návštevníkov festivalu.

Zdroj: 24hod.sk


Dánska pivovarnícka spoločnosť Carlsberg zatvorí niekoľko pivovarov v západnej Európe v snahe znížiť náklady a urýchliť výrobný proces.

Takzvaný program štandardizácie výroby bude Carlsberg stáť 1 miliardu dánskych korún (4,06 miliardy Sk) a ročne by mal ušetriť asi 700 miliónov dánskych korún (DKK).

Krok Carlsbergu nasleduje po akvizícii väčšinou ruských aktív britskej firmy Scottish & Newcastle za 57 miliárd DKK, čo bola najväčšia kúpa v histórii dánskej spoločnosti.

"Čo sa týka časového horizontu, k zatvoreniu pivovarov by malo dôjsť do troch až piatich rokov," povedal šéf zásobovacej divízie Carlsbergu Kasper Madsen. O aké regióny pôjde, či koľko pivovarov mieni spoločnosť zatvoriť, však neuviedol.

Informovala agentúra Bloomberg.

Zdroj: Sme.sk


Pivní akvizice bez šťastných konců

[úterý, 17. červen 2008]

Anheuser-Busch se podle posledních zpráv snaží odvrátit převzetí společností InBev spojením se s Mexickou Grupo Modelo SAB. Zatímco se InBev snaží svou nabídkou 65 USD za akcii AB (tj. 22% prémií nad cenu před zveřejněním zprávy) vytvořit největšího producenta piva na světě (podle tržeb), AB není podle uvedeného této myšlence nakloněn. A Modelo podle slov svých představitelů chce zůstat „hrdě mexickým“.

Spojení AB a InBev by údajně přineslo synergie jak na straně prodejů, tak na straně nákladů – umožnilo by distribuci v oblastech pro AB dosud nepokrytých a mohlo by snížit nákupní ceny vstupů. InBev je ale proslaven zejména svým zaměřením na snižování nákladů a zvyšování efektivity produkce. Součástí jeho úspěchu je i penetrace rozvojových zemí s rostoucí populací konzumentů piva. Anheuser-Busch se oproti tomu orientuje zejména na marketing (některé jeho reklamy jsou i vtipné) a silnou distribuci. Existuje tak obava ze „střetu kultur“, která je ale při M&A všudypřítomná.

Uvedené strategie, i pohled na další významné výrobce, ale ukazují i na zajímavý rys „pivního průmyslu“ - z oněch známých 4P (product, price, place, promotion) je ten nejdůležitější – tj. samotný produkt, poněkud v ústraní. Konkurenční hra (zejména těch velkých) se obecně hraje snahou o co nejlevnější produkci spojenou se silnou distribucí a marketingem – snahou zatraktivnit se pro určitý segment na trhu. Pivo se tak, pro Čechy možná nepochopitelně, stává typickým příkladem toho, jak produkt samotný v našich „rozvinutých“ ekonomikách ustupuje do pozadí. Rozhoduje to, jakou iluzi v zákazníkovi vyvolá a to, aby tato iluze byla co nejefektivněji vyprodukována. V různobarevných plechovkách a lahvích s univerzální nahnědlou tekutinou tak velké pivovary prodávají všechno, jen ne pivo jako takové. Pokračující konsolidace pivovarů přirozeně dále umocní tento trend, kdy chuť piva bude daleko méně důležitá než to, jestli reklama na něj je dostatečně „in“.

Zdroj: Patria.cz | Autor: Jiří Soustružník


Trutnovské náměstí ožilo Pivofestem

[pondělí, 16. červen 2008]

Milovníci zlatavého moku v sobotu zaplavili největší město okresu. Na trutnovském náměstí proběhl jubilejní 5. ročník tradičního Pivofestu.

Návštěvníci festivalu mohli ochutnat z deseti, převážně tuzemských pivních značek. Zkrátka nepřišli ani ti, kteří oroseným půllitrům zrovna neholdují. Pořadatelé pro ně připravili zajímavou kulturní nabídku v čele s domácí pěveckou hvězdou první velikosti Petrem Kolářem a písničkářem Jaroslavem Uhlířem. Podle prvních odhadů si na Krakonošovo náměstí našlo v sobotu cestu přes 4 tisíce lidí. „Ještě to nemáme přesně spočítané, ale to číslo se pohybuje kolem čtyř, čtyř a půl tisíce návštěvníků,“ uvedl včera odpoledne hlavní organizátor akce Daniel Šafr.

Program v centru města odstartoval krátce před polednem. Vedle regionálních kapel Benjaming Band nebo Cémur Šámur bylo k vidění například loutkové představení. Příznivce country zase potěšila náchodská formace Nacopak band. První vrchol festivalu přišel krátce po 20. hodině, kdy se na pódiu objevil někdejší frontman skupin Precedens či Arakain Petr Kolář. V té době už nebylo na trutnovském náměstí takřka k hnutí. V závěru zhruba hodinového koncertu se dav dočkal i hitu z pera Karla Svobody Ještě, že tě lásko mám.

Na 70. a 80. léta pak zavzpomínala vrchlabská retro kapela High Fever. Hodinu před půlnocí vystoupil Jaroslav Uhlíř, kterého diváci na letošní Pivofest, stejně jako Koláře, „nominovali“ v nedávném internetovém hlasování. „Troufám si říct, že vystoupení Jaroslava Uhlíře ve všech lidech, bez ohledu na věk, probudilo jejich dětství. Vidět rockery, jak si zpívají Když se zamiluje kůň, bylo prostě úžasný,“ hodnotil Daniel Šafr. Finále sobotní noci obstaral AC/DC revival.

Součástí Pivofestu byla také zajímavá tombola. Organizátoři nezapomněli ani na trutnovské divadlo. Desetikorunu z každé prodané vstupenky věnovali na jeho chystanou výstavbu.

Zdroj: Krkonošský deník | Autor: Tomáš Plecháč


Pivovar na pláži, 20 metrů od moře, zprovozní příští měsíc ve vietnamském městě Phan Thiet firmy Pivo Praha a plzeňský Lukr Ingeneering. V restauraci budou také první pivní lázně v Asii, řekli jednatelé Václav Potěšil z Pivo Praha a Lubomír Krýsl z Lukr Ingeneering.

Roční kapacita pivovaru, který je 200 kilometrů od vietnamské metropole u rekreačního centra Mui Ne, bude osm tisíc hektolitrů. V novém třípodlažním objektu vzniknou pivní lázně, podobné jaké jsou od předloňska v pivovaru Chodovar na Tachovsku. Dvanáct van bude dřevěných, dvě kamenné a jedna měděná. Komplex stál 30 milionů korun, zařízení od českých firem zhruba třetinu.

Pivovar staví české firmy pro honorárního konzula České republiky Ngo Hong Chuyena, který je od roku 1995 jediným dovozcem českého piva a do Vietnamu dále vozí fernet, slivovici a becherovku. Je to třetí restaurační pivovar, který pro něj obě firmy postavily. "V roce 2001 to byl v Saigonu první český pivovar i první restaurační pivovar ve Vietnamu," řekl Potěšil. Denně vyrobí tisíc litrů světlého a tmavého českého ležáku.

Jde o největší restauraci v Saigonu se šestisty místy, kde sídlí jak konzul, tak Klub Praha, což je sdružení Vietnamců, kteří pobývali v Česku. Nedávno dostavěly obě firmy stejně velký pivovar v Hanoji. "Dodáváme tam trvale český chmel, slad, kvasnice a voda se trvale upravuje na parametry vody plzeňské," řekl Krýsl. "U rozběhu je také vždy český sládek, který jezdí do Vietnamu na kontroly. Vietnamec ho také potřebuje na reprezentaci, hosté se na něj často ptají," řekl Potěšil.

Ve Vietnamu je vysoké clo na dovoz piva

Chuyen podle něj nastavil ve Vietnamu boom minipivovarů. V Saigonu i Hanoji jich je po deseti, jedna polovina českých a druhá německých. Za výkladními skříněmi v ulicích se objevují také makety varen. Lákají lidi do restaurací, jež pivo samy nevyrábějí, ale čepují ho z nakoupených sudů. Důvodem rozmachu těchto staveb je podle Krýsla fakt, že ve Vietnamu je vysoké clo na dovoz piva. Současné ceny piva ve vietnamské restauraci se pohybují mezi osmi až 20 korunami za půllitr.

Pivo Praha, které dlouhodobě spolupracuje s Lukrem, už postavilo v Česku šest restauračních pivovarů. V cizině ještě v ruském Krasnojarsku, v japonské Kagoshimě a filipínské Manile, připravuje ho ve Voroněži. V Japonsku firma další tři pivovary projektovala a nyní vyhrála tendr v etiopské Addis Abebě jako poradce místních pivovarů.

Zdroj: Týden.cz


Piaty ročník pivného festivalu Junifest, ktorý sa začal v piatok 13. júna, nebol pre organizátorov ani návštevníkov nešťastný. Odštartovali ho v priestoroch bratislavskej Incheby, kde si priaznivci môžu do 22. júna okrem piva a gurmánskych špecialít vychutnať aj súťaže a vystúpenia rôznych hudobných interpretov. Na slávnostnom otvorení sa večer zúčastnil aj starosta bratislavskej mestskej časti Petržalka Milan Ftáčnik. S riaditeľom Junifestu Kamilom Križanom, nestorom slovenského pivovarníctva Jozefom Nemcom a moderátorom akcie Richardom Vrablecom si spoločne pripili zlatistým mokom z duplákov, čím otvorili najväčší pivný festival na Slovensku. V prvý deň sa hala naplnila nielen záujemcami o dobré pivo, ale mnohých prilákal aj hudobný program, tentoraz v štýle country. O dobrú náladu sa postarali Rasťo a Lujza, košické duo, ktoré navodilo atmosféru folkovými a country piesňami. Návštevníkom sa postupne predstavili aj tanečná country skupina Cloggshow, bratislavská countryrocková kapela Nový Rownák, spevák Allan Mikušek, brnianska legenda Kamelot a tiež prešovská skupina Žobráci so spevákom a hráčom na mandolíne Michalom Hudákom, ktorý je známy najmä z televíznej obrazovky. Počas večera nechýbalo ani vystúpenie speváka Petra Dulu, ktorý je so svojou kapelou Veslári jednou z najúspešnejších country interpretov v Európe. Dula odspieval aj jeden z najväčších hitov Johnnyho Casha s názvom Folsom Prison Blues. Počas pivných súťaží s Jozefom Nemcom a Igorom Svítokom mohli návštevníci bojovať o zaujímavé ceny. V prvý deň festivalu sa Vladovi z Bratislavy podarilo vylepšiť rekord Junifestu v pití jedného litra piva o necelé tri sekundy. Nový rekord je 7,77 sekundy. Vynikajúci výsledok zaznamenali aj v držaní jedného litra piva v pohári s hmotnosťou približne 2,2 kilogramu v predpaženej ruke - jeden z návštevníkov to vydržal 5 minút a 38 sekúnd. V zadnej časti haly pripravili organizátori aj takzvanú oddychovú zónu, kde si fanúšikovia kartových hier mohli zahrať poker na originálnych pokrových stoloch. Jednou z noviniek pivného festivalu je založenie nezávislého združenia spotrebiteľov Junifest, ktoré pre návštevníkov prináša celoročné zľavy v oblasti financií, obchodu a služieb. Počas festivalu sa záujemcovia môžu zaregistrovať. Agentúru SITA o tom informovali programová riaditeľka festivalu Kamila Trávničková a Igor Svítok z agentúry Slovenské rekordy.

Zdroj: Noviny.Všetko.com


Vlastník amerického Budweiseru, Anheuser-Busch, dostal nabídku na převzetí od belgického InBevu za 46,3 miliardy dolarů. Vznikla by tím největší pivovarnická skupina na světe. Americkým politikům se to ale před volbami nelíbí, bojí se ztráty pracovních míst pro Američany.

elgická pivovarnická skupina InBev dala v noci ze středy na čtvrtek svému americkému konkurentovi Anheuser-Busch první reálnou nabídku, za kolik by ho koupila. Nabízí 46,3 miliardy dolarů (727 miliard korun) při ceně 65 dolarů za akcii.

Pokud by se tyto dvě společnosti spojily, vznikl by největší výrobce piva na světě a transakce by se stala největším firemním převzetím v odvětví alkoholických nápojů.

Anheuser sdělil, že správní rada návrh InBevu "pečlivě zhodnotí" a rozhodne se, jak se k němu postaví. Podle expertů z odvětví je nabídka InBevu prvním krokem v sérii vzájemných jednání, která by mohla vytáhnout konečnou cenu nad 70 dolarů za akcii.

Americké volby a ikona Anheuseru

Proti prodeji majitele amerického Budweiseru do Evropy se ale postavili zámořští politici a aktivisté. Podle nich hrozí, že nový vlastník v USA omezí počet pracovních míst. To je zvláště v souvislosti s blížícími se prezidentskými volbami a aktuálním hospodářským problémům ožehavé téma.

Pro Američany je také těžko přijatelné, aby jejich ikonu mezi firmami vlastnili Evropané. Republikánský guvernér státu Missouri Matt Blunt podle Yahoo News prohlásil: "Jsem rozhodně proti prodeji Anheuseru a současná nabídka na převzetí mě hluboce znepokojuje."

Bluntův kolega Ed Martin k tomu řekl: "Akcionáři by měli odolat dolarům, které budou vykoupeny americkými pracovními místy... protože tady jde o víc než jen o pivo, tady jde o naši práci a náš národ."

Návrh transakce InBev-Anheuser zapadá do vlny spojování velkých světových pivovarů. V poslední době se britská jednička Scottish & Newcastle dohodla na svém rozdělení mezi dánský Carlsberg a nizozemský Heineken, skupina SABMiller dojednala spojení amerických aktivit s firmou Molson Coors Brewing

Anheuser-Busch je největší americký producent piva s podílem 48,5 procenta. Od založení Anheuseru před stoletím a půl má hlavní slovo ve výrobci piva značek Budweiser a Michelob rodina Buschů, o níž se soudí, že většina z jejích členů je proti převzetí. Vlastnický podíl rodiny se sice již snížil do té míry, že nemá možnost veta, její vliv ve správní radě je však nadále silný.

Druhým největším akcionářem Anheuseru je známý investor Warren Buffett, který má na firmě pět procent akcií. InBev má na americkém trhu zatím jen malý podíl. Skupina má přitom se společností Anheuser-Bush pro americké území distribuční dohodu.

InBev má silné pozice na trzích západní a východní Evropy, Asie a Latinské Ameriky. Společnost vznikla v roce 2004 spojením belgického pivovaru Interbrew a brazilské nápojové společnosti AmBev. Na českém trhu s pivem má InBev se značkami Staropramen, Ostravar a Braník asi 15procentní podíl. Loni o pozici největšího světového výrobce piva InBev připravila skupina SABMiller, vlastník Plzeňského Prazdroje.

Zdroj: iHNed.cz | Autor: Tereza Fingerová


Žádný český vrcholový sportovec nemá ve světě tak dominantní postavení jako průměrný Čech ve své královské disciplíně – v pití piva. Loni jsme vypili sto šedesát litrů na hlavu. Toto impozantní číslo nám samozřejmě kazí kojenci a jiní abstinenti. Pro srovnání: průměrná spotřeba v EU je přesně poloviční. Náš trůn by se zakymácel pouze v případě, že by se od Německa odtrhlo Bavorsko a stalo by se suverénním státem na způsob podalpského Kosova. Bavorští katolíci mají neuvěřitelný splávek, ale celková čísla Německu kazí kromě kojenců také Prusové a jiné protestantské germánské kmeny. Na evropské hodnoty se začínají dotahovat Rusové. Největší událostí trhu jsou však noví pivní tygři z netradičních kontinentů. Především Čína a Brazílie. Tamní občané mírně bohatnou. Většina si sice nemůže dovolit auto nebo dovolenou, ale stále roste procento těch, kteří mají aspoň na to, slušně se najíst a napít. Číňané teď pijí v průměru 30 litrů piva ročně a spotřeba meziročně strmě roste. Pro českého pivního patriota jsou to pořád směšná čísla, ale celkový objem spotřeby je ohromující. Společnost China Resources Enterprises se už dostala mezi deset největších pivovarníků světa. V Číně masivně investují i světoví výrobci navzdory tomu, že si čínská strana vymiňuje majoritní podíl v každém podniku. Lepší důkaz, že je čínský trh neobyčejně perspektivní, snad západní kapitalista ani nemůže podat.

Zdroj: MF Dnes.cz | Autor: Ladislav Verecký


Devětapadesátiletý japonský manažer z Kjóta se po 30 letech práce v nemocnici začal věnovat vaření piva. Po zcestování celé Evropy zjistil, že nejlepší pivo se vaří v Česku, a skončil v plzeňském pivovaru Pivovarský dvůr, řekl jeho sládek Josef Krýsl. Japonsko podle odborníků prožívá boom minipivovarů podobně jako Česko.

Šódži Jošikawa, který si prohlédl 15 malých českých pivovarů, nechtěl prý pracovat u žádného velkovýrobce. V Plzni se začal školit v pátek a pobude tam měsíc. "Sládkuje za byt a stravu, jinak si všechno hradí sám," řekl Krýsl. Podle něj je svobodný a bezdětný Japonec velmi přátelský a učenlivý. Po návratu do vlasti si chce otevřít buď minipivovar nabízející český ležák nebo obchod s českým pivem.

Jošikawa pracoval dlouhá léta v nemocnici. "Manažerská práce už mě unavovala. Odjel jsem do Čech, kde je nejlepší pivo na světě," řekl. Dodal, že pivo je jeho novým životem. Od ledna se školil ve firmě Pivo Praha, která dodává a montuje pivovary, v pražském Pivovarském domě, v restauračním pivovaru U Medvídků a v minipivovaru Kácov.

Po odchodu z Čech v polovině července bude podle Krýsla schopen tradiční plzeňský ležák uvařit. "Je hodně pracovitý, někdy až moc. Snaží se dělat všechno rychle jako všichni Japonci," řekl spolumajitel firmy Pivo Praha Václav Potěšil, který mu do českých minipivovarů otevřel dveře. Jošikawa má podle něj velmi dobré znalosti, protože se o pivo intenzivně zajímá už tři roky. Díky velmi dobrým chuťovým dispozicím se chce ve své zemi profilovat také jako znalec piva a degustátor.

Podle Krýsla je běžné, že velké pivovarské koncerny posílají pracovníky do "zkušenějších" zemí. Například v Plzeňském Prazdroji už se Japonci školili. V českých minipivovarech je prý ale Japonec poprvé. Pivovarský dvůr v Plzni-Černicích vyrobil za první rok své existence 900 hektolitrů, v současnosti vaří už 12 druhů speciálních piv.

Ostrovní stát na východě Asie zažívá velký růst zájmu o minipivovary, podobně jako Česko a v posledních 20 letech také USA. Podobný boom je podle ředitele Českého svazu pivovarů a sladoven Jana Veselého také ve Vietnamu a Koreji. Vaření piva v restauracích je tam teď velkou módou, dodal.

Celková spotřeba piva v Japonsku ale už několik let stagnuje. Velkých výrobců je mnoho, chuťově se moc neliší. Místní lidé se proto začínají, podobně jako v Česku, více orientovat na "speciály".

Zdroj: Týden.cz


Německému trhu s pivem hrozí propad

[pondělí, 9. červen 2008]

,,Vicemistr světa" ve spotřebě piva se propadá do stále hlubší krize. V Německu se prý letos prodá nejméně piva v poválečné historii. V deníku Die Welt před tím varoval šéf pivovarnické skupiny Radeberger Gruppe Ulrich Kallmeyer.

Německého piva se podle jeho odhadů prodá o čtyři procenta méně než v minulém roce a situaci nezachrání ani evropský šampionát ve fotbale. Je tak možné, že svůj primát v konzumaci pěnivého moku si ještě více upevní Češi. ,,Předpokládám propad trhu o čtyři procenta," řekl Kallmeyer.

Mezi důvody stále sílícího negativního trendu jmenoval expert demografický vývoj, měnící se zvyklosti spotřebitelů, rostoucí ceny piva, ale i zákaz kouření v gastronomických zařízeních, jejž zavedly prakticky všechny spolkové země.

Od 1. července bude platit i ve dvou zbývajících, tedy v Severním Porýní-Vestfálsku a Durynsku. Německý statistický úřad oznámil, že německým hospodám, barům a diskotékám se v prvním čtvrtletí letošního roku po očištění o inflaci snížil obrat o 4,6 procenta v porovnání se stejným obdobím předchozího roku.

Jenom ve spolkových zemích Bádensko-Württembersko a Dolní Sasko, které omezení kouření v těchto podnicích zavedly ve třetím čtvrtletí minulého roku, klesl obrat z prodeje nápojů reálně o 9,8 procenta, zatímco v ostatních spolkových zemích to bylo 6,8 procenta. Prodej jídla v německých gastronomických podnicích přitom klesl jen o 0,8 procenta.

Statistici však upozorňují, že zatím nelze dávat pokles prodeje nápojů jednoznačně do souvislosti se zaváděním ostřejších protikuřáckých zákonů. Příčinou menšího odbytu piva je podle Kallmeyera i skutečnost, že lidé jsou nuceni vydávat více peněz za jiné věci, například za benzin, jehož ceny v posledních měsících prudce dosáhly rekordních úrovní.

Během prvních čtyř měsíců tohoto roku se tak v Německu prodalo o 1,8 procenta piva méně oproti předchozímu období.

Zdroj: E15.cz



Navštivte nás na Instagramu Reklama na PI